MENDLOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDLOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Analýza kvality ţivota ve vybraném regionu Bakalářská práce Autor: Hana Pikalová Vedoucí práce: Doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Brno 2011

2

3 2

4 Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vytvořila samostatně s pouţitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne Podpis 3

5 Poděkování: Chtěla bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu Doc. Ing. Jaroslavu Jánskému, CSc. za odborné vedení práce, konzultace, připomínky a cenné rady, které mi byly poskytnuty a za trpělivost při vytváření mé bakalářské práce. Dále děkuji za ochotnou spolupráci a poskytnuté informace panu Ing. Radku Dosoudilovi, vedoucímu odboru koncepce a rozvoje Magistrátu města Olomouce, a všem starostům, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření.

6 Anotace Bakalářská práce je vypracovaná na téma Analýza kvality ţivota ve vybraném regionu. V literární rešerši jsou zahrnuty základní pojmy, které se vztahují k zvolené problematice jako je obec, spolupráce obcí, mikroregion a kvalita ţivota. Vlastní práce je zaměřena na jednotlivé obce mikroregionu Olomoucko. Nejprve je zde popsán vznik mikroregionu a jeho specifika. Dále je provedena charakteristika jednotlivých obcí mikroregionu Olomoucko z hlediska demografického, přírodního, hospodářského, technického, sociálního a kulturního. Další část je věnovaná rozpočtům vybraných obcí. Součástí práce je vytvořená SWOT analýza mikroregionu Olomoucko a zpracované výsledky dotazníkového šetření mezi starosty vybraných obcí. Klíčová slova obec, rozpočet obce, spolupráce obcí, mikroregion Annotation The bachelor is elaborated on the theme Analysis of quality of life in the selected region. The literature search included the basic concepts related to selected issues such as municipality, cooperation between municipalities, micro-region and quality of life. The work itself focused on the particular municipalities of micro-region Olomoucko. Firstly, there is description of the emergence of micro-region and its specifics. Next, there is a characteristic of particular minucipalities of micro-region Olomoucko of the demographic, natural, economic, technical, social and cultural point of wiev. Next part is devoted to selected municipalities budgets. In the next part of the work is created a SWOT analysis of micro-region Olomoucko and there are presented results of questionnaire survey, realized in the choosen municipalities with their mayors. Key words municipality, municipal budget, cooperation between municipalities, micro-region

7 OBSAH: 1 ÚVOD CÍL A METODIKA PRÁCE Cíl práce Metodika práce LITERÁRNÍ REŠERŠE Charakteristika obce Územní uspořádání České Republiky Vymezení obec Vznik a zánik obce Orgány obce Působnost obce Rozpočet obce Svaz měst a obcí České republiky Mikroregion Strategický plán Kvalita života VLASTNÍ PRÁCE Mikroregion Olomoucko Vznik mikroregionu Předmět činnosti Práva a povinnosti členů Orgány mikroregionu Charakteristika mikroregionu Olomoucko Obyvatelstvo

8 4.2.2 Trh práce Struktura pozemků Hospodářská činnost Technická vybavenost a infrastruktura Zdravotnictví Školství Sociální sluţby Ochrana ţivotního prostředí Kulturní ţivot v obci Rozpočety jednotlivých obcí za rok Příjmy rozpočtů Výdaje rozpočtů SWOT analýza mikroregionu Olomoucko Vyhodnocené výsledky dotazníkového šetření ZÁVĚR LIRERATURA A POUŢITÉ ZDROJE SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH

9 1 ÚVOD Se vstupem do Evropské Unie (EU) přijala Česká Republika mimo jiné i strategie EU, které zahrnula do svých politik. Jednou z těchto strategií je i Program rozvoje venkova pro období Obce mohou vytvářet různé druhy společenství. V České Republice se nejvíce vyskytují Místní akční skupiny (MAS) nebo dobrovolné svazky obcí (DSO). Tyto společenství vznikají podle zákona 128/2000 Sb., o obcích. Jedním z hlavních důvodů vytváření mikroregionů je společné financování a provozování zájmů a záměrů venkovských obcí s cílem dosaţení ţádoucích změn u všech obcí určitého regionu. Je to pozitivní trend, který probíhá ve venkovském prostoru. Formou vytváření mikroregionálních programů, aktivit a projektů rovněţ pomáhá obcím, které jsou součástí mikroregionů k získání finančních prostředků z různých fondů, ať uţ z národních fondů nebo fondů EU. Mnohé z těchto finančních prostředků by samotné obce nebyly schopné získat. Olomoucký kraj povaţuje mikroregiony za významné aktéry rozvoje, a proto v rámci Programu rozvoje venkova podporuje vytvořené mikroregiony (DSO) v jejich projektech. 8

10 2 CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1 Cíl práce Bakalářská práce je vypracovaná na téma Analýza kvality ţivota ve vybraném regionu. Cílem této práce je provést analýzu kvality ţivota z různých pohledů, a to konkrétně z přírodních, sociálních, kulturních a ekonomických podmínek. Zkoumaný region je zde zastoupen mikroregionem Olomoucko, který je posuzován jako jeden celek, přičemţ práce posuzuje kvalitu ţivota i v jednotlivých obcích tvořící mikroregion Olomoucko. 2.2 Metodika práce Práce je rozdělena na dvě části, literární rešerši a vlastní práci. V literární rešerši jsou zachyceny a popsány základní pojmy vztahující se k dané problematice bakalářské práce. Jejímu zpracování předcházel sběr informací převáţně z odborné literatury, ze zákonů a internetových zdrojů. Druhou částí bakalářské práce je vlastní práce. Hlavními zdroji pro zpracování byly internetové zdroje a informace poskytnuté starosty jednotlivých obcí. Vlastní práce je zaměřena na mikroregion Olomoucko. Nejprve je zde popsaná právní forma mikroregionu, vznik a způsob zaloţení, jednotlivé orgány a práva a povinnosti členů mikroregionu. Další část práce je soustředěna na obecnou charakteristiku komplexně mikroregionu Olomoucko, tak i jednotlivých obcí mikroregionu. Dále jsou zde uvedeny statistické údaje charakterizující jednotlivé členské obce z pohledu demografického, přírodního, hospodářského, technického, sociálního a kulturního. Některé údaje jsou zachyceny tabulkou nebo jsou vyjádřeny graficky. V práci jsem pouţila několik ukazatelů pro znázornění některých poznatků: index stáří, který zachycuje stárnutí obyvatelstva, informuje o zvyšování podílu osob starších 65 let na úkor mladých lidí ve věkové skupině 0-14 let: 9

11 ukazatel ekologické stability, který posuzuje stabilitu krajiny porovnáním ploch ekologicky pozitivně vyuţívaných, stabilních ploch (vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky a vodní plochy) s plochami ekologicky negativně vyuţívanými, nestabilními plochami (orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy) é é í í í á é í Třetí kapitola je věnována vybraným 13 obcím a jejich hospodaření. U vybraných obcí byla provedena analýza obecních rozpočtů za rok Rozpočtovou skladbu jsem rozdělila podle druhového třídění, které pouţívají i samotné obce. Podle tohoto třídění se dělí příjmy na daňové, nedaňové, kapitálové a dotace, výdaje se dělí na běţné a kapitálové. Skladba rozpočtů vybraných obcí je zachycena jak v tabulkách tak i graficky. Ve čtvrté kapitole je mikroregion posouzen pomocí kvalitativní metody SWOT analýza, která hodnotí pomocí čtyř proměnných, silné stránky (strenghts), slabé stránky (weaknesses), příleţitosti (opportunities) a hrozby (threats), aktuální stav mikroregionu Olomoucko z hlediska přírodních, sociálních, kulturních a ekonomických podmínek. Pátá kapitola popisuje výsledky uskutečněného dotazníkového šetření, které proběhlo ve 13 z 26 obcí mikroregionu Olomoucko. Ve vybraných obcích byli dotazováni starostové, jako představitelé a reprezentanti obce. K šetření mi slouţil sestavený dotazník určený pro starosty obce. Dotazník je součástí přílohy č. 11. Starosty jsem s ţádostí o vyplnění dotazníku ţádala telefonicky a následně zasláním dotazníku prostřednictvím u. V práci je provedena analýza dat pro jednotlivé obce mikroregionu a posléze syntéza vybraných dat pro mikroregion Olomoucko. Další pouţitou metodou v bakalářské práci je dotazník, který se skládá z otevřených a uzavřených otázek. 10

12 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Charakteristika obce Územní uspořádání České Republiky V České Republice je zaveden dvoustupňový systém územní samosprávy. Podle Ústavy České Republiky je Česká Republika členěna na základní a vyšší uzemní samosprávní celky. Obce představují základní územní samosprávní celky, vyššími územními samosprávními celky jsou kraje. Na územní samosprávu nelze pohlíţet jako na hierarchickou strukturu, resp. jako na vztah nadřízenosti a podřízenosti, protoţe kaţdý územní samosprávný celek má své samostatné kompetence, do kterých ţádný jiný územní samosprávný celek nemůţe zasahovat. V České Republice obce i kraje vykonávají vedle samostatných působností také státní správu v přenesené působnosti, coţ je nazýváno jako tzv. spojený model veřejné správy Vymezení obec Základem územní samosprávy je obec. V České Republice byla obecní samospráva obnovena v roce 1990 zákonem o obcích, zákon č. 367/1990 Sb. Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů na územním celku vymezeném hranicemi. Území obce je tvořeno jedním nebo více katastrálními územími. Zpravidla tvoří území obce navzájem sousedící katastrální území, avšak existují i obce, jejichţ území není souvislé a některá část obce nesousedí se zbylým územím obce. Obec můţe být dále členěna na části. Kaţdá část území České Republiky přísluší k některé obci, pokud to není stanoveno jinak zvláštním zákonem, zákon č. 222/2002 Sb. o zajišťování obrany České Republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Obec disponuje vlastním majetkem, své záleţitosti spravuje samostatně, v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Pokud obec splňuje stanovená kritéria, můţe nést i označení město. Do této kategorie můţeme zařadit zvlášť významná města, která upravují své vnitřní poměry statutem a jejichţ správa je odlišná 11

