Postoj evropských občanů ke změně klimatu

Transkript

1 Zvláštní průzkum Eurobarometr 313 EVROPSKÝ PARLAMENT EVROPSKÁ KOMISE Postoj evropských občanů ke změně klimatu Zvláštní průzkum Eurobarometr 313 / vlna 71.1 TNS Opinion & Social Zpráva Průzkum v terénu: leden únor 2009 Datum zveřejnění: červenec 2009 Tato studie vznikla na žádost Evropské komise a Evropského parlamentu a za koordinace generálního ředitelství Evropské komise pro komunikaci. Dokument nevyjadřuje mínění Evropské komise ani Evropského parlamentu. Výklady a názory, které jsou v něm uvedeny, představují výhradně pohled autorů. CS DV\786491CS.doc CS

2 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD VNÍMÁNÍ ZMĚNY KLIMATU A GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ Tři nezávažnější problémy, kterým svět čelí Posouzení závažnosti problému ÚROVEŇ INFORMOVANOSTI O ZMĚNĚ KLIMATU BOJ SE ZMĚNOU KLIMATU Postoje ke změně klimatu a způsobům, jak s ní bojovat Alternativní paliva Osobně učiněné kroky v boji proti změně klimatu Dopad na evropské hospodářství Změna klimatu není nezadržitelný proces Vliv emisí CO2 na změnu klimatu Závažnost změn klimatu se nezveličuje...41 ZÁVĚR TECHNICKÉ SPECIFIKACE /49

3 ÚVOD Tato zpráva představuje výsledky průzkumu o postojích evropských občanů ke změně klimatu, který byl proveden v průběhu ledna a února V posledních letech zaujímá změna klimatu přední místo na programech mezinárodních politických jednání. Evropská unie se zavázala, že bude konstruktivně usilovat o uzavření dohody o zmírnění změny klimatu a svým ambiciózním jednáním získala v této oblasti prvenství. 1 V prosinci 2008 přijala EU integrovaný balíček legislativních opatření v oblasti energetiky a klimatu, jehož cílem je do roku 2020 uskutečnit ambiciozní plány, které v březnu 2007 stanovili vedoucí představitelé EU. Ty se zaměřují na budování udržitelné budoucnosti omezováním emisí skleníkových plynů, snižováním spotřeby energie díky vyšší energetické účinnosti a uspokojováním větší části našich energetických potřeb z obnovitelných zdrojů. Změna klimatu není pouze tématem projednávaným na nejvyšší politické úrovni. Velká pozornost (mezinárodních) médií pomohla rozvinout živou veřejnou diskusi. Právě v této souvislosti byl uskutečněn průzkum Eurobarometr, jehož celkovým záměrem bylo prozkoumat postoje evropských občanů ke změně klimatu. Průzkum je zaměřen na následující oblasti: jak občané vnímají změnu klimatu v souvislosti s ostatními globálními problémy; jak občané vnímají závažnost změny klimatu; do jaké míry se občané považují za informované o změně klimatu o jejích příčinách, důsledcích a způsobech, jak s ní bojovat; postoje občanů k alternativním palivům a emisím CO 2 ; zda mají občané dojem, že změnu klimatu lze zastavit či že se její závažnost zveličuje, a jaký dopad má na evropské hospodářství; zda občané osobně v boji proti změně klimatu podnikli nějaké kroky. Průzkum Eurobarometr si jménem Evropského parlamentu a Evropské komise objednalo generální ředitelství Evropské komise pro komunikaci. Vypracovala jej společnosti TNS Opinion & Social v období od 16. ledna do 22. února Rozhovorů se zúčastnilo občanů ve 27 členských státech Evropské unie, třech kandidátských zemích na vstup do Evropské unie (Chorvatsko, Turecko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie) a v turecké komunitě na Kypru /49

4 Použitá metodologie odpovídá metodologii průzkumů Eurobarometr, které provádí generální ředitelství Evropské komise pro komunikaci (oddělení pro výzkum a politickou analýzu) 2. V příloze této zprávy je obsažena technická poznámka ke způsobu, jakým instituty sítě TNS Opinion & Social rozhovory provedly. Tato poznámka uvádí metody dotazování a intervaly spolehlivosti 3. Výsledky průzkumu jsou nejprve analyzovány na úrovni EU a poté podle jednotlivých zemí. Pro podrobnější analýzu byly případně použity různé sociodemografické proměnné, jako je pohlaví, věk, vzdělání, povolání a politická orientace respondentů. Aby bylo možno získat podrobnější přehled o tom, jak občané změnu klimatu vnímají, byly navíc použity následující klíčové proměnné: subjektivní úroveň informovanosti respondentů o příčinách a důsledcích změny klimatu a o způsobech, jak s ní bojovat: QE3: Myslíte si, že jste Vy osobně dobře, anebo špatně informován(a) o...? různých příčinách změny klimatu; různých důsledcích změny klimatu; způsobech, jak můžeme se změnou klimatu bojovat. jejich vnímání závažnosti změny klimatu: QE2: Jak vážný je podle Vás v současné chvíli problém změny klimatu? K odpovědi použijte, prosím, škálu od 1 do 10, kde 1 znamená, že to vůbec není závažný problém, a 10 znamená, že je to neobyčejně závažný problém Přehledy výsledků jsou uvedeny v příloze. Upozorňujeme, že celkový součet procentních bodů v tabulkách této zprávy může být vyšší než 100 v případech, kdy respondenti mohli na otázku podat několik odpovědí. 4/49

5 V této zprávě se pro jednotlivé země používají jejich oficiální zkratky. Tyto zkratky jsou následující: ZKRATKY EU27 DK/NA BE BG CZ DK D-E DE D-W EE EL ES FR IE IT CY CY (tcc) LT LV LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK HR TR MK Evropská unie 27 členských států nevím / žádná odpověď Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Východní Německo Německo Západní Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Kyperská republika* oblast, která není pod kontrolou vlády Kyperské republiky Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království Chorvatsko Turecko Bývalá jugoslávská republika Makedonie** * Kypr jako celek je jedním z 27 členských států Evropské unie. Platnost acquis communautaire je však pozastavena v té části země, která není pod kontrolou vlády Kyperské republiky. Z praktických důvodů byly v kategorii CY zaznamenány a do průměru EU-27 zahrnuty pouze rozhovory uskutečněné v části země spravované vládou Kyperské republiky. Rozhovory, které byly uskutečněny v části země, která pod kontrolou vlády Kyperské republiky není, jsou zaznamenány v kategorii CY(tcc) [tcc: turecká komunita na Kypru]. ** Dočasné označení, které nemá vliv na konečný název země, jenž bude stanoven po skončení jednání, která v současnosti probíhají v Organizaci spojených národů. 5/49

6 1. Vnímání změny klimatu a globálního oteplování 1.1 Tři nezávažnější problémy, kterým svět čelí Za nejzávažnější celosvětové problémy jsou považovány chudoba, globální hospodářský pokles a změna klimatu Při celkovém pohledu na odpovědi respondentů 4 na otázku, co považují za nejzávažnější problémy 5, se 66 % domnívá, že jedním z nejzávažnějších problémů, kterým dnešní svět musí čelit, je chudoba a nedostatek potravin a pitné vody. Na druhém místě je závažný globální hospodářský pokles, který respondenti nyní zmiňovali dvakrát častěji, než při minulém průzkumu (24 % na jaře 2008 a 52 % v období leden únor 2009). Skutečnost, že větší počet respondentů uvedl závažný globální hospodářský pokles, měla za následek, že četnost zmínek o změně klimatu, která na jaře 2008 dosáhla 62 %, poklesla. Nyní se změna klimatu, o níž se 50 % respondentů domnívá, že patří mezi nejzávažnější problémy dnešního světa, umístila na třetím místě. Přestože hospodářská krize předčila změnu klimatu, kterou oproti dřívějšku uvedlo méně respondentů, je důležité si uvědomit, že tyto tři problémy (chudobu, hospodářskou krizi a změnu klimatu) jmenoval největší počet respondentů. Hned po těchto třech tématech považují respondenti za závažný problém mezinárodní terorismus (42 %), ačkoli i v tomto případě se počet zmínek snížil (z 53 % na jaře 2008). Páté místo zaujaly ozbrojené konflikty, které uvedlo 39 % respondentů. Přibližně pětina respondentů považuje šíření jaderných zbraní (19 %, pokles z 23 % na jaře 2008), nárůst světové populace (19 %, oproti jaru 2008 nezměněno) a šíření infekčních nemocí (18 %, pokles z 23 % na jaře 2008) za nejzávažnější problémy, jimž musí svět čelit. I v těchto případech je možné konstatovat, že v důsledku vyššího počtu zmínek o závažnosti hospodářského poklesu byly ostatní celosvětové problémy byly uváděny méně často. Graf na následující straně uvádí přehled: 4 Tato analýza vychází ze všech odpovědí poskytnutých respondenty (tj. první a druhé odpovědi). 5 QE1 Které z následujících věcí považujete Vy osobně za nejzávažnější problém, kterému dnešní svět jako celek musí čelit? Na prvním místě? Nějaké další? 6/49

