UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií. VERONIKA FIALOVÁ III. ročník prezenční studium

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií. VERONIKA FIALOVÁ III. ročník prezenční studium"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií VERONIKA FIALOVÁ III. ročník prezenční studium Obor: Vychovatelství DĚTI A MASMÉDIA Bakalářská práce Vedoucí práce: RNDr. Evžen Růžička, CSc. OLOMOUC 2011

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne podpis

3 Děkuji RNDr. Evženu Růžičkovi, CSc. za jeho podněty a rady, které mi jako vedoucí mé bakalářské práce poskytoval při jejím zpracovávání. Děkuji učitelům a žákům základních škol, v nichž jsem prováděla výzkum pro tuto práci.

4 Obsah Úvod Vymezení pojmů Médium Masová média Komunikace sociální Komunikace masová Mediální výchova Mediální gramotnost Mediální výchova Vývoj mediální výchovy Mediální výchova v RVP ZV Děti a masmédia Uplatnění médií ve volném čase dětí a mládeže Vliv médií Účinky Vliv televize na děti Výzkumné šetření Cíl výzkumného šetření Téma a hypotézy šetření Metody a organizace výzkumu Charakteristika výzkumného souboru Vyhodnocení získaných dat Shrnutí výsledků Závěr Seznam použité literatury Seznam příloh Příloha č ANOTACE... 57

5 Úvod Žijeme v době, kdy se masmédia postupem času stala nedílnou a velmi významnou součástí našeho každodenního života. Jen těžko si lze představit současný život např. bez mobilního telefonu, počítače, Internetu a v neposlední řadě také bez televize nebo denního tisku. Masmédia nás denně obklopují téměř na každém kroku a život bez nich je pro většinu vyspělé populace čím dál více nereálný. Vývoj a rozmach působení masmédií a jejich prostředků je v měřítku všeobecných dějin lidstva zřejmě nejrychlejší, nejstrmější, jdoucí ruku v ruce s tak akcelerujícím vývojem informačně-komunikačních technologií a všeobecnou digitalizací. Není tomu v podstatě tak dávno, kdy většina populace neměla doma ani analogový telefon. V dnešní době vlastní mobilní telefon téměř každý a využívá jej jak k profesním účelům, tak i v civilním životě. Dokonce už i děti na prvním stupni základní školy touto technikou disponují. Na jedné straně lze v tomto faktu spatřovat nepochybně klady, např. starostliví rodiče potřebují kontrolovat své potomky a mít přehled o tom, kde se nacházejí a operativně řešit různé situace. Ale na straně druhé jsou zde případná nebezpečí zneužití této techniky, např. mobilní telefon se může stát i jednoduchým prostředkem k dětské šikaně, vydírání, apod. Nejinak tomu je i s využitím Internetu. Ten nám všem poskytuje nepřeberné množství informací jakéhokoliv druhu. Na první pohled se nám jeví jako ideální zdroj vševědoucna. Najdeme tam nejen užitečné informace z širokého spektra oblastí a různé kvalitativní úrovně, ale také si zde můžeme shlédnout film či poslouchat hudbu, nebo i najít kamarády na různých diskusních fórech a sociálních sítích, a v neposlední řadě si např. zahrát online hry s kýmkoliv na světě. Nevýhodu Internetu však můžeme spatřovat a chápat v jeho anonymitě a v možném navození stavu určité skryté závislosti. Volný čas dětí je velice úzce spjat s masmédii. Děti v nich hledají zábavu, relaxaci, odpočinek, ale jak už bylo zmíněno, tak i kamarády. 5

6 Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi délkou působení masmédií na dítě a jeho projevy vnějšího chování. Tento cíl je považován za hlavní. Jako další cíl si kladu otázku: Kolik času denně tráví děti pod vlivem masmédií a také zda jsou děti ochotny vzdát se sledování televize nebo využívání počítače k jiným než ke studijním účelům? Dalším cílem je zjistit, jestli děti tráví více času v kontaktu se svými vrstevníky a kamarády nebo sezením u počítače nebo televize. Svou bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou částí: na teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezeny důležité pojmy vztahující se k tématu práce, jako jsou média, masová komunikace, mediální výchova a vliv médií. Praktická část je zaměřená na získání odpovědí na otázky uvedené v hlavních a vedlejších cílech této práce (viz. text výše). Zaměřila jsem se na věkovou skupinu dětí v rozmezí deseti až dvanácti let. Ke zjištění informací jsem použila metodu dotazníku, kterým jsem oslovila žáky prvního stupně na ZŠ na Tererově náměstí v Olomouci. Průběh výzkumu, jeho zpracování a získané výsledky jsou popsány v praktické části této práce. 6

