Ubytování, stravování a pohostinství

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí O D V Ě T V O V Á S T U D I E Ubytování, stravování a pohostinství Praha, 2015

2 Obsah 1. Vymezení odvětvové skupiny Ekonomika a zaměstnanost odvětví PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA PRODUKTIVITA PRÁCE PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ VÝVOJ DEMOGR. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ Shrnutí

3 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví. 1. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena jako CZ-NACE sekce I Ubytování, stravování a pohostinství (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností) Tato sekce zahrnuje krátkodobé ubytování hostů a poskytováni kompletního stravování určeného k okamžité spotřebě. Rozsah a druh doplňkových služeb poskytovaných v rámci této sekce se může velmi měnit. Tato sekce nezahrnuje dlouhodobé ubytování, které je klasifikováno v rámci činností v oblasti nemovitostí (sekce L). Také nezahrnuje přípravu jídel a nápojů, které nejsou určeny k okamžité konzumaci nebo se prodávají přes nezávislé distribuční kanály, tj. prostřednictvím velkoobchodu nebo maloobchodu. Příprava těchto jídel patří do výroby (sekce C). Tato sekce se skládá ze dvou oddílů: CZ-NACE Oddíl 55 - Ubytování (úroveň 2) a CZ-NACE Oddíl 56 - Stravování a pohostinství (úroveň 2). Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE Název Podíl 56 Stravování a pohostinství 76,6% 55 Ubytování 23,4% Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE Název Podíl 56 Stravování a pohostinství 72,8% 55 Ubytování 27,2% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů Vymezení dvou hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 55 - Ubytování (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje poskytování krátkodobého ubytování hostů. Patří sem rovněž delší, ale časově omezené ubytování studentů, pracujících a podobných jednotlivců. Některé jednotky mohou poskytovat pouze ubytování, zatímco jiné nabízejí ubytování v kombinaci se stravováním nebo rekreačním vybavením nebo obojím. Tento oddíl nezahrnuje činnosti dlouhodobého ubytování v zařízeních, jako jsou byty, typicky pronajímané na měsíc nebo rok - klasifikováno v Činnostech v oblasti nemovitostí (sekce L). CZ-NACE Oddíl 56 - Stravování a pohostinství (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje činnosti spojené s kompletním stravováním, vč. nápojů, s obsluhou, k okamžité spotřebě, ať už v tradičních restauracích, samoobslužných restauracích nebo restauracích, které prodávají 3

4 jídla přes ulici, nezávisle na tom, zda jsou stálé nebo občasné, s možností posezení či nikoli. Rozhodující je skutečnost, že jsou nabízena jídla k okamžité spotřebě, bez ohledu na druh zařízení, které je poskytuje. Nespadá sem výroba jídel, která se nehodí k okamžité konzumaci, nebo potravin, které nejsou považovány za jídlo (oddíl 10 - Výroba potravinářských výrobků a oddíl 11 - Výroba nápojů). Dále sem nepatří prodej jídla, které není vlastní výroby, nebo jídel, která nejsou určena k okamžité konzumaci (sekce G - Velkoobchod a maloobchod). 4

5 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví P r o d u k c e a p ř i d a n á h o d n o t a Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 129 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Mezi roky 2005 a 2008 hodnota produkce v tomto odvětví vzrostla na 158 mld. Kč. Od té doby produkce odvětví postupně klesá a v roce 2013 dosáhla úrovně o téměř 6 % nižší, než v roce Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) Ubytování, stravování a pohostinství (NACE 55-56) Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat National Accounts Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) do roku 2008 postupně klesal a dostala se až pod úroveň roku V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Je to patrné například pro hodnoty Rakouska v porovnání s mnohem větším Polskem. Hodnoty pro Německo jsou až několikanásobkem hodnoty vyprodukované v ČR. Z přibližně srovnatelných zemí vykazují vyšší hodnoty Rakousko, naopak nižší Maďarsko, Slovensko a Slovinsko. 5

6 Tisíce Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko Zdroj: Eurostat National Accounts Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 2 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice oproti roku 2005 poklesla. Celkově je váha odvětví v ekonomice nižší, než v průměru zemí EU 25 (v roce 2013 činila 2,7 %). Vyšší váhu v ekonomice má odvětví v Rakousku a Slovinsku, naopak menší váhu v ekonomice má toto odvětví v Německu, Maďarsku, Polsku a Slovensku. Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 6% 5% 4% % 2% 1% 0% Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko EU25 EU25 bez Chorvatska, Spojeného království a Portugalska. Zdroj: Eurostat National Accounts 6

7 2. 2. P r o d u k t i v i t a p r á c e Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) téměř 16 tisíc EUR. Produktivita práce byla o něco nižší než v Slovinsku (18 tisíc). Vyšší produktivita práce je dále v Německu a zejména Rakousku. Nižší než v ČR je naopak na Slovensku (9 tisíc) a Maďarsku (méně než poloviční). Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) ČR Německo Madarsko Polsko Rakousko Slovinsko Slovensko Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat National Accounts Vývoj v čase ukazuje, že po poklesu v roce 2008 produktivita práce v odvětví kolísá kolem hodnoty 11 tisíc EUR. Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) Zdroj: Eurostat National Accounts 7

8 2. 3. P r o p o j e n o s t s o s t a t n í m i o d v ě t v í m i Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytují různá dodavatelská odvětví, zejména Potravinářský a tabákový průmysl, Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Zemědělství, lesnictví a rybolov a z přibližně 42 % ostatní odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 45 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 16 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 19 %. To znamená, že se u nás většina odvětvové produkce vyrobí a méně se doveze. Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010) Vstupy do odvětví Zdroje odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Potravinářský a tabákový průmysl 29,3% Celkem (v miliardách Kč) 186,7 Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 6,6% Vstupy z odvětví 45,1% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 11,1% Přidaná hodnota odvětví 38,6% Zemědělství, lesnictví a rybolov 10,9% Dovoz do odvětví 16,3% Ostatní odvětví 42,1% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití Produkce analyzovaného odvětví slouží z 25 % jako vstup pro další odběratelská odvětví. Zejména se jedná o Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti, Doprava, skladování a poštovní činnosti a z téměř poloviny ostatní odvětví. Více než 48 % produkce je spotřebováno domácnostmi a přibližně 1 % vládními a neziskovými institucemi. Více než 25 % produkce je vyvezeno do zahraničí a necelé 1 % slouží k akumulaci kapitálu. To tedy znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než vyveze. Domácí poptávka je pro odvětví klíčová. Užití odvětví a mezispotřeba (2010) Užití odvětví Mezispotřeba všech odvětví 25,2% Spotřeba domácností 48,1% Spotřeba vládních a neziskových institucí 1,1% Mezispotřeba Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti 18,6% 13,6% 10,4% Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob 0,3% 10,3% Vývoz z odvětví 25,3% Ostatní odvětví 47,1% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití 8

