GIT1. Slinné žlázy a pankreas Játra a žlučník. Preparáty: B6-9, B Ústav histologie a embryologie. Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc.

Transkript

1 GIT1 Slinné žlázy a pankreas Játra a žlučník Preparáty: B6-9, B18-20 Určeno výhradně pro přípravu studentů 1.lékařské fakulty UK v Praze Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Praktická mikroskopie B praktické cvičení

2 VELKÉ SLINNÉ ŽLÁZY párové žlázy, obalené vazivovým pouzdrem - septa člení žlázu v lalůčky. Hlavní vývod/vývody ústí do dutiny ústní Glandula parotis čistě serosní žláza Glandula submandibularis smíšená seromucinosní žláza, převážně serosní Glandula sublingualis smíšená seromucinosní žláza převážně mucinosní (zvl. zadníčást žlázy) Malé slinné žlázy jsou uložené v submukose Glandulae labiales, buccales a retromolares jsou smíšené Glandulae palatinae jsou čistě mucinosní Jazykové žlázy: glandula apicis linguae - smíšená, seromucinosní Ebnerovy žlázy -čistě serosní Weberovy žlázy -čistě mucinosní

3 Velké slinné žlázy Sekrečníčást serosní alveolus/acinus, mucinosní tubulus, serosní lunuly Vývody Vsunuté vývody vycházejí ze serosních alveolů, jsou vystlané nízkým kubickým epitelem. Buňky vykazují karboanhydrázovou aktivitu, produkují HCO 3- do lumina vývodu a z lumina vývodu transportují Cl - do buňky (odtud do krve) Žíhané vývody (uložené mezi vsunutými vývody a větším intralobulárním vývodem) jsou vystlané jednovrstevným nízkým cylindrickým epitelem. Eosinofilní bazální žíhání epitelu vývodů je podmíněno hlubokými invaginacemi bazální plasmalemy do cytoplasmy, která obsahuje tyčinkovité mitochondrie (produkce ATP). Na + /K + ATP-asa v plasmalemě invaginací slouží k získávání energie pro činnost pumpy, která zajišťuje zpětné vstřebávání Na + a Cl - do krve a zabraňuje ztrátám Na +. Protože epitel je nepropustný pro vodu, primární isotonická slina se mění na hypotonickou sekundární slinu.

4 Glandula submandibularis, schéma sekrečních struktur a vývodů lalůčku myoepitelové buňky Juquera s Basic Histology, A. Mescher, 2010 serosní alveolus (fialově) vsunutý vývod (bleděmodrá) serosní lunula mucinosní tubulus (žlutě) terminální (tmelové) lišty = těsná buněčná spojení žíhaný vývod (zeleně) bazální membrána

5 Interlobulární vývody jsou uloženy v interlobulárním vazivu, mají široké lumen a jsou vystlané dvou- až víceřadým cylindrickým epitelem. Velké interlobulární vývody mohou být vystlané vrstevnatým cylindrickým epitelem. Hlavní vývod je vystlán vrstevnatým cylindrickým epitelem, který přechází v blízkosti vyústění v epitel vrstevnatý dlaždicový. Sliny zvlhčovací a lubrikační funkce; rozpouštějí chemické látky, které stimulují smyslové buňky chuťových pohárků; trávení sacharidů (α-amylasa), v menší míře lipidů (jazyková lipasa), pufrovací funkce, regulace bakteriální flory dutiny ústní. Složení: voda, ionty (Na +, K +, Cl -, HCO 3- ), enzymy (slinná amyláza, jazyková lipáza), mucin, obranné látky: lysozym (narušuje bakteriální stěnu, baktericidní účin), IgA a laktoferrin (váže Fe a má bakteriostatický efekt), proteiny bohaté na prolin chrání sklovinu a vážou toxické taniny

6 MYOEPITELOVÉ BUŇKY (šipky) jsou kontraktilní epitelové buňky, jsou uloženy mezi bazální plasmalemou sekreční buňky (nebo epitelové buňky vývodu) a bazální membránou. V cytoplasmě obsahují aktinová a myosinová myofilamenta. Imunocytochemický průkaz svalového aktinu v gl. submandibularis Mikrofotografie: Wheater s Funct. Histology, 2004 vývod SA MT SA = serosní alveolus, MT = mucinosní tubulus

