VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod SVĚTOVÝ OBCHOD S OLEJNINAMI (bakalářská práce) Autor: Markéta Mátlová Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová, Ph.D.

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Světový obchod s olejninami vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis studentky

3 Obsah Úvod Světová produkce olejnin Základní specifika komodity Sója Řepka Bavlníková semena Podzemnice olejná Slunečnice Jádra palmy olejné Kopra Zpracování a využití olejnin Producenti hlavních olejnin Spotřebitelé hlavních olejnin Trh olejnin a faktory, které ho ovlivňují Nabídka Poptávka Cena Formy obchodování Perspektivy trhu Mezinárodní regulace obchodu s olejninami Otevřenost trhu olejnin Mezinárodní dohody Mezinárodní organizace Mezinárodní rada pro zrniny (IGC) FOSFA Česká republika a trh olejnin Zahraniční obchod České republiky s olejninami Zásahy státu na trhu olejnin Závěr Přehled zdrojů Přílohy...

4 Seznam zkratek 1) CBOT Termínovaná komoditní burza v Chicagu (Chicago Board of Trade) 2) EU Evropská unie 3) FAC Dohoda o potravinové pomoci (The Food Aid (Assistance) Convention) 4) FAO Organizace pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization) 5) FAOSTAT Statistická databáze FAO 6) FOSFA The Federation of Oils, Seeds and Fats Associations 7) G7 Skupina sedmi nejvyspělejších států světa (The Group of Seven) 8) GATS Všeobecná dohoda o obchodu službami (The General Agreement on Trade in Services) 9) GATT Všeobecná dohoda o clech a obchodu (The General Agreement on Tariffs and Trade) 10) GTC Obchodní dohoda o zrninách (The Grains Trade Convention) 11) IGA Mezinárodní dohoda o zrninách (The International Grains Agreement) 12) IGC Mezinárodní rada pro zrniny (The International Grains Council) 13) ITC Mezinárodní obchodní centrum (The International Trade Center) 14) IWA Mezinárodní dohoda o pšenici (The International Wheat Agreement) 15) IWC Mezinárodní rada pro pšenici (The International Wheat Council) 16) MERCOSUR Společný trh jihu (Mercado Común del Sur) 17) MFN Doložka nejvyšší výhody (The Most-Favoured-Nation Treatment) 18) OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (The Organisation for Economic Co-operation and Development) 19) TRIPS Dohoda o obchodu duševním vlastnictvím (The Agreement on Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights) 20) UNCTAD Konference OSN o obchodu a rozvoji (The United Nations Conference on Trade and Development) 21) USA Spojené státy americké (The United States of America) 22) USDA Ministerstvo zemědělství USA (The United States Departement of Agriculture) 23) WAC Poradní výbor pro pšenici (The Wheat Advisory Commitee) 24) WTC Obchodní dohoda o pšenici (The Wheat Trade Convention) 25) WTO Světová obchodní organizace (The World Trade Organization)

5 Seznam grafů Graf č. 1: Zastoupení jednotlivých druhů na celkové osevní ploše olejnin v ČR... 5 Graf č. 2: Zastoupení jednotlivých producentů na světové produkci olejnin Graf č. 3: Vývoj světové produkce olejnin v letech 2000/ / Graf č. 4: Vývoj světové produkce jednotlivých hlavních olejnin Graf č. 5: Podílové zastoupení vybraných olejnin na celkové produkci olejnin v letech 1996/ / Graf č. 6: Vývoj produkce olejnin podle producentů Graf č. 7: Podíl sóji na celkové produkci olejnin ve vybraných státech Graf č. 8: Vývoj exportu hlavních olejnin Graf č. 9: Největší exportéři hlavních olejnin v relativním vyjádření Graf č. 10: Největší importéři hlavních olejnin v relativním vyjádření Graf č. 11: Čína: Plodinová struktura importu olejnin v roce Graf č. 12: Vývoj světového a čínského importu olejnin a sóji Graf č. 13: Vývoj ceny sójových bobů v letech 1989/90 a 2012/ Graf č. 14: ČR: Vývoj produkce olejnin Seznam tabulek Tabulka č. 1: Hlavní olejniny: Světová produkce podle jednotlivých plodin Tabulka č. 2: TOP 11 zemí podle spotřeby, zpracování a produkce olejnin Tabulka č. 3: Výnos vybraných olejnin v letech 2000/ / Tabulka č. 4: Průměrné zavázané a aplikované celní sazby členů WTO na olejniny, tuky a oleje Tabulka č. 5: Zahraniční obchod ČR s vybranými olejninami... 53

6 Úvod Olejniny patří vedle obilovin k důležitým plodinám, které tvoří neodmyslitelnou část našeho jídelníčku. Můžeme se s nimi setkávat například v podobě rostlinných olejů, ztužených tuků, semen na celozrnném pečivu, sójového masa, arašídového másla a v dalších podobách. Kromě potravinářského zpracování je potenciál olejnin také v průmyslovém využití, kde jsou olejniny součástí mazadel, mýdel a v posledních letech je nejvíce ceněna jejich přítomnost v biopalivech. Olejnin si v neposlední řadě cení i chovatelé skotu a prasat, kteří je díky vysokému obsahu bílkovin zařazují do krmných dávek. Aktuálnost práce reprezentují i všude přítomná žlutá řepková pole na území České republiky, která zabírají čím dál více zemědělské půdy. Cílem mé práce Světový obchod s olejninami je analýza světového trhu olejnin. Důraz bude kladen na zkoumání současného vývoje a nastínění perspektiv na trhu olejnin v nadcházející dekádě. Dílčím cílem práce je identifikace faktorů, které výrazně ovlivňují růst či pokles trhu olejnin. V neposlední řadě by měla tato práce prověřit dvě následující hypotézy: 1) Trh olejnin bude i nadále růst. 2) Čína bude i v následující dekádě výrazně ovlivňovat vývoj na trhu olejnin. K dosažení uvedených cílů bylo použito metody popisné pro přiblížení charakteristiky a procesů na trhu olejnin, dále pak metody analýzy a syntézy za účelem vymezení faktorů a jejich vlivu na trh olejnin a k vyhodnocení hypotéz. Obě metody byly naplňovány pomocí dostupných elektronických a knižních zdrojů. Jelikož je téma velice dynamické a založené na zahraničních statistikách a výzkumech, převažují elektronické zdroje nad knižními. Práce je konkrétně rozdělena do čtyř hlavních kapitol, které reprezentují důležité determinanty světového obchodu olejninami. První kapitola je věnována světové produkci olejnin, základnímu vymezení a charakteristice jednotlivých olejnin. Na úvod bude čtenáři poskytnut detailní přehled základních specifik komodity nazvané olejniny, který bude obsahovat jasnou definici plodinové struktury komodity olejniny a následně bližší informace o výskytu a využití jednotlivých olejnin. V další části kapitoly se přesuneme k hlavním producentům a spotřebitelům olejnin, kteří formují toky mezinárodního obchodu olejninami a reprezentují hlavní faktor ovlivňující trh olejnin, jímž jsou přírodní podmínky pro výskyt a pěstování olejnin. 1