7 In your opinion, which of the following do you consider to be the most serious problem currently facing the world as a whole? Firstly? Any others? - % EU EB69 EB71 67% 66% 62% 52% 50% 53% 42% 38% 39% 24% 22% 24% 19% 18% 19% 18% Poverty, lack of food and drinking water A major global economic downturn Climate change International terrorism Armed conflicts The proliferation of nuclear weapons The increasing world population The spread of an infectious disease Vezmeme-li v úvahu pouze první odpověď respondentů, pak na seznamu závažných problémů zaujme první místo chudoba, nedostatek potravin a pitné vody, což odpovídá předchozímu průzkumu. Počet respondentů, kteří se domnívají, že nejdůležitějším problémem, kterému svět v současné době musí čelit, je závažný globální hospodářský pokles, však vzrostl z 5 % na jaře 2008 na 22 % v období leden únor Následkem toho uvedlo změnu klimatu jako první méně respondentů, přestože toto téma zmiňuje téměř jeden z pěti respondentů. 7/49

8 QE1a In your opinion, which of the following do you consider to be the most serious problem currently facing the world as a whole? Firstly? % EU + and indicate evolution from EB69 Spr Poverty, lack of food and drinking water 30% +1 A major global economic downturn 22% +17 Climate change 18% -12 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% Chudobu, nedostatek potravin a pitné vody považují za nejdůležitější problém, jemuž svět v současnosti musí čelit, zejména portugalští a chorvatští respondenti. Změnu klimatu uvádějí jako nejdůležitější problém (na prvním místě) dvě země, Rakousko a Švédsko, což opět potvrzuje, že Švédové jsou k otázkám životního prostředí velmi vnímaví. Na úrovni jednotlivých zemí považují změnu klimatu za vážný problém občané Švédska (82 %), Kypru (76 %) a Řecka (71 %). Obyvatelé Švédska, Malty a turecké komunity na Kypru navíc uvádějí změnu klimatu jako nejzávažnější problém, kterému dnešní svět musí čelit. O této otázce se zmiňuje méně respondentů v Polsku (33 %), České republice (33 %), Turecku (32 %) a Portugalsku (30 %). Graf na následující straně ilustruje výsledky v jednotlivých zemích. 8/49

9 Chudobu a nedostatek potravin a pitné vody považují za nejzávažnější problém, kterému svět musí čelit, obyvatelé většiny tázaných zemí, zejména Francie, Kypru, Švédska a Chorvatska. Mnoho zbývajících zemí uvedlo jako nejvážnější problém dnešního světa závažný globální hospodářský pokles, a to zejména Litva, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko. Mezinárodní terorismus jmenovalo nejvíce respondentů v Bulharsku a na Maltě, přičemž ozbrojené konflikty zmínila také více než polovina Bulharů, Estonců, Španělů a Kypřanů. Šíření jaderných zbraní uvádějí především obyvatelé Řecka a Kypru, nárůst světové populace zejména Finové a Nizozemci a šíření infekčních nemocí respondenti z Irska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. 9/49

10 QE1T Which do you consider to be the most serious problems currently facing the world as a whole? Firstly? Any others? Poverty, lack of food and drinking water A major global economic downturn Climate change International terrorism Armed conflicts The proliferation of nuclear weapons The increasing world population The spread of an infectious disease EU27 66% 52% 50% 42% 39% 19% 19% 18% BE 69% 54% 54% 37% 34% 21% 22% 15% BG 62% 71% 43% 50% 52% 18% 9% 14% CZ 45% 69% 33% 42% 38% 19% 11% 24% DK 71% 61% 64% 45% 43% 16% 22% 15% DE 75% 54% 65% 46% 39% 23% 31% 19% EE 56% 65% 37% 33% 54% 13% 20% 22% EL 72% 68% 71% 39% 42% 32% 12% 12% ES 73% 50% 44% 49% 51% 19% 9% 11% FR 80% 44% 51% 34% 35% 24% 26% 18% IE 59% 67% 58% 36% 28% 19% 21% 28% IT 56% 43% 41% 48% 34% 21% 8% 23% CY 81% 55% 76% 33% 51% 30% 25% 19% LV 60% 69% 43% 29% 46% 9% 9% 25% LT 51% 76% 47% 35% 44% 20% 8% 18% LU 76% 45% 54% 42% 33% 25% 30% 21% HU 73% 67% 61% 27% 30% 16% 28% 27% MT 52% 53% 61% 50% 22% 15% 9% 26% NL 75% 58% 57% 31% 42% 14% 32% 16% AT 67% 41% 63% 47% 42% 29% 28% 22% PL 58% 42% 33% 42% 43% 15% 5% 19% PT 77% 52% 30% 32% 41% 13% 10% 22% RO 57% 66% 51% 41% 39% 14% 7% 21% SI 76% 73% 61% 34% 34% 15% 18% 16% SK 61% 70% 53% 47% 49% 16% 17% 22% FI 70% 57% 67% 29% 35% 19% 33% 22% SE 82% 33% 82% 25% 41% 21% 40% 26% UK 49% 55% 46% 45% 33% 13% 27% 14% CY (tcc) 42% 51% 61% 36% 30% 20% 17% 11% HR 81% 50% 46% 39% 43% 14% 6% 17% TR 51% 41% 32% 40% 30% 21% 15% 7% MK 69% 47% 42% 38% 35% 14% 3% 28% Highest percentage by country Highest percentage by item 10/49

11 Nyní následuje srovnání výsledků v jednotlivých zemích z období leden únor 2009 se záznamy z jara Země, v nichž se počet zmínek o chudobě, nedostatku potravin a vody oproti jaru 2008 zvýšil nejpodstatněji, jsou Lotyšsko (z 51 % na 60 %) a Litva (z 42 % na 51 %). Řecko a Turecko oproti tomu vykazují největší pokles počtu zmínek o tomto problému (Řecko: z 86 % na 72 % a Turecko: ze 63 % na 51 %). In your opinion, which of the following do you consider to be the most serious problem currently facing the world as a whole - % EU Poverty, lack of food and drinking water EU27 66% -1 SE CY FR PT LU SI DE NL ES HU EL DK FI BE AT BG SK LV IE PL RO EE IT MT LT UK CZ 82% -2 81% % 0 77% +4 76% -4 76% -2 75% +1 75% -7 73% 73% 72% 71% % +2 69% -4 67% +8 62% +1 61% -5 60% +6 59% -2 58% +4 57% -3 56% +8 56% -8 52% -6 51% +9 49% -3 45% +1 CY (tcc) 42% -3 HR MK TR 51% % -1 81% +2 + and indicate evolution from EB69 Spr /49

12 Pokud jde o závažný globální hospodářský pokles jako nejkritičtější problém, kterému svět čelí, byl ve všech evropských zemích uváděn častěji než při posledním průzkumu. Tento aspekt zmiňuje celkem 52 % evropských občanů, což oproti poslednímu průzkumu představuje nárůst o 28 %. Zvýšení alespoň o 46 % od posledního průzkumu vykazují zejména Česká republika, Slovensko, Nizozemsko a Slovinsko. In your opinion, which of the following do you consider to be the most serious problem currently facing the world as a whole - % EU A major global economic downturn EU27 52% +28 LT SI BG SK LV CZ EL HU IE RO EE DK NL FI CY UK DE BE MT PT ES LU FR IT PL AT SE 33% 76% % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % CY (tcc) 51% +18 HR MK TR 41% 50% % and indicate evolution from EB69 Spr /49