7 B6: GL. PAROTIS (HE, trichromy) Lalůček: serosní alveolus (acinus), ojedinělé mucinosní tubuly vsunutý vývod (mucinogenní transformace) žíhaný vývod adipocyty Interlobulární vazivo (ŘKV): interlobulární vývod cévy - arterie, vény nervy Složená alveolárníčistě serosní žláza Řídký sekret - voda, ionty, amyláza, lysozym, laktoferrin, IgA

8 B6 Glandula parotis serosní alveoly (S), vsunuté (šipky) a žíhané vývody (Ž) nerv Ž A S S a Ž A Ž A V Ž a = arterie, A = adipocyty Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM

9 B6 Vsunutý vývod (x) Žíhaný vývod (šipky = bazální žíhání) x Serosní buňky: granula jádro, bazofilní cytoplasma, kapilára Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM

10 B7 GL. SUBMANDIBULARIS (HE, alciánová modř+jádrováčerveň) Lalůček Sekreční útvary: převaha serosních alveolů mucinosní tubuly, serosní lunuly Vývody: vsunutý vývod žíhaný vývod Adipocyty, malé cévy, kapiláry Interlobulární vazivo (ŘKV): interlobulární vývod cévy arterie a vény, nervy Složená seromucinosní žláza s převahou serosní Řídký sekret - voda, ionty, amyláza, lysozym, laktoferrin, IgA, hlen

11 B7 Gl. submandibularis Ross, Pawlina, Hist., 2006 v Žíhaný vývod, E = kapiláry, T = mucinosní tubulus, A = serosní alveolus, D = serosní lunula, v = vena

12 B7 GLANDULA SUBMANDIBULARIS, HE Mikrofotografie: Ross, Pawlina, Histology, 2006 D D A A interlobulární vývod Serosní lunula mucinosní tubulus D = větší intralobulární vývod A = arterie žíhaný vývod

13 B8 GL. SUBLINGUALIS HE, alciánová modř + jádrováčerveň Lalůček Sekreční útvary: převaha mucinosních tubulů s nebo bez serosních lunul, málo serosních alveolů (spíše předníčást žlázy) Vývody: málo vsunutých a žíhaných vývodů, převaha intralobulárních vývodů je vystlána krycím epitelem (jednovrstevný kubický až cylindrický) Adipocyty, malé cévy, kapiláry Interlobulární vazivo (ŘKV): interlobulární vývod cévy arterie a vény, nervy Složená seromucinosní žláza, s převahou mucinosní, produkuje hlavně hlen

14 B8 GLANDULA SUBLINGUALIS, HE intralobulární vývod interlobulární vývod (vpravo: ducts) Mikrofotografie: Juquera s Basic Histology, A. Mescher, 2010 mucinosní tubuly lymfocyty Inset: mucinosní tubulus; *serosní lunuly interlobulární vazivo

15 GL.SUBLINGUALIS (id=interlobulární v., N=nerv, D=intralobulární v., M=mucinosní tubulus, šipky = serosní lunuly) HE A D M id N id M M V adipocyty AZAN PAS r. Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM

16 JÁTRA Orgán složený převážně z trámčitého epitelu a velmi malého množství vaziva. Hepatocyty tvoří ploché anastomosující trámce (ploténky), mezi kterými probíhají krevní sinusoidy. Jaterní sinusoidy mají nesouvislou výstelku, endotelové buňky obsahují fenestrace, které usnadňují výměnu látek mezi hepatocyty a krví. Ve stěně sinusoid se vyskytují Kupfferovy buňky (MFS). Perisinusoidový prostor (Disseho) je prostor mezi endotelem a hepatocyty, vyskytují se zde Itovy buňky. Jaterní lalůčky: lobulus v. centralis portální lalůček jaterní acinus Portobiliární prostory (řídké kolagenní vazivo) obsahují cévy a žlučovody - portální trias: v. interlobularis (větev v. portae) a. interlobularis (větev a.hepaticae) ductus bilifer interlobularis

17 JÁTRA hepatocyty v. centralis žlučová kapilára JATERNÍ LALŮČEK (lobulus v. centralis) jaterní sinusoida v. centralis žlučové kapiláry Kupfferova buňka, MFS jaterní sinusoida hepatocyt Ž V A Ž jaterní sinusoida hepatocyty V A Portální trias (portobiliární prostor řídké kolagenní vazivo): V = v. interlobularis, větev v. portae; A = a. interlobularis, větev a. hepaticae, Ž = interlobulární žlučovod Schémata a mikrofotografie: Junqueira s Basic Histology, A. Mescher, 2010