7 1. Vymezení pojmů 1.1 Médium Slovník mediální komunikace uvádí k pojmu médium toto: latinsky prostředek; prostředí; to, co zprostředkovává děj Médium v mediálních studiích je důležitý článek mezi komunikátorem a adresátem. Jsou to prostředky masové komunikace, které přenášejí informace v různých formách a za různým účelem. Média mají obvykle podobu velkých mediální organizací, jejich sdělení jsou veřejně dostupná, standardizovaná, vyráběná mediálními profesionály a za pomoci technických aparátů šířená k velkému, heterogennímu a disperznímu publiku. Komunikace pomocí médií je interpersonálně nepřímá, tzv. parasociální, a nepřetržitě působící. Pojem médium tedy může z hlediska různosti významu představovat: a) fyzikální podmínky či obecně prostředí umožňující komunikaci, např. vzduch pro přenos elektromagnetického vlnění nebo internet pro přenos elementů sítě www; b) typ technologie, resp. Výroby materiálního nosiče, na který je sdělení navázáno (kanál komunikační), např. způsob výroby gramofonové desky rytím různě hlubokých drážek do plastového podkladu; c) kód, v němž je sdělení zaznamenáno a následně technologicky zpracováno, např. dvojková soustava (kód analogový; kód digitální) pro šíření elementů sítě www v prostředí internetu vzniklých technologií převodu na znaky 1 nebo 0; d) je to typ mediální komunikace jako komplexu tvořeného charakterem prostředí, technologie a komunikátora, např. rozhlas jako médium (média s vysílaným signálem; média nová; média tištěná; rozhlas; televize); e) je to typ sociální instituce (souhrn praktik, norem a hodnot, jež médium sdílejí, čímž tvoří jednotnou sociální instituci, jejíž součásti se sobě uvnitř podobají a na venek se liší od jiných sociálních institucí), výsledná povaha médií jako sociální instituce závisí 7

8 na nevyhnutelné interakci s jinými sociálními institucemi, zejm. ekonomickými, politickými a technologickými, např. na povinnosti respektovat legislativní normy nebo mediální politiku vlády (teorie sociocentrické); f) přímo konkrétní mediální organizaci (např. ČT jako médium), či dokonce její produkty (např. televizní zpravodajství jako médium). Z hlediska šíře významu pojem médium představovat: a) médium v širokém slova smyslu; b) médium v užším slova smyslu; c) médium v nejužším slova smyslu. V širokém slova smyslu mohou být médi a např. peníze, čas, doprava, elektřina, resp. všechny prostředky či prostředníci styku jedné entity s jinou. Tento styk většinou provází směna, obvykle směna významů. I nejširším slova smyslu je médium vše, co je schopno na sebe poutat význam, který je médiem přenášen a na základě užívání sdíleného kódu mu obě strany zprostředkovaného styku rozumí. Styk zprostředkovaným médiem v nejširším slova smyslu však není primárně komunikační povahy. Média v nejširším slova smyslu mají spíše sociální vliv; svým nástupem mění sociální rovnováhu, sociální rytmus, strukturaci každodenních činností. Médium v užším slova smyslu již slouží primárně a záměrně ke komunikaci; nikoli však ke komunikaci masové (tj. komunikace mezi jednotlivými formálními mediálními organizacemi na jedné straně a disperzním publikem na straně druhé). V užším slova smyslu mezi média patří řeč, neverbální komunikace, umění, architektura, školství apod. V nejužším slova smyslu jsou média prostředky masové či mediální komunikace, tj.: a) média tištěná; b) média elektronická; c) média nová. (Reifová, 2004, s ) Pojem média je pro nás běžný a samozřejmý. Užíváme ho, aniž bychom o něm zvlášť přemýšleli. Média nám už dávno přešla tak říkajíc do krve, neboť jsme jimi obklopeni na každém kroku. Naprosto právem bývá naše epocha označována jako věk médií a informací. Pojem média je v denní praxi užíván jako souhrnný výraz pro technické prostředky či nástroje, které slouží k šíření sdělení. (Schellmann, 2004, s. 10) Jirák a Köpplová vysvětlují pojem média takto: pojem média rozhodně patří mezi nejpoužívanější pojmy současnosti. Sociologové, psychologové, 8

9 novináři i politici o médiích mluví a píší často a v nejrůznějších souvislostech a významech. Mají tím na mysli především tisk, rozhlas, televizi, popř. média založená na digitální zpracování a přenosu dat, která nesou nejasné označení nová. Význam pojmu média je však širší. Ze slova medium je zřetelně patrný jeho původ. Vychází z latiny a znamená prostředek, prostředníka, zprostředkující činitel tedy to, co něco zprostředkovává, zajišťuje. S výrazem či pojmem médium se tak můžeme setkat ve fyzice, chemii, biologii, výpočetní technice i teorii sociální komunikace. A právě obory, které se věnují různým projevům mezilidské, sociální komunikace, označujeme pojem médium/média to, co zprostředkovává někomu nějaké sdělení, tedy médium komunikační. I při omezení slova médium/média na oblast mezilidské, sociální komunikace však nelze přehlédnout, že může nabývat celé řady významů a že je uživatelské také v různých významech používají. Někdy se jím myslí technologie, které zajišťují produkci, přenos (distribuci) a příjem sdělení (mluví se např. o počtu televizorů na jednu domácnost či o nákladech jednotlivých listů), jindy se pod výrazem média skrývají lidé, kteří produkují mediální obsahy (když někdo např. lká nad tím, že se něco nepodařilo před médii utajit). Komunikačními prostředky však nejsou pouze tisk, rozhlas a televize. Komunikaci zprostředkovává daleko víc nejrůznějších médií, vždyť komunikace je fakticky bez nějakého média, které by ji zajišťovalo, nemožná. Proto se někdy za médium pokládají i kódy, které se při komunikaci používají, tedy i přirozený jazyk, např. čeština. Kódy je možné považovat za primární komunikační média, zprostředkovatele sdělení mezi účastníky komunikace. Samo užití komunikačního kódu (např. přirozeného jazyka) však není dostačující. S rozvojem lidské společnosti a civilizace rostla potřeba přenášet sdělení na větší vzdálenost, nabídnout je co v nejkratším čase co největšímu počtu lidí či skupin a zaznamenávat je tak, aby vydržela co nejdéle. Proto je možné v průběhu dějin mezilidské komunikace sledovat i vývoj sekundárních médií, jimiž se lidé snažili překonat časovou a prostorovou omezenost vysílaných sdělení. Za komunikační média je proto možné považovat prostředky snažící se o záznam a přenos sdělení; jsou to obrázky 9

