Kvantifikace finančních rizik společnosti EKOS Řevnice s.r.o.

Transkript

1 Kvantifikace finančních rizik společnosti EKOS Řevnice s.r.o. Zpracovali: Karel Havelka, Libor Kvasnička Řevnice, 2.prosince

2 1 Úvod Podnětem pro vypracování tohoto dokumentu je požadavek zastupitelstva Města Řevnice na předložení plánu a zprávy, která kvantifikuje finanční rizika společnosti EKOS Řevnice s.r.o.. Tento dokument se zabývá zejména kvantifikací finančních rizik. Riziko je nedílnou součástí jakékoliv lidské činnosti. Na malé a střední podniky číhá v dnešním podnikatelském prostředí nepřeberné množství rizik, která mnohdy můžou způsobit nečekaný propad jejich ekonomické výkonnosti, platební neschopnost a mohou vést až k nucenému zániku podniku. Protože není možné všem rizikům předcházet, je nutné hrozící rizika identifikovat a činit opatření k eliminaci zjištěných rizik a k předcházení vzniku škod. Rizika spojená s provozováním podniku lze rozčlenit do několika kategorií. Mezi nejvýznamnější skupiny rizik patří: - Provozní (obchodní) rizika - Ekonomická a finanční rizika - Legislativní rizika - Živelná a přírodní rizika Základních skupin rizik existuje mnohem více, vzhledem k tomu, že cílem tohoto dokumentu je kvantifikace finančních rizik, není nezbytné se dalšími riziky hlouběji zabývat. Větší spektrum možných rizik je zde zmiňováno záměrně, neboť jak vyplyne z dalšího textu, pouhé kvantifikování finančních rizik, by zcela jistě nenaplnilo požadavky zadání tohoto dokumentu. Je li zadáním posouzení finančních rizik, je třeba nejprve vyjasnit pojem finanční riziko. Vedle podnikatelského rizika se vyskytuje finanční riziko. Podle našeho názoru představuje určitou stránku celkového podnikatelského rizika. (v literatuře se uvádí obvykle jako jiný druh rizika.) Finanční riziko se chápe jako dodatečná proměnlivost podnikových výnosů na akcii, vyplývající z využívání těch forem financování, které si vynucují fixní platby bez ohledu na vývoj finanční situace podniku (např. splátky úvěru, obligací, úrok z úvěru a obligací, stálá dividenda z prioritních akcií, stále leasingové splátky). Jestliže podíl těchto forem financování stoupá, stoupá také riziko platebních obtíží, event. až k úpadku. 1 Především z historických a praktických důvodů se podnikatelská rizika zpravidla člení na rizika provozní (operační) a finanční. Zjednodušeně lze říci, že finanční rizika (Financial Risk) souvisejí se strukturou finančních aktiv a pasiv podniku, provozní rizika (Operating Risk) pak například se strukturou nefinančních aktiv, organizací práce, materiálním a personálním zajištěním provozu či obchodní strategií. 2 Podobně jako provozní riziko je závislé do značné míry na podílu fixních provozních nákladů, je finanční riziko opět závislé na velikosti fixních finančních nákladů. Tyto náklady tvoří především nákladové úroky, ale i další relativně pevné platby za používání kapitálu, jako jsou leasingové splátky, dividendy z prioritních 1 Valach, J. a kol., 2003: Finanční řízení podniku. Vydání II.-1999,dotisk 2001, 2. dotisk Praha: EKOPRESS. ISBN Vlachý, J., 2006: Řízení finančních rizik. Praha: VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.. ISBN

3 akcií apod. Při praktickém použití bývá finanční riziko pro zjednodušení ztotožněno s tou částí volatility celkových výsledků hospodaření, která je způsobená placením fixních nákladových úroků. 3 Za finanční rizika lze tedy označit rizika vznikající v důsledku takové struktury financování aktiv podniku, která vede k povinnosti prováděných fixních plateb za tyto zdroje financování, bez ohledu na dosahované výsledky podniku. Za takovéto platby pak lze označit zejména nákladové úroky, splátky úvěrů a stálé dividendy. Jak je patrno z definování finančních rizik, jedná se pouze o nepatrnou část rizik podniku, která nemá dostatečnou vypovídací schopnost, jež by umožnila eliminaci podnikatelských rizik jako takových. Tento dokument se proto bude do určité míry zabývat též riziky provozními, jakožto riziky předvídatelnými. Rizika legislativní a rizika živelná a přírodní zkoumána nebudou, neboť se jedná z větší míry o rizika nepředvídatelná. 2 Metody měření (kvantifikace) rizik 2.1 Kvantifikace provozního rizika Provozní riziko je měřitelnou veličinou. Je dáno podílem fixních provozních nákladů na celkových provozních nákladech, nazývaným též provozní páka. Zjištění výše a tedy podíl fixních a provozních nákladů však není v praxi jednoduché. Takovýto postup vyžaduje důsledné analytické rozčlenění jednotlivých složek nákladů podniku. Podíl fixních a variabilních nákladů zásadním způsobem ovlivňuje dopad změny výše výnosů na celkový hospodářský výsledek. Tam, kde bude vysoký podíl fixních nákladů, bude mít změna objemu prodeje na celkový výsledek výrazně menší vliv, než tam, kde tvoří fixní náklady jen malou část nákladů celkových. Ukazatel stupně provozní páky říká, jak se změní provozní zisky při změně tržeb o 1 %. Nic však neříká o tom, jakou variabilitu mohou tržby vykazovat, což však pro některé podniky představuje klíčový faktor další existence. Provozní páka tedy nemůže vyjadřovat celé obchodní riziko. 4 Za další a přesnější kvantifikaci obchodního rizika lze považovat jeho měření pomocí variačního koeficientu provozních výsledků hospodaření. Rozhodujícím prvkem tohoto vývoje bývá proměnlivost prodeje závislá na vývoji ekonomiky a vývoji poptávky na konkrétním trhu. 2.2 Měření finančního rizika Finanční riziko lze měřit dvěma způsoby: a) Prostřednictví stupně finanční páky: 3 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007, ISBN MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007, ISBN