9 2. 4. P ř e s h r a n i č n í t o k y p r o d u k c e Odvětví neprodukuje typickou mezinárodně obchodovatelnou produkci. Komerční služby produkované odvětvím jsou sice poskytovány přes hranice, ale neexistuje k nim podrobná statistika z hlediska teritoriálního zaměření. Dá ovšem se předpokládat, že vzhledem k povaze služeb bude většina obchodu realizována s vyspělými ekonomikami, zejména evropskými T e c h n o l o g i c k á ú r o v e ň, v ý z k u m a v ý v o j a i n o v a c e Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Podstatné pro chápání těchto indikátorů ovšem je, že produkce analyzovaného odvětví je téměř určena pro domácí trh a nestřetává se s produkcí stejných odvětví z jiných zemí, které mají své trhy obdobně uzavřené. Vývoz bude spojen převážně s turistikou. Produkce služeb v odvětví bude zcela minimálně ovlivněna zahraniční konkurencí, nanejvýš v příhraničních oblastech. Z tohoto důvodu nejsou pro odvětví Ubytování, stravování, pohostinství tato srovnání uváděna T y p o l o g i e e k o n o m i k y o d v ě t v í Ubytování, stravování a pohostinství je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně nízkou výkonností (podle produktivity práce). Převažující produkcí jsou komerční služby. Odvětví je mezinárodně otevřené relativně hodně (podíl produkce na vývozu) s podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností vůči evropským zemím. 9

10 Typologie ekonomiky odvětví Odvětví Převládající povaha produkce Velikost odvětví v rámci ČR Výkonnost odvětví v rámci ČR 10 Otevřenost odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov Komerční zboží Malá Nízká Nízká Nadprůměrná Těžební průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Nízká Podprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Komerční zboží Malá Nízká Vysoká Průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků Komerční zboží Středně velká Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba strojů a zařízení Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba dopravních prostředků Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Průměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Komerční zboží Středně velká Vysoká Nízká Průměrná Mezinárodní konkurenceschopnost Stavebnictví Komerční služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Komerční služby Velká Středně vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Doprava, skladování a poštovní činnosti Komerční služby Středně velká Nízká Vysoká Průměrná Ubytování, stravování a pohostinství Komerční služby Malá Nízká Vysoká Podprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti Komerční služby Malá Středně vysoká Vysoká Průměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti Komerční služby Středně velká Vysoká Nízká Podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví Komerční služby Středně velká Vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Komerční služby Velká Vysoká Nízká Podprůměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Veřejná správa a obrana Veřejné služby Středně velká Středně vysoká Není/ velmi nízká Není relevantní Vzdělávání Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Zdravotní a sociální péče Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části.

11 2. 7. K l í č o v é f a k t o r y v ý v o j e a p e r s p e k t i v y o d v ě t v í Legislativní rámec V těchto pododvětvích se jedná především o obecné zásady podnikání, které jsou v České republice upraveny zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ty stanovují podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku (seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností a jejich obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb.). Hostinská činnost spočívá v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány, vyjma podávání snídaní hostům ubytovaným v jiných kategoriích staveb dle zvláštního právního předpisu (bytových domech, rodinných domech, stavbách pro individuální rekreaci) s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek). Činnost může být provozována buď samostatně, nebo společně s poskytováním ubytování v ubytovacích zařízeních (stanoveny zvláštním právním předpisem), která poskytují stravovací služby (například hotel, motel, penzion). V rámci této živnosti je možno poskytovat ubytování v ostatních ubytovacích zařízeních (zejména v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách) a v jiných kategoriích staveb (bytových domech, v rodinných domech, ve stavbách pro individuální rekreaci), a pokud se jedná o ubytování v jiných kategoriích staveb s kapacitou do 10 lůžek, podávat i snídaně ubytovaným hostům. Poskytování ubytovacích služeb je živností volnou - k získání oprávnění pro výkon této činnosti tedy není třeba prokazovat žádnou odbornou způsobilost. Obsahem živnosti je poskytování ubytování v ostatních ubytovacích zařízeních stanovených zvláštním právním předpisem, neposkytujících stravovací služby (zejména v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách). Poskytování ubytování v jiných 27 kategoriích staveb (bytových domech, v rodinných domech, ve stavbách pro individuální rekreaci a podobně), pokud jsou současně s ubytováním poskytovány i jiné než základní služby, a poskytování snídaní v těchto stavbách s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek) Státní podpora podnikání Pro sekci pohostinství a cestovní ruch jsou určeny především programy usilující o rozšíření a zkvalitnění služeb, pro vybudování nových kapacit, které přinesou další rozvoj regionu a nové pracovní příležitosti v oblasti cestovního ruchu a oblastmi spojenými. Současně jsou z grantů financovány atraktivity, jako jsou cyklostezky, orientační tabule a památky lákající turisty k návštěvě českých měst a obcí. Přehled základních programů: Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost podporuje opatření pro snižování energetické náročnosti objektů sloužících k ubytování hostů. Operační program Zaměstnanost podporuje programy celoživotního a odborného vzdělávání, opatření vedoucí k dlouhodobému zajištění kvalifikované pracovní síly, mimo jiné také v oblasti spojené s aktivitami této odvětvové skupiny. Program rozvoje venkova podporuje dotacemi agroturistiku, která pokrývá výdaje na vybudování nebo rekonstrukci ubytovacích kapacit včetně stravování a zázemí pro různé aktivity, rovněž aktivity sportovní. Integrovaný regionální operační program podporuje větší investiční projekty, jako jsou opravy památek, tak aby byl podpořen rozvoj regionu a větší města mohla návštěvníkům i obyvatelům nabídnout moderní infrastrukturu pro volný čas Trendy vývoje a perspektivy odvětví Na poskytování hostinské činnosti a ubytovacích služeb má zásadní vliv situace a vývoj v oblasti cestovního ruchu. Pro vývoj u nás je samozřejmě zásadní pro vývoj na evropském trhu cestovního ruchu. Na jedné 11

