Obsah ÚVOD ŽENY A PROCES ROZHODOVÁNÍ...6

Transkript

1 Obsah ÚVOD ŽENY A PROCES ROZHODOVÁNÍ Překážky, jimž ženy čelí při dosahování odpovědných pracovních pozic : Překážky v rámci velkých podniků [QA9.3] : Překážky na nejvyšších úrovních veřejné správy [QA9.2] : Překážky v rámci politických stran [QA9.1] : Překážky v rámci malých a středních podniků [QA9.4] : Překážky v rámci společenských organizací [QA9.5] Opatření na zajištění přístupu žen k odpovědným pracovním pozicím v podnicích a na vysokých úrovních veřejné správy [QA10] Důvody proč jsou ženy nedostatečně zastoupeny v politice [QA11] Řešení, která by zlepšila zastoupení žen v politice [QA12] Důvody neúčasti ve volbách [QA13] NEROVNOSTI MEZI MUŽI A ŽENAMI Důvody nejistého postavení žen v Evropské unii [QA8] Řešení zaměřená na snížení rozdílů v odměňování [QA1] Řešení, která by mohla vést ke sladění soukromého a pracovního života [QA7] MATEŘSKÁ A OTCOVSKÁ DOVOLENÁ Negativní dopad mateřské dovolené na kariéru žen [QA2] Návrh na zajištění dvacetitýdenní plně placené mateřské dovolené ve všech členských státech [QA3] Upřednostňované řešení v otázce mateřské dovolené [QA4] Upřednostňované řešení v otázce otcovské dovolené [QA5 a QA6] NÁSILÍ PÁCHANÉ NA ŽENÁCH Rozšíření platnosti soudních příkazů do všech 27 členských států [QA14] Řešení pro odstranění násilí páchaného na ženách [QA15] ZÁVĚR PŘÍLOHY Technická poznámka Dotazník Tabulky - 1 -

2 ÚVOD Od doby, kdy bylo založeno Evropské hospodářské společenství, je zásada rovnosti žen a mužů na základě různých evropských smluv neustále hlavní součástí cílů a priorit Evropské unie. 1 Již v roce 1957 Římská smlouva zajišťovala zásadu, že ženy mají získávat stejnou odměnu za stejnou práci. Tím, že v roce 1997 Amsterodamská smlouva učinila zásadu rovnosti žen a mužů cílem a základní zásadou Společenství, zakotvila boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí a rovného zacházení v otázkách zaměstnanosti a práce. V roce 2009 Lisabonská smlouva posílila zásadu rovnosti žen a mužů tím, že ji začlenila mezi hodnoty a cíle Evropské unie. Nicméně i přes skutečnost, že v roce 2008 ženy v EU tvořily téměř 60 % absolventů vysokých škol, v současné době ženy představují pouze 45 % lidí na trhu práce a v průměru vydělávají o 17 % méně než muži. 17 % žen rovněž žije v nejistých podmínkách. 12 % až 15 % z nich je kromě toho každodenně oběťmi domácího násilí. Právě v této souvislosti a také při příležitosti stého výročí Mezinárodního dne žen (slaveného dne 8. března 2011) Evropský parlament požádal společnost TNS Opinion & Social, aby ve 27 členských státech Evropské unie provedla průzkum Eurobarometr, a zjistila tak názory Evropanů jako celku na různé způsoby boje proti diskriminaci na základě pohlaví v Evropské unii. Tato zpráva je rozdělena do čtyř hlavních částí, které jsou strukturovány následovně: - Začneme zkoumáním překážek, jimž čelí ženy, jestliže usilují o získání odpovědných pozic nezávisle na tom, zda je jedná o pracoviště, politiku či společenské organizace. Za tímto účelem budeme analyzovat jejich postavení v rozhodovacím procesu. - Poté se budeme zabývat důvody, jež mohou vysvětlovat nejistotu, kterou ženy zažívají, a tím, s jakými druhy nerovnosti se někdy setkávají na pracovišti. - Následně se pokusíme pochopit zkušenosti a očekávání evropských žen a mužů s ohledem na mateřskou a otcovskou dovolenou. - Na závěr budeme analyzovat možné způsoby boje proti násilí páchanému na ženách

3 Tento Eurobarometr zadalo Generální ředitelství Evropského parlamentu pro komunikaci. Provedla ho společnost TNS Opinion & Social ve dnech 9. února až 6. března 2011 jen několik dní před Mezinárodním dnem žen, který se slaví 8. března. Průzkum probíhal formou osobních rozhovorů (v domácnostech respondentů), při nichž tazatelé společnosti TNS Opinion & Social network oslovili přibližně Evropanů starších 15 let. Byla použita stejná metodologie jako u standardních průzkumů Eurobarometru Generálního ředitelství Evropského parlamentu pro komunikaci (Oddělení pro sledování veřejného mínění). V příloze této zprávy je uvedena technická poznámka o způsobu, jímž instituty společnosti TNS Opinion & Social network vedly terénní průzkum. V této poznámce jsou definovány metody terénního výzkumu a intervaly spolehlivosti. Tento průzkum mínění zahrnuje 27 členských států a tvoří součást vlny Eurobarometru Sestává z nových otázek. Obecná analýza a sociodemografické analýzy vycházejí z výsledků EU-27, což znamená, že se jedná o průměr výsledků ze všech dvaceti sedmi členských států. Hodnota průměru je potom rozlišována tak, aby odpovídala skutečnému počtu obyvatel každého členského státu. Připojujeme rovněž krátký komentář, jak se jednotlivé odpovědi liší na základě některých sociodemografických charakteristik respondentů (pohlaví, věk atd.), stejně jako některých dalších ukazatelů, jako například postojů vůči Evropské unii a politické orientaci dotázaných. Internetové stránky průzkumů Eurobarometru Evropského parlamentu naleznete na následující adrese: Rádi bychom touto formou poděkovali všem respondentům v celé Evropské unii, kteří tomuto průzkumu věnovali čas. Bez jejich aktivní účasti by tento průzkum nebyl možný

4 SHRNUTÍ Výsledky tohoto průzkumu umožňují lépe pochopit, jak evropské veřejné mínění pohlíží na diskriminaci, s níž se mohou setkávat ženy v rámci Evropské unie: - Většina Evropanů se domnívá, že ženy čelí významným překážkám při dosahování odpovědných pracovních pozic ať ve velkých podnicích (76 %), na nejvyšších úrovních veřejné správy (70 %), v politických stranách (69 %), v malých a středních podnicích (59 %), či společenských organizacích (49 %). - Spíše než donucovací opatření však Evropané upřednostňují pobídky, jejichž cílem je zajistit přístup žen k odpovědným pracovním pozicím v podnicích a na nejvyšších úrovních veřejné správy. o Čtyři z deseti respondentů (44 %) by tedy upřednostnili, aby byly podniky a orgány veřejné správy povzbuzovány k tomu, aby přijaly opatření na podporu rovnosti žen a mužů. - Nedostatečné zastoupení žen v politice Evropané přisuzují několika faktorům: o Zaprvé (35 %) se jedná o to, že politickému světu dominují muži, kteří dostatečně neoceňují dovednosti žen. o Zadruhé (21 %) se jedná o přetrvávající stereotypy. - Lepšího zastoupení žen v politice by podle Evropanů mohlo být dosaženo prostřednictvím odborného vzdělávání, ale také prostřednictvím proaktivnějších opatření, jako je stanovení kvót: o Nejčastěji uváděným řešením (30 %) bylo zavedení odborného vzdělávání a podpůrných opatření k povzbuzování žen k účasti v politickém životě. o Čtvrtina respondentů (25 %) volila rovnocenné zastoupení žen a mužů na volebních listinách, které sestavují politické strany při každých volbách. o Méně než jeden z pěti respondentů (19 %) by upřednostnil, kdyby byly pro účely voleb stanoveny zákonné kvóty

5 - Třemi hlavními důvody, které byly uváděny jako vysvětlení nedostatečné účasti v evropských volbách, jsou: nedostatečná důvěra Evropanů v jejich politické představitele, skutečnost, že se cítí málo informovaní o evropských otázkách, a pocit, že jejich hlasování by nic nezměnilo. - Evropané uvádějí, že nejisté postavení žen lze vysvětlit na základě několika faktorů, zejména jde o: práci, která je sama o sobě nejistá, nárůst počtu neúplných rodin a přerušení kariéry nebo práce na částečný úvazek z důvodu rodinných závazků. - Nejúčinnějším způsobem snižování rozdílů v odměňování by bylo prosazování lepšího rozdělování všech druhů pracovních míst mezi ženy a muže (29 %). - Nejúčinnějším způsobem, jak lépe sladit soukromý a pracovní život, by bylo usnadnění péče o děti mimo domov (37 %). - Téměř šest z deseti Evropanů (58 %) souhlasí, že mateřská dovolená má negativní dopad na kariéru žen. Nicméně 78 % z nich se domnívá, že by bylo dobré prodloužit v celé EU mateřskou dovolenou na dvacet týdnů, přičemž by měla být pobírána odměna za práci v plné výši. - Více než dvě třetiny (71 %) respondentů v zemích, kde neexistuje otcovská dovolená, by na takovou dovolenou šly, kdyby měly mít dítě a v jejich zemi existovalo právo na takovou dovolenou. - Co se týče násilí páchaného na ženách, téměř devět z deseti respondentů (89 %) uvádí, že soudní příkazy vydané v jednom členském státě by měly být platné ve všech 27 členských státech. - Pro odstranění násilí páchaného na ženách Evropané podporují následující opatření: o Lepší výměnu osvědčených postupů mezi policejními orgány z různých členských států, a to v otázce podpory obětí (39 %). o Celoevropskou bezplatnou telefonní linku pro ženy, které hledají pomoc a radu (26 %). o Evropské informační kampaně na zvyšování informovanosti veřejnosti o této otázce (19 %)