7 Druhá kapitola se již cíleně zaměří na trh olejnin z pohledu nabídky, poptávky a ceny, pokusí se vyzdvihnout faktory, které tento trh nejvíce ovlivňují, a na konkrétních situacích demonstrovat jejich vliv. Tento stěžejní úsek práce nejprve představí a začlení trh olejnin do širších souvislostí, a poté se přesune k určitým subjektům vystupujícím na daném trhu. Následně nám přiblíží nabídkové faktory a za pomoci široké škály ukazatelů se bude snažit o objasnění výkyvů ve vývoji světové produkce v období posledních dvaceti let. Podkapitola nabídka olejnin bude završena oblastí exportu olejnin jak z pohledu vývoje, tak z pohledu největších vývozců. Další část druhé kapitoly bude obsahovat informace o poptávce a poptávkových faktorech. Pozornost zde bude věnována Číně a jejímu vlivu na trh olejnin. Právě tento oddíl práce přinese konkrétní data k potvrzení či vyvrácení hypotézy, zda bude Čína i v následujícím období ovlivňovat vývoj trhu olejnin. Na nabídku a poptávku naváže podkapitola věnovaná ceně olejnin, v níž je možné dozvědět se o příčinách rozkolísání cen olejnin. Nedílnou součástí druhé kapitoly je burzovní obchodování, které reprezentuje světový obchod s olejninami. Konkrétně je tento úsek věnován stručné historii komoditních burz spolu s vyjmenováním hlavních současných komoditních burz, kde se obchoduje s olejninami. Následující část se týká kontraktů futures a jejich specifik v oblasti olejnin. Vyvrcholením kapitoly věnované trhu olejnin jsou perspektivy trhu a vývoj v nadcházejícím období. Jedná se o sesbírání pohledů světových investorů Marka Shipmana a Jima Rodgerse v konfrontaci s předpověďmi mezinárodních organizací FAO a OECD, jež přinášejí konkrétní data. Na světový obchod mají obecně nezanedbatelný vliv také veškeré regulace obchodu, ať se nacházejí na státní nebo na nadnárodní úrovni. Z tohoto důvodu se třetí kapitola zaměřuje na otevřenost trhu olejnin, existenci mezinárodních dohod o obchodu s olejninami a činnost mezinárodních organizací, které se rozhodly podporovat oblast olejnin. Cílem této kapitoly je objasnit situaci na mezinárodním trhu, shrnout vývoj liberalizace na trhu s olejninami a přiblížit regulaci určitých nástrojů obchodních politik. Poslední čtvrtou kapitolou se přesuneme z mezinárodního prostředí na národní trh České republiky. Téma olejniny je i v našich zeměpisných šířkách velmi aktuální, především od vstupu ČR do Evropské unie, proto tato kapitola cílí kromě obecného vývoje českého trhu a zahraničního obchodu s olejninami i na konkrétní zásahy našeho státu na trhu olejnin především skrze dotační politiku. 2

8 1 Světová produkce olejnin 1.1 Základní specifika komodity Význam olejnin se v různých dobách měnil. V minulosti se z nich podomácku lisoval olej, který dále sloužil výhradně ke svícení a k mazání. Postupem času se olejniny staly i důležitou surovinovou základnou pro významná průmyslová odvětví. Jejich nezastupitelný význam je také v oblasti zemědělství, kde sloužily a nadále slouží jako vhodné předplodiny, které zvyšují úrodnost půdy a díky brzké sklizni pomáhají k lepšímu rozdělení žňových prací. Důležitost olejnin byla spjata i s vnějšími faktory jako otevření naftových polí v různých částech světa nebo objev ztužování rostlinných olejů. Těžba minerálních olejů přebrala funkci rostlinných olejů v technickém využití. Nicméně s přeměnou většinou tekutých rostlinných olejů na konzistenci másla se spotřeba rostlinných olejů ve formě margarinu navýšila, především v Evropě a v dalších zemích mírného podnebného pásu. 1 V dnešní době se opět olejniny dostaly do středu zájmu, a to v podobě příměsi do bionafty. Na rozdíl od minerálních olejů je zdůrazňována jejich nevyčerpatelnost a obnovitelnost, což je pro neustále rostoucí světovou spotřebu paliv důležitá vlastnost. Další důležitou charakteristikou olejnin je jejich různorodost. Jako olejniny se označují všechny plodiny, které hromadí v semenech, plodech nebo dalších částech tuky (oleje) v takovém množství, že je ekonomicky výhodné je průmyslově zpracovávat za účelem získání tuku. 2 Zástupci olejnin se řadí do různých čeledí a vyskytují se v různých formách (vytrvalé, jednoleté, ozimé, jarní). Může se jednat jak o byliny, tak o keře i stromy. K vytrvalým druhům olejnin patří olivovník, který je významný především ve státech kolem Středozemního moře, dále pak lze do této skupiny zařadit palmu olejnou a kokosovník obecný, jejichž nejčastějším výskytem je oblast subtropů. Pokud se přesuneme do mírného pásu, tak v těchto přírodních a klimatických podmínkách jsou nejtypičtějšími olejninami jednoleté druhy. Z čeledi brukvovitých jde především o řepku, řepici, hořčici. Čeleď hvězdnicovitých mezi olejninami reprezentuje slunečnice roční. Skupina olejniny zastřešuje i některé přadné rostliny jako len setý, konopí seté a bavlník, 1 PETERKA Václav, BAREŠ, Miroslav, VÁŠA František. Pěstování olejnin, luskovin a přadných rostlin. 1. vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1955, 130 stran. Strana 7. 2 TICHÁ, Markéta a VYZINOVÁ, Petra. Polní plodiny: Field Crops [online]. Brno, 2006, [cit ]. Dostupné z: Multimediální skriptum. Veterinární a farmaceutická univerzita. Strana 22. 3