13 I zde je zřejmá citlivost Švédska k otázce změny klimatu, která byla zaznamenána při různých dřívějších průzkumech Eurobarometr. Švédsko je jedinou zemí, v níž respondenti uvádějí změnu klimatu častěji než při předchozím průzkumu (80 % na jaře 2008 oproti 82 % v období leden únor 2009). Ve Švédsku se změna klimatu coby závažný problém uvádí stejně často jako chudoba a nedostatek potravin a pitné vody. Ve Švédsku se navíc o závažném globálním hospodářském poklesu jako o závažném problému, kterému svět musí čelit, zmiňuje nejméně respondentů, což výsledky uvádí do ještě většího kontrastu s ostatními evropskými zeměmi. In your opinion, which of the following do you consider to be the most serious problem currently facing the world as a whole - % EU Climate change EU27 50% -12 SE CY EL FI DE DK AT SI HU MT IE NL BE LU SK RO FR LT UK ES BG LV IT EE CZ PL PT 33% 33% 30% % 76% % % -7 65% -9 64% % -8 61% % -9 61% -4 58% -6 57% % -5 54% % % -7 51% % % % % -9 43% % -4 37% CY (tcc) 61% +8 HR MK TR 32% 46% -9 42% and indicate evolution from EB69 Spr /49

14 Sociodemografická analýza Nyní se vrátíme k analýze všech odpovědí respondentů (prvních a dalších odpovědí). Vezmeme-li v potaz různé sociodemografické proměnné, zdá se, že: Chudobu a nedostatek potravin a pitné vody považují za nejzávažnější problém muži i ženy, avšak ženy tento problém uvádějí častěji než muži (68 % oproti 64 %). Ženy navíc častěji jmenují šíření infekčních nemocí. Muži naopak více zmiňují závažný hospodářský pokles a nárůst světové populace jako jeden z nejvážnějších problémů. Starší respondenti (55 a více let) ve srovnání se všemi ostatními věkovými skupinami zmiňují změnu klimatu jako závažný problém méně často (44%). Střední věkové skupiny (25-54 let) častěji uvádějí závažný globální hospodářský pokles (25-39 let: 54%, let: 52%), což představuje přibližně stejnou míru znepokojení nad současným hospodářským klimatem jako u nejmladších (15-24 let: 55%), avšak vyšší než u nejstarších respondentů (nad 55 let: 44%). Respondenti, kteří studovali do 20 let nebo déle, označují za závažné problémy mnohem častěji chudobu, změnu klimatu a nárůst světové populace, než ti, kteří studia ukončili ve věku 19 let nebo dříve. Lidé, kteří skončili své vzdělání dříve, naopak častěji zmiňují mezinárodní terorismus a šíření infekčních nemocí. Zdá se, že respondenti, kteří se označují za levicově smýšlející, uvádějí změnu klimatu, chudobu a ozbrojené konflikty výrazně častěji, než respondenti na pravé straně politického spektra. Naproti tomu mezinárodní terorismus a závažný hospodářský pokles uvádějí častěji respondenti na pravé straně politického spektra než ti levicově smýšlející. Změnu klimatu zmiňují nejčastěji vedoucí pracovníci a studenti a naopak nejméně často lidé v domácnosti a důchodci. Zdá se, že otázka změny klimatu je druhým nebo třetím nejdůležitějším problémem napříč sociodemografickými kategoriemi, což znamená, že je důležitá pro všechny dotázané občany. 14/49

15 Which do you consider to be the most serious problems currently facing the world as a whole? EU27 Sex Male Female Age Education (End of) Still studying Respondent occupation scale Self-employed Managers Other white collars Manual workers House persons Unemployed Retired Students Left-Right scale (1-4) Left (5-6) Centre (7-10) Right Poverty, lack of food and drinking water 68% 63% 65% 68% 66% 69% 67% 62% 72% A major global economic downturn 57% 48% 56% Climate change 66% 52% 50% 64% 54% 67% 64% 70% 63% 66% 68% 67% 65% 67% 66% 62% 51% 50% 49% 54% 45% 55% 48% 57% 58% 58% 54% 46% 52% 48% 48% 51% 54% 55% 51% 55% 54% 52% 44% 42% 49% 57% 61% 50% 59% 51% 50% 46% 51% 45% 61% 55% 54% 47% Zdá se, že míra, ve které se respondenti považují za informované o určitých tématech souvisejících se změnou klimatu, tj. jejich subjektivní úroveň informovanosti, má zásadní význam pro jejich vnímání změny klimatu (pro další informace o subjektivním pocitu informovanosti respondentů o tomto tématu viz kapitola 2). Ti, kteří prohlašují, že se o této otázce cítí informováni, mají výrazně větší tendenci se domnívat, že změna klimatu je jedním z nejzávažnějších problémů, kterým dnešní svět musí čelit. Which do you consider to be the most serious problems currently facing the world as a whole? Poverty, lack of food and drinking water A major global economic downturn Climate change EU27 66% 52% 50% Causes of climate change Informed 67% 54% 58% Not informed 65% 51% 42% Consequences of climate change Informed 67% 54% 58% Not informed 65% 51% 42% Ways to fight climate change Informed 67% 54% 57% Not informed 66% 51% 45% 15/49

16 1.2 Posouzení závažnosti problému - Ačkoli změna klimatu je zastíněna hospodářskou krizí, převážná většina Evropanů se domnívá, že je velmi závažným problémem - Respondenti byli vyzváni, aby posoudili míru závažnosti změny klimatu na škále od 1 do 10. Více než dvě třetiny Evropanů se domnívají, že změna klimatu je velmi závažným problémem (67 %), zatímco 20 % ji shledává poměrně závažným problémem a 10 % se domnívá, že to není závažný problém 6. Stejně jako se snížil počet respondentů, kteří považují změnu klimatu za závažný problém, kterému svět musí čelit, tak se snížil i počet Evropanů, kteří řadí změnu klimatu do kategorie velmi závažného problému (ze 75 % na jaře 2008 na 67 % v období leden únor 2009). Proto je opět pravděpodobné, že subjektivně vnímaná závažnost hospodářského poklesu vedla ke snížení znepokojení nad změnou klimatu. Zejména Řekové a Kypřané spíše považují změnu klimatu za velmi závažný problém tento názor vyjadřuje více než devět z deseti respondentů. Dalšími zeměmi, v nichž jsou výsledky vysoko nad průměrem EU, jsou Slovinsko, Maďarsko a Francie, kde tuto otázku považuje za velmi závažnou více než osm respondentů z deseti. Podíl občanů, kteří zastávají opačný názor, tedy že změna klimatu není velmi závažným problémem, dosahuje nejvyšší úrovně ve Spojeném království a v Estonsku. V těchto zemích změnu klimatu nepovažuje za závažný problém více než 15 % občanů. 6 7 až 10 bodů řadí odpověď do kategorie velmi závažný problém", 5 až 6 bodů poměrně závažný a 1 až 4 body do kategorie není to závažný problém. 16/49

17 QE2T How serious a problem do you think climate change is at this moment? A very serious problem (7-10) A fairly serious problem (5-6) Not a serious problem (1-4) DK EL 9 4 % 6 % C Y 9 2 % 5 % 3 % SI 8 3 % 12 % 5 % HU 8 3 % 13 % 3 % 1% FR 8 1% 14 % 4 % 1% MT 7 9 % 14 % 3 % 4 % SK 7 5 % 2 0 % 4 % 1% SE 7 2 % 19 % 9 % RO 7 1% 15 % 4 % 10 % DE 7 1% 19 % 9 % 1% ES 7 0 % 17 % 9 % 4 % C Z 7 0 % 19 % 10 % 1% BG 7 0 % 19 % 7 % 4 % FI 6 9 % 2 1% 10 % IT 6 9 % 19 % 8 % 4 % PT 6 7 % 2 2 % 6 % 5 % BE 6 7 % 2 1% 11% 1% UE % 2 0 % 10 % 3 % LT 6 5 % 2 2 % 10 % 3 % IE 6 5 % 2 3 % 8 % 4 % DK 6 4 % 2 2 % 13 % 1% AT 6 3 % 2 3 % 13 % 1% LU 6 3 % 2 4 % 12 % 1% PL 6 1% 2 2 % 12 % 5 % NL 5 7 % 2 8 % 14 % 1% LV 5 6 % 2 7 % 15 % 2 % UK 5 1% 3 0 % 17 % 2 % EE 4 9 % 3 1% 18 % 2 % C Y (tcc) 7 6 % 17 % 5 % 2 % HR 7 3 % 19 % 6 % 2 % TR 6 7 % 16 % 9 % 8 % MK 6 2 % 2 4 % 8 % 6 % 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 17/49

