Obsah: Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 2

Transkript

1 Program Iniciativy Společenství EQUAL Hodnocení mainstreamingové strategie Národní tématické sítě C POSILOVÁNÍ SOCIÁLNÍ EKONOMIKY, ZEJMÉNA KOMUNITNÍCH SLUŽEB Praha, srpen 2008 Zprávu v rámci projektu Zajištění činnosti NTS CIP EQUAL zpracovala Ing. Petra Francová, dlouhodobá expertka NTS C. Zpráva byla redakčně upravena řídicím orgánem CIP EQUAL (MPSV, odbor 72). Program Iniciativy Společenství EQUAL je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 1

2 Obsah: 1 Úvod Popis fungování NTS C a mainstreamingových strategií Klíčové prvky mainstreamingových strategií Klíčové inovativní výstupy Mainstreaningová strategie pro strukturální fondy Závěrečná mainstreamingová strategie Soulad s aktuálním vývojem v politikách a legislativě ČR/EU v dané oblasti Silné a slabé stránky Mainstreaningová strategie pro strukturální fondy Závěrečná mainstreamingová strategie Srovnání s již existujícími způsoby řešení Plánované způsoby šíření a dalšího využití (kdo a jak je může využít) Závěry a doporučení Přílohy a využité informační zdroje...23 Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 2

3 1 Úvod Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb, byla ustavena v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL v únoru 2006 (dále jen NTS C). Činnosti NTS C se účastnili zástupci rozvojových partnerství reprezentující občanská sdružení, s.r.o. a družstva, tři expertky, dvě zástupkyně úřadů práce a postupně se začali jednání účastnit aktivně i zástupci MPSV (seznam členů NTS C viz příloha č. 1). Složení týmu NTS C bylo vyvážené a funkční. Předsedou sítě byl Robert Sztarovics z Nového prostoru o.s. V závěru programu CIP EQUAL působila v NTS C dlouhodobá expertka Petra Francová (6 měsíců). Účelem této zprávy je zhodnotit celkové působení NTS C za dobu jejího fungování, tj. tři roky a šest měsíců, a to zejména z hlediska naplňování společné mainstreamingové strategie a uplatnění inovativních produktů jednotlivých rozvojových partnerství. NTS C patřila k velmi aktivním tematickým sítím, její členové se pravidelně scházeli a pracovali na společných tématech přesahujících horizont jednotlivých projektů. Ve srovnání se začátkem fungování NTS C došlo v oblasti sociální ekonomiky v ČR k výraznému posunu, i když je toto téma stále ještě v ČR na začátku. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 3

4 2 Popis fungování NTS C a mainstreamingových strategií NTS C za dobu svého působení zpracovala dvě mainstreamingové strategie, které se od sebe velmi lišily a reagovaly na konkrétní situaci a potřeby. Pro lepší pochopení popíši alespoň stručně situaci v sociální ekonomice při ustavení NTS C a její konkrétní fungování. O sociální ekonomiku se před začátkem fungování NTS C zajímali v České republice různé organizace a jednotlivci, chyběla ale vzájemná informovanost a koordinace aktivit. Sociální ekonomikou se zabývaly dvě vysoké školy a toto téma bylo neseno iniciativou konkrétních osob Magdalenou Hunčovou na Fakultě sociálně ekonomická Univerzity J.E. Purkyně v Ústí nad Labem a Marií Dohnalovou na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V neziskovém sektoru se tímto tématem zabývalo několik velkých organizací, které se posléze spojily do Pracovní skupiny pro sociální ekonomiku v neziskovém sektoru NROS zastoupená Petrou Francovou a Davidem Stulíkem, Open Society Fund Praha zastoupený Jaroslavou Šťastnou, Fokus Praha zastoupený Markétou Wurtherlovou, Domov Sue Ryder a Nadace VIA zastoupená Hanou Vosmíkovou. Na straně družstev se sociální ekonomice věnoval Svaz českomoravských výrobních družstev reprezentovaný zejména Karlem Rychtářem, který propagoval model sociálního družstva. V únoru 2006 uspořádala Rada vlády pro nestátní neziskové organizace ve spolupráce s NROS mezinárodní seminář s cílem informovat o tomto tématu tvůrce politik a získat podporu pro jeho začlenění do programového období strukturálních fondů Reálné aktivity v sociálním podnikání se se spuštěním programu CIP EQUAL začaly odehrávat v jím podporovaných projektech, takže se postupně všichni, kdo se tímto tématem zabývali, přímo stali členy NTS C nebo s ní spolupracovali. To následně velmi posílilo fungování NTS C a její teoretický a mainstreamingový potenciál. V NTS C působilo 10 rozvojových partnerství, přičemž dvě z nich se v projektu zabývaly celkovým pojetím sociální ekonomiky a jejím prosazováním v ČR (projekty Nového Prostoru o.s. a Orfea o.s.). Nový Prostor vytvořil v rámci svého projektu webové stránky které se staly hlavním informačním zdrojem v této oblasti a společným informačním zázemím NTS C. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 4

5 Na začátku si členové NTS C stanovili následující cíle: - porozumění kontextu SE - dohoda na společném pojetí - prosazení SE do nových OP - informování odborné veřejnosti. Nejprve probíhala na jednáních NTS C hlavně výměna informací o tom, na co byly zaměřeny jednotlivé projekty a jaké byly aktivity expertů a skupina hledala vhodný způsob práce. K lepšímu fungování skupiny velmi pomohlo uspořádání dvou výjezdních zasedání spojených s uspořádáním kulatých stolů a s návštěvou sociálních podniků (říjen 2006 Odry, březen 2007 Třinec). Ve skupině často probíhaly debaty o tom, co je sociální ekonomika a sociální podnikání a bylo zřejmé, že na to panují odlišné názory. Každý z projektů měl jiné zahraniční partnery a představu o tom, co je sociální ekonomika, získával většinou od nich. Vzhledem k tomu, že každá země má své vlastní pojetí ovlivněné historickým kontextem, bylo časem všem jasné, že bude potřeba hodně se o všem bavit, najít to, na čem se všichni shodnou a na tom dále stavět. Došlo ke shodě na tom, že si skupina musí nejprve ujasnit pojmy a jejich obsah, než začne v mainstreamingové strategii působit na své okolí. Pro tento druh práce nebyl na jednáních NTS C prostor, takže bylo rozhodnuto o vytvoření pracovní skupiny, do níž se zapojí ti, kteří se chtějí na této práci podílet. NTS C měla ambice vytvořit společné pojetí, které by integrovalo různé názorové proudy, a nabídnout tuto svou představu k celonárodní diskuzi. Z těchto důvodů bylo dohodnuto přizvat do pracovní skupiny všechny, kteří se tímto tématem zabývají a mají k tomu co říci, aby se pak předešlo pozdějším názorovým střetům. Pracovní skupina si zvolila jméno Národní expertní skupina pro sociálněekonomické aktivity a vžilo se pro ni pouze zkrácené označení NESEA. Mainstreamingové strategie lze označit za hlavní nástroj NTS C, jímž propagovala téma sociální ekonomiky, a jejímu zpracování vždy předcházelo z pohledu NTS přípravné období. Ve skutečnosti se ale jednalo o klíčové období, kdy těžiště práce bylo v jednotlivých projektech a vytvářel se základ, na němž pak bylo možné postavit mainstreamingovou strategii. Za dobu svého působení zpracovali a schválili členové NTS C dvě mainstreamingové strategie. První z nich vznikla ve druhé polovině roku 2006 jako akční plán k ovlivnění strategických dokumentů pro přípravu programového období strukturálních fondů s cílem prosadit sociální ekonomiku do operačních Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 5

