politiky z června Doc. Ing. Ing. Antonín n Peltrám CSc Institut pro evropskou integraci,

Transkript

1 Přehodnocení Bílé knihy dopravní politiky z června tr.. a česká doprava Doc. Ing. Ing. Antonín n Peltrám CSc Institut pro evropskou integraci, Bankovní institut vysoká škola a.s. Praha Telč

2 Aktualizace dat k českým a evropským drahám Podklady: Výroční zpráva ČD D a.s 2004 Výroční zpráva SŽDC S s.o Statistika UIC za rok 2004 Statistika přepravy p epravy železnic UIC 2005

3 Úvěry pro České dráhy s.o. Z výroční zprávy SŽDC: S Organizace převzala p evzala krátkodob tkodobé závazky k mil. KčK dlouhodobé závazky k mil. KčK Banky mil. Kč, K Stát t mil. Kč, K Dluhopisy 7000 mil. Kč, K - smlouva o prominutí závazků mil. KčK + pohledávky 6772 mil. Kč K (nesplaceno ještě 422 mil. Kč) K

4 Postavení českých drah, zastoupených ČD D 2004 (1) ČD D z 25 evropských států s železnicemi počtem pracovníků 5. délkou sítěs 7. vlakovými km 8. osobokm + čtkm 9.

5 Výkony českých drah, zastoupených ČD 2004, na 1000 pracovníků České dráhy jsou z 25 evropských států s železnicemi km sítěs 19., vlakovými km 20., osobokm + čtkm 20. To je ovšem také důsledek nedokončen eného oddělen lení dopravního provozu a infrastruktury

6 Statistika přepravy p epravy UIC 2005 U ČD D došlo meziročně k poklesu přepravených osob, přepravených t, tkm. K nárůstu n došlo jen u osobokm. Jako u řady železnic poklesla mezinárodn rodní přeprava (rozsahem neodpovídá strategické poloze ČR) v t a tkm (z 61% na 60%))

7 Rok Počet cestujících ch ve vlaku (2005 kombinace UIC a SŽDC) S Počet cestujících ch Rok Počet cestujících ch , , , , , ,5

8 Finance na drážní infrastrukturu v mil. KčK Příjem od částka Podíl částka Podíl dopravců % ,3 % SFDI % ,7

9 Návrh operačního programu Doprava z června tr. Číslo prior. osy název 1 Modernizace a rozvoj žel. sítěs TEN-T 2 Výstavba a moder. sítěs D a ost.. TEN-T 3 Moder. žel. sítěs a vod. cest mimo TEN-T 4 Moder. sil. 1.třídy mimo TEN-T 5 Moder. a rozvoj M; systémů řízení dop. 6 Multim.. přepravy, p epravy, voz. žel.os.dopravy 7 Technická pomoc-fs 8 Technická pomoc- EFRR

10 Indikativní návrh OPP Doprava Osa FS,ERDF Národní z. celkem ,0 6893/568, , ,4 8414, , ,6 3992, , ,4 4275, , ,0 1481,2 9881, ,0 1260,0/64,4 8828, ,8 436,8 2903, ,6 109,2 730,8 C e l k e m , , ,2/ 632, ,8

11 Několik poznámek k infrastruktuře Soukromý národnn rodní kapitál l je patrně státn tní úvěr Na spolufinancování z EU maximáln lní 85% podíl- taktika? Jinak na financování z národnn rodních zdrojů mil. KčK Vesměs s 19% podíl l DPH z ,8 = = necelých mil. KčK - Z příspp spěvku na dopravu by se odčerpalo cca 7400 mil. KčK

12 Investice v mil. KčK (položka,odhad,n ka,odhad,návrh OP) Položka Odhad Návrh OP Dokončen ení sítě D D+R Dokončen ení sítě R ,596,4 Modernizace žel ,4 Údržba pozem.kom Údržba želez.sítě C e l k e m ,8