18 Ze sociodemografického hlediska se jeví, že dotázaní, kteří považují změnu klimatu za velmi závažný problém, jsou většinou respondenti, kteří: jsou ženy jsou ve věku 15 a 54 let studovali do 16 let nebo déle jsou studenti, osoby samostatně výdělečně činné nebo administrativní pracovníci jsou levicového politického smýšlení se považují za informované o příčinách a důsledcích změny klimatu a o způsobech, jak s ní bojovat Skupina, která se nedomnívá, že změna klimatu je závažným problémem, jsou převážně opakem výše uvedeného a jsou to spíše respondenti, kteří jsou: muži ve věku 55 a více let důchodci pravicově smýšlející QE2 And how serious a problem do you think climate change is at this moment? Not a serious problem (1-4) A fairly serious problem (5-6) A very serious problem (7-10) EU27 10% 20% 67% 3% Sex Male 11% 20% 67% 2% Female 8% 20% 69% 3% Age % 19% 70% 2% % 20% 70% 2% % 18% 70% 2% % 21% 64% 4% Education (End of) 15-11% 22% 63% 4% % 20% 68% 2% 20+ 9% 18% 72% 1% Still studying 8% 16% 73% 3% Respondent occupation scale Self-employed 10% 18% 70% 2% Managers 10% 20% 69% 1% Other white collars 8% 19% 71% 2% Manual workers 9% 22% 67% 2% House persons 8% 20% 69% 3% Unemployed 9% 21% 67% 3% Retired 12% 20% 64% 4% Students 8% 16% 73% 3% Left-Right scale (1-4) Left 10% 17% 72% 1% (5-6) Centre 10% 23% 66% 1% (7-10) Right 12% 21% 65% 2% DK 18/49

19 2. Úroveň informovanosti o změně klimatu - Více než polovina Evropanů si myslí, že je o změně klimatu informována - Více než polovina Evropanů se považuje za velmi dobře nebo spíše dobře informované o různých aspektech změny klimatu; 56 % respondentů potvrzuje, že jsou dobře informováni o příčinách i dopadech změny klimatu, a 52 % uvádí, že se považují za velmi dobře nebo spíše dobře informované o způsobech, jak s ní bojovat. U všech tří aspektů změny klimatu se však více než čtyři z deseti respondentů nedomnívají, že jsou velmi dobře informováni, nebo se vůbec nepovažují za informované. Téměř jeden respondent z deseti potvrzuje, že není vůbec informován. Názory na tuto problematiku jsou vyhraněné, na což poukazuje nízký podíl odpovědí nevím. Ve srovnání s průzkumem na jaře 2008 jsou výsledky stabilní a úroveň vědomostí občanů se celkově nezměnila. Výsledky poukazují na korelaci mezi třemi různými položkami. QE3 Personally, do you think that you are well informed or not about? % EU Very well informed Fairly well informed Not very well informed Not at all informed DK Ways in which we can fight climate change 8% 44% 37% 9% 2% The different consequences of climate change 8% 48% 33% 9% 2% The different causes of climate change 8% 48% 34% 8% 2% O různých otázkách souvisejících se změnou klimatu se cítí nejlépe informováni občané Švédska, Nizozemska a Finska. V těchto zemích si myslí, že jsou o příčinách a důsledcích změny klimatu informováni, nejméně tři čtvrtiny respondentů a alespoň sedm z deseti dotázaných se domnívá, že znají způsoby, jak se změnou klimatu bojovat. Zdá se, že i občané Spojeného království se považují za dobře informované o způsobech, jak se změnou klimatu bojovat. Nejnižší úroveň (subjektivní) informovanosti nalezneme u bulharských, rumunských, portugalských a tureckých občanů. Více než šest z deseti respondentů v těchto zemích sami sebe řadí mezi špatně informované o příčinách a důsledcích změny klimatu a o způsobech, jak s ní bojovat. 19/49

20 Přestože celkové výsledky jsou poměrně stabilní, při srovnání s jarem 2008 jsou zřejmé určité změny na úrovni jednotlivých zemí: Irsko a Slovinsko vykazují zvýšenou úroveň znalostí příčin a důsledků změny klimatu a způsobů, jak s ní bojovat. Například subjektivní úroveň informovanosti o způsobech, jak bojovat se změnou klimatu, se ve Slovinsku zvýšila ze 62 % na 69 % a v Irsku ze 60 % na 67 %. I u občanů Řecka došlo ke zvýšení úrovně znalostí o různých příčinách změny klimatu (ze 46 % na 55 %) a o různých důsledcích změny klimatu (z 53 % na 58 %). QE3.1 Personally, do you think that you are well informed or not about? The different causes of climate change - Well informed EB71.1 EB69.2 EU27 SE NL FI UK DK SI DE LU IE BE CY FR HU EL LV AT ES EE SK MT PL LT IT CZ RO BG PT 56% 56% 80% 82% 77% 75% 73% 73% 73% 80% 72% 66% 68% 64% 66% 70% 66% 59% 60% 66% 58% 55% 58% 60% 55% 54% 55% 46% 51% 50% 50% 46% 49% 51% 46% 51% 45% 43% 44% 47% 42% 43% 42% 37% 41% 43% 38% 36% 31% 33% 31% 36% 30% 34% 87% 88% CY (tcc) 44% 43% HR MK TR 25% 27% 49% 49% 46% 51% 20/49

21 QE3.2 Personally, do you think that you are well informed or not about? Ways in which we can fight climate change - Well informed EB71.1 EB69.2 EU27 SE FI UK NL SI IE DK DE LU FR BE ES MT CY HU AT EL LV EE PL IT SK LT CZ PT RO BG 52% 52% 60% 62% 61% 59% 60% 63% 55% 55% 54% 62% 50% 51% 49% 45% 48% 48% 47% 47% 46% 41% 46% 50% 42% 40% 41% 43% 38% 39% 38% 37% 36% 37% 36% 30% 35% 34% 28% 34% 26% 28% 21% 25% 66% 76% 77% 75% 71% 72% 72% 72% 77% 69% 67% 72% CY (tcc) 31% 39% MK TR HR 22% 24% 35% 39% 42% 45% 21/49

22 Belgie a Dánsko naopak uvádějí pokles úrovně informovanosti, zejména pokud jde o důsledky změny klimatu (v Belgii ze 66 % na 57 %; v Dánsku ze 79 % na 70 %). U občanů Řecka došlo k poklesu úrovně informovanosti o způsobech, jak se změnou klimatu bojovat (z 50 % na 46 %). QE3.2 Personally, do you think that you are well informed or not about? The different consequences of climate change - Well informed EB71.1 EB69.2 EU27 SE NL FI SI UK DK DE LU IE CY EL BE FR HU LV ES AT EE MT LT PL SK IT CZ BG RO PT 56% 56% 84% 85% 78% 83% 77% 76% 74% 69% 72% 72% 70% 79% 68% 66% 68% 70% 65% 59% 64% 60% 58% 53% 57% 66% 57% 60% 57% 56% 53% 53% 51% 51% 48% 45% 46% 52% 46% 50% 44% 40% 44% 45% 43% 45% 42% 44% 37% 37% 33% 37% 31% 37% 29% 34% CY (tcc) 45% 44% HR MK TR 26% 26% 51% 53% 49% 55% 22/49

23 Z tabulky uvádějící sociodemografické charakteristiky můžeme vidět, že: Muži se považují za lépe informované o příčinách změny klimatu, jejích důsledcích a způsobech, jak s ní bojovat. Skupina starších respondentů (věk 55 a více let) se domnívá, že jsou o těchto záležitostech podstatně hůře informováni, než mladší respondenti. Subjektivní úroveň informovanosti respondentů se zvyšuje s dosaženým vzděláním. Vedoucí pracovníci, studenti, jiné úřednické profese a osoby samostatně výdělečně činné se o těchto otázkách cítí nejlépe informováni, zatímco důchodci, nezaměstnaní a manuálně pracující se považují za nejhůře informované. Na subjektivní úroveň informovanosti má vliv i bydliště respondentů; respondenti ve venkovských oblastech si častěji myslí, že jsou o změně klimatu hůře informováni, než lidé žijící ve velkých městech. Lidé, kteří se domnívají, že změna klimatu je velmi závažným problémem, se považují za lépe informované o jejích různých příčinách a důsledcích (59 % a 60 % oproti 56% průměru EU27 dobře informovaných o obou aspektech ) než ti, kteří ji nepovažují za závažný problém (54 % a 55 % oproti 56% průměru EU27 dobře informovaných o obou aspektech). Ti, kteří považují změnu klimatu za poměrně závažný problém, se cítí nejméně informováni o všech záležitostech spojených se změnou klimatu (jejích příčinách, dopadech a způsobech, jak s ní bojovat; 48 % o příčinách a dopadech oproti 42% průměru EU27 špatně informovaných o obou aspektech a 50 % oproti 46% průměru EU27 špatně informovaných o způsobech, jak se změnou klimatu bojovat). 23/49