6 programů a získat tak financování na její rozjezd. Druhá mainstreamingová strategie byla vytvořena v dubnu 2008 a jejím účelem bylo společně prosazovat výstupy jednotlivých projektů na ministerstva a propagovat společné pojetí sociální ekonomiky pro ČR, ke kterému NTS C dospěla. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 6

7 3 Klíčové prvky mainstreamingových strategií NTS C zpracovala, jak již bylo výše uvedeno, dvě mainstreamingové strategie, které v této části budou hodnoceny samostatně. Pro přehlednost bude první z nich nazývána Mainstreamingová strategie pro strukturální fondy (viz příloha č. 2) a druhá bude označována jako Závěrečná mainstreamingová strategie (viz příloha č. 3). 3.1 Klíčové inovativní výstupy Mainstreaningová strategie pro strukturální fondy Tato mainstreamingová strategie vznikla v návaznosti na již uskutečněné aktivity NROS a Pracovní skupiny pro sociální ekonomiku v neziskovém sektoru, které se systematicky snažily prosadit sociální ekonomiku do připravovaných dokumentů pro programové období Jako první se podařilo prosadit zmínku o sociální ekonomice do Národního rozvojového plánu, který byl v gesci MMR. V návaznosti na něj byl zpracován Národní strategický referenční rámec, jehož vytvoření požadovala Evropská komise, a sociální ekonomika byla v tomto strategickém dokumentu zachována. Souběžně s tím byly vytipovány operační programy, do nichž toto téma patří, a probíhala jednání s příslušnými ministerstvy zodpovědnými za zpracování daných programů. Tímto způsobem se podařilo zapracovat sociální ekonomiku do tří operačních programů Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, Operační program Praha Adaptabilita a Integrovaný operační program. Ve všech těchto programech byla sociální ekonomika zmíněna průřezově na několika místech v popisu situace, ve SWOT analýze, v popisu priorit a v aktivitách. Do Integrovaného operačního programu se dostala z iniciativy pracovníků Odboru sociálních služeb MPSV za účelem získání investičních prostředků. Mainstreamingová strategie kladla důraz také na sledování prováděcích dokumentů těchto operačních programů a na systematické hlídání a připomínkování jednotlivých verzí, aby z nich toto téma nevypadlo. Mainstreamingová strategie si stanovila za cíl zapracovat sociální ekonomiku kromě sektorových operačních programů a operačního programu pro Prahu také do regionálních operačních programů. Byl zpracován Postup pro prosazování sociální ekonomiky na krajské úrovni (viz příloha č. 4), k jeho využití a aplikaci na regionální operační programy ale nedošlo. Jednou z naplánovaných a nerealizovaných aktivit bylo také představení Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 7

8 sociální ekonomiky na jednání Sociálního a zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. O tom, proč tyto aktivity nebyly uskutečněny, je pojednáno v části Závěrečná mainstreamingová strategie Závěrečná mainstreamingová strategie vznikala se zapojením všech rozvojových partnerství. Zástupci rozvojových partnerství se výrazně účastnili jak její přípravy, tak i realizace. Jejím jednotícím prvkem bylo prosazování společných nadstavbových témat a většina jejích aktivit se týkala více projektů najednou. Charakteristické pro ni bylo to, že byla většinou orientována na jednání s ministerstvy. Jednotlivá rozvojová partnerství měla svojí vlastní mainstreamingovou strategii a ten, kdo potřeboval podporu dlouhodobého experta nebo jiných rozvojových partnerství, požádal o začlenění do společné mainstreamingové strategie. Závěrečná mainstreamingová strategie pracovala s výstupy všech projektů, které je daly pro NTS C k dispozici. Jejím hlavním cílem bylo propagovat téma sociální ekonomiky v obecnější poloze s využitím všech výstupů projektů a výsledků pracovní skupiny NESEA. Jednalo se o kombinaci horizontálního i vertikálního mainstreamingu, vertikální aktivity ale převažovaly. Pro lepší pochopení závěrečné mainstreamingové strategie je třeba popsat způsob práce a výstupy pracovní skupiny NESEA (viz str. 5). Jak již bylo zmíněno, NTS C vytvořila pracovní skupinu NESEA, která za přizvání odborníků vně této sítě vytvořila definice sociální ekonomiky, sociálního podnikání a sociálního podniku včetně jeho principů. Výsledky práce byly předloženy a schváleny na jednání NTS C a bylo rozhodnuto o jejich propagaci a maximálním využití v rámci mainstreamingové strategie (viz příloha č. 5). Závěry NTS C jsou výsledkem společné práce zástupců nestátních neziskových organizací, družstev a akademické sféry, kteří se konsensuálně dohodli na pojetí sociální ekonomiky tak, jak by podle nich měla být pojímána v České republice. Jedná se o významný počin NTS C, protože do té doby nebyl žádný srovnatelný dokument vytvořen a tyto definice a principy mají reálnou šanci stát se českým pojetím sociální ekonomiky nebo ho trvale ovlivnit. Tyto výstupy byly široce využívány při realizaci závěrečné mainstreamingové strategie. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 8