18 Koncepce strukturně-funkční organizace jaterního parenchymu Klasický jaterní lalůček Portální lalůček Jaterní acinus lobulus v. centralis oblast parenchymu, hepatocyty dostávají krev s různým uspořádání hepatocytů ze které se odvádí žluč gradientem kyslíku a živin ve směru toku krve umožňuje do společného interlobu- vyšší metabolická aktivita priportálvýměnu látek mezi krví lárního žlučovodu ních hepatocytů, nízká pericentrála hepatocyty ních buněk a. interlobularis interlobulární žlučovod v. interlobularis v. centralis v. centralis zóna III O 2 zóna II zóna I O 2 Schéma: Junqueira s Basic Histology, A. Mescher, 2010

19 SCHÉMA TOKU KRVE A ŽLUČI V JATERNÍM LALŮČKU v. interlobularis interlobulární žlučovod Schéma převzato z Wikipedie:601px-Hepatic_structure2_svg-1 Portobiliární prostor žlučová kapilára Kupfferova buňka lumen jaterní sinusoidy Vena centralis a. interlobularis hepatocyt perisinusoidový prostor Itova buňka Do jaterních sinusoid proudí krev bohatá na živiny z v. interlobularis a okysličená krev z a. inerlobularis. Jaterní sinusoidy obsahují ve výstelce Kupfferovy buňky (buňky MFS; z krve fagocytují a odbourávají poškozené erytrocyty, cizíčástice a bakterie) Žluč produkovaná hepatocyty je secernovná do žlučových kapilár, které probíhají k obvodu lalůčku, kde ústí do Heringových kanálků (krátkých intralobulárních žlučovodů), které navazují na interlobulární žlučovody.

20 Funkce jater Jaterní buňky mají hlavní úlohu v látkové přeměně Hepatocyty produkují sérové bílkoviny, koagulační faktory, lipoproteiny Tvorba a skladování glykogenu, glukostatická funkce Skladování vitamínů (A, D, K) a železa Vylučovací orgán pro odpadové produkty metabolismu Detoxikační funkce - odbourávání vlastních i cizorodých látek jejichž metabolity jsou částečně odváděny žlučí Tvorba žluči

21 JÁTRA - jaterní lalůčky v. centralis anastomosující trámce jaterních buněk jaterní sinusoidy B18 portobiliární prostor interlobulární žlučovod v. interlobularis Schéma: Sobotta/Hammerson, Histology, Color Atlas, 1980

22 B18 JÁTRA (HE) v. centralis (vc) Radiálně uspořádané trámce hepatocytů, sinusoidy (s) Mikrofotografie: Histology, MH Ross & W Pawlina, 2011 s s vc s s vc

23 KUPFFEROVY BUŇKY Mikrofotografie: Wikipedie: bile_canaliculi_ [1] KB KB S = sinusoida, E = endotel, BC = žlučová kapilára, L = lipidové kapénky, KB = Kupfferova buňka, šipky = akumulace glykogenu KB usedlé jaterní makrofágy (MFS) ve výstelce sinusoid. Fagocytují a odbourávajíčástice přinášené portální krví (bakterie, cizí proteiny). Fagocytují opotřebované krvinky, rozkládají hemoglobin. uvolněné Fe se transportuje do červené kostní dřeně, bilirubin se v hepatocytech po konjugaci s kyselinou glukuronovou transprtuje do žluči.

24 B18 JÁTRA - portobiliární prostor v. interlobularis interlobulární žlučovod a. interlobularis prof. Martínek ZT Kühnel 2003 HE

25 B18 JÁTRA, HE, trichrom jaterní lalůčky (lobulus v. centralis), v. centralis trámce jaterních buněk, krevní sinusoidy portobiliární prostor - v. interlobularis a. interlobularis interlobulární žlučovod B19 JÁTRA průkaz glykogenu PAS reakce nebo Bestův karmín jaterní lalůček uprostřed s venou centralis trámce jaterních buněk, krevní sinusoidy glykogen v hepatocytech

26 B19 JÁTRA - PAS reakce Glykogen v hepatocytech s = sinusoida JÁTRA, impregnace stříbrem V. interlobularis,. A. interlobularis, Ž = žlučovod retikulární vlákna portobiliární prostor s s s V A Ž