4 Na základě údajů, které jsou pro provedení analýzy dostupné lze pro výpočet finanční páky využít vzorec: Finanční riziko = Stupeň finanční páky = í á á b) Prostřednictvím různých dalších ukazatelů zachycujících výši zadlužení a likviditu. Ukazatelem finančního rizika mohou být například ukazatele rentability celkového kapitálu, rentability vlastního kapitálu a rentability tržeb. Dalším ukazatelem finančních rizik je ukazatel kvóty vlastního kapitálu, který popisuje vývoj potřeby financování cizím kapitálem pro konkrétní finanční plán. 2.3 Aplikace metod kvantifikace rizik Na základě ekonomických výkazů z předchozích let, aktuálního stavu hospodaření a očekávaného vývoje v nejbližších budoucích obdobích, budou sestaveny dva výkazy zachycující predikci budoucích nákladů a výnosů a stavu majetku, závazku a jmění. První z výkazů bude pracovat s variantou nenaplnění očekávaných rizik ovlivňujících potřebu finančních prostředků, tedy variantu mezně optimistickou a druhý pak bude očekávat naplnění veškerých možných předvídatelných rizik, tedy variantu mezně pesimistickou. Důvodem tohoto postupu je skutečnost, že různé poměrové ukazatele vypovídají zejména o finančním zdraví společnosti, vždy však pouze pro konkrétní stav či předpokládaný vývoj a nemohou zohlednit taková provozní rizika, u kterých nelze přesně predikovat jejich časový horizont a finanční náročnost. Pro zjištění míry finančních rizik společnosti EKOS Řevnice s.r.o. jsou tedy použity poměrové ukazatele, a to jak pro variantu optimistickou, nezohledňující možná provozní rizika a variantu pesimistickou, která počítá s variantou finančně nejnáročnější. Pro obě varianty pak bude sestaven též předpokládaný tok peněžní hotovosti (cash flow), ze kterého bude zřejmá změna stavu disponibilních finančních prostředků. Tento údaj pak může sloužit jako identifikátor potřeby doplnění finančních prostředků z cizích zdrojů. Výsledné hodnoty budou plnit funkci krajních hodnot intervalu, mezi kterými se budoucí potřeba finančních prostředků nalézá. Skutečná výše finanční potřebnosti není přesně predikovatelná a nalézá se v intervalu hodnot zejména proto, že u známých rizik nelze dostatečně přesně předpovědět, zda a kdy jaké nepříznivé skutečnosti nastanou a jaká bude přesná výše prostředků potřebných na jejich eliminaci. Pro účel stanovení mezních hodnot potřebnosti je zároveň nezbytné identifikovat potenciální provozní rizika, která mohou s vysokou pravděpodobností způsobit v následujících dvou letech potřebu vynaložení finančních prostředků na odstranění následků nepříznivých vlivů. 3 Kvantifikace rizik 3.1 Známá provozní rizika Jako základní podklad pro použití matematických metod měření provozního a finančního rizika je tedy třeba sestavit finanční plán společnosti, který mimo predikce výsledků hospodaření v nejbližších následujících obdobích zachycuje i bezprostřední historii ekonomických výsledků firmy. Díky těmto podkladům pak lze získat údaje pro užití metod pracujících s porovnáváním a vývojem dat v různých obdobích. Jak již bylo uvedeno, tento plán je třeba sestavit ve dvou variantách, pro mezní situace minimálních a maximálních rizik. 4

5 Aby bylo možno sestavit varianty budoucích ekonomických výsledků, je třeba identifikovat možná rizika a jejich finanční dopad. Za rizika jsou pro účely této analýzy považovány též takové skutečnosti, které s velmi vysokou pravděpodobností nastanou a které společnost nepochybně zatíží. Protože jsou však průběžně činěny kroky k minimalizaci nákladů a potřeba financování je v rámci možnosti odkládána, není možno predikovat budoucí finanční potřebu s naprostou přesností. Naplánováním určitých konkrétních postupů je samozřejmě možno tyto údaje konkretizovat a finanční plány tak zpřesnit. Mezi faktory, které ovlivní, nebo mohou ovlivnit budoucí finanční potřebu a představují tedy rizika, patří zejména následující: 1) Splácení závazků TS Beroun a SÚK Beroun. Na splátky závazků uvedeným subjektům je vynakládána měsíčně částka 120 tis. Kč, přičemž společnost Ekos Řevnice čerpá měsíčně částku 125 tis. Kč od Města Řevnice formou dlouhodobé půjčky. Čerpání půjčky bude ukončeno v měsíci dubnu 2014, kdy výše přijaté částky dosáhne tis. Kč. Závazek věřitelům pak bude splácen do července 2014, což znamená, že společnost EKOS bude nucena nalézt vlastní zdroje pro splacení částky přibližně 360 tis. Kč. 2) Dokončení rekultivace 5. etapy skládky. Přesná výše této investice není momentálně známa, lze však předpokládat, že na její realizaci bude třeba vynaložit přibližně tis. Kč. Jedná se o předběžně stanovenou cenu bez DPH poníženou o příjem získaný v rámci reklamace již realizované části díla. V tomto případě se nejedná o neplánované riziko, realizace rekultivace však může velmi negativně ovlivnit ekonomiku společnosti a vytváří tedy riziko nedostatku finančních prostředků. Práce na dokončení rekultivace by měly započíst začátkem roku ) V rámci kontrolní činnosti identifikovala společnost riziko poškození hydroizolace jímky skládkového výluhu vlivem spodních vod. Odhadovaná výše nákladů na opravu pro případ, že by došlo k poškození jímky do té míry, že by nastala neodkladná potřeba provedení opravy, činí přibližně 500 tis. Kč. Zde je třeba zmínit, že se jedná pouze o hrubý dohad a že nelze dostatečně přesně odhadnout, zda a v jakém časovém horizontu bude potřeba opravu provést. 4) Společnost i byla udělena Českou inspekcí životního prostředí pokuta ve výši 300 tis. Kč za porušení povinnosti provozovatele zařízení podle Zákon o integrované prevenci. Proti pokutě se společnost odvolala, splatnost pokuty je odložena a od roku 2012 běží soudní spor na základě podané žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Výsledek tohoto sporu není možno předjímat, stejně jako lhůtu, ve které bude v případě neúspěchu uloženo pokutu a její příslušenství uhradit. 5) Negativní vliv na hospodaření přinese od roku 2014 také změna v osobě jednatele doprovázená nárůstem mzdových prostředků. Stávající jednatel nepobírá za výkon této funkce žádnou odměnu, u jednatele nového je předpokládáno s přiznáním měsíční odměny ve výši 30 tisíc Kč, což by ročně navýšilo mzdové náklady částku přibližně 482 tisíc Kč. V tomto případě se rovněž nejedná o riziko, neboť se jedná o plánovanou položku. Rizikem však opět může být odčerpávání finančních prostředků z již tak dost napjatého rozpočtu společnosti. 6) Potřebu finančních prostředků může ovlivnit též projekt vybudování kompostárny, který si vyžádá investici kolem 500 tis. Kč. Uvedená částka bude sice refundována z dotačních zdrojů, nutnost její úhrady před čerpáním těchto zdrojů však rovněž může krátkodobě negativně ovlivnit tok peněžní hotovosti. 5