9 V rámci závěrečné mainstreamingové strategie byla uskutečněna jednání na MMR, MPO a MPSV. Každého jednání se vždy zúčastnilo za obě strany několik zástupců. Předcházela jim příprava a zpravování písemných podkladů a z každého jednání byl zpracován zápis nebo informace, která byla rozeslána všem členům NTS C (viz přílohy č. 6-10). Jednání na MMR bylo specifické a týkalo se možností využití sociální observatoře, která je jedním z výstupů projektu Kazuistu s.r.o. (podpora bezbariérového cestovního ruchu a udělování certifikované značky Bez Barier). Společné všem těmto jednáním bylo to, že každé z oslovených ministerstev mělo pro sociální ekonomiku pochopení, ale odkazovalo nás na jiné resorty s tím, že se nebrání spolupráci. Tím, že se jedná o průřezové a mezirezortní téma, které nemá jasné kompetenční ukotvení, byla na těchto jednáních zdůrazňována ta část sociálního podnikání, která nepatřila do daného rezortu (na MPO byl kladen větší důraz na jeho sociální charakter a posílali nás na MPSV, a naopak). Sociální podniky jako obecný zastřešující pojem mohou nabývat v praxi různých specifických forem a v projektech NTS C byly zavedeny a pilotně ověřeny dva jejich typy sociální družstva projektu č. 082 SČMVD a sociální firmy projektu č. 018 Fokusu Praha. Každý z nich již funguje v jiných členských státech EU, prostřednictvím projektů CIP EQUAL ale došlo k jejich úspěšnému přenesení a úpravě na prostředí České republiky. Sociální firmy zaměstnávají těžce znevýhodněné cílové skupiny a sociální družstva obcí jsou vhodnou formou podnikání za účelem místního rozvoje obcí a mikroregionů. Při mainstreamingu byly oba typy výrazně propagovány a na jejich příkladu bylo možné ukázat různorodost sociálního podnikání a jeho konkrétní fungování. Oba dva tyto projekty také vytvořily teoretické i praktické podklady pro replikaci těchto typů. Pro sociální firmy byly vytvořeny standardy sociální firmy a popsány dvě případové studie. Pro sociální družstva byl zpracován manuál pro jejich založení spolu s poukazem na dostupné finanční zdroje (tzv. karty dotací) a s několika druhy vzorových stanov podle právní subjektivity zakladatelů. Každý z projektů přispěl svými výstupy k celkovému pojetí sociální ekonomiky a obohatil ho o novou dimenzi. V projektu č. 039 Kazuist s.r.o. vytvořil a otestoval pod názvem Sociální inkubátor komplexní program pro zahájení sociálního podnikání formou OSVČ (motivační program, bilance sociálních kompetencí, rekvalifikační kurz pro sociální podnikatele a následný tutoring). Dalším jeho výstupem je pod názvem Sociální Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 9

10 observatoř značka Bez Barier pro certifikaci bezbariérových zařízení cestovního ruchu a databáze těchto zařízení, což následně vytváří pracovní příležitosti pro sociální podniky. Farní charita Starý Knín v projektu č. 017 vytvořila terénní sociální služby pro seniory na venkově zaměstnávající znevýhodněné ženy po mateřské dovolené. Sdružení pěstounských rodin v projektu č. 042 vytvořilo komplexní modulový systém, který mladým lidem s nízkou kvalifikací s handicapem ústavní výchovy pomáhá při získávání pracovního místa a dalšího vzdělávání. Orfeus vytvořil v projektu č. 053 metodiku zaměstnávání osob ohrožených sociálním vyloučením pro obce a NNO, návrh na úpravu zákona o zaměstnanosti týkající se zaměstnávání znevýhodněných osob v sociálních podnicích a návrhy studijního programu pro VŠ a VOŠ, vyučovacího předmětu pro střední školy a doškolení pro zaměstnance obcí a institucí. Projekt č. 076 Centra komunitní práce Ústí n. L. byl zaměřen na komunitní plánování jako nástroj posilování sociální ekonomiky v ČR, v němž je komunitní plán nástrojem pro vytváření pracovních příležitostí pro znevýhodněné občany. Úřad práce v Chrudimi vytvořil ve svém projektu č. 087 akteditovaný vzdělávací kurz Manažer v sociálních službách. Do skupiny projektů sdružených v NTS C byl také zařazen projekt o.s. Cesta domů, který se týkal legislativního ukotvení paliativní specializované domácí péče a se sociálním podnikáním neměl nic společného. K mainstreamingu sociální ekonomiky výrazně přispěl projekt č. 108 Nového Prostoru o.s., který si kladl za cíl přinést a otestovat v ČR nové způsoby řešení problematiky přístupu na trh práce. Projekt usiloval o vytvoření příznivého prostředí pro vytvoření sociálních podniků a svými aktivitami podpořil vytvoření společné platformy pro sociální ekonomiku (web konference, publikace atd.). Manažer projektu Robert Sztarovics byl zároveň předsedou NTS C a díky jeho otevřenosti měly výstupy projektu velký přesah do práce NTS C. Projekt přinesl do ČR velmi zajímavý pohled na propojení veřejných zakázek se způsobem financování sociálních podniků. Tento nový způsob zadávání veřejných zakázek vytváří poptávku po zaměstnávání znevýhodněných osob a nutnost respektovat místní zájmy a potřeby, čímž vzniká nový trh pro aktivity sociálních podniků. Důsledkem jsou úspory veřejných prostředků na vyplácení různých dávek a dotací, protože je sociálních cílů dosahováno jinými cestami. Český i evropský právní řád tento způsob zadávání veřejných zakázek umožňuje. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 10

11 V rámci mainstreamingové strategie došlo k představení sociální ekonomiky na Komisi pro sociální začleňování, ustanovené ministerstvem práce a sociálních věcí. Tato komise je tvořena zástupci 12 ministerstev a mnoha zastřešujících organizací, takže se informace o možnostech využití sociálního podnikání pro sociální začleňování dostala k mnoha adresátům. Podle expertky NTS C Mileny Černé, která je členkou komise, proběhla na jejím zasedání v dubnu 2008 velmi obsáhlá diskuze o možnostech využití sociální ekonomiky pro sociální inkluzi, ovšem bez konkrétních závěrů. Významnou mainstramingovou akcí byla závěrečná dvoudenní konference CIP EQUAL uskutečněná v dubnu 2008, jejíž přípravě byla věnována velká pozornost. Zúčastnilo se jí mnoho zástupců institucí významných z hlediska mainstreamingu. Na dvou workshopech byly představeny vybrané produkty (sociální firma, sociální družstvo, sociální cestovní ruch, zadávání veřejných zakázek v napojení na sociální podniky) a na závěrečném plénu byli všichni účastníci konference seznámeni s výsledky mainstreamingu NTS C (viz příloha č. 11). Při závěrečné fázi vertikálního mainstreamingu se výrazně angažoval Řídící orgán CIP EQUAL, který oslovil podle požadavků jednotlivých projektů příslušné orgány státní správy či jiné instituce, na něž chtěly projekty směřovat své výstupy za účelem jejich dalšího využití. Z analýzy vyplněných dotazníků, které tyto instituce zaslaly na Řídící orgán, je zřejmé, že se nikdo z nich necítí být kompetentní pro využívání výstupů týkajících se sociálního podnikání a většinou odkazují na jiné instituce, jejichž postoj k těmto otázkám je ale obdobný. 3.2 Soulad s aktuálním vývojem v politikách a legislativě ČR/EU v dané oblasti Sociální ekonomika je podporována ze strany Evropské unie a jejích institucí, je však ponecháno na rozhodnutí jednotlivých členských států, zda a jakým způsobem chtějí sociální podnikání podporovat. Také na úrovni Evropské komise se projevuje rezortismus a potíže v komunikaci mezi DG Employment a DG Enterprise. DG Employment začíná sociální podnikání stále více podporovat, protože si uvědomuje jeho důležitost pro sociální inkluzi a udržitelnost modelu sociálního státu, pro DG Enterprise je ale sociální podnikání Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 11

