MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Analýza kvality života ve vybraném regionu

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav regionální a podnikové ekonomiky Analýza kvality života ve vybraném regionu Bakalářská práce Autor: Lubomír Žáček Vedoucí práce: Doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Brno 2013

2

3 Datum zadání bakalářské práce: prosinec 2011 Termín odevzdání bakalářské práce: květen 2013

4 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Analýza kvality života ve vybraném regionu vypracoval samostatně za odborného vedení pana doc. Ing. Jaroslava Jánského CSc. a s použitím pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne podpis

5 Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat panu doc. Ing. Jaroslavu Jánskému, CSc. za konzultace, cenné rady a připomínky, které mi poskytoval v průběhu zpracování mé bakalářské práce. Moje díky patří též i pracovníkům Městského úřadu Mikulov za poskytnuté materiály a také starostům a občanům za čas, který mi věnovali.

6 Abstrakt: Téma bakalářská práce se zaměřuje na Analýzu kvality života ve vybraném regionu. V literární rešerši se nachází několik základních pojmů, které se vztahují k danému okruhu. Vysvětlují se zde pojmy jako například obec, mikroregion, spolupráce obcí, místní akční skupina nebo kvalita života. Vlastní práce se zaměřuje na mikroregion Mikulovsko a jeho jednotlivé obce. Účelem je sledování mikroregionu a jeho charakteristiky z přírodního, demografického, sociálního, kulturního a ekonomického pohledu. Zmiňovaná část obsahuje i SWOT analýzu mikroregionu a rozpočty obce. Poslední část je věnována rozboru dotazníkového šetření. Klíčová slova: obec, mikroregion, dobrovolný svazek, kvalita života Abstract: The topic of this bachelor thesis is focused on "Analysis of quality of life in the selected region". Several basic terms are located in the literary research related with this the. There are explained terms as for example municipality, micro-region, municipality cooperation, local action group or quality of life. Own part of work is focused on micro-region Mikulovsko and individual municipalities. The purpose is analyze of micro-region and his characteristic from natural, demographic, social, cultural and economic aspects. Mentioned part includes also SWOT analysis and municipal budgets.the last part of work is concentrated on questionnaire research. Key words: municipality, micro-region, voluntary alliance, quality of life

7 OBSAH 1 ÚVOD CÍL A METODIKA PRÁCE Cíl práce Metodika práce LITERÁRNÍ REŠERŠE Obec Působnost obce Orgány obce Rozpočet obce Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Místní akční skupina Kvaliza života VLASTNÍ PRÁCE Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Mikulovsko Předmět činnosti Orgány mikroregionu Práva a povinnosti členů Členství v dobrovolném svazku Obecná Charakteristika Krajina a životní prostředí Geologie Klimatické podmínky Půda a struktura pozemků Ovzduší Vodstvo Ochrana životního prostředí Obyvatelstvo Trh práce Hospodářská činnost Technická vybavenost a infrastruktura Občanská vybavenost... 35

8 4.9 Školství Kultura a cestovní ruch Hospodaření obcí mikroregionu Mikulovsko Příjmy rozpočtů Výdaje rozpočtů Shrnutí hospodaření obcí v mikroregionu Mikulovsko SWOT analýza DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Dotazník pro starosty Dotazník pro veřejnost ZÁVĚR POUŽITÉ ZDROJE PŘÍLOHY Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh... 2

9 1 ÚVOD Mikroregiony lze považovat za pozitivní jev venkovského prostoru, neboť jejich vznik má na jednotlivé obce pozitivní dopad. Jako konkrétní přínos lze uvést získání finančních prostředků z evropských fondů prostřednictvím společných programů, aktivit nebo projektů. Jednotlivé obce by na získání takových prostředků měly velmi malou šanci. Dalším příkladem pak může být řešení společných problémů. Zvolení vhodné strategie je předpokladem pro dobré fungování mikroregionů. Úspěšný chod závisí na následujících podmínkách: - shodné problémy spjaté s historickými kořeny - iniciativa vzešlá od obecních zastupitelstev jednotlivých obcí - ochota přenést pravomoc a kompetenci na orgány svazku obcí - vnitřní solidarita jednotlivých obcí Mezi nejčastější aktivity patří ochrana životního prostředí nebo zvyšování kvality života svých občanů. Jejich základním prostředkem je strategické plánování. Rozvojová strategie by se dala charakterizovat jako koncepční dokument sloužící převážně k identifikaci potřeb daného území, stanovení cílů, opatření a konkrétních aktivit. Tato bakalářská práce se zaměřuje na kvalitu života v mikroregionu Mikulovsko a jeho problematiku posuzuje z různých hledisek. Mé bydliště se nachází nedaleko zmiňovaného území a v budoucnu bych se rád podílel i na rozvoji kvality života této oblasti, která je mi blízká. 1

10 2 CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1 Cíl práce Bakalářská práce je vypracována na téma Analýza kvalita života ve vybraném regionu. Cílem práce je zhodnotit mikroregion Mikulovsko z hlediska přírodního, sociálního, kulturního a ekonomického. 2.2 Metodika práce Bakalářská práce je rozdělena na tři části. První část je literární rešerše, která zachycuje základní pojmy v rámci dané problematiky. Jsou zde interpretovány termíny jako obec, mikroregion, kvalita života a jiné. Ke zpracování literární rešerše byla použita odborná literatura, konkrétně internetové, domácí a zahraniční publikace. Druhá část bakalářské práce zahrnuje vlastní práci, která se zaměřuje na vybraný mikroregion Mikulovsko a jeho analýzou z jednotlivých pohledů nebo rozdíly mezi obcemi. Poslední okruh vlastní práce tvoří SWOT analýza, která stanoví silné a slabé stránky nebo definuje příležitosti a hrozby. Praktická část je zpracována na základě lokálních publikací, internetových zdrojů, informací poskytnutých městskými úřady obcí a vlastními poznatky tohoto kraje. V poslední části bakalářské práce byl proveden výzkum na základě dotazníkového šetření u 6 z 18 obcí mikroregionu Mikulovsko. Byly vytvořeny 2 dotazníky, jehož respondenty byli starostové nebo občané. Kromě otázek vztahujících se k několika různým tématům, se otázky týkaly i aktuálnějších záležitostí jako je například dálnice R52 nebo aquapark v Pasohlávkách, na které mohli vyjádřit svůj názor jak starostové, tak i veřejnost. Starostům byl dotazník odeslán prostřednictvím u a občanům přímým kontaktem nebo rovněž jako starostům internetovou formou. Pro lepší přehled bylo několik otázek z dotazníků zobrazeno v grafické podobě. Vyhodnocené dotazníky od občanů byly předány starostům jako návrh na zlepšení chodu obce. Obě formy dotazníků jsou v příloze. 2

11 V bakalářské práci byly použity statistické údaje převážně z roku V některých částech bakalářské práce se však vyskytují i starší údaje, neboť aktuálnější informace nebyly u určitých subjektů přístupná. Rok, ke kterému se informace vztahují, je vždy uveden v patřičném textu, tabulce nebo grafu. 3

12 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Obec Pojem obec je možné chápat jako základní územní samosprávné společenství občanů tvořící územní celek, jehož omezení je hranice území obce. Obec se řadí mezi veřejnoprávní korporace neboli právnické osoby veřejného práva, které mají vlastní majetek, vystupují v právních vztazích pod svým jménem a jsou odpovědné z těchto vztahů vyplývajících. Mezi její hlavní náplně patří hlavní náplní je rozvoj území, uspokojování potřeb svých občanů a ochrana veřejného zájmu Působnost obce Působnost obce se rozlišuje na samostatnou a přenesenou. V rámci samostatné působnosti se obec stará o svoje záležitosti samostatně a ostatní subjekty do nich můžou zasahovat pouze, pokud je vyžadována ochrana zákona. Zastupitelstvo má zde hlavní slovo a mezi jeho činnosti patří např.: - Zakládaní a rušení právnických osob - Vydávání obecně závazných vyhlášek - Rozhodování o rozpočtu - Schvalovaní programu rozvoje územního obvodu - Vyhlášení místního referenda - Spolupráce s jinými obcemi Přenesená působnost obce se zaměřuje na okruh záležitostí, které zastupitelstvo a rada nevykonává jménem obce, ale jménem státu. 1 REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. vyd. Praha: Ekopress, s. ISBN ) 4

13 Za kvalitu výkonu nese odpovědnost stát, který ji dal orgánům obce na starost. K tomuto druhu se zahrnuje např.: - Územní a stavební řízení - Evidence obyvatelstva - Projednávání přestupků - Vedení matrik Orgány obce Obec spravují její orgány, které se člení na volené, výkonné, poradní a kontrolní orgány a také je zapotřebí rozlišovat, zdali příslušný orgán plní funkci samostatné nebo přenesené působnosti. Zastupitelstvo obce je nejvyšším samosprávným orgánem a může založit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, které pak plní úkoly, kterými je zastupitelstvo obce pověří. Zastupitelé se volí v komunálních volbách, které se uskutečňují jednou po čtyřech letech. Společně se schází nejméně jednou za tři měsíce a jednají veřejně. Rozhodnutí je ovlivněno počtem, neboť musí být přítomná nadpoloviční většina členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva je závislý nejen na počtu obyvatel, ale také na velikosti územního obvodu obce. - do 500 obyvatel: 5 až 9 členů - od 501 do obyvatel: 7 až 15 členů - od do obyvatel: 11 až 25 členů - od do obyvatel: 15 až 35 členů - od do obyvatel: 25 až 45 členů - nad obyvatel: 35 až 55 členů 3 2 JURČÍK, R. a kol. Správní právo hmotné. Brno: MZLU, s. 3 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 588 s., strana ISBN