12 straně je ČR významně závislá na příjezdech z jiných evropských zemí, na straně druhé je výrazným prvkem evropské nabídky cestovního ruchu. Vývoj evropského trhu cestovního ruchu tak nepřímo ovlivňuje i situaci odvětví v ČR. Evropa je dnes velmi konkurenčním prostředím. Kupní síla, zkušenosti s cestováním, změny preferencí evropských účastníků cestovního ruchu tlačí na růst kvality poskytovaných služeb, inovaci produktů a zlepšující se infrastrukturní vybavenost evropských destinací. Na tyto nabídkové i poptávkové vlivy musí umět Česká republika reagovat. Měnící se preference současných a budoucích spotřebitelů: Nové produkty musí pružně reagovat na kvalitativní posun v preferencích spotřebitelů, musí být založeny na výjimečných a dlouhodobě zapamatovatelných zážitcích. Destinace a poskytovatelé služeb musí také počítat s individualizací preferencí a díky tomu i se specializací a diferenciací nabídky. Životní cyklus produktů se tak zkracuje, což vede k častější a intenzivnější inovační činnosti. V posledních letech je velmi patrná orientace na zelené produkty, což se nevyhýbá ani odvětví cestovního ruchu. Ubytovací zařízení, dopravci, cestovní kanceláře i vlastní destinace se snaží nabízet svoje služby tak, aby minimalizovaly vliv svých aktivit na životní prostředí. Segment udržitelného a šetrného cestovního ruchu tak v budoucnu určitě poroste. Celosvětovým trendem bude do budoucna také jev, kdy lidé cestují, aby se něčemu přiučili. Tento jev souvisí s rostoucí cenou lidského času. Část lidí má pocit ztráty, pokud leží jen na pláži. Proces poznávání a učení se novým věcem je prvkem, který dovolenou a volný čas pocitově velmi obohacuje. Vliv demografických trendů: Především stárnutí populace bude mít vliv na spotřební chování. Segment seniorů s jejich specifickými potřebami bude narůstat, avšak tržní hodnota tohoto segmentu není zcela jednoznačná. Rizika jsou ve stavu evropských veřejných rozpočtů a v jejich schopnosti zajistit dostatečně vysoký důchod. Na druhou stranu se mění i postavení mladé generace, jejíž touha poznávat něco nového je daleko silnější než u celé populace. Globalizace ekonomiky, internacionalizace pracovního prostředí, větší míra pracovní migrace, rozvoj sociálních sítí jsou faktory, které podporují segment návštěv přátel a příbuzných. Ekonomické vlivy: Cestovní ruch v České republice je díky rostoucí zahraniční návštěvnosti Prahy stále více internacionalizován. Celkové výkony tak stále více závisí na mezinárodních příjezdech. Ty jsou z ekonomického hlediska ovlivňovány kupní silou zdrojových trhů a vývojem měnového kurzu. Právě tyto faktory zásadně ovlivňují zahraniční poptávku po České republice. Vývoj kurzu koruny k euru a dolaru výrazně ovlivňují poptávku zahraničních návštěvníků. Dalším parametrem, který ovlivňuje poptávku, je vývoj disponibilních příjmů domácností. I zde není situace příliš příznivá. Země eurozóny jsou pod velkým tlakem problémů veřejných rozpočtů. Ty podvazují ekonomický růst a následně také příjmy domácností. Technologické vlivy: Technologický pokrok v posledních desetiletích výrazně ovlivnil výrobu, prodej a v neposlední řadě také spotřebu. V případě cestovního ruchu jsou nové technologie zdrojem obrovských možností, ale zároveň představují také možné budoucí hrozby. Inovace představují významnou konkurenční výhodu nejen v oblasti cestovního ruchu. Nejzřetelnější je situace v oblasti informací a dopravy, na nichž je cestovní ruch vysoce závislý. Spotřebitel už není v roli slepého příjemce nabídky, ale podílí se nemalou měrou na její tvorbě. V rámci sociálních sítí a blogů tak například obrovsky narůstá význam word-of-mouth. Podnikatelé na druhou stranu mají o své poptávce stále více a více informací a jsou schopni cílit své produkty na určité skupiny spotřebitelů. Technologický pokrok významným způsobem přispívá k redukci provozních výdajů také v oblasti dopravy. Dopravní prostředky se navíc s pokročilejšími technologiemi stávají rychlejšími a pohodlnějšími. Hotelová krize V Praze se projevila již v roce 2008, nabídka tenkrát obrovsky předčila poptávku, což byl první velký negativní faktor. Druhým negativním faktorem byl tehdejší kurz eura. Hotelová krize byla ještě umocněna finanční krizí. Se snížením poptávky klesaly rapidně i ceny ubytování v hotelích (například v roce 2011 byly ceny hotelů zhruba o 40 % nižší než v předkrizovém roce 2007). To často zapříčinilo situaci, že hosté se výrazně přeskupili z jednoho segmentu do druhého. Kdo dříve jezdil do tříhvězdičkového hotelu, dnes jezdí do čtyřhvězdičkového, protože pokles cen jim to umožnil. Během hotelové krize firmy změnily strategie, více šetřili. Co se týká počtu účastníků konferencí - poptávka se posunula směrem k nízkonákladové nabídce. Například dříve účastníci konferencí bydleli v jednolůžkových pokojích, během krize chtějí pokoje dvoulůžkové, sníží tak náklady na ubytování téměř o polovinu. Dříve si velké farmaceutické firmy kupovaly nejvybranější catering, během krize už hledaly střední třídu a s útratou šly 12