9 dále se v již zmíněné skupině nachází i mák setý, kukuřice, tabákové semeno a skočec. Nejvýznamnější a nejpěstovanější olejninou je v celosvětovém měřítku sója. 3 Pro statistické zpracování komodity olejniny však bylo třeba tuto komoditu přesněji definovat z pohledu plodin, které jsou v ní zahrnuty. Americké ministerstvo zemědělství (United States Departure of Agriculture USDA) pod komoditu olejniny řadí tak zvanou skupinu nejsledovanějších neboli hlavních olejnin, jimiž jsou sója, řepka, semeno bavlníku, podzemnice olejná, slunečnice, palmová jádra a kopra. 4 Stejný způsob vykazování uplatňuje i Organizace pro výživu a zemědělství (Food and Agricultural Organization FAO), která označuje skupinu již vyjmenovaných plodin jako major oilseeds, 5 což můžeme přeložit jako hlavní olejniny. Pro další zkoumání produkce olejnin je třeba ještě zmínit, že údaje výše zmíněných orgánů jsou uváděny za období tzv. marketingového roku neboli marketing year, který u komodity olejniny začíná a končí následujícího roku. Tato práce se bude zabývat též situací na českém trhu, proto považuji za užitečné uvést též plodinovou strukturu hlavních olejnin pěstovaných na území České republiky. Celková osevní plocha olejnin byla v marketingovém roce 2012/ celých ha. 7 Na plodinové struktuře osevní plochy se významně podílelo pouze pět olejnin, jimiž jsou řepka, slunečnice, mák, hořčice a sója. Ostatní olejniny jako len olejný, podzemnice olejná, lnička, šáchor, řepice, tykev olejná, skočec a další se na území České republiky pěstují v menší míře, nebo jen pokusně, a nemají tak velký význam pro vytvoření uchopitelné komodity s názvem olejniny. Detailněji lze vidět rozložení jednotlivých olejnin na celkové osevní ploše olejnin v České republice v následujícím grafu č. 1. Jestliže je sója 3 TICHÁ, Markéta a VYZINOVÁ, Petra. Polní plodiny: Field Crops [online]. Brno, 2006, [cit ]. Dostupné z: Multimediální skriptum. Veterinární a farmaceutická univerzita. Strana USDA. Foreign Agricultural Service. Oilseeds: World Markets and Trade. [online] Prosinec 2013, [cit ]. Dostupné z: Strana 4. 5 FAO. Trade and Market Division. Food Outlook November [online] Listopad 2013 [cit ]. ISSN Dostupné z: Strana V České republice je podle ČSÚ za marketingový rok považováno období od do Český statistický úřad (ČSÚ). Veřejná databáze: Plocha osevů [online] [cit ]. Dostupné z: &vo=tabulka&cas_1_79= &voa=tabulka&str=tabdetail.jsp. 4

10 celosvětově nejvýznamnější olejninou, tak v prostředí České republiky je to beze sporu řepka, která zaujímá 86 % 8 osevní plochy olejnin tj. 16,9 % 9 celkové osevní plochy ČR. Graf č. 1: Zastoupení jednotlivých druhů na celkové osevní ploše olejnin v ČR (v %) 4,37% 3,38% 4,16% 1,34% 0,74% Řepka Slunečnice na semeno Soja Mák Hořčice na semeno Ostatní olejniny 86,01% Zdroj: ČSÚ. Veřejná databáze: Plocha osevů: vlastní zpracování Sója Sója je jednou z nejstarších kulturních plodin, člověk ji zná už více než 5000 let. Kolébkou této luštěniny je Čína a Dálný východ. Do Ameriky byla sója dovezena až v 18. století v období kolonialismu. Z původního výskytu pouze v subtropickém podnebném pásu se postupem času rozšířila jak do teplejšího tropického pásu, tak do chladnějšího mírného pásu. 11 Sója luštinná patří do čeledi bobovitých, které jsou typické svou schopností vázat na sebe vzdušný dusík, a tím si snižovat nároky na hnojení. Dále se tato plodina řadí i do skupiny luštěniny, protože je velice bohatá na bílkoviny (34 39 %). Souběžně se dále 8 Vlastní výpočet na základě dat ČSÚ. 9 Vlastní výpočet na základě dat ČSÚ. 10 Český statistický úřad (ČSÚ). Veřejná databáze: Plocha osevů [online] [cit ]. Dostupné z: &vo=tabulka&cas_1_79= &voa=tabulka&str=tabdetail.jsp. 11 DEBRUYNE, Ignace. American Soybean Association. Anatomy series. FOSFA, 1998/2008 [cit ]. Dostupné z: Strana 24. 5

11 vyskytuje i ve skupině olejniny, protože obsahuje nezanedbatelné množství rostlinných olejů (18 20 %). Tyto vlastnosti z ní dělají kulturní plodinu s nejširším využitím. Dává užitek jako potravina, krmná plodina i průmyslová rostlina, používá se jako zelené dusíkaté hnojivo, jako bohatý zdroj bílkovin v potravě lidí i zvířat, vyrábí se z ní sojové maso (tofu), mléko, lecitin, tempeh a pokrutiny s extrahovanými šroty se používají jako krmivo pro zvířata. V technických oborech je sójový olej využíván jako přísada do bionafty, mazivo, příměs do tiskařského inkoustu a rozpouštědlo pesticidů a herbicidů. 12 Velký vliv na pěstování sóji má půda. Obecně platí, že sója potřebuje půdy hluboké, činné a výhřevné, s dobrým vzdušným i vodním režimem. Nejvhodnějšími půdami jsou tak pro ni půdy písčitohlinité, zásobené humusem a vápnem. Zcela nevyhovující jsou půdy těžké, studené, málo vzdušné, stejně tak i půdy slané, zamokřené a málo písčité. Jelikož je sója dosti náročná na teplo, lze ji pěstovat pouze v teplejších místech mírného pásu, v subtropickém a tropickém pásu. Všeobecně lze říci, že sóju lze pěstovat tam, kde se daří vinné révě, kukuřici a tabáku. 13 Není tedy velkým překvapením, že se sója nejvíce pěstuje ve Spojených státech amerických (USA), Brazílii, Argentině a Číně. Největším producentem sóji jsou bezesporu USA, ve kterých téměř farmářů osívá sójou více než 29 milionů hektarů Řepka Řepka olejka je nejrozšířenější olejninou ve světě. Původně se řepka vyskytovala v Asii a v Evropě, především v oblasti Středomoří, kde z ní lidé odnedávna lisovali olej, kterým pak svítili. Později se řepka stala krmivem a vylisovaný olej se začal používat i v potravinářství, zejména jako konzumní olej. S vynálezem parní síly bylo řepky třeba i pro technické účely, především k mazání parních strojů. V dnešní době je její potenciál především v oblasti obnovitelné energie, kde je řepkový olej používán jako součást bionafty. Dále lze řepku využívat v zemědělství jako zelené hnojivo, pícninu nebo medonosnou rostlinu DEBRUYNE, Ignace. American Soybean Association. Anatomy series. FOSFA, 1998/2008 [cit ]. Dostupné z: Strana PETERKA Václav, BAREŠ, Miroslav, VÁŠA František. Pěstování olejnin, luskovin a přadných rostlin. 1. vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1955, 130 stran. Strana DEBRUYNE, Ignace. Tamtéž. Strana The Canola Council of Canada. Anatomy series. FOSFA, 1998/2008 [cit ]. Dostupné z: Strana 18. 6