12 stále jen okrajovou záležitostí. Hlavními okruhy problémů, které je potřeba řešit na úrovni EU, je tato dvoukolejnost a také problematika veřejné podpory a veřejných zakázek jako možného zdroje financování sociálních podniků. V České republice není vymezení sociální ekonomiky, sociálního podnikání ani sociálního podniku součástí právního řádu. Stále častěji se začínají objevovat hlasy volající po zakotvení těchto pojmů do právního systému a po nastavení finančního zvýhodnění pro sociální podniky. NTS C na svých jednáních dospěla k závěru, že v současné době je volání po zákonné úpravě sociálního podnikání předčasné, protože je vše teprve v začátcích a neexistuje zatím dostatek zkušeností, aby bylo sociální podnikání právně ukotveno. NTS C záměrně vymezila sociální podnikání velmi široce, což by při existenci přímé vazby na legislativní výhody a finanční podporu mohlo znamenat zneužití a rozmělnění konceptu sociálního podnikání v jeho začátcích. Z toho důvodu není výstupem mainstreamingové strategie návrh na úpravu zákonů nebo vyhlášek. Je velmi pravděpodobné, že časem k této úpravě dojde, mělo by se tak ale stát na základě reálných zkušeností z praxe a rozsáhlé odborné diskuze. Jak již bylo zmíněno výše, projekt č. 053 občanského sdružení Orfeus zpracoval návrh legislativních úprav pro sociální ekonomiku, ten však NTS C nebyl poskytnut k projednání. Jde o velmi rozsáhlý text v paragrafovém znění, který řeší zejména zaměstnávání znevýhodněných osob. Jeho součástí je i definice sociálního podniku jako zaměstnavatele znevýhodněných osob včetně návrhu na zavedení rejstříku sociálních podniků při MPSV a příspěvku do výše 50% platu, který by poskytovaly úřady práce znevýhodněným uchazečům o zaměstnání zaměstnaným v sociálním podniku. Tyto legislativní návrhy se odklánějí od pojetí sociálního podnikání, které schválila NTS C. Členové NTS C se shodli na tom, že pro další rozvoj sociálního podnikání je velmi důležitá jeho podpora v koncepcích, strategiích a politikách na národní a regionální úrovni. Sociální podnikání se sice děje spontánně zdola, pro jeho větší rozšíření je ale pochopení a podpora shora zásadní. Ve svých mainstreamingových strategiích se NTS C zaměřila na strategické dokumenty pro strukturální fondy (z důvodů získání finančních zdrojů a obecně příznivého postoje Evropské komise). Dalším strategickým dokumentem, kam se podařilo sociální ekonomiku zapracovat, byl Národní akční plán sociálního začleňování. Tyto výsledky lze jednoznačně považovat za úspěch, je třeba ale v tomto úsilí pokračovat. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 12

13 Členové NTS C dospěli na závěr k přesvědčení, že pro prosazení sociální ekonomiky je třeba jednat s politickou reprezentací a usilovat o její začlenění do programu politických stran napříč spektrem. V současné době je připravován nový zákon o veřejně prospěšných společnostech, který určitě ovlivní budoucí podobu sociálního podnikání. Tento zákon má nastavit veřejnou prospěšnost bez ohledu na právní formu organizací a počítá se stoprocentní reinvesticí zisku na veřejně prospěšný účel a s transparentností fungování těchto organizací, což má umožnit uplatňovat daňové úlevy a čerpat dotace a jiné druhy podpor. 3.3 Silné a slabé stránky Mainstreaningová strategie pro strukturální fondy Silnou stránkou první mainstreamingové strategie byla znalost procesu tvorby operačních programů a jejich harmonogramu tvůrci strategie, což velmi pomohlo při plnění konkrétních aktivit. Za silnou stránku lze také považovat to, že se tohoto tématu aktivně ujali pracovníci odboru sociálních služeb MPSV a prosadili integrovaný pilotní globální grant na sociální ekonomiku, který bude financovaný z OP LZZ (neinvestiční prostředky ESF) a z IOP (investiční prostředky ERDF). Pozitivní je také to, že došlo ke konzultacím při jeho vytváření s některými členy NTS C a posléze ho pracovníci odboru sociálních služeb přijeli představit na výjezdní jednání NTS C do Třince. Za NTS C byly k tomuto návrhu zpracovány připomínky a opakovaně byla nabízena odboru sociálních služeb možnost dalších konzultací. K využití pro účely globálního grantu nabídla NTS C zpracované principy a definice sociálního podniku. NTS C měla k návrhu globálního grantu řadu výhrad, které sdělila Odboru sociálních služeb MPSV. O konečné podobě výzvy zatím ještě není rozhodnuto a není jisté, jaká bude její definitivní podoba. Za pozitivní lze považovat také to, že členové NTS C byli zváni do fokusních skupin, které organizovalo Greater London Enterprise při zpracování Srovnávací analýzy modelů sociální ekonomiky v EU a možností jejich aplikace v ČR v rámci programového období ESF a jejich prostřednictvím tak měli někteří členové NTS C možnost vyjádřit se k podobě globálního grantu. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 13

14 Za slabou stránku této mainstreamingové strategie lze bezesporu označit to, že nedošlo k prosazení sociální ekonomiky do regionálních operačních programů. Byl zpracován návrh postupu, jak toto téma prosazovat (viz příloha č. 4), nikdo se tím ale nezabýval. Důvodem bylo to, že sektorové operační programy hlídali experti NTS C a neměli již kapacitu na to, aby to samé dělali pro sedm regionálních operačních programů. Nikdo jiný si toto téma nevzal za své. Na tomto místě je třeba poznamenat, že veškeré činnosti pro NTS C dělali experti zadarmo a nedostávali za svou práci odměnu. Dalším bodem mainstreamingové strategie, který nebyl splněn, bylo představení sociální ekonomiky na jednání Sociálního a zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Důvodem bylo špatné načasování této aktivity, protože v té době ještě nebylo co výboru nabídnout a bylo by se bývalo jednalo pouze o obecnou informaci. V současné době je přislíbeno předsedou výboru Zdeňkem Škromachem, že budou zástupci NTS C pozvání na podzimní jednání tohoto výboru a k naplnění této aktivity dojde o rok a půl později Závěrečná mainstreamingová strategie Silnou stránkou závěrečné mainstreamingové strategie byla její zevrubná příprava. Bylo to umožněno tím, že bylo umožněno zaplatit práci dlouhodobého experta a také aktivním zapojením členů NTS C do její přípravy a realizace. Za další silnou stránku lze označit existenci společného pojetí sociální ekonomiky a sociálního podniku pro ČR, které bylo propagováno ve všech mainstreamingových aktivitách. Konkrétní výstupy projektů ve spojení s jednotným teoretickým rámcem vytvořily vhodnou kombinaci pro náplň mainstreamingových aktivit. Silnou stránkou byla také výrazná podpora ze strany Řídícího orgánu CIP EQUAL při oslovování pracovníků ministerstev, jejich pečlivá příprava závěrečné konference CIP EQUAL a jejich pomoc při realizaci kulatého stolu pro pracovníky MPSV. Ze závěrečné mainstreamingové strategie byly realizovány všechny aktivity kromě dvou. Naplánované jednání s vedoucími pracovníky Správy služeb zaměstnanosti za účelem hledání možností podpory z částí OP LZZ, kde je SSZ zprostředkujícím subjektem (aktivita č. 5) se neuskutečnilo z toho důvodu, že identifikace těchto možností v OP LZZ byla v zadání Srovnávací analýzy modelů sociální ekonomiky v EU a možností jejich aplikace Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 14