13 na polovinu. Firmy stále výrazněji tlačily na poskytování služeb zdarma. Počet účastníků akcí stoupal, ale v letech 2009 a 2010 tržby přesto stagnovaly či mírně klesaly. Situace se však začala postupně stabilizovat a již v roce 2014 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení České republiky celkem 8,1 milionu zahraničních turistů, což bylo o 3,5 procenta více než v roce Příjezdy zahraničních turistů překonaly očekávání analytiků i historický rekord, v roce 2013 se v českých hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo na 7,8 milionu turistů (revidovaná data). Vyplývá to z dat o návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení (ČSÚ). Oproti předpokladům nakonec nebyly dramatické ani dopady krize na ruském trhu, kdy se hovořilo o možném propadu rezervací v řádech %. Pokles u turistů z Ruska byl nakonec jen -13,4 % a z Ukrajiny -19,3 %. Ruské turisty částečně nahradila Jižní Korea (+21,9 %), Čína (+21,6 %) a narůstá i počet turistů z Izraele (+12 %). V roce 2015 pokračuje nárůst příjezdu zahraničních turistů do hromadných ubytovacích zařízení (2,4 miliony zahraničních turistů ve 2. čtvrtletí), což představuje meziroční nárůst o 8,4 %. Kromě již zmiňované Jižní Koreje a Číny začínají narůstat počty turistů z USA (ČSÚ). Do pozitivního vývoje příjezdů zahraničních turistů v prvním pololetí se promítla hlavně rostoucí poptávka turistů ze sousedních států platících eurem. Dopad současné měnové politiky ČNB na poptávku ze sousedních zemí je zcela jednoznačný. Kromě toho se projevil i dopad velkých akcí jak bylo mistrovství světa v hokeji, mistrovství Evropy ve fotbale do 21 let, či Plzeň Evropské hlavní město kultury (Monika Palatková, generální ředitelka agentury CzechTourism). Jak v případě domácích, tak i u zahraničních hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních se zkracuje délka pobytu. V roce 2003 byla průměrná délka pobytu 4,5 dne. V roce 2011 se hodnota snížila na 4,0 dne. Rychleji klesá v případě domácích turistů. U zahraničních turistů je sice délka pobytu nižší (3,9 dne), ale klesá pomaleji Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Silné stránky rozšiřování spolupráce příhraničních regionů a ostatních regionů a obcí se zahraničními partnery v oblasti ČR adaptabilní pracovní síla výhodná geografická poloha ČR z pohledu zahraničního turismu kvantitativně dostatečná ubytovací kapacita rozvoj národních a nadnárodních hotelových řetězců, a s tím spojená racionalizace řídících procesů (Praha a některá další nejvýznamnější střediska ČR) nárůst aktivní turistiky atraktivní nabídka památek UNESCO, vysoký kulturně-historický a přírodní potenciál staletá tradice českého lázeňství, tradice českého kulinářství, pivovarnictví a vinařství hustá a dokonale značená síť turistických tras a stezek, ve světovém měřítku unikátní Slabé stránky špatná úroveň spolupráce aktérů, zejména mezi veřejnou a soukromou sférou nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou kvalitních pracovníků a manažerů v ČR výrazná sezónnost s převahou letní turistiky v mnoha turistických regionech nevyváženost zahraniční návštěvnosti mezi Prahou a ostatními kraji ČR zaostávání za dynamickým rozvojem nabídky šetrných forem cestovního ruchu v konkurenčních destinacích (Rakousko, Německo apod.) nedostatečně rozvinuté školení základních dovedností a kompetencí (především sociálních a kulturních) zaměstnanců v odvětví 13

14 Příležitosti Hrozby další rozvoj přeshraniční spolupráce v ČR, zejm. v tvorbě společných turistických produktů a organizaci společných regionálních turistických veletrhů příchod dalších investorů zejména v oblasti hotelového průmyslu využití stávajícího vnitřního potenciálu ČR spojeného s podporou malého a drobného podnikání ve vazbě na tvorbu nových pracovních míst přívětivá daňová politika (DPH) rostoucí počet obchodních a služebních cest, pořádání kongresů jako faktor růst návštěvnosti ubytovacích zařízení rozvoj IT technologií ve všech oblastech cestovního ruchu tvorba a nabídka nových inovativních produktů cestovního ruchu, zachycení aktuálních trendů v cestovním ruchu podcenění významu koordinace společného postupu státních orgánů, orgánů samosprávy, regionálních rozvojových agentur, regionálních sdružení ČR a zájmových profesních sdružení ČR podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti ČR, včetně poradenské a vzdělávací činnosti pro začínající podnikatele (oblast vzdělávání dospělých) nízká mobilita pracovní síly nedostatečná orientace vzdělávacího systému na jazykové dovednosti nedostatečné kvality a struktury infrastruktury, vč. doprovodné infrastruktury konkurenční vliv evropských destinací, hlavně v bezprostředním okolí (rostoucí tlak na růst kvality a cenové dostupnosti služeb v ČR) neadekvátní reakce na kvalitativní posun v preferencích současných a budoucích spotřebitelů, kdy se životní cyklus produktů zkracuje, což vede k častější a intenzivnější inovační činnosti obecný růst daňového zatížení obyvatelstva, výraznější propady příjmů domácností V ý v o j z a m ě s t n a n o s t i d o r o k u a p r o j e k c e d o r o k u Počet zaměstnaných osob v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství mezi lety 2000 a 2014 prodělal několik výkyvů. V letech 2000 byla zaměstnanost v tomto odvětví na svém minimu na 156 tisících zaměstnaných osob. V následujících letech zaměstnanost v tomto odvětví rostla a dosáhla 187 tisíc zaměstnaných osob v roce Následující dva roky klesala a mezi lety 2008 a 2010 opět rostla a dosáhla úrovně 190 tisíc zaměstnaných osob. Následující dva roky opětovně významně klesala. Z hodnoty 173 tisíc zaměstnaných osob v roce 2012 zaměstnanost rostla a v roce 2014 dosáhla svého maxima na 195 tisíc zaměstnaných osob. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v Ubytování, stravování a pohostinství bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 201 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále mírně růst. 14

15 Řecko Kypr Španělsko Malta Irsko Portugalsko Chorvatsko Rakousko Itálie Spojené Království Slovensko Bulharsko EU28 Slovinsko Nizozemí Maďarsko Estonsko Česká republika Dánsko Německo Francie Finsko Belgie Švédsko Lotyšsko Lucembursko Litva Polsko Rumunsko Počet zaměstnaných (v tisících) Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství v České republice Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V souladu s vývojem počtu pracovníků rostl i podíl, který odvětví Ubytování, stravování a pohostinství zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice. V roce 2000 byl tento podíl 3,2 %, což z Ubytování, stravování a pohostinství činilo jedenácté největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v odvětví 4 % celkové zaměstnanosti a Ubytování, stravování a pohostinství si tak udrželo pozici jedenáctého největšího odvětví. Podíl odvětví Ubytování, stravování a pohostinství na celkové zaměstnanosti v zemi 12,0% 10,0% ,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0% Zdroj: Eurostat National Accounts V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Ubytování, stravování a pohostinství 4,6 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl 15