6 3.2 Finanční plány společnosti Finanční plán - optimistická varianta Tato varianta navazuje na hospodaření minulých let a stav aktuální a předpokládá setrvalý stav bez nutnosti vynakládání významnějších finančních prostředků v důsledku mimořádných událostí nebo neplánovaných neodkladných výdajů. Jedinou výraznou změnu oproti předchozím obdobím je zatížení společnosti odměnou jednatele. Výkazy hospodaření za období 2011 a 2012 byly upraveny tak aby výsledky hospodaření věrněji zobrazovali skutečný stav. Důvodem úpravy je skutečnost, že v roce 2011 byl značně nadhodnocen stav dohadných účtů aktivních, čímž v tomto roce došlo k vykázání zisku, v roce následujícím se však vyrovnání této chyby projevilo vysokou ztrátou. Takovéto odchylky, které nemají oporu v reálných změnách hospodaření, mohou snížit vypovídací schopnost prováděných analýz. Z tohoto důvodu byla část výnosů, jež byla realizována skutečně až v roce 2012, přesunuta do tohoto období, čímž došlo ke snížení výnosů roku 2012 a snížení nákladů roku 2013 oproti údajům řádné účetní závěrky. Finanční plán nepočítá s povinností splácet dluhy vůči Městu Řevnice, tedy jedinému společníkovi. Naplnění této optimistické varianty lze ale téměř s jistotou vyloučit, neboť všechna zvažovaná rizika lze považovat za reálná, některá pak spíše za jistá. Tato verze finančního plánu tvoří přílohu č.1 této analýzy. 6

7 3.2.2 Finanční plán pesimistická varianta Tato varianta finančního plánu vychází z varianty optimistické, výdaje společnosti jsou však navíc zatíženy způsobem odpovídajícím potřebě bezprostředně řešit okolnosti popsané v bodě 3.1, případně jejich následky. Protože je velmi nepravděpodobné, že následky všech rizik bude třeba řešit v jediném kalendářním roce, jsou předpokládané finanční výdaje rozloženy do dvou let, ve finančním plánu pak do roků 2014 a Větší část očekávaných výdajů je pak předpokládána v roce 2014, neboť v tomto roce by měla být započata činnost směřující k dokončení rekultivace 5. etapy skládky. V důsledku odčerpání finančních prostředků způsobeného nezbytnými vyššími výdaji pak dochází k poklesu plánovaného zůstatku finančních prostředků, přičemž v roce 2015 nastává situace záporného zůstatku finančních prostředků (ř. 55 rozvahy). Z hlediska ekonomických výkazů taková situace není přípustná a svědčí o potřebě finančního dovybavení firmy. V praxi by k zápornému stavu nemohlo dojít, neboť pokud společnost finančními prostředky nedisponuje, nemůže je čerpat do záporných hodnot. V takovém případě může buď omezit platby, což by nemohlo vést k předlužení a naplnění znaků insolvence, nebo získat dodatečné finanční zdroje, a to buď formou dlouhodobého cizího kapitálu zatíženého minimálními náklady (úroky), nebo navýšením vlastního kapitálu. Žádná z takových variant však není kalkulována, neboť skutečný způsob řešení této situace není znám a mezi cíle této analýzy nepatří hledání či odhadování potřebných zdrojů financování, ale pouze kvalifikovaný odhad jejich výše. Pesimistická verze finančního plánu tvoří přílohu č. 2 této analýzy. 3.3 Výpočet poměrových ukazatelů Využité ukazatele Pro stanovení míry finančního rizika je použit ve finanční analýze často užívaný poměrový ukazatel finanční páka. Ukazatel finanční páka je jednou z forem vyjádření míry zadluženosti podniku, tedy podílu cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku. Čím je podíl cizích zdrojů větší, tím je vyšší ukazatel finanční páka. Jedná se v podstatě o převrácenou hodnotu míry samofinancování. Prostřednictvím tohoto ukazatele se odráží vliv změn zadluženosti podniku ve změnách rentability vlastního kapitálu. Vypovídá o tom, že mezi rentabilitou vlastního kapitálu a rentabilitou cizího kapitálu působí vliv páky. Index finanční páky by měl nabývat hodnot větších než 1. Finanční páka patří mezi skupinu poměrových ukazatelů rentability. V následující tabulce jsou zpracovány i další ukazatele rentability, jejichž výpočet je uveden níže. Analýzy jsou zpracovány pro obě varianty finančního plánu, jak optimistickou, tak pesimistickou. Jednotlivé poměrové ukazatele se vypočtou následovně: Rentabilita celkového kapitálu = výsledek hospodaření před daněmi+úroky /celkový kapitál Rentabilita vlastního kapitálu = výsledek hospodaření po dani / vlastní kapitál Finanční páka = aktiva / vlastní kapitál Rentabilita tržeb = výsledek hospodaření po dani / tržby 7