13 Možnost zvýšen ení financí Vlastní zdroje, zejména navýšen ením m podílu spotřebn ební daně a výkonovým zpoplatněním m D a silnic I.tř. vyšší šším m využit itím m prostředk edků z FS ve prospěch dopravy Úvěry s přemp eměnou SFDI na akciovou společnost typu ASFINAG, (za určitých podmínek úvěry nad maastrichtské referenční hodnoty) Bez restrukturalizace železnic nebude nadějn jné

14 Česká dilemata- dekoncentrace počet zaměstnanc stnanců na živnost či i podnik (1) Obec Obec Loděnice 8,35 2,45 Mýto 13,26 2,38 Beroun 10,53 2,37 Rokycany 10,32 2,53 Králův Dv. 12,94 2,14 Hrádek 21,17 3,87 Zdice 12,98 2,98 Břasy 37,72 2,87 Hořovice ovice 10,24 2,78 Chrást 11,22 2,44 Komárov 16,58 3,33 St.Plzenec 11,93 2,53

15 Česká dilemata- dekoncentrace počet zaměstnanc stnanců na živnost či i podnik celkem v zázemí D5 a podle okresů Výjezdy z D5 celkem (1) 11,66 2,59 Okres Pha-Západ 11,45 2,12 Okres Beroun 17,33 2,63 Okres Rokycany 13,32 2,71 Okres Plzeň 13,36 2,34 Celkem (2) 13,36 2,34 Koncentrace v místech m u D větší než u okresů

16 Česká dilemata- výroba aut v EU Výroba vozidel ve státech tech EU15 klesala, vznikl dojem (Británie), že e zaoceánsk nská konkurence produktivitou práce zvítězí. Dojem, že e nutno bojovat za zachování,, aža za nynější Komise CAR 21 Konkurence kvalitou, inovacemi Obdobně REACH, mech. zprac.. kovů,, můžm ůže vzniknout dokonce problém m ocelářstv ství Až na výjimky staré státy ty EU prohrávaj vají proti novým

17 Česká dilemata- výroba aut Škoda VW- obrat 220 mld. Kč, K Nárůst + Kolín- cca 500 mld. Kč, K Nárůst + Nošovice ovice obrat = cca roční příjem státn tního rozpočtu bez příjmu p z privatizace Velká produkce- velký trh Nemůž ůže e být jen pro vývoz Možnosti pro domácí trh značné Minimáln lně nárůst o 1/3 a většív proběh Zastaralost parku Chabá infrastruktura Relativně vysoké zdanění- lze zvýšit?

18 Podmínky pro efektivnost železnice I když nadále heslo o většív ším m přátelstvp telství železnice a vodní dopravy k životnímu prostřed edí,, neplatí obecně,, je podmíněno no využit itím m kapacity dopravních prostředk edků a nákladová efektivnost v části, závisejz visející na infrastruktuře, podmíněna na přimp iměřeným počtem dopravních jednotek, ovlivňuj ujících ch rozvržen ení nákladů tak, aby byly z poplatků a únosných dotací udržiteln itelné, Také s většív ším m zapojením železnice do integrovaných přepravních systémů

19 Příprava revize BíléB knihy Rozsáhl hlé diskuse noová nebo revidovaná? Boj o koncepci, termíny posunuty o více v než rok. Poslední diskuse 1.prosince 2005, pak prostřednictv ednictvím m internetu- až do Radikáln lnější názory, než nakonec ve sdělen lení Udržet mobilitu v pohybu

20 Shrnutí diskusí 2 BíléB knihy 1992 a k trvale udržiteln itelné mobilitě odstranit nevyváženost enost v dělbd lbě práce, decoupling růstu stu HDP a přepravnp epravních výkonů, Přehodnocení dělby, přesun p na železnici a plavbu Podporou investic z TEN-T T (železnice( o něco n více v než D); dohromady ale opět t málom lo- místo 20 mld. cca 8 mld. Liberalizace trhu Pozornost uživatelu ivatelům Ekologie a snížen ení nehod stále nejdůle ležitější Nově globalizace a terorismus