27 PANKREAS Složená exokrinní žláza s ostrůvky endokrinních buněk Exokrinníčást pankreatu je složená acinosní serosní žláza. Epitelové buňky iniciálníčásti vsunutých vývodů jsou zasunuty do centra acinu. Vsunuté vývody, vystlané nízkým kubickým epitelem, přecházejí ve větší intralobulární vývody, které ústí do interlobulárních vývodů vystlaných jednovrstevným cylindrickým epitelem. centroacinosní buňky Sekreční (acinární, serosní) buňky jsou typické proteiny-produkující vsunutý vývod buňky; mají pyramidový tvar, kulaté jádro s výrazným nukleolem, bazální cytoplasma obsahuje četné mitochondrie a bohatě vytvořené GER, nad jádrem je uložený Golgiho komplex, apikální cytoplasma obsahuje zymogenní granula. bazální membrána zymogenní granula Schéma: Junqueira s Basic Histology, A. Mescher, 2010 serosní buňky Pankreas obaluje tenké vazivové pouzdro, které vysílá do parenchymu septa, kteráčlení žlázu na jednotlivé lalůčky.

28 B9 PANKREAS, HE n v Mikrofotografie: Prof. Martínek EXO v tv A Interlobulární vazivo (A = arterie, tv = tukové vazivo), EXO = exokrinníčást pankreatu, v = interlobulární vývod, n = nerv, bílé šipky = Langerhansovy ostrůvky, modré šipky = vazivové septum

29 Exokrinníčást pankreatu produkuje pankreatickou šťávu, která obsahuje vodu, trávicí enzymy (trypsinogen, chymotrypsinogen, karboxypeptidasa, nukleasy, α-amylasa, triacylglycerol lipasa, fosfolipasa A2, elastasa), důležitou složkou jsou HCO 3- ionty. Sekrece je kontrolována hormony, které produkují enteroendokrinní buňky duodena (sekretin a cholecystokinin). HE E Mikrofotografie: Junqueira s Basic Histology, A. Mescher, 2010 E Endokrinníčást pankreatu tvoří roztroušené ostrůvky endokrinní tkáně. Langerhansovy ostrůvky jsou kulovité útvary tvořené anastomosujícími trámci endokrinních buněk (menší polyedrické buňky, v přehledných metodách světle zbarvené v porovnání s exokrinní žlázou = E). Mezi buněčným trámci jsou četné krevní kapiláry (C). Od exokrinní žlázy je ostrůvek nezřetelně ohraničen velmi tenkým vazivovým pouzdrem, které obsahuje retikulární vlákna. Hormony: inzulin (B buňky), glukagon (A), somatostatin (D), pankreatický polypeptid (PP)

30 B9 PANKREAS, HE CC= centroacinosní buňky, Er = bazofilní cytoplasma sekreční b. *= lumen acinu ID= vsunutý vývod InD= intralobulární vývod Ross, Pawlina 2011

31 B9 PANKREAS, HE Exokrinníčást: serosní acinus, centroacinosní buňky (při velkém zvětšení) vsunutý vývod větší intralobulární vývod (jednovrstevný kubický epitel) Adipocyty interlobulární vývod (obklopen větší vrstvou vaziva) vazivová septa cévy, nervy Langerhansovy ostrůvky

32 PANKREAS, AZAN Langerhansův ostrůvek tukové buňky ÚHIEM interlobulární vývody serosní aciny

33 Serosní acinus (pankreas, Heidenhainova metoda) Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM centroacinosní buňky

34 B20 ŽLUČNÍK, HE Stěna je složena ze tří vrstev: Tunica mucosa Sliznice je zřasena, je kryta vysokým jednovrstevným cylindrickým epitelem (šipky), který má krycí, sekreční (produkuje hlen) a resorpční funkci (ve žlučníku se žluč nejen skladuje, ale také zahušťuje). L. propria (LP) je tvořena řídkým kolagenním vazivem, neobsahuje žlázy (pouze v krčku jsou drobné mucinózní žlázy) Tunica muscularis (M) je složena z hladké svaloviny uspořádané v cirkulární a longitudinální vrstvu. Stahy svaloviny Vyvolává cholecystokinin, který produkují enteroendokrinní buňky duodena. Perimuskulární vrstvu vaziva obaluje tunica serosa, která kryje jen volný povrch žlučníku, horní povrch žlučníku je připojen vazivem k játrům (A adventicie) Mikrofotografie: Juquera s Basic Histology, A. Mescher, 2010

35 slizničnířasa vysoký jednovrstevný cylindrický epitel ŽLUČNÍK, PAS r., kamencový hematoxylin (preparát HT: T4, B20) Průkaz hlenu v epitelu žlučníku PAS+ sekret Mikrofotografie: Dr. Lantová slizniční vazivo (ŘKV) hlen hladké svalstvo