13 od ostatních měst především samosprávou městských částí. Tuto zvláštní kategorii měst označenou jako územně členěná statutární města upravuje zákon o obcích. 1 Tabulka č. 1: Základní charakteristiky České republiky k roku 2000 Rozloha (km 2 ) Počet obyvatel Hustota zalidnění (obyv./km 2 ) 130 Počet obcí Zdroj: Businessinfo.cz [online] [cit ]. Regionální uspořádání a regiony soudrţnosti v ČR. Dostupné z WWW: < Vznik a zánik obce Způsoby jak můţe nová obec vzniknout, jsou zakotveny v zákoně o obcích (který se nevztahuje na hlavní město Prahu): sloučením dvou nebo více obcí, které spolu sousedí ( 19 zákona 128/2000 Sb., o obcích), na základě jejich dohody; nová obec však nevzniká, pokud nejde o sloučení obcí, ale o připojení obce k jiné obci, oddělením části obce od obce ( 20a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích), zrušením nebo změnou vojenského újezdu ( 20a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Obvyklým způsobem zániku obce je její sloučení s jinou obcí Orgány obce Obecní zřízení upravuje pravomoci jednotlivých orgánů obce, z nichţ některé spadají do kategorie tzv. vyhrazených pravomocí. Vyhrazená pravomoc znamená, ţe o určité záleţitosti můţe platně rozhodnout pouze ten orgán obce (zastupitelstvo obce nebo rada obce), kterému je tato záleţitost zákonem vyhrazena (výjimky z tohoto pravidla jsou stanoveny zákonem). Zastupitelstvo je hlavním samosprávným orgánem, který samostatně spravuje obec, rozhoduje usnesením o nejvýznamnějších věcech patřících do samostatné působnosti 1 BRŮNA, JUDr. Miroslav, et al. Veřejná správa v České Republice. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, str ISBN Wikipedie [online] [cit ]. Obec. Dostupné z WWW: < 12

14 obce a můţe přijímat obecně závazné vyhlášky. Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zákonodárce tak stanovil poţadavek, aby se zastupitelstvo obce sešlo minimálně čtyřikrát do roka. Pokud se však zastupitelstvo obce nesejde po dobu delší neţ 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, potom ho v souladu s 89 odst. 1 obecního zřízení Ministerstvo vnitra rozpustí. Zasedání je vţdy veřejné. U měst je tento orgán nazýván zastupitelstvo města. 3 Pravomoce zastupitelstva jsou: schvalování programu rozvoje obce, schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu obce, zřizování trvalých nebo dočasných peněţních fondů obce, zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních sloţek obce, schvalování jejich zřizovací listiny, rozhodování o zaloţení nebo rušení právnických osob (podle 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, můţe obec např. zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným), schvalování jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanov a rozhodování o účasti v jiţ zaloţených právnických osobách, vydávání obecně závazných vyhlášek obce (obecně závazná vyhláška je jedním z dvou typů právních předpisů, který můţe obec vydat -- jako příklad lze uvést obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích, či o místních záleţitostech veřejného pořádku), rozhodování o vyhlášení místního referenda, navrhování změn katastrálních území uvnitř obce, schvalování dohod o změně hranic obce a o slučování obcí, určování funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, zřizování a rušení výborů, volba jejich předsedy a dalších členů a odvolávání je z funkce, 3 BRŮNA, JUDr. Miroslav, et al. Veřejná správa v České Republice. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, str. 27. ISBN

15 volba (z řad členů zastupitelstva obce) starosty, místostarosty a dalších členů rady obce a odvolávání je z funkce, stanovení výše odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce, zřizování a zrušování obecní policie jakoţto orgánu obce (formou obecně závazné vyhlášky), rozhodování o spolupráci obce s jinými obcemi, rozhodování o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství, udělování a odnímání čestného občanství obce a ceny obce, atd. 4 Rada obce je výkonným orgánem obce, vykonává rozhodnutí zastupitelstva obce, při výkonu samostatné působnosti se zodpovídá zastupitelstvu obce. Je tvořena starostou a ostatními členy, kteří jsou voleni obecním zastupitelstvem z řad jeho členů. Počet členů obecní rady musí být vţdy lichý, má nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemţ nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Obecní rada se schází podle potřeby a usnáší se většinou hlasů svých členů. Zasedání rady obce jsou neveřejná. U měst je tento orgán nazývám rada města. Pravomoci rady obce: zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu (obecní rozpočet schvaluje zastupitelstvo), provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, plnit vůči právnickým osobám a organizačním sloţkám zaloţeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce, rozhodovat ve věcech obce, jako jediného společníka obchodní společnosti, vydávat nařízení obce (jde o právní předpis obce vydávaný v přenesené působnosti), stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu, 4 BŘEŇ, Mgr. Jan. Deník veřejné správy [online] [cit ]. Postavení zastupitelstva obce. Dostupné z WWW: < 14

16 na návrh tajemníka úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu, (a to v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, který v 12 upravuje důvody pro odvolání vedoucího úředníka, kterým je např. vedoucí odboru), zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady obce, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy, kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce, stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu (tedy jiţ nikoliv v obecní policii, která je dalším orgánem obce, v níţ působí zaměstnanci obce) a v organizačních sloţkách obce, ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce za správní delikty podle 58 zákona o obcích; tuto působnost můţe rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti, rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost můţe rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti, schvalovat organizační řád obecního úřadu, atd. 5 Starosta zastupuje obec navenek, je volen zastupitelstvem obce z řad svých členů. Starostou se můţe stát jen občan České Republiky, za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu obce. Starosta je zastupován místostarostou, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci. 6 Pravomoci starosty: jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem a stanoví jeho plat podle zvláštních 5 BŘEŇ, Mgr. Jan. Deník veřejné správy [online] [cit ]. Jednání zastupitelstva a postavení rady obce. Dostupné z WWW: < 6 BRŮNA, JUDr. Miroslav, et al. Veřejná správa v České Republice. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, str. 27. ISBN

17 předpisů; bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné, plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu, můţe po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech, můţe poţadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záleţitostí veřejného pořádku, odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce, zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, rozhoduje o záleţitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce, spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce, pozastavuje výkon usnesení rady obce, má-li za to, ţe je nesprávné; věc pak předloţí k rozhodnutí nejbliţšímu zasedání zastupitelstva obce, v případech stanovených zvláštními zákony zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává jejich členy. Obecní úřad je orgán, který má administrativní charakter. Je tvořen: starostou místostarostou (místostarostové), tajemníkem obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce, zařazenými do obecního úřadu. Obecní úřad vykonává působnost jak v oblasti samostatné působnosti: 16

18 plní úkoly, které mu uloţilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. tak i v oblasti přenesené působnosti, kterou vykonává obecní úřad s výjimkou těch věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce (např. rady obce, zvláštního orgánu obce, apod.). Výbory jsou orgány zastupitelstva, které je zřizuje nikoli orgány obce. Kaţdá obec musí mít vţdy zřízen finanční a kontrolní výbor. Výbory se ze své činnosti zodpovídají zastupitelstvu obce a mohou plnit úkoly pouze v samostatné působnosti. Komisi zřizuje rada obce jako svůj iniciační a poradní orgán. Na rozdíl od výborů se komise v některých případech stává orgánem obec nikoli jen orgánem rady obce, a to jestliţe jí byl starostou po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřen výkon přenesené působnosti v určitých věcech. Obecní policie je zřizována a rušena zastupitelstvem obce, má na starosti místní záleţitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Pokud není určen jiný člen zastupitelstva, tak obecní policii řídí starosta Působnost obce Působnost obec dělíme do dvou kategorií, samostatná působnost, ve které obec spravuje své záleţitosti samostatně a přenesenou působnost, ve které orgány obce vykonávají státní správu v zákonem stanovených případech. Důleţitý rozdíl mezi samostatnou a přenesenou působností můţeme vidět v plnění povinností. Výkon samostatné působnosti můţeme brát jako právo, nikoli jako povinnost obce. Záleţí na rozhodnutí obce. Oproti tomu výkon přenesené působnosti je pro obec ze zákona uloţená povinnost. Práce obce je zabezpečit plnění úkolů státní správy, které jsou jí ze zákona uděleny. Samostatná působnost obcí je stanovena zákony. Rozsah samostatné působnosti je u všech obcí zásadně stejný, bez ohledu na počet obyvatel obce nebo na její ekonomickou 7 BŘEŇ, Mgr. Jan. Deník veřejné správy [online] [cit ]. Starosta a jiné orgány obce. Dostupné z WWW: < 17

19 sílu. Obec spravuje záleţitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost výkonu státní správy, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům. 8 Pokud zákon nestanoví, zda se jedná o samostatnou nebo přenesenou působnost, platí, ţe jde o samostatnou působnost. Toto rozlišení je nutné z procesních i z finančních důvodů. Do samostatné působnosti obce ze zákona o obcích patří: hospodaření obce, rozpočet a závěrečný účet obce, peněţní fondy obce, právnické osoby obce a organizační sloţky obce a účast obce v právnických osobách, osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce, organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu, vydávání obecně závazných vyhlášek obce, místní referendum, obecní policie, ukládání pokut za správní delikty, program rozvoje územního obvodu obce, územní plán obce a regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou. 9 Přenesená působnost znamená, ţe stát zákonem přenesl na obce povinnost zabezpečit plnění určitých úkolů, které svojí povahou jinak náleţí státu. Přenos výkonu státní správy na obce vyvolává povinnost státu finančně kompensovat náklady obcí, které jsou s výkonem státní správy spjaty. Tato finanční kompenzace se projevuje v poskytování příspěvku na plnění úkolů v přenesené působnosti, který obce dostávají ze státního rozpočtu. Pro výkon státní správy jsou obce rozděleny do tří stupňů, mezi kterými platí hierarchické vztahy nadřízenosti a podřízenosti. 8 BŘEŇ, Mgr. Jan. Deník veřejné správy [online] [cit ]. Postavení zastupitelstva obce. Dostupné z WWW: < 9 BRŮNA, JUDr. Miroslav, et al. Veřejná správa v České Republice. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, str. 27. ISBN