15 v ČR v rámci programového období ESF a čekalo se na její zveřejnění. Druhou neuskutečněnou aktivitou bylo uspořádání setkání se zástupci vybraných vysokých škol, které se zabývají sociální ekonomikou. Došlo k oslovení vysokých škol, setkání se ale neuskutečnilo z důvodu jejich malé odezvy. Pravděpodobným důvodem nebyl nezájem, ale nedostatek času ve zkouškovém období. Tato aktivita bude opakována na podzim Za slabou stránku naplánovaných a realizovaných aktivit lze označit to, že se nepodařilo překonat resortismus a to, že z hlediska kompetencí toto téma nikomu nepatří, takže si ho nikdo nechce vzít za své. Také orientace mainstreamingové strategie na ministerstva narážela na hranice toho, že v hierarchické struktuře ministerstev musí přijít rozhodující impuls shora z politické roviny. 3.4 Srovnání s již existujícími způsoby řešení Pro srovnání s již existujícími způsoby řečení je třeba vyjít z definice sociálního podnikání, kterou vytvořila NTS C: Sociální podnikání řeší prostřednictvím samostatné podnikatelské aktivity a účasti na trhu otázky zaměstnanosti, sociální soudržnosti a místního rozvoje. Svou činností podporuje solidární chování, sociální začleňování a růst sociálního kapitálu zejména na místní úrovni s maximálním respektováním trvale udržitelného rozvoje. Zaměstnanost V současné době existuje celá řada možností podpory zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, které jsou legislativně zakotveny v zákonu o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Jedná se o pracovní rehabilitaci, vytváření chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, vytváření chráněných pracovních dílen pro osoby se zdravotním postižením, příspěvek pro zaměstnavatele, který zaměstná více než 50% osob se zdravotním postižením, povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat stanovený podíl osob se zdravotním postižením a vytváření pracovních příležitostí formou veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 15

16 Zásadní rozdíl sociálního podnikání oproti výše vyjmenovaným nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti je v tom, že se jedná o koncept, o ovlivňování celkového prostředí, o způsob myšlení a přístupu k realitě, a ne o vytváření konkrétních nástrojů přímo podporovaných státem. Sociální podnikání je v pojetí NTS C velmi široké, klade důraz na aktivitu zdola a rozhodně by se nemělo stát jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Zajímavé je srovnání s naším slovenským sousedem. Tam na podzim 2008 vstoupí v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která právně definuje sociální podniky jako nástroj politiky zaměstnanosti pro zaměstnávání znevýhodněných a dlouhodobě nezaměstnaných osob. Přístup, který propaguje NTS C a který navrhuje státní správě, lze přirovnat k přístupu státu k malému a střednímu podnikání. Stát vymezuje, co to jsou malé a střední podniky, deklaruje jejich podporu a má programy, které pomáhají jejich rozvoji. Malé a střední podniky přitom nejsou nástrojem státní politiky. Obdobně by podle pojetí NTS C neměly být ani sociální podniky nástrojem státní politiky, a to ani aktivní politiky zaměstnanosti. Stát by jim ale měl vyjadřovat podporu a měl by zavádět programy, které by pomáhaly jejich vzniku a rozvoji, protože sociální podnikání přináší prospěch veřejné správě i občanské společnosti. Častým předmětem diskuzí bývá srovnání chráněných dílen se sociálním podnikem a zejména s jedním jeho specifickým typem, se sociální firmou zaměstnávající těžce znevýhodněné osoby. Za hlavní rozdíly lze označit to, že chráněné dílny zaměstnávají pouze zdravotně postižené a i když vyrábějí výrobky na prodej, nejedná se o podnikatelský subjekt, který usiluje o ekonomickou soběstačnost. V sociální firmě je vyšší pracovní tempo, náročnější pracovní podmínky a vyšší míra integrace než v chráněné dílně. Sociální soudržnost Udržování sociální soudržnosti je pro českou společnost velmi důležité a je jí dosahováno zejména prostřednictvím systému pomoci v hmotné nouzi a poskytováním sociálních služeb. Sociální podnikání rozhodně nemůže tyto státní systémy nahradit, může jim ale ulevit. Obecně lze říci, že stávající systémy kladou velký důraz na vlastní aktivitu klientů, což platí i pro sociální podnikání. Existuje však několik rozdílů (předesílám, že se jedná o určité zjednodušení a následující tvrzení neplatí stoprocentně). Znevýhodněné osoby se Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 16

17 z klientů stávají zaměstnanci, kteří potřebují určitou podporu. Ocitají se v situaci, kdy si sami na sebe vydělávají a vytvářejí svou prací hodnoty, které někdo jiný potřebuje; nejsou tedy příjemci pomoci. Rozdíl je také ve finančních tocích, protože v sociálním podnikání jdou peníze od těch, kdo si zboží nebo službu koupí, k těm, kdo peníze potřebují, a dochází k nižší míře přerozdělování. Z hlediska finančních toků je také velmi zajímavé propojení rozvoje sociálního podnikání se zadáváním veřejných zakázek, které může přinést prokazatelné výsledky v oblasti podpory zaměstnanosti ohrožených skupin. Zahrnutí sociálních cílů do veřejných zakázek přímo vede k tvorbě příležitostí pro sociální podnikání a současně dochází k úspoře veřejných prostředků vynakládaných na různé sociální dávky či jiné problematické oblasti, které přímo, či nepřímo souvisejí s nezaměstnaností. Místní rozvoj Základním nástrojem regionálního rozvoje je Strategie regionálního rozvoje ČR, která je zastřešujícím dokumentem pro tvorbu regionálních rozvojových strategií a na celostátní úrovni je koordinována se Strategií udržitelného rozvoje ČR v oblasti životního prostředí a s Politikou územního rozvoje v oblasti územního plánování. V sociální oblasti jsou podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách zpracovávány na úrovni NUTS III komunitní plány pro plánování v oblasti sociálních služeb. Se vstupem ČR do EU se obecně zlepšila kvantita i kvalita plánování, protože zpracováním zastřešujících rozvojových plánů je podmíněno čerpání strukturálních fondů, z nichž je pak možno financovat vytváření plánů na nižších úrovních (např. dotace na územně analytické podklady pro územní plány). Novinkou jsou integrované plány rozvoje měst zpracovávané pro geograficky vymezené části měst, které jsou deprivovaným obytným územím, na jejichž zpracování lze žádat o podporu z Integrovaného operačního programu. Veškeré plánování je pouze nástrojem, který umožňuje místní rozvoj a je třeba ho propojit s reálným životem. Sociální podnikání dokáže naplnit místní rozvoj reálným obsahem, protože aktivuje místní zdroje, uspokojuje přednostně místní potřeby a zároveň podporuje udržitelný rozvoj při naplnění sociální, environmentální a ekonomické dimenze. Cílená podpora sociálního podnikání může místnímu rozvoji výrazně pomoci a existují metody, kterými lze tento přínos změřit (např. LM3 a SROI). Propojením strategií místního rozvoje Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 17