16 Ubytování, stravování a pohostinství na celkové zaměstnanosti podprůměrný. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Ubytování, stravování a pohostinství největší význam v Řecku (v roce 2014 zaujímalo 8,4 % celkové zaměstnanosti), nejnižší význam má naopak v Rumunsku (2,1 % v tomtéž roce). Ve většině ekonomik zemí Evropské unie význam tohoto odvětví mezi lety 2000 a 2014 rostl. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 8,9 %. Tato úroveň je vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v Ubytování, stravování a pohostinství 35,5 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v Ubytování, stravování a pohostinství, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Vzdělávání Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% P o d n i k a t e l s k á z á k l a d n a o d v ě t v í a n e j v ý z n a m n ě j š í z a m ě s t n a v a t e l é K bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE Nejvíce z nich, téměř 89 %, patří do odvětví Stravování a 16

17 pohostinství (NACE 56), dalších více než 11 %, patří do odvětví Ubytování (NACE 55). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 15 % ze všech podniků. Největší z nich jsou EUREST, spol. s r.o., AmRest s.r.o., CPI Hotels, a.s., GTH catering a.s., Sodexo s.r.o., McDonald`s ČR spol. s r.o., ARAMARK, s.r.o., OREA HOTELS s.r.o., SCOLAREST - zařízení školního stravování spol. s r.o., Quinn Hotels Praha, a.s. Druhý největší podíl (10,9 %) má své sídlo ve Středočeském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. ALMED SERVIS, s.r.o., AMI RESTAURANT,s.r.o., WELLNESS HOTEL a.s., MRAVENEC spol. s r.o., DYNATEL spol. s.r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihomoravském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 9,9 %. V tomto kraji sídlí např. Hotel International Brno, a.s., BAIEROVÁ, spol. s r.o., IMOBILIEN TREUHAND VERMöGENS VERWALTUNG, spol. s r.o. zkratka ITVV spol. s r.o., Gawain s.r.o. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 8,7 %, kde sídlí např. Třinecké gastroslužby, s.r.o., Zařízení školního stravování Opava, příspěvková organizace, STRAVOVÁNÍ ČAVOJSKÁ s.r.o., KLEIBLOVÁ s.r.o. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Karlovarském kraji, v Pardubickém kraji a na Vysočině Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název Logo Sídlo EUREST, spol. s r.o. Jankovcova 1603/47a, Holešovice, Praha 7 Provozovny v krajích - Profil společnosti Společnost EUREST, s.r.o. zajišťuje stravování a související služby ve velkých business centrech, v menších administrativních objektech nebo úřadech, stravování žáků a studentů (školní jídelny), ve výrobních provozech, pacientů i zaměstnanců ve zdravotnických zařízeních. Nabídku uzpůsobí věkovému složení klientů nebo národnostním specifikům. Společnost EUREST zajistí i provoz kantýny s doplňkovým prodejem. Hlavní výroby/služby Zajištění stravování Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků * Výkony (mil. Kč) *2012 Název Logo Sídlo AmRest s.r.o. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Evropská 2591/33E Praha 6 Pobočky KFC, Burger King a Starbucks po celé ČR Společnost AmRest s.r.o. je členem koncernu AMREST. Společnost AmRest s.r.o. v rámci ČR provozuje síť restaurací KFC, Burger King a kaváren Starbucks v celkovém počtu 80 provozoven. Společnost buduje své silné postavení na trhu nejen díky svým produktům a portfoliu značek, ale rovněž díky lidem, kteří ve firmě pracují. Každoročně má možnost profesního růstu až 80 % zaměstnanců. Zajištění stravování, občerstvení 17

18 Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Název Logo Sídlo CPI Hotels, a.s. Vladislavova 17, Praha 1 Provozovny v krajích Zahraniční pobočky Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Praha, České Budějovice, Františkovy Lázně, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Ostrava, Špindlerův Mlýn, Ústí nad Labem Bratislava, Budapešť, Moskva, Varšava CPI Hotels je s portfoliem 27 hotelů o celkové kapacitě převyšující lůžek a konferenčních míst jednou z největších hotelových skupin v ČR Od roku 1997 je výhradním zástupcem mezinárodní hotelové sítě Choice Hotels International pro značku Clarion v České republice a na Slovensku. Síť čtyřhvězdičkových fullservisových Clarion hotelů strategicky pokrývá nejvýznamnější krajská města, v současné době zahrnuje 9 Clarionů v 7 českých městech. V lednu 2009 představila společnost CPI Hotels unikátní projekt pětihvězdičkového Buddha-Bar Hotelu Prague, prvního hotelu mezinárodní sítě Buddha-Bar Hotels & Resorts. provoz hotelů a ubytování Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Název Logo Sídlo GTH catering a.s. Vyskočilova 1481/4, Praha 4 Provozovny v krajích Profil společnosti MULTI-Catering s.r.o. - dceřiná společnost Leader v segmentu stravování ve zdravotnictví na českém trhu, působící zejména v Pardubickém a Královohradeckém kraji. GTH zařízení školního stravování, spol. s r.o. - dceřiná společnost Stravování základních, středních i vysokých škol, společnost je zařazena do sítě škol. Skupina GTH multicatering vznikla v roce 2010 spojením a předchozí akvizicí společností GTH CATERING a.s., zabývající se stravováním zejména v průmyslových podnicích a administrativě, GTH zařízení školního stravování s.r.o., působící v oblasti školního stravování, a společnosti MULTI-Catering s.r.o., poskytující služby zejména v segmentu zdravotnictví, průmyslu a v Armádě ČR, současnými vlastníky/ akcionáři působícími v pozicích výkonného managementu společností. Historie jednotlivých společností, členů skupiny, se datuje do období a svou velikostí, celorepublikovým pokrytím a rozsahem služeb se společnost řadí mezi největší poskytovatele služeb v oblasti stravování v ČR. 18