21 Lisabonská strategie Rychlejší růst ekonomiky a nárůst n lepší ších pracovních ch místm Nelze omezit mobilitu-pl plán decoupling nerealistický, nepomohla ani tvrdá regulace Kde liberalizace železnic, tam jejich lepší výkonnost Nadále investiční preference, ale Málo peněz z všeobecnv eobecně Základové tunely - nesmírn rně náročné Integrované systémy, zde ale systémy za účasti asti železnice efektivní nad km. Samozřejm ejmě ucelené vlaky, příměstskp stská doprava, TGV na vrub lůžl ůžkových vozů

22 Nereáln lné předpoklady u železnice 50 % podíl l jednotlivých vozových zásilek z v Evropě nerealistický životaschopných by bylo 30%. Původní cíl -35% podíl železnice v nových členských státech tech nepřihl ihlížel k potřeb ebě restrukturalizace ekonomiky i restrukturalizace železnic Naopak se kritizuje nedosažen ení 36 % podílu kombinované dopravy na železnici- obecně se doporučuje uje rychlejší ozvoj přepravních systémů

23 Silniční doprava Nutno učinit u více v pro cíl c l snížen ení mrtvých do roku 2010 na 50% (=25000 ročně), někde n bez mrtvých Nutno omezit negativní vlivy: ztráty ty z kongescí,, snížit emise, ale problém m přesunu p přeprav p (zejména současných) ze silnice na železnici se nezdá být přílip liš nadějný, protože 85 % celkové hmotnosti v silniční dopravě se přepravuje do 150 km 88% do 250 km a jen 1-2% 1 přes p 1000 km.

24 Komise Evropských společenstv enství Brusel COM (2006) XXX SDĚLEN LENÍ KOMISE RADĚ A EP Udržet Evropu v pohybu- trvale udržiteln itelná mobilita pro nášn kontinent. Středn ednědobé hodnocení Bílé knihy k dopravě 2001 Zveřejn ejněno no 22. června 2006

25 OBSAH-1 1. Nový obsah evropské dopravní politiky 1.1 Cíle C dopravní politiky 1.2 Vyvíjej jející se kontext 1.3 Evropská dopravní politika Situace v sektoru dopravy 2.1 Růst R dopravy 2.2 Vlivy dopravy 3. Trvale udržiteln itelná mobilita na vnitřním m trhu spojování Evropanů 3.1 Pozemní doprava 3.2 Letectví 3.3 Vodní doprava 4. Trvale udržitelný rozvoj pro občany any- provozně bezpečná,, bezpečná a zabezpečen ená doprava 4.1 Zaměstnanost a pracovní podmínky 4.2 Práva cestujících ch 4.3 Bezpečnost nost provozu 4.4 Bezpečí 4.5 MěstskM stská doprava

26 OBSAH-2 5. Doprava a energie Optimalizace infrastruktury 6.1 Dvě výzvy: snížen ení kongescí a zvýšen ení dostupnosti 6.2 Mobilizace všech v druhů financování 6.3 Platební karty 7. Inteligentní mobilita 7.1 Dopravní logistika 7.2 Inteligentní dopravní systémy 8. Globáln lní dimenze 9. Závěr: obnovená agenda 9. PŘÍLOHA 1: Pracovní sešit. Výběr r hlavních akcí PŘÍLOHA 2: Situace v sektoru dopravy- fakta a projekce

27 1. Nový kontext evropské dopravní politiky 1.1 Cíle C dopravní politiky Cílem trvale udržiteln itelné dopravní politiky EU je, aby dopravní systémy uspokojovaly ekonomické,, sociáln lní a environmentáln lní potřeby společnosti. Efektivní dopravní systémy jsou zásadnz sadní pro evropskou prosperitu, protože e mají významný vliv na ekonomický růst, rozvoj a životní prostřed edí.sektor se podílí 7% na HDP a cca 5% na zaměstnanosti. Je důled ležitým sám s m o sobě,, ale mám také značný ný vliv na evropskou ekonomiku jako celek. Mobilita zboží a osob je zásadním m prvkem fungování evropské ekonomiky jako celku, zásadnz sadním m prvkem konkurenceschopnosti evropského průmyslu a služeb; Mobilita základnz kladním m právem občana.