6 1. ŽENY A PROCES ROZHODOVÁNÍ 1.1 Překážky, jimž ženy čelí při dosahování odpovědných pracovních pozic - Většina Evropanů se domnívá, že ženy čelí překážkám v průběhu celé své kariéry - Ačkoli v roce 2008 ženy tvořily téměř 60 % absolventů vysokých škol, jsou stále menšinově zastoupeny v odpovědných pracovních pozicích ve většině oblastí pracovního světa. V pěti zkoumaných odvětvích má většina Evropanů pocit, že navzdory stejným kvalifikacím a dovednostem ženy čelí při dosahování odpovědných pracovních pozic významným překážkám. Tyto překážky se jeví jako největší ve velkých podnicích (76 %), na nejvyšších úrovních veřejné správy (70 %) a v politických stranách (69 %). Znatelně méně respondentů se domnívá, že ženy se setkávají s překážkami při dosahování odpovědných pracovních pozic v malých a středních podnicích (59 %) a společenských organizacích (49 %)

7 1.1.1: Překážky v rámci velkých podniků [QA9.3] Evropané se domnívají, že významným překážkám v kariéře ve velkých společnostech čelí nejčastěji ženy. Více než tři ze čtyř respondentů (76 %) sdílí tento názor a jen o něco více než tři z deseti respondentů uvádějí, že tyto překážky jsou velmi významné (31 %). Naprostá většina respondentů s tímto míněním souhlasí ve 26 z 27 členských států EU

8 Rozdíly mezi členskými státy Výchozí analýza podle skupin zemí odhaluje rozdíly mezi členskými státy, které k EU přistoupily před rokem , a členskými státy, které přistoupily v roce 2004/ : mezi respondenty z první (78 %) a druhé (66 %) skupiny zemí existuje výrazný rozdíl ve výši dvanácti bodů. Dotázaní v zemích, které k EU přistoupily před rokem 2004, jsou zdaleka více přesvědčeni, že ženy čelí významným překážkám při dosahování odpovědných pracovních pozic ve velkých podnicích. Devítibodový rozdíl navíc panuje mezi respondenty v zemích eurozóny a respondenty ze zemí, které nepatří do eurozóny: 79 % respondentů z eurozóny označilo překážky za významné ve srovnání se 70 % respondentů ze zemí mimo eurozónu. Rozdíly mezi zeměmi jsou velmi podstatné, rozdíl v mezisoučtu odpovědi významné totiž mezi členskými státy tvoří 40 bodů. - Nejčastěji popisují překážky za významné respondenti ze Švédska (87 %), Německa (83 %), Francie (81 %) a Rakouska (80 %). - Nejméně respondentů, kteří popsali tyto překážky jako významné, pocházelo z Lotyšska, jediné země, v níž byly názory rovnoměrně rozdělené: 47 % se domnívalo, že ženy čelí významným překážkám, zatímco 47 % bylo opačného názoru. Respondenti z Rumunska a Litvy (v obou případech 53 %) a Estonska (54 %) rovněž nejméně považují tyto překážky za významné. 2 Členskými státy EU byly před květnem 2004 tyto země: Belgie, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko, Švédsko a Spojené království. V tomto průzkumu budou označovány jako země, které k EU přistoupily před rokem Země, které se připojily k EU v květnu 2004 nebo v lednu 2007, jsou: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Kyperská republika, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko. V tomto průzkumu budou označovány jako země, které přistoupily v roce 2004/

9 Sociodemografická analýza - Ženy se častěji než muži domnívají, že čelí významným překážkám v kariéře ve velkých podnicích (78 % ve srovnání se 72 % mužů). - Respondenti ve věku mezi 40 a 54 lety rovněž častěji souhlasí s tím, že ženy čelí významným překážkám (78 % ve srovnání se 72 % respondentů ve věku od 15 do 24 let). - Obecně tento názor nejčastěji sdílí nejvíce zvýhodněné socioprofesní kategorie: o o Věk, v němž respondenti dokončili svá studia, je rozlišujícím faktorem: 79 % těch, kteří studovali i po dosažení věku 19 let, sdílí tento názor, a to ve srovnání se 72 % těch, kteří školní docházku ukončili ve věku 15 let a dříve. Řídící pracovníci (81 %) a osoby v domácnosti (78 %) rovněž sdílí tento názor častěji než nezaměstnaní (72 %) a manuálně pracující (75 %). - Tento názor je také více rozšířený mezi respondenty z levé části politického spektra (80 % ve srovnání se 76 % respondentů ze středu a pravé části politického spektra). - Na závěr, 79 % respondentů, kteří se domnívají, že mateřská dovolená má negativní dopad na kariéru žen, uvedlo, že pro ženy je obtížné dosáhnout ve velkých podnicích odpovědných pracovních pozic (ve srovnání se 71 % těch, kteří si myslí, že mateřská dovolená nemá žádný negativní dopad). I přes tyto rozdíly se velká většina respondentů ze všech kategorií domnívá, že ženy čelí významným překážkám při dosahování odpovědných pracovních pozic ve velkých podnicích

10 QA9.3 In 2008, almost 60% of the university degrees in the EU were obtained by women. However, they are still in the minority in responsible positions in most areas of the world of work. Given equal qualifications and skills, do you think that the obstacles facing women in reaching positions of responsibility are very significant, fairly significant, not very significant or not at all significant in each of the following areas? Big companies Total 'Significant' Total 'Not significant' DK EU27 76% 19% 5% Sex Male 72% 23% 5% Female 78% 16% 6% Age % 21% 7% % 21% 4% % 18% 4% % 18% 7% Education (End of) 15-72% 20% 8% % 19% 5% % 18% 3% Still studying 72% 22% 6% Respondent occupation scale Self-employed 76% 20% 4% Managers 81% 17% 2% Other white collars 76% 21% 3% Manual workers 75% 20% 5% House persons 78% 15% 7% Unemployed 72% 22% 6% Retired 74% 18% 8% Students 72% 22% 6% Left-Right scale (1-4) Left 80% 17% 3% (5-6) Centre 76% 19% 5% (7-10) Right 76% 20% 4% Maternity leave has a negative impact Agree 79% 17% 4% Disagree 71% 23% 6%

11 1.1.2: Překážky na nejvyšších úrovních veřejné správy [QA9.2] Sedm z deseti respondentů se domnívá, že ženy čelí významným překážkám při dosahování odpovědných pracovních pozic na nejvyšších úrovních veřejné správy. Podstatná menšina respondentů zašla tak daleko, že tyto překážky označila za velmi významné (23 %). Méně než čtvrtina respondentů (24 %) je opačného názoru a 6 % se nevyjádřilo

12 Rozdíly mezi členskými státy Naprostá většina respondentů ve většině členských států (25 z 27) se domnívá, že ženy čelí významným překážkám v kariéře, jestliže usilují o získání odpovědných pracovních pozic. V intenzitě tohoto názoru se objevují určité rozdíly a rozdíl v mezisoučtu odpovědi významné mezi zeměmi tvoří 35 bodů. - Nejdůraznější jsou respondenti z Řecka (81 %), Rakouska (78 %), Kypru (76 %) Belgie a Itálie (v obou případech 75 %). - Respondenti z Estonska (50 % oproti 41 % těch, kteří mají opačný názor) a Litvy jsou mnohem rovnoměrněji rozděleni (48 % oproti 42 %). - Pouze v Lotyšsku sdílí tento názor relativní menšina respondentů (46 % ve srovnání s 48 % těch, kteří se nedomnívají, že jsou tyto překážky významné). Sociodemografická analýza Sociodemografická analýza výsledků odhaluje určité rozdíly mezi kategoriemi respondentů: - Ženy se častěji než muži domnívají (73 % oproti 66 %), že čelí významným překážkám při dosahování odpovědných pracovních pozic na nejvyšších úrovních veřejné správy. - Stejného názoru je rovněž 75 % osob v domácnosti (ve srovnání s 68 % jak v případě řídících pracovníků, tak v případě respondentů, kteří jsou v důchodu). - Na závěr, 73 % respondentů, kteří se domnívají, že mateřská dovolená má negativní dopad na kariéru žen, si rovněž myslí, že ženy čelí významným překážkám na nejvyšších úrovních veřejné správy (ve srovnání se 66 % těch, kteří uvádějí, že mateřská dovolená nemá žádný negativní dopad)

13 QA9.2 In 2008, almost 60% of the university degrees in the EU were obtained by women. However, they are still in the minority in responsible positions in most areas of the world of work. Given equal qualifications and skills, do you think that the obstacles facing women in reaching positions of responsibility are very significant, fairly significant, not very significant or not at all significant in each of the following areas? Senior levels of public administration Total 'Significant' Total 'Not significant' DK EU27 70% 24% 6% Sex Male 66% 28% 6% Female 73% 20% 7% Respondent occupation scale Self-employed 73% 23% 4% Managers 68% 29% 3% Other white collars 70% 26% 4% Manual workers 71% 24% 5% House persons 75% 18% 7% Unemployed 69% 24% 7% Retired 68% 24% 8% Students 66% 24% 10% Left-Right scale (1-4) Left 72% 24% 4% (5-6) Centre 71% 24% 5% (7-10) Right 68% 27% 5% Maternity leave has a negative impact Agree 73% 22% 5% Disagree 66% 28% 6%

14 1.1.3: Překážky v rámci politických stran [QA9.1] Více než dvě třetiny respondentů (69 %) uvedly, že tyto překážky jsou významné v rámci politických stran. 23 % respondentů označilo tyto překážky za velmi významné, zatímco čtvrtina (25 %) jich byla opačného názoru a 6 % nevědělo