12 Řepka olejka není tak náročná na teplo, jako například již zmínění sója, proto ji lze pěstovat i v chladnějších částech mírného pásu. Nejlépe se jí daří v hlubokých hlinitých až písčitohlinitých půdách dostatečně zásobených humusem, vápníkem a hořčíkem. Zcela nevhodné jsou pro řepku půdy extrémně kyselé, vysychavé, písčité, tak i těžko zpracovatelné půdy se sklonem k hrudovitosti. 16 Řepku olejku lze pěstovat ve dvou formách řepka ozimá a řepka jarní. Hlavní rozdíl mezi nimi je ten, že řepka ozimá se vyskytuje v oblastech s mírnou zimou a pravidelnou sněhovou pokrývkou. Po podzimním výsevu totiž rychle roste a nahromadí si zásobní látky, které na jaře ihned použije pro rychlý růst listů a vývoj rostliny, který následně ovlivní výši sklizně. Řepka ozimá je však velice náchylná na vymrznutí, pokud zimní teploty klesají pod 20 C pod bodem mrazu. Řepka jarní se tak pěstuje v oblastech s tuhou zimou, kde by řepka ozimá nepřezimovala, a naopak i v teplých oblastech, kde chybí zimní období. Rozsáhlá stanoviště řepky jarní jsou v Kanadě a v Austrálii, Číně a Indii Bavlníková semena Bavlníky jsou jak polokeře, tak byliny z čeledi cejbovitých. Díky jejich osemení s dlouhými bílými jednobuněčnými chlupy se bavlníky primárně využívají k výrobě bavlny. Bavlník je pro člověka známý již od doby 2500 let před naším letopočtem, kdy ho pěstovali nejen starověcí Číňané, ale i Aztékové, jejichž způsob zpracování bavlny se používá v některých částech Mexika dodnes. 18 Semena bavlníku sice vznikají jako vedlejší produkt při výrobě bavlny, obsahují však velké množství tuku, proto je výhodné je dále zpracovávat a využít tento primární odpad. Bavlníková semena byla v marketingových letech 1993/1994 až 1997/1998 dokonce druhou nejpěstovanější světovou olejninou po sóji. Později byla ze své pozice sesazena řepkou, zřejmě z důvodu nižšího obsahu tuků v semenech (okolo 18 %), nebo spíše díky poklesu produkce bavlny, kterou postupně ohrožují umělá vlákna TICHÁ, Markéta a VYZINOVÁ, Petra. Polní plodiny: Field Crops [online]. Brno, 2006, [cit ]. Dostupné z: Multimediální skriptum. Veterinární a farmaceutická univerzita. Strana TICHÁ, Markéta a VYZINOVÁ, Petra. Tamtéž. Strana TICHÁ, Markéta a VYZINOVÁ, Petra. Tamtéž. Strana JONES, Lynn A. a KERSEY, Jarrod H. The National Cotonseed Products Association. Anatomy series. FOSFA, 1998/2008 [cit ]. Dostupné z: Strana 4. 7

13 Historie bavlníkového oleje je úzce spjata se vznikem moderních rafinerií rostlinných olejů. Bavlníkový olej je univerzální olej oceňovaný především šéfkuchaři, v potravinářství se ujal v podobě margarínů, past, majonéz a olejů na smažení, které mají vysokou tepelnou odolnost. V průmyslové výrobě je bavlníkový olej používán pro výrobu mýdel, kosmetických přípravků, ale také léčiv. 20 Za zmínku stojí též jeho krmné využití, protože obsahuje významné množství dusíkatých látek a vlákniny. Oproti ostatním olejninám se však v jeho pokrutinách a šrotech vyskytuje toxická látka gossypol, která má škodlivé účinky na zvířata. Je tedy nutné při krmení bavlníkovými šroty brát v potaz následující omezení: obsah bavlníkových šrotů v krmné směsi nesmí překročit 15 % denní dávky a po 3 měsících je nutné tyto šroty z potravy vysadit. 21 Bavlník je velice náchylný na mráz, proto se vyskytuje pouze v oblastech tropů a subtropů. Nároky na půdu jsou u něho následující: bavlníku se daří v málo kyselých půdách, které jsou dobře odvodněné, může se jednat například o jílové písky. Veliký význam pro úrodu či neúrodu bavlníku má zavlažování. Mezi nejvýznamnější pěstitele bavlníku patří Čína, Indie, USA, Pákistán, Brazílie Podzemnice olejná Podzemnice olejná patří do botanické čeledi bobovitých, jejím původním stanovištěm je tropická a subtropická Amerika. Až Španělé ji v období kolonizace rozšířili z tzv. Nového světa do Evropy. Díky obchodníkům se pak dostala i do Asie a Afriky. Zlaté časy tato komodita zažívala na konci 19. století a během 20. století. Došlo především k rozvoji strojů na sklizeň a zpracování podzemnice olejné, což pak vedlo k velké poptávce po podzemnicovém oleji, pražených a slaných arašídech, arašídovém másle a dalších pochutinách. 23 Jádra podzemnice olejné známé jako burské oříšky nebo arašídy obsahují % tuku, podzemnice tak zajišťuje dodávku jedné šestiny světové poptávky po rostlinných 20 JONES, Lynn A. a KERSEY, Jarrod H. The National Cotonseed Products Association. Anatomy series. FOSFA, 1998/2008 [cit ]. Dostupné z: Strana TICHÁ, Markéta a VYZINOVÁ, Petra. Polní plodiny: Field Crops. Strana FAOSTAT. Cottoseed production 2012 [online] [cit ]. Dostupné z : 23 American Peanut Council. Anatomy series. FOSFA, 1998/2008 [cit ]. Dostupné z: Strana 15. 8