28 Cíle dopravní politiky 2 tku se dopravní politika EU v posledních 15 létech l rychle rozvíjí.. Cíle C od BíléB knihy dopravní politiky 1992 přes p Bílou B knihu 2001 po dnešní sdělen lení platí: : poskytnout Evropanům účinné a efektivní dopravní systémy, které Od pomalého počátku se nabízej zejí vysokou kvalitu mobility lidem a zboží napříč Unií chrání životní prostřed edí,, zajišťuj ují energetickou bezpečnost, podporují minimáln lní pracovní normy a chrání cestující a občany

29 Cíle dopravní politiky 3 Ekologické tlaky se podstatně zvyšuj ují; ; jsou a budou významné zdravotní a ekologické problémy, např. na poli znečištění ovzduší ší.. Je zapotřeb ebí podpora vysoké úrovně ochrany a zlepšen ené kvality prostřed edí příspěvek uživatelu ivatelů k energetické bezpečnosti (zabezpečen ení) V sociáln lní oblasti podporuje politika EU zlepšen ení kvality zaměstnanosti stnanosti a lepší kvalifikace Je nutná ochrana občan anů EU jako uživatelu ivatelů a poskytovatelů dopravních služeb, (zabezpečen ení a bezpečí- safety + security) Inovace v podpoře e mobility a ochrany zvýšen ením efektivnosti a trvalé udržitelnosti narůstaj stajícího sektoru dopravy

30 Cíle dopravní politiky 4 Mezinárodn rodně propojit politiky Unie Jsou jádrem j Lisabonské strategie pro růst r a zaměstnanost. Vnitřní trh přinesl p efekty, ale i problémy Mobilitu nutno oddělit všemi v disponibilními nástroji od negativních vlivů,, přesunem p k životnímu prostřed edí přátelštějším m druhům dopravy, ko-modalitou.

31 1.2 MěnícíM se kontext 1 Rozší šíření dalo a dád EU kontinentáln lní dimenzi Dopravní odvětv tví se měním rozší šířením m i globalizací Doprava se rychle stává high tech a v tom ji na úrovni EU podporuje i 7. rámcový r program Proto jsou klíčov ové inovace Doprava je ovlivněna na mezinárodn rodními závazky z k ochraně životního prostřed edí Doprava musí přispět t k dosažen ení cílů energetické politiky (30% celkové spotřeby energie), 98% z ropy

32 1.2 MěnícíM se kontext 2 Hrozba terorismu Změněné toky zboží Prudce se rozvíjej jející ekonomiky Evropská politika sousedství umožň žňuje promítnout principy politiky EU do sousedních zemí Vyvíjí se také správa: rámec r vnitřního trhu je vytvořen, nutno poučit se ze zkušenost eností a postupy zlepšit

33 Evropská dopravní politika V BíléB knize 2001 problémy: Nevyváženost enost rozvoje různých r zných druhů dopravy Kongesce na trasách, ve městech, m stech, ve vzduchu K tomu návrh n legislativních a další ších opatřen ení Otevírání železnice konkurenci Modernizované sociáln lní podmínky Definice 30 prioritních projektů TEN Posílen lení práv v leteckých cestujících ch Financování infrastruktury i ze zpoplatnění Podpora intermodáln lní dopravy-marco Polo Inovační projekty Galileo, ERTMS, SESAR K přípravp pravě sdělen lení rozsáhl hlé konzultace

34 Evropská dopravní politika od 2001 Současn asně program lepší regulace Od regulace k měkčím m m nástrojn strojům Varianty v příloze p