15 Rozdíly mezi členskými státy V této otázce panuje všeobecná shoda. Naprostá většina respondentů ve 24 z 27 členských států souhlasí s tím, že z obecného hlediska ženy čelí významným překážkám při dosahování odpovědných pracovních pozic. Panuje zde však rozdíl ve výši 38 bodů mezi zeměmi, které jsou nejvíce přesvědčeny o existenci těchto rozdílů, a zeměmi, které o tom jsou nejméně přesvědčeny. - Tento názor sdílí přinejmenším tři čtvrtiny respondentů na Kypru (82 %), v Belgii a Švédsku (v obou případech 76 %), Francii a Řecku (v obou případech 75 %). - Naopak v Lotyšsku a Litvě relativní menšina uvádí, že tyto překážky nejsou významné (tento názor sdílí 50 % a 47 % respondentů). Názory se rozcházejí ve třetím pobaltském státě, Estonsku, kde se 41 % respondentů domnívá, že tyto překážky nejsou významné, zatímco 48 % respondentů si myslí, že jsou významné. Sociodemografická analýza - Celkem logicky se ženy častěji než muži domnívají, že překážky v kariéře, jimž čelí v rámci politických stran, jsou významné (72 % žen proti 65 % mužů). - Tento názor sdílí také 73 % osob v domácnosti (z nichž většinu tvoří ženy) a 71 % zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, ale 65 % řídících pracovníků. - Na závěr je zde šestibodový rozdíl v odpovědích významné překážky" mezi respondenty, kteří se domnívají, že mateřská dovolená má nepříznivý dopad na kariéru žen (72 %), a respondenty, kteří s tím nesouhlasí (66 %)

16 QA9.1 In 2008, almost 60% of the university degrees in the EU were obtained by women. However, they are still in the minority in responsible positions in most areas of the world of work. Given equal qualifications and skills, do you think that the obstacles facing women in reaching positions of responsibility are very significant, fairly significant, not very significant or not at all significant in each of the following areas? Political parties Total 'Significant' Total 'Not significant' Don't know EU27 69% 25% 6% Gender Male 65% 29% 6% Female 72% 22% 6% Respondent occupation scale Self- employed 71% 25% 4% Managers 65% 32% 3% Other white collars 71% 25% 4% Manual workers 70% 25% 5% House persons 73% 18% 9% Unemployed 69% 24% 7% Retired 68% 24% 8% Students 65% 26% 9% Left-Right scale (1-4) Left 71% 25% 4% (5-6) Centre 70% 25% 5% (7-10) Right 67% 28% 5% Self-positioning on the social scale Low (1-4) 68% 24% 8% Medium (5-6) 71% 24% 5% High (7-10) 68% 28% 4% Maternity leave has a negative impact Agree 72% 24% 4% Disagree 66% 28% 6%

17 1.1.4: Překážky v rámci malých a středních podniků [QA9.4] Odvětví malých a středních podniků se Evropanům jeví jako mírně vstřícnější vůči ženám, které chtějí budovat kariéru. Nicméně naprostá většina respondentů (59 %) se stále domnívá, že je pro ženu obtížné dosáhnout v malém a středním podniku odpovědné pracovní pozice, a 17 % respondentů uvádí, že překážky jsou velmi významné. 33 % je opačného názoru a 8 % neodpovědělo. Většina respondentů ve 22 z 27 členských států se domnívá, že ženy čelí významným překážkám

18 Rozdíly mezi členskými státy Stejně jako v případě velkých podniků se i názory na kariéru žen v malých a středních podnicích liší mezi zeměmi, které přistoupily k EU před rokem 2004, a zeměmi, které přistoupily v roce 2004/ % respondentů ze zemí, které k EU přistoupily před rokem 2004, se domnívá, že ženy v těchto podnicích čelí významným potížím, oproti tomu v zemích, které přistoupily v roce 2004/2007, si to myslí pouze 51 % respondentů. Obdobně je zde devítibodový rozdíl mezi respondenty z eurozóny (62 %) a respondenty ze zemí, které nepatří do eurozóny (53 %). Rozdíly mezi zeměmi jsou velmi patrné, jelikož rozdíl v mezisoučtu odpovědi významné tvoří 37 bodů. - To, že ženy čelí významným překážkám v kariéře v malých a středních podnicích, se nejčastěji domnívají respondenti ze Slovenska (69 %), Itálie a České republiky (v obou případech 68 %) a Belgie a Rakouska (v obou případech 67 %). - Respondenti, kteří nejméně souhlasí s tím, že ženy čelí významným překážkám, pocházejí z pobaltských zemí, Litvy (32 %), Lotyšska a Estonska (v obou případech 33 %). Menšinově tento názor sdílí také respondenti ze Slovinska (39 %) a Bulharska (43 %), zatímco respondenti v Maďarsku jsou rovnoměrně rozděleni: 47 % respondentů uvádí, že ženy čelí významným překážkám, kdežto 46 % respondentů je opačného názoru. Sociodemografická analýza - Stejně jako tomu je v případě politických stran, nejvyšších úrovní veřejné správy a velkých podniků, se ženy častěji než muži domnívají, že v rámci malých a středních podniků čelí překážkám v kariéře. Mezi ženami a muži v této otázce existuje rozdíl ve výši pěti bodů: 61 % žen označilo překážky za významné, muži tak učinili v 56 % případů. - Názor, že ženy čelí významným překážkám, je nejrozšířenější mezi respondenty ve věkové skupině od 40 do 54 let (62 % proti 53 % respondentů ve věku od 15 do 24 let). - Ve větším počtu případů si to rovněž myslí osoby v domácnosti (64 %) a řídící pracovníci (63 %), než jak je tomu u nezaměstnaných (56 %), manuálních pracovníků a důchodců (v obou případech 58 %)

19 - V této otázce panuje devítibodový rozdíl mezi respondenty, kteří se domnívají, že mateřská dovolená má negativní dopad na kariéru žen (63 %), a těmi, kteří s tímto názorem nesouhlasí (54 %). QA9.4 In 2008, almost 60% of the university degrees in the EU were obtained by women. However, they are still in the minority in responsible positions in most areas of the world of work. Given equal qualifications and skills, do you think that the obstacles facing women in reaching positions of responsibility are very significant, fairly significant, not very significant or not at all significant in each of the following areas? SMEs Total 'Significant' Total 'Not significant' DK EU27 59% 33% 8% Sex Male 56% 36% 8% Female 61% 30% 9% Age % 36% 11% % 35% 7% % 31% 7% % 30% 10% Respondent occupation scale Self-employed 60% 35% 5% Managers 63% 33% 4% Other white collars 60% 34% 6% Manual workers 58% 34% 8% House persons 64% 25% 11% Unemployed 56% 35% 9% Retired 58% 31% 11% Students 51% 39% 10% Maternity leave has a negative impact Agree 63% 30% 7% Disagree 54% 37% 9%

20 1.1.5: Překážky v rámci společenských organizací [QA9.5] Evropané se domnívají, že v nejmenší míře čelí ženy překážkám v kariéře v rámci společenských organizací. Pouze o něco méně než polovina respondentů (49 %) se domnívá, že ženy v této oblasti čelí potížím v kariéře (včetně 14 % respondentů, kteří uvedli, že překážky jsou velmi významné), zatímco 42 % z nich je opačného názoru. Téměř jeden z deseti respondentů (9 %) nevyjádřil žádné stanovisko

21 Rozdíly mezi členskými státy V rámci Evropské unie byly zaznamenány výrazné rozdíly. Ve třinácti členských státech se většina respondentů domnívá, že ženy čelí významným překážkám v kariéře ve společenských organizacích, zatímco v ostatních čtrnácti členských státech převládá opačný názor. Právě v této otázce vznikly mezi členskými státy největší rozdíly, rozestup mezi zeměmi, které byly nejvíce a nejméně přesvědčeny, že jsou tyto překážky významné, činil 46 bodů. - Respondenti z Kypru (69 %), Španělska, Itálie a Spojeného království (ve všech třech případech 61 %) se nejčastěji domnívají, že ženy čelí takovým překážkám v kariéře. - Respondenti z Estonska (23 %), Litvy (25 %) a Lotyšska (28 %) se však nejméně domnívají, že takové potíže v rámci společenských organizací existují. Sociodemografická analýza - Ženy opět v poněkud větší míře než muži vyjadřují přesvědčení, že ženy čelí významným překážkám v kariéře ve společenských organizacích (51 % oproti 47 % mužů). - Souhlasí s tím 51 % respondentů ve věku mezi 40 a 54 lety (oproti 47 % respondentů ve věku od 25 do 39 let). - Nejméně zvýhodněné kategorie respondentů se častěji domnívají, že ženy čelí významným překážkám: o Vyskytuje se zde výrazný desetibodový rozdíl mezi těmi, kteří ukončili školní docházku ve věku 15 let a dříve, a nejvzdělanějšími respondenty: 53 % respondentů z první uvedené skupiny si myslí, že ženy čelí překážkám při dosahování odpovědných pracovních pozic ve společenských organizacích ve srovnání se 43 % respondentů z druhé skupiny. o Obdobně se osoby v domácnosti (56 %) a nezaměstnaní (52 %) domnívají, že ženy čelí překážkám v kariéře ve společenských organizacích, a to ve srovnání se 44 % řídících pracovníků. o Tento názor sdílí rovněž 50 % respondentů, kteří sami sebe řadí na vrchol společenského žebříčku, ve srovnání se 46 % respondentů, kteří se řadí do spodní části tohoto žebříčku

22 - Na závěr, 52 % respondentů, kteří si myslí, že mateřská dovolená má negativní dopad na kariéru žen, se domnívá, že obecně ženy čelí ve společenských organizacích významným potížím, naproti tomu 45 % respondentů nemíní, že má mateřská dovolená negativní dopad

23 QA9.5 In 2008, almost 60% of the university degrees in the EU were obtained by women. However, they are still in the minority in responsible positions in most areas of the world of work. Given equal qualifications and skills, do you think that the obstacles facing women in reaching positions of responsibility are very significant, fairly significant, not very significant or not at all significant in each of the following areas? Community organisations Total 'Significant' Total 'Not significant' DK EU27 49% 42% 9% Sex Male 47% 45% 8% Female 51% 39% 10% Age % 42% 9% % 46% 7% % 42% 7% % 40% 11% Education (End of) 15-53% 34% 13% % 40% 8% % 51% 6% Still studying 47% 44% 9% Respondent occupation scale Self-employed 50% 43% 7% Managers 44% 52% 4% Other white collars 49% 44% 7% Manual workers 50% 42% 8% House persons 56% 31% 13% Unemployed 52% 39% 9% Retired 47% 41% 12% Students 47% 44% 9% Self-positioning on the social staircase Low (1-4) 46% 42% 12% Medium (5-6) 50% 42% 8% High (7-10) 50% 43% 7% Maternity leave has a negative impact Agree 52% 41% 7% Disagree 45% 45% 10%