18 s veřejnými zakázkami lze omezit odliv sociálního i ekonomického kapitálu a podpořit zároveň financování sociálních podniků. Sociální podnikání již v praxi v omezené míře funguje, i když si toho dotyční někdy nejsou vědomi. Jedná se o trend, který se prosazuje bez ohledu na to, zda je záměrně podporován, protože vychází z reálných potřeb ve společnosti. K sociálnímu podnikání samovolně směřují jak neziskový, tak soukromý sektor. Jedná se o koncept, o přístup a způsob myšlení, které je velmi důležité podporovat, protože může přinést společnosti významný veřejný prospěch z hlediska povzbuzení aktivity občanů, větší demokratizace společnosti, podpory občanského uvědomění, pozitivních ekologických dopadů, finančních úspor a reálné decentralizace. Vše to lze vyjádřit obecným pojmem dlouhodobé společenské, environmentální a ekonomické udržitelnosti. Pro sociální ekonomiku je typický komplexní způsob řešení problémů prostřednictvím podnikání. Žádné formy podpory sociální ekonomiky ze strany státu dnes prakticky neexistují, prvními vlaštovkami jsou podpora pilotního ověření v operačních programech. Členové NTS C jsou přesvědčeni, že sociální ekonomika má být podporována veřejnou správou, protože naplňuje jak obecný, tak i veřejný zájem. 3.5 Plánované způsoby šíření a dalšího využití (kdo a jak je může využít) Každý ze členů NTS C bude usilovat i po skončení programu CIP EQUAL o šíření výstupů svých projektů a o jejich další využití, protože to je v jejich přirozeném zájmu. Ti, co se věnovali sociálnímu podnikání, se mu budou věnovat i nadále a budou pokračovat v intencích udržitelnosti výstupů svých projektů. NTS C se ke konci svého působení dohodla na tom, že chce ve své činnosti dále pokračovat a využije možnost podat projekt na financování další činnosti do Operačního Programu Lidské zdroje a zaměstnanost v Prioritní ose 5 Mezinárodní spolupráce, v níž je možnost předkládat projekty na pokračování činnosti všech NTS. Diskuze o pokračování NTS C se účastnil i zástupce MPSV z Řídícího orgánu CIP EQUAL. Byly zpracovány dva návrhy (viz přílohy č. 12 a 13), o nichž proběhla na posledním jednání NTS C diskuze a při následném elektronickém hlasování byl vybrán návrh, předložený předsedou a Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 18

19 dlouhodobou expertkou NTS C za nově vytvořenou organizaci Nová ekonomika o.p.s. Podle tohoto návrhu dojde k utvoření volné koalice právnických a fyzických osob, které se zabývají sociální ekonomikou, tj. buď samy podnikají, případně se na to připravují, nebo se angažují na přípravě infrastruktury sociálního podnikání. Bude se jednat o volné uskupení, kde by o míře angažovanosti rozhodoval každý z účastníků podle svých možností a zájmů. Projekt výrazně navazuje na zkušenosti a výstupy z CIP EQUAL a dále je rozpracovává. Hlavním cílem předloženého projektu je podpořit rozvoj sociálního podnikání v ČR vytvořením modelu infrastruktury sociální ekonomiky v ČR a zvýšením informovanosti o této problematice. V rámci projektu dojde ke komunikaci s tvůrci politik a jejich ovlivňování, což je nezbytným předpokladem pro zavedení a využívání konceptu sociálního podnikání. Cílovou skupinou projektu jsou orgány veřejné správy v oblasti sociální integrace, zaměstnavatelé sociálně vyloučených osob a NNO. Jejich oslovením vznikne tematická síť, která bude volným uskupením se širokou členskou základnou a expertním výborem vzešlým z voleb na jejích 3 konferencích. Těžiště práce bude probíhat v 5 pracovních skupinách, které budou zpracovávat konkrétní výstupy s využitím mezinárodních zkušeností. Souhrnným výstupem projektu bude návrh modelu infrastruktury sociální ekonomiky v ČR, který bude zpracován s využitím všech dílčích výstupů projektu a bude prezentován na konferenci včetně doporučení na způsob fungování sítě po ukončení projektu. Projekt počítá se širokou mezinárodní spoluprací a zapojením dvou nefinančních partnerů. Britským partnerem bude School for Social Enterpreneurs, která bude působit jako konzultant při vytváření modelu infrastruktury v ČR. Druhým partnerem bude Univerzita Mateja Bela ze Slovenska, kde ve spolupráci s partnerem bude projekt sledovat zkušenosti se zaváděním sociální ekonomiky do zákona. Stávající členové NTS C a NESEA budou v tomto pojetí jádrem nové tematické sítě a budou sdílet své zkušenosti s dalšími zájemci o sociální podnikání. Do činnosti tematické sítě budou zapojeni tak jako ve stávající NTS C zástupci státního, soukromého a neziskového sektoru a experti. Projekt počítá s realizací rozsáhlé mainstreamingové strategie, v níž budou využity a šířeny výstupy práce NTS C i jejích jednotlivých členů. Těžištěm práce tematické sítě budou pracovní skupiny. Projekt počítá s vytvořením následujících 5 pracovních skupin: Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 19

20 1. již existující NESEA (definice, pojmy, standardy) 2. komunikace (osvěta, vnější komunikace, propagace příkladů dobré praxe, prosazování sociálního podnikání do koncepcí, strategií a politik, monitoring rozvoje sociálních podniků v ČR, sledování vývoje v jiných členských zemích) 3. finance (veřejné financování, soukromé finanční zdroje, problematika veřejných zakázek) 4. vzdělávání, poradenství a podpora sociálních podnikatelů 5. mapování způsobů měření dopadů sociálního podnikání. Zatím je ještě brzo na to, aby vznikla zastřešující organizace pro sociální podniky, předložený projekt by se ale rád stal katalyzátorem jejího vzniku. V případě, že by tento projekt na pokračování NTS C nebyl podpořen, je třeba hledat alternativní řešení, aby docházelo ke koordinovanému šíření výstupů z projektů CIP EQUAL a NTS C a byl tak využit potenciál spolupráce a konsenzu, který nyní existuje. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 20