19 Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Aktuálně společnosti se svými více než 1600 zaměstnanci měsíčně obslouží v segmentech průmyslu, administrativy, školství, zdravotnictví a armády okolo jednoho milionu zákazníků ve více než 95 provozovnách lokalizovaných po celé ČR. Cateringové služby Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) * * Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A. BISNODE Stability Rating Název skupiny Vynikající Dobré Rizikové Ratingové hodnocení AAA AA A BBB BB B CCC CC C Slovní popis Excelentní Vynikající Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Rizikový Vysoce rizikový Extrémně rizikový Slovní popis skupiny Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění závazků z obchodního styku, nutnost individuálního posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti ohrožené úpadkem. Úpadky D Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům. Zdroj: BISNODE V odvětví Ubytování, stravování a pohostinství tvoří největší část (téměř 36 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny dobrých (s ratingem v intervalu BBB-B). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů velmi vysoké. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 34,5 %, což je o 4,9 procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 35,8 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 6,7 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 11,1 procentních bodů více než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 1,4 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %. 19

20 Celá ČR Celé odvětví Ústecký kraj Karlovarský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Praha Plzeňský kraj Středočeský kraj Jihočeský kraj Vysočina Jihomoravský kraj Zlínský kraj Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% Ubytování, stravování a pohostinství ČR 0% Zdroj: BISNODE AAA AA A BBB BB B CCC CC C D Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Ubytování, stravování a pohostinství byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 1,44. To je v porovnání s ostatními odvětvími vysoká hodnota, která průměr ČR přesahuje o 0,49 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 0,99 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil jen o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Praze, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Ústeckém kraji. Následují Karlovarský kraj, Olomoucký kraj a Moravskoslezský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Jihomoravském kraji a ve Zlínském kraji. Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 2,5 2, ,5 1,0 0,5 0,0 Zdroj: BISNODE 20

21 Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 3,4 %. To je o 1,2 procentních bodů nad průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Jihomoravským krajem, Vysočinou a Libereckým krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Plzeňský kraj, Jihočeský kraj a především Ústecký kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními velmi málo atraktivní R e g i o n á l n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Ubytování, stravování a pohostinství pracuje v Praze, jedná se o téměř 21 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále téměř 11 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje ve Středočeském kraji, více než 10 % v Moravskoslezském kraji, necelých 10 % v Jihomoravském kraji a téměř 7 % v Jihočeském kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 4 a 6 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR průměrná. Rozložení zaměstnaných z odvětví Ubytování, stravování a pohostinství do krajů Vysočina; 4,0% Liberecký; 3,7% Plzeňský; 4,2% Zlinský; 4,2% Praha; 20,9% Pardubický; 4,3% Kralovehradecký; 4,4% Olomoucký; 5,0% Stredočeský; 10,7% Karlovarský; 5,6% Ústecky; 6,1% Moravskoslezský; 10,3% Jihočeský; 6,9% Jihomoravský; 9,7% Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Ubytování, stravování a pohostinství do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 21

22 Průměrná míra geografické koncentrace je patrná i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam, kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 10,7 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy podprůměrný (a tedy červená barva v mapě). Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Zatímco geografická koncentrace je průměrná, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky nadprůměrná. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou vysoké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Karlovarském kraji, kde se lidé z odvětví Ubytování, stravování a pohostinství podílí na celkové krajské zaměstnanosti ze 7,4 %, dále v Praze (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 4,8 %) a v Jihočeském kraji (4,2 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví ve Zlínském kraji (2,8 %) a v Plzeňském kraji (2,8 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích ukazuje tabulka. 22

23 Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj Podíl zaměstnaných Kraj Podíl zaměstnaných Karlovarský 7,4% Jihomoravský 3,2% Praha 4,8% Olomoucký 3,2% Jihočeský 4,2% Královéhradecký 3,2% Průměr ČR 3,7% Vysočina 3,1% Středočeský 3,6% Ústecký 3,1% Liberecký 3,5% Zlínský 2,8% Moravskoslezský 3,4% Plzeňský 2,8% Pardubický 3,3% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími). Podíl zaměstnaných v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje podíl odvětví Ubytování, stravování a pohostinství na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství nadprůměrná, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví. 23

24 Index geografické exkluzivity odvětví EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních Opravy a instalace strojů a zařízení a Výroba strojů a zařízení Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti velmi vysoká vysoká nadprůměrná průměrná podprůměrná nízká velmi nízká Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Ubytování, stravování a pohostinství ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Ubytování, stravování a pohostinství pracuje v jiném kraji, než bydlí 6,7 % osob, což je o 0,8 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. 24

25 3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly V ý v o j a s t r u k t u r a p o v o l á n í Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou Pracovníci v oblasti osobních služeb (ISCO 51), kteří v roce 2014 tvořili 64 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v Ubytování, stravování a pohostinství zaměstnáno 125,7 tisíc pracovníků patřících do této profesní skupiny. Dalšími významnými skupinami povolání v Ubytování, stravování a pohostinství jsou Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu (ISCO 14; 7 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 13 tisíc pracovníků) a Uklízeči a pomocníci (ISCO 91; 5 %, 10,6 tisíc zaměstnanců). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že ve struktuře v České republice je daleko více zastoupena skupina Pracovníci v oblasti osobních služeb a naopak méně zastoupena skupina Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu. Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90% 80% 70% 60% 4,2% 4,6% 4,5% 5,5% 12,0% 6,7% 5,4% 11,8% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků Uklízeči a pomocníci 50% 40% 30% 20% 64,4% 48,2% Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Pracovníci v oblasti osobních služeb 10% 14,8% 18,0% Ostatní 0% ČR 2014 EU Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství jsou Číšníci a servírky (ISCO 5131). V roce 2014 jich bylo v tomto odvětví zaměstnáno 51,2 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 46,4 tisíc pracovníků skupiny Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři (ISCO 5120), 17 tisíc skupiny Vedoucí provozu stravovacích, ubytovacích a dalších zařízení (ISCO 5151), 10,4 tisíc pracovníků skupiny Řídící pracovníci v oblasti stravovacích služeb (ISCO 1412) a 10,3 tisíc skupiny Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech (ISCO 9112). 25