14 olejích. Podzemnicový olej je stejně jako bavlníkový odolný vůči vysokým teplotám, proto je vhodný zejména k fritování. 24 Podzemnice olejná se vyskytuje nejčastěji v tropickém a subtropickém podnebném pásu, v oblastech s písčitou půdou. Mezi největší producenty této plodiny patří Čína, Indie, USA, Nigérie Slunečnice Slunečnice je významná olejnina z čeledi hvězdnicovitých. Její původ byl nalezen v Americe, konkrétně v USA, některých částech Kanady i v horských oblastech Jižní Ameriky. V dnešní době se již vyskytují po celém světě. Po oloupání plodu dostaneme % jádra a zbytek slupek. Samotné jádro pak obsahuje % oleje. Pokud bychom vycházely z neoloupaných plodů, obsah oleje by byl pouze %, protože slupky žádný olej neobsahují. 26 Slunečnice není náročná na půdu, pokud jí dodáme dostatečné množství živin, může růst všude. Dobře snáší i půdní a atmosférické sucho, takže není náročná ani na vláhu. Nicméně je tu přeci jen jeden faktor, který determinuje výskyt slunečnice, a je jím teplota, zejména v době zrání slunečnice vyžaduje suché a teplé počasí. Teplota je také důležitá ve fázi klíčení, kdy je ideálně vyhřátá půda mezi 8 a 10 C. Mrazy snáší rostlina pouze do -6 C. 27 Pro svoji nenáročnost je slunečnice často používána jako pícnina ke krmení domácích zvířat, nebo zpracování v potravinářství na slunečnicový olej. K největším producentům této plodiny se řadí Rusko, Argentina, Ukrajina, Čína, Francie, Rumunsko Jádra palmy olejné Palma olejná je strom z čeledi arekovitých nacházející se především v horkých oblastech Afriky a Jižní Ameriky. Z palmy olejné lze získat dva typy olejů. Prvním 24 American Peanut Council. Anatomy series. FOSFA, 1998/2008 [cit ]. Dostupné z: Strana FAOSTAT. Groundnuts with shell production 2012 [online] [cit ]. Dostupné z : 26 PETERKA Václav, BAREŠ, Miroslav, VÁŠA František. Pěstování olejnin, luskovin a přadných rostlin. 1. vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1955, 130 stran. Strana SKLÁDANKA Jiří. Multimediální učební texty pícninářství [online]. MZLU v Brně, 2006 [cit ]. Dostupné z: 28 FAOSTAT. Sunflower seed production 2012 [online] [cit ]. Dostupné z : 9

15 místem, kde se olej v rostlině nachází, je oplodí palmového jádra, ze kterého se lisováním získává palmový olej. Další zásobárnou olejů je samotné palmové jádro, které je zdrojem pro kvalitnější palmojádrový olej. Významnou složkou obou těchto olejů je kyselina laurová, která je ze všech olejů přítomná ve větším množství pouze v palmovém, palmojádrovém a kokosovém oleji. Tyto tři oleje se také nazývají laurové oleje, protože obsah kyseliny laurové je u nich okolo 50 %. 29 Laurové oleje jsou nepostradatelnou součástí při výrobě mýdel, dobré mýdlo musí obsahovat nejméně 15 % kyseliny laurové. Palmojádrový olej se spolu s kokosovým olejem používá i v potravinářství pro výrobu umělých másel. V průmyslové výrobě se z palmojádrového oleje vyrábějí detergenty, kosmetické výrobky a nespočet dalších produktů. 30 Mezi největší producenty jader palmy olejné patří Indonésie, Malajsie, Nigérie, Thajsko, Kolumbie, Brazílie. 31 Jsou to však také oblasti, kde je pěstování palmy olejné spojeno s odlesňováním deštných pralesů a tím zapříčiněný úbytek živočišných druhů Kopra Kokosovník ořechoplodý je palma z čeledi arekovitých. Semena kokosovníku známé jako kokosové ořechy a skládají se z tuhé skořápky a bílé dužniny, která se nazývá kopra. Kokosovník je domorodci přezdíván jako Strom života, protože v sobě skrývá nesčetné využití. Dužnina je zdrojem potravy, kokosové mléko chutný nápoj, listy mohou tvořit přístřeší, palma poskytuje i krmivo pro zvířata a suroviny pro průmyslovou výrobu. Nejvíce obchodovanou částí kokosovníku je však dužnina neboli kopra a sušené oplodí kokosového ořechu. Důvodem je použití jako suroviny pro získání kokosového oleje. Pro obchodní účely musí být dužnina nejdříve vysušena, aby ztratila nadměrnou vlhkost a mohla být převážena PANTZARIS, T. P. a AHMAD, Mohd Jaaffar. Palm Oil Research Institute of Malaysia (PORIM Europe). Anatomy series. FOSFA, 1998/2008 [cit ]. Dostupné z: Strana PANTZARIS, T. P. a AHMAD, Mohd Jaaffar. Tamtéž. Strana FAOSTAT. Palm kernels production 2011 [online] [cit ]. Dostupné z : 32 AGUSTIN, Y. V. The United Coconut Associations of the Phillippines (UCAP). Anatomy series. FOSFA, 1998/2008 [cit ]. Dostupné z: Strana 2. 10

16 Kokosový olej obsahuje stejně jako palmojádrový olej vysoké množství kyseliny laurové, z čehož vyplývá i shodné využití tohoto oleje. Uplatnění našel jak v potravinářství, tak ve výrobě kosmetických výrobků, tak i v technickém využití. Největšími producenty kopry jsou Indonésie, Indie a Filipíny Zpracování a využití olejnin V předchozí části jsme zjistili, že komodita olejniny je velice rozmanitá co do počtu plodin. Na základě toho lze detailněji zkoumat zastoupení jednotlivých plodin u významných producentů olejnin a určit první faktor, který může ovlivňovat trh a následně i obchod s olejninami. Produktová rozmanitost komodity však není jediným determinantem, je jím také bezesporu obchodovaná podoba plodiny neboli plodina nacházející se v určité fázi zpracování. Jako příklad bych uvedla sóju. Tato plodina se těší ve světě velké oblibě, protože obsahuje velké množství rostlinných bílkovin a nezanedbatelný objem rostlinných olejů, jejichž významnou složkou jsou nenasycené mastné kyseliny. Díky těmto vlastnostem je pěstována za účelem získání oleje, sójové mouky, tofu, sojového masa, sójového mléka atd. Předchozí využití by se však dalo shrnout do skupiny potravinářského využití, nicméně sója přináší široké uplatnění i v oblasti zemědělství a výživy chovných zvířat. V rámci tohoto využití sóji se však více než sojové boby používají sójové pokrutiny a extrahované šroty, které vznikly například jako odpad při lisování oleje. S rostoucí spotřebou masa, mléka, vajec roste i spotřeba krmiv, proto se pokrutiny a šroty olejnin staly součástí krmných dávek chovných zvířat. Výrazně jim k tomu dopomohla jejich vysoká výživná hodnota, bohatost na bílkoviny a přítomnost mastných kyselin. Třetí oblastí využití a dalšího zpracování sóji je oblast olejářského průmyslu, který rostlinné oleje zpracuje do podoby bionafty, mýdel, kosmetických přípravků a dalších produktů. V tomto odvětví je zdůrazňována nevyčerpatelnost a obnovitelnost olejnin spolu s výhodným chemickým složením. Na základě těchto skupin využití se narůstající obchod se sójovými boby rozvrstvil na obchod se sójovým olejem a na obchod se sójovými pokrutinami a extrahovanými šroty. Sója se tedy rozpadla na tři komodity sójové boby, sójové pokrutiny a šroty a sójový olej. 33 FAOSTAT. Coconuts production 2011 [online] [cit ]. Dostupné z : 11