24 Personally, do you think that you are well informed or not about? The different causes of climate change The different consequences of climate change Ways in which we can fight climate change Total "Well informed" Total "Badly informed" DK Total "Well informed" Total "Badly informed" DK Total "Well informed" Total "Badly informed" DK EU27 56% 42% 2% 56% 42% 2% 52% 46% 2% Sex Male 59% 39% 2% 59% 39% 2% 55% 43% 2% Female 52% 46% 2% 53% 45% 2% 49% 48% 3% Age % 42% 2% 57% 41% 2% 52% 46% 2% % 40% 2% 58% 40% 2% 54% 43% 3% % 40% 1% 59% 40% 1% 54% 44% 2% % 47% 2% 52% 46% 2% 47% 50% 3% Education (End of) 15-41% 56% 3% 41% 57% 2% 38% 59% 3% % 43% 2% 55% 43% 2% 51% 47% 2% % 30% 1% 70% 29% 1% 65% 34% 1% Still studying 65% 33% 2% 63% 34% 3% 57% 40% 3% Left-Right scale (1-4) Left 62% 37% 1% 62% 37% 1% 57% 42% 1% (5-6) Centre 60% 39% 1% 62% 37% 1% 58% 41% 1% (7-10) Right 56% 42% 2% 56% 42% 2% 53% 45% 2% Respondent occupation scale Self-employed 59% 39% 2% 59% 38% 3% 56% 41% 3% Managers 73% 26% 1% 72% 26% 2% 68% 31% 1% Other white collars 59% 39% 2% 60% 38% 2% 57% 41% 2% Manual workers 54% 44% 2% 55% 43% 2% 50% 48% 2% House persons 42% 56% 2% 44% 54% 2% 40% 57% 3% Unemployed 48% 50% 2% 48% 51% 1% 46% 52% 2% Retired 51% 47% 2% 51% 47% 2% 47% 50% 3% Students 65% 33% 2% 63% 34% 3% 57% 40% 3% Perception of climate change A very serious problem 59% 40% 1% 60% 39% 1% 55% 44% 1% A fairly serious problem 50% 48% 2% 50% 48% 2% 48% 50% 2% Not a serious problem 54% 44% 2% 55% 43% 2% 52% 45% 3% 24/49

25 3. Boj se změnou klimatu 3.1 Postoje ke změně klimatu a způsobům, jak s ní bojovat - Přestože je změna klimatu považována za závažný problém, řešení je možné - Respondenti byli vyzváni, aby se vyjádřili o řadě výroků spojených s problémem změny klimatu. 7 Jejich postoje mohou být shrnuty následovně: otázka změny klimatu je závažná, ale tento proces není nezadržitelný. Zatímco téměř dvě třetiny Evropanů (65 %) si nemyslí, že závažnost změny klimatu se zveličuje, jsou přesto spíše optimističtí a většinou (58 %) nesouhlasí s výrokem, že proces změny klimatu je nezadržitelný. Nicméně téměř třetina (31 %) respondentů jsou spíše pesimisté a věří, že změna klimatu je nezadržitelný proces. Pokud jde o závažnost změny klimatu, přibližně čtvrtina (27 %) Evropanů si myslí, že závažnost změny klimatu se zveličuje. Velká většina Evropanů (75 %) se domnívá, že by se měla používat alternativní paliva s cílem snižovat emise skleníkových plynů. Důvěra v alternativní paliva se zvýšila podstatně, a to ze 70 % na jaře Další měření ukázalo, že došlo k povzbudivě významnému nárůstu přesvědčení, že boj se změnou klimatu může mít pozitivní dopad na evropské hospodářství (z 56 % na jaře 2008 na 62 % v lednu únoru 2009), což je vzhledem k současnému hospodářskému poklesu pozoruhodné. Podíl odpovědí nevím je relativně vysoký (17 %). Pokud jde o příčiny změny klimatu, většina občanů (62 %) nesouhlasí s výrokem, že emise CO 2 mají na změnu klimatu jen marginální vliv. Co se týče osobního příspěvku občanů k boji se změnou klimatu, jednoznačná většina (59 %) respondentů potvrzuje, že v této věci podnikli nějaká opatření. Ve srovnání s jarem 2008 však více lidí prohlašuje, že osobně nepodnikli žádné kroky zaměřené na boj se změnou klimatu (z 31 % na jaře 2008 na 34 % v lednu únoru 2009). V této souvislosti možná hraje roli dopad současné hospodářské a finanční krize na život respondentů. 7 QE4 Pro každý z následujících výroků mi prosím řekněte, zda s ním rozhodně souhlasíte, spíše souhlasíte, spíše nesouhlasíte nebo rozhodně nesouhlasíte: změna klimatu je nezadržitelný proces, nemůžeme s tím nic dělat; závažnost změny klimatu se zveličuje; emise CO 2 (oxidu uhličitého) mají jen marginální vliv na změny klimatu; boj se změnou klimatu může mít pozitivní dopad na evropské hospodářství; měla by se používat alternativní paliva, např. biopaliva", aby se snížily emise skleníkových plynů; Vy osobně jste podnikl(a) nějaké kroky k tomu, abyste napomohl(a) boji se změnami klimatu. 25/49

26 Agree Disagree DK QE4 For each of the following statements, please tell me whether you totally agree, tend to agree, tend to disagree or totally disagree. - % EU -3 15% Alternative fuels, such as "bio fuels", should be used to reduce greenhouse gas emissions + and indicate evolution from EB69 Spr % +5 10% -3 21% Fighting climate change can have a positive impact on the European economy 62% +6 17% +3 34% You personally have taken actions aimed at helping to fight climate change 59% -2 7% +2 62% Climate change is an unstoppable process, we cannot do anything about it 31% 0 7% +3 58% Emission of CO2 has only a marginal impact on climate change 30% 0 12% 0 65% The seriousness of climate change 27% +1 has been exaggerated 8% 26/49

27 3.1.1 Alternativní paliva V průměru tři čtvrtiny Evropanů se domnívají, že by se měla používat alternativní paliva s cílem snížit objem skleníkových plynů (75 %), 15 % s tímto výrokem nesouhlasí a 10 % prohlašuje, že neví. Výsledky na úrovni jednotlivých zemí jsou poměrně homogenní. Ve všech dotázaných zemích s tímto výrokem souhlasí absolutní většina respondentů (kromě Turecka, kde s ním souhlasí 41 %). Důvěra v používání alternativních paliv je nejsilnější v Řecku, Dánsku, ve Slovinsku a na Slovensku, ačkoli i ve většině ostatních zemí je více než šest z deseti občanů přesvědčeno, že by se měla tato paliva používat s cílem omezit emise skleníkových plynů. Největší nárůst přesvědčení, že by se měla používat alternativní paliva, nalezneme v Německu (z 54 % na jaře 2008 na 68 % v období leden únor 2009), přičemž Bulharsko (ze 72 % na 82 %) a Litva (ze 75 % na 84 %) zaznamenaly také velké zvýšení. Jak již bylo uvedeno, na opačné straně spektra se umístilo Turecko a turecká komunita na Kypru, kde 41 % a 58 % (v tomto pořadí) souhlasí. Je však třeba poznamenat, že třetina nebo více občanů těchto zemí se domnívá, že s tímto tématem nejsou dostatečně obeznámeni a nemohou tedy vyjádřit svůj názor, neboť 41 % respondentů v Turecku a 33 % v turecké komunitě na Kypru odpověděli na tuto otázku nevím. Podobně vysokou úroveň neobeznámenosti najdeme na Maltě (33 % nevím ). Malta a Turecko také vykazují největší pokles důvěry v používání alternativních paliv 64 % Malťanů nyní souhlasí s tím, že by se měla používat alternativní paliva (oproti 73 % na jaře 2008), přestože to je převážně způsobeno skutečností, že více Malťanů nemá žádný názor. V Turecku se však důvěra v používání alternativních paliv snížila z 50 % na 41 % z toho důvodu, že více lidí nesouhlasí s tím, že by se měla používat alternativní paliva s cílem snížit emise skleníkových plynů. 27/49