14 Při samostatné působnosti obce se zastupitelstvo zabývá např.: - volbou starosty, místostarosty a dalších členů rady obce - programem rozvoje obce - zřizováním a rušením výborů - přijetím, převzetím úvěru nebo půjčky - uzavíráním smluv o poskytnutí dotace - založením, zřízením nebo zánikem neziskových organizací - založením nebo rušením právnických osob, aj. Jako další orgán se řadí rada obce a to přesněji jako výkonný orgán obce v oblasti samostatné působnosti. Svoji činností je odpovědná zastupitelstvu obce. Rada obce má možnost zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise, které ji budou předkládat svá stanoviska a náměty. Jednání rady obce nejsou veřejnosti přístupná a v obcích, kde rada není volena, je její pravomoc odkazována na starosty. Radu obce tvoří starosta, místostarosta a další členové, kteří jsou zvoleni ze zastupitelů obce. Počet musí být vždy lichý a skládat se nejméně z 5 a nejvíce z 11 členů. Množství nesmí přesáhnout jednu třetinu počtu zastupitelů obce a v obcích, kde je méně než 15 zastupiteli nebývá rada volena. Pravomoc rady obce může být např.: - schvalování organizačního řádu obecního úřadu - stanovování rozdělení pravomocí v obecním úřadu - zabezpečování hospodaření obce podle schváleného rozpočtu - ukládání pokut ve věcech samostatné působnosti obce - přijímání a vyřizování petic a stížností, aj. Starosta jako představitel obce zastupuje obec navenek a do funkce jeho i místostarosty volí zastupitelstvo obce z řad svých členů. Platí zde pravidlo, že starostou i místostarostou musí být občan České republiky, a proto tuhle funkci nemůžou vykonávat cizinci i kdyby byli zvoleni do zastupitelstva obce. 4 4 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 588 s., strana ISBN

15 Mezi nejčastější kompetence starosty patří: - svolání zastupitelstva obce - připravování, svolávání a řízení schůze rady obce - jmenování a odvolávání tajemníka obecního úřadu - odpovědnost za informování veřejnosti o činnosti obce. Starosty při jeho nepřítomnosti zastupuje místostarosta, který je odpovědný i za činnosti městského úřadu. Tajemník je zprostředkovatelem úkolů samostatné a přenesené působnosti. Má zaměstnanecký poměr s obecním úřadem, ale nebývá do své funkce volen, neboť je jeho funkce je vždy zřízena u pověřených obecních úřadů a v obcích s rozšířenou působností. Ostatní obce mají možnost si tuhle funkci zřídit dobrovolně. Odbory mají postavení jako výkonné orgány obce a jejich počet je určen velikostí obce, rozsahem samostatné působnosti a rozsahem přenesené působnosti. Strukturu a názvy odborů nestanovuje zákon a pro účinný provoz obce je nutné, aby všechny odbory společně sdílely své informace a vzájemně spolupracovaly Rozpočet obce U rozpočtového procesu jsou nedílnou součástí postupy prací, podle kterých se řídí celoroční činnost, která je spojována s rozpočtovým hospodařením. Velký význam zde má rozpočet územního samosprávného celku, který je finančním plánem a řídí se po dle něj financování jeho činnosti. Nejdůležitější součástí finančního sytému je územní rozpočet obce, kde se zahrnují rozpočty měst a obcí jako základ od obnovení územní samosprávy v roce V rámci obnovení krajské úrovně územní samosprávy se k nim v roce 200 zařazují ještě rozpočty krajů a dále také rozpočty dobrovolných svazků obcí (DSO) a rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti, které vznikly roku PEKOVÁ, Jitka., et al. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Vyd. 1. Praha: Aspi Publishing, s., s.126. ISBN PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření obcí a rozpočet. Vyd. 1. Praha: Codex Bohemia, 1997, 289 p., 61s. ISBN

16 Rozlišuje se několik základních typů rozpočtu: - programový rozpočet - zachycuje plánované výnosy a náklady nezávisle na skutečných peněžních tocích, zaměřuje se především na přehlednost - zdrojový rozpočet je vypracován ke každému projektu a znázorňuje, z jakého zdroje bude financován určitý náklad na danou činnost - rozpočet peněžních toků kalkuluje se skutečnými příjmy a výdaji organizace u daného období a bývá sestavován pro oblast provozní, investiční a finanční. V České republice při třídění příjmů a výdajů územních rozpočtů je zapotřebí respektovat tyto zásady: - jednotnost a závaznost třídění v celé rozpočtové soustavě - dlouhodobá stabilita třídění, potřebná pro dlouhodobé rozpočtové analýzy - srozumitelnost, aby byla možnost veřejné a občanské kontroly - kompatibilita s mezinárodními účetními a statistickými standardy 6 6 MATES, Pavel. Malá encyklopedie regionalistiky a veřejné správy. 1.vyd. Praha: Prospektrum, 2001, 196 s., s ISBN

17 Tab Zjednodušené obecné schéma rozpočtu obce v ČR v současné době Zdroj: KADEŘÁBKOVÁ, J. MATES, P. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4 vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. ISBN Dobrovolný svazek obcí Obce mají právo na členství svazku obcí, jehož účelem je ochrana a uplatňování společných zájmů. V zákoně o obcích je demonstrativně uvedeno, co může být jako předmět činnosti svazku obcí. Vznik svazku obcí se neobejde bez smlouvy o jeho vytvoření, která je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li smlouvy jinak. 9

18 Stanovy, jejichž obligatorní náležitosti jsou určeny v zákoně o obcích, jsou přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí a svazek obcí bývá považován za právnickou osobu, která má k dispozici své orgány, svůj majetek a své zdroje příjmů. Má povinnost dát k přezkoumání příslušnému úřadu nebo auditorovi dokument o hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok. Občané obcí, kteří se podíleli na vytvoření svazku obcí, mají oprávnění účastnit se zasedání orgánu svazku obcí a nahlédnout do zápisu o jeho jednání a předávat orgánu svazku obcí písemné návrhy. V případě, že dobrovolný svazek obcí se dostane do fáze, kdy jeho působnost zaniká, vstupuje tak do likvidace. Termín v likvidaci je používán do doby, než dojde k výmazu svazku obce z registru. Zánik svazku obce je pak následně potvrzen od krajského úřadu Mikroregion Za mikroregion lze považovat území, jehož vymezení je na základě společných znaků v menším rozsahu. Pokud jde o využití v praxi, tak obvykle se jedná o mikroregion, které vznikají za nějakým účelem. Na území České republiky jsou účelové mikroregiony vytvářeny, aby například docílili získání společné podpory pro čerpání prostředků ze státních fondů a z fondů Evropské unie. Jako typický rys těchto mikroregionů lze označit vznik z vlastní iniciativy (dobrovolné sdružení), což vypovídá, že je nezvyklé, aby svazek vznikl příkazem nadřízeného orgánu nebo ze zákona. Rozsah mikroregionů je značně rozmanitý. Nejvíce vzniklých regionů bylo zaznamenáno v letech , což je období spojováno s novelou zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Během následujících let byl zájem o vznik mikroregionů spíše klesající a našlo se také mnoho případu, kdy docházelo k přetvoření mikroregionů na dobrovolné svazky obcí dle zákona o obcích. 7 KOUDELKA, Zdeněk. Zákon o obcích: obecní zřízení. Praha: Linde, 2002, 310 s., s ISBN Deník veřejné správy [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 10

19 3.7 Místní akční skupina Je společenství s vlastní právní subjektivitou a jeho vznik je závislý na programu LEADER. Místní akční skupina je tvořena za účelem společného prosazování zájmů obcí a místních komunit s cílem dosáhnout změn. Navrhuje strategické plány regionů a tvořit ji mohou občané, nezisková organizace, soukromá podnikatelská sféra a veřejná správa. Hlavní cíl je podporovat spolupráci obcí neziskovým a podnikatelským sektorem. Obr Schéma organizační struktury MAS Zdroj: Místní akční skupiny. EAgri.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 11

20 Hustota obyvatel nesmí přesahovat 120 obyvatel na km² a počet obyvatel je limitován intervalem od do obyvatel. Podle základních principů fungování MAS je území geograficky, ekonomicky a sociálně homogenní. Dotace v tomto programu se rozdělují na základě dohody mezi členy místní akční skupiny. Místní akční skupiny společně s mikroregiony jsou subjekty, jejichž působištěm je stejné území a bývají propojeny společnou organizační a funkční strukturou managementu rozvoje. 3.8 Kvalita života Kvalita života je těžko uchopitelná vzhledem ke své mnohotvárnosti. Jedná se o složitěji vysvětlitelný pojem, pod který spadá nespočet klíčových faktorů. Zaměřuje se na materiální, psychologické, sociální a duchovní hlediska, která jsou nepostradatelná pro příznivý život lidské populace. Z počátku byla předmětem zájmu v první řadě materiální stránka života společnosti jako celku. Postupně je však možné zaznamenat mnoho informací o výzkumu nematerialistické stránky a posunutí k subjektivním pohledům a hodnocení kvality života jedinců. 8 Z pohledu Křivohlavého se kvalita života neomezuje pouze na jedince a lze ji rozdělit do několika rovin: - Makro rovina - velké společenské celky (např. země nebo kontinent) - Mezo rovina - malé sociální skupiny (např. podnik nebo škola) - Personální rovina - zaměření na život jednotlivce a zvažování subjektivního hodnocení zdravotního stavu (např. bolesti nebo spokojenost) - Rovina fyzické existence - sleduje chování druhých lidí, které je možné objektivně měřit a srovnat (např. chůze před a po ortopedické operaci) 9 8 PHILLIPS, David. Quality of life: concept, policy and practise. 1. vyd. Oxon: Routledge, 2006, 288 s., strana 6 ISBN KŘIVOHLAVÝ, Jaro: Psychologie nemoci. Praha: Grada, s., strana ISBN

21 Podle Světové zdravotnické organizace je definice kvality života spojována s jedincem, který vnímá svoji pozici v životě v kontextu své kultury, hodnotového systému a ve vztahu k jeho cílům, očekáváním, normám a obavám. Kvalita života každé osoby je ovlivňována jejím fyzickým a zdravotním stavem nebo osobním vztahem k životnímu prostředí. Na určitých místech hraje důležitou roli zdravotní péče, neboť je silným faktorem ovlivňující kvalitu života. 10 Obr Schéma kvality života v rámci kvantitativního výzkumu Zdroj: 10 RAPLEY, Mark. Quality of life research: a critical introduction. Thousand Oaks, Calif.: SAGE Pubications, 2003, 286 s., s. 158 ISBN