10 (jako u pravěkých nástěnných kreseb v jeskyních), písmo, později tisk a nejrůznější prostředky mechanického, analogového či digitálního nahrávání, stejně jako prostředky snažící se dostat sdělení ke vzdáleným adresátům prostřednictvím poslů (a později pošty jako organizace zajišťující přepravu sdělení), nejrůznějších typů signalizace (např. kouřové signály, vlajkové abecedy) a nakonec i přenosové a vysílací techniky (od telefonu po velemost) a počítačové komunikační sítě. Snaha o překonání velkých vzdáleností a touha po uchovávání zaznamenaného sdělení (nejen pro žijícího, leč vzdáleného adresáta, ale také pro příští generace vždyť úsilí o předání zkušenosti z generace na generaci je jedním z důležitých hybných momentů komunikace) však nejsou jediné důvody, které vedly k rozvoji médií. Důležitá byla i potřeba doručit či zpřístupnit sdělení nejen jednomu, ale většímu počtu adresátů. Proto představuje významnou linii v dějinách mezilidské komunikace hledání postupu, jak existující sdělení multiplikovat, tedy jako ho vyrobit v co největším počtu (pokud možno identických) kopií. Nesporným zlomem v úsilí o hledání technologie dovolující multiplikaci sdělení byl vynález knihtisku, tedy postupu, s jehož využitím je možné z jedné předlohy vyrobit větší množství v podstatě stejných kopií knihy. Z úvah nad tím, co všechno je možné považovat za média, plyne, že média je možné popisovat z nejrůznějších hledisek a klasifikovat podle nejrůznějších kritérií právě proto, že média jsou velice složitý a v čase se proměňující sociálně-komunikační jev, podmíněný dobovou situací společenskou, technickou, politickou i kulturní. I když je rozvoj technické úrovně zřejmě nejnápadnějším rysem vývoje všech sekundárních médií, ať v oblasti interpersonální, nebo celospolečenské komunikace, není to zdaleka rys nejdůležitější. Nechávat se oslnit světem plným mobilních telefonů, textových a obrazových zpráv, chatů, internetových konferencí, vyhledávačů a kapesních komunikátorů je ošidné a může zastřít skutečnost, že povaha médií, která lidé používají, má vliv na to, jako se k sobě navzájem chovají. Proto je užitečné rozlišovat různé kategorie médií podle toho, jaký typ společenských vztahů mají nebo mohou vytvářet či podporovat, čili jakou roli plní média jako společenské instituce. 10

11 Na jedné straně tak lze rozlišit kategorii médií sloužících podpoře interpersonální komunikace, tedy dorozumívání mezi dvěma jednotlivci, kteří se navzájem vnímají jako jedinečná individua (byť se osobně neznali, jak tomu může být např. u seznamování prostřednictvím písemné korespondence či chatu na internetu). Tato média podporují existenci či utváření sociálních vztahů mezi jednotlivci. Takovými interpersonálními médii mohou být dopisy, poselství, ové vzkazy apod. Podstatným rozlišovacím znakem interpersonálních médií je nejen to, že se jejich uživatelé vnímají jako jedinečné osobnosti, ale i skutečnost, že tato média zpravidla umožňují vysílání a přijímání vzkazů na obou stranách. Mezi interpersonální média patří kromě již zmíněné korespondence i telegraf a telefon. Na druhé straně budou média, která slouží celospolečenské komunikaci, tedy zpravidla komunikaci mezi jedním výchozím bodem a blíže neurčeným, leč vysokým počtem bodů cílových. Tato komunikace tedy směřuje od jednoho zdroje k publiku, jejž se skládá z velkého množství lidí. Tradičně se takové komunikační prostředky označují výrazem masová média. Jejich podstatným rysem je skutečnost, že nepodporují vysílání a přijímání sdělení na obou stranách, nýbrž svou podstatou staví jednoho účastníka do role vysílatele (podavatele) a druhého do role příjemce. A právě předpokládaná povaha příjemce tj. početní skupiny lidí, kteří mají navzájem slabé nebo žádné sociální vazby (i když od života jiných lidí nejsou nikterak odděleni), většinou se neznají, tvoří tedy masu svádí k představě o anonymním souboru příjemců, který dal těmto médiím uzanční. Tato média vytvářejí nové sociální vazby ve společnosti, utvrzují skupinovou identitu (např. politický tisk svého času pomáhal podporovat integritu příslušné strany či politického uskupení) a pomáhají jedinci najít jeho (ať už skutečné či domnělé) místo mezi ostatními lidmi. Mezi masová média v tomto smyslu patří noviny, časopisy, knihy, pozemní, kabelové i satelitní televizní a rozhlasové vysílání, film, kompaktní disky i magnetofonové nahrávky, stejně jako ekvivalenty těchto tradičních médií v kyberprostoru počítačových sítí, zvláště internetu (internetové verze tištěných periodik, internetové deníky a časopisy, rozhlasové a televizní vysílání po internetu). (Jirák, Köpplová, 2007, s ) 11