8 3.3.2 Analýza optimistické varianty zisk před daněmi zisk po zdanění úroky celkový kapitál vlastní kapitál tržby aktiva celkem finanční páka 1,67 1,88 1,71 1,67 1,70 rentabilita celkového kapitálu -3,43% -3,81% 2,56% -2,36% -2,41% rentabilita vlastního kapitálu -5,72% -7,15% 4,39% -3,94% -4,10% rentabilita tržeb -4,47% -5,05% 4,13% -3,53% -3,49% Tabulka č.1 Poměrové ukazatele pro optimistickou variantu Finanční páka nabývá po celé analyzované období hodnoty větší než 1, což je doporučovaná hodnota. K tomu je však třeba konstatovat, že v případě posuzované společnosti cizí kapitál není tvořen kapitálem třetích osob, ale půjčkami od jediného společníka, tedy v podstatě vlastním kapitálem. To pak snižuje výsledný efekt finanční páky a snižování finančního rizika používáním levnějšího cizího kapitálu. Ukazatel rentability celkového kapitálu je základní formou měření výnosnosti vloženého kapitálu a je komplexním ukazatelem celkové efektivnosti podniku. Ukazuje výnosnost vložených prostředků jak vlastníky, tak i věřiteli. Tento ukazatel kromě roku 2013 nabýval záporných hodnot, což znamená, že firma není schopna zhodnocovat vlastní, ani vložený cizí kapitál. Rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje skutečnou míru zhodnocení vlastního kapitálu. Umožňuje porovnat zhodnocení vlastního kapitálu s mírou inflace a úrokovou mírou za cizí kapitál. Jeho hodnota by měla dosahovat větší hodnoty, než jsou průměrné úroky poskytované bankou. Zjištěné hodnoty, kromě roku 2013 nabývaly záporných hodnot. Dochází tedy k postupnému znehodnocování vlastního kapitálu. Ukazatel rentability tržeb ukazuje na jedné straně úspěšnost podniku na trhu a závisí tedy také na správném nastavení výše cen výsledného produktu a na druhé straně vypovídá o efektivitě celkové hospodářské činnosti, hlavně pak efektivnosti vynaložených nákladů. Je jedním z faktorů ovlivňujících výnosnost kapitálu. Kromě roku 2013 i tento ukazatel nabýval záporných hodnot. Hodnoty ukazatelů v roce 2013 byly pozitivně ovlivněny významnějším prodejem majetku. To však lze považovat jen za dočasné zlepšení situace, se kterým nelze dlouhodobě kalkulovat. Jak vyplývá z provedené analýzy, podnik není schopen financovat svoji činnost z vlastních zdrojů, ani efektivně využívat kapitál, jak vlastní kapitál, tak i vložený cizí kapitál. 8

9 3.3.3 Analýza pesimistické varianty celkový kapitál zisk před daněmi zisk po zdanění úroky celkový kapitál vlastní kapitál tržby aktiva celkem finanční páka 1,67 1,88 1,71 1,69 1,75 rentabilita celkového kapitálu -3,43% -3,81% 2,56% -3,88% -5,12% rentabilita vlastního kapitálu -5,72% -7,15% 4,39% -6,55% -8,96% rentabilita tržeb -4,47% -5,05% 4,13% -5,72% -7,12% Tabulka č.2 Poměrové ukazatele pro pesimistickou variantu Jelikož už závěry optimistické varianty plánu nasvědčují o nízké efektivnosti činnosti společností, není možno při variantě pesimistické očekávat výsledky, jež by svědčily o dobré finanční kondici podniku. Ukazatel finanční páky v této variantě ještě roste, což svědčí o potřebě nárůstu cizího kapitálu pro tuto variantu, ostatní poměrové ukazatele vykazují dle očekávání také výrazně horších hodnot. Je tedy zřejmé, že při naplnění pesimistické varianty není společnost EKOS Řevnice s.r.o. schopna ustát finanční tlaky kladené na ni potřebou vynakládání finančních prostředků nad rámec běžné provozní činnosti Kvóta vlastního kapitálu Dalším použitým ukazatelem je ukazatel kvóty vlastního kapitálu. Jedná se o ukazatel patřící do skupiny ukazatelů dlouhodobé finanční stability, který popisuje, jak by rostla potřeba financování cizím kapitálem pro obě předpokládané varianty finančního plánu KVK optimistická varianta 60,05% 53,30% 58,32% 59,88% 58,86% KVK pesimistická varianta 60,05% 53,30% 58,32% 59,28% 57,15% Tabulka č.3 Kvóta vlastního kapitálu Změna výše kvóty vyjádřené procentním údaje ukazuje, jakým způsobem se vyvíjí potřeba využití cizího kapitálu. Pokud se procentní údaj meziročně sníží, znamená to, že v důsledku hospodaření předchozího období je třeba navýšit cizí zdroje o částku ve výši odpovídající tolika procentům z hodnoty celkového kapitálu, kolik činí rozdíl mezi hodnotami zjištěnými za jednotlivé roky. V důsledku získání prostředků z prodeje majetku v roce 2013, klesla v tomto roce i v roce následujícím potřeba dotovat společnost cizím kapitálem. V roce 2015 již tato potřeba opět roste a uvedený stav je možno považovat za trvalý. Pro variantu optimistickou pak lze potřebu navýšení cizích zdrojů odhadovat ve výši 200 tisíc Kč ročně, pro pesimistickou pak přibližně 450 tisíc Kč ročně. Uvedené částky nedosahují celkové výše mimořádných výdajů spojených se zjištěnými riziky, protože společnost aktuálně disponuje relativně vysokými finančními prostředky a část mimořádných nákladů je tedy schopna pokrýt zdroji vlastními. Z pohledu udržení dostatečné výše provozního kapitálu se pak roční částka navýšení finančních prostředků ve výši 450 tisíc Kč jeví jako částka minimální, nikoli jako částka optimální. 9