22 V současné době chápání kvality života upřednostňuje subjektivní pohled před objektivně měřitelným znakem. Kvalita života spadá pod spoustu vědních oborů a každý z nich se na kvalitu života zaměřuje z různého pohledu. Po stránce medicíny je poskytována co nejefektivnější léčba, která má vést k celkové spokojenosti pacienta a dosáhnout nejlepších výsledků za co nejkratší dobu. Sociologie se soustředí na záležitosti kvality života související s životním způsobem, stylem a potřebami jedince. U environmentálního hlediska je kvalita života člověka určena prostředím, ve kterém žije. Psychologické hledisko se zaměřuje na autonomii, sebeúctu nebo také na spokojenost člověka VAĎUROVÁ, Helena a Pavel MÜHLPACHR. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, 143 s., 130 s. ISBN

23 4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Mikulovsko Dobrovolný svazek obcí vznikl dne 4. února 2000 na základě smlouvy v souladu s ustanoveními 46 odst. 2, písmena b) a 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění. Mezi zakládající členy svazku patří obce Bavory, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Jevišovka, Klentnice, Milovice, Nový Přerov, Pavlov a Perná. V říjnu roku 2000 se dalšími členy staly Drnholec, Dolní Věstonice, Mikulov a začátkem následujícího roku obce Novosedly a Sedlec. Dále, dne 15. června 2001 se připojila obec Brod nad Dyjí a 21. března 2002 obec Horní Věstonice. K poslední změně došlo dne 3. února 2005, kdy se k mikroregionu Mikulovsko připojují Pasohlávky, které jsou součástí i mikroregionu Čistá Jihlava. Obr Logo dobrovolného svazku obcí mikroregionu Mikulovsko Zdroj: Od roku 2005 až do současnosti se Mikulovsko skládá z 18 obcí: Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Mikulov, Milovice, Nový Přerov, Novosedly, Pasohlávky, Pavlov, Perná, a Sedlec. Stanovy dobrovolného svazku obcí mikroregionu Mikulovsko,

24 Obr Obce mikroregionu Mikulovsko Zdroj: Předmět činnosti Obce se v mikroregionu prostřednictvím vzájemné spolupráce snaží prosazovat záměry, které díky svému rozsahu a hodnotnému konceptu přesahují každou z nich. Jejich společné úsilí směřuje k ochraně životního prostředí, koordinaci významných investičních akcí, zajišťování a realizace technické infrastruktury. Společná činnost obcí je v neposlední řadě spojována i se zvýšením zaměstnanosti, vytvářením podmínek pro investování ve veřejném i soukromém sektoru, podporou rozvoje cestovního ruchu a také úsilím integrace mikroregionu z hlediska dopravní obslužnosti. 16

25 4.1.2 Orgány mikroregionu Nejvyšším orgánem svazku obcí je shromáždění starostů se statutem členské schůze. Členy shromáždění jsou starostové obcí a v případě, že se starosta některé z obcí nemůže zúčastnit, má možnost písemně pověřit místostarosty nebo jiného člena zastupitelstva obce. Osoba pověřená starostem má pak stejná práva jako nepřítomný starosta a při jednání každý člen má jeden hlas. Do působnosti Shromáždění starostů patří např.: - Přijímat, měnit nebo doplňovat stanovy - Přijímat nebo vylučovat členy ze svazku obcí - Rozhodovat o nákupu, využití nebo prodeje majetku - Schvalovat jednotlivé akce či aktivity - Rozhodovat o účasti v podnikatelských i nepodnikatelských subjektech Statutárním orgánem svazku obcí je předseda, který řídí činnost mezi jednotlivými zasedáními starostů a jedná jeho jménem navenek. Předsedou svazku může být zvolen pouze člen zastupitelstva některé obce svazku, jeho funkční období bývá dvouleté a může být volen opakovaně. Mezi působnosti předsedy se zahrnuje např.: - Svolávání starostů - Řízení a kontrola prací místo předsedů nebo tajemníka - Jednání jménem svazku se třetími osobami a podepisování s tím související smlouvy - Organizování práce při vzniku, registracích, zrušení a zániku svazku obcí Místopředsedové jako další orgán mají své určené pořadí, ve kterém zastupují předsedu v případě jeho nepřítomnosti. Místopředsedou může být zvolen pouze člen zastupitelstva některé obce svazku. Stejně jak u předsedy je jeho funkční období je dvouleté a může být také volen opakovaně. 17

26 Kontrolním orgánem svazku obcí je revizní skupina, která dohlíží na práci předsedy, místopředsedy nebo tajemníka svazku. Má právo nahlížet do všech dokumentů svazku obcí a podílet se na účasti jednání zástupců svazku obcí se třetími osobami. Tvoří ji dva starostové členských obcí, které na jeden rok volí Shromáždění starostů Práva a povinnosti členů Členové svazku jsou oprávněni účastnit se valného shromáždění prostřednictvím svého delegáta s rozhodujícím hlasem nebo delegovat na jiného člena svazku. Dále mají právo na volbu orgánů svazku, na využívání majetku či zařízení svazku, na vyžádání od výkonných a kontrolních orgánů svazku informace o jeho činnosti nebo na nahlížení do jejich dokladů. Členové mají povinnost napomáhat v rámci svých možností uskutečňování cílů a úkolů svazku, které jsou vymezeny v předmětu činnosti a vyplývají z usnesení orgánů svazku. Dále se musí účastnit zasedání valného shromáždění a dalších orgánů svazku, chránit dobré jméno svazku, respektovat právoplatně přijatá rozhodnutí svazku, podporovat rozvoj venkova, řídit se společně dohodnutými postupy nebo platit členské příspěvky Členství v dobrovolném svazku Obce se stávají členy svazku dobrovolně a zažádat členství může každá obec, která se chce především podílet na prací při naplňování předmětu činnosti svazku. Členství vznikne schválením žádosti valným shromážděním, kdy je pak obec následně zapsána do seznamu členů. Každého člena ve svazku zastupuje jeden zástupce a každý člen má jeden hlas. Členové v rámci členství nejsou omezování, aby vstoupili do jiných sdružení právnických osob či svazku obcí. Členství zanikne v případě rezignace na členství ze strany člena doručenou v písemné podobě předsedovi svazku obcí nebo při rozhodnutí valného shromáždění o vyloučení, jestliže člen neplní povinnosti. Člen je při zániku členství bez nároku na vrácení členského příspěvku. Stanovy dobrovolného svazku obcí mikroregionu Mikulovsko,

27 4.2 Obecná charakteristika Mikroregion Mikulovsko se nachází na jihozápadní části Břeclavska, ve které zahrnuje území o rozloze 271,49 km 2. Západní hranice je tvořena tokem řeky Dyje, kde zároveň mikroregion sousedí s územím spadající pod okres Znojmo. Na severu území se rovněž nachází řeka Dyje, která je zde však přehrazená nádržemi nesoucími název Nové Mlýny a v blízkosti se mimo jiné rozkládá území obcí regionu Čistá Jihlava. Východní část sousedí s Lednicko-Valtickým areálem a jižní hranice regionu jsou současně státními hranicemi mezi Českou republikou a Rakouskem. Základními rysy Mikulovska jsou rozmanitý venkovský ráz, teplé podnebí a velmi příznivé podmínky pro zemědělství. Nepřehlédnutelné jsou zde Pavlovské vrchy neboli Pálava, která je vápencovým útvarem, táhnoucí na jihu Moravy od obce Pavlov směrem na jih kolem Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem. V okolí Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochraňujících lokální velmi hodnotné území. Mikulovsko tvoří osmnáct již zmiňovaných obcí, žije zde celkově více než obyvatel ( ) a podílí na celku NUTS II Jihovýchod, který je vymezený jako administrativní a statistická jednotka pro potřeby vztahu k Evropské unii. 4.3 Krajina a životní prostředí Charakteristikou okolí jsou velmi vhodné podmínky pro zemědělství. Převládá zde zemědělský výrobní typ kukuřičný nebo řepný a v neposlední řadě je pro mikroregion velmi významné pěstování vinné révy. V oblasti je velmi málo zastoupen průmysl, z čehož vyplývá minimální ohrožení čistoty ovzduší. Na ploše regionu je koncentrovaná mimořádná rozmanitost jednotlivých tipů krajiny, které tvoří přírodně a kulturně velmi bohaté území. Vápencové bradlo Pavlovských vrchů je tvořeno krasovými jevy, stepními trávníky, lesostepi nebo teplomilnými doubravami s druhově pestrým bylinným podrostem. Mikroregion Mikulovsko [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 19

28 4.3.1 Geologie Oblast spadá do ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů flyšových Vnějších Západních Karpat. Mohutná bradla jurských vápenců, které tvoří Pavlovské vrchy, vystupují z třetihorních sedimentů flyšového pásma ždánické jednotky a jejich úpatí kryje až 20 m, sprašových návějů, které byly vyváty západními větry z hornin narušených činností ledovce v suchých a chladných časových úsecích ledových dob starších čtvrtohor. 12 Svrchnojurské vápence společně s jejich stavbou v rámci Vnějších Západních Karpat byly diskutovaným tématem dlouhá období. Vápence, které se vyskytovaly uvnitř vněkarpatského flyše byly v 19. století F. E. Süssem shrnovány do tzv. moravskodolnorakouského ostrovního pohoří a na základě předpokladů měly spojitost s jednotným litologickým a tektonickým stylem. 13 V Pavlovských vrchách jsou tvořeny svrchnojurské vápence (v rámci sedimentů ždánické jednotky) rozlehlými deskovitými tělesy s poněkud lineárním průběhem v mapě. Deskovitý tvar ověřilo jak povrchové mapování, tak i vrtný a seismický průzkumem. Vápencovou desku porušují četné příčné zlomy ve směru severozápad nebo jihovýchod, a mají důsledek na kulisovitý obraz jejího výchozu v mapě. Z geologického pohledu jsou Pavlovské vrchy zahrnovány do příkrovu ždánické jednotky Vnějších Karpat. V průběhu alpínských tektonických pochodů byly vápencové bloky odděleny z podloží a začleněny do slabě zpevněných flyšových sedimentů ždánického příkrovu. Bradla tvoří slabě až silně porušené jurské a křídové vápence a jílovce, které jsou rozlámány do mnoha tektonických ker. Vápence rovněž prošly činností rozsáhlého krasovění BUČEK, A., LACINA, J. Pálava: Putování biosférickou rezervací. Brno: Blok, s. ISBN UHLIG, V. Über die Tektonik der Karpaten. Wien: Sitz. Ber. K. Akad. Wiss, math. Naturwiss, s. ISNB POUL, I. Nový tektonický model Pavlovských vrchů. Brno: PřF MU, 2006, 128 s. ISBN