12 1.2 Masová média Mičienka a Jirák k tomuto pojmu uvádějí toto: Není asi sporu o tom, že noviny, časopisy, kinematografie (zvláště ta spotřební, resp. určená k zábavě, napětí a rozptýlení), rozhlas, televize, internet (a možnosti stahování všeho možného včetně mluveného slova, filmu a hudby), počítačové hry, kabelové a satelitní vysílání, informace a zábava prostřednictvím mobilních telefonů to vše významnou měrou tvoří podobu současného života rozvinutých společností, které samy sebe označují jako informační, postindustriální, nebo dokonce postmoderní. Ovlivňuje je to proto, že se jedná o komunikační prostředky, které umožňují (a součastně podporují a vytvářejí) svérázný typ společenské komunikace. V čem spočívá podstata této komunikace? V nejobecnější rovině je lze charakterizovat šířením sdělení (tím se podstatně liší od komunikace mezi jednotlivci, pro niž je příznačná výměna sdělení). Noviny, časopisy, filmy, rozhlasové a televizní vysílání, internetové stránky, to vše je určeno k tomu, aby se šířilo z jednoho místa a mohlo být použito všemi, kdo na to narazí nebo si to vyhledají. To znamená, že příjemci či uživatelé novin, časopisů, vysílání apod. nejsou konkrétní jedinci či skupina jedinců (jak je tomu v případě, kdy třeba napíšeme pohled z dovolené členům rodiny či kolegům v práci, popř. pošleme či sms), nýbrž anonymní, jen obecně definované množiny příjemců jež si pro svou velikost a anonymitu vysloužili označení masa. Proto se pro tato média vžilo označení masová média (a komunikaci, kterou zajišťují, podporují a vytvářejí, se proto říká masová komunikace ). Masovost této komunikace souvisí mimo jiné s rozvojem technických možností výroby a přenosu sdělení, tedy nejprve s možností tisku, pak vysílání elektromagnetických vln, v poslední době přenosu digitalizovaných dat (převedených do číselného kódu) telekomunikačními a počítačovými sítěmi. Tyto zdánlivě čistě technické záležitosti významně ovlivňují možnosti a podobu masové komunikace. Tisk umožnil výrobu velkého počtu stejných kopií, vysílání dovolilo rychle přenášet sdělení 12

13 k velkému (v podstatě neomezenému) počtu příjemců. Díky digitalizaci je snazší přenášet texty i obrazy rychle (téměř okamžitě) a bez poškození na velké vzdálenosti, je možné snadno a levně kombinovat různé obrazy apod. Právě digitalizace umožnila rozvoj celosvětové, otevřené sítě zvané internet, do níž je možné posílat a přijímat sdělení prakticky okamžitě bez ohledu na skutečnou geografickou polohu odesílatele a příjemce. Změny vyvolané digitalizací jsou tak nápadné, že je často vnímáme jako rozdíl mezi dvěma světy starým a novým. To se odráží v tom, že média, která vznikla nebo se zásadně změnila po nástupu digitalizace, označujeme jako nová media (a ostatní média i když to se tak často nepoužívá jsou analogicky stará ). Jedním z nápadných rysů staré masové komunikace je to, že příjemce má jen malou nebo žádnou možnost podobu výsledného sdělení pozměnit. Fakticky musí vybírat z hotových produktů (titulů, pořadů apod.). Jeho role se proto jeví spíše jako pasivní a celá komunikace jako málo interaktivní. Naproti tomu nová média umožňují o poznání větší zásahy do konečné podoby sdělení (tedy toho, co se objeví na monitoru počítače či co nabídne display mobilního telefonu), a působí proto dojem, že uživatel je daleko aktivnější a celá komunikace podstatně interaktivnější. Podstata masové komunikace tím však dotčena není i v prostředí síťových médií jsou uživatelé anonymní (byť o něco méně masoví), i v prostředí síťových médií jde především o přilákání pozornosti a její prodej zákazníkům (ať jsou jimi výrobci spotřebního zboží nebo politické strany). I když prostředí, v němž masová média fungují, se mění, podstata starých i nových médií je stejná: masová média disponují technickými prostředky a organizačním uspořádáním, jež jim dovolují pravidelně (popř. průběžně) nabízet anonymní a otevřené množině příjemců sdělení, která mohou informovat, vzdělat či bavit. Stará a nová média se pak liší v tom jakou podobu nabídka má. U starých médií je nabídka hotová: noviny či časopis lze přečíst (případně něco přeskočit či vytrhnout stránku), rozhlasové či televizní vysílání lze vyslechnout nebo zhlédnout (popř. vypnout). Nanejvýš je možné vybrat si konkrétní titul či stanici (popř. přeběhnout od jedné stanice ke druhé či vyměnit jeden titul za jiný). Nová média dovolují větší aktivitu při výběru: internetové stránky umožňují individuálnější předvolbu 13

14 témat, která člověka zajímají, nebo stahování hudby (např. ve formátu MP3) podle vlastního vkusu, digitální televize otevírá prostor k větší nabídce kanálů a usnadňuje placené vysílání na objednávku. Nejen to: začít vydávat tradiční noviny nebo časopis, popř. založit televizní stanici, je nadmíru finančně a organizačně náročné, zatímco založit si internetovou stránku či internetovou rozhlasovou stanici, popř. vést si vlastní blog, a zapojit se do mediální nabídky, kterou mají lidé kdekoli na světě k dispozici, může každý, kdo má příslušné znalosti a přístup k internetu. Nezamýšleným důsledkem je ale tak obrovský nárůst počtu internetových stránek, že je těžké se mezi nimi orientovat. Nabídka mnohonásobně převyšuje poptávku a nejcennějším zbožím se stává čas a pozornost příjemců. Proto se tato média ve skutečnosti masovými většinou nestanou (ale potenciálně tuto možnost mají). (Mičienka, Jirák, 2007, s ) 1.3 Komunikace sociální Informace jsou čerpány z Velkého sociologického slovníku. Komunikace sociální proces, v jehož rámci se stěhují či vyměňují informace, a který je zároveň brán jako typ sociální interakce (proces ovlivňování). Propojení těchto dvou aspektů, ale i dalších - např. chápání komunikace jako práce se znakem a kódem a vědomí jejich sociální, kulturní, dějinné, ale i biologické podmíněnosti vedlo k postupnému utavování pojetí komunikace sociální jako svébytného vědního oboru, který se zabývá různými typy a způsoby komunikování ve společnosti. Snaha klasifikovat komunikační akty vedla k hledání kritérií a postupů k vytváření vnitřně strukturovaných koncepcí komunikace sociální. Nejrozšířenější je vymezení rovin komunikace podle povahy vztahu mezi jejími účastníky (uvažuje se o intrapersonální a masové komunikaci) a typů komunikace podle prostředků, které se při komunikování aktivují (verbální a neverbální komunikace), nebo podle účelů komunikace (např. pervazívní aj.). 14