20 obce se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti - do této kategorie spadají všechny obce -- tedy cca 6250, obce s pověřeným obecním úřadem cca 388 obcí, obce s rozšířenou působností do této kategorie spadá 205 obcí. Orgány obce s přenesenou působností: vydávají nařízení obce, rozhodují o místních a účelových komunikacích, projednávají přestupky, jsou vodoprávním úřadem a spravují drobné toky, jsou povodňovým orgánem, jsou orgánem ochrany přírody a ochrany ovzduší atd Rozpočet obce Rozpočet je základem finančního hospodaření všech územních jednotek, jak obcí, regionů, tak krajů v ČR. Je nástrojem realizace municipální, resp. regionální politiky na úrovni územní samosprávy, je nástrojem řízení a financování potřeb lokálního regionálního veřejného sektoru. Je důleţitým rozpočtovým plánem, podle kterého daná jednotka územní samosprávy v rozpočtovém období hospodaří. Z účetního hlediska je bilancí, která vybilancovává příjmy a výdaje. V současné době se mezi rozpočty územní samosprávy, označované jako územní rozpočty v ČR, zahrnují: rozpočty měst a obcí, rozpočty krajů, rozpočty dobrovolných svazků obcí (DSO). Příjmy a výdaje všech veřejných rozpočtů, tzn. i územních rozpočtů podrobně závazně člení tzv. rozpočtová skladba. Jedná se o systematické, jednotné a přehledné třídění, které umoţňuje: 10 BŘEŇ, Mgr. Jan. Deník veřejné správy [online] [cit ]. Postavení zastupitelstva obce. Dostupné z WWW: < 19

21 zabezpečit jednotnost a přehlednost rozpočtů a mimorozpočtových fondů v rozpočtové soustavě, analyzovat příjmy a výdaje v rozpočtové soustavě, v čase i prostorově, včetně komparace, i pro mezinárodní rovnání, agregovat, sumarizovat příjmy a výdaje za celou rozpočtovou soustavu s vyuţitím tzv. konsolidace, která umoţňuje eliminovat riziko několikanásobného načítání určité operace, např. v případě dotací, zajistit potřebné informace a jejich vyuţití v rozpočtové politice. Třídění příjmů výdajů v územním rozpočtu ČR respektuje: zásadu jednotnosti a závaznosti třídění v celé rozpočtové soustavě, kaţdé hledisko třídění vyuţívá čtyřmístný číselný kód, kaţdý kód má specifický význam, zásadu dlouhodobé stability třídění, která je potřebná pro dlouhodobé rozpočtové analýzy, zásadu srozumitelnosti, aby byla moţná veřejná a občanská kontrola, zásadu komptability s mezinárodními účetními a statistickými standardy. Druhové třídění je základním systémem třídění v rozpočtové skladbě. Třídí operace do tří základních okruhů příjmy, výdaje a financování. Příjmy představují nenávratná inkasa, nezahrnují však inkasa, kterými se přijímají vypůjčené finanční prostředky. Příjmy se dělí na dvě základní podskupiny, na příjmy vlastní, kam patří jak běţné příjmy tak kapitálové a na přijaté dotace. Jsou začleněny do čtyř příjmových tříd: Třída 1. Daňové příjmy, Třída 2. Nedaňové příjmy, Třída 3. Kapitálové příjmy. První tři třídy dohromady tvoří tzv. vlastní příjmy Třída 4. Přijaté dotace, ty se dál podrobněji člení na investiční a neinvestiční. 20

22 Výdaje jsou nenávratné platby a poskytované návratné půjčky za účelem realizace rozpočtové politiky. Výdaje se dělí na běţné a kapitálové výdaje a jsou začleněny do výdajových tříd Třída 5. Běţné výdaje, Třída 6. Kapitálové výdaje. Zvláštní postavení má financování, které se člení na financování z tuzemska a financování ze zahraničí. V obou případech to můţe být financování jak dlouhodobé, tak krátkodobé. Dále sem patří opravné prostředky. Jedná se o operace, které zabezpečují financování schodku hospodaření nebo vyuţití přebytku hospodaření a jeho zhodnocení v rámci finančního investování. Tudíţ za finanční operace jsou povaţovány jak příjmy, tak výdaje. Opravné poloţky jsou typu operace z peněţních účtů organizace, které nemají charakter příjmů a výdajů vládního sektoru, tzn. operace veřejných rozpočtů. V rozpočtové skladbě má financování zvláštní postavení. Třída 8. Financování. Tabulka č. 2: Zjednodušené obecné schéma rozpočtu obce v ČR v současné době 11 Příjmy Výdaje běžné běžné neinvestiční daňové mzdy a platy - svěřené (výlučné) daně (DzNem) povinné pojistné za zaměstnance - sdílené daně (část: DPFO, DPPO, materiálové DPH) - místní poplatky energie - správní poplatky nájemné nedaňové sociální dávky - poplatky za sluţby dotace vlastním O.S. a jiným subjektům - příjmy z pronájmu majetku neinvestiční příspěvky P.O. - příjmy od O.S., P.O. výdaje na sdruţování finančních prostředků (neinvestiční) - zisk obecných podniků placení sankcí za porušení rozpočtové kázně - dividendy z akcií, přijaté úroky placené pokuty dotace neinvestiční transfery placené úroky 11 Kolektiv autorů. Úvod do regionálních v d a veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., Rozpočet a mimorozpočtové fondy, s ISBN

23 - neúčelové (všeobecné) ostatní (poskytnuté dary apod.) - účelové (specifické) kapitálové investiční výdaje ostatní na pořízení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku - doplňkové na nákup cenných papírů - přijaté sankční pokuty apod. na poskytnuté investiční dotace O.S. a různým subjektům kapitálové na investiční příspěvky P.O. z prodeje majetku nemovitého a na investiční půjčky poskytnuté různým movitého dlouhodobého majetku subjektům z prodeje akcií a majetkových podílů splátky úvěrů investiční dotace transfery - účelové - neúčelové (od jiné vládní úrovně, tj. ze SR, státních fondů, rozpočtu kraje, jiné obce apod.) přijaté investiční úvěry příjmy z emise komunálních obligací přijaté splátky dříve poskytnutých půjček Zdroj: Kolektiv autorů. Úvod do regionálních v d a veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., Rozpočet a mimorozpočtové fondy, s ISBN Svaz měst a obcí České republiky Je dobrovolná, nepolitická a nevládní organizace, jejímiţ členy jsou obce České Republiky. Hlavním cílem Svazu je hájit zájmy a práva obcí a zajišťovat potřebnou jednotu, koordinovaný postup a legitimní lobování při prosazování změn ve prospěch obcí Mikroregion Mikroregion je sdruţení dvou nebo více obcí, jejichţ spojení jim napomůţe dosáhnout společných cílů. Takovéto svazky vznikají z vlastní iniciativy obcí, nikoli ze zákona nebo z příkazu nadřízeného orgánu. Jsou výrazem dobrovolné aktivizace obcí. Hlavními příčinami vzniku mohou být na jedné straně existence společných charakteristik, významných společných ekonomických, environmentálních, 12 BRŮNA, JUDr. Miroslav, et al. Veřejná správa v České Republice. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, str ISBN

24 geografických nebo přírodních faktorů. Na druhé straně to jsou i pragmatické příčiny vzniku, kdy se obce sdruţují za účelem řešení společných rozvojových problémů. 13 Vznik mikroregionů je nutný pro společné prosazování zájmů a záměrů obcí s cílem dosaţení ţádoucích změn ve všech obcích. Důvody, které vedou ke vzniku jednotlivých mikroregionů, jsou různé. V minulosti vznikaly zejména monotematicky zaměřené mikroregiony, které většinou po splnění účelu, za kterým byl mikroregion vytvořen (například vybudování vodovodu či kanalizace), nepokračovaly v další spolupráci. Některé mikroregiony na základech spolupráce zaloţené na jednorázovém úkolu postavily další spolupráci a svůj komplexní rozvoj rozšířily. Mikroregiony měly v poslední době stále častěji komplexní charakter a monofunkční mikroregiony se vyskytovaly jiţ jen zřídka. Spolupráce mezi obcemi se uskutečňuje: na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu, na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí podle zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích, zakládáním právnických osob podle Obchodního zákoníku dvěma nebo více obcemi. Mezi mikroregiony se započítávají jak svazky obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., tak sdruţení, která byla zaloţena podle Občanského zákoníku (některé mikroregiony jsou stále ještě zaloţeny podle staršího zákona č. 367/1990 Sb.). 14 Pokud je uţíván výraz mikroregion bez dalšího určení, je tím míněn dobrovolný svazek obcí DSO dle 49 zákona č.128/2000 Sb., o obcích se širším neţ jednoúčelovým zaměřením, případně zájmové sdruţení právnických osob dle 20f aţ 20j Občanského zákoníku. 13 Ústav územního rozvoje [online] [cit ]. Monitoring mikroregionů. Dostupné z WWW: < 14 Wikipedie [online] [cit ]. Mikroregion. Dostupné z WWW: < 23

25 Geografické vymezení mikroregionů se stále více blíţí reálným funkčním mikroregionům a velmi často spádovým mikroregionům. V souvislosti s programem obnovy venkova a poskytováním dotací na rozvoj venkovských mikroregionů se začaly ve větší míře zpracovávat rozvojové dokumenty mikroregionů. Na základě pověření Ministerstva pro místní rozvoj monitoruje Ústav územního rozvoje (ÚUR) od roku 2000 na území České Republiky vznikající mikroregiony i jejich rozvojové dokumenty. Mikroregiony stejně jako jiní aktéři regionálního rozvoje postupují podle schválených strategických rozvojových dokumentů. Tabulka č. 3: Zapojení obcí do mikroregionů v letech Počet obcí celkem Obce v mikroregionech Obce mimo mikroregiony Počet mikroregionů Rok Absol. % Absol. % Absol , , , , , , * , , ** 87, , * v roce 2006 došlo ke zm n metodiky zjišťování, data k tomuto roku jsou pouze odhadem, proto nejsou součástí tabulky ** k Zdroj: Ústav územního rozvoje [online] [cit ]. Monitoring mikroregionů. Dostupné z WWW: < V roce 2005 bylo zjištěno, ţe v České Republice existuje cca 425 svazků obcí/mikroregionů, které pokrývají zhruba dvě třetiny území státu. Hranice krajů přesahuje 32 mikroregionů a do mikroregionů je zapojeno 4680 obcí, coţ představuje cca70% z obcí ČR a jejich počet se zvyšuje. Nejmenší mikroregion je sloţen ze dvou obcí a v největším mikroregionu je sdruţeno celkem 47 obcí. Průměrný počet obcí v mikroregionu je 11 obcí, průměrný počet obyvatel je cca 13,3 tisíc osob Ústav územního rozvoje [online] [cit ]. Monitoring mikroregionů. Dostupné z WWW: < 24

26 3.3 Strategický plán Strategický plán rozvoje je jeden ze základních dokumentů územního celku (města, obce či mikroregionu) vyjadřující předpokládaný vývoj daného celku v dlouhodobějším časovém horizontu. Strategický plán je ucelený koncepční a rozvojový dokument rozvoje města propojený na rozvoj celého regionu či větších územních celků. Je pořizován jako dokument dlouhodobé koordinace veřejných a soukromých aktivit, vytvářený městským nebo obecním úřadem, jenţ vychází ze současného stavu veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území města. Strategický plán musí být v souladu s Územním plánem města a jsou v něm zahrnuty všechny strategické dokumenty rozvoje města. Jeho hlavním smyslem je organizace rozvoje na bázi slaďování a koordinace jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek, a poskytování určité orientace pro podnikatelské subjekty při stanovování jejich dlouhodobějších podnikatelských plánů. Strategický plán sestavuje zpravidla větší skupina autorů s různým odborným zaměřením. Doba sestavování plánu je přibliţně půl roku aţ rok, u komplikovaných plánů můţe být i delší. Plány jsou často oponovány neziskovými organizacemi. Správný strategický plán má následující součásti: vize jedna nebo dvě věty, které říkají, jakého cíle chtějí autoři plánu dosáhnout, teze cca 1 strana, shrnující klíčové oblasti, které má plán řešit, shrnutí současného stavu, formulace cílových skupin plánu (pro koho je plán určen), SWOT analýza (analýza silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb), přehled jednotlivých oblastí rozvoje (např. doprava - kultura - ţivotní prostředí apod.), harmonogram plnění plánu, 25

27 závěr, obsahující doloţku o schválení zastupitelstvem a době platnosti Kvalita života Definovat kvalitu ţivota je velice těţké, jelikoţ je to z velké části subjektivní náhled konkrétního člověka na jeho ţivotní situaci. Přes to se od poloviny minulého století tento pojem začal objevovat a zkoumat hned v několika vědních disciplínách. Ze začátku bylo na kvalitu ţivota pohlíţeno objektivně a hlavně se posuzovala materiální stránka ţivota člověka. Poslední dobou se dostává do popředí a získává na významu subjektivní stránka kvality ţivota. Jozef Dţuka rozlišuje subjektivní kvalitu ţivota na základě individuálního úsudku hodnocené podmínky ţivota osoby a subjektivní pohodu emocionálním systémem hodnocené podmínky vlastního ţivota. 17 Komplexní pohled na ţivot a tedy i na kvalitu ţivota jako celku zahrnuje vliv vnějších podmínek, tak i vnitřní rozměry člověka. Jinak se dá říci, ţe kvalita ţivota je posuzována jak z kvantitativní, tak i z kvalitativní stránky. Definice kvality ţivota vychází s Maslowovy teorie potřeb, tj. naplnění základních fyziologických potřeb je předpokladem aktualizace a uspokojení potřeb subtilnějších. 18 Kromě obecného vyjádření má pojem kvalita ţivota i své specifické formy v rozličných odvětvích např. ve zdravotnictví, v oblasti ţivotního prostředí, v oblasti zaměstnanosti a trhu práce. Při studiu kvality ţivota je třeba brát v úvahu vývoj, proměny v prostoru a času, společenské souvislosti, historické a kulturní kořeny, civilizační i generační změny. V současné době je studium kvality ţivota novým interdisciplinárním oborem, který zkoumá kvalitu ţivota na různých úrovních od hodnocení ţivotní úrovně národní populace přes porovnání potřeb specifických skupin obyvatel aţ po měření individuální spokojenosti. Preferuje se multidimenzionální (vícerozměrná) holistická koncepce člověka jako bio-eko-psycho-sociální jednoty. Přitom je třeba podotknout, ţe environmentální podmínky ţivota podporují kvalitu ţivota, i kdyţ ji samy o sobě 16 Wikipedie [online] [cit ]. Strategický plán. Dostupné z WWW: < 17 Dţuka, J. (ed.) Psychologické dimenzie kvality života. Prešov: Prešovská univerzita, ISBN Vojenské zdravotnické listy. 2004, č. 1, ISSN

28 nevytvářejí. Pro ilustraci existují různé modely znázorňující, co všechno ovlivňuje kvalitu ţivota. K nejznámějším a nejvíce citovaným patří model vyvinutý Centrem pro podporu zdraví při Univerzitě Toronto v Kanadě. 19 Tabulka č. 4: Model kvality ţivota Centra pro podporu zdraví Univerzity Toronto Fyzické bytí Psychologické bytí Spirituální bytí Fyzické napojení Sociální napojení Komunitní napojení BÝT (BEING) osobní charakteristiky člověka Zdraví, hygiena, výţiva, pohyb, odívání, celkový vzhled Psychologické zdraví, vnímání, cítění, sebeúcta, sebekontrola Osobní hodnoty, přesvědčení, víra PATŘIT NĚKAM (BELONGING) - spojení s konkrétním prostředím Domov, škola, pracoviště, sousedství, komunita Rodina, přátelé, spolupracovníci, sousedé (uţší napojení) Pracovní příleţitosti, odpovídající finanční příjmy, zdravotní a sociální sluţby, vzdělávací, rekreační moţnosti a příleţitosti, společenské aktivity (širší napojení) REALIZOVAT SE (BECOMING) dosahování osobních cílů; naděje a aspirace Praktická realizace Volnočasové realizace Růstová realizace Domácí aktivity, placená práce, školní a zájmové aktivity, péče o zdraví, sociální začleňování Relaxační aktivity podporující redukci stresu Aktivity podporující zachování a rozvoj znalostí a dovedností, adaptace na změny Zdroj: The quality of life model, University Toronto, Canada: 19 Kvalita ţivota. In Soudobá sosiologie II [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < =&oq=&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=73a347ccb2c0bfa7>. 27

29 4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Mikroregion Olomoucko Mikroregion Olomoucko se nachází na Moravě, východní části území České Republiky. Řadíme jej do územní jednotky NUTS II (nomenklatura územních statistických jednotek), regionu soudrţnosti Střední Morava. Mikroregion je součástí Olomouckého kraje a obce, které do něj spadají, územně patří do dvou obcí s rozšířenou působností, ORP Olomouc (24 obcí) a ORP Litovel (2 obce, Náklo a Střeň). Mikroregion tvoří město Olomouc a 25 okolních obcí. Těmito obcemi jsou v abecedním pořadí: Blatec, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Dolany, Grygov, Hlušovice, Hněvotín, Horka nad Moravou, Charváty, Koţušany-Táţaly, Křelov- Břuchotín, Majetín, Náklo, Olomouc, Příkazy, Samotišky, Skrbeň, Střeň, Štěpánov, Tovéř, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec a Věrovany. Olomoucko je oficiálním i zkráceným názvem zkoumaného mikroregionu (zobrazen na mapě spolu s dalšími mikroregiony v Olomouckém kraji, Obrázek č. 1). Obrázek č.1: Mikroregiony v ORP Olomouc Zdroj: 28

30 4.1.1 Vznik mikroregionu Mikroregion byl zaloţen v roce 2000 při vytvoření strategického plánu rozvoje města Olomouc a mikroregionu Olomoucko. Mikroregion byl vytvořen jako dobrovolné seskupení obcí leţících v okolí města Olomouce a samotného města Olomouc. Mikroregion nemá právní subjektivitu. Vymyká se z obvyklého pojetí mikroregionů venkovského charakteru. Klasické mikroregiony venkovského charakteru vznikají za účelem vzájemné spolupráce zpravidla sousedních obcí a vytvářejí pak sdruţení, které má právní subjektivitu, tedy můţe uzavírat dohody v postavení právnické osoby. Zkoumaný mikroregion byl zaloţen za účelem realizace společné strategie rozvoje území navazujícího na rozvoj statutárního města Olomouc. Jedná se o volnou formu spolupráce obcí při implementaci strategického plánu pro město Olomouc. Strategický plán byl vytvořen v roce 2000 a jeho výchozí verze byla schválena v roce V průběhu naplňování stanovených cílů tohoto plánu bylo potřeba reagovat na vývojové trendy a příleţitosti plynoucí z finanční podpory EU. Proto byl strategický plán aktualizován v roce 2005 a prozatím naposledy v roce Předmět činnosti Předmětem činnosti obcí sdruţených do mikroregionu Olomoucko je spolupráce při plnění cílů stanovených ve strategickém plánu pro rozvoj města Olomouc a zbývajících obcí zařazených do mikroregionu Olomoucko. Předmětem činnosti mikroregionu je: činnosti v rozsahu uvedeném v 50 zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie, koordinování územních plánů a územního plánování, přímé provádění společných investičních akcí, společný postup při posuzování ekologické stability území, společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu Olomoucký kraj [online] [cit ]. Mikoregiony OK. Dostupné z WWW: < cz.htm?lang=cz>. 29

31 V rámci strategického plánu jsou pro mikroregion definovány čtyři základní kritické oblasti. Vymezení těchto kritických oblastí slouţí k vytvoření široké sítě, která pokryje moţnosti rozvoje mikroregionu z několika stran. Jednotlivé kritické oblasti a jejich partikulární cíle jsou následující: Kritická oblast A Olomouc centrum regionu Globální cíl: posílení významu města Olomouce jako centra Olomouckého kraje a jeho postavení v rámci České Republiky i v mezinárodním měřítku. Kritická oblast B Lidské zdroje Globální cíle: zvýšení přitaţlivosti Olomoucka jako místa atraktivního pro nové obyvatele; vytváření podmínek pro rozvoj vzdělanosti, kulturního, sportovního a občanského vyţití obyvatel mikroregionu. Kritická oblast C Hospodářský růst a konkurenceschopnost Globální cíl: podpora hospodářského růstu a konkurenceschopnosti zaloţené na místní tradici a potenciálu pracovní síly. Kritická oblast D Výkonná infrastruktura a doprava Globální cíl: zlepšování technické infrastruktury pro hospodářský rozvoj i kvalitu ţivota Práva a povinnosti členů Zástupci členských obcí mikroregionu se mohou účastnit jednání Komise hospodářského rozvoje města Olomouc, která je implementačním orgánem pro plnění Strategického plánu rozvoje města Olomouc a mikroregionu Olomoucko. Starostové 21 Statutární m sto Olomouc [online] [cit ]. Strategický plán rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko. Dostupné z WWW: < 30