28 Analýza výsledků podle sociodemografických proměnných ukazuje následující: Ženy častěji než muži nemají žádný názor na používání alternativních paliv s cílem snižovat emise skleníkových plynů, jak lze sledovat z jejich častějších odpovědí nevím. To má za následek vyšší podíl mužů, kteří souhlasí i nesouhlasí, že by se měla tato paliva za zmíněným účelem používat. Nejvýraznější tendenci souhlasit s tím, že alternativní paliva by se měla používat s cílem snižovat emise skleníkových plynů, mají respondenti ve dvou nejmladších věkových skupinách (15 39 let). Respondenti, kterým je 55 a více let, mají největší tendenci s tímto výrokem nesouhlasit. Častěji než respondenti jiných věkových skupin také nemají na toto téma žádný názor. Při pohledu na úroveň vzdělanosti jsou respondenti, kteří školní docházku ukončili ve věku 15 a méně let, s tématem spíše méně obeznámeni (17 % neví ), a proto nejméně často souhlasí, že by se měla používat alternativní paliva s cílem omezovat emise skleníkových plynů. Přestože více než tři čtvrtiny respondentů, kteří pokračovali ve studiu do 20 a více let, jsou přesvědčeni o používání alternativních paliv (76 %), zároveň častěji nesouhlasí, že by se měla používat alternativní paliva k omezování emisí skleníkových plynů (18 %). Tato skutečnost ukazuje, že vzdělanější občané mají častěji na tuto věc utvořený názor. U různých profesních skupin si lze všimnout, že osoby v domácnosti a důchodci jsou s tímto tématem spíše neobeznámeni. 28/49

29 3.1.2 Osobně učiněné kroky v boji proti změně klimatu Téměř šest z deseti Evropanů (59 %) tvrdí, že osobně učinili kroky v boji proti změně klimatu, více než třetina (34 %) uvádí opak. Na úrovni jednotlivých zemí se nejvyšší podíl občanů, kteří osobně učinili kroky na podporu boje proti změně klimatu, nachází ve Švédsku (82 %). I Slovinsko a Spojené království vykazují vysoké procento občanů, kteří byli v této oblasti aktivní. Na opačném konci žebříčku se nachází Litva, Rumunsko a Lotyšsko, kde pouze přibližně třetina občanů podnikla kroky na podporu boje proti změně klimatu. Je však třeba poznamenat, že ve srovnání s předchozím průzkumem počet občanů Litvy, kteří se osobně zapojili do boje proti změně klimatu, vzrostl (z 26 % na jaře 2008 na 34 % v období leden únor 2009). Při srovnání výsledků z jara 2008 a období leden únor 2009 se snižující se úroveň zapojení uvádí zejména na Kypru (pokles ze 72 % na 50 %), na Slovensku ( z 67 % na 51 %) a v Řecku (ze 72 % na 58 %). V Rumunsku, Turecku, Bulharsku a turecké komunitě na Kypru alespoň jeden z pěti občanů není schopen říci, zda učinil kroky na podporu boje proti změně klimatu, což značně převyšuje evropský průměr ve výši 7 %. 29/49

30 Z analýzy za pomoci sociodemografických proměnných vyplývá, že: Čím vyšší je věk respondentů, tím vyšší je pravděpodobnost, že osobně učinili příslušné kroky. Výsledky u nejstarší věkové skupiny (věk 55 a více let) tomuto vzorci však neodpovídají. Osobně učiněné kroky jsou podstatně častější u respondentů, kteří věnovali delší dobu svému vzdělání (studovali do 20 let a déle), než u těch, kteří ukončili své vzdělávání v poměrně nízkém věku. Respondenti, kteří ukončili školní docházku ve věku 15 let a méně, mají daleko výraznější tendenci odpovídat nevím než respondenti z ostatních vzdělanostních kategorií. Kroky na podporu boje se změnou klimatu častěji učinili respondenti, kteří se sami zařazují do levé části politického spektra, než respondenti, kteří se charakterizují jako pravicoví. Mezi profesními skupinami jsou to nejčastěji vedoucí pracovníci, kteří potvrzují, že osobně učinili kroky na podporu boje se změnou klimatu. Studenti a nezaměstnaní mají spíše sklon nesouhlasit. Opatření v boji proti změně klimatu mohou být nákladná, což může vysvětlovat, proč skupiny, které mají vyšší životní úroveň, osobně činí příslušné kroky. Učiněné kroky v boji proti změně klimatu jsou daleko rozšířenější mezi respondenty, kteří mají zato, že jsou o změně klimatu dobře informováni (o příčinách, důsledcích a způsobech, jak s ní bojovat), než ti, kdo se považují ve vztahu k těmto otázkám za nedostatečně informované. Je pochopitelné, že u občanů, kteří považují změnu klimatu za velmi závažný problém, je daleko vyšší pravděpodobnost, že osobně činí kroky cílené na podporu boje se změnou klimatu, než u občanů, kteří tuto změnu za závažný problém nepovažují. 30/49

31 For each of the following statements, please tell me whether you... You personally have taken actions aimed at helping to fight climate change Totally agree Tend to agree Tend to disagree Totally disagree DK Agree Disagree EU27 15% 44% 22% 12% 7% 59% 34% Sex Male 15% 44% 22% 13% 6% 59% 35% Female 16% 44% 22% 11% 7% 60% 33% Age % 40% 26% 16% 7% 51% 42% % 48% 21% 10% 5% 64% 31% % 46% 20% 11% 5% 64% 31% % 43% 22% 13% 8% 57% 35% Education (End of) 15-13% 39% 25% 14% 9% 52% 39% % 45% 22% 12% 6% 60% 34% % 50% 17% 9% 4% 70% 26% Still studying 11% 41% 26% 16% 6% 52% 42% Respondent occupation scale Self-employed 15% 50% 20% 8% 7% 65% 28% Managers 20% 54% 16% 7% 3% 74% 23% Other white collars 16% 49% 21% 9% 5% 65% 30% Manual workers 16% 43% 21% 13% 7% 59% 34% House persons 15% 40% 26% 11% 8% 55% 37% Unemployed 15% 39% 24% 16% 6% 54% 40% Retired 14% 42% 22% 14% 8% 56% 36% Students 11% 41% 26% 16% 6% 52% 42% Left-Right scale (1-4) Left 17% 47% 20% 12% 4% 64% 32% (5-6) Centre 17% 48% 20% 10% 5% 65% 30% (7-10) Right 14% 43% 25% 12% 6% 57% 37% 31/49

32 3.1.3 Dopad na evropské hospodářství Více než šest z deseti Evropanů (62 %) se domnívá, že boj se změnou klimatu může mít kladný dopad na evropské hospodářství, zatímco téměř pětina (21 %) s tím nesouhlasí a 17 % nemá na toto téma žádný názor. Jak již bylo uvedeno, navzdory finanční a hospodářské krizi se počet odpovědí uznávajících kladný účinek na hospodářství od jara 2008 podstatně zvýšil (56 %). Na úrovni jednotlivých zemí se více než osm z deseti občanů Kypru (81 %) a více než sedm z deseti řeckých (74 %), slovenských (72 %), švédských (72 %) a dánských (71 %) respondentů domnívá, že boj se změnou klimatu by mohl mít kladný dopad na evropské hospodářství. Avšak více než třetina dotazovaných v Lotyšsku (39 %) a Nizozemsku (35 %) nesouhlasí. Ve Finsku nesouhlasí 33 % dotazovaných. Ačkoli jsou v Nizozemsku patrné některé negativní postoje, je také třeba si povšimnout, že tato země vykazuje nejznatelnější zvýšení počtu odpovědí, pokud jde o názor, že změna klimatu může mít kladný dopad na evropské hospodářství (z 38 % na jaře 2008 na 52 % v období leden únor 2009). Mezi další státy, které vykazují velký nárůst od jara 2008, patří Španělsko (ze 45 % na 55 %), Spojené království (z 51 % na 61 %) a Kypr (ze 72 % na 81 %). 43 % Malťanů, 41 % Turků a 36 % členů turecké komunity na Kypru prohlašuje, že nevědí, zda by boj se změnou klimatu mohl mít kladný dopad na evropské hospodářství. Také 32 % španělských a bulharských občanů odpovědělo nevím. 32/49

33 Věnujeme-li pozornost vlivu sociodemografických faktorů na názory respondentů, je patrné následující: Muži mají častěji než ženy sklon se domnívat, že boj se změnou klimatu může kladně ovlivnit evropské hospodářství. U žen je také pravděpodobnější než u mužů, že nebudou mít na toto téma názor, což je patrné z častého výskytu odpovědi nevím. Při posuzování věkových skupin je pravděpodobnější, že názor na danou problematiku nebudou mít spíše starší respondenti (ve věku 55 a více let), u nichž jeden z pěti (20 %) odpovídá nevím. Míra souhlasu s tvrzením, že boj se změnou klimatu má kladný dopad na evropské hospodářství, roste spolu s úrovní dosaženého vzdělání respondentů. Lze to částečně zdůvodnit vysokým počtem odpovědi nevím u méně vzdělaných lidí. Je pravděpodobnější, že s uvedeným tvrzením budou souhlasit spíše respondenti, kteří se sami zařazují na levou stranu politického spektra, než respondenti z pravé části spektra (67 % ku 62 %). Nejvyšší úroveň souhlasu je zřejmá u vedoucích pracovníků. Rozdíly v rámci profesních skupin zřetelně souvisí se značnými rozdíly v míře výskytu odpovědi nevím mezi těmito skupinami. Totéž platí pro subjektivní úroveň informovanosti respondentů. Vzhledem ke značným rozdílům v míře výskytu odpovědi nevím, souhlasí osoby, které se cítí o různých aspektech změny klimatu dobře informované, v daleko vyšší míře s tím, že evropské hospodářství by bylo bojem se změnou klimatu kladně ovlivněno, než osoby, které se považují za nedostatečně informované o této problematice. Pro jasnou většinu respondentů, kteří považují změnu klimatu za velice závažný problém, může mít boj s touto změnou kladný dopad na evropské hospodářství (62 %), oproti 44 % souhlasu u respondentů, kteří změnu klimatu za závažný problém nepovažují. 33/49