21 4 Závěry a doporučení Navržená doporučení jsou formulována v obecné rovině bez adresátů doporučení a bez časového rámce. Vycházejí ze stávajících zkušeností NTS C a ukazují směr, kterým by se měl v optimální variantě ubírat další vývoj tak, aby došlo k rozvoji sociálního podnikání. 1. Přistupovat k sociální ekonomice jako ke konceptu, ne jako jednomu z nástrojů státní politiky. 2. Podpořit vznik mezirezortního orgánu, který se bude zabývat sociální ekonomikou a který bude integrovat rezorty, jichž se sociální ekonomika týká (zejména MPSV, MPO, MMR). 3. Hledat pro sociální ekonomiku podporu u tvůrců politik. 4. Podpořit další fungování tematické sítě pro rozšíření výstupů CIP EQUAL mezi zájemce o sociální podnikání, pro výměnu dobrých zkušeností a vzájemnou informovanost; státní správa si tak udrží kvalifikovaného partnera pro konzultace o způsobu zavádění sociální ekonomiky v ČR. 5. Podpořit vznik a fungování poradenských institucí pro sociální podniky a začínající sociální podnikatele z prostředků operačních programů Lidské zdroje a zaměstnanost, Praha - Adaptabilita a Podnikání a inovace za účelem tvorby podnikatelských plánů, budování kapacity, průběžného poradenství při řízení podniků a koučování. 6. Podpořit vzdělávání sociálních podnikatelů. 7. Realizovat informační kampaně pro veřejnost. 8. Podpořit podnikání osob ze znevýhodněných skupin formou OSVČ v intencích sociálního podnikání. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 21

22 9. Oslovit podnikatelský sektor s informační kampaní o sociálním podnikání a propojovat příznivce sociálního podnikání z řad podnikatelů se začínajícími sociálními podnikateli bez podnikatelských zkušeností. 10.Hledat finanční zdroje pro počáteční kapitál při vzniku sociálních podniků. 11. Zavést způsob zadávání veřejných zakázek, který by zahrnoval také sociální a ekologická hlediska a umožnil tak účast sociálních podniků při realizaci veřejných zakázek. 12.Podporovat měření dopadů sociálního podnikání souběžně s jeho rozvojem s využitím již existujících metodik upravených na poměry ČR. 13. Velmi zodpovědně připravit veřejnou zakázku na vzdělávání a poradenství pro zájemce o globální grant a samotnou výzvu globálního grantu pro sociální ekonomiku, protože to ovlivní podobu sociální ekonomiky na řadu let. 14. Zpracovat návrhy legislativních úprav až poté, co bude existovat dostatek zkušeností s fungováním sociálních podniků. Sociální ekonomika je v České republice inovativním a velice perspektivním tématem a v NTS C došlo k soustředění většiny rozvojových aktivit týkajících se sociálního podnikání. Způsob, jakým pracovala NTS C, lze označit za ukázkový příklad dobré praxe ve využití možností CIP EQUAL. Na jeho půdě vznikla odborná platforma těch, kteří se sociální ekonomikou v České republice zabývají, podařilo se toto téma začlenit do nových operačních programů a konsensuálním způsobem byl vytvořen základ českého pojetí sociální ekonomiky. Toto vše bude pokračovat i po ukončení CIP EQUAL. Sociální podnikání se stalo mezitím přitažlivým pro mnoho organizací a nová platforma společné práce, která by měla po skončení práce NTS C vzniknout, se bude snažit integrovat i tyto nově vzniklé proudy. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 22

23 5 Přílohy a využité informační zdroje Seznam příloh: 1. Seznam členů NTS 2. Mainstreamingová strategie pro strukturální fondy 3. Závěrečná mainstreamingová strategie 4. Postup pro prosazování sociální ekonomiky na krajské úrovni 5. Sociální ekonomika v ČR z pohledu projektů NTS C CIP EQUAL 6. Informace z jednání na MPO 7. Informace z kulatého stolu NTS C na MPSV 8. Zápis z jednání na odboru cestovního ruchu MMR 9. Informace z jednání na Magistrátu hl.m. Prahy 10.Informace z jednání na SSZ MPSV 11.Informace ze závěrečné konference CIP EQUAL 12. Základní rámec projektu pro výzvu v rámci OP LZZ návrh J. Šagátové 13. Návrh na způsob pokračování po skončení NTS C Nové ekonomiky o.p.s. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 23

24 Příloha č. 1 Seznam členů NTS C - Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb 017 Farní Charita Starý Knín Stanislava Krejčíková, Roman Pavlík s.krejcikova@volny.cz; roman.pavlik@evropane.org 018 Sdružení pro péči o duševně nemocné, Fokus Praha Markéta Würtherlová wurtherlova@fokus-praha.cz 039 KAZUIST, s.r.o. Jarmila Šagátová sagatova@kazuist.cz 042 Sdružení pěstounských rodin Pavel Šmýd, Alexandr Dvořák pestouni@pestouni.cz 053 ORFEUS Josef Vanický vanicky@orfeus-cr.cz 076Centrum komunitní práce Ústí nad Labem, poradenská organizace Krbcová Mašínová Lenka krbcovamasinova@ckpul.cz Karel Rychtář, Lucie rychtar@scmvd.cz; 082 Svaz českých a moravských výrobních družstev Brančíková brancikova@scmvd.cz 087 Úřad práce v Chrudimi Helena Tuhá helena.tuha@cr-net.cz 108 Nový Prostor Jakub Chudomel, Robert Sztarovics, Peter Mezsaros equal@novyprostor.com, robert@novyprostor.cz 432 Cesta domů, hospicové občanské sdružení Lucie Přádová lucie.pradova@cestadomu.cz brancikova@scmvd.cz, 440 SČMVD Lucie Brančíková rychtar@scmvd.cz , , , , , MPSV- Úsek pro oblast sociální politiky, sociálních služeb a rodinné politiky Daniel Dárek Daniel.Darek@mpsv.cz Rada vlády pro nestátní neziskové organizace Petra Francová petra.francova@novyprostor.cz Rada vlády pro nestátní neziskové organizace Jaroslava Šťastná jaroslava.stastna@ .cz MPSV - Správa služeb zaměstnanosti Michaela Navrátilová michaela.navratilova@mpsv.cz Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 24