26 Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj CZ-ISCO Počet 2014 (tisíc) Podíl na odvětví Číšníci a servírky ,2 24,9% Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři ,4 24,8% Vedoucí provozu stravovacích, ubytovacích a dalších zařízení ,0 7,3% Řídící pracovníci v oblasti stravovacích služeb ,4 6,2% Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech ,3 5,0% Vývoj od 2011 Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ P r o f e s n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Ubytování, stravování a pohostinství je odvětví s velmi vysokou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o druhé nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v Ubytování, stravování a pohostinství dosáhl hodnoty 0,428, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Ubytování, stravování a pohostinství odvětvím s třetí nejvyšší profesní koncentrací. Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň koncentrace Vzdělávání 1 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 2 velmi vysoká Peněžnictví a pojišťovnictví 3 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 5 vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 6 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 7 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8 vysoká Stavebnictví 9 nadprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti 10 nadprůměrná Těžební průmysl 11 nadprůměrná Zdravotní a sociální péče 12 průměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 13 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 14 průměrná Potravinářský a tabákový průmysl 15 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin. 16 podprůměrná Výroba dopravních prostředků 17 podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 18 podprůměrná Veřejná správa a obrana 19 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků 20 podprůměrná 26

27 Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 21 nízká Výroba elektrických a optických přístrojů 22 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 23 nízká Výroba strojů a zařízení 24 nízká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n. 25 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 26 velmi nízká Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ubytování, stravování a pohostinství je odvětví s nadprůměrnou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se toto odvětví z hlediska profesní exkluzivity umístilo desáté v pořadí. Nadprůměrná profesní exkluzivita vyplývá především z toho, že je Ubytování, stravování a pohostinství zaměstnává více než polovinu profesní skupiny pracovníci v oblasti osobních služeb. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,411, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie je Ubytování, stravování a pohostinství z hlediska profesní exkluzivity je taktéž nadprůměrným odvětvím. Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň profesní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 velmi vysoká Stavebnictví 4 velmi vysoká Vzdělávání 5 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 6 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 7 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 8 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9 nadprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 10 nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 11 průměrná Výroba dopravních prostředků 12 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 13 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti 14 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 15 podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 16 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků 17 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 18 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n. 19 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 20 nízká Výroba strojů a zařízení 21 nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 22 velmi nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká 27

28 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 24 velmi nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 25 velmi nízká Těžební průmysl 26 velmi nízká Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V ý v o j s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e s t u p n ě a o b o r u v z d ě l á n í V Ubytování, stravování a pohostinství nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání téměř polovina všech pracovníků v odvětví. 37 % pracovníků v Ubytování, stravování a pohostinství dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 6 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 7 % dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost Ubytování, stravování a pohostinství je značně nižší než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v tomto odvětví v posledních letech spíše stagnuje, čímž toto odvětví zvyšuje svůj odstup od zbytku ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste. Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství a v celé ekonomice 100% 90% 80% 70% 60% 4,9% 5,8% 36,0% 37,1% 18,0% 38,0% 23,0% 37,5% vyšší odborné a vysokoškolské středoškolské s maturitou 50% 40% 30% 51,9% 49,8% středoškolské bez maturity 20% 10% 39,0% 35,3% základní 0% 7,3% 7,3% 5,0% 4,1% Ubytování, stravování Ubytování, stravování a pohostinství a pohostinství ČR celkem ČR celkem Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Vzdělanostní úroveň pracovníků v Ubytování, stravování a pohostinství se pod průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie, kromě Rumunska. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v Ubytování, stravování a pohostinství hodnoty 93,7 % 28

29 Rumunsko Chorvatsko Polsko Maďarsko Litva Bulharsko Slovensko Lotyšsko Kypr Irsko Česká republika Slovinsko Estonsko Spojené Království Rakousko Itálie Řecko Francie EU28 Malta Portugalsko Finsko Německo Španělsko Nizozemí Švédsko Belgie Dánsko Lucembursko průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství ve všech zemích Evropské unie. Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce % 100% 80% 60% 40% 20% 0% Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství je obor Hotelnictví, restaurace, stravování, který absolvovalo 42 % všech pracovníků v odvětví. S 12 % následují obecně zaměřené studijní obory, které převažují zejména u středoškolsky vzdělaných pracovníků bez maturity. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v Ubytování, stravování a pohostinství jsou Velkoobchod a maloobchod, Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže a Management a správa. 29

30 Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90% 80% 70% 9,4% 12,1% 4,3% 5,9% 7,3% 4,1% 9,3% Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Potravinářství Management a správa 60% 50% 34,3% 56,6% Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Obecné vzdělání 40% 30% 20% 10% 40,1% 16,6% Velkoobchod a maloobchod Hotelnictví, restaurace, stravování ostatní 0% SŠ s MZ Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ SŠ bez MZ V z d ě l a n o s t n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a z a m ě s t n a n ý c h Ubytování, stravování a pohostinství se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístilo jako čtvrté v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v Ubytování, stravování a pohostinství lze tedy hodnotit jako velmi vysokou a vzdělání pracovníků v tomto odvětví je tedy stejnorodé. Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Vzdělanostní koncentrace odvětví Stavebnictví 1 velmi vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2 velmi vysoká Výroba kovů a kovodělných výrobků 3 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 4 velmi vysoká Výroba strojů a zařízení 5 vysoká Zdravotní a sociální péče 6 vysoká Těžební průmysl 7 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 8 vysoká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 10 nadprůměrná Vzdělávání 11 nadprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl 12 nadprůměrná Výroba dopravních prostředků 13 průměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 průměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků 15 průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16 průměrná 30

31 Peněžnictví a pojišťovnictví 17 podprůměrná Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 18 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 19 podprůměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti 20 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 21 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 22 nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 24 velmi nízká Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25 velmi nízká Veřejná správa a obrana 26 velmi nízká Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ubytování, stravování a pohostinství je odvětví s podprůměrnou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění 39 % zaměstnaných, kteří mají středoškolské vzdělání s maturitou v oboru Hotelnictví, restaurace, stravování a 35 % pracovníků, kteří stejný obor absolvovali na středoškolském stupni bez maturity. Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň vzdělanostní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Vzdělávání 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 5 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 6 vysoká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 7 nadprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 8 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 9 nadprůměrná Stavebnictví 10 nadprůměrná Zemědělství, lesnictví a rybolov 11 průměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 12 průměrná Vydavatelské a mediální činnosti 13 podprůměrná Těžební průmysl 14 podprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 15 podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 16 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 18 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 19 nízká Výroba dopravních prostředků 20 nízká Výroba kovů a kovodělných výrobků 21 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 22 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 24 velmi nízká Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků 25 velmi nízká 31