10 3.3.5 Změna stavu finančních prostředků (cash flow) Zatímco předchozí část se zabývala finanční analýzou, jejímž cílem je především zjistit v jaké finanční kondici se společnost nachází v obecné rovině, tato část se snaží odpovědět na otázku, jak velké množství finančních prostředků je třeba do společnosti vložit, aby byla zajištěna kontinuita její činnosti bez rizika, že se dostane do platební neschopnosti. Pro tento účel je pro roky 2014 a 2015 sestaven tzv. tok peněžní hotovosti, označovaný též Cash flow. Opět je zpracován pro obě varianty budoucího vývoje a vychází z finančních plánů společnosti a současného stavu. Uvedené výkazy udávají přehledně stav finančních prostředků na začátku roku, změnu jejich výše v důsledku jednotlivých typů finančních operací, celkovou změnu stavu prostředků za sledované období a stav finančních prostředků na koni roku. Zejména poslední dva údaje mohou sloužit jako významné vodítko při hledání odpovědi na otázku, jakou finanční částku je třeba zajistit (mimo běžné provozní příjmy), aby si společnost udržela takovou výši disponibilních finančních prostředků, aby byla schopna trvale splácet své splatné závazky, mimo závazků k Městu Řevnice, jedinému společníkovi. Za nezbytnou výši dostupného finančního kapitálu lze považovat tolik finanční prostředků, kolik společnost potřebuje k hrazení běžných provozních potřeb na období jednoho až dvou měsíců, nedojde-li zároveň k výrazné změně stavu jiných oběžných aktiv s rychlou likviditou. Roční náklady lze odhadovat ve výši v rozmezí 13 až 14 milionů Kč, z toho tedy vyplývá, že pro zajištění chodu společnosti je optimální udržovat zůstatek finančních prostředků v intervalu tis. Kč, přičemž tato částka závisí též na dalších ukazatelích ekonomického stavu firmy. Vzhledem k tomu, že v predikci ekonomického vývoje není předpokládána změna výše stavu jiných oběžných aktiv, lze za optimální považovat zůstatek finančních prostředků ve výši tis Kč. 10

11 Označ. Přehled o pen. tocích (CASH FLOW) v tis. Kč ř P. Stav finančního majetku na začátku období Z. Hospodářský výsledek za účetní období (po zdanění) A1. Úpravy o nepeněžní operace A1.1. Odpisy stálých aktiv A1.2. Odpis opravné položky k nabytému majetku 05 A1.3. Změna stavu rezerv A1.4. Změna stavu přechodných aktiv A1.5. Změna stavu přechodných pasiv Čistý pen. tok z prov. činn. před změnami prac. A.* kap A2. Změna potřeby pracovního kapitálu A2.1. Změna stavu krátkodobých pohledávek A2.2. Změna stavu krátkodobých závazků A2.3. Změna stavu zásob A3. Korekce (Prodej IM) A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti B1. Pořízení nehmotného a hmotného IM 16 B2. Pořízení finančních investic 17 B3. Úbytek NHIM v zůstatkových cenách 18 B4. Úbytek finančních investic v účetních cenách 19 B5. Korekce (Prodej IM) B.*** Čistý peněžní tok z investiční činnosti C1. Výplata divididend a podílů 22 C2. Kapit. vklad, emise akcií 23 C3. Čerpání dlouhodobých bankovních úvěrů 24 C4. Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů 25 C5. Změna stavu krátkodobých úvěrů a výpomocí C6. Změna stavu dlouhodobých závazků C7. Změna stavu dlouh. pohled. a pohled. za upsané VJ C8. Dary, ážio, ost. vklady 29 C9. Ostatní změny vlast.jmění 30 *** Čistý peněžní tok z finanční činnosti Celkové zvýšení resp. snížení peněžních prostředků F. R. Stav finančního majetku na konci období Tabulka č.4 Tok peněžní hotovosti optimistická varianta Jak je zřejmé zejména z posledních dvou řádků tohoto výkazů, při optimistické variantě budoucího vývoje dochází sice k poklesu stavu peněžních prostředků, neklesají však pod úroveň nezbytnou k zajištění budoucího provozu firmy. Případné dotování společnosti částkou ve výši přibližně 200 tis. Kč, tak jak vyplynulo z provedené analýzy kvóty vlastního kapitálu, lze považovat za nezbytné pouze v případě, kdy by byl kladen požadavek na udržení stávající výše finančních prostředků a k zamezení jeho poklesu, byť na přijatelnou úroveň. 11