15 Podle povahy vztahů mezi jejími účastníky se rozlišují tři typy komunikace sociální. 1. intrapersonální komunikace je ta, kterou vede jednotlivec sám se sebou. Jedná se o dynamický otevřený komunikační systém, na jehož základě individuum interpretuje data (tedy i dekóduje sdělení zvenku a enkóduje sdělení ven ), vyhodnocuje informace a připravuje se k rozhodnutí. Vyvíjí převážně neurofyziologickou aktivitu, i když se do této sféry komunikace zpravidla zahrnuje i mluvení sama se sebou, tedy operace se zážitky, myšlenkami a událostmi. 2. Interpersonální komunikace je ta, při které je komunikující jedinec nějakým způsobem přímo spojen s dalším účastníkem (nebo účastníky) komunikačního aktu. Všichni účastníci takové komunikace na sebe navzájem nahlížejí jako na individua. Pod interpersonální komunikací se zpravidla rozumí dyadická komunikace a skupinová komunikace (někdy také komunikace v malých skupinách). Dyadická komunikace, tj. komunikace mezi dvěma osobami, může být jak formální, tak neformální (neformální je např. rozhovor s přítelem u kávy nebo po telefonu, formální je pohovor před přijímáním do zaměstnání nebo rozhovor s nadřízeným). Skupinovou komunikací se označuje komunikování v tak malých skupinách, že v nich může být splněna základní podmínka pro interpersonální komunikaci: přímý, individualizovaný stav mezi účastníky komunikačního procesu. Skupinová komunikace může být neformální (několik přátel u stolu v restauraci) i formální (zasedání správní rady). 3. veřejná komunikace je komunikace, při které je sdělení předáváno tzv. veřejnosti, tj. čtenářům, posluchačům a divákům v nejširším slova smyslu: od několika osob shromážděných na přednášce až po milióny čtenářů, posluchačů rozhlasu a diváků televize. Podstatné je, že znalost účastníků komunikace není ani vzájemná (i když diváci někdy vědí o svém reportérovi nějaké podrobnosti), ani individuální. V rámci veřejné komunikace je možné rozlišit veřejnou komunikaci v užším slova smyslu a masovou komunikace. První je typem komunikačního aktu, při němž na jedné straně stojí jeden mluvčí (přednášející, popř. podavatel, zahajuje-li např. výstavu někdo jiný než autor) a na druhé straně posluchači (příjemci). Je to komunikace, která podléhá jednotě místa a času, ale vztah 15

16 mezi mluvčím a příjemci není individualizován. Masovou komunikací se rozumí veškeré typy komunikace, při kterých je sdělení distribuováno ve vysokém počtu identických kopií (ve formě výtisků, signálu, magnetické kopie, filmové kopie, letáku, plakátu apod.) k příjemcům, kteří nejsou autorovi (mluvčímu, podavateli) osobně známi. Masová komunikace se postupně vzhledem k narůstajícímu významu tzv. masmédií konstituovala jako relativně samostatný obor, jenž se soustřeďuje na studium médií, jejich fungování ve společnosti, obsahy a vlivy. (Maříková, Petrusek, Vodáková, 1996, s ) 1.4 Komunikace masová O komunikaci masové se Velký sociologický slovník vyjadřuje takto: zvl. druh komunikace, při níž dochází k rozšiřování a sdělování informací a symbolických obsahů určených široké veřejnosti, resp. masám, pomocí speciálních prostředků, především rozhlasu, televize, tisku a filmu, které se proto nazývají prostředky masové komunikace, resp. masmédia. Komunikace masová spoluvytváří masovou kulturu a zároveň je jejím důsledkem. Schéma komunikace masové zahrnuje: a) komunikátora (původce sdělení), což je vedle jednotlivce většinou i určitá organizace, instituce (redakce, vydavatelství), b) sdělení s jeho obsahovou i formální stránkou, c) komunikační kanál vázaný na typ masmédia, d) komunikanta (příjemce sdělení), což jsou početné, diferencované, heterogenní skupiny společnosti. Komunikaci masovou lze chápat jako nový typ zprostředkování a kvalitativně novou dimenzi výměny informací, při které se stýkají organizace, instituce, vrstvy a skupiny zastoupené konkrétními lidmi jako udělovatele a příjemce. Pohyb informací je většinou jednosměrný a původce sdělení zastává trvale roli mluvčího k časově i prostorově vzdálené množině příjemců. Komunikace masová ovlivňuje myšlení a jednání lidí i způsob jejich života. Působí prakticky neustále, bezprostředně i zprostředkovaně na společenské vědomí, vytváří obecné hodnoty, 16