17 Tyto komodity jsou běžně obchodovány na světovém trhu v podobě futures kontraktů například na chicagské burze Chicago Board of Trade 34. Stejně tak i FAO a USDA rozlišují ve svých statistikách týkajících se olejnin tři dílčí trhy s touto komoditou. Můžeme se tam setkat s ukazateli pro trh s olejnatými semeny, trh s rostlinnými oleji a trh s pokrutinami a extrahovanými šroty. Všechny tyto trhy nám jako celek pomohou analyzovat aktuální dění na souhrnném trhu s olejninami a přinesou nám pravděpodobně jasnější perspektivy budoucího vývoje. 1.3 Producenti hlavních olejnin V marketingovém roce 2012/2013 bylo podle USDA celosvětově vypěstováno 474 milionů tun 35 světově nejsledovanějších hlavních olejnin 36. Celosvětová osevní plocha pro produkci olejnin byla v již zmíněném roce 252 milionů hektarů 37. Podle prosincových předpovědí USDA by měla v následujícím marketingovém roce 2013/2014 celosvětová produkce olejnin překročit pětiset milionovou hranici, konkrétně by mělo být vyprodukováno 502 milionů tun olejnin na celkové osevní ploše 256 milionů hektarů. 38 Graf č. 2: Zastoupení jednotlivých producentů na světové produkci olejnin (v %, 2012/2013) 31% 8% 12% 20% 11% 18% USA Brazílie Argentina Čína Indie Ostatní země Zdroj: USDA. Oilseeds: World Markets and Trade, prosinec vlastní zpracování Chicago Board of Trade (CBOT). Agricultural Product Slate [online] [cit ]. Dostupné z: 35 USDA. Oilseeds: World Market and Trade [online]. Prosinec 2013 [cit ]. Dostupné z: 36 Mezi hlavní olejniny se podle FAO i USDA řadí bavlníková semena, kopra, palmová jádra, podzemnice olejná, řepková semena, slunečnicová semena, sójové boby. 37 USDA. Tamtéž. 38 USDA. Tamtéž. 39 Data dostupná z: 12

18 Olejniny se pěstují téměř ve všech zemích světa, ale 2/3 produkce je soustředěno do pouze pěti zemí světa. Největšími producenty olejnin jsou USA, Brazílie, Argentina, Čína a Indie, jejichž podíl na světové produkci je znázorněn v grafu č. 2. V oblasti olejnatých pokrutin jsou také největšími producenty Čína, USA, Argentina a Brazílie, místo Indie se však do první pětice dostala Evropská unie, což je dáno tím, že se na území Evropské unie nachází velké množství zpracovatelů argentinské nebo brazilské produkce. Zcela rozdílné je pak zastoupení největších producentů rostlinných olejů, mezi sedm nejvýznamnějších patří Indonésie, Čína, Malajsie, Evropská unie, USA, Argentina a Brazílie. 40 Graf č. 3: Vývoj světové produkce olejnin v letech 2000/ /14 (v milionech tun) Produkce v mil. t Zdroj: USDA. Oilseeds: World Markets and Trade, prosinec vlastní zpracování 41 Produkce olejnatých semen a plodů překročila hranici 400 mil. tun poprvé v marketingovém roce 2006/2007, kdy bylo z osevní plochy 220,83 mil. ha sklizeno 405,96 mil. tun olejnin. Z grafu č. 3 je patrné, že již následující rok spadl objem úrody pod již zmíněnou hranici, konkrétně na 392,08 mil. tun. Tento pokles byl způsoben v první řadě snížením celkové osevní plochy a dále nepříznivými povětrnostními podmínkami a nižším použitím hnojiv a pesticidů. Snížená nabídka měla v tomto období jednoznačně vliv na růst ceny komodity na světových trzích. Reakcí na růst ceny bylo v období 2008/2009 rozšíření osevní plochy olejnin, který ve výsledku pomohl k růstu produkce, která se dostala na úroveň 399,04 mil. tun. 40 USDA. Oilseeds: World Market and Trade [online]. Prosinec 2013 [cit ]. Dostupné z: 41 Data dostupná z: 13

19 Historicky druhým rokem, který překonal hranici 400 mil. tun, byl rok 2009/2010, ve kterém činila světová produkce hlavních olejnin 447,20 mil. tun. Tento rok měl kladný vliv i na rozvoj zahraničního obchodu, růstu zpracování a spotřeby. V následujících letech už nikdy nespadla světová produkce pod 400 mil. tun. Tabulka č. 1: Hlavní olejniny: Světová produkce podle jednotlivých plodin (v milionech tun) 2009/ / / / /14 42 Listopad 2013/14 43 Prosinec Bavlníkové semeno 39,51 44,30 47,78 46,06 44,41 44,24 Kopra 5,75 5,94 5,62 5,86 5,96 5,88 Palmová jádra 12,43 12,91 13,78 14,84 15,43 15,47 Podzemnice olejná 35,92 39,52 37,87 39,94 39,34 39,34 Řepkové semeno 61,06 60,59 61,48 63,02 67,92 69,97 Slunečnicové semeno 32,14 33,63 40,64 36,39 42,77 42,43 Sójové boby 260,40 263,92 239,15 268,02 283,54 284,94 CELKEM 447,20 460,80 446,33 474,13 499,37 502,27 Zdroj: USDA, Oilseeds: World Markets and Trade, prosinec vlastní zpracování 44 Na vývoj světové produkce olejnin má neodmyslitelný vliv vývoj jednotlivých hlavních olejnin. Jak je vidět v tabulce č. 1, největší, více jak poloviční, podíl má na produkci olejnin dlouhodobě sója. Pokud tedy v roce 2011/2012 výrazně poklesla produkce sóji, mělo to vliv i na pokles celkové produkce, i když ostatní hlavní olejniny prokazovaly růst. Expanze olejnin je však dlouhodobě podpořená nejen sójovými boby, ale i růstem produkce řepky, slunečnice a palmy olejné. 1.4 Spotřebitelé hlavních olejnin Dalším ukazatelem, který ovlivňuje podobu trhu a objem světového obchodu s olejninami je domácí spotřeba 45 jednotlivých zemí. Celková spotřeba komodity může 42 Kvalifikovaný odhad z listopadu Kvalifikovaný odhad z prosince Data dostupná z: 45 Podle metodiky FAO je domácí spotřeba vyčíslena jako objem produkce + objem importu objem exportu + změna domácích zásob. 14

20 nabývat několika podob, u olejnin největší část spotřeby reprezentuje zpracování na další produkty, dále se může jednat o spotřebu ve formě krmiv, potravy obyvatel a dalšího využití. Tabulka č. 2: TOP 11 zemí podle spotřeby, zpracování a produkce olejnin (v tunách, 2009) Spotřeba v tunách Zpracování v tunách Produkce v tunách Čína Čína USA USA USA Brazílie Indie Argentina Čína Argentina Brazílie Indie Brazílie Indie Argentina Indonésie Indonésie Indonésie Filipíny Německo Kanada Německo Filipíny Filipíny Španělsko Španělsko Ukrajina Rusko Rusko Španělsko Francie Ukrajina Rusko Zdroj: FAOSTAT + vlastní zpracování 46 Pokud srovnáme jedenáct největších producentů a spotřebitelů olejnin, zjistíme, že se na předních příčkách obměňují jedny a tytéž země. Tento fakt naznačuje, že se země snaží být samostatné v dodávkách olejnin. Výjimkou je největší konzument olejnin Čína, jejíž spotřeba výrazně převyšuje její produkci. Lze tedy předpokládat větší snahu Číny o zapojení do světového obchodu s olejninami a její vyšší import. Na druhé straně tu máme i příklad Kanady, která se nachází v opačném postavení než Čína, její produkce převyšuje její spotřebu. Z tohoto důvodu by měla v celosvětovém obchodě zastávat funkci exportéra. Světový trh s olejninami je na základě poznatků z první kapitoly významně ovlivňován třemi základními faktory. Tím prvním jsou přírodní podmínky pro pěstování olejnin, i když se olejniny pěstují téměř po celém světě, ne v každém státě se pěstují všechny hlavní olejniny. Tropické oblasti jsou vhodné pouze pro palmy kokosovník 46 Faostat 2013 [online]. Data dostupná z: 15

21 a palma olejná, na druhé straně chladnému podnebí Ruska a Kanady obstojně vzdoruje řepka jarní. Další faktor, který má vliv na vývoj produkce olejnin je produktová struktura komodity olejniny. V předchozí části jsme zjistili, že největší podíl na produkci olejnin má sója, z čehož vyplývá, že úroda a neúroda této plodiny významně zasáhne do dění na světovém trhu s olejninami. Tlak na trh a podobu obchodu má i třetí faktor, jímž je vlastní spotřeba jednotlivých zemí, především v podobě zpracování. Tento faktor významně ovlivňuje toky světového obchodu a vyčleňuje země inklinující k importu a exportu. 16

22 2 Trh olejnin a faktory, které ho ovlivňují Trh je obecně podle ekonomické teorie oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží. 47 Dalo by se též říci, že trh je místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. Pokud jde konkrétně o trh olejnin, je třeba si uvědomit, že tento trh je součástí mnohonásobně většího trhu, a tím je trh výrobků a služeb, který s sebou přináší oproti dalším základním trhům 48 jistá specifika. Nejdominantnějším znakem trhu výrobků a služeb je jednoznačně povaha předmětu směny, jedná se totiž o užitečné statky materiální a nemateriální povahy, jejichž hlavní funkcí je uspokojení potřeb spotřebitele a jejich konečná spotřeba. Tato vlastnost nám říká, že hlavní slovo budou mít na tomto trhu spotřebitelé zastupující poptávku. 49 Trh olejnin je dále součástí tzv. komoditního trhu, který zastřešuje veškeré suroviny, které se nacházejí všude kolem nás a které slouží jako zdroj pro další zpracování. Mezi komodity patří například pšenice, oves, hovězí maso, ale i ropa, zlato, měď a další. Komoditní trh se na rozdíl od akciového trhu zaměřuje na fyzické, hmotné statky, které jsou dostupné jen v omezené míře. Těžko bychom si mohli představit, že ropná naleziště jsou bezedná, že zlato není vzácné a že nás nebude limitovat rozloha zemědělské půdy závislá na celkové ploše zemské pevniny. Komodity jsou oproti akciím na burzovním trhu výrazně likvidnější, což v důsledku ovlivňuje strukturu obchodníků a spekulantů s komoditami. V rámci komoditního trhu lze vysledovat dále dvě skupiny komodit zemědělské produkty a nerostné suroviny. Toto rozdělení nás následně vede k tvrzení, že trh olejnin je také komponentou trhu se zemědělskými produkty tzv. agrárního trhu. Nedokážu si představit jinou oblast lidské činnosti, ve které by měla příroda, zvláště pak počasí a podnebí, větší vliv než právě v zemědělství. Nabízí se zde jistě argument, že i na tvorbu nerostných surovin má příroda nezanedbatelný vliv. Rozhodující je v tomto případě tedy časový rozsah vlivu přírody na vznik jednotlivého druhu komodit. Na jedné straně stojí dlouhodobé působení přírodních sil v zemské kůře, které po dlouhou dobu, pro člověka zcela nepředstavitelnou, působily na jednotlivé prvky a pomáhaly vzniku ropy, uhlí 47 MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 8. aktualiz. vyd. Slaný: Melandrium, 2003, 275 s. ISBN Strana Mezi základní trhy řadí ekonomická teorie trh výrobních faktorů (práce, půda, kapitál), peněžní trh a trh výrobků a služeb. Jedná se o dělení trhu podle předmětu koupě a prodeje. 49 MACÁKOVÁ, Libuše. Tamtéž. 17

23 a dalším. U většiny nerostných prvků si ani vědci nejsou jisti, jaký je vlastně jejich původ a jak a kdy vznikly. Pro člověka 21. století a pro přírodu je tedy nemožné v horizontu desítek let vyrobit větší zásobu ropy. Lze vynalézt pouze výkonnější a efektivnější techniku na těžbu. Na druhé straně stojí zemědělské produkty, které sice člověk dokáže vyrobit, ale výnosnost a efektivnost zemědělství ovlivňuje příroda svým okamžitým působením v podobě sucha, dešťů, tornád, hurikánů atd. Trh zemědělských produktů je ve velké míře determinován přírodou a lidskými vynálezy, jak na ni vyzrát. Předešlé příklady se týkaly vymezení trhu z pohledu předmětu koupě a prodeje, proto je nasnadě, že i samotný trh olejnin lze ještě dále rozštěpit na další dílčí trhy s jednotlivými plodinami jako například trh se sójou, trh s řepkou a další. K takovému dělení lze přistoupit z minimálně jednoho důvodu, a tím může být například fakt, že ne všechny olejniny mají stejné využití (tím pádem stejného kupujícího). Samotné využití jednotlivých zástupců olejnin je dáno jejich typickými vlastnostmi a chemickým složením, jak jsme se dozvěděli v první kapitole. U některých plodin ze skupiny olejnin se nakonec setkáváme i s posledním možným rozvrstvením, a to podle části obchodované rostliny. Toto dělení opět souvisí s využitím, protože jak bylo zmíněno v první kapitole, olejniny jsou díky své bohatosti na bílkoviny a oleje využívány jak pro potravinářské účely, tak jako krmivo pro dobytek a v neposlední řadě jako složka průmyslové výroby. Díky tomuto dělení tak nakonec můžeme vymezit trh s olejnatými semeny, trh s rostlinnými oleji a trh s pokrutinami a extrahovanými šroty. Kromě dělení trhu z hlediska předmětu koupě a prodeje nám teorie nabízí i dělení z pohledu teritoriálního. Lze tím pádem vymezit trh místní (popřípadě regionální nebo oblastní), trh národní a trh světový. 50 Rozhodujícím faktorem je zde dělba práce a její prohlubování. Typickým reprezentantem místního trhu může být například jarmark, nebo tržnice, kde se sejdou zemědělci se svojí úrodou a místní obyvatelé, kteří si chtějí koupit čerstvou zeleninu nebo ovoce. Národní trh pak vznikl splynutím místních trhů a umožnil tak střet celostátní nabídky a poptávky. S rozvojem dopravních možností a globálního propojování můžeme v dnešní době mluvit i o světovém trhu, na který vstupují jednotlivé státy se svými produkty. Příkladem světového trhu může být mezinárodní komoditní burza. 50 MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 8. aktualiz. vyd. Slaný: Melandrium, 2003, 275 s. ISBN Strana