29 Na území se vyskytují dva pruhy vápencových bradel: Turold Zámecký vrch a naproti Svatý kopeček, což je snadno vysvětlitelné na základě existence dvou pruhů antiklinál. Díky reinterpretaci seismických řezů bylo potvrzeno, že karbonátový hřbet Svatého kopečku pokračuje svojí ponořenou částí dále k severovýchodu. Tato stavba vznikla jako důsledek nasouvání rozsáhlé desky vápenců v průběhu vzniku dvou front antiklinál, které jsou spjaté s násunovými rampami. Za nejstarší materiál, který tvořící bradla lze považovat klentnické souvrství. Spodní hranice klentnického souvrství je tektonická a svrchní hranice je tvořena přechodem do ernstbrunnských vápenců. 15 Nejvyšší bod a současně nejmohutnější bradlo Pavlovských vrchů je Děvín (554,4 m n. m.), který tvoří na vrcholu plochý hřbet z jurských vápenců protažený ve směru jihozápad a severovýchod. Dalším poznatkem u plochého hřbetu je i vypreparování z málo odolných flyšových sedimentů s asymetrickým příčným profilem. Výraznou součástí severovýchodního okraje hřebene Děvína jsou Dívčí hrady (428 m n. m.), pod kterými se ve svahu nachází tři výrazné vápencové skalní věže nesoucí název Tři panny Klimatické podmínky Sledované územní se nachází v mírném klimatickém pásu, patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti České republiky a zahrnuje dva klimatické rajóny. Pro rajon T2 je typické krátké přechodné období, dlouhé, teplé a suché léto, teplé až mírně teplé jaro i podzim, krátká, mírně teplá, suchá až hodně suchá zima a spadá sem převážně niva řeky Dyje. Rajón T4 se z hlediska vegetační stupňovitosti vyznačuje kolizním stupněm a má rovněž přechodné krátké období. Léto je zde dlouhé, značně teplé a suché, jaro i podzim jsou považovány jako spíše teplé období a zima je krátká, mírně teplá, suchá až hodně suchá. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 9,5 C a průměrný dlouholetý úhrn srážek se pohybuje kolem 571 mm. 15 POUL, I. Paleonapjatostní analýza zlomů Pavlovských vrchů (Západní karpaty). Brno: PřF MU, s. ISBN SAMUEL P. Pavlovské vrchy a Dolní Podyjí. Praha: TRASA & KČT, s. ISBN

30 Maximum srážek vykazuje měsíc červenec a minimum nejčastěji leden. Výsledky podílu sněhových srážek v rámci celkového srážkového úhrnu jsou malé a dosahují maximálně 20 % Půda a struktura pozemků Na Mikulovsku jsou půdy značně ohroženy erozí a téměř v celém mikroregionu je překračována hodnota hranice normální eroze půdy. Na plochách svahů s velkými rozměry je dokonce dosaženo hodnoty 2 mm za rok. Jedná se zejména o svahy Mikulovské vrchoviny a Dunajovických vrchů, kde se nejčastěji pěstuje vinná réva. Území se zde rozlišuje na následující půdní druhy: - Půdy písčité, hlinitopísčité až písčitohlinité (lehčí půdy). Pokrývána jen malá část území. - Půdy hlinité a jílovitohlinité (středně těžké půdy). Nejvíce rozšířený půdní druh, který také pokrývá největší plochy. - Půdy jílovité až čisté jíly (těžké půdy). Místy pokrývají větší plochy a nachází se převážně na severních a severozápadních svazích Pavlovských vrchů. Hodnota podílu zemědělské půdy na celkové ploše mikroregionu překračuje hranici 60 %. Půda na tomto území patří mezi nejúrodnější v České republice a je tvořena zejména kvalitní černozemí. Po roce 1989 došlo v našem státě k výrazným změnám politické, sociální a ekonomické situace a zároveň k využití nových příležitostí, z čehož se dá v mikroregionu předpokládat rozvoj zemědělské produkce. Nejvyšší plochu zemědělské půdy vykazuje obec Drnholec (2448 ha) a obcí s nejnižší plochou zemědělské půdy jsou Dolní Věstonice (187 ha). Při srovnání nejvyšší hodnoty celkové výměry se na prvním místě nachází Mikulov (4532 ha) a nejnižší hodnota připadá na obec Bavory (500 ha). 22

31 Tabulka 02 udává přehled o koeficientu ekologické stability, který je známý i pod zkratkou KES. Jedná se poměrové číslo stanovující poměr ploch stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků zkoumaného území podle následujícího vzorce: 16 Na základě hodnot KES z tabulky 5, které se u většiny obcí řadily do intervalu 0,3 KES 1,0 je možné mikroregion definovat jako území, které je intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou. (viz. Příloha 08). 16 MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita. 2. vyd. Brno: Veronica, ekologické středisko ČSOP, 1994, 275 s., strana ISBN

32 Tab Struktura využití pozemků v jednotlivých obcích k Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu 24

33 4.3.4 Ovzduší Jak již bylo zmíněno, v oblasti je velmi malé zastoupení průmyslu, což má na ovzduší spíše pozitivní vliv a z hlediska kvality ovzduší, pak můžeme území hodnotit jako mírně znečištěné. Významnou roli zde hrají i používané druhy paliva, z nichž vhodným příkladem může být zemní plyn, který nahrazuje nekvalitní pevná paliva. Plynofikace obcí se značně podílí na snížení emisní zátěže ovzduší, neboť plošné malé zdroje znečišťování ovzduší jako např. rodinné domy či samostatně vytápěné bytové jednotky se projevovaly jako značné zdroje znečištění. Nevylučujícím problémem však zůstává růst cen plynu, který způsob vytápění může po negativní stránce velmi ovlivnit a vyskytne se tak důvod k vytápění tuhými palivy. Další negativní faktor představují emise, jsou produkované zejména automobilovou dopravou Vodstvo Na Mikulovsku se nachází málo početných vodních ploch a je možné ho charakterizovat jako oblast s malou hustotou vodní sítě. Území mikroregionu je odvodňováno Dyjí a náleží do úmoří Černého moře. V prostoru Věstonické nádrže se do Dyje vlévají řeky Jihlava a Svratka. Soustava tří nádrží Vodního díla Nové Mlýny byla vybudována především pro účel zavlažování zemědělské půdy a ochrany před povodněmi. Mezi další účely vodních nádrží patří rekreační aktivity, zamezení komářích kalamit a v případě Novomlýnské nádrže i hydroenergetické využití. V místě obce Pasohlávky se vyskytují termální prameny a zdroje podzemních vod na území mikroregionu lze charakterizovat jako hydro-geograficky významné. Území Lednice a prameniště Brod nad Dyjí, z něhož je skupinovým vodovodem Dolní Dunajovice zásobována vodou převážná část mikroregionu jsou pro celé území nejvýznamnějšími zdroji pitné vody. Mezi nejvýznamnější stojaté vodní plochy patří rybník Nesyt, který zasahuje na území obce Sedlec a Šibeničník vztahující se ke katastru Mikulova. Oba rybníky slouží k chovu ryb. 25

34 4.3.6 Ochrana životního prostředí Do regionu spadá část Chráněné krajinné oblasti - Pálava, která byla vyhlášená v roce 1976, je harmonicky utvářená krajina s charakteristickým reliéfem a rozložením Pavlovských. V místě, které je zahrnuto pod Pálavou leží obce Bavory, Bulhary, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Mikulov, Milovice, Nové Mlýny, Pavlov, Perná a Sedlec. Rozsáhlou část území CHKO tvoří také zemědělsky využívaná krajina, kde převažují vinice a několik sídel s výsadním postavením historického města Mikulova. Pálava byla vyhlášena také jako biosférická rezervace a začala se tak zařazovat mezi místa, která jsou určena k zachování přírody a vědeckému výzkumu pro potřebu lidstva. Významnou roli zde hraje i Mezinárodní (Ramsarská) konvence o ochraně mokřadů, která se soustředí na polohu nivy řeky Dyje u Nových mlýnů, kde leží Křivé jezero. V roce 2003 bylo území rozšířeno o Lednicko-valtický areál společně s Lužními lesy a vznikla biosférická rezervace Dolní Morava. Poslední aktivity byly spojeny s naplňováním povinností soustavy Natura Pro udržitelný rozvoj je zapotřebí věnovat péči a pozornost životnímu prostředí i ve větším měřítku. Na grafu je možné vidět, že v roce 2011 dosáhly investice na ochranu životního prostředí 24,8 mld. Kč, což bylo téměř o 10 % více než v předchozím roce. Graf 01- Investice na ochranu životního prostředí (Česká republika) Zdroj: Správa CHKO Pálava [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 26

35 Činností ochrany životního prostředí a výkonem státní správy se na vymezeném území zabývá Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava se sídlem v Mikulově. 4.4 Obyvatelstvo Mikroregion Mikulovsko spadá do okresu Břeclav a má podprůměrnou hustotu zalidnění, což způsobuje poměrně řídké osídlení a nepříznivé socioekonomické faktory tohoto území. Hustota obyvatel v mikroregionu Mikulovsko dle aktuálních informací činí přibližně 75 obyvatel na kilometr čtvereční, což lze považovat za hodnotu o mnoho nižší ve srovnání jak s okresem, tak i s krajem - v okrese Břeclav se hodnota hustoty obyvatel pohybuje přibližně kolem 105 obyvatel na kilometr čtvereční. Nižší hodnota počtu obyvatel na Mikulovsku obnáší jak pozitivní, tak i negativní dopady. Z ekonomického pohledu se jedná o území s omezenějšími možnostmi, ale například pro cestovní ruch nebo ochranu životní je možné tento fakt hodnotit příznivě. V mikroregionu se nachází pouze jedno město, kterým je Mikulov se obyvateli (stav ), což je 36,20 % všech obyvatel mikroregionu a je tak přiřazován ke kategorii do obyvatel. Za další větší obce na Mikulovsku lze považovat Drnholec a Dolní Dunajovice, kterým přísluší velikostní kategorie do obyvatel. Ostatní obce je možné zařadit k velikostní kategorii do 499 a do 999 obyvatel. Celkově oblast spadá pod typicky venkovské mikroregiony s menším než polovičním podílem městského obyvatelstva. Většina obcí mikroregionu se lokalizuje v blízkosti Mikulova, což je velmi příznivé v rámci dopravní dostupnosti či významné role spojené s plněním funkce pro jednotlivé obce pověřeného úřadu a obce s rozšířenou působností. 27