24 1.2 Opatření na zajištění přístupu žen k odpovědným pracovním pozicím v podnicích a na vysokých úrovních veřejné správy [QA10] - Evropané dávají přednost pobídkám před donucovacími opatřeními - Jak jsme zjistili, většina Evropanů se domnívá, že podniky a vysoké úrovně veřejné správy v současné době nenabízejí podmínky, které by ženám umožňovaly přístup k odpovědným pracovním pozicím. Současnou výzvou je tedy podpora účinných opatření, která ženám umožní rozvíjet jejich kariéru. Respondentům byla předložena tři opatření a byli požádáni, aby uvedli, které z nich považují za nejúčinnější prostředek pro dosažení tohoto cíle: dvě opatření se zakládala na pobídkách, zatímco třetí opatření bylo spíše donucovací. Relativní většina čtyř z deseti respondentů (44 %) by upřednostnila možnost povzbuzovat podniky a orgány veřejné správy, aby přijímaly opatření na podporu rovnosti žen a mužů ( kodex osvědčených postupů ) a na boj proti stereotypům. Druhým nejžádanějším opatřením, které uvedlo 30 % respondentů, by bylo prosazovat odborné vzdělávání a podpůrná opatření k podpoře žen v tom, aby v podnicích a na vysokých úrovních veřejné správy přijímaly větší odpovědnost. Třetí opatření, které navrhuje stanovit zákonné kvóty, jež by se vztahovaly na správní rady podniků a jiné rozhodovací orgány, bylo uvedeno pouze méně než jedním z pěti respondentů (19 %)

25 Rozdíly mezi členskými státy Výsledky týkající se této otázky jsou ve 27 členských státech celkem stejnorodé. Je zde však sedmibodový rozdíl mezi respondenti z eurozóny a ostatními respondenty, pokud jde o opatření, jehož povaha je nejvíce donucovací: kvóty stanovené pro správní rady a ostatní rozhodovací orgány by podpořilo 21 % respondentů z eurozóny ve srovnání se 14 % respondentů, kteří nepocházejí z eurozóny. - Nejžádanější opatření, tedy povzbuzování podniků a orgánů veřejné správy, aby přijímaly opatření na podporu rovnosti žen a mužů (44 %), bylo nejčastěji uváděno ve Španělsku (52 %), Portugalsku (50 %), Slovinsku (49 %) a Maďarsku, Rumunsku, Spojeném království a Itálii (48 %). Celkově se umístilo na prvním místě ve 21 zemích. Nejnižší počet odpovědí pro toto opatření byl zaznamenán v Německu, Estonsku, Lotyšsku a Litvě (ve všech případech 35 %). - Druhé opatření, tedy prosazování odborného vzdělávání a podpůrných opatření k podpoře žen v tom, aby přijímaly větší odpovědnost (30 %), získalo nejvyšší počet odpovědí v Lotyšsku (46 %), Estonsku (45 %) a Finsku (44 %). Bylo nejčastěji uváděným opatřením v osmi zemích a společně s povzbuzováním podniků a orgánů veřejné správy, aby přijímaly opatření na podporu rovnosti žen a mužů, sdílelo první místo v Lucembursku (obě opatření získala 40 %) a Švédsku (41 %). Méně často však bylo uváděno v Itálii a Portugalsku (v obou případech 23 %), Rumunsku (26 %) a Polsku a Španělsku (v obou případech 28 %). - Třetí možnost, tedy stanovení zákonných kvót (19 %), bylo uváděno hlavně respondenty z Německa (28 %), Rakouska (25 %), Itálie (23 %) a Francie (22 %), ale bylo mnohem méně častou odpovědí v Lotyšsku (9 %), Spojeném království a Estonsku (v obou případech 11 %), na Maltě a v Litvě (v obou případech 12 %)

26 QA10 Which of the following measures do you think would be most effective in ensuring women s access to positions of responsibility in enterprises and high levels of public administration? Encourage enterprises and public administrations to take measures to foster equality between women and men ( code of good practice ) and to fight against stereotypes Encourage training and support measures to encourage women to take more responsibilities in enterprises and at high levels of public administration Impose quotas by law for boards of directors in enterprise and other decision-making bodies EU27 44% 30% 19% BE 45% 34% 17% BG 41% 33% 19% CZ 43% 36% 17% DK 43% 40% 13% DE 35% 30% 28% EE 35% 45% 11% IE 37% 39% 13% EL 46% 31% 20% ES 52% 28% 14% FR 43% 30% 22% IT 48% 23% 23% CY 43% 36% 18% LV 35% 46% 9% LT 35% 39% 12% LU 40% 40% 17% HU 48% 31% 15% MT 39% 40% 12% NL 41% 34% 13% AT 40% 29% 25% PL 44% 28% 16% PT 50% 23% 20% RO 48% 26% 16% SI 49% 29% 14% SK 44% 35% 16% FI 36% 44% 16% SE 41% 41% 16% UK 48% 34% 11% Highest percentage per country Highest percentage by item Lowest percentage per country Lowest percentage by item

27 Sociodemografická analýza - Je zajímavé povšimnout si, že názory žen a mužů se v této otázce do velké míry shodují. - Proměnná v podobě věku má na odpovědi poměrně malý vliv. Jedinou výjimkou je to, že respondenti ve věku 55 let či více méně často (41 % ve srovnání se 44 % respondentů ve věku od 15 do 24 let a 46 % respondentů v kategoriích od 25 do 39 let a od 40 do 54 let) preferovali povzbuzování podniků a orgánů veřejné správy, aby přijímaly opatření na podporu rovnosti žen a mužů. - Na odpověď povzbuzovat podniky a orgány veřejné správy, aby přijímaly opatření na podporu rovnosti žen a mužů má vliv věk, v němž respondenti dokončili svá studia. Tuto možnost volilo 46 % nejvzdělanějších respondentů ve srovnání se 41 % těch, kteří školní docházku ukončili ve věku 15 let a dříve. - Povolání má na odpovědi pouze zanedbatelný vliv, ale je zajímavé povšimnout si, že řídící pracovníci častěji uvádějí odpověď povzbuzovat podniky a orgány veřejné správy, aby přijímaly opatření na podporu rovnosti žen a mužů (48 % ve srovnání s 41 % důchodců a 44 % osob v domácnosti), zatímco osoby v domácnosti o něco častěji podporují kvóty pro správní rady (20 % ve srovnán se 17 % nezaměstnaných). Z obecného hlediska jsou rozdíly mezi zeměmi mnohem výraznější než rozdíly mezi různými sociodemografickými kategoriemi

28 QA10 Which of the following measures do you think would be most effective in ensuring women s access to positions of responsibility in enterprises and high levels of public administration? Encourage enterprises and public administrations to take measures to foster equality between women and men ( code of good practice ) and to fight against stereotypes Encourage training and support measures to encourage women to take more responsibilities in enterprises and at high levels of public administration Impose quotas by law for boards of directors in enterprise and other decision-making bodies EU27 44% 30% 19% Sex Male 44% 31% 18% Female 44% 29% 20% Age % 31% 18% % 30% 18% % 29% 19% % 31% 19% Education (End of) 15-41% 28% 20% % 30% 18% % 31% 18% Still studying 44% 31% 19% Respondent occupation scale Self-employed 46% 29% 18% Managers 48% 30% 18% Other white collars 47% 29% 19% Manual workers 45% 29% 20% House persons 44% 29% 19% Unemployed 45% 31% 17% Retired 41% 32% 18% Students 44% 31% 19% Left-Right scale (1-4) Left 46% 28% 21% (5-6) Centre 44% 33% 18% (7-10) Right 43% 34% 17%

29 1.3 Důvody proč jsou ženy nedostatečně zastoupeny v politice [QA11] - Málo ohodnocené dovednosti a přetrvávající stereotypy jsou důvody potíží, jimž čelí ženy, které se angažují v politice - Evropané byli požádáni, aby se vyjádřili k tomu, proč jsou ženy nedostatečně zastoupeny v politice. Nejprve byli požádáni, aby ze seznamu sedmi důvodů vybrali hlavní příčinu. Poté byli požádáni, aby uvedli další důvody (pokud si to přáli, mohli uvést více důvodů), o kterých se domnívají, že také přispívají k tomuto nedostatečnému zastoupení. Nejčastěji uváděným důvodem je, že politickému světu dominují muži, kteří neoceňují dovednosti žen dostatečně. Tento důvod uvedla více než třetina respondentů (35 %). Druhým důvodem, který uvedl jeden z pěti respondentů (21 %), je existence přetrvávajících stereotypů. Třetím nejčastěji uváděným důvodem (13 %) je to, že ženy mají malý zájem o tento druh kariéry / neupřednostňují tento druh kariéry

30 Čtyři zbývající důvody získaly 10 % souhlasných odpovědí či méně: - Skutečnost, že opatření k prosazování rovného postavení žen a mužů v politice jsou neúčinná (10 %). - Skutečnost, že ženy se více zajímají o místní veřejný život než o veřejný život na celostátní či evropské úrovni (6 %). - Skutečnost, že ženy jsou na volebních listinách příliš často uváděny na nevýhodných pozicích (6 %). - Na závěr se jedná o skutečnost, že sdělovací prostředky věnují ženám během volebních kampaní menší pozornost než mužům (4 %). Jsou-li zohledněny všechny odpovědi (otázka QA11T), tedy souhrnné odpovědi, pořadí se mění mírně ve srovnání s výsledky u odpovědi uváděné na prvním místě. První a druhý uváděný důvod zůstává stejný: skutečnost, že politickému světu dominují muži, kteří neoceňují dovednosti žen dostatečně uvedlo 59 % respondentů a existenci přetrvávajících stereotypů zvolilo 40 % respondentů. Třetím nejčastěji uváděným důvodem je však nyní to, že opatření k prosazování rovného postavení žen a mužů v politice jsou neúčinná (28 %), zatímco skutečnost, že ženy mají malý zájem o tento druh kariéry (26 %) nyní stojí na čtvrtém místě. Následující důvody získaly méně než 25 % souhlasných odpovědí: ženy jsou na volebních listinách příliš často uváděny na nevýhodných pozicích (22 %), ženy se více zajímají o místní veřejný život než o veřejný život na národní a evropské úrovni (20 %) a sdělovací prostředky věnují ženám během volebních kampaní menší pozornost než mužům (15 %)