34 For each of the following statements, please tell me whether you... Fighting climate change can have a positive impact on the European economy Totally Tend to Tend to Totally DK Agree Disagree agree agree disagree disagree EU27 17% 45% 16% 5% 17% 62% 21% Sex Male 19% 46% 17% 5% 13% 65% 22% Female 15% 45% 15% 5% 20% 60% 20% Age % 46% 17% 5% 17% 61% 22% % 45% 16% 5% 16% 63% 21% % 45% 17% 6% 14% 63% 23% % 45% 15% 5% 20% 60% 20% Education (End of) 15-14% 40% 15% 6% 25% 54% 21% % 47% 16% 5% 16% 63% 21% % 46% 17% 5% 10% 68% 22% Still studying 15% 47% 16% 5% 17% 62% 21% Respondent occupation scale Self-employed 20% 47% 15% 6% 12% 67% 21% Managers 21% 49% 18% 4% 8% 70% 22% Other white collars 17% 48% 16% 5% 14% 65% 21% Manual workers 15% 45% 18% 6% 16% 60% 24% House persons 13% 41% 14% 6% 26% 54% 20% Unemployed 19% 40% 17% 5% 19% 59% 22% Retired 15% 45% 15% 4% 21% 60% 19% Students 15% 47% 16% 5% 17% 62% 21% Left-Right scale (1-4) Left 20% 47% 16% 4% 13% 67% 20% (5-6) Centre 17% 47% 17% 5% 14% 64% 22% (7-10) Right 16% 46% 19% 6% 13% 62% 25% 34/49

35 3.1.4 Změna klimatu není nezadržitelný proces Většina Evropanů (62 %) nesouhlasí s tvrzením, že změna klimatu je nezadržitelným procesem, zároveň se méně než jedna třetina domnívá, že proti změně klimatu nelze nic učinit (31 %). Dalších 7 % prohlašuje, že neví. V podstatě ve všech zemích s výjimkou tří Lotyšska, Polska a Estonska nesouhlasí s tímto výrokem absolutní většina občanů. Největší optimismus v tomto ohledu, tj. nejvyšší poměr respondentů, kteří s uvedeným tvrzením nesouhlasí, lze konstatovat ve Švédku, na Maltě a v Řecku. V těchto zemích více než sedm občanů z deseti nesouhlasí s tvrzením, že změna klimatu je nezadržitelným procesem, přičemž méně než čtvrtina je opačného názoru. Narozdíl od nízkého výskytu odpovědi nevím ve Švédsku a v Řecku takto odpovědělo na Maltě 13 % dotázaných. Kromě toho na Maltě podstatně méně občanů souhlasí s tím, že změna klimatu je nezadržitelným procesem (snížení z 19 % na jaře 2008 na 8 % v období leden únor 2009), částečně vzhledem k vyššímu výskytu odpovědi nevím, ale i vzhledem k vyšší míře optimismu. Nejvyšší podíl občanů, kteří se domnívají, že změna klimatu je nezadržitelným procesem, se naopak vyskytuje v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, ve Spojeném království a Polsku. Kypr také vykazuje vyšší míru souhlasu ve srovnání s předešlým průzkumem, neboť 31 % dotázaných se nyní domnívá, že změna klimatu je nezadržitelným procesem (oproti 19 % na jaře 2008). Nejvyšší výskyt odpovědi nevím je pak v Portugalsku (20 %), Rumunsku (19 %) a Turecku (18 %). 35/49

36 Ze sociodemografického hlediska je zřejmé, že: Ačkoli obě pohlaví vyjadřují nesouhlas ve stejné míře, u žen je pravděpodobnější než u mužů, že nebudou na to, zda je změna klimatu nezadržitelným procesem, mít žádný názor. Respondenti z nejstarší věkové skupiny (55 a více let) se v porovnání s ostatními věkovými skupinami budou méně pravděpodobně domnívat, že změnu klimatu lze zastavit. Důvodem je jejich tendence souhlasit s tím, že změna klimatu je nezadržitelným procesem (34 %), nebo skutečnost, že nemají na toto téma žádný názor (10 %). Míra nesouhlasu s uvedeným tvrzením roste spolu s úrovní dosaženého vzdělání respondentů. Oproti tomu počet odpovědí nevím se zvyšuje s klesající úrovní vzdělání. Občané na levé straně politického spektra budou pravděpodobně spíše nesouhlasit (65 %) než respondenti z pravé části spektra (60 %). Důchodci a nezaměstnaní se nejčastěji domnívají, že změna klimatu je nezadržitelným procesem, zatímco vedoucí pracovníci, studenti a další úřednické profese s tím budou pravděpodobně nesouhlasit. Respondenti, kteří se cítí dobře informováni o příčinách a důsledcích změny klimatu a způsobech, jak proti ní bojovat, častěji nesouhlasí s uvedeným tvrzením než ti, kteří se nepovažují ohledně dané tematiky za dobře informované. Lze to však vysvětlit skutečností, že skupina méně informovaných mnohem častěji odpovídá nevím než skupina dobře informovaných. Je také zajímavé, že ti, kdo považují změnu klimatu za velice závažný problém, mají daleko větší sklony nesouhlasit s tím, že tento fenomén představuje nezadržitelný proces, než ti, kdo změnu klimatu za závažný problém nepovažují. 36/49

37 For each of the following statements, please tell me whether you... Climate change is an unstoppable process, we cannot do anything about it Totally Tend to Tend to Totally DK Agree Disagree agree agree disagree disagree EU27 7% 24% 37% 25% 7% 31% 62% Sex Male 8% 24% 37% 25% 6% 32% 62% Female 7% 22% 36% 26% 9% 29% 62% Age % 21% 39% 26% 6% 29% 65% % 22% 37% 29% 6% 28% 66% % 23% 38% 26% 6% 30% 64% % 25% 34% 22% 10% 34% 56% Education (End of) 15-9% 24% 33% 21% 13% 33% 54% % 26% 38% 23% 6% 33% 61% 20+ 6% 20% 38% 32% 4% 26% 70% Still studying 7% 19% 40% 29% 5% 26% 69% Respondent occupation scale Self-employed 7% 24% 36% 26% 7% 31% 62% Managers 5% 20% 39% 34% 2% 25% 73% Other white collars 6% 23% 37% 29% 5% 29% 66% Manual workers 7% 25% 38% 24% 6% 32% 62% House persons 5% 23% 36% 25% 11% 28% 61% Unemployed 10% 24% 33% 25% 8% 34% 58% Retired 9% 26% 34% 20% 11% 35% 54% Students 7% 19% 40% 29% 5% 26% 69% Left-Right scale (1-4) Left 7% 25% 37% 23% 8% 32% 60% (5-6) Centre 8% 23% 36% 26% 7% 31% 62% (7-10) Right 7% 23% 36% 28% 6% 30% 64% 37/49