17 upevňuje nebo rozvolňuje normy, podílí se na procesu socializace a enkulturace. Kromě toho plní funkce propagandy, reklamy, sociální kontroly a funkce zábavní a rekreativní. Prostředky komunikace masové se dělí podle způsobu recepce na akustické, optické a kombinované. Hlavními prostředky komunikace masové jsou tisk, film, rozhlas a televize. Komunikaci masovou lze šířit i dalšími způsoby reprodukce psaného slova (knihovny, letáky, plakáty, teletextem atd.), mluveným slovem a hudbou (na gramofonových deskách, magnetofonových kazetách, CD aj.), obrazovými a plastickými výtvory (videem, obrazovými reprodukcemi, holografií). (Maříková, Petrusek, Vodáková, 1996, s. 508) 17

18 2. Mediální výchova Život v současné (pozdně) moderní společnosti bývá charakterizován zapojením jednotlivců do sociálních a komunikačních sítí, které do značné míry nahrazuji hierarchické struktury organizované modernity vysoký stupeň individualizace a nejistoty. Je pro něj příznačné, že je neodmyslitelné svázán s masovými médii, tedy s periodickým tiskem, rozhlasem a televizí často jsou proto tyto společnosti označovány jako mediálně plně saturované. Existence médií vnáší do života společnosti nový masivní rozměr sociální komunikace ovlivňující všechny podoby sociální praxe, rozměr, pro který se téměř již vžilo označení medializace. To znamená, že stále více společensky relevantních komunikačních aktivit (ekonomické, politické, osvětové, zábavní i umělecké povahy) se odehrává prostřednictvím médií, a tedy s jejich aktivní účastí. Některé sociální projevy jsou médii pozměňovány, nahrazovány či se média do těchto projevů mísí. Medializací se tedy v tomto smyslu rozumí unikátní sociální změna, jejíž postatou je nebývalé rozšíření komunikačních médií a jejich stále zřetelnější podíl na životě společnosti. Tato změna bývá ve svých raných podobách spojována s nástupem vysokonákladového periodického tisku (tzv. masového tisku), později s vysílacími médii (zvláště televizí), dnes také s rozvojem síťových médií (internetu). Posun moderních průmyslových společností do informační, postindustriální fáze poznenáhlu změnil postavení a roli mediální komunikace na fungující mediální komunikaci je závislý nejen celý prostor tzv. rozvinutých zemí, ale i velká část planetární ekonomiky (vinou či zásluhou ekonomické globalizace). Podstata, průběh a důsledky této aktivní účasti nejsou na první pohled patrné, a proto je stále důležitější snažit se jednání masových médií poznat a pochopit. Média se stávají rozhodujícím socializačním faktorem, který často dokáže zastínit školu i rodinu. Současně je zřejmé, že sdělení, jež jsou médii nabízena, mají nestejnorodý charakter, vyznačující se velmi svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářena s různými (většinou nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry. 18

19 Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu. Utváří se tak nová svébytná kompetence, osvojovaná schopnost žít s médii mediální gramotnost. (Mičienka, Jirák, 2007, s. 8 9) 2.1 Mediální gramotnost Mediální gramotností se zpravidla rozumí soubor poznatků a dovedností potřebných pro orientaci v málo přehledné a neprůhledně strukturované nabídce mediálních produktů, které vytvářejí prostředí, v němž se současný člověk pohybuje. To znamená, že mediální gramotnost je tvořena 1. poznatky na jedné straně potřebnými pro získání kritického odstupu od médií, na druhé straně umožňujícími maximální využití potenciálu médií jako zdroj informací, kvalitní zábavy, aktivního naplnění volného času apod., 2. dovednostmi dovolujícími a usnadňujícími tento kritický odstup i maximální kontrolu vlastního využívání médií. V praxi to znamená, že mediální gramotnost zahrnuje základní poznatky o fungování médií (vlivu vlastnictví, legislativě, výrobních postupech apod.) a o společenské roli médií (politické, kulturní, ovlivňující životní styl apod.) a to v současnosti i v historické perspektivě (jak vývoj samotných médií, tak sociální a kulturní dějiny s přihlédnutím k roli médií). Další významnou součástí mediální gramotnosti je znalost hlavních mediálních produktů, jejich uspořádání a pravidelnosti (žánrové typy, zjednodušování, stereotypizace, předpojatost). Především se jedná o schopnost určit typ nabízených sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, deklarovaný i skrytý (informovat, bavit, ovlivnit apod.), popřípadě je asociovat s jinými sděleními (intertextualita). Mediální komunikace je komplexní sociální jev a mediální gramotnost je adekvátně 19

20 komplexní kompetence. Propojuje poznatky o společnosti a jejím politickém a sociálním uspořádání s poznatky z historie, užití mateřského jazyka, dynamiky sociálních i estetických norem apod. Osvojení si mediální gramotnosti spontánně, intuitivně, bez systematizace získávaných poznatků, jejich ověřování a rozvíjení je prakticky vyloučené a vede fakticky toliko k posilování obav, úzkostí či předsudků proto je dnes mediální problematika běžnou součástí kurikul všeobecného vzdělávání snad ve všech zemích, které žijí ve stavu plné mediální saturace, resp. mediálního zahlcení (media jamming). Na dosažení této kompetence se podílejí jednak různé tradiční oblasti vzdělávání (např. jazyk a jazyková komunikace, výchova k občanství nebo dějepis), jednak některé specializované výchovně-vzdělávací aktivity, tedy mediální výchova jako samostatný předmět či svébytná vzdělávací oblast. (Mičienka, Jirák, 2007, s. 9 10) 2.2 Mediální výchova Vývoj mediální výchovy I když počátky úvah o vlivu médií na (zvláště mladé) lidi kladou někteří autoři až do antického Řecka (připomíná se Platónova Republika, v níž lze nalézt varování před dopadem divadla na řeckou mládež), první, kdo uvažoval o použití novin ve škole, byl podle všeho Jan Ámos Komenský. Považoval noviny za významný zdroj poučení a požadoval, aby čtení novin bylo součástí výuky. Komenskému šlo ale více o využití novin jako zdroj živých a aktuálních informací než o vlastní mediální gramotnost, jak ji chápeme dnes. J. A. Komenský byl současně prvním autorem, který se pokusil o výklad mechanismu působení médií ve společnosti. Ve svém Labyrintu světa přirovnává novináře (tedy šiřitele zpráv) k pištcům, kteří lákají lidi na různé melodie. 20