31 Rozdíly mezi členskými státy Analýza výsledků podle členských států odhaluje určité rozdíly v intenzitě, ale potvrzuje, že pro velkou většinu respondentů spočívá hlavní důvod, proč jsou ženy nedostatečně zastoupeny v politice, v tom, že politickému světu dominují muži, kteří neoceňují dovednosti žen dostatečně. Při pohledu na nejčastěji uváděné důvody: - Respondenti z Kypru (68 %) se nejčastěji domnívají, že politickému světu dominují muži, kteří neoceňují dovednosti žen dostatečně (59 %), následují respondenti z Německa (67 %), Rakouska (66 %), Itálie (65 %) a Řecka (64 %). Respondenti z Dánska (42 %), Estonska a Malty (v obou případech 47 %) uváděli tento důvod nejméně často. Tato odpověď se umístila na prvním místě ve 26 členských státech (jedinou výjimkou bylo Španělsko). Pokud jde o odpověď uváděnou na prvním místě, toto byl první důvod uvedený ve 27 členských státech Evropské unie. - Existence přetrvávajících stereotypů (40 %) byla nejčastěji uváděna ve Španělsku (57 %), kde také představovala první uváděný důvod, dále pak v Řecku (52 %) a Švédsku (50 %), ale mnohem méně častěji byla uváděna na Maltě (21 %) a v Estonsku (26 %). - Neúčinnost opatření k prosazování rovného postavení žen a mužů v politice (28 %) byla nejčastěji uváděna v Rakousku (53 %), Řecku (45 %) a Irsku (44%) a nejméně v Lotyšsku (13 %), Lucembursku (16 %), Polsku a Litvě (v obou případech 18 %). - Čtvrtý důvod, že ženy mají malý zájem o tento druh kariéry (26 %), byl nejčastěji uváděn v Lotyšsku (41 %), na Slovensku (38 %) a v České republice (37 %). Nejméně uváděným byl ve Švédsku (17 %) a Španělsku (18 %). - Analýza odpovědí, které udala méně než čtvrtina Evropanů, ukazuje, že respondenti z Kypru uvedli následující důvody častěji, než jak je tomu v případě evropského průměru: odpověď ženy jsou na volebních listinách příliš často uváděny na nevýhodných pozicích byla uvedena 37 % respondentů z Kypru, přičemž evropský průměr dosahuje 22 %, a odpověď sdělovací prostředky věnují ženám během volebních kampaní menší pozornost než mužům byla uvedena 30 % respondentů z Kypru, přičemž Evropané jako celek tuto odpověď zvolili v 15 % případů

32 - Každý pátý Evropan tvrdí, že takové nedostatečné zastoupení lze přisuzovat skutečnosti, že ženy mají malý zájem o tento druh kariéry / neupřednostňují tento druh kariéry ; tento důvod byl nejčastěji uváděn v Lotyšsku (41 %)

33 QA11T Reasons why women are under-represented in politics The political world is dominated by men who do not value the skills of women enough The existence of persistent stereotypes The measures to encourage parity between women and men in politics are ineffective Women have little interest in this type of career/ do not give priority to this type of career Women are too often placed in disadvantageous positions on electoral lists Women get more interested in local public life than national and European public life The media pay less attention to women than to men during election campaigns EU27 59% 40% 28% 26% 22% 20% 15% BE 58% 27% 27% 33% 27% 28% 13% BG 55% 39% 29% 29% 25% 18% 15% CZ 54% 41% 26% 37% 25% 27% 18% DK 42% 39% 24% 36% 13% 32% 10% DE 67% 37% 28% 30% 19% 29% 17% EE 47% 26% 18% 35% 22% 26% 15% IE 59% 36% 44% 36% 12% 25% 19% EL 64% 52% 45% 31% 24% 16% 16% ES 55% 57% 28% 18% 24% 11% 19% FR 59% 41% 23% 19% 34% 27% 15% IT 65% 39% 41% 23% 23% 13% 14% CY 68% 49% 29% 35% 37% 28% 30% LV 50% 44% 13% 41% 19% 18% 12% LT 57% 39% 18% 35% 17% 14% 13% LU 54% 27% 16% 36% 23% 24% 11% HU 62% 27% 34% 34% 23% 19% 12% MT 47% 21% 34% 34% 13% 26% 21% NL 50% 36% 20% 36% 17% 18% 10% AT 66% 38% 53% 34% 22% 27% 29% PL 59% 43% 18% 30% 21% 19% 13% PT 59% 28% 30% 34% 17% 17% 13% RO 62% 31% 37% 36% 28% 21% 21% SI 56% 49% 33% 33% 26% 21% 21% SK 52% 38% 28% 38% 18% 27% 16% FI 53% 42% 29% 31% 11% 26% 9% SE 62% 50% 37% 17% 18% 21% 14% UK 51% 38% 22% 22% 15% 16% 13% Highest percentage per country Highest percentage by item Lowest percentage per country Lowest percentage by item

34 Sociodemografická analýza Sociodemografická analýza výsledků může blíže objasnit důvody, proč jsou ženy nedostatečně zastoupeny v politice. Za tímto účelem budeme zkoumat souhrnné výsledky u důvodů, které respondenti uvedli. - Zaprvé, ženy v poněkud větší míře než muži (61 % proti 57 % ve stejném pořadí) naznačují, že politickému světu dominují muži, kteří nedostatečně oceňují jejich dovednosti. Ženy naopak o něco méně (25 % oproti 28 %) uvádějí, že mají malý zájem o tento druh kariéry nebo ho neupřednostňují. U ostatních uvedených důvodů se nevyskytují podstatné rozdíly mezi odpověďmi, jež udali ženy a muži. - Věk má na odpovědi malý vliv, a to s jedinou výjimkou: respondenti ve věku 55 let či více mnohem méně uvádějí existenci přetrvávajících stereotypů (35 % oproti 44 % respondentů ve věku od 15 do 24 let a od 25 do 39 let). - Dosažená úroveň vzdělání rovněž znamená určité rozdíly, které jsou výrazné pouze u odpovědi existence přetrvávajících stereotypů. Tento důvod byl uveden 46 % dotázaných, kteří studovali nejdéle (oproti 35 % dotázaných, kteří školní docházku ukončili ve věku 15 let a dříve). Méně výrazné je to, že lidé, kteří studovali i po dosažení 20 let, se v poněkud větší míře domnívají, že opatření k prosazování rovného postavení žen a mužů v politice jsou neúčinná (29 % oproti 26 %) a že ženy mají malý zájem o tento druh kariéry / neupřednostňují tento druh kariéry (28 % ve srovnání s 24 % těch, kteří studovali po nejkratší dobu). - Zdá se, že odpovědi na tuto otázku souvisí rovněž s povoláním. Osoby samostatně výdělečně činné (47 %) a řídící pracovníci (46 %) nejčastěji uvádějí existenci přetrvávajících stereotypů v politice (ve srovnání s 39 % osob v domácnosti a nezaměstnaných a s pouze 33 % respondentů z řad důchodců). Osoby samostatně výdělečně činné však mnohem méně často než řídící pracovníci uvádějí, že ženy se více zajímají o místní veřejný život než o veřejný život na celostátní a evropské úrovni (16 % oproti 24 % řídících pracovníků). Dojem, že sdělovací prostředky věnují ženám během volebních kampaní menší pozornost než mužům, převládá spíše mezi osobami v domácnosti (19 % ve srovnání s 12 % řídících pracovníků, 13 % zaměstnanců a 15 % osob samostatně výdělečně činných). - Na závěr, čím více se respondenti domnívají, že ženy čelí významným překážkám v politice, tím více naznačují, že politickému

35 světu dominují muži, kteří neoceňují dovednosti žen dostatečně (63 % oproti 51 %), nebo že existují přetrvávající stereotypy (44 % ve srovnání se 34 % těch, kteří tyto překážky považují za nevýznamné ). Naopak se méně často (23 % oproti 35 %) domnívají, že nedostatečné zastoupení žen v politice souvisí s tím, že mají malý zájem o tento druh kariéry nebo že se ženy přednostně soustředí na místní veřejný život (19 % oproti 25 %)

36 QA11T - Reasons why women are under-represented in politics The political world is dominated by men who do not value the skills of women enough The existence of persistent stereotypes The measures to encourage parity between women and men in politics are ineffective Women have little interest in this type of career/ do not give priority to this type of career Women are too often placed in disadvantageous positions on electoral lists Women get more interested in local public life than national and European public life The media pay less attention to women than to men during election campaigns EU27 59% 40% 28% 26% 22% 20% 15% Sex Male 57% 40% 28% 28% 21% 21% 14% Female 61% 41% 28% 25% 23% 20% 16% Age % 44% 25% 24% 22% 17% 18% % 44% 29% 28% 20% 19% 14% % 42% 30% 26% 21% 20% 14% % 35% 28% 27% 25% 22% 16% Education (End of) 15-59% 35% 26% 24% 23% 19% 16% % 38% 30% 27% 23% 21% 16% % 46% 29% 28% 22% 21% 12% Still studying 60% 47% 24% 25% 19% 17% 18% Respondent occupation scale Self-employed 60% 47% 32% 26% 22% 16% 15% Managers 59% 46% 30% 27% 19% 24% 12% Other white collars 60% 42% 33% 28% 20% 21% 13% Manual workers 60% 40% 28% 27% 21% 21% 15% House persons 61% 39% 27% 24% 24% 18% 19% Unemployed 58% 39% 29% 26% 23% 16% 16% Retired 57% 33% 26% 27% 24% 22% 15% Students 60% 47% 24% 25% 19% 17% 18% Left-Right scale (1-4) Left 61% 45% 31% 25% 24% 19% 15% (5-6) Centre 61% 39% 28% 27% 22% 22% 16% (7-10) Right 55% 38% 30% 29% 21% 23% 15% Obstacles facing women in political parties Signi-ficant 63% 44% 30% 23% 24% 19% 16% Not signi-ficant 51% 34% 26% 35% 19% 25% 14%