36 Tab Věková struktura obyvatelstva v roce 2010 Název obce Počet obyvatel celkem v tom v tom ve věku muži ženy 0-14 let let 65 a více let Index stáří Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Sedlec Celkem x Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu 4.5 Trh práce Při zaměření na ekonomicky aktivní obyvatele bylo na základě údajů Českého statistického úřadu zjištěno, že za prací z obcí dojíždí kolem 40 % obyvatel celého mikroregionu a přibližně stejná část ekonomicky aktivních jedinců nachází práci v místě svého bydliště. Ve srovnání s celým okresem Břeclav je vyjížďka osob za prací v mikroregionu nižší. Hodnota se ve zmiňovaném okrese pohybuje kolem necelých 50%, což je téměř o 10 % méně oproti srovnávanému území. Nejčastěji obyvatelé vyjíždí za prací do Mikulova, který kromě toho má z celého mikroregionu největší zastoupení ekonomicky aktivních obyvatel. 28

37 Z tabulky 04 je patrné, že ve městě Mikulov se hodnoty ekonomické aktivity ve srovnání s vyššími územními celky nemění. Tab Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve městě Mikulov v porovnání s vyššími územními celky a ČR v období (v tis. osob) Územní celek Mikulov 4,1 4,1 4,1 Mikroregion Mikulovsko 10,4 10,3 10,3 Okres Břeclav 81,5 81,1 81 Jihomoravský kraj 568,6 576,6 572,6 Česká republika 5286,5 5268, Zdroj: vlastní zpracování dle Ministerstva práce a sociálních věcí Jedním z podstatných faktorů, které souvisí s trhem práce, je i nezaměstnanost. Mikroregion Mikulovsko se řadí mezi oblasti s vyšší mírou nezaměstnanosti, neboť se zaměřuje zejména na zemědělskou činnost, což ovlivňuje situaci na trhu práce. Graf 02 udává vývoj nezaměstnanosti města Mikulov opět ve srovnání s vyššími územními celky. Graf 02- Vývoj nezaměstnanosti ( ) zdroj: Strategický plán rozvoje města Mikulov 29

38 Tab Vývoj míry nezaměstnanosti v letech Obec Míra nezaměstnanosti v roce 2009 Míra nezaměstnanosti v roce 2010 Míra nezaměstnanosti v roce 2011 Bavory 5,30% 11,50% 12,80% Brod nad Dyjí 8,80% 16,20% 21,90% Březí 8,10% 14,90% 14,70% Dobré Pole 10,90% 16,10% 18,20% Dolní Dunajovice 7,40% 13,70% 18,20% Dolní Věstonice 7,50% 12,70% 17,30% Drnholec 11,90% 15,20% 17,70% Horní Věstonice 10,00% 12,30% 17,80% Jevišovka 16,80% 22,70% 27,70% Klentnice 5,10% 9,70% 6,60% Mikulov 10,10% 13,80% 14,30% Milovice 9,00% 11,40% 12,90% Novosedly 9,80% 13,30% 12,70% Nový Přerov 21,40% 29,30% 25,70% Pasohlávky 10,60% 12,80% 18,70% Pavlov 10,70% 22,40% 17,40% Perná 9,80% 17,70% 16,90% Sedlec 11,90% 23,00% 20,80% Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu Tabulka 05 vykazuje, že mezi obce s nejvyšší mírou nezaměstnaností za poslední 3 roky patří Jevišovka a Nový Přerov. Nejnižší míra nezaměstnanosti přísluší jednoznačně obci Klentnice. Obcemi s nejvyšší odchylkou míry nezaměstnanosti jsou Jevišovka a Brod nad Dyjí. Nejnižší odchylku vykazují např. Klentnice, Milovice, Novosedly nebo Mikulov, který je mimo jiné zobrazený na grafu v rámci srovnání míry nezaměstnanosti mezi územními celky v desetiletém období. 30

39 Z mapy na Obr. 05 je možné zaznamenat, že hodnota míry nezaměstnanosti se v poměru mezi jednotlivými obcemi během několika let příliš nezměnila. Obr Mikulovsko podle míry nezaměstnanosti v roce 2005 zdroj: Úřad práce Břeclav, Hospodářská činnost Za pomoci Českého statistického úřadu bylo zjištěno, že v mikroregionu Mikulovsko působilo k celkem podnikatelských subjektů, z toho tvoří fyzické osoby a 819 je osob právnických. V rámci právní formy se v mikroregionu nejvíce nachází živnostníci se 72 %. Obchodním společnostem připadá 8,9 %, dále 9,1 % vykazují ostatní právní formy, 4,4 % svobodná povolání a 5,5 % tvoří zemědělští podnikatelé. Viz. příloha 05. Velký podíl na hospodaření v mikroregionu mají malé a středně velké podniky, které vytvářejí nové pracovní místa a přispívají k vytváření atraktivního podnikatelského prostředí, což může být zajímavé pro investory. Pro efektivnější hospodářskou činnost je nezbytný přístup obcí k vytváření podmínek pro podnikání, např. příprava technické infrastruktury nebo marketingové činnosti. 31

40 Za posledních několik let se v mikroregionu projevuje patrný i rozvoj zemědělských firem a rodinných farem. Podnikání zaměřené na zemědělství má slibné předpoklady k výnosnosti zejména v chovu dobytka, pěstování zeleniny a v neposlední řadě ve vinařství, které je v lokalitě dominantním a stále se rozvíjejícím oborem. Z hospodářského hlediska lze mikroregion označit za zemědělsko-průmyslovou oblast, kde je průmysl zastoupen zejména v Mikulově. Vzhledem ke kvalitní orné půdě, která zabírá více než 60% celkové plochy, se na Mikulovsku nabízí potenciál pro efektivní zemědělskou produkci. Je tedy zapotřebí více rozvíjet průmysl, který by byl využitelný i pro zemědělskou činnost Technická vybavenost a infrastruktura Mezi základní charakteristiky životní úrovně v obci patří bezesporu technická vybavenost, mezi jejíž základní části se řadí především kanalizace, vodovod a plynofikace. Zprovoznění je odvozeno od počtu obyvatel, historických, přírodních a finančních faktorů. V případě rozšíření technické vybavenosti se obec obvykle stává atraktivnější pro potenciální investory a turisty. Stav kanalizací v mikroregionu prokazuje velmi nízkou úroveň. Na veřejnou kanalizační soustavu jsou napojeny obce Dobré Pole, Drnholec, Dolní Dunajovice a Mikulov, v několika dalších obcích má své působiště společnost Vodovody a kanalizace Břeclav a ve zbývajících existuje pouze kanalizace bez funkční čistírny odpadních vod, které jsou v různém technickém provedení a stavu. Vodovodní sítě jsou ve většině obcí v technicky dobrém stavu. Na Mikulovsku jsou jednotlivé obce napojeny na veřejné skupinové vodovody a využívá je téměř 100 % obyvatel. Provozovatelem skupinových vodovodů je stejně jako u některých kanalizací společnost Vodovody a kanalizace Břeclav. Strategický plán LEADER MAS Mikulovsko

41 Oblast je zásobována několika zdroji pitné vody, mezi které patří např.: - Skupinový vodovod Novosedly - Skupinový vodovod Dolní Dunajovice - Vodní zdroje z jímacího území Lednice Zavedení plynofikace závisí na počtu odběratelů, na území je zastoupena pouze v několika obcích, avšak v porovnání s kanalizacemi je na mnohem vyšší úrovni. Největší odběratel je Mikulov a jejím provozovatelem je Jihomoravská plynárenská, a. s.. Tab. 06 Technická vybavenost v mikroregionu jednotlivých obcí název obce kanalizace vodovod plynofikace Bavory ne ano ne Brod nad Dyjí ne ano ne Březí ne ano ne Dobré Pole ano ano ano Dolní Dunajovice ano ano ano Dolní Věstonice ne ano ne Drnholec ano ano ne Horní Věstonice ne ano ano Jevišovka ano ano ne Klentnice ne ano ne Mikulov ano ano ano Milovice ne ano ne Novosedly ne ano ne Nový Přerov ne ano ne Pasohlávky ano ano ne Pavlov ne ano ano Perná ne ano ano Sedlec ano ano ano Zdroj: vlastní zpracování dle portálu 33

42 Dalším klíčovým faktorem je dopravní dostupnost. Mikroregionem prochází od severu k jihu nadregionální silniční komunikace, silnice první třídy I/52 (E 461) Brno Pohořelice Mikulov Vídeň, která je v úseku Rajhrad Pohořelice nazývána jako R 52. V jižní části území se nachází jednokolejná železniční trasa 246 Břeclav - Znojmo, se 3 železničními stanicemi Březí, Mikulov a Novosedly. Velmi je zde využívána i autobusová doprava, díky které se mohou obyvatelé mikroregionu dostat zejména z města Mikulov do větších měst jako např. Brno nebo Břeclav V mikroregionu a blízkém okolí se nachází silnice první, druhé a třetí třídy, z nichž silnice druhé a třetí třídy mají velmi špatný stav. Hlavním důvodem bude s velkou pravděpodobností nedostatek finančních prostředků. Silnice první třídy: I / 52 ve směru Brno - Pohořelice - Mikulov - Vídeň I / 40 ve směru Mikulov - Sedlec - Valtice - Břeclav Silnice druhé třídy: II / 414 ve směru Lechovice - Drnholec - Dobré Pole - Březí - Mikulov II /420 ve směru Nikolčice - Hustopeče - Dolní Věstonice - Perná II / 421 ve směru Terezín - Velké Pavlovice - Milovice Mikulov Silnice třetí třídy: III / 0521 v obci Bavory III / 0522 v obci Mikulov III / 0523 v obci Mikulov III / 0524 v obci Mikulov III / 0525 v obci Mikulov III / ve směru Nová Ves - Drnholec III / ve směru Brod nad Dyjí - Pasohlávky III / 4143 ve směru Drnholec - Jevišovka. III / 4144 ve směru Novosedly - Nový Přerov Ředitelství silnic a dálnic ČR [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 34