21 I když se první zřetelně formulovaný požadavek na vzdělávání ke čtení novin objevuje již ve druhé třetině 17. století u J. A. Komenského, soustavnější úvahy o mediální výchově patří až století minulému. V různých kulturních a jazykových prostředcích (zvláště v anglickém a což je důležité pro českou společnost v německém) se nejprve rozvíjela řada úvah o tom, že obsah novin by měl být tématem vyučované látky (a to hlavně jako zdroj informací). Důraz na noviny je přirozený bylo to médium politického dění a poznání světa. V meziválečném období, respektive na sklonku 20. let 20. století, se zvláště v německém prostředí začaly množit požadavky na to, aby byl nejen obsah médií (novin) zařazen do výuky, ale aby se součástí všeobecného vzdělávání stalo i základní poučení o procesu mediální produkce (vliv německého sociálněvědního prostředí dokládá rubrika Noviny ve škole, kterou vedl časopis Duch médií vycházející v Československu na přelomu 20. a 30. let 20. století). Hlavní impulzy pro rozvoj mediální výchovy v dnešní době přišly po druhé světové válce. V první řadě to byla hned po válce snaha vyrovnat se s neblahou zkušeností s médii a úspěchem goebbelsovské propagandy v meziválečném a válečném období. V elementární podobě se proto jako kritické čtení novin prosadila mediální výchova v poválečném Německu, kde fakticky tvořila součást programu denacifikace. Je příznačné, že čtení novin a rozbory zpráv se staly součástí výuky mateřského jazyka svědčí o tom, že mediální produkce byla v té době asociována především s užíváním mateřského jazyka a jazykového kódu vůbec, vizuální (obrazová) komunikace, která dnes dominuje, se pokládá za méně uchopitelnou. Význam mediální výchovy pro německou společnost dokládá i bohatá a živá tradice mediální pedagogiky (Medienpädagogik) jako samostatného oboru, který nejen rozvíjí metody mediální výchovy, ale vede i vlastní výzkum médií, zaměřený především na vliv médií na psychiku a chování dětí a dospívající mládeže. Druhým impulzem byla komercializace médií (hlavně televize) v 50. a 60. letech v USA a pronikání této komercializace do evropského prostředí od sklonku 70. let. Americké výzkumy ze 60. let 20. století naznačily, že nastupující generaci dělá stále větší potíže rozeznat v televizním vysílání zpravodajskou informaci od reklamního sdělení 21

22 a údajům ze zpráv přikládá stejnou váhou jako údajům z reklamy. V USA právě toto zjištění mobilizovalo rodiče k tlaku na školy, aby úpravou obsahu výuky tomuto trendu čelily (významným argumentem podporujícím snahy rodičů byl poukaz na fakt, že za daných okolností se oslabuje liberálně demokratická role médií). V Evropě nebyla až do sklonku 70. let komercializace televizního vysílání zdaleka tak silná (díky téměř výlučnému monopolu státních a veřejnoprávních médií), a tak se zde (s vyjímkou Německa) rozvíjela mediální výchova pomaleji fakticky především až od 80. let, a to především ve skandinávských zemích a Velké Británii. Politické změny roku 1989, vedoucí k zániku bipolárního světa a k uvolnění sil ekonomické globalizace spolu s technologickými změnami umožněnými digitalizací médií posílily trend ke komercializaci mediální produkce. Vzrostla i intenzita obav spojených s důsledky masivní mediální produkce. Nárůst násilných obsahů probouzí úvahy o možné nápodobě či znecitlivění, popírání některých tabu (zvláště sexuálních) vyvolává otázku ohledně platnosti a prosaditelnosti sdílených hodnot. Rozvoj interaktivních médií (počítačů, počítačových her, přenosných přehrávačů apod.) nastoluje problém odlidštění a degenerace mezilidských vztahů. S rostoucími obavami roste i požadavek mediální výchovy ve většině zemí světa. Dnes lze najít mediální výchovu jako součást všeobecného vzdělávání v zemích západní Evropy, obou Amerik, Afriky i Asie (včetně Austrálie, Oceánie a Nového Zélandu). Postupně se prosazuje i v zemích bývalého východního bloku (kde zprvu narážela na bariéru nepochopení danou povrchně neoliberálními iluzemi o roli médií). Od roku 2000 je mediální výchova řazena jako průřezové téma vznikajícího rámcového vzdělávacího programu, který připravuje Výzkumný ústav pedagogický v Praze, a od školního roku 2006/2007 je součástí realizované kurikulární reformy. (Mičienka, Jirák, 2007, str. 8 11) 22