35 2. Situace v sektoru dopravy 2.1 Růst R dopravy Nákladní ročně v období v průměru ru 2,8%, HDP 2,3%. Osobní 1,9 % Celkem nákladnn kladní + 28%, (silniční +35%), osobní + 18% (silniční + 17%). Cca stejně námořní doprava na krátk tké vzdálenosti Železniční nákladní doprava + 6%. VětšíV nárůst ve státech, tech, které otevřely ely trh. ¼ celkového růstu r TGV Letecká uvnitř EU + 50% Vodní doprava růst r v některých n státech tech (Belgie 50%, Francie 30%)

36 Dělba práce v dopravě Silniční nákladní 44%, osobní 85%. Ovlivněno no poklesem hromadných druhů zboží a potřebou z z domu do domu Železnice 10% a 6 %. Relativní pokles někde n kde od 2001 zastaven V letecké dopravě nízko-nákladoví dopravci 25%- podporují regionáln lní letiště Námořní doprava 39% přepravy p v EU a téměřt 90% vnější přeprava Vnitrozemská vodní doprava jen 3%

37 Předpoklady a realita Předpoklady v BíléB knize 2001: HDP ročně 3%, dosáhlo se 1,8% Odhad HDP 2,1%, HDP celkem 52%,doprava 50% Osobní doprava 1,5% ročně (+35%) Modelové výpočty: zhruba stabilizace dělby d práce.

38 2.2 Účinky dopravy Náklady životního prostřed edí z dopravy odhadem 1,1 % HDP Silniční kongesce 1% Katalyzátory, tory, filtry aj. snížení emisí za 15 let o 30-40%. Nutno dále: d Euro 5, pak Euro 6, u nákladnn kladních Euro VI Letecká- z velkého růstu r stu růst r malých podílů problém Bezpečnost nost- počet mrtvých poklesl proti 2000 o téměř 17% - na mrtvých a 1,7 mil. raněných ných Cíl C l 2010 ale 25000

39 3.Trvale udržiteln itelná rozvoj na vnitřním trhu- spojování Evropanů - Vnitřní trh silniční dopravy stabilizován, liberalizován n v EU (přes omezení) -kabotáž 1,2% - Právn vní rámec železniční nákladní dopravy bude dokončen do Trvají ale překp ekážkyky - V konkurenčním m prostřed edí (zejména technické- provozní propojitelnost), neuznávání vozidel a produktů,, chabá koordinace infrastruktury a propojení systémů IT, jednotlivé vozové zásilky - Restrukturalizace vedla k - sociáln lním m důsledkd sledkům - Evropská železniční agentura

40 3.2 letectví V EU je vnitřní trh realitou a motorem růstur Globalizace a nízko n nákladovn kladoví dopravci Investice do infrastruktury pozemní i ve vzduchu Jasnější pravidla pro stanovení poplatků Nutno nadále sledovat státn tní pomoc, tak aby nenarušovala konkurenci

41 3.3 Vodní doprava 2/3 hranic EU moře Cesty po moři i mezi dvěma členskými státy ty se pokládaj dají s ohledem na regulaci za mezinárodn rodní Zvýšený objem přepravy p epravy přístavy p zajistí,je ale nutno posílit spojení se zázemz zemím Splavné řeky- jen 3% využit ití kapacity, na určitých koridorech však v 40%. Malé využit ití Dunaje Realizovat akční plán n NAIADES

42 4.Trvale udržiteln itelná mobilita pro občany 4.1 Zaměstnanost a podmínky práce Doprava zaměstn stnává přes 10 milionů lidí Je zapotřeb ebí vysokou zaměstnanost zachovat, zvýšit podíl l mladých a zajistit školením m jejich vysokou profesionáln lní úroveň Náklady práce se výrazně liší ší. 4.2 Práva cestujícího ho- posoudit vliv kvality na konkurenceschopnost 4.3 Bezpečnost provozu. Snížit nehodovost zejména v případě smrtelných nehod 4.4 Bezpečí boj proti terorismu- Evropský program ochrany kritické infrastruktury EPCIP.