12 Označ. Přehled o pen. tocích (CASH FLOW) v tis. Kč ř P. Stav finančního majetku na začátku období Z. Hospodářský výsledek za účetní období (po zdanění) A1. Úpravy o nepeněžní operace A1.1. Odpisy stálých aktiv A1.2. Odpis opravné položky k nabytému majetku 05 A1.3. Změna stavu rezerv A1.4. Změna stavu přechodných aktiv A1.5. Změna stavu přechodných pasiv A.* Čistý pen. tok z prov. činn. před změnami prac. kap A2. Změna potřeby pracovního kapitálu A2.1. Změna stavu krátkodobých pohledávek A2.2. Změna stavu krátkodobých závazků A2.3. Změna stavu zásob A3. Korekce (Prodej IM) A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti B1. Pořízení nehmotného a hmotného IM B2. Pořízení finančních investic 17 B3. Úbytek NHIM v zůstatkových cenách 18 B4. Úbytek finančních investic v účetních cenách 19 B5. Korekce (Prodej IM) B.*** Čistý peněžní tok z investiční činnosti C1. Výplata divididend a podílů 22 C2. Kapit. vklad, emise akcií 23 C3. Čerpání dlouhodobých bankovních úvěrů 24 C4. Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů 25 C5. Změna stavu krátkodobých úvěrů a výpomocí C6. Změna stavu dlouhodobých závazků C7. Změna stavu dlouh. pohled. a pohled. za upsané VJ C8. Dary, ážio, ost. vklady 29 C9. Ostatní změny vlast.jmění 30 *** Čistý peněžní tok z finanční činnosti F. Celkové zvýšení resp. snížení peněžních prostředků R. Stav finančního majetku na konci období Tabulka č.5 Tok peněžní hotovosti pesimistická varianta V této variantě se již naplno projevuje negativní dopad naplnění všech očekávatelných rizik na zůstatek finančních prostředků. Pokud při naplnění pesimistické varianty nedojde k finančnímu dovybavení společnosti, poklesne v průběhu roku 2014 stav finanční prostředků pod kladnou hodnotu a v roce 2015 se tento deficit dále prohloubí a přiblíží se téměř jednomu milionu Kč.. Při naplnění této pesimistické varianty je tedy třeba zajistit pro provoz společnosti další finanční prostředky. Aby byla dodržena optimální varianta zůstatku peněžních prostředků ve výši tis. Kč, bude třeba v roce 2014 zajistit dodatečné finanční prostředky ve výši přibližně tis. Kč a v roce 2015 pak další ve výši ve výši blížící se částce 500 tis. Kč. 12

13 4 Závěr Po posouzení všech aspektů současného i budoucího fungování společnosti a provedení příslušných analýz, lze konstatovat, že společnost nedosahuje takových ekonomických výsledků, aby byla schopna generovat zisk a tím vytvářet dostatečné finanční zdroje pro dlouhodobé financování všech běžných provozních potřeb společnosti ani financovat z vlastních zdrojů případné investice. V rámci provádění této analýzy a predikce budoucího ekonomického vývoje, došlo též k identifikaci řady podnikatelských rizik, v jejichž důsledku může dojít ke zhoršení současné ekonomicky nepříznivé situace a dalšímu narušení ekonomické stability firmy. Uvedenou situaci je tedy možno řešit zefektivněním činnosti společnosti směřujícím k dosahování přiměřeného zisku. Vzhledem k tomu, že společnost podniká ve specifických podmínkách, kde je velmi obtížné snižovat náklady či zvyšovat ceny produktů a kdy nese též náklady spojené s ekologickou zátěží vyvolanou činností v předchozích letech, lze výrazné zlepšení hospodářských výsledku považovat za málo reálné. V případě, kdy nebude možno realizovat zisky a naplní se předpokládaný budoucí vývoj, nevyhne se společnost potřebě získat dodatečné finanční prostředky cestou čerpání úvěrů či půjček nebo navyšováním vlastního kapitálu. Částky, které bude v nejbližších letech třeba do společnosti vkládat, budou záviset na celé řadě faktorů. Lze však konstatovat, že získání finančních prostředků v celkové výši tis. Kč v průběhu následujících dvou let, by mělo dostatečně pokrýt veškeré předpokládané výdaje a zároveň pokrýt rizika zvýšených nákladů, která lze dnes předvídat. Pokud by prostředky získané formou zvyšování kapitálu nebo dlouhodobých půjček nemusely být použity na úhrady mimořádných výdajů, lze je použít na snižování ostatních závazků k Městu Řevnice. 13

14 Příloha 1 Finanční plán optimistická varianta HISTORIE HISTORIE AKTUAL PLÁN Ozn. Výkaz zisku a ztrát - plný rozsah v tis. Kč I. Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže II. Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu vnitropodnikových zásob vlast. 2. výroby Aktivace 07 B. Výkonová spotřeba Spotř. mater. energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům org. spol. a družstva Náklady na soc. a zdrav zabez Sociální náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouh. N a H maketku III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku F. Zůst. cena prod. Majetku IV. Zůčt. rezerv a čas. roz. prov. výnosů 21 G. Tvorba rezerv a čas. roz. prov. nákl 22 V. Zůčt. opr. pol. do prov. výnosů 23 H. Zůčt. opr. pol. do prov. nákl. 24 VI. Ostatní prov. výnosy I. Ostatní prov. náklady VII. Převod prov. výnosů 27 J. Převod prov. nákladů 28 * Provozní hosp. výsledek VIII. Tržby z prodeje CP a podílů 30 K. Prodané CP a podíly 31 IX. Výnosy z fin. investic Výnosy z CP a podílů v říz. a ovl. úč.jednotkách Výnosy z ost. dlouh.. CP a podílů Výnosy z ost dlouh fin. Majetku 35 X. Výnosy z krátk. fin. majetku 36 XI. Zůčt. rezerv do fin. výnosů 37 L. Tvorba rezerv na finanční náklady 38 XII. Zůčt. opr. položek do fin. výnosů 39 M. Zůčt. opr. položek do fin. nákladů 40 XIII. Výnosové úroky N. Nákladové úroky 42 XIV. Ostatní finanční výnosy 43 O. Ost. fin. náklady XV. Převod fin. výnosů 45 P. Převod fin. nákladů 46 * Hosp. výsledek z fin. operací R. Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená

15 ** Hosp. výsledek za běžnou činnost XVI. Mimořádné výnosy 53 S. Mimořádné náklady 54 T. Daň z příjmů z mimořádné činnosti splatná odložená 57 * Mimořádný hospodářský výsledek U. Převod podílu na HV společníkům 59 *** Hospodářský výsledek za účetní období Hospodářský výsledek před zdaněním HISTORIE HISTORIE AKTUAL PLÁN Ozn. Rozvaha - plný rozsah v tis. Kč ř AKTIVA CELKEM A. Pohledávky za upsané vlastní jmění 002 B. Stálá aktiva B. I. Nehmotný investiční majetek B. I. 1. Zřizovací výdaje 005 Nehmotné výsledky výzkumné a obdobné B. I. 2. činnosti 006 B. I. 3. Software 007 B. I. 4. Goodwill 008 B. I. 5. Ocenitelná práva 009 B. I. 6. Jiný nehmotný investiční majetek 010 B. I. 7. Nedokončené nehmotné investice 011 Poskytnuté zálohy na nehmotný investiční B. I. 8. majetek 012 B. II. Hmotný investiční majetek B. II. 1. Pozemky B. II. 2. Budovy, haly a stavby B. II. 3. Samostatné movité věci a soubory B. II. 4. Pěstitelské celky trvalých porostů 017 B. II. 5. Základní stádo a tažná zvířata 018 B. II. 6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek 019 B. II. 7. Nedokončené hmotné investice B. II. 8. Poskytnuté zálohy na dlouhod. hmotný majetek 021 B. II. 9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku 022 Finanční investice Podíly v ovl. a řízených osobách Podíly v úč.jednotkách s podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a opdíly Půjčky podnikům ve skupině Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dl.fin.majetek

16 Oběžná aktiva I. Zásoby I. 1. Materiál 033 I. 2. Nedokončená výroba 034 I. 3. Výrobky 035 I. 4. Zvířata 036 I. 5. Zboží 037 I. 6. Poskytnuté zálohy na zásoby 038 II. Dlouhodobé pohledávky II. 1. Pohledávky z obchodního styku 037 II. 2. Pohledávky za ovl a říd. osobami 038 II. 3. Pohledávky za úč.jednotkami s podst.vlivem 039 II. 4. Pohledávky za společníky a čl.družstva 040 II. 5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy 041 II. 6. Dohadné účty aktivní 042 II. 7. Jiné pohledávky 043 II. 8. Odložená daňová pohledávka 044 III. Krátkodobé pohledávky III.1. Pohledávky z obchodního styku III.2. Pohledávky za ovl a říd. osobami 047 III.3. Pohledávky za úč.jednotkami s podst.vlivem 048 III.4. Pohledávky za společníky a čl.družstva 049 III.5. Soc.zabezpečení a zdrav.pojištění 050 III.6. Stát-daňové pohledávky III.7. Ostatní poskytnuté zálohy III.8. Dohadné účty aktivní III.9. Jiné pohledávky IV. Finanční majetek IV.1. Peníze IV.2. Účty v bankách IV.3. Krátkodobý finanční majetek D. Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv D. I. Časové rozlišení D. I. 1. Náklady příštích období D. I. 2. Příjmy příštích období

17 HISTORIE HISTORIE AKTUAL PLÁN Ozn. Rozvaha - plný rozsah v tis. Kč ř PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A. I. Základní kapitál A. I. 1. Základní kapitál A. I. 2. Vlastní akcie a obch.podíly 067 A. I. 3. Změny vlastního kapitálu 068 A. II. Kapitálové fondy A. II. 1. Emisní ážio 070 A. II. 2. Ostatní kapitálové fondy 071 A. II. 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku 072 A. II. 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 073 A. III. Kapitálové fondy A. III. 1. Zákonný rezervní fond A. III. 3. Statutární a ostatní fondy 076 A. IV. Hospodářský výsledek minulých let A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let Hospodářský výsledek běžného účetního období A. V. (+/-) B. Cizí zdroje B. I. Rezervy B. I. 1. Rezervy zákonné 083 B. I. 2. Rezerva na důchody a podobné závazky 084 B. I. 3. Rezerva na daň z příjmu 085 B. I. 4 Ostatní rezervy 086 B. II. Dlouhodobé závazky B. II. 1. Závazky z obchodních vztahů 088 B. II. 2. Závazky k ovl. a řízeným osobám 089 B. II. 3. Závazky k úč.jednotkám pod podstatným vlivem 090 B. II. 4. Závazky ke společíkům a čl.družstva B. II. 5. Dlouhodobé přijaté zálohy 092 B. II. 6. Vydané dluhopisy 093 B. II. 7. Dlouhodobé směnky k úhradě 094 B. II. 8. Dohadné účty pasívní 095 B. II. 9. Jiné závazky 096 B. II. 10. Odložený daňový závazek 097 Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovl. a řízeným osobám Závazky k úč.jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společíkům a čl.družstva Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. a zdrav. pojištění Stát-daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasívní Jiné závazky

18 B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci B.IV.1. Bankovní úvěry dlouhodobé 111 B.IV.2. Krítkodobé bankovní úvěry 112 B.IV.3. Krátkodobé finanční výpomoci 113 Ostatní pasíva - přechodné účty pasív I. Časové rozlišení I. 1. Výdaje příštích období I. 2. Výnosy příštích období

19 Příloha 2 Finanční plán pesimistická varianta HISTORIE HISTORIE AKTUAL PLÁN Označ Výkaz zisku a ztrát - plný rozsah v tis. Kč I. Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže II. Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu vnitropodnikových zásob vlast. 2. výroby Aktivace 07 B. Výkonová spotřeba Spotř. mater. energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům org. spol. a družstva Náklady na soc. a zdrav zabez Sociální náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouh. N a H maketku III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku F. Zůst. cena prod. Majetku IV. Zůčt. rezerv a čas. roz. prov. výnosů 21 G. Tvorba rezerv a čas. roz. prov. nákl 22 V. Zůčt. opr. pol. do prov. výnosů 23 H. Zůčt. opr. pol. do prov. nákl. 24 VI. Ostatní prov. výnosy I. Ostatní prov. náklady VII. Převod prov. výnosů 27 J. Převod prov. nákladů 28 * Provozní hosp. výsledek VIII. Tržby z prodeje CP a podílů 30 K. Prodané CP a podíly 31 IX. Výnosy z fin. investic Výnosy z CP a podílů v říz. a ovl. úč.jednotkách Výnosy z ost. dlouh.. CP a podílů Výnosy z ost dlouh fin. Majetku 35 X. Výnosy z krátk. fin. majetku 36 XI. Zůčt. rezerv do fin. výnosů 37 L. Tvorba rezerv na finanční náklady 38 XII. Zůčt. opr. položek do fin. výnosů 39 M. Zůčt. opr. položek do fin. nákladů 40 XIII. Výnosové úroky N. Nákladové úroky 42 XIV. Ostatní finanční výnosy 43 O. Ost. fin. náklady XV. Převod fin. výnosů 45 P. Převod fin. nákladů 46 * Hosp. výsledek z fin. operací R. Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená

20 ** Hosp. výsledek za běžnou činnost XVI. Mimořádné výnosy 53 S. Mimořádné náklady 54 T. Daň z příjmů z mimořádné činnosti splatná odložená 57 * Mimořádný hospodářský výsledek U. Převod podílu na HV společníkům 59 *** Hospodářský výsledek za účetní období Hospodářský výsledek před zdaněním HISTORIE HISTORIE AKTUAL PLÁN Označ. Rozvaha - plný rozsah v tis. Kč ř AKTIVA CELKEM A. Pohledávky za upsané vlastní jmění 002 B. Stálá aktiva B. I. Nehmotný investiční majetek B. I. 1. Zřizovací výdaje 005 B. I. 2. Nehmotné výsledky výzkumné a obdobné činnosti 006 B. I. 3. Software 007 B. I. 4. Goodwill 008 B. I. 5. Ocenitelná práva 009 B. I. 6. Jiný nehmotný investiční majetek 010 B. I. 7. Nedokončené nehmotné investice 011 Poskytnuté zálohy na nehmotný investiční B. I. 8. majetek 012 B. II. Hmotný investiční majetek B. II. 1. Pozemky B. II. 2. Budovy, haly a stavby B. II. 3. Samostatné movité věci a soubory B. II. 4. Pěstitelské celky trvalých porostů 017 B. II. 5. Základní stádo a tažná zvířata 018 B. II. 6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek B. II. 7. Nedokončené hmotné investice B. II. 8. Poskytnuté zálohy na dlouhod. hmotný majetek 021 B. II. 9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku 022 Finanční investice Podíly v ovl. a řízených osobách Podíly v úč.jednotkách s podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a opdíly Půjčky podnikům ve skupině Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dl.fin.majetek 030

21 Oběžná aktiva I. Zásoby I. 1. Materiál 033 I. 2. Nedokončená výroba 034 I. 3. Výrobky 035 I. 4. Zvířata 036 I. 5. Zboží 037 I. 6. Poskytnuté zálohy na zásoby 038 II. Dlouhodobé pohledávky II. 1. Pohledávky z obchodního styku 037 II. 2. Pohledávky za ovl a říd. osobami 038 II. 3. Pohledávky za úč.jednotkami s podst.vlivem 039 II. 4. Pohledávky za společníky a čl.družstva 040 II. 5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy 041 II. 6. Dohadné účty aktivní 042 II. 7. Jiné pohledávky 043 II. 8. Odložená daňová pohledávka 044 III. Krátkodobé pohledávky III.1. Pohledávky z obchodního styku III.2. Pohledávky za ovl a říd. osobami 047 III.3. Pohledávky za úč.jednotkami s podst.vlivem 048 III.4. Pohledávky za společníky a čl.družstva 049 III.5. Soc.zabezpečení a zdrav.pojištění 050 III.6. Stát-daňové pohledávky III.7. Ostatní poskytnuté zálohy III.8. Dohadné účty aktivní III.9. Jiné pohledávky IV. Finanční majetek IV.1. Peníze IV.2. Účty v bankách IV.3. Krátkodobý finanční majetek D. Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv D. I. Časové rozlišení D. I. 1. Náklady příštích období D. I. 2. Příjmy příštích období

22 HISTORIE HISTORIE AKTUAL PLÁN Označení Rozvaha - plný rozsah v tis. Kč ř PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A. I. Základní kapitál A. I. 1. Základní kapitál A. I. 2. Vlastní akcie a obch.podíly 067 A. I. 3. Změny vlastního kapitálu 068 A. II. Kapitálové fondy A. II. 1. Emisní ážio 070 A. II. 2. Ostatní kapitálové fondy 071 A. II. 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku 072 A. II. 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 073 A. III. Kapitálové fondy A. III. 1. Zákonný rezervní fond A. III. 3. Statutární a ostatní fondy 076 A. IV. Hospodářský výsledek minulých let A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let Hospodářský výsledek běžného účetního A. V. období (+/-) B. Cizí zdroje B. I. Rezervy B. I. 1. Rezervy zákonné 083 B. I. 2. Rezerva na důchody a podobné závazky 084 B. I. 3. Rezerva na daň z příjmu 085 B. I. 4 Ostatní rezervy 086 B. II. Dlouhodobé závazky B. II. 1. Závazky z obchodních vztahů 088 B. II. 2. Závazky k ovl. a řízeným osobám 089 B. II. 3. Závazky k úč.jednotkám pod podstatným vlivem 090 B. II. 4. Závazky ke společíkům a čl.družstva B. II. 5. Dlouhodobé přijaté zálohy 092 B. II. 6. Vydané dluhopisy 093 B. II. 7. Dlouhodobé směnky k úhradě 094 B. II. 8. Dohadné účty pasívní 095 B. II. 9. Jiné závazky 096 B. II. 10. Odložený daňový závazek 097 Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovl. a řízeným osobám Závazky k úč.jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společíkům a čl.družstva Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. a zdrav. pojištění Stát-daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasívní Jiné závazky B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci B.IV.1. Bankovní úvěry dlouhodobé 111 B.IV.2. Krítkodobé bankovní úvěry 112 B.IV.3. Krátkodobé finanční výpomoci 113 Ostatní pasíva - přechodné účty pasív I. Časové rozlišení I. 1. Výdaje příštích období I. 2. Výnosy příštích období