32 okolních obcí jsou tak v přímém kontaktu s představiteli statutárního města a důleţitých institucí, které se takto scházejí v rámci partnerství Orgány mikroregionu Mikroregion Olomoucko je zvláštní formou spolupráce obcí. Není součástí ţádné MAS (místní akční skupina). Nemá ţádné správní orgány, ani předsedu mikroregionu, jak bývá v případě takovýchto celků obvyklé. Avšak velmi důleţitým orgánem pro naplňování cílů mikroregionu je Rada města Olomouce a jí zřízená Komise pro hospodářský rozvoj. Komise hospodářského rozvoje Rady města Olomouce je poradním a iniciativním orgánem, který se vyjadřuje k problematice hospodářského rozvoje města. Komise je sestavena ze zástupců politických stran zastoupených v Zastupitelstvu města Olomouc a z dalších důleţitých subjektů a organizací zapojených do hospodářského rozvoje města, a to na principu partnerství. Komise plní také funkci implementačního orgánu pro plnění Strategického plánu rozvoje města Olomouc a mikroregionu Olomoucko, pro tato jednání je Komise rozšiřována o zástupce dalších subjektů zapojených do zpracování a implementace strategického plánu. Rada města má právo pověřit Komisi hospodářského rozvoje úkoly, které vyplývají z problematiky hospodářského rozvoje. Charakteristika Komise hospodářského rozvoje: Komisi zřizuje a ruší Rada města Olomouce (dále jen RMO) ve smyslu ustanovení zákona č. 367/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Komise je poradním a iniciativním orgánem RMO. Rozhodovací pravomoci má pouze tehdy, pokud jí byly delegovány RMO. Maximální počet členů Komise je 17 s moţností rozšíření pro potřeby projednávání strategického plánu. Návrhy na členy Komise podávají politické strany zastoupené v Zastupitelstvu města Olomouce s limitem jednoho zástupce pro kaţdou volební stranu a dále jednotliví členové partnerství s principem jednoho zástupce pro kaţdý subjekt nebo organizaci. 31

33 Členy Komise, předsedu a tajemníka jmenuje a odvolává RMO. Předsedou Komise můţe být pouze člen Zastupitelstva města. Tajemníkem Komise je zaměstnanec Magistrátu města Olomouce (dále jen MMOl). Zápis z jednání Komise, jehoţ součástí je usnesení, pořizuje tajemník Komise. Správnost zápisu potvrzuje svým podpisem předseda Komise nebo člen pověřený předsedou řízením jednání Komise. Zápis s usnesením Komise postoupí tajemník ihned po podepsání příslušnému náměstkovi. Komise si můţe vyţádat stanoviska a podklady odborů MMOl, organizací zaloţených či zřízených městem, dalších komisí zřízených RMO a od jednotlivých subjektů a organizací, kteří jsou členy Komise. Komise můţe k jednání přizvat zaměstnance MMOl, členy rozšířené Komise, případně další hosty. Tento statut schválila RMO a doplnit či měnit jej můţe pouze RMO. 22 Mikroregion Olomoucko v rámci svého rozvoje nespolupracuje s ţádným mezinárodním partnerem. Moţná spolupráce by však mohla být zajímavá, pokud by se týkala například školství nebo kultury regionu. 4.2 Charakteristika mikroregionu Olomoucko Mikroregion Olomoucko se rozkládá ve východní části České Republiky ve středu Moravy. Mikroregion leţí v oblasti Hané, která je součástí rovinaté níţiny v Hornomoravském úvalu. Územím mikroregionu protéká řeka Morava a její přítoky. Nejniţším bodem mikroregionu je niva řeky Moravy u Věrovan (199 m.n m.), coţ je také nejniţším místem bývalého okresu Olomouc. Věrovany jsou zároveň nejjiţnějším bodem mikroregionu, nejsevernějším obec Štěpánov, nejzápadnějším obec Náklo a nejvýchodnějším obec Dolany. Mikroregion Olomoucko je jedním z 36 mikroregionů v Olomouckém kraji a jedním z 568 mikroregionů České Republiky. V jeho okolí se nachází např. Sdruţení obcí mikroregionu Bystřička, Sdruţení obcí mikroregionu Království nebo mikroregion 22 Statutární m sto Olomouc [online] [cit ]. Komise hospodářského rozvoje. Dostupné z WWW: < 32

34 Litovelsko. Mikroregion Olomoucko s celkovou plochou 356,1 km 2 ( ha) zaujímá 6,9 % Olomouckého kraje a 0,45 % z celkové plochy České Republiky. Sídlem mikroregionu je město Olomouc. 92 % obcí mikroregionu má statut obce, ţádná z obcí nemá statut městyse a pouze dvě obce získaly statut města (Olomouc a Velká Bystřice), Olomouc je přímo městem statutárním. V mikroregionu ţije k obyvatel, coţ je 58 % obyvatel z okresu Olomouc, 21 % obyvatel Olomouckého kraje a 1,3 % z celé České Republiky. Mikroregion Olomoucko se vyznačuje svojí zvláštní formou spolupráci obcí. Byl vytvořen v rámci spolupráce obcí při implementaci Rozvojového plánu pro město Olomouc a okolních obcí, které se sdruţily do mikroregionu Olomoucko. Mikroregion tvoří 26 obcí, některé z nich jsou současně členem i jiných mikroregionů. Sídlem mikroregionu je obec Olomouc, která se vyznačuje největším počtem obyvatel ( obyvatel), rozlohou katastru ( ha) a také vysokou koncentrací nabídky sluţeb a práce. Mikroregion má díky postavení města Olomouc velký potenciál k rozvoji a konkurenceschopnosti; oproti dalším mikroregionů, které se nacházejí v regionu soudrţnosti Střední Morava. Zatímco město Olomouc, které je centrem mikroregionu, znamená pro obyvatele obcí pracovní příleţitosti, odbornou lékařskou péči, střední a vyšší vzdělání, široké spektrum sluţeb a částečně i kulturní a sportovní vyţití, obce naopak nabízejí obyvatelům Olomouce sportovní, rekreační a další volnočasové příleţitosti a v neposlední řadě i pozemky připravované pro individuální výstavbu, případně plochy a objekty pro podnikání. Obce mikroregionu kaţdoročně nabízejí svým návštěvníkům mnoţství jedinečných turistických zajímavostí a přitaţlivých folklorních a společenských akcí. Rovinatý ráz krajiny je ideální pro cykloturistiku. Kříţí se zde dvě moravsko-slezské dálkové cyklotrasy, které jsou součástí projektu EURO VELO, jeţ si klade za cíl propojit cyklotrasami celou Evropu Statutární m sto Olomouc [online] [cit ]. Mikroregion Olomoucko. Dostupné z WWW: < 33

35 Obrázek č. 2: Správní území mikroregionu Olomoucko Zdroj: Obyvatelstvo V mikroregionu Olomoucko, který podle počtu obyvatel je největším mikroregionem v Olomouckém kraji, ţije k obyvatel, kteří tvoří více jak 21 % obyvatelstva Olomouckého kraje. Obyvatelstvo můţeme rozdělit na skupiny podle věku a pohlaví a posoudit tak jeho vývoj. U věku se můţeme zaměřit na věkový průměr. Průměrný věk obyvatel mikroregionu je 39,3 let. Z tabulky č. 5 vyplývá, ţe mezi obce s nejniţším průměrným věkem patří Hlušovice (34 let) a Bystrovany (36 let), naproti tomu mezi obce s nejvyšším průměrným věkem jsou Olomouc (41,3 let), Příkazy (41,2 let) a Ústín (41 let). 34

36 Populaci můţeme podle věku rozdělit do tří věkových skupin, toto dělení je zaznamenáno v tabulce č. 5, kde je také zachycen index stáří, který souvisí s věkovou skladbou obyvatelstva a ukazuje poměr třetí věkové skupiny ku první věkové skupině obyvatelstva, viz níţe. První věkovou skupinu tvoří obyvatelstvo ve věku 0-14 let, druhou věkovou skupinu lidé ve věku a třetí věková skupina zahrnuje obyvatelstvo ve věku 65 a více let. Věková struktura populace v mikroregionu odpovídá svým sloţením obecné charakteristice sloţení obyvatelstva pro celou Českou Republiku. Ve všech obcích tvoří druhá věková skupina více neţ 50% z celkové populace obce a dochází k nárůstu počtu obyvatel ve třetí věkové skupině. Avšak jednotlivé obce se od sebe liší vývojem počtu první věkové skupiny, v některých obcích dochází k nárůstu a u jiných k poklesu. Díky tomu můţeme od sebe rozlišit obce, kde převaţuje první věková skupina nad třetí nebo naopak. V mikroregionu 73 % obcí má sloţení obyvatelstva, kde převaţuje první věková skupina nad třetí (Blatec, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Dolany, Grygov, Hlušovice, Hněvotín, Charváty, Křelov, Majetín, Náklo, Skrbeň, Střeň, Štěpánov, Tovéř, Velká Bystřice a Velký Týnec). Jejich hodnota indexu stáří je niţší neţ 100. Ve 27 %, coţ představuje sedm obcí mikroregionu, přesahuje index stáří hodnotu 100 (Horka nad Moravou, Koţušany- Táţaly, Olomouc, Příkazy, Samotišky, Ústín a Věrovany). Takto vysoká hodnota znamená, ţe do třetí věkové skupiny spadá více obyvatelstva neţ do první věkové skupiny. Z toho je vidět, ţe v těchto obcích se projevuje stárnutí populace nejvíce. Obce s nejvyšším indexem stáří jsou Olomouc (122) a Příkazy (119). 35