43 4.5 MěstskM stská doprava 80 % občan anů žije ve městech. m Města M využívaj vají různé druhy dopravních prostředk edků.. 40% emisí silniční dopravy. Spíš íše e problém m velkých měst m než EU. Ale podpůrn rné akce- projekt CIVITAS Připravuje se Zelená kniha k městskm stské dopravě

44 5. Doprava a energie Společné cíle dopravní a energetické politiky: Snížen ení emisí a Snížen ení závislostí na dovozu 71% spotřeby ropných produktů doprava, z toho silniční 60%, letecká 9%,železni elezniční b75% elektrické energie a 25% fosilních paliv. K zajištění snížen ení výzkum a vývoj, uplatnění ICT. DO 2010 cíl c l 5,75% biopaliv,, dobrovolné závazky průmyslu snížit emise CO2 do 2008 na 140g/km a 120g/km 2012.

45 6. Optimalizace infrastruktury Fyzickým nástrojem n vnitřního trhu TEN. Obecně vysoce kvalitní,, ale problémy výzvy: Snížen ení kongescí Nejen silnice a města. m Do roku letišť - provoz ohrožen vážnými v kongescemi Zvýšen ení dostupnosti Zásadní pro okrajové státy ty Spolufinancování zvyšov ování kapacit a odstraňov ování chybějících spojení

46 6.2 Mobilizace všech v finančních zdrojů Plné náklady 30 TEN projektů z roku 2004 odhadnuty na 250 mld.. Veřejn ejné zdroje ve všech v státech tech pod 1% HDP Středn ednědovýdový výhled do roku 2013 přidp idává jen málom Členské státy ty musejí optimalizovat využit ití zdrojů 450 mil. Marco Polo EIB 20 mld. ale včetnv etně regio- TEN jen cca 7,5 mld. a jedná se o navýšen ení. JASPERS Zpoplatnění kartami Doplněk k směrnice k zpoplatnění vybrané infrastruktury Komise do obecně uplatnitelný, vyčerp erpávající a transparentní model zpoplatnění infrastruktury se započítáním externalit

47 7. Inteligentní mobilita, Globáln lní rozměr 7.1 Dopravní logistika ICT a odstraňov ování překážek logistiky 7.2 Inteligentní dopravní systémy Není důvod vod nepoužívat ICT ve všech v druzích dopravy GALILEO, ERTM, iniciativa Intelligent Cars,, SESAR 8. Globáln lní rozměr Sektor dopravy je podstatou mezinárodn rodní. Členské státy ty mají společný zájem z rozvíjet mezinárodn rodní režimy zaručuj ující vysokou úroveň bezpečnosti a bezpečí a ochrany sociáln lní a životního prostřed edí.. Je vůdčí silou v mezinárodn rodních organizacích ch (IMO) ILO,ICAO.

48 Globáln lní rozměr EU vůdčív poskytovatel dopravních služeb: 30% v letecké dopravě,, 40% námon mořní loďstvo; 16% exportu EU. Galileo, SESAR, ERTMS. Účast v kole Doha. Většina mezinárodn rodní spolupráce založena před p vnitřním m trhem- EU stále není (dostatečně) zastoupena v těchto t organizacích. ch. Rozší šíření má velký vliv na dopravu Dopravní politika EU ovlivňuje kandidátsk tské státy ty a partnerské státy ty v rámci r politiky evropského sousedství.