43 III / 4145 v obci Dobré Pole III / 4146 ve směru Dolní Dunajovice - Březí III / 4147 ve směru Dolní Dunajovice - Brod nad Dyjí III / ve směru Lednice - Milovice - Dolní Věstonice III / 4154 ve směru Drnholec - Novosedly III / v obci Sedlec III / ve směru Mikulov - Klentnice - Pavlov III / ve směru Perná - Klentnice III / v obci Perná III / v obci Milovice III / ve směru Mikulov - Lednice Na území se nevyskytují podmínky pro zavedení vodní dopravy a neexistuje ani letecká doprava. Nejbližší letiště s mezinárodním významem se nachází v Brně a ve Vídni. K velkému pozitivu na Mikulovsku patří cyklotrasy, které nabízí velmi příznivé podmínky. Nachází se zde hustá síť značených cyklotras, které navazují na delší i kratší trasy v sousedních regionech. Cyklotrasy své příznivce zavedou do těch nejzajímavějších míst a jsou bezpečně sjízdné i pro děti. Méně náročnou cestou je okruh kolem ATC Merkur Pasohlávky vedoucí přes břehy Novomlýnských nádrží nebo území v Lednicko-valtickém areálu. Náročnější je pak Mikulovská vinařská stezka nebo Moravská vinná stezka. Za zmínku jistě stojí i mezinárodní cyklotrasa s názvem Greenways, která spojuje Prahu a Vídeň. viz příloha 4.8. Občanská vybavenost V současné době se na Mikulovsku nachází soustava privátních zařízení, která zajišťuje ambulantní lékařskou péči. Počet lékařů i zařízení je v poměrně dostačujícím počtu. Problémem jsou však nedostatky v poskytované péči. Největším působištěm, poskytující zdravotní péči pro celý region je Dům zdraví v Mikulově, který kapacitně nepostačuje potřebám obyvatel. Dalším zařízením, které nabízí zdravotní péči je Zdravotní středisko Mikulov. Na území se lokalizují pouze tři lékárny, které přísluší obcím Dolní Dunajovice, Drnholec a Mikulov. Nejbližší nemocniční péče je poskytována mimo region Nemocnicí Břeclav. 35

44 Veřejná knihovna se vyskytuje ve všech obcích a téměř v každé knihovně je možnost využití internetu. Poštovní služby nejsou zastoupené pouze v obcích Bavory a Klentnice. Peněžní sužby mají své působiště pouze v Mikulově, kde jsou poskytovány Českou spořitelnou a Komerční bankou. Pracoviště policie se nachází rovněž v Mikulově a dále v obcích Horní Věstonice a Březí. Dalším je negativem je nedostatek vhodných sportovních zařízení pro provozování sportovní. Za důsledek by se dala považovat značná zanedbanost a nepříznivý technický stav objektů sportovního zařízení. Nedostatky jsou zaznamenány i u nízkého počtu krytých plaveckých bazénů, sportovních hal či hřišť. Pozitivum se však projevilo u soukromého sektoru, který se zaměřuje na provozování fitcenter Školství Rozložení mateřských škol v mikroregionu Mikulovsko by se dalo považovat za příznivé, ale podobně jako i na jiných místech nastane občas problém s kapacitou a předškolákům nezbyde nic jiného, než navštěvovat mateřskou školu v sousední nebo okolní obci. Vyskytly se však i opačné případy, které se týkaly okrajových vesnických částí v rámci nízké naplněnosti. Na celkovém území se vyskytuje celkem 12 základních škol, z nichž některé jsou neúplné a v takovém případě pak musí žáci dokončit své základní vzdělaní na zpravidla nejbližší základní škole, ve které se vyučuje až do 9. třídy. V Mikulově se nachází gymnázium, odborné učiliště a praktická škola. V obci Sedlec do roku 2009 působila soukromá hotelová škola, která pak v následujícím období byla zrušena. Uměleckým oborům se mohou žáci věnovat na Základní umělecké škole v Mikulově, Soukromé základní umělecké škole v Sedleci nebo na Základní škole v Sedleci, kde mimo jiné vyučuje soukromá hudební škola. 36

45 4.10 Kultura a cestovní ruch Kulturní nabídka sledované oblasti je pro mikroregion jednoznačně velkým přínosem. Nachází se zde velké množství památek a dominantou je regionální muzeum na zámku v Mikulově, kde je možné najít jedinečné vinařské expozice nebo také zajímavé archeologické nálezy. V zmiňovaném městě se také nachází rozsáhlý židovský hřbitov z 15. století a další významné židovské památky, především Horní synagoga, která dnes slouží jako výstavní expozice. Archeologické tématice je také věnována pozornost v místě Dolních Věstonic, kde se nachází maketa sošky Věstonické venuše Velmi hodnotná je barokní lidová architektura vinařských domů, která přísluší památkové rezervaci Pavlov. K nejžádanějším kulturním tradicím regionu však patří Pálavské vinobraní, vinné košty a výstavy vín. Mikulov a centrum Pálavy jsou proslavená dějiště přehlídky dětských folklórních souborů a místní soubor Pálavan i se svým dětským dorostem Pálavánkem pořádají během léta mnoho vystoupení. Aktivnější jedince by mohla potěšit pěší turistika, cykloturistika nebo jízda na koni a milovníci rybaření jistě nepohrnou kouzlem místních revírů, zejména v místě Novomlýnských nádrží, kde se nachází i vyhlášený kemp ATC Merkur, který nabízí několik dalších možností jak strávit dovolenou. Mikroregion Mikulovsko není přirozeným a po všech stránkách vyváženým regionem, ale v určitých případech může svým návštěvníkům nabídnout atraktivity, které přesahují regionální význam. Oficiální stránky města Mikulov [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 37

46 4.11 Hospodaření obcí mikroregionu Mikulovsko Ekonomická podstata se považuje za jednu z nejvýznamnějších a nezbytných součástí obecní samosprávy. Efektivní ekonomický systém je klíčem k příznivým podmínkám a spokojenosti občanů. V rámci hodnocení hospodářské činnosti jednotlivých obcí, je nezbytné mít informace o její finanční situaci v minulosti, plánech do budoucna nebo jejím rozsahu. Pro optimální řešení se doporučuje dlouhodobě vyrovnaný rozpočet Příjmy rozpočtů Příjmy obcí jsou rozděleny do čtyř základních skupin - daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a dotace. Za pomoci všech těchto příjmů obec dosahuje ideálního provozu. Příloha 1 porovnává příjmy ve všech obcích v letech Největší celkové příjmy byly v roce 2011 zaznamenány u města Mikulov, kde činily a nejmenších celkových příjmů dosáhla obec Bavory s číslem Kč. Z rozdílu mezi největšími a nejmenšími příjmy v roce 2011 je možné konstatovat, že městu Mikulov s příjmy několik set milionů se nemůže žádná obec rovnat. Z grafu 1 lze vyčíst procentuální vyjádření jednotlivých druhů příjmů. Poměry příjmů v mikroregionu Mikulovsko tvoří u Březí a Pasohlávky odlišný výsledek, než u většiny obcí, ve kterých mají nejvyšší procento příjmy daňové. Nedaňových příjmů nejvíce dosahuje již zmiňovaná obec Pasohlávky s více než 60 % a nejvíce kapitálových příjmů druhá zmiňovaná obec Březí s přibližnými 40%. U dotací nejvyššího procenta dosahují obce Mikulov a Drnholec s více než 40 %. 38

47 Graf 03 - Příjmová struktura obcí mikroregionu Mikulovsko v roce 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu Výdaje rozpočtů Nepostradatelnou součástí hospodaření obce jsou výdaje rozpočtů, které lze dělit do dvou základních skupin běžné a kapitálové, kde významnější roli mají výdaje běžné. Na Grafu 2 je udáván poměr jednotlivých položek výdajů v obcích mikroregionu Mikulovsko za rok Ze struktury je možné vyhodnotit, že jednotlivé obce mají různé poměry výdajů. Nejvyšší procento výdajů na bezpečnost má obec Březí (cca 10 %), průmysl je nejvíce zastoupen v obci Pasohlávky (cca 60 %), služby ve městě Rajhrad (cca 70 %), sociální věci ve městě Mikulov (cca 23 %), veřejná správa v obci Brod nad Dyjí (cca 50 %) a zemědělství a lesy ve městě Pavlov (cca 3 %). 39

48 Graf 04 - Výdajová struktura obcí mikroregionu Mikulovsko v roce 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu Schodek neboli přebytek (tzn. saldo) se zjišťuje porovnáním příjmů a výdajů, tedy jejich rozdílem. Pokud jsou příjmy větší než výdaje, jedná se o přebytkový rozpočet. V případě, že výdaje převyšují příjmy, jedná se o schodek v rozpočtu. Pozitivní situace obce nastává v případě, když rozpočtové saldo má vyrovnanou hodnotu nebo vykazuje přebytek Shrnutí hospodaření obcí v mikroregionu Mikulovsko Tabulka 5 udává konečné výsledky hospodaření v obcích a jejich pohyb v letech Z tabulky je možné srovnávat saldo na 1 obyvatele, neboli schodek či přebytek přepočítaný na 1 obyvatele pomocí celkového počtu obyvatel a salda za předchozí rok. Z tabulky je možné vidět pestrý vývoj, neboť v roce 2009 polovina obcí vykazuje záporné hodnoty a v roce 2011 se s nížil počet z 9 na 3. Mikulov a Březí patří mezi nejlépe hospodařící obce. 40

49 Tab Hospodaření obcí v letech Obec Saldo 2009 Saldo 2009 na 1 obyvatele Saldo 2010 Saldo 2010 na 1 obyvatele Saldo 2011 Saldo 2011 na 1 obyvatele Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Sedlec