38 3.1.5 Vliv emisí CO2 na změnu klimatu Zatímco většina Evropanů (58 %) nesouhlasí s tvrzením, že vliv emisí CO 2 na změnu klimatu je pouze marginální, 30 % se domnívá, že emise CO 2 mají pouze okrajový vliv a 12 % nemá na tuto problematiku žádný názor. Největší sklon nesouhlasit s uvedeným tvrzením lze pozorovat u maďarských občanů (76 %), ačkoli vysoký počet nesouhlasných odpovědí lze konstatovat i u Dánů, Řeků, Slovinců, Slováků a Švédů ve všech těchto zemích se alespoň sedm z deseti respondentů domnívá, že emise CO 2 mají na změnu klimatu větší než marginální vliv. Respondenti v Irsku, Nizozemsku, Estonsku a Británii se oproti tomu většinou domnívají, že emise CO 2 mají na změnu klimatu pouze marginální vliv. V Irsku je procento občanů, kteří si myslí totéž, podstatně vyšší (50 %) než procento těch, kteří nesouhlasí (33 %), a tento počet se výrazně zvýšil od jara 2008 (kdy 41 % dotázaných uvedlo, že emise CO 2 mají na změnu klimatu pouze okrajový dopad). Většina Estonců (45 %) také zastává názor, že vliv emisí je pouze marginální. V Nizozemsku a ve Spojeném království se mínění zdá být značně rozdílné. Při porovnání současných výsledků na úrovni jednotlivých zemí se situací na jaře 2008 je patrné, že kromě Irska i v Lotyšsku a Litvě zaznamenávají ve vyšší míře postoj, že emise CO 2 mají na změnu klimatu pouze marginální dopad (nárůst v Lotyšsku: z 31 % na 40 %; v Litvě: z 23 % na 32 %; Podíl odpovědí nevím je obzvláště vysoký na Maltě, v Turecku (v obou případech 37 %) a v Portugalsku (32 %). 38/49

39 Z analýzy za pomoci sociodemografických charakteristik vyplývá, že: Míra souhlasu s uvedeným tvrzením je vyšší u mužů než u žen, tzn. zejména u mužů je pravděpodobnější názor, že emise CO 2 mají na změnu klimatu pouze okrajový dopad. Ženy však častěji odpovídají nevím. U nejstarších respondentů (ve věku 55 a více let) není jako u ostatních natolik pravděpodobné, že budou proti tvrzení, že emise CO 2 mají na změnu klimatu pouze marginální vliv. To lze nejlépe vysvětlit mnohem vyšším podílem odpovědi nevím u této věkové skupiny. Míra nesouhlasu s uvedeným tvrzením roste spolu s úrovní dosaženého vzdělání respondentů. To by se mělo zřetelně dát do souvislosti se silně se zvyšujícím podílem odpovědi nevím při klesající úrovni vzdělání. Občané na levé straně politického spektra oproti pravicově smýšlejícím respondentům častěji s tvrzením, že emise CO 2 mají na změnu klimatu pouze marginální dopad, nesouhlasí. Vedoucí pracovníci jsou profesní skupinou, u které je nejvyšší pravděpodobnost nesouhlasu s tvrzením, že emise CO 2 mají na změnu klimatu pouze okrajový dopad. Častější výskyt odpovědi nevím je pak u osob v domácnosti a důchodců. Respondenti, kteří se považují za dobře informované o příčinách a důsledcích změny klimatu a způsobech, jak proti ní bojovat, nesouhlasí s uvedeným tvrzením častěji než ti, kteří se za dobře informované nepovažují. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že skupina méně informovaných častěji odpovídá nevím než skupina dobře informovaných. Ti, kdo považuji změnu klimatu za velice závažný problém, mají daleko větší sklony nesouhlasit s tím, že emise CO 2 mají na změnu klimatu pouze marginální vliv, než ti, kdo změnu klimatu za závažný problém nepovažují. 39/49

40 For each of the following statements, please tell me whether you... Emission of CO2 (Carbon dioxide) has only a marginal impact on climate change Totally Tend to Tend to Totally DK Agree Disagree agree agree disagree disagree EU27 7% 23% 33% 25% 12% 30% 58% Sex Male 9% 24% 33% 25% 9% 33% 58% Female 6% 23% 32% 24% 15% 29% 56% Age % 21% 34% 26% 12% 28% 60% % 23% 34% 27% 10% 29% 61% % 24% 34% 26% 9% 31% 60% % 24% 30% 22% 17% 31% 52% Education (End of) 15-7% 23% 29% 19% 22% 30% 48% % 25% 34% 23% 11% 32% 57% 20+ 7% 21% 34% 32% 6% 28% 66% Still studying 7% 19% 34% 29% 11% 26% 63% Respondent occupation scale Self-employed 10% 26% 32% 23% 9% 36% 55% Managers 6% 23% 37% 31% 3% 29% 68% Other white collars 7% 23% 35% 27% 8% 30% 62% Manual workers 6% 24% 35% 24% 11% 30% 59% House persons 5% 22% 29% 23% 21% 27% 52% Unemployed 8% 23% 31% 24% 14% 31% 55% Retired 7% 25% 29% 22% 17% 32% 51% Students 7% 19% 34% 29% 11% 26% 63% Left-Right scale (1-4) Left 7% 22% 32% 29% 10% 29% 61% (5-6) Centre 7% 25% 34% 25% 9% 32% 59% (7-10) Right 8% 26% 35% 22% 9% 34% 57% 40/49

41 3.1.6 Závažnost změn klimatu se nezveličuje Téměř dvě třetiny Evropanů (65 %) se nedomnívají, že se závažnost změny klimatu zveličuje, zatímco více než jedna čtvrtina (27 %) si myslí opak. Změnu klimatu považují za obzvláště závažnou respondenti ve Slovinsku a Řecku. Více než osm z deseti slovinských a řeckých respondentů (v obou případech 83 %) prohlašuje, že se nedomnívá, že se závažnost změny klimatu zveličuje. Opačnou tendenci lze pozorovat v Nizozemsku, Lucembursku a ve Spojeném království, kde asi čtyři z deseti respondentů souhlasí s výrokem, že se závažnost tohoto fenoménu zveličuje. Tato čísla taktéž dosahují poměrně vysoké úrovně v Estonsku (37 %), kde došlo k podstatnému zvýšení oproti 30 % zjištěným na jaře Mezi další země, které vykazují zvýšení počtu zastánců názoru, že se závažnost změn klimatu zveličuje, patří Lotyšsko (z 18 % na 28 %), Polsko (z 18 % na 25 %), Estonsko (z 30 % na 37 %) a Česká republika (z 22 % na 29 %). Mnohem vyšší poměr odpovědí nevím, než je 8% průměr EU, se vyskytuje v Rumunsku (23 %) a Portugalsku (20 %). 41/49

42 Ze sociodemografické analýzy vyplývá, že: Muži se domnívají častěji než ženy, že se závažnost změny klimatu zveličuje. Dále se zdá, že daleko více respondentů, kteří dokončili své vzdělání ve věku 20 a více let, s uvedeným tvrzením nesouhlasí, narozdíl od těch, kdo své vzdělání dokončili v nižším věku. Podíl odpovědi nevím je mnohem vyšší ve druhé skupině respondentů. Občané na pravé straně politického spektra budou pravděpodobně mnohem častěji vyjadřovat názor, že se závažnost této problematiky zveličuje. Respondenti, kteří se považují za dobře informované o příčinách a důsledcích změny klimatu a způsobech, jak proti ní bojovat, nesouhlasí s uvedeným tvrzením častěji než ti, kteří se nepovažují za dobře informované o dané tematice, a to z důvodu vyššího počtu osob bez příslušného názoru ve skupině méně informovaných. Respondenti, kteří považují změnu klimatu za velice závažný problém, mají daleko větší sklony s uvedeným tvrzením nesouhlasit, než ti, kdo změnu klimatu za závažný problém nepovažují. 42/49

43 For each of the following statements, please tell me whether you... The seriousness of climate change has been exaggerated Totally Tend to Tend to Totally DK Agree Disagree agree agree disagree disagree EU27 6% 21% 34% 31% 8% 27% 65% Sex Male 8% 23% 34% 29% 6% 31% 63% Female 5% 20% 34% 32% 9% 25% 66% Age % 22% 38% 28% 7% 27% 66% % 20% 36% 33% 6% 25% 69% % 21% 34% 33% 5% 28% 67% % 23% 32% 28% 10% 30% 60% Education (End of) 15-7% 22% 32% 28% 11% 29% 60% % 22% 35% 29% 7% 29% 64% 20+ 6% 19% 34% 37% 4% 25% 71% Still studying 5% 20% 38% 31% 6% 25% 69% Respondent occupation scale Self-employed 8% 19% 34% 34% 5% 27% 68% Managers 6% 21% 34% 36% 3% 27% 70% Other white collars 6% 20% 36% 33% 5% 26% 69% Manual workers 6% 22% 35% 30% 7% 28% 65% House persons 4% 19% 35% 31% 11% 23% 66% Unemployed 7% 22% 33% 30% 8% 29% 63% Retired 7% 24% 31% 27% 11% 31% 58% Students 5% 20% 38% 31% 6% 25% 69% Left-Right scale (1-4) Left 6% 21% 33% 35% 5% 27% 68% (5-6) Centre 7% 23% 34% 31% 5% 30% 65% (7-10) Right 8% 25% 35% 26% 6% 33% 61% 43/49