24 Jestliže již víme, jaké typy trhů lze zkoumat, bude nás zajisté ještě zajímat, jaké konkrétní subjekty vystupují na výše jmenovaných trzích. Hlavním a nezastupitelným subjektem na trhu olejnin je zemědělec (resp. zemědělské družstvo), čelní reprezentant nabídky. Je to právě zemědělec, kdo plodinu zaseje, stará se o ni, ošetřuje ji a sklízí. Jelikož má zemědělec v rukou osud každoroční nabídky, pokud nezahrnujeme vliv počasí, je jeho činnost částečně řízena státem, který ve formě dotací řídí zemědělskou politiku země. Můžeme tím pádem říci, že dalším subjektem vystupujícím na trhu olejnin je stát (resp. integrační uskupení), jakožto regulátor aktivit a tvůrce zemědělských strategií. Pokud se vrátíme zpět k životnímu cyklu olejnin, tak zemědělcem sklizené množství vypěstovaných plodin je třeba nabídnout ke spotřebě. V této fázi dostává většinou slovo další subjekt na trhu olejnin, jímž je zemědělský výkup. Činnosti tohoto subjektu mohou být široké, nicméně hlavním záměrem jejich zřízení bylo zprostředkování obchodu a nákup vypěstovaných surovin. Zemědělské výkupy tím pádem nakupují olejniny od prvovýrobců v surovém stavu, dále je čistí, suší, skladují, ošetřují například proti plísním, váží na úředně ověřených vahách a v neposlední řadě prodávají místním i zahraničním kupcům. 51 Zemědělské výkupy mají dvě možnosti, jak prodat vlastní komodity. První možností je přímý prodej spotřebiteli, zpracovateli nebo kupci, který potřebuje obchodovanou komoditu pro svoji činnost. Ne vždy je však snadné zajistit si dostatečný počet nakupujících, proto do hry vstupuje další subjekt na trhu olejnin, jímž je komoditní burza, jakožto zástupce papírového obchodování s komoditami. Burza spolupracuje jak se zemědělci a zemědělskými výkupy na straně nabízejících komoditu k obchodování, tak se spotřebiteli, zpracovateli a spekulanty na straně kupujících. Právě tento subjekt vnáší na trh dalšího speciálního aktéra na trhu olejnin, kterým je komoditní spekulant, jež s komoditou ve fyzickém stavu ani nepřijde do styku, pouze chce na tomto trhu generovat zisk v pohodě spekulace na růst nebo pokles ceny obchodované komodity. Více o problematice obchodování s olejninami bude uvedeno v další části této kapitoly. Posledním a neopomenutelným subjektem na trhu olejnin jsou spotřebitelé a zpracovatelé, kteří využivají olejniny k finální spotřebě nebo zpracování. V oblasti olejnin se jedná například o průmyslové podniky, jež využívají olejnatých semen k výrobě 51 Agrovýkup Moravské Budějovice [online]. Moravské Budějovice: Agrovýkup Moravské Budějovice, 2013 [cit ]. Dostupné z: 19

25 olejů, mazadel, příměsí do biopaliv, a o chovatele dobytka, kteří kupují olejnaté pokrutiny a šroty k výživě chovaných zvířat. Pro účely další analýzy budeme ze širokého pojetí trhu olejnin využívat pouze dělení trhu podle jednotlivých plodin a podle části využití, protože je tento pohled na trh olejnin nejrozšířenější jak mezi samotnými prodávajícími a nakupujícími, tak mezi institucemi, které publikují informace o trhu olejnin. Poněvadž je cílem práce analýza trhu olejnin z pohledu střetu světové nabídky a světové poptávky, bude další zkoumání zaměřeno výhradně na světovou nabídku a světovou poptávku států, které se zapojují do světového obchodu, a jak tento trh v mezinárodním prostředí determinují. Pro českého čtenáře této práce je nasnadě i otázka, jak si vede Česká republika na světovém trhu olejnin, proto se část práce zabývá i situací na místním českém trhu v pojetí, které je nastíněno výše, a jeho zapojením do globálního celku. 2.1 Nabídka Nabídka olejnin je úzce spjata s produkcí této komodity, proto bych navázala na část první kapitoly věnované právě produkci a více bych přiblížila situaci v producentských zemích. V další části bych se chtěla při analýze nabídky olejnin zaměřit na vztah nabídky olejnin a nabídky sóji, jakožto největšího zástupce z komoditní skupiny. V neposlední řadě by měla tato kapitola přiblížit tzv. nabídku pro světový obchod neboli exportované množství a exportní země. Každá analýza nejen světového trhu pravidelně začíná stavem nabízeného zboží, proto ani tato analýza nebude výjimkou a prvním zkoumaným ukazatelem bude v našem případě stav produkce. Jen na produkci totiž závisí úroveň uspokojení spotřebitelů. U zemědělských produktů je to o to zajímavější, že velikost produkce lze jen částečně ovlivnit, například rozšířením osevní plochy, nebo využitím účinnějších hnojiv pro zvýšení výnosnosti plodiny. Z větší části je však úroda determinována kvalitou půdy, srážkami, suchem, tornády, monzuny a dalšími projevy počasí. Na grafu č. 4 lze pozorovat vývoj celkové světové produkce hlavních olejnin mezi marketingovými roky 1996/1997 a 2012/2013 spolu s předpovědí pro právě probíhající marketingový rok 2013/2014. Je zde jasně patrný rostoucí trend jak celkové skupiny olejniny, tak i konkrétně sóji. Obecně lze dále říci, že trend růstu olejnin celkově je rychlejší než trend růstu sóji. Růst celé skupiny je totiž podpořen i růstem produkce dalších olejnin jako řepka nebo slunečnice. 20