32 Výroba strojů a zařízení 26 velmi nízká Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ O d v ě t v o v á m o b i l i t a : p ř í c h o d y d o o d v ě t v í a o d c h o d y z o d v ě t v í Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Ubytování, stravování a pohostinství je indikátor flexibility nižší než 1, což znamená, že nižší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k mírně podprůměrně flexibilním. Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 32

33 Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství 35 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezlo opět v tomto odvětví. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, nadprůměrný. Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 50,0% Zdravotní a sociální péče 43,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 39,3% Vzdělávání 38,9% Stavebnictví 35,8% Ubytování, stravování a pohostinství 34,9% Těžební průmysl 33,3% Výroba dopravních prostředků 27,8% Doprava, skladování a poštovní činnosti 25,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25,2% Veřejná správa a obrana 24,6% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23,4% Peněžnictví a pojišťovnictví 22,0% Potravinářský a tabákový průmysl 21,1% Zemědělství, lesnictví a rybolov 20,3% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 19,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 18,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 17,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 17,2% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16,4% Výroba strojů a zařízení 14,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 13,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 13,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 11,9% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9,3% Vydavatelské a mediální činnosti 7,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (44 %), podíly u ostatních skupin jsou velice vyrovnané. Nadprůměrný mezi ostatními skupinami odvětví je podíl těch, kteří v odvětví našli jiné uplatnění (plyne to i z výše uvedené tabulky). 33

34 Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, 3% Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Potravinářský a tabákový průmysl Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a Ubytování, stravování a pohostinství Výroba elektrických a optických přístrojů Těžební průmysl Dřevozpracující, papírenský a Velkoobchod, maloobchod a opravy Celkem Chemický, farmaceutický a rafinérský Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Umělecké, sportovní, zábavní a další 5% Telekomunikační a informační Vzdělávání Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 4% 6% 4% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 6% 6% 6% 5% 10% 11% 9% 12% 8% 8% 8% 9% 8% 8% 11% 17% 20% 17% 18% 22% 14% 22% 14% 27% 19% 17% 26% 16% 22% 31% 23% 28% 30% 16% 22% 35% 33% 31% 28% 6% 40% 6% 7% 11% 43% 25% 10% 46% Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, podíl příchodů ze vzdělávání patří mezi odvětvími k nejvyšším a činí 16 %. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Vzdělávání a Potravinářský a tabákový průmysl. V odchodech z odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství jsou skupiny příchodů a odchodů výrazně odlišné a odlišná je jejich struktura ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Pouhá pětina osob odchází do jiných odvětvových skupin, nejčastěji se jedná o odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Zdravotní a sociální péče a Vzdělávání. 11% 16% 6% 9% 12% 10% 11% 18% 8% 14% 7% 17% 12% 25% 25% 6% 21% 9% 8% 13% 16% 10% 16% 14% 15% 17% 15% 15% 19% 18% 10% 24% 10% 15% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8% 13% 11% 12% 18% 36% 24% 31% 11% 8% 10% 22% 13% 20% 63% 14% 52% 46% 46% 45% 45% 45% 44% 44% 43% 42% 41% 41% 40% 39% 39% 37% 36% 36% 33% 31% 29% 28% 28% 27% 27% změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti 24% 34

35 Odvětví Ubytování, stravování a pohostinství: Příchody a odchody přišli do odvětví odešli z odvětví (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) 15,8% 13,9% z toho: z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 9,4% 11,0% přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 13,7% 20,6% Velkoobchod, maloobchod a opravy Velkoobchod, maloobchod a opravy 3,3% motorových vozidel motorových vozidel 3,5% Vzdělávání Potravinářský a tabákový průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 2,7% Zdravotní a sociální péče 2,8% 1,1% Vzdělávání 2,4% 0,9% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních 1,3% 0,9% Doprava, skladování a poštovní činnosti 1,3% přišli ze vzdělávání (ze školy) odešli do vzdělávání (do školy) 16,4% 12,3% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 16,5% přišli z nezaměstnanosti 43,9% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 22,2% z toho odešli do důchodu 11,9% odešli mezi nezaměstnané 33,9% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP V ý v o j d e m o g r a f i c k é s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e v ě k u a p o h l a v í a z m ě n a v z d ě l á n í p o d l e v ě k u Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. 35

36 Odvětvová skupina Ubytování, stravování a pohostinství je s průměrným věkem 39,9 let třetí nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 2,6 roku méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 4,0 roky, což je rychlejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Průměrný věk a jeho změna v odvětvích Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Ubytování, stravování a pohostinství mezi zaměstnanými jen 1,8 % osob starších 60 let, nyní je to již 6,5 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku let. Zatímco v roce 2000 tato skupina tvořila 14,9 %, v roce 2014 již byl její podíl 17,7 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 bylo mladších 30 let ještě 37,3 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 24,1 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 12 % čerstvých absolventů (opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech). To je o dva procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně nadprůměrná. V odvětví Ubytování, stravování a pohostinství převládají mezi zaměstnanými v ČR ženy. Ty tvoří více než 59 % ze všech zaměstnaných v této odvětvové skupině. To je o 16 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR. 36

37 Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním. Vzdělání absolventů a osob starších 55 let Absolventi z posledních 5 let Osoby 55+ Rozdíl (absolventi osoby 55+) (v proc. bodech) ZŠ a nižší 5,1% 13,2% -8,0 SŠ bez MZ 28,0% 55,4% -27,4 SŠ s MZ 48,1% 28,4% 19,8 VOŠ a konzervatoř 1,3% 0,2% 1,0 Bakalářské 10,7% 0,0% 10,7 Magisterské 6,7% 2,8% 3,9 Doktorandské 0,0% 0,0% 0,0 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Ubytování, stravování a pohostinství je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Ekonomie, který absolvovalo 3,6 % nedávných absolventů a 3,0 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Obecné vzdělání (14,5 % u nedávných absolventů a 16,5 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Velkoobchod a maloobchod ze 7,7 % u skupiny starších na 1,5 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů výrazně narostl podíl oborové skupiny Hotelnictví, restaurace, stravování: z 31,2 % u starších 55 let na 42,7 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů nejvyšší oborové zastoupení. Druhé nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Obecné vzdělání. Mezi pracovníky staršími 55 let je nejčastěji zastoupen také obor Hotelnictví, restaurace, stravování. 37

38 Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let Tabulka obsahuje 81 % všech zaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 38