37 Tabulka č. 5: Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých obcích v roce 2009 Věková struktura obyvatelstva v mikoregionu z toho ve v ku obec celkem 0-14 let let let 65 a více let index stáří Blatec Bohuňovice Bukovany Bystročice Bystrovany Dolany Grygov Hlušovice Hněvotín Horka nad Moravou Charváty Koţušany-Táţaly Křelov-Břuchotín Majetín Náklo Olomouc Příkazy Samotišky Skrbeň Střeň Štěpánov Tovéř Ústín Velká Bystřice Velký Týnec Věrovany mikroregion Olomoucko ,9 Zdroj: Český statistický úřad [online] [cit ]. Obce Olomouckého kraje k Dostupné z WWW: < Jak jiţ jsem zmínila výše, podle počtu obyvatel je mikroregion Olomoucko největší mikroregion v Olomouckém kraji. Příčinou je město Olomouc, které spadá do tohoto mikroregionu a s obyvateli tvoří jedno z největších měst na Moravě. Mezi populačně větší obce patří pak Dolany (2499 ob.), Horka nad Moravou (2271 ob.), Štěpánov (3375 ob.), Velká Bystřice (3014 ob.) a Velký Týnec (2432 ob.) oproti tomu 36

38 s nejniţším počtem obyvatel jsou obce Bukovany (581 ob.), Střeň (569 ob.), Tovéř (571 ob.) a Ústín (380 ob.). Průměrná hustota osídlení v obcích je 199,4 obyv./km 2, coţ je vyšší hustota zalidnění, neţ je průměrná hustota pro Olomoucký kraj (124 obyv./km 2 ) i pro celou Českou Republiku (133 obyv./km 2 ). Nejhustěji osídlené obce jsou Olomouc (971,2 obyv./km 2 ), Samotišky (663,4 obyv./km 2 ), Velká Bystřice (326,9 obyv./km 2 ), Tovéř (277,8 obyv./km 2 ) a Bystrovany (276,1 obyv. km 2 ) oproti tomu malou hustotou osídlení nalezneme v obcích Věrovany (76 obyv./km 2 ), Bystročice (85 obyv./km 2 ) Ústín (86,3 obyv./km 2 ) a Příkazy (86,8 obyv./km 2 ). Tyto údaje jsou zaznamenány v příloze č. 1. Pohyb obyvatelstva, který je sledován pomocí přírůstku obyvatelstva zachycuje příloha č. 2. V roce 2009 byl celkový přírůstek obyvatel záporný u čtyř obcí z celého mikroregionu (Blatec, Olomouc, Příkazy a Štěpánov). Celkový přírůstek je součtem přirozeného přírůstku, který dosáhl záporných hodnot jen ve čtyřech obcích, Dolany (-2), Charváty (-6), Majetín (-2) a Střeň (-2) a migračního přírůstku, který byl záporný v šesti obcích, Blatec (-7), Grygov (-10), Koţušany-Táţaly (-2), Olomouc (-277), Příkazy (-15) a Štěpánov (-21). Ţádná z obcí neměla současně záporný přirozený a migrační přírůstek Trh práce Průměrná míra nezaměstnanosti za mikroregion Olomoucko v průběhu let stoupala. Největší skok byl mezi lety 2008 a 2009 to se z 5,6 % dostala na 10,9 %, coţ je skoro dvojnásobek. Tento skok byl nejspíš důsledek počátku ekonomické krize, která sem v těchto letech dorazila z USA. Na konci roku 2010 byla průměrná míra nezaměstnanosti 11,76 %. Míra nezaměstnanosti vzrostla v letech 2009 a 2010 jak v Olomouckém kraji, tak i v celé České Republice. V roce 2008 byla míra nezaměstnanosti za obce mikroregionu Olomoucko (5,6 %), tedy ve srovnání s mírou nezaměstnanosti jak okresu Olomouc (5,8 %), Olomouckého kraje (6,9 %) i celé České Republiky (6 %) niţší. Po velkém nárůstu míry nezaměstnanosti v roce 2009, průměrná míra nezaměstnanosti za obce mikroregionu Olomoucko (10,9 %) přesáhla hodnotu míry nezaměstnanosti za celou ČR (9,2 %), ale v porovnání s Olomouckým krajem (12,2 %) a okresem Olomouc (11,2 %) se udrţela pod průměrnou hodnotou. V roce 37

39 míra nezaměstnanosti v % 2010 došlo k dalšímu nárůstu míry nezaměstnanosti, ovšem ne v tak velkém měřítku jako v předešlém roce. Průměrná míra nezaměstnanosti obcí mikroregionu (11,8 %) přesahuje v současné době hodnotu míry nezaměstnanosti celé ČR (9,6 %), tak i okresu Olomouc (11,2 %), ale v porovnání s mírou nezaměstnanosti v Olomouckém kraji (12,5 %) je niţší. V tabulce č. 6 vidíme, ţe mezi obce s nejniţší mírou nezaměstnanosti patří Blatec (7,5 %), Samotišky (8,4 %), Bohuňovice (9,1 %), Grygov (9,3 %) a Ústín (9,4 %). Míra nezaměstnanosti ve městě Olomouc, které tvoří centrum mikroregionu, je 10 %. Obce s nejvyšší mírou nezaměstnanosti jsou Bystročice (14,8 %) a Hlušovice (23,1 %). Mezi lety 2008 a 2009 zaznamenaly nárůst míry nezaměstnanosti všechny obce z mikroregionu. Avšak mezi lety 2009 a 2010 došlo k nárůstu pouze u 65,4 % obcí. Mezi devět obcí, které dosáhly poklesu míry nezaměstnanosti oproti předešlému roku, patří Bohuňovice, Bukovany, Charváty, Náklo, Samotišky, Střeň, Tovéř, Ústín a Velký Týnec. Graf č. 1 ukazuje vývoj míry nezaměstnanosti v letech pro ČR, Olomoucký kraj, okres Olomouc a mikroregion Olomoucko. Graf č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech Vývoj míry nezaměstannosti míra nezaměstanosti mikroregionu míra nezaměstnanosti v ČR míra nezaměstnanosti ol. kraje míra nezaměstnanosti okresu Olomouc Zdroj: Vlastní práce Hlavní příčinou vysoké míry nezaměstnanosti a také problémem ve všech obcích mikroregionu je velký nepoměr mezi uchazeči o práci, jejichţ počet převaţuje nad nabízenými volnými místy. V roce 2008 bylo dosaţitelných uchazečů (uchazeči o 38

40 zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají ţádnou objektivní překáţku pro přijetí zaměstnání) 24 o práci na 392 volných pracovních míst. V roce 2009 vrostl počet dosaţitelných uchazečů skoro na dvojnásobek 6649 a zároveň počet volných míst se zmenšil více jak o polovinu oproti předešlému roku na 172. V roce 2010 se zvýšil jak počet dosaţitelných uchazečů na 7285, tak i počet nabízených míst na 301. Z 26 obcí mikroregionu pouze 38 % obcí eviduje volná pracovní místa, avšak počet volných pracovních míst není příliš vysoký, čtyři obce, které poskytují volná místa, nabízí dokonce jen jedno pracovní místo. Míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v letech zachycuje tabulka č. 6. Tabulka č. 6: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v letech Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v % časové období časové období Název obec Název obce Blatec 3,3 7,19 7,5 Majetín 4,1 9,35 10,3 Bohuňovice 5,2 10,43 9,1 Náklo 6 12,91 11,3 Bukovany 3,5 14,65 12,6 Olomouc 4,8 9,12 10 Bystročice 5,7 9,06 14,8 Příkazy 5,5 9,42 10,4 Bystrovany 5 8,38 11 Samotišky 5,8 8,99 8,4 Dolany 6,1 10,62 11,9 Skrbeň 5,1 11,3 12,6 Grygov 4,4 8,11 9,3 Střeň 7, ,5 Hlušovice 7,5 14,18 23,1 Štěpánov 6,9 11,34 13,7 Hněvotín 6,2 11,99 12,2 Tovéř 5,9 14,35 13,5 Horka nad Moravou 5,9 12,04 13,6 Ústín 8,2 13,21 9,4 Charváty 7,5 14,93 13,7 Velká Bystřice 5 9,42 10,8 Koţušany-Táţaly 2,7 6,91 9,9 Velký Týnec 5,9 11,74 11,3 Křelov-Břuchotín 4,4 10,17 11,5 Věrovany 6,6 10,95 13,3 Zdroj: Struktura pozemků Struktura pozemků je v celém mikroregionu nerovnoměrná. Strukturu pozemků jednotlivých obcí zachycuje tabulka č. 7 a obrázek č. 3. Z celkové plochy mikroregionu ha, je 70 % půdy zemědělské, 12,5 % lesní půdy a 1,8 % jsou vodní plochy. Ve 24 Svaz pr myslu a dopravy ČR [online] [cit ]. Nezaměstnanost. Dostupné z WWW: < 39

41 všech obcích tvoří zemědělská půda průměrně 77 %, a je nejvíce zastoupena ornou půdou. V obcích Bukovany, Bystročice, Hněvotín, Charváty, Koţušany-Táţaly a Ústín zabírá zemědělská plocha přes 90 % celkové výměry pozemků. Obce s nejmenším procentním zastoupením zemědělské půdy jsou Grygov (42 %) a Střeň (30 %). Vinice se v oblasti mikroregionu Olomoucko nenachází v ţádné z obcí. Zahrady tvoří průměrně v obcích mikroregionu přibliţně 4 % z celkové výměry. Výjimkou je obec Samotišky, kde zahrady tvoří aţ 19 % plochy. V obcích Blatec, Bukovany a Samotišky chybí lesní plochy. Ve 14 obcích mikroregionu (Bohuňovice, Bystročice, Bystrovany, Hlušovice, Hněvotín, Charváty, Koţušany-Táţaly, Křelov-Břuchotín, Majetín, Náklo, Skrbeň, Ústín, Velká Bystřice a Věrovany) lesní plocha zabírá méně neţ 10 % z celého území. Oproti tomu v obcích Dolany (45 %), Grygov (49 %) a Střeň (59 %) se lesní plochy rozkládají na ploše, která zabírá více neţ 45 % území a v obcích Grygov a Střeň zaujímá větší plochu neţ zemědělská půda. Vodní plochy nalezneme v kaţdé obci v malém průměrném zastoupení 1,6 % z území obce. Významnější podíl mají vodní plochy v obci Horka nad Moravou, kde tvoří 8 %. Zastavěné plochy pokrývají z celé plochy mikroregionu plochu 3,6 %. V obcích zaujímají zastavěné plochy průměrně 2,6 % z celého území obce. Nad tento průměr vyčnívá sídlo mikroregionu město Olomouc se 7 % a obec Samotišky se 6 %. V tabulce č. 7 je uveden ukazatel tzv. koeficient ekologické stability (KES), jehoţ hodnota vznikne porovnáním ekologicky stabilních prvků (vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky a vodní plochy) a ekologicky nestabilních prvků (orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy). Je vytvořeno pět kategorií a podle hodnoty ukazatele se zařazují území do jednotlivých kategorií, viz příloha č. 3. Území mikroregionu s hodnotou KES=0,3319 spadá do kategorie intenzivně vyuţívaného území. 42 % obcí má hodnotu KES pod 0,1 coţ zahrnuje území s maximálním narušením přírodních struktur. Pouze tři obce Dolany, Grygov a Střeň mají hodnotu větší neţ jedna, to představuje vcelku vyváţenou krajinu, v níţ jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Obce, jejichţ území by mohlo být označeno za přírodní nebo přírodě blízké, se v mikroregionu nevyskytují, avšak do katastrálního území několika obcí zasahují 40