37 1.4 Řešení, která by zlepšila zastoupení žen v politice [QA12] - Upřednostnění odborného vzdělávání a podpůrných opatření k podpoře žen k účasti v politice - Když byli Evropané dotazováni na způsoby, jak napravit nedostatečné zastoupení žen v politice, opět dali přednost spíše pobídkám než donucovacím opatřením, jak bylo vypozorováno v odpovědích na otázku ohledně přístupu žen k odpovědným pracovním pozicím ve velkých podnicích a na nejvyšších úrovních veřejné správy. Nejčastěji uváděnou odpovědí bylo zavedení odborného vzdělávání a podpůrných opatření k podpoře žen k účasti v politickém životě (30 %). Čtvrtina respondentů (25 %) poté uvedla rovnocenné zastoupení žen a mužů na volebních listinách, které sestavují politické strany při každých volbách. Méně než každý pátý respondent (19 %) volil stanovení zákonných kvót během voleb. Na závěr, 17 % respondentů by souhlasilo se zavedením systému finančních pobídek/sankcí pro politické strany, které by je donutily dodržovat rovnováhu mezi ženami a muži

38 Rozdíly mezi členskými státy Zatímco obecně Evropané souhlasí s tím, že ženy čelí v politice významným překážkám, analýza odpovědí podle jednotlivých zemí odhaluje mezi 27 členskými státy celkem výrazné rozdíly, pokud jde o možná řešení. Rovněž analýza podle skupin zemí odkrývá určité rozdíly. Zaprvé, nejčastěji uváděné opatření na evropské úrovni (30 %), tedy zavedení odborného vzdělávání a podpůrných opatření k podpoře žen k účasti v politickém životě, se těší větší podpoře v zemích, které nepatří do eurozóny (36 % oproti 27 % v zemích eurozóny), a mezi respondenty ze zemí, které k EU přistoupily před rokem 2004 (31 % oproti 26 % v zemích, které přistoupily v roce 2004/2007). Respondenti z eurozóny ale o něco častěji uvádějí opatření, která mají více donucovací povahu. Rovnocenné zastoupení žen a mužů na volebních listinách uvedlo 27 % respondentů z eurozóny (oproti 22 % respondentů, kteří nepochází z eurozóny); stanovení kvót pak uvedlo 20 % respondentů z eurozóny (ve srovnání s 16 % respondentů, kteří nepochází z eurozóny). Rozdíly mezi členskými státy jsou v některých případech celkem výrazné: - Nejčastěji uváděná odpověď, zavedení odborného vzdělávání a podpůrných opatření (30 %), což je také opatření, které se v největší míře zakládá na pobídkách, je považována za nejúčinnější řešení v 16 z 27 členských států, přičemž v čele stojí Dánsko (53 %), Švédsko (52 %), Nizozemsko a Malta (v obou případech 50 %), Spojené království (48 %) a Lucembursko (47 %), ale mnohem méně populární je toto opatření v Portugalsku (15 %), Itálii (17 %), Rakousku a Bulharsku (v obou případech 19 %). Maximální rozdíl zaznamenaný mezi členskými státy tedy činí 38 bodů, a to mezi Dánskem a Portugalskem. - Rovnocenné zastoupení žen a mužů na volebních listinách, které sestavují politické strany při každých volbách (25 %) je považováno za nejúčinnější řešení v devíti zemích. Toto opatření má obzvláště výraznou podporu v Bulharsku (37 %), Řecku (35 %), Rumunsku (34 %), České republice, na Kypru a v Litvě (ve všech případech (33 %). Respondenti z Irska (10 %), Malty (13 %) a Spojeného království (14 %) uvádějí toto opatření nejméně často. Mezi zeměmi, které jsou nejvíce přesvědčeny o účinnosti tohoto opatření, a těmi, které jsou o tom přesvědčeny nejméně, je rozdíl dvaceti sedmi bodů

39 - Stanovení zákonných kvót během voleb (19 %) opatření více donucovací povahy je podporováno zejména respondenty z Portugalska (34 %) a Rakouska (30 %), kde je rovněž klasifikováno jako nejúčinnější opatření, a dále z Řecka (27 %). V severních zemích EU je však zvolil méně než každý desátý respondent: Nizozemsko (5 %), Švédsko (7 %) a Dánsko (9 %). - Čtvrté opatření, které je rovněž donucovací povahy, tedy zavedení systému finančních pobídek/sankcí pro politické strany, které by je donutily dodržovat rovnováhu mezi ženami a muži (17 %), je podporováno zejména respondenty v Itálii (25 %), Portugalsku (24 %), Rakousku a České republice (v obou případech 22%). Zvoleno však bylo pouze 6 % respondentů v Nizozemsku a 7 % respondentů v Dánsku, na Kypru, v Litvě a ve Švédsku

40 QA12 According to you, which of the following would be the most effective measure to encourage better political representation of women? Putting in place training and support measures to encourage women to take part in political life Parity on the electoral lists drawn up by political parties at every election Impose quotas by law during elections Introducing a system of financial incentives/ penalties for political parties to make them respect a balance between women and men EU27 30% 25% 19% 17% ZONE EURO 27% 20% 18% 27% NON EURO 22% 16% 16% 36% PRE % 19% 17% 31% POST-2004/07 27% 20% 18% 26% BE 32% 27% 23% 14% BG 19% 37% 22% 16% CZ 23% 33% 18% 22% DK 53% 25% 9% 7% DE 25% 27% 24% 15% EE 41% 31% 10% 9% IE 43% 10% 15% 21% EL 25% 35% 27% 10% ES 31% 25% 16% 18% FR 29% 28% 17% 19% IT 17% 29% 24% 25% CY 40% 33% 19% 7% LV 40% 28% 13% 8% LT 34% 33% 14% 7% LU 47% 22% 14% 9% HU 25% 27% 23% 19% MT 50% 13% 11% 17% NL 50% 29% 5% 6% AT 19% 24% 30% 22% PL 28% 19% 21% 19% PT 15% 17% 34% 24% RO 23% 34% 16% 18% SI 29% 31% 21% 12% SK 25% 28% 20% 21% FI 44% 20% 13% 18% SE 52% 31% 7% 7% UK 48% 14% 12% 14% Highest percentage per country Highest percentage by item Lowest percentage per country Lowest percentage by item

41 Sociodemografická analýza Sociodemografické rozdíly jsou v této otázce pouze mírné, ale můžeme si všimnout, že: - Ženy v poněkud větší míře než muži (19 % oproti 15 %) souhlasí se zavedením systému finančních pobídek/sankcí. Naopak muži v poněkud větší míře (27 % oproti 24 %) souhlasí s rovnocenným zastoupením žen a mužů na volebních listinách, které sestavují politické strany při každých volbách. - Zdá se, že dosažená úroveň vzdělání nemá na odpovědi vliv, výjimku tvoří nejčastěji uváděná řešení ( zavedení odborného vzdělávání a podpůrných opatření k podpoře žen k účasti v politickém životě, 30 %), které bylo častěji uváděno nejvzdělanějšími respondenty (34 % oproti 25 % těch, kteří školní docházku ukončili ve věku 15 let a dříve). - Obdobně i povolání znamená malé rozdíly, výjimkou je ale odpověď zavedení odborného vzdělávání a podpůrných opatření, která je častěji uváděna řídícími pracovníky (36 % ve srovnání s 27 % osob samostatně výdělečně činných a 29 % manuálních pracovníků). - Na závěr, respondenti, kteří se domnívají, že ženy čelí významným překážkám v rámci politických stran, se nejméně často přiklánějí k odbornému vzdělávání a podpůrným opatřením k podpoře žen k účasti v politickém životě (29 % ve srovnání s 35 % těch, kteří se domnívají, že uvedené překážky jsou nevýznamné ). Naopak častěji podporují opatření, která mají více donucovací povahu: 20 % jich uvedlo stanovení kvót (což volilo pouze 16 % těch, kteří překážky nepovažují za významné ) a 27 % (oproti 23 %) uvedlo rovnocenné postavení žen a mužů na volebních listinách

42 QA12 According to you, which of the following would be the most effective measure to encourage better political representation of women? Putting in place training and support measures to encourage women to take part in political life Parity on the electoral lists drawn up by political parties at every election Impose quotas by law during elections Introducing a system of financial incentives/ penalties for political parties to make them respect a balance between women and men EU27 30% 25% 19% 17% Sex Male 30% 27% 18% 15% Female 30% 24% 19% 19% Education (End of) 15-25% 26% 20% 17% % 25% 19% 19% % 28% 17% 15% Still studying 34% 24% 17% 18% Respondent occupation scale Self-employed 27% 29% 20% 17% Managers 36% 25% 18% 14% Other white collars 29% 28% 19% 19% Manual workers 29% 26% 19% 18% House persons 30% 23% 20% 17% Unemployed 30% 23% 19% 18% Retired 29% 26% 19% 16% Students 34% 24% 17% 18% Obstacles facing women in political parties Significant 29% 27% 20% 18% Not significant 35% 23% 16% 16%