25 SKOK Milena Černá Úřad práce Příbram Marcela Sopková Úřad práce Ostrava Taťána Černá Univerzita Jana Evangelisty Purkyně M. Huncová FHS, Katedra oboru Občanský sektor Marie Dohnalová Christian Vip. Barbora Stašková Akademie soc.podnikání, Nadace VIA Hana Vosmíková Předseda: Robert Sztarovics Dlouhodobý expert Petra Francová , Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 25

26 Příloha č.2 Mainstreamingová strategie pro strukturální fondy NÁZEV DOKUMENTU ADRESÁTI OSLOVENÍ TÉMA OSLOVENÍ VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ Národní rozvojový plán (NRP) MMR, prac. skupiny Užitečnost sociální ekonomiky (SE) pro řešení urč. problémů v NRP SE zapracována do NRP, NRP přepracován do Národního strategického referenčního rámce. OP Zaměstnanost a lidské zdroje (OP LZZ) MPSV O 22, O 72, Správa služeb zaměstnanosti (SSZ) Užitečnost SE pro plnění cílů programu, důležitost provázanosti na investiční prostředky v IOP Prováděcí dokument OP LZZ MPSV O 22, O 72, SSZ Poskytovat průběžně dle potřeby expertní stanoviska k rozpracování SE Integrovaný OP (IOP) MMR odbor SROP, MPSV O 22 Užitečnost SE pro plnění cílů programu, důležitost provázanosti na OP LZZ SPLNĚNO SE zapracována. SPLNĚNO SPLNĚNO SE zapracována. SPLNĚNO Prováděcí dokument IOP MMR odbor SROP, MPSV O 22 Co je SE a proč je potřeba s cílem SPLNĚNO zabránit vyřazení SE OP Praha Adaptabilita (OPPA) MHMP odd. JPD 3 SE zapracována. SPLNĚNO Prováděcí dokument OPPA (nebo jeho obdoba, nechtějí ho dělat) MHMP odd. JPD 3 Regionální OP (ROP) Prováděcí dokumenty ROPů Národní akční plán sociálního začleňování (NAPSZ) Krajské úřady odbory regionálního rozvoje Krajské úřady odbory regionálního rozvoje MPSV O 22 Poskytovat průběžně dle potřeby expertní stanoviska k rozpracování SE Vysvětlovat, co je SE, jak jim může pomoci a chtít ji zapracovat do prováděcích dokumentů. Rozpracovat využití SE v navazujících dokumentech Dokument nebyl vůbec zpracován. NESPLNĚNO SE není zapracována. NESPLNĚNO Zpracovat návod na prosazování SE v krajích SPLNĚNO Najít lidi, kteří budou mít o prosazení SE v krajích zájem; předat jim informace a podklady NESPLNĚNO SE zapracována do NAPSZ. SPLNĚNO. NESPLNĚNO Sociální a zdravotní výbor Představení SE a návrhy, co by bylo Poslanecké sněmovny Parlamentu dobré udělat ČR Návrh zpracovala Petra Francová , vyhodnoceno Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 26

27 Příloha č. 3 - Závěrečná mainstreamingová strategie projektů EQUAL zaměřených na sociální ekonomiku sdružených v NTS C aktivita agenda zodpovědná osoba 1. Závěrečná konference CIP EQUAL Představit vybrané produkty (s. firma, s. družstvo, s. cestovní ruch, public procurement) na dvou workshopech a na závěrečném plénu seznámit s výsledky mainstremingu 2. Propagovat principy a standardy SE vytvořené v NTS C (konference, knihy, články ve sdělovacích prostředcích a na webových stránkách) 3. Iniciovat jednání s vrchní ředitelkou Správy služeb zaměstnanosti Marií Bílkovou o možnostech využití SE pro zaměstnávání znevýhodněných osob v ČR (mimo ESF) 4. Představit produkty projektů NTS C týkající se sociálních služeb a sociální ekonomiky na Komisi pro sociální začleňování zřizované ministerstvem PSV. Podle mainstreamingových strategií jednotlivých projektů Cílem bylo informovat vedení SSZ, resp. vrchní ředitelku M. Bílkovou o koncepčních možnostech, které nabízí SE pro rozvoj zaměstnanosti. Šlo o programovou schůzku v úzkém kruhu s diskuzí v obecné rovině. Cílem bylo seznámit jedním informačním kanálem zástupce 12 ministerstev a mnoha zastřešujících organizací o možném využití sociálního podnikání a ostatních produktů NTS C Petra Francová Manažeři jednotlivých projektů Petra Francová Milena Černá spolupracují termín poznámky Markéta Wurtherlová, Karel Rychtář, Jarmila Šagátová, Robert Sztarovics Jaroslava Šťastná Dle harmonogra mu akcí jednotlivých projektů SPLNĚNO PRŮBĚŽNĚ NAPLŇOVÁNO Karel Rychtář SPLNĚNO Jarka Šťastná, Karel Rychtář, Petra Francová duben 2008 SPLNĚNO Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 27

28 5. Iniciovat jednání s vrchní ředitelkou Správy služeb zaměstnanosti Marií Bílkovou, ředitelkou odboru implementace programů Silvou Gregorovou a ředitelkou odboru ESF Ivou Šolcovou o možnostech návaznosti na stávající projekty SE EQUALu v rámci OP LZZ 6. Uspořádat kulatý stůl pro pracovníky Správy služeb zaměstnanosti a odboru sociálních služeb MPSV, kde by jim byly představeny produkty projektů NTS C 7. Iniciovat jednání s ředitelem odboru pro konkurenceschopnost p. Turnovského a vedoucí oddělení rozvoje podniků ing. pro sociální začleňování. Cílem mělo být upozornit na velký okruh potenciálních žadatelů v oblasti sociálního podnikání, vyhodnotit stávající nastavení výzev a také jednat o možnostech úprav výzev, resp. uznatelných aktivit v dalších grantových schématech tak, aby bylo možné podporovat sociální podnikání. Cílem bylo představit v koncentrované podobě produkty týkající se jak zaměstnanosti, tak i sociální oblasti a vést diskuzi o možnostech jejich využití. Cílem bylo rozšířit podporu MPO malému a střednímu podnikání také o sociální Petra Francová Petra Francová Petra Francová Karel Rychtář, Jaroslava Šťastná, Stanislava Krejčíková Jaroslava Šťastná, SČMD Lucie Brančíková a Karel Rychtář, Fokus Markéta Wurtherlová, Kazuist Jarmila Šagátová, Orfeus Josef Vanický, SPR Alexandr Dvořák, FCH Starý Knín - S.Krejčíková R.Pavlík, UP Chrudim - Helena Tuhá Karel Rychtář, Jarmila Šagátová, Markéta Termín jednání měl být stanoven po dodání výsledků analýzy SE zpracovávan é GLE. Čekalo se na návrhy GLE, které měly identifikovat, kde se v OP LZZ dá žádat na SE mimo globální grant na SE. Došlo k časovému skluzu a jednání se neuskutečnilo. NESPLNĚNO SPLNĚNO SPLNĚNO Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 28