50 4.12 SWOT analýza Účelem SWOT analýzy je stanovit silné a slabé stránky jednotlivých problémových oblastí mikroregionu a definovat jeho příležitostí a ohrožení. Tuto metodu běžně využívá působiště státní správy a územní samosprávy v regionálním rozvoji a plánování. Stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení je nutné provádět takovým způsobem, aby bylo možné formulovat klíčové problémy sledované oblasti a uvést cíle rozvojové strategie. Následná SWOT analýza mikroregionu Mikulovsko je provedena z různých hledisek a opatření na jejím základě je shrnuto v závěru. Silné stránky: - Turisticky atraktivní oblast - Příznivé klimatické podmínky - Kvalitní orná půda - Odbyt vinné révy - Bohatý kulturní život - Rozsáhlá sít cykloturistické dopravy - Čisté životní prostředí - Výhodná geografická poloha mikroregionu - Velký potenciál pro podnikatelské aktivity - Rozsáhlé zalesněné plochy 42

51 Slabé stránky: - Nízké platy obyvatel - Neinformovanost místních obyvatel - Omezení v pracovních příležitostech - Vyšší míra nezaměstnanosti - Nepříznivý demografický vývoj - Nedostatek kvalifikovaných pedagogických pracovníků - Špatný stav odpadních zařízení - Špatný technický stav silnic nižších tříd - Vysoké procento eroze v půdách - Nevyužité kulturní památky Příležitosti: - Vybudování pohostinských zařízení - Rozvoj zemědělské ekologicky ohleduplné produkce - Rozvoj malého a středního podnikání - Využití výhodné geografické polohy území pro cestovní ruch - Rozvoj vzdělanosti - Výstavba nových sportovních zařízení - Dokončení dálnice R52 - Zlepšení stavu silničních komunikací druhé a třetí třídy - Modernizace kanalizací - Zlepšení propagace mikroregionu - Využití kvalifikovaných pracovních sil zejména v průmyslu a zemědělství - Rozvoj výuky cizích jazyků 43

52 Hrozby: - Neefektivní využití podnikatelského potenciálu - Pokles počtu obyvatel - Větší zastoupení ekonomicky neaktivních obyvatel - Horší stav památkově chráněných objektů - Nedokončení dálnice R52 - Omezení dopravy na železničních tratích - Špatná organizace občanů v nakládání s odpady - Nerozvinutá turistická infrastruktura - Nedostatečný rozvoj cestovního ruchu na regionální a nadregionální úrovni - Nevhodné využití zemědělské půdy - Úbytek školských zařízení 44

53 5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Na základě této části bakalářské práce byly vytvořeny dvě formy dotazníků, které obsahovaly otevřené i uzavřené odpovědi, z nichž jeden byl připraven pro starosty obcí, a druhému věnovali pozornost občané obcí. Dotazník byl zaslán starostům všech obcí prostřednictvím u. Z celkových 18 e- mailů se dostalo zpětné vazby od 7 starostů, což je 39%. Po telefonickém oslovení několika dalších nereagujících starostů se mi podařilo získat další 4 vyplněné dotazníky a konečný výsledek této dotazníkové verze tedy činil 11 neboli 61 %. Veřejnost byla oslovena podobně jak starostové ovou cestou nebo také přímým kontaktem. Bohužel však ani zde nebyl výsledek vyplněných dotazníků stoprocentní, a proto jsem se rozhodl vybrat 5 obcí, které dle mého usouzení jsou po celou dobu v mikroregionu v určitých souvislostech nejvíce skloňovány. Průzkum dotazníků pro veřejnost u zvolených obcí probíhal na základě 34 vyplněných dotazníků, z toho 16 od mužů a 18 od žen. V rámci jednotlivého shrnutí, 10 dotazníků patřilo k obci Mikulov, kde odpověděli 4 pracujících občané, 2 živnostníci, 2 studenti, 1 žena na mateřské dovolené a 1 invalidní důchodce. Z Dolních Dunajovic odpovídali 3 pracující občané, 3 studenti a 2 živnostníci. Z Pasohlávek se na dotazníkovém šetření podíleli 3 pracující občané a 3 studenti. V Dolních Věstonicích se hlásili 4 účastníci ankety k pracovní činnosti a 1 k invalidnímu důchodu. Poslední sledovanou obcí byly Bavory, kde odpovídalo všech 5 respondentů v roli pracujících občanů. 45

54 Pro lepší představivost jsou respondenti vyznačeni v grafu následovně: Graf 05 Reakce starostů na vyplnění dotazníku Graf 06 Činnosti dotazovaných občanů 46

55 5.1 Dotazník pro starosty Nejvíce dotazovaných starostů vykonává svoji funkci 5-8 let a všichni dotazovaní starostové se přikláněli ke spokojenosti s jejich obcemi a stejně tak i potvrdili, že členství v mikroregionu má na obec nějaký vliv. Podle starostů nejvíce občané v jejich obcích tráví svůj volný čas v kulturních sálech a aktivitami spojené s vinařstvím a jako největší nedostatek ve svých obcí považují potravinářkou činnost. Dále bylo zjištěno, že 9 starostů považuje svoji obec jako turisticky atraktivní a zbývající 2 mají na tuhle otázku neutrální pohled. Návštěvnost jednotlivých obcí turisty ze zahraničí potvrdil každý starosta a většina také odsouhlasila aquapark v Pasohlávkách jako dobrý nápad. Potenciál podnikatelských aktivit v těchto obcí souvisí s chybějícími službami, což byla nejspíš hlavní příčina, proč 8 starostů z 11 ohodnotilo své obce s možným potenciálem. Za obor s největším uplatněním považují starostové zemědělství, vinařství a potravinářství, o čemž kladně vypovídá i následující otázka, která se týká pěstování vinné révy a dopadu na každou obec v mikroregionu Mikulovsko. Viz graf Graf 07 Jaký obor má ve Vašem okolí v rámci pracovních příležitostní největší uplatnění? Dále bylo potvrzeno, že žádná obec nepostrádá sportovní či kulturní aktivity a 8 obcí využívá při realizaci projektů dotace z evropských fondů. V následující otázce více než 47

56 polovina respondentů potvrdila plánování nových projektů v jednotlivých obcí. Infrastrukturu obcí s měřítkem 1-5 (1 hodně špatná, 5 - hodně dobrá) zhodnotili 3 starostové číslem 5, 4 starostové číslem 4, 4 starostové číslem 3 a zbývající 1 starosta svou obec ohodnotil číslem 2. S dokončením dálnice R52 6 starostů souhlasilo, 2 odpověděli nevím a zbylí 3 dokončení zamítli. K zapojování obce do životního prostředí se přihlásil každý starosta. Kvalitu života obcí považuje 8 starostů za dobrou-hodně dobrou a 3 starostové za průměrnou. U poslední otázky byl jako důvod pro přistěhování nejvíce zmiňován klid nebo pracovní příležitosti a pro důvod odstěhování nepohodlí náročnějších obyvatel či neuplatnění svého oboru. 5.2 Dotazník pro veřejnost Při dotazníkovém šetření bylo zjištěno, že téměř ¾ respondentů žije v obcích celý svůj život a téměř všichni jsou s životem v obci spokojeni. Negativněji dopadla otázka, která se týkala zapojení obce do mikroregionu Mikulovsko, neboť o jeho členství vědělo necelých 60% a následně o dalších 15% více respondentů, včetně těch, kteří to pravděpodobně zjistili až v tomto dotazníku si myslí, že zapojení jejich obce do mikroregionu má nějaký dopad. U dopravní obslužnosti se nedostalo horší odpovědi než jako průměrné, tedy čísla 3 v měřítku od 1 do 5 (1 hodně špatná, 5 - hodně dobrá). Dále bylo zjištěno, že lidé tráví nejvíce volného času v podnicích či barech nebo také pěstováním vinné révy, což mnoho občanů připsalo v rámci možnosti otevřené odpovědi. U kulturních akcí bylo zjištěno, že se do nich zapojuje každý druhý respondent a téměř stejně jako dopravní obslužnost dopadla i otázka týkající se turisticky atraktivní obce. Velmi kladný pohled měli dotázaní na vybudování aquaparku, v této otázce pouze 2 z 34 si nebyli jisti dobrým nápadem a o zbylých 32 by se dalo říci aquapark považují za dobrý nápad. Na otázku ohledně místa pracoviště odpovídali pochopitelně pouze pracující a živnostníci a na základě grafu můžeme konstatovat, že nejvíce respondentů pracuje v Mikulově, Hustopečích, Pohořelicích nebo Břeclavi. 48

57 Graf 08 Kde se nachází Vaše pracoviště? Informovanost obce o aktualitách považuje nejvíce občanů za spíše dobrou a zrovna tak i nejvíce občanů hodnotí potenciál pro podnikatelské aktivity. Kolem 80% rodin dotazovaných občanů se věnuje pěstováním vinné révy a přes 70% se přiklání k dobré kvalitě života. Uznání jistě zaslouží odpovědi na otázku o podílení na ochraně životního prostředí, neboť kolem 90 % dotazovaných občanů se snaží nějakým způsobem podílet na ochraně životního prostředí. Poněkud smíšené názory se ukázali u otázky, která se týkala zlepšení či zhoršení životního prostředí v soustředěných obcích, jelikož kolem 50 % neznamenává žádné změny, dalších téměř 35 % vidí změny pozitivně a zbývající část má pohled negativní. U otázky, která se týkala spokojenosti se starostem v jednotlivých obcí, bylo zjištěno, že cca 40% neví, jestli mají být spokojeni, dalších 40% by se dalo pokládat, že spokojeni jsou a zbylých 20 % jsou nespokojeni. Další graf u dotazníkového šetření se vztahuje k doposud nevyřešené otázce a to dálnice R52, kde si můžeme všimnout, že více než 50 % respondentů souhlasí s dokončením dálnice R52 a 35% nejspíš preferuje zachovalou rozmanitost krajiny blízkého okolí. 49

58 Graf 09 - Souhlasíte s dokončením dálnice R52? U posledních dvou otázek týkajících se největších pozitiv a negativ v jednotlivých obcích, se účastníci dotazníkového šetření zmiňovali zejména o příznivých podmínkách pro pěstování vinné révy, potenciálu pro podnikatelské aktivity nebo nedostatku určitých služeb. 50