43 1.5 Důvody neúčasti ve volbách [QA13] - Nedostatečná důvěra v politické představitele je hlavním důvodem, který Evropany odrazuje od účasti ve volbách - Nedostatečné zastoupení žen v politice nás přimělo dotázat se respondentů na hlavní důvody, které by je mohly odradit od účasti v příštích místních, celostátních či evropských volbách. QA13 What are the main reasons which would discourage you from voting at next local / national / European elections? (MULTIPLE ANSWERS POSSIBLE) European National Local You have no confidence in local / national / european political representatives 29% 34% 40% You feel ill-informed about the local / national / european issues 12% 16% 22% Your vote has no impact/ voting changes nothing 18% 17% 19% You are not interested in local / national / european politics 12% 14% 19% Your main concerns are not enough taken into account at local / national / european elections 17% 20% 22% Other (SPONTANEOUS) 8% 9% 9% DK 9% 11% 10% U všech voleb ať na místní a celostátní úrovni, či na úrovni Evropské unie je hlavním důvodem, který Evropané udávali pro neúčast ve volbách, nedostatečná důvěra v politické představitele. Celkem 29 % respondentů uvádí, že nemají důvěru ve své evropské politické představitele; 40 % jich nemá důvěru ve vnitrostátní představitele a 34 % v regionální představitele. Respondenti tedy zdaleka více nedůvěřují svým vnitrostátním a místním politickým představitelům než svým evropským představitelům. Druhým nejčastěji uváděným důvodem neúčasti v evropských volbách je nedostatek informací o evropských

44 otázkách (22 %). Respondenti rovněž uvádějí, že jejich obavy nejsou při místních (22 %) a celostátních volbách (20 %) dostatečně zohledňovány. Třetím nejčastěji uváděným důvodem je to, že jejich účast ve volbách nemá žádný dopad / hlasování nic nezmění: 19 % v případě evropských voleb (stejně jako nezájem o evropskou politiku), 18 % v případě celostátních voleb a 17 % v případě místních voleb. Ostatní důvody, které ve všech případech uvedlo méně než 18 % Evropanů, zahrnují to, že se nezajímají o politiku a že se cítí být málo informovaní o místních a vnitrostátních otázkách. Odpověď účast ve volbách je povinná je relevantní pouze v Řecku, Belgii a Lucembursku, třech zemích, kde je účast ve volbách skutečně povinná

45 Rozdíly mezi členskými státy Budeme-li se nejprve zabývat evropskými volbami, mezi členskými státy shledáme pouze málo rozdílů. První zajímavou skutečností je to, že mezi zeměmi eurozóny (33 %) a zeměmi, které nepatří do eurozóny (23 %), je významný desetibodový rozdíl, pokud jde o důvěru v evropské politické představitele; pětibodový rozdíl se v souvislosti s touto odpovědí vyskytuje také mezi zeměmi, které k EU přistoupily v roce 2004/2007 (25 %), a zeměmi, které k EU přistoupily před rokem 2004 (30 %). Zadruhé je zde pětibodový rozdíl mezi zeměmi, které k EU přistoupily před rokem 2004 (18 %), a zeměmi, které přistoupily v roce 2004/2007 (23 %), u dvou odpovědí: nezájem o evropskou politiku a pocit, že účast ve volbách nemá žádný dopad. Čtyřbodový rozdíl je zde rovněž mezi těmito dvěma skupinami zemí u odpovědi vaše hlavní obavy nejsou při evropských volbách dostatečně zohledňovány (16 % v zemích, které k EU přistoupily před rokem 2004, a 20 % v zemích, které přistoupily v roce 2004/2007). Podrobná analýza výsledků podle jednotlivých států odhaluje několik rozdílů. - Nedostatečná důvěra v evropské politické představitele (29 %) byla primárně uváděna ve Španělsku (47 %), Rakousku (45 %), Řecku (41 %), Portugalsku (38 %) a Německu (36 %), ale mnohem méně často byla uváděna na Maltě (10 %), v Estonsku (13 %) a Lucembursku (14 %). - Pocit malé informovanosti o evropských otázkách (22 %) nejčastěji uváděli respondenti ze Švédska (34 %), Rakouska (33 %) a Dánska (32 %). Nejméně respondentů volilo tuto odpověď v Estonsku (15 %) a Lotyšsku (16 %). - Pocit, že účast ve volbách nic nezmění (19 %), je rozšířen zejména v Bulharsku a Slovinsku (v obou případech 33 %) a Rakousku a Rumunsku (29 %), ale je výrazně méně častý ve Švédsku (11 %), Dánsku (12 %) a na Maltě a v Portugalsku (v obou případech 13 %). - Respondenti z České republiky (29 %) a Rumunska a Slovinska (v obou případech 26 %) nejčastěji uvádějí nezájem o evropskou politiku (19 %). Nejméně často tento důvod uvádějí respondenti z Řecka (7 %) a Švédska (9 %)

46 - Respondenti z Rakouska (33 %) a Rumunska (25 %) se v největší míře domnívají, že jejich obavy nejsou při evropských volbách dostatečně zohledňovány (17 %), zatímco respondenti z Lucemburska (7 %), Malty a Spojeného království (8 %) tento důvod uvádějí nejméně často. QA13c What are the main reasons which would discourage you from voting at next European elections? You have no confidence in European political representatives You feel ill-informed about the European issues You are not interested in European politics Your vote has no impact/ voting changes nothing Your main concerns are not enough taken into account at European elections EU27 29% 22% 19% 19% 17% ZONE EURO 33% 23% 17% 19% 18% NON EURO 23% 22% 22% 19% 15% PRE % 23% 18% 18% 16% POST-2004/07 25% 21% 23% 23% 20% BE 22% 25% 24% 27% 19% BG 19% 21% 16% 33% 16% CZ 25% 18% 29% 27% 23% DK 17% 32% 16% 12% 10% DE 36% 22% 16% 25% 21% EE 13% 15% 14% 22% 14% IE 16% 20% 18% 17% 15% EL 41% 17% 7% 26% 15% ES 47% 26% 20% 16% 15% FR 23% 26% 17% 16% 15% IT 35% 18% 17% 15% 20% CY 24% 24% 16% 21% 14% LV 20% 16% 13% 24% 12% LT 22% 22% 20% 28% 14% LU 14% 17% 12% 16% 7% HU 21% 27% 14% 24% 21% MT 10% 18% 12% 13% 8% NL 16% 25% 15% 19% 12% AT 45% 33% 23% 29% 33% PL 25% 21% 24% 15% 18% PT 38% 24% 22% 13% 20% RO 32% 18% 26% 29% 25% SI 25% 30% 26% 33% 13% SK 23% 28% 18% 23% 19% FI 32% 12% 11% 20% 21% SE 17% 34% 9% 11% 16% UK 20% 21% 22% 16% 8% Highest percentage per country Highest percentage by item Lowest percentage per country Lowest percentage by item

47 Soustředíme-li se na celostátní volby, nejprve si všimneme, že jsou zde určité rozdíly mezi skupinami zemí. Je zde sedmibodový rozdíl mezi respondenty ze zemí eurozóny (43 %) a zbývajícími zeměmi (36 %) u odpovědi nemáte důvěru ve vnitrostátní politické představitele. Pětibodový rozdíl panuje rovněž mezi respondenty ze zemí, které k EU přistoupily před rokem 2004 (11 %), a zeměmi, které přistoupily v roce 2004/2007 (16 %), u odpovědi nezajímáte se o vnitrostátní politiku. Jsou zde rovněž výrazné rozdíly mezi členskými státy: - Nedostatečná důvěra ve vnitrostátní politické představitele (40 %) uvedla více než polovina respondentů ze Španělska (59 %), Rumunska (54 %) a Portugalska (51 %), ale mnohem méně často ji uváděli respondenti z Lucemburska (16 %) a Malty (18 %). - Skutečnost, že jejich hlavní obavy nejsou při celostátních volbách dostatečně zohledňovány (20 %), je považována za významný důvod neúčasti ve volbách respondenty v Rakousku (34 %), Maďarsku (29 %) a Švédsku (26 %). Tento důvod je ale považován za mnohem méně významný v Lotyšsku a Lucembursku (10 %) a ve Spojeném království (12 %). - Pocit, že účast ve volbách nic nezmění (18 %), je významný zejména v Belgii (31 %) (kde byla od posledních voleb v červnu 2010 až do zformování nové vlády ustavena prozatímní federální vláda), Slovinsku (29 %), Litvě (27 %) a Bulharsku, Německu a Lotyšsku (ve všech případech 25 %). Tento dojem sdílí pouze 6 % respondentů ve Švédsku a 10 % respondentů na Maltě a v Dánsku. - Nezájem o vnitrostátní politiku (12 %) byl nejčastěji uváděn v Rumunsku a České republice (v obou případech 20 %), ale tento důvod se nezdá být příliš významný ve Švédsku (4 %) nebo Nizozemsku, Dánsku a Řecku (ve všech případech 6 %). - Respondenti v Rakousku (24 %), Maďarsku a na Slovensku (v obou případech 17 %) nejčastěji vyjádřili přesvědčení, že jsou málo informováni o vnitrostátních otázkách, zatímco respondenti v Bulharsku, Estonsku, Řecku a Lotyšsku (ve všech případech 7 %) sdílí tento názor v nejmenší míře

48 QA13b What are the main reasons which would discourage you from voting at next national elections? You have no confidence in national political representatives Your main concerns are not enough taken into account at national elections Your vote has no impact/ voting changes nothing You are not interested in national politics You feel ill-informed about the national issues EU27 40% 20% 18% 12% 12% ZONE EURO 43% 20% 18% 12% 12% NON EURO 36% 19% 17% 13% 11% PRE % 19% 17% 11% 11% POST-2004/07 42% 23% 19% 16% 12% BE 32% 21% 31% 18% 13% BG 44% 19% 25% 10% 7% CZ 46% 19% 23% 20% 12% DK 26% 16% 10% 6% 15% DE 40% 23% 25% 9% 13% EE 26% 17% 22% 9% 7% IE 25% 17% 18% 11% 10% EL 50% 13% 24% 6% 7% ES 59% 17% 14% 16% 15% FR 38% 18% 16% 10% 10% IT 46% 24% 13% 12% 10% CY 43% 17% 21% 9% 11% LV 31% 10% 25% 8% 7% LT 38% 17% 27% 14% 14% LU 16% 10% 13% 10% 12% HU 30% 29% 21% 11% 17% MT 18% 13% 10% 10% 8% NL 23% 18% 17% 6% 11% AT 46% 34% 24% 18% 24% PL 37% 25% 13% 16% 11% PT 51% 24% 14% 16% 15% RO 54% 23% 24% 20% 14% SI 46% 15% 29% 16% 11% SK 41% 17% 16% 15% 17% FI 32% 21% 20% 11% 12% SE 25% 26% 6% 4% 16% UK 31% 12% 16% 10% 9% Highest percentage per country Highest percentage by item Lowest percentage per country Lowest percentage by item

49 Rozdíly mezi členskými státy V případě místních voleb je mezi skupinami zemí několik rozdílů, které se liší od rozdílů sledovaných u evropských a celostáních voleb: respondenti z eurozóny v menší míře důvěřují svým místním politickým představitelům (36 % oproti 31 % respondentů ze zemí mimo eurozónu). Obyvatelé zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007, o něco častěji uvádějí, že se nezajímají o místní politiku (18 % proti 14 % v zemích, které přistoupily před rokem 2004). Rozdíly mezi členskými státy jsou opět celkem výrazné: - Nejčastěji uváděný důvod, tedy nemáte důvěru v místní politické představitele (34 %), nejčastěji volí respondenti z jižních zemí EU: ve Španělsku (53 %), Portugalsku (47 %), Řecku (46 %) a Itálii a Rumunsku (v obou případech 42 %), ale méně ho volí respondenti v Lucembursku (16 %) či Dánsku a na Maltě (v obou případech 19 %). - Skutečnost, že hlavní obavy respondentů nejsou při místních volbách dostatečně zohledňovány (22 %), je významným důvodem neúčasti ve volbách v Rakousku (37 %), Maďarsku (31 %), Polsku (30 %) a Rumunsku (27 %). Je to však méně časté v případě Lucemburska (9 %), Lotyšska (11 %) a Spojeného království (12 %). - Vaše účast ve volbách nemá žádný dopad, hlasování nic nezmění (17 %) je často podpořenou odpovědí v Belgii (28 %), Litvě a Slovinsku (v obou případech 27 %), ale mnohem méně je to uváděno ve Švédsku (5 %) a Polsku (10 %). - Respondenti v Rakousku (26 %), Dánsku (25 %), Nizozemsku (24 %) a Švédsku (22 %) nejčastěji uvádějí, že se cítí být málo informováni o místních otázkách (16 %), v nejmenší míře tuto odpověď ale volí respondenti v Řecku (7 %), Estonsku a Lotyšsku (8 %) a Bulharsku (9 %). - Poslední důvod, nezájem o místní politiku (14 %), byl nejčastěji uváděn respondenty z Rumunska (23 %), České republiky (21 %) a Rakouska (19 %), ale mnohem méně často se k němu přiklání respondenti z Řecka (7 %), Švédska (8 %) a Kypru (9 %)

50 QA13a What are the main reasons which would discourage you from voting at next local elections? You have no confidence in local political representatives Your main concerns are not enough taken into account at local elections Your vote has no impact/ voting changes nothing You feel ill-informed about the local issues You are not interested in local politics EU27 34% 22% 17% 16% 14% ZONE EURO 36% 22% 17% 16% 14% NON EURO 31% 21% 16% 15% 15% PRE % 20% 17% 16% 14% POST-2004/07 34% 26% 17% 15% 18% BE 26% 22% 28% 16% 18% BG 39% 21% 21% 9% 12% CZ 31% 23% 20% 17% 21% DK 19% 17% 10% 25% 13% DE 32% 25% 24% 17% 14% EE 23% 17% 22% 8% 10% IE 24% 16% 15% 14% 14% EL 46% 20% 18% 7% 7% ES 53% 18% 14% 17% 14% FR 25% 19% 17% 19% 12% IT 42% 25% 12% 11% 15% CY 38% 18% 23% 10% 9% LV 29% 11% 23% 8% 10% LT 41% 19% 27% 16% 14% LU 16% 9% 11% 17% 12% HU 26% 31% 22% 15% 13% MT 19% 14% 12% 10% 18% NL 20% 15% 13% 24% 12% AT 36% 37% 21% 26% 19% PL 31% 30% 10% 17% 17% PT 47% 23% 13% 18% 17% RO 42% 27% 23% 13% 23% SI 31% 18% 27% 15% 17% SK 34% 19% 16% 18% 15% FI 26% 24% 18% 14% 15% SE 29% 23% 5% 22% 8% UK 27% 12% 16% 14% 13% Highest percentage per country Highest percentage by item Lowest percentage per country Lowest percentage by item

51 Sociodemografická analýza - Odpovědi mužů a žen jsou v tomto bodě celkem podobné. Jediným mírným rozdílem je to, že muži mají menší důvěru ve své politické představitele. Týká se to místních politických představitelů (36 % a 33 % v uvedeném pořadí), vnitrostátních politických představitelů (42 % a 39 %) a evropských politických představitelů (31 % a 28 %). - Věk na druhou stranu vytváří více rozdílů, zejména v případě nejmladších respondentů (ve věku od 15 do 24 let), kteří připouštějí, že se nezajímají o politiku nezávisle na tom, zda se jedná o místní (24 % oproti 10 % respondentů ve věku 55 let či více), vnitrostátní (22 % oproti 9 % respondentů ve věku 55 let či více) nebo evropskou úroveň (26 % oproti 16 % respondentů z nejstarší věkové skupiny). Častěji se rovněž domnívají (19 %, stejně jako respondenti ve věku od 25 do 39 let), že jsou málo informováni o místních otázkách (oproti 13 % respondentů ve věku 55 let či více), vnitrostátních otázkách (15 % oproti 10 % těch, kterým je 40 let či více) a evropských otázkách (24 % oproti 20 % respondentů z nejstarší věkové skupiny). Respondenti ve věku od 40 do 54 let mají nejmenší důvěru ve své místní politické představitele (36 % oproti 31 % respondentů ve věku od 15 do 24 let) a ve své evropské politické představitele (32 % oproti 24 % těch, kterým je od 15 do 24 let), zatímco respondenti ve věku od 25 do 39 let v nejmenší míře důvěřují svým vnitrostátním představitelům (44 % ve srovnání s 37 % respondentů ve věku od 15 do 24 let). Respondenti ve věku od 40 do 54 let se rovněž nejčastěji domnívají, že jejich obavy nejsou při místních volbách dostatečně zohledňovány (23 % oproti 20 % respondentů ve věku od 15 do 24 let). - Odpovědi souvisí rovněž s dosaženým vzděláním. Respondenti, kteří ukončili školní docházku ve věku 15 let a dříve, v nejmenší míře důvěřují svým místním politickým představitelům (38 % ve srovnání s 32 % nejvzdělanějších respondentů), svým vnitrostátním politickým představitelům (42 % oproti 40 %) a svým evropským politickým přestavitelům (32 % oproti 28 % nejvzdělanějších respondentů). - Rozlišujícím faktorem je rovněž povolání respondentů. Nezaměstnaní nejčastěji udávají, že se nezajímají o místní politiku (20 % oproti 9 % osob samostatně výdělečně činných), o vnitrostátní politiku (18 % oproti 7 % řídících pracovníků) a o evropskou politiku (26 % oproti 12 % řídících pracovníků)

52 - Podobně respondenti, kteří většinou mají potíže s pokrytím svých výdajů, častěji nedůvěřují svým místním politickým představitelům (39 % ve srovnání s 32 % těch, kteří takové potíže nemají téměř nikdy). Častěji si rovněž myslí, že účast ve volbách nic nezmění ani na místní (21 % ve srovnání s 16 % těch, kteří nemají téměř nikdy problémy s pokrytím svých výdajů), vnitrostátní (22 % oproti 17 %) nebo evropské úrovni (23 % oproti 18 %). Následující tabulka ilustruje tyto rozdíly v důvodech, které mohou respondenty odrazovat od účasti v evropských volbách. QA13c What are the main reasons which would discourage you from voting at next European elections? (MULTIPLE ANSWERS POSSIBLE) You are not interested in European politics You have no confidence in European political representatives Your main concerns are not enough taken into account at European elections You feel ill-informed about the European issues Your vote has no impact/ voting changes nothing EU27 19% 29% 17% 22% 19% Sex Male 18% 31% 18% 22% 18% Female 19% 28% 16% 23% 20% Age % 24% 16% 24% 18% % 30% 18% 25% 19% % 32% 17% 22% 19% % 28% 16% 20% 20% Education (End of) 15-20% 32% 15% 21% 20% % 30% 17% 23% 21% % 28% 18% 23% 16% Still studying 23% 22% 16% 23% 15% Respondent occupation scale Self-employed 13% 33% 17% 23% 19% Managers 12% 29% 18% 24% 15% Other white collars 17% 31% 19% 22% 20% Manual workers 22% 32% 17% 23% 20% House persons 23% 30% 14% 23% 21% Unemployed 26% 30% 19% 23% 22% Retired 16% 27% 16% 20% 19% Students 23% 22% 16% 23% 15%

53 2. NEROVNOSTI MEZI MUŽI A ŽENAMI 2.1 Důvody nejistého postavení žen v Evropské unii [QA8] - Nejistou situaci žen vysvětlují rozmanité důvody - V době, kdy se 17 % žen nachází v nejisté situaci, je zajímavé dotázat se Evropanů, jakým důvodům takovou situaci přisuzují. Respondenti tedy byli požádáni, aby zvolili nejvýše dva z pěti navržených důvodů. Evropané uvádějí dva hlavní důvody, které způsobují nejistotu, již ženy zažívají v EU, a z nichž každý dosáhl výsledku 34 %: jednak je to nárůst počtu neúplných rodin, zejména pak matek, které vychovávají své děti samy, a jednak se jedná o to, že jejich práce je sama o sobě nejistá (sezónní nebo dočasná práce). Za těmito důvody těsně následuje přerušení kariéry a/nebo práce na částečný úvazek z důvodu rodinných závazků a dopad na výši důchodu uvedené v téměř třetině případů (31 %), dále rozdíly v odměňování žen a mužů uvedené o něco více než čtvrtinou respondentů (26 %) a nucená práce na částečný úvazek uvedená každým pátým respondentem (20 %). Ani jeden z důvodů se tedy co do podpory respondentů od ostatních výrazně neliší