42 územní celky, které patří do chráněných krajinných oblastí nebo jsou součástí jiných chráněných přírodních celků, jako přírodní památka, národní přírodní památka, přírodní rezervace nebo národní přírodní rezervace. 46 % z obcí spadá do některé z výše vyjmenovaných kategorií. U 30 % obcí zasahuje do jejich území chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví (Horka nad Moravou, Křelov-Břuchotín, Náklo, Olomouc, Příkazy, Skrbeň, Střeň a Štěpánov). Národní přírodní rezervace (dále jen NPR) a přírodní rezervace (dále jen PR) se nachází v 38 % obcí. NPR Ramena řeky Moravy je součástí území čtyř obcí (Horka nad Moravou, Náklo, Příkazy a Střeň). Další NPR vyskytující se na území obcí Bystročice a Hněvotín je národní přírodní rezervace Na skále. Obce Grygov a Charváty do svého území zahrnují PR Království. Další přírodní rezervace, které leţí na území mikroregionu, jsou Panenský les (Horka nad Moravou a Štěpánov), Plané loučky (Horka nad Moravou a Olomouc), Chomoutovské jezero (Olomouc) a PR Kenický (Střeň). Na území mikroregionu se vyskytují i přírodní památky (PP) v obcích Olomouc (Bázlerova pískovna) a Horka nad Moravou (Častava, Daliboř, Kurfürstovo rameno). 41

43 Tabulka č. 7: Struktura pozemků v jednotlivých obcích Struktura vyuţití pozemků v tom z toho celková trvalé výměra travní pozemků zemědělská orná ovocné porost lesní vodní zastavěné ostatní ekologick Obce (ha) půda půda chmelnice vinice zahrady sady y půda plochy plochy plochy á stabilita Blatec ,072 Bohuňovice ,091 Bukovany ,082 Bystročice ,044 Bystrovany ,151 Dolany ,285 Grygov ,167 Hlušovice ,536 Hněvotín ,042 Horka nad Moravou ,748 Charváty ,086 Koţušany-Táţaly ,059 Křelov-Břuchotín ,106 Majetín ,075 Náklo ,086 Olomouc ,286 Příkazy ,187 Samotišky ,270 Skrbeň ,042 Štěpánov ,267 Střeň ,037 Toveř ,312 Ústín ,040 Velká Bystřice ,155 Velký Týnec ,223 Věrovany ,180 Zdroj: Risy.cz [online] [cit ]. Obce. Dostupné z WWW: < 42

44 Obrázek č. 3: Struktura sloţení pozemků v obcích mikroregionu Olomoucko Zdroj: Vlastní práce Hospodářská činnost V mikroregionu je registrováno podnikatelských subjektů, z toho největší část 58 % tvoří obchody a pohostinství a podniky poskytující ostatní obchodní sluţby. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou jsou podniky zabývající se průmyslem 11 %. Nejméně jsou zastoupeny podniky, které se věnují lesnictví, zemědělství, rybářství (1,9 %) a podniky, které se svojí činností zaměřují na oblast dopravy a spojů (3,4 %). Z hlediska právní formy ve všech obcích převaţují fyzické osoby s 84 % nad právnickými osobami 16 %. Ve všech obcích jsou nejvíce zastoupeny podnikatelské subjekty bez zaměstnanců, v celém mikroregionu jich je , coţ je necelých 32 % ze všech podnikatelských subjektů. Podle velikosti dělíme podniky na mikropodniky, malé podniky, střední podniky a velké podniky. Nejvíce jsou zastoupeny mikropodniky 10 %, které jsou ve všech obcích mikroregionu. 2 % tvoří malé podniky, které najdeme téměř ve všech obcích, výjimku tvoří tři obce Bystročice, Střeň a Ústín. Střední podniky 43

45 se zde vyskytují pouze v 54 % obcích a na celém území mikroregionu jsou zastoupeny pouze 0,5 %. Po městě Olomouc, kde je středních podniků nejvíce (154), je nejvíc středních podniků v obcích Bohuňovice (3) a Štěpánov (3). Velké podniky najdeme pouze ve dvou obcích mikroregionu Olomouc (24) a Bystrovany (1). Sloţení podnikatelských subjektů v mikroregionu je shrnuto v příloze č Technická vybavenost a infrastruktura Do technické vybavenosti obcí spadá kanalizace, plynovod a vodovod. 77 % obcí je plně vybaveno plynovodem, vodovodem i kanalizací. Ve 23 % obcích chybí alespoň jedna z výše uvedených technických vybaveností. 8 % obcí je vybaveno buď jen kanalizací a plynovodem, nebo vodovodem a plynovodem. Výjimkou je obec Bukovany, kde tato technická vybavenost chybí úplně. Mezi jednotlivými obcemi v mikroregionu je vytvořena velmi propojená komunikační síť. Všechny obce jsou spojeny s centrem mikroregionu, městem Olomouc. Dopravní dostupnost obcí je zajištěna buď silniční, nebo u některých obcí i ţelezniční dopravou. Ve 14 obcích nalezneme oba dva typy dopravy. Některé obce leţí na významných ţelezničních tratích, patří sem obec Střeň, jejímţ katastrálním územím prochází ţelezniční trať Praha-Česká Třebová-Přerov-Bohumín. Trať je součástí přípojné větve II. Tranzitního koridoru Rakousko-Polsko, která zajišťuje spojení s I. Tranzitním koridorem. Obcí Štěpánov prochází ţelezniční trať Olomouc-Praha. Díky poloze mikroregionu v oblasti Hané na Moravě, vznikly v obcích cyklostezky, které propojují nejen jednotlivé obce mikroregionu, ale také jsou součástí cyklostezek celostátního i mezinárodního významu. Patří sem tzv. Jantarová stezka, která je mezinárodní trasou vedoucí z Krakova přes Olomouc do Vídně a patří mezi dálkové trasy střední Evropy. Tato Jantarová stezka prochází obcemi Velká Bystřice, Olomouc a Bystrovany. Dále zde je cyklostezka Hlušovice-Bohuňovice-Bělkovice-Lašťany s napojením na Olomouc, Moravská stezka, která spojuje města Jeseník-Mikulov a propojuje tak celou Moravu od severu k jihu a stezka 6025, jejíţ trasa je Olomouc- Těšetice-Bouzov. 44

46 4.2.6 Zdravotnictví Zdravotnické zařízení nalezneme v 65 % obcí. Ve větších obcích působí obvykle praktický lékař a případně i dětský lékař a specialisté. Lékárny uţ jsou méně zastoupené, jsou pouze v 7 obcích mikroregionu Olomoucko. Výjimku tvoří obce Blatec, Bystročice, Bystrovany, Hlušovice, Charváty, Koţušany-Táţaly, Tovéř, Ústín a Věrovany, zde nejsou zřízeny ordinace ani lékárny. Hlavním centrem zdravotnictví je město Olomouc, v oblasti zdravotní péče plní přirozenou spádovou roli. Nachází se zde Fakultní nemocnice, která poskytuje základní, specializovanou a superspecializovanou zdravotní péči o děti i dospělé v celé šíři spektra lékařských oborů. Je součástí sítě jedenácti velkých nemocnic nejvyššího typu, které tvoří páteř celého zdravotnictví v České republice. Tato nemocnice je největším zdravotnickým zařízením v Olomouckém kraji, v mnoha oborech pečuje o nemocné z široké oblasti, která přesahuje hranice regionu a v některých specializacích i hranice celé Moravy. Dále je tu vojenská nemocnice na Klášterním Hradisku a mnoho dalších zdravotních ordinací nebo center Školství Všechny obce jsou vybaveny alespoň jednou mateřskou školou a téměř všechny i základní školou, výjimku tvoří obce Bukovany, Hlušovice, Tovéř a Ústín, v těchto obcích základní školy nejsou. 59 % základních škol v obcích má vytvořen pouze první stupeň, zbylých 41 % základních škol má první i druhý stupeň. Zastoupení středních škol v mikroregionu Olomoucko je velké, ačkoliv většina z nich je koncentrována do města Olomouc (24 středních škol). Střední školu najdeme i v obci Horka nad Moravou. V oblasti školství je město Olomouc velice významné, je sídlem Univerzity Palackého, která je druhou nejstarší univerzitou v České Republice a patří mezi jednu z nejznámějších univerzit v České Republice. Mezi další vysoké školy řadíme Vyšší odbornou sociální školu Olomouc a Moravskou vysokou školu Olomouc Sociální sluţby Sociální péče v obcích mikroregionu Olomoucko je zajištěna sociálními zařízeními, jako jsou domovy s pečovatelskou sluţbou a domovy pro seniory. Domovy s pečovatelskou sluţbou se nacházejí v obcích Dolany, Hněvotín a Majetín, domovy pro seniory ve Velké Bystřici. Úřad práce nalezneme v sídle mikroregionu, Olomouci, které 45