59 6 ZÁVĚR Analýza kvality života v této bakalářské práci sledovala mikroregion Mikulovsko z přírodních, sociálních, ekonomických a kulturních hledisek. Mikulovsko vzhledem k jeho rozloze a počtu obcí lze řadit mezi větší mikroregiony na území České republiky Bylo zaznamenáno několik výrazných rozdílů nejen uvnitř mikroregionu mezi jednotlivými obcemi, ale také i v rámci srovnání sledovaného území s vyššími územními celky. Otázky v dotazníkovém šetření obou skupin respondentů se vztahovaly převážně k tématům, kterým byla věnována pozornost v části vlastní práce. Našly se však i otázky, které souvisely s aktuálním děním, konkrétně kontroverzní nedostavěná dálnice R52 nebo vítaný aquapark v Pasohlávkách. Zarážející výsledek měla otázka, která se týkala existence mikroregionu Mikulovsko, neboť se našlo mnoho jedinců, kteří o spolupráci mezi obcemi stále nic neví. Po vypracování analýzy lze konstatovat, že oblast je charakteristická svou turisticky přitažlivou dominantou Pavlovských vrchů, kulturním bohatstvím, rozmanitou krajinou a pěstováním vína. V důsledku minimálního zastoupení průmyslu prokazuje mikroregion velmi příznivé podmínky pro život, což potvrdilo i dotazníkové šetření. Dalším pozitivním faktorem je teplé a slunečné klima, nadstandartní podmínky pro cestovní ruch spojený s podnikatelským potenciálem, kvalitní orná půda, atraktivita pro investory, rozhlehlá síť cyklotras a významná geografická poloha. U mikroregionu je však možné najít i několik záporných stránek, které se vztahují zejména na obce vzdálené od města Mikulov. Příkladem negativ je nedostatečná propagace mikroregionu, vyšší procento míry nezaměstnanosti, špatný stav silnic nižších tříd, omezené pracovní příležitosti, malá informovanost obyvatel, velké procento eroze v půdách, nepříznivý demografický vývoj a především málo využitý potenciál pro cestovní ruch nebo abstence potravinářských služeb, což zdůrazňovali zejména starostové při dotazníkovém šetření. Účinným opatřením na základě SWOT analýzy by mohlo být rozšíření infrastruktury, neboť je nezbytná pro požadovaný chod obcí i mikroregionu. Další priorita by se mohla týkat zkvalitnění propagace Mikulovska na celém jeho území a větší spolupráce i s obcemi mimo mikroregion. Na základě dotazníkového šetření by jistě bylo uvítáno 51

60 zavedení několika obchodů s prodejem potravin nebo pohostinských objektů. Rozhodně by měl mít v oblasti uplatnění průmysl spojený se zemědělskou činností, který by nabídl další pracovní příležitosti. Zmiňovaný cestovní ruch by se mohl rozvíjet i v méně frekventovaných oblastech, neboť určitě by se našlo mezi turisty mnoho jedinců, kteří by měli zájem nahlédnout do méně známých částí mikroregionu. Konkrétně se jedná o místa, kde se nachází např. Nový Přerov, Drnholec nebo Jevišovka. V neposlední řadě má mikroregion Mikulovsko možnost ve větší míře využívat dotační programy Evropské unie, což v některých případech bývá důvodem vzniku regionu, neboť v rámci celku mají větší šanci na úspěch a potvrzuje se zde i pravidlo, že společnými silami se dosáhne více úspěchů. 52

61 POUŽITÉ ZDROJE Literatura: [01] BUČEK, A., LACINA, J. Pálava: Putování biosférickou rezervací. Brno: Blok, s. ISBN [02] KOUDELKA, Zdeněk. Zákon o obcích: obecní zřízení. Praha: Linde, 2002, 310 s., s ISBN [03] KŘIVOHLAVÝ, Jaro: Psychologie nemoci. Praha: Grada, s., strana ISBN [04] JURČÍK, R. a kol. Správní právo hmotné. Brno: MZLU, s. [05] MATES, Pavel. Malá encyklopedie regionalistiky a veřejné správy. 1.vyd. Praha: Prospektrum, 2001, 196 s., s ISBN [06] MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita. 2. vyd. Brno: Veronica, ekologické středisko ČSOP, 1994, 275 s., strana ISBN [07] PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 588 s., strana ISBN [08] PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření obcí a rozpočet. Vyd. 1. Praha: Codex Bohemia, 1997, 289 p., 61s. ISBN [09] PHILLIPS, David. Quality of life: concept, policy and practise. 1. vyd. Oxon: Routledge, 2006, 288 s., strana 6 ISBN [10] POUL, I. Nový tektonický model Pavlovských vrchů. Brno: PřF MU, 2006, 128 s. ISBN [11] POUL, I. Paleonapjatostní analýza zlomů Pavlovských vrchů (Západní karpaty). Brno: PřF MU, s. ISBN [12] RAPLEY, Mark. Quality of life research: a critical introduction. Thousand Oaks, Calif.: SAGE Pubications, 2003, 286 s., s. 158 ISBN [13] REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. vyd. Praha: Ekopress, s. ISBN ) [14] SAMUEL P. Pavlovské vrchy a Dolní Podyjí. Praha: TRASA & KČT, s. ISBN

62 [15] UHLIG, V. Über die Tektonik der Karpaten. Wien: Sitz. Ber. K. Akad. Wiss, math. Naturwiss, s. ISNB [16 VAĎUROVÁ, Helena a Pavel MÜHLPACHR. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, 143 s., 130 s. ISBN Internetové zdroje: [17] Deník veřejné správy [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < [18] Mikroregion Mikulovsko [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < [19] Místní akční skupiny. EAgri.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < [20] Oficiální stránky města Mikulov [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < [21] Správa CHKO Pálava [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < [22] Ředitelství silnic a dálnic ČR [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Ostatní zdroje: [23] Stanovy dobrovolného svazku obcí mikroregionu Mikulovsko, 2011 [24] Strategický plán LEADER MAS Mikulovsko [25] Strategický plán rozvoje města Mikulo 54

63 PŘÍLOHY Seznam obrázků: Obr Schéma organizační struktury MAS Obr Schéma kvality života v rámci kvantitativního výzkumu Obr Logo dobrovolného svazku obcí mikroregionu Mikulovsko Obr Obce mikroregionu Mikulovsko Obr Mikulovsko podle míry nezaměstnanosti v roce 2005 Seznam tabulek: Tab Zjednodušené obecné schéma rozpočtu obce v ČR v současné době Tab Struktura využití pozemků v jednotlivých obcích k Tab Věková struktura obyvatelstva v roce 2010 Tab Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve městě Mikulov Tab Vývoj míry nezaměstnanosti v letech Tab Technická vybavenost v mikroregionu jednotlivých obcí Tab Hospodaření obcí v letech Seznam grafů: Graf 01 - Investice na ochranu životního prostředí (Česká republika) Graf 02 - Vývoj nezaměstnanosti ( ) Graf 03 - Příjmová struktura obcí mikroregionu Mikulovsko v roce 2011 Graf 04 - Výdajová struktura obcí mikroregionu Mikulovsko v roce 2011 Graf 05 - Reakce starostů na vyplnění dotazníku Graf 06 - Činnosti dotazovaných občanů Graf 07 - Jaký obor má ve Vašem okolí největší uplatnění? Graf 08 - Kde se nachází Vaše pracoviště? Graf 09 - Souhlasíte s dokončením dálnice R52? 1

64 Seznam příloh: Příloha 01 - Rozloha, počet obyvatel a poloha jednotlivých obcí mikroregionu Příloha 02 - Současná věková struktura mikroregionu Mikulovsko Příloha 03 - Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu během let Příloha 04 - Pohyb obyvatelstva v obcích mikroregionu během let Příloha 05 - Registrované ekonomické subjekty v roce 2011 Příloha 06 - Chráněná krajinná oblast Pálava Příloha 07 - Cyklotrasa Greenways Příloha 08 - Koeficient ekologické stability Příloha 09 - Absolutní vyjádření příjmů jednotlivých obcí v letech Příloha 10 - Absolutní vyjádření výdajů jednotlivých obcí v letech Příloha 11 - Dotazník pro starosty Příloha 12 - Dotazník pro občany 2

65 Příloha 01 - Rozloha, počet obyvatel a poloha jednotlivých obcí mikroregionu Název obce katastrální výměra počet obyvatel (2011) zeměpisná šířka zeměpisná délka Bavory 5 km² Brod nad Dyjí 11,97 km² Březí 13,03 km² Dobré Pole 6,97 km² Dolní Dunajovice 17,94 km² Dolní Věstonice 8,76 km² Drnholec 35,18 km² Horní Věstonice 7,81 km² Jevišovka 12,64 km² Klentnice 7,69 km² Mikulov 45,34 km² Milovice 6,53 km² Novosedly 16,68 km² Nový Přerov 6,13 km² Pasohlávky 26,59 km² Pavlov 13,03 km² Perná 9,33 km² Sedlec 20,78 km² celkem 271,4 km² x x Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu Příloha 02 - Současná věková struktura mikroregionu Mikulovsko Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu

66 Příloha 03 - Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu během let obec počet obyvatel v roce počet obyvatel v roce počet obyvatel v roce počet obyvatel v roce počet obyvatel v roce Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Sedlec celkem Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu Rok Příloha 04 - Pohyb obyvatelstva v obcích mikroregionu během let Název obce Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Přírůstek celkový 2009 Bavory Bavory Bavory Brod nad Dyjí Brod nad Dyjí Brod nad Dyjí Stav Březí Březí Březí Dobré Pole Dobré Pole Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice

67 Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Dolní Věstonice Dolní Věstonice Drnholec Drnholec Drnholec Horní Věstonice Horní Věstonice Horní Věstonice Jevišovka Jevišovka Jevišovka Klentnice Klentnice Klentnice Mikulov Mikulov Mikulov Milovice Milovice Milovice Novosedly Novosedly Novosedly Nový Přerov Nový Přerov Nový Přerov Pasohlávky Pasohlávky Pasohlávky Pavlov Pavlov Pavlov Perná Perná Perná Sedlec Sedlec Sedlec Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu

68 Příloha 05 - Registrované ekonomické subjekty v roce 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu

69 Příloha 06 - Chráněná krajinná oblast Pálava Zdroj:

70 Příloha 07 - Cyklotrasa Greenways Zdroj: Příloha 08 - Koeficient ekologické stability Zdroj: MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita (1994).

71 Příloha 09 Absolutní vyjádření příjmů jednotlivých obcí v letech Obec Rok Daňove Nedaňové Kapitálové Dotace Celkem Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov

72 Milovice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Sedlec Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu

73 Příloha 10 Absolutní vyjádření výdajů jednotlivých obcí v letech

74

75 Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu