cíle: - důkladně poznat historický artefakt (včetně datace a historických osudů) - zhodnotit autenticitu artefaktu zjišťujeme:

Transkript

1

2 Postupujeme především dle metodiky humanitních věd (tj. historie, dějin umění, etnografie atd.) Aplikujeme postupy standardního hodnocení historických pramenů Průzkum je ryze nedestruktivní cíle: - důkladně poznat historický artefakt (včetně datace a historických osudů) - zhodnotit autenticitu artefaktu zjišťujeme: a) typ předmětu a jeho účel b) stáří c) provenienci d) další informace o dějích jimiž byl dotčen (včetně nálezových okolností)

3 postupujeme především dle metodiky přírodních věd (tj. chemie, fyziky, biologie atd.) cíle: - posoudit materiál artefaktu a jeho poškození - zhodnotit autenticitu artefaktu zjišťujeme: a) materiální složení předmětu (druh, původ, stáří, technologie zhotovení, druhotné zásahy) b) podmínky v nichž se předmět nacházel (úroveň RV, teploty, světelného záření, škodlivin, bionapadení atd.) c) materiály z druhotných zásahů d) stav předmětu (stupeň, rozsah, příčiny a mechanizmy poškození)

4 postupujeme dle metodiky přírodních věd Metody dělíme dle destruktivity vzhledem k památce: a) metody destruktivní (většina chem. důkazových reakcí, zkoušky mechanických vlastností, RTG difrakce, chromatografie atd.) je nutný odběr vzorku, který bude při analýze destruován b) semidestruktivní (metalografie, dendrochronologie, mikroskopie, RTG difrakce atd.) je nutný odběr vzorku, který při analýze nebude zcela destruován c) nedestruktivní (mikroskopie, rentgenografie, měření RV, průzkum bionapadení, IČ spektrometrie atd.) není nutný odběr vzorku

5 Při výběru brát ohled na velikost a charakter vzorku, jeho složení (směs materiálů) a možnou degradaci Obvykle je využívána kombinace několika metod Postup od nedestruktivních metod k destruktivním Nejprve zařadit metody pro získání základního přehledu o složení vzorku (optická mikroskopie, IR, Ramanova spektroskopie) Následují metody, které umožní rozdělit složky vzorku (chromatografie, MS) Na závěr destruktivní metody (AAS, AES, ) Při výběru vhodných metod je vždy potřebná spolupráce restaurátora, technologa a analytika

6 Úroveň poznávání Kámen Kovy Keramika Sklo Dřevo Jednoduchý vizuální průzkum a zkušenost žula, mramor, vápenec, pískovec, břidlice aj. železo, měď, mosaz, hliník, olovo aj. hrnčina, kamenina, fajáns, porcelán sodnovápenaté, křišťálové, broušené, olovnaté aj. buk, bříza, borovice, dub, mahagon aj. Mikroskopie provenience kamene identifikace struktury, distribuce materiálů ve slitině, složení částečně struktura a skrze charakteristické rysy i původ detekce koroze přesné určení dřeviny Chemická analýza přesné složení, obsah jednotlivých minerálů čistota materiálů ve slitině, příp. i původ přesné složení přesné složení a suroviny pouze pomocné metody k mikroskopii Instrumentální analýza viz výše viz výše teplota výpalu a stáří viz výše viz výše

7 Papír Textil Další materiály Živočišné materiály Plasty buničina, novinový, ruční, japonský papír aj. bavlna, len, vlna, hedvábí, viskóza aj. pryskyřice, vosky, oleje, tuky, gumy rohovina, slonovina, želvovina, parohovina, usně termoplasty, elastomery, reaktoplasty, určení jednotlivých vláken např. z listnáče nebo jehličnanu, příp. i druh identifikace vláken, vzájemné poměry ve směsi, původ vlny, příp. spec. živočišných vláken vypovídací schopnost je minimální, spíše podpora Identifikace druhů i rozlišení mezi místem původu K objasnění spec. otázek: např. podílu krystalické fáze, rozdělení pnutí apod. pouze pomocné metody k mikroskopii vyjma identifikace příměsí spec. k rozlišení syntetických vláken, jinak pouze pomocné metody přesná identifikace minimální využití snad pouze pro důkaz fosforečnanů; u usní obsah vody a tuků individuální identifikace viz výše viz výše např. včelí, karnaubský, montánní vosk, viz výše rychlá a jistá identifikace

8 Nejčastěji analyzované materiály: Kámen Omítky a štuky Nástěnná malba Závěsná malba Kovy Sklo Papír Dřevo Textil Useň Syntetické materiály

9 Petrografický průzkum základní informace o typu kamene stereolupa, stereomikroskop bližší specifikace horniny - optická mikroskopie, stratigrafie nábrusu chemické složení složek horniny optická polarizační mikroskopie výbrusu, SEM/EDS analýza, RTG difrakce identifikace zdroje kamene - izotopová analýza, mikropaleontologické srovnání hornin Průzkum stupně degradace kamene zjištění stupně zavlhčení kamene gravimetrické stanovení, měření vlhkoměry zjišťování stupně, rozsahu a typu zasolení z výluhu stanovení odměrnou analýzou, selektivní elektrodou, iontovou chromatografií, fotometricky, kolorimetricky zjištění rozsahu, tloušťky a složení povrchových krust SEM/EDS, RTG difrakce mikrobiologický průzkum optická mikroskopie, fluorescenční mikroskopie, UV mikroskopie, speciální mikrobiologické testování Zjištění trhlin, dutin a prasklin ultrazvuková analýza Zjištění polohy a tvaru kovových čepů RTG analýzy, ultrazvuková analýza

10 Průzkumy povrchových úprav, doplňků a tmelů Stratigrafie vrstev v nábrusu optická mikroskopie Analýza pigmentů SEM/EDS, mikrochemické zkoušky, Ramanova spektroskopie, RTG difrakce Analýzy pojiv optická mikroskopie s UV zářením, mikrochemické zkoušky, FTIR, chromatografie Analýzy tmelů RTG difrakce, Ramanova spektroskopie, mikrochemické zkoušky, FTIR, chromatografie

11 Průzkum a popis aktuálního stavu vizuální a mechanické zhodnocení Průzkum vlhkosti gravimetrická metoda, karbidová metoda, konduktometrické detektory Průzkum zasolení stanovení z výluhu iontová chromatografie, spektrální metody, konduktometrie se selektivní elektrodou Analýza materiálového složení pojivo - optická mikroskopie, difrakční termická analýza, RTG-difrakce Plnivo optická mikroskopie, RTG-difrakce, SEM, FTIR Průzkum stratigrafie souvrství optická mikroskopie Průzkum povrchových úprav FTIR, chromatografie

12 Určení techniky (secco, fresco) v UV světle odlišná luminiscence Určení podmalby a přemaleb fotografie v UV záření, IR reflektografie, stratigrafie nábrusu v UV a bílém světle Složení barevné vrstvy - stratigrafie nábrusu v UV a bílém světle, SEM/EDS, Ramanova spektroskopie, RTG-fluorescence, mikrochemické reakce, FTIR, chromatografie Analýzy intonacca mikrochemické reakce, RTGdifrakce, SEM/EDS, gravimetrie, chromatografie Mikrobiální analýza optická mikroskopie, speciální mikrobiologické metody

13 Průzkum aktuálního stavu malby stereomikroskop, UV osvětlení Materiálový průzkum barevné vrstvy stratigrafie pomocí optické mikroskopie nábrusu, mikroskopie s UV zářením, FTIR, chromatografie, SEM/EDS, RTG-difrakce Materiálový průzkum podložky dendrochronologie, mikroskopie, RTG-analýza, RTG-fluorescence, RTG-difrakce, mikrobiologická analýza, SEM Průzkum následných zásahů a techniky malby RTG-analýza, UV optická mikroskopie, IR reflektografie

14 Identifikace složení kovů atomová emisní spektroskopie, RTG-fluorescence, atomová absorpční analýza, SEM/EDS, ICP/AES, PIXE, NAA Určení struktury kovu metalografická analýza Průzkum stavu kovu a koroze mikroskopie, RTGanalýzy, SEM, RTG-difrakce Zjišťování mechanických vlastností dle příslušných norem pro testování jednotlivých mechanických vlastností Průzkum předchozích zásahů stratigrafie nábrusu s optickou mikroskopií, UV osvětlení, FTIR, Ramanova spektroskopie, SEM/EDS, RTG-difrakce, mikrochemické zkoušky

15 Určení chemického složení skla RTGfluorescence, SEM/EDS Zjištění aktuálního stavu skla SEM, SEM/EDS, PIXE, RTG-difrakce, Průzkum povrchových úprav FTIR, SEM/EDS, Ramanova spektroskopie, RTGfluorescence Průzkum předchozích zásahů posouzení luminiscence v UV záření, FTIR

16 Struktura a složení papíru mikroskopie ve viditelném a UV záření Fyzikální vlastnosti hmotnost, tloušťka, vlhkost (gravimetricky, vlhkoměry), mechanické vlastnosti (dle platných norem), optické vlastnosti (kolorimetrie, spektrofotometrie) Kyselost papíru z vodného výluhu acidobazickou titrací, potenciometrické měření ph elektrodou Alkalická rezerva papíru acidobazická titrace Průzkum biologického napadení stereolupa, optická mikroskopie ve viditelném, UV záření, speciální mikrobiologické metody Průzkum stavu papíru SEM, plynová chromatografie, stanovení ph, FTIR, SEM/EDS Analýzy grafických materiálů optická mikroskopie, Ramanova spektroskopie, FTIR, kapalinová chromatografie, SEM/EDS, mikroskopická analýzy nábrusu

17 Určení druhu dřeva stereolupa, optická mikroskopie Průzkum biologického napadení stereolupa, optická mikroskopie, speciální mikrobiologické analýzy Průzkum povrchové úpravy mikroskopie nábrusu (stratigrafie), mikroskopie s UV zářením, FTIR, chromatografie, SEM/EDS, RTG-difrakce Určení stáří dřeva dendrochronologie Zjištění mechanických vlastností dle příslušných norem

18 Zjištění aktuálního stavu textilu stereolupa, mikroskopie, Průzkum biologického napadení optická mikroskopie, SEM, speciální mikrobiologické analýzy Průzkum předchozích zásahů stereolupa, optická mikroskopie, FTIR Analýzy druhu textilních vláken optická mikroskopie ve viditelném, UV a polarizovaném záření, mikrochemické zkoušky, FTIR, SEM Průzkum technologie výroby stereolupa, optická mikroskopie, SEM Průzkum znečištění textilu stereolupa, optická mikroskopie, FTIR, SEM Průzkum barevnosti kolorometrie, kapalinová chromatografie, FTIR, RTG-fluorescence

19 Stanovení typu stereolupa, optická mikroskopie, SEM Určení typu činění SEM/EDS, kapalinová chromatografie, mikrochemické zkoušky Průzkum biologického napadení stereolupa, optická mikroskopie, speciální mikrobiologické analýzy Analýzy výzdobných úprav SEM/EDS, FTIR, Ramanova spektrometrie, chromatografické metody Určení tukovacích prostředků FTIR, planová chromatografie Stanovení stupně degradace usně morfologické změny (optická mikroskopie, SEM), stanovení ph (konduktometricky s ph dotykovou elektrodou), stanovení vlhkosti (gravimetricky, vlhkoměry), nasákavost, obsah SO 4 2- (iontově selektivní elektrodou), chemické složení kolagenu (HPLC), termická stabilita, stanovení obsahu solí Cu a Fe (SEM/EDS, RTG-difrakce)

20 Chemická analýza FTIR analýzy Průzkum obsahu kovů RTG-fluorescence, SEM/EDS

21

22 Obvykle se jedná o první krok analýzy památek. Mikroskopie jako taková, je rychlá a jednoduchá metoda, pro kterou zpravidla není třeba složitě připravovat vzorky. Ve spojení s digitálním fotoaparátem či digitální kamerou umožňuje pořízení a uchování velkého množství dat. Podává základní informace o podrobnostech na povrchu památky. Umožňuje pozorovat objekty a struktury do 1000 násobného zvětšení a rozlišením 0,2 mikrometru.

23 Prvním krokem k tomu bylo zvládnutí techniky broušení čoček do brýlí italskými mnichy ve 14. století. Patrně jako prvý sestrojil použitelný mikroskop holandský brusič čoček a výrobce brýlí Zacharias Jansen někdy kolem roku Ale teprve Anthony van Leeuwenhoek vymyslel, jak přesně vybrousit čočky a jak je sestavit a upevnit, aby vytvořily silný zvětšovací efekt. V roce 1857 vyrobil Carl Zeiss první mikroskop jak jej známe dnes. Optický mikroskop dosáhl ve 30. letech své teoretické hranice. Ta je limitována násobným zvětšením a rozlišením 0,2 mikrometru. Vědci chtěli vidět detaily buněk, což vyžaduje zvětšení řádově násobné a vývoj pokračoval k elektronovému mikroskopu.

24

25

26 Podle počtu okulárů monokulární, binokulární, trinokulární. Podle osvětlení objektu v procházejícím nebo dopadajícím světle. Podle osvětlení okolí objektu ve světlém poli, v temném poli. Podle výsledného obrazu fluorescenční, polarizační.

27 Světlo prochází skrz vzorek. Používá se při průzkumu mikrobiologického napadení materiálů. Pozorování řezu dřeva k určení jeho typu nebo stáří. Buk příčný řez

28 Používá se pro průzkum vzorků, které nelze prosvítit. Nejčastější aplikace při průzkumu nábrusu (kolmém k povrchu). Sledování stratigrafie (posloupnost vrstev různých materiálů nebo nátěrů). Ve spojení s UV osvětlením (organické materiály), nebo při aplikaci selektivních historických barviv možnost základní informace o materiálovém složení. Průzkum korozních produktů na povrchu kovů, povrchové koroze skla.

29 Stratigrafie barevných vrstev (optický mikroskop) - kovaná polychromovaná barokní mříž, zámek Štáblovice

30 Fluorescenční mikroskopie je založena na schopnosti některých látek emitovat viditelné světlo po ozáření světlem o kratší vlnové délce UV záření. Fluorescenci vykazují organické sloučeniny s aromatickým kruhem či heterocyklem. Ke vzorkům je možno přidávat fluorescenční barviva.

31 Vitální barvení bakterií (mikrobiální poškození).

32 Polarizační mikroskopie využívá vlastnosti světla, které říkáme polarizace. Hlavní využití při pozorování neprůhledných objektů v mineralogii a geologii. Limonitizovaný vápenec, 92 % kalcitu, na snímcích je patrná vrstevnatá textura.

33 Rentgenové záření má vlnovou délku v rozsahu 0,01 10 nm. RTG záření vzniká v rentgence dutá trubice s katodou (z ní žhavením vyletují elektrony) a anodou z W (díky vloženému napětí na ni elektrony dopadají velkou rychlostí a tím způsobují RTG záření). Typy rentgenového záření: o brzdné rychle letící elektrony se dopadem na anodu zbrzdí a vydají energii, ta se udává v ev (využití v lékařsví, defektoskopii). o charakteristické dopadem elektronu na anodu dojde k vyzáření fotonu charakteristického RTG záření (char. pro konkrétní prvek využití při kvalitativní analýze).

34 Absorpce (pohlcení) RTG záření závisí na druhu (vlastnostech) a množství daného atomu. V důsledku různé absorpce RTG záření různými látkami poskytuje informace o fyzikální struktuře materiálu. Využití při defektoskopii. Při zkoumání památek rozlišení jednotlivých vrstev pigmentů na obrazech s různým obsahem Pb, určení tvaru železných předmětů pokrytých koroznímu vrstvami, cínování, doplňky, určení vnitřní struktury či mechanismů památek

35

36

37 ph měrná elektroda Mobilní zdroj UV záření Stereolupa Digitální vlhkoměry Sady pro mikrochemické testování

38 KOPECKÁ, Ivana. Průzkum historických materiálů : analytické metody pro restaurování a památkovou péči /. Praha : Grada Publishing, s. ISBN (brož.). NOVOTNÁ, Miroslava. Metody instrumentální analýzy při průzkumu památek /. Praha : STOP, s. ISBN (brož.). KLOUDA, Pavel. Moderní analytické metody/.ostrava: Pavel Klouda, s. ISBN (brož.). Čech-Barabaszová, K., Mamulová Kutláková, K., Holešová S., Ritz, M., Simha Martynková, G. Vybrané instrumentální metody analýzy materiálů a nanomateriálů. Brno: Cerm, 2012, 194s. ISBN