49 Závěry: renovovaná agenda dokončen ení vnitřního trhu. K tomu v dopravě 15 let.hlavní cíle dopravní politiky stejné. Přesun k přátelp telštějším m druhům m dopravy pro životní prostřed edí. Nutná ko-modalita modalita- efektivní využit ití různých druhů dopravy samostatně a v kombinaci

50 Příloha 1-1 itinerář hlavních akcí (1) 2006 Hodnocení vnitřního trhu v silniční dopravě Akce k odstranění technických překp ekážek interoperability a vzájemn jemného uznávání zařízen zení; program na podporu železničních nákladnn kladních koridorů v dopravní logistice Letectví: : hodnocení opatřen ení k liberalizaci; pozornost kapacitě letišť a zpoplatnění Logistika: logistická strategie nákladnn kladní dopravy a široká diskuse o možné akci na úrovni EU Galileo: stanovení možných budoucích ch uplatnění

51 (2) Příloha 1-1 itinerář hlavních akcí (2) 2006 Bezpečí: : strategie pro kritickou infrastrukturu Zpráva k realizaci směrnice o biopalivech 2003 Užití energie v dopravě: : akční plán n efektivnosti využit ití a harmonogram obnovitelných zdrojů Mezinárodn rodní organizace: reflexe na lepší zastoupení zájmů EU v mezinárodn rodních organizacích ch jako IMO, ICAO s využit itím m rozpětí možné politické volby

52 2007 (2) Zelená kniha k městskm stské dopravě Logistika: definice akčního plánu Platební karty pro infrastrukturu: přípravný p pravný výzkum a konzultace, slyšen ení podílej lejících ch se Zpráva o scénářích ch dopravy s 20 a 40tiletým horizontem Silniční doprava: hodnocení legislativy k pracovním m podmínk nkám Železniční doprava: sledování trhu včetnv etně tabulky výsledků

53 2007 (3) Říční doprava: počátek realizace NAIADES Námořní doprava: politika evropských přístavp stavů Letectví: : hodnocení a dokončen ení rámce společného nebe a vytvořen ení podniku SESAR Trans-evropsk evropské sítě identifikace víceletých v investičních programů do roku 2013 Práva cestujících: ch: posoudit akci k minimáln lním normám m pro autokarovou dopravu Bezpečnost: první Evropský den bezpečnosti silniční dopravy

54 2007 (4) Vnější dimenze: strategie integrace sousedících ch zemí EU do vnitřní dopravní politiky Bezpečí: : strategie pozemní a veřejn ejné dopravy Užitá energie v dopravě: : strategický technologický plán n energie Zahájen jení první výzvy k 7. rámcovr mcovému mu programu R&D

55 2008 Námořní doprava: BíláB kniha o společném evropském m námon mořním m prostoru Platební karty pro zpoplatnění infrastruktury: metodika EU pro zpoplatnění infrastruktury Městská doprava: pokračov ování Zelené knihy Zahájen jení velkého programu k uvedení inteligentních silničních dopravních systémů na trh a přípravu p pravu infrastruktury pro systémy spolupráce Bezpečí: : zhodnocení pravidel v letecké ya námořní dopravě; ; posouzení režimu v pozemní námořní a letecké dopravě

56 2009 Zahájen jení velkého programu zelených pohonů Globáln lní rozměr: r: dosáhnout členství v příslušných mezinárodn rodních organizacích ch Námořní doprava- rozšiřov ování námořních e-e systémů Galileo: počátek koncese ERTMS: realizace na určitých koridorech

57 Nepřetr etržitě Vnitřní trh: zajištění fungování pravidel EU ve všech druzích Užití energie: zvýšen ení energetické účinnosti a zrychlení vývoje a rozšiřov ování alternativních zdrojů.

58

59 2000 Námořní 39% Potrubní 3% Silniční 43% Říční 4% Železniční 11% 2010 Námořní 39% Potrubní 3% Říční 3% Silniční 46% Železniční 9% 2000 Osobní automobily 76% Autobusy 9% Železnice 6% Tramvaje a metro 1% Letadla 8% 2020 Námořní 41% Silniční 45% Potrubní 3% Říční 3% Železniční 8% 2020 Osobní automobily 76% Autobusy 8% Železnice 6% Tramvaje a metro 1% Letadla 9% 2010 Autobusy 8% Železnice 6% Tramvaje a metro 1% Osobní automobily 76% Letadla 9%

60 DĚKUJI ZA POZORNOST