47 také poskytuje širší sociální péči, která je zastoupena v podobě azylových domů, nocleháren, centra denních sluţeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postiţením, domovy pro seniory, chráněné bydlení, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ, sociální poradny, centra sociálně rehabilitačních sluţeb, domy s pečovatelskou sluţbou a ostatní zařízení sociální péče. Záměr rozšířit poskytovanou sociální péči a vystavět sociální zařízení mají obec Blatec, kde chtějí zřídit dům s pečovatelskou sluţbou a obec Grygov, kde chtějí vytvořit dům seniorů Ochrana ţivotního prostředí Za jednu z nejvýznamnějších činností, jak přispět k ochraně ţivotního prostředí je ve všech obcích třídění odpadu. Ve všech obcích je zajištěn sběr komunálního odpadu prostřednictvím popelnic na zbytkový směsný komunální odpad a pomocí separačních nádob na tříděný odpad, modré na papír, ţluté na plasty a zelené na sklo. V jednotlivých obcích je pravidelný svoz komunálního odpadu jednou týdně nebo jednou za 14 dní. Sběr velkoobjemového a nebezpečného odpadu je zprostředkováván jednou nebo dvakrát ročně, ve velkých obcích jako například Olomouc nebo Velká Bystřice i víckrát ročně, pomocí tzv. sběrových sobot. V některých obcích (Olomouc, Velká Bystřice) je zajištěn i sběr bioodpadu pomocí tzv. biopopelnic. Sběr elektrospotřebičů všeho druhu je prováděn mobilním sběrem v obci. V Bystrovanech je zřízen sběrný dvůr v bývalém areálu PILA a v Křelově v areálu zemědělského druţstva je skládka odpadu rostlinného původu. Dalším přínosem k ochraně ţivotního prostředí povaţují obyvatelé obce existenci kanalizace a čističky odpadních vod. V obci Blatec je naplánovaná revitalizace skládky odpadů Kulturní ţivot v obci Kaţdá z jednotlivých obcí přispívá ke kulturnímu ţivotu v mikroregionu. Město Olomouc nabízí snad veškeré moţnosti kulturního vyţití, od sportovních center, divadel, kin, muzeí, galerií, bazénů, aquaparku, zajímavých architektonických památek, aţ po různé festivaly, které se zde konají kaţdoročně. Kulturní ţivot se neodehrává jen v sídle mikroregionu, ale kaţdá z jednotlivých obcí nabízí své specifické a ojedinělé 46

48 kulturní, sportovní či jiné akce, kterými většinou ţije celá obec, památky, na které se dají nalákat turisté a prostory, kde mohou občané trávit svůj volný čas. Mezi typické pořádané kulturní akce patří plesy, hody, sportovní utkání, v některých obcích i výstavy. V menších obcích se dodrţují tradice a zvyky, typickým příkladem je stavění a kácení májky. Kulturní zařízení jsou v největší míře zastoupeny kulturními domy a veřejnými knihovnami. V některých obcích najdeme i sportovní areály a centra. V jednotlivých obcích se vyskytují spolky různého druhu jako sbor dobrovolných hasičů, TJ SOKOL, Myslivecké sdruţení, Český rybářský svaz, Český červený kříţ, Klub seniorů, jezdecký a kynologický klub. V některých z obcí najdeme lokality a památky významné pro rozvoj cestovního ruchu jak jednotlivých obcí, tak celého mikroregionu, například: V obci Příkazy je od roku 1995 vyhlášená Vesnická památková rezervace, která představuje soubor lidového stavitelství na Hané. Ten tvoří Kameničkův grunt a špaletové stodoly. Expozice je věnována dokladům původního ţivota na vesnici. 25 V obci Bohuňovice je nově postaveno Centrum zdraví, které zahrnuje aquapark s ubytovnou. V Bystrovanech je vybudováno arboretum Přírodní ráj Horizont, ve kterém je moţno vidět aţ 200 druhů cizokrajných dřevin a rostlin, vybudovaný vodopád, jezírko s lekníny a vzácnými druhy kaprů Koi. Součástí areálu je i restaurace a malý obchod Horizont. V Horce nad Moravou sídlí ekologická organizace Sluňákov, která se snaţí přiblíţit člověka k přírodě. Největší atraktivností, kterou tato organizace provozuje je komentovaná prohlídka nízkoenergetického domu. Dále poskytují informace o turistických zajímavostech v okolí a přírodě Litovelského Pomoraví, je zde půjčovna jízdních kol a sportovních pomůcek, prodej drobného občerstvení (biopotraviny, fair-trade), suvenýrů a publikací a kopírování na recyklovaný papír. Také zde byl vytvořen nový sportovní areál. 25 Olomoucký kraj [online] [cit ]. Vesnická památková rezervace Příkazy. Dostupné z WWW: < 47

49 V Majetíně bylo zrekonstruováno ozdravné centrum, které je vybaveno koupalištěm a saunou. V obci Náklo se nachází pískovna, která slouţí nejen k těţbě šterkopísku, ale také nabízí moţnosti rybaření ve vymezeném prostoru a provozování sportovní činnosti na vodní ploše. Kapli Františka Xaverského je moţné navštívit v obci Věrovany, které kapli prezentují na svých webových stránkách, kde je umoţněno náhledu na kapli v 3D. Kaţdá obec má zřízeny své webové stránky, kde poskytují základní informace o obci, informují o dění v obci, záměrech představitelů obce a akcích, které připravují a další specifické informace. Většina obcí vydává svoje vlastní deníky nebo zpravodaje, ve kterých informují především své občany o dění v obci. 4.3 Rozpočety jednotlivých obcí za rok 2010 Nejlepším ukazatelem hospodářské činnosti obce je její rozpočet. Velikost rozpočtu je závislá hlavně na velikosti obce. Rozpočet obce se skládá ze dvou hlavních částí z rozpočtu příjmů a rozpočtu výdajů, jednotlivé části jsou pak rozděleny do menších kategorií a jsou detailněji rozepsány. Tvorba rozpočtu a hospodaření podle něj v průběhu rozpočtového období je v České Republice povinná, stejně tak jeho zveřejňování Příjmy rozpočtů Příjmy rozpočtu se dělí na základní tři skupiny, daňové příjmy, nedaňové příjmy a kapitálové příjmy. Nejvyšších příjmů v roce 2010 dosáhly obec Olomouc ( ), Velká Bystřice ( ) a Grygov ( ). Do porovnání obce s nejniţšími příjmy jsou Ústín ( ) a Tovéř ( ). Nejvíce se na příjmech podílí daňové příjmy, u 69 % obcí tvoří více neţ 50 % z celkových příjmů. Nedaňové příjmy zahrnují převáţně příjmy z pronájmu a poskytování sluţeb a výrobků. Kapitálové příjmy získalo pouze 6 obcí a to z prodeje pozemků. Dotace obdrţelo 11 ze 13 vybraných obcí. U obcí Dolany, Grygov a Velká Bystřice se na příjmech podílí 26 Kolektiv autorů. Úvod do regionálních v d a veřejné správy. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., str ISBN

50 Bohuňovice Bystrovany Dolany Grygov Hlušovice Křelov-Břuchotín Náklo Olomouc Tovéř Ústín Velká Bystřice Velký Týnec Věrovany velkou měrou dotace, které tvoří více neţ 50 % celkových příjmů. Struktura příjmů vybraných obcí za rok 2010 je zachycena v příloze č. 5, za rok 2009 v příloze č. 7, za rok 2008 v příloze č. 9. Graf č. 2 znázorňuje podíly jednotlivých druhů příjmů na celkových příjmech, jichţ vybrané obce Olomoucka dosáhly v roce Graf č. 2: Příjmy vybraných obcí za rok 2010 Příjmy vybraných obcí 100% 80% 60% 40% 20% 0% dotace kapitálové příjmy nedaňové příjmy daňové příjmy Zdroj: Rozpočty jednotlivých obcí pro rok 2010, vlastní zpracování Graf č. 3 znázorňuje vývoj podílu dotací v příjmech vybraných obcí v letech V průběhu let se výše dotací u jednotlivých obcí mění, největší procentuální podíl dotací má obec Velká Bystřice, kde dotace po všechny tři roky přesahují 60 %. 49

51 Bohuňovice Bystrovany Dolany Grygov Hlušovice Křelov-Břuchotín Náklo Olomouc Tovéř Ústín Velká Bystřice Velký Týnec Věrovany Graf č. 3: Procentuální vyjádření podílu dotací v příjmech obcí v letech Procentuální vyjádření podílu dotací v příjmech obcí v letech % 80% 60% 40% 20% 0% rok 2008 rok 2009 rok 2010 Zdroj: Rozpočty obcí v letech , vlastní zpracování Výdaje rozpočtů Výdaje se dělí na dvě základní skupiny, běţné výdaje a kapitálové výdaje. Významnější sloţkou jsou běţné výdaje, kam patří především výdaje určené na financování základních škol, kultury, komunálních sluţeb a územního rozvoje, veřejného osvětlení, péči o vzhled obcí a veřejnou zeleň, poţární ochrana a činnost místní správy. Kapitálové výdaje zaznamenalo 6 obcí, především na pořízení budov, strojů, přístrojů a zařízení a investiční půjčené prostředky obyvatelstvu. Vyšší kapitálové výdaje byly pouţity v obci Grygov ( ). Struktura rozpočtových výdajů vybraných obcí za rok 2010 jsou zachyceny v příloze č. 6, za rok 2009 v příloze č. 8, za rok 2008 v příloze č. 10. Graf č. 4 znázorňuje podíly jednotlivých druhů výdajů na výdajích celkových, jichţ vybrané obce Olomoucka za rok 2010 dosáhly. 50

52 Bohuňovice Bystrovany Dolany Grygov Hlušovice Křelov-Břuchotín Náklo Olomouc Tovéř Ústín Velká Bystřice Velký Týnec Věrovany Graf č. 4: Výdaje vybraných obcí za rok 2010 Výdaje vybraných obcí 100% 80% 60% 40% 20% 0% kapitálové výdaje běţné výdaje Zdroj: Rozpočty jednotlivých obcí pro rok 2010, vlastní zpracování Porovnáme-li příjmy a výdaje dostaneme saldo rozpočtu, coţ je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Jsou-li příjmy > neţ výdaje jedná se o přebytkový rozpočet a pokud jsou příjmy < výdaje, jedná se o schodek v rozpočtu. Ţádoucí je vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. V tabulce č. 8 můţeme vidět, ţe přebytek zaznamenalo 7 obcí a schodek 6 obcí. Vyrovnaný rozpočet nemá ţádná z vybraných obcí. Dorovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji dosáhly obce financováním, jak na straně příjmů, tak výdajů. Dofinancování rozdílu v rozpočtech se převáţně týkalo splátek úvěru nebo vytvoření nového úvěru nebo zapojení přebytku hospodaření z minulých let. 51