23 2.2.2 Mediální výchova v RVP ZV Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro uplatnění jednotlivce ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa, což vyžaduje stále větší schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty přicházející z médií. Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec. Přitom sdělení, jež jsou médii nabízena, mají nestejnorodý charakter, vyznačují se svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny s různými (namnoze nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu. Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času. Mediální výchova má blízkou vazbu na vzdělávací oblast Člověk a společnost, zejména tím, že média, jako sociální instituce, se podílejí na utváření podob a hodnot moderní doby, umožňují hledat paralely mezi minulými a současnými událostmi a porovnávat jevy a procesy v evropském i celosvětovém měřítku. Mediální výchova je zaměřena 23

24 na systematické vytváření kritického odstupu od mediovaných sdělení a na schopnost interpretovat mediální sdělení z hlediska jeho informační kvality (zpravodajství z hlediska významu a věrohodnosti zprávy a události, reklamu z hlediska účelnosti nabízených informací apod.). Propojení se vzdělávací oblastí Jazyk a jazyková komunikace se týká zejména vnímání mluveného i psaného projevu, jeho stavby, nejrůznějších typů obsahů a uplatňování odpovídající škály výrazových prostředků. Osvojení základních pravidel veřejné komunikace, dialogu a argumentace. V rámci vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie se pak jedná o využívání tištěných i digitálních dokumentů jako zdroje informací. Pozornost se obrací k věcné správnosti a přesnosti sdělení, a to jak kritickou analýzou existujících 102 textů, tak vlastní produkcí a utváření návyku ověřovat si co nejdůkladněji veškeré údaje. Vztah ke vzdělávací oblasti Umění a kultura je založen na vnímání specifické řeči znakových kódů, jež média užívají, a jejich kombinací, a to nejen přirozeného jazyka, ale i obrazu a zvuku. Přispívá ke schopnosti vnímat, interpretovat a kriticky hodnotit artefakty umělecké i běžné mediální produkce. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských) umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu) 24

25 vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě) vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace Tematické okruhy průřezového tématu Mediální výchova na úrovni základního vzdělávání obsahuje základní poznatky a dovednosti týkající se médií a mediální komunikace. Tematické okruhy mediální výchovy se člení na tematické okruhy receptivních činností a tematické okruhy produktivních činností. Tematické okruhy receptivních činností: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních ( bulvárních ) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním 25

26 sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu interpretace vztahu mediálních sdělení a reality různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi faktickým a fiktivním obsahem; hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje); identifikace společensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakované užívání prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě) stavba mediálních sdělení příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií); principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a užitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, přítomnost); příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající) vnímání autora mediálních sdělení identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu fungování a vliv médií ve společnosti organizace a postavení médií ve společnosti; faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy; role médií 26

27 v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém životě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti); role médií v politických změnách Tematické okruhy produktivních činností: tvorba mediálního sdělení uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické možnosti a jejich omezení práce v realizačním týmu redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce 27

28 3. Děti a masmédia S nebývalou rychlostí a razancí se nové formy komunikace staly součástí denního života rostoucího okruhu příslušníku společnosti. Prostupují také volný čas na všech úrovních od individuální po společenskou, od místní po světovou a všechna tato prostředí pomáhají spojovat. Jejich působení má však také odvrácenou stranu: jednak přecenění diváckého a uživatelského přístupu na úkor vlastní aktivity a spoluúčasti, jednak propagaci násilí, šíření pornografie a dalších negativních jevů. Také na tuto stránku musí proto volnočasová výchova reagovat. Děti a mladí lidé se s médii denně setkávají v rodině, škole i ve volném čase. Možnosti pro jejich využívání se jim dnes nabízejí již v předškolním věku. Prostřednictvím médií děti a mladí lidé získávají informace o světě dospělých i vrstevnících; uspokojují a rozvíjejí svoje zájmy; inspirují se pro nové způsoby oddechu a zábavy; prožívají chvíle napětí, dobrodružství nebo radosti, dosáhnou-li stanoveného cíle; a někdy se na mediální tvorbě sami podílejí. Takto se vytvořila nová, svébytná a významná oblast zájmové činnosti, jejíž rozvoj lze předpokládat také pro budoucnost. Zasahuje stále častěji každého, přitom však děti a mladí lidé na nabídku reagují odlišně (individualizace využívání médií). (Hofbauer, s ) 3.1 Uplatnění médií ve volném čase dětí a mládeže Poslední desetiletí se stalo obdobím kvantitativního i kvalitativního rozmachu nových informačních a komunikačních technologií a jejich širokého uplatnění ve volném čase rostoucího počtu dětí a mladých lidí. Běžnému využívání těchto prostředků napomáhají také jejich přenosné modifikace (nejprve tranzistorové rozhlasové přijímače, později přenosné televizory, dnes mobilní telefony zahrnující i fotoaparát a osobní počítače umožňující 28

29 využívání internetu). Technické možnosti filmové tvorby rozšiřuje o prostorové vnímání nové kino IMAX (v Praze od roku 2003) apod. Vznik nových prostředků informace a komunikace neruší, avšak mění média již existující i jejich výchovné a volnočasové využívání. Svůj význam si přitom zachovávají tištěná média (zejména knihy a periodika), jejichž budoucnost bývá někdy neprávem zpochybňována. Můžeme rozlišit různé formy vztahu mezi mladými lidmi a médii: a) děti a mládež se stávají předmětem zájmu médií určených dospělým média mluví o dětech; b) setkávají se s nimi jako uživatelé (čtenáři, posluchači, diváci) média mluví k dětem; c) děti sami se podílejí autorsky, organizačně nebo technicky na mediální tvorbě děti mluví prostřednictvím médií. (Hofbauer, 2004, s. 129) a) Média o dětech a mládeži pro dospělé Média vytvářená dospělými přinášejí informace o stavu a potřebách života a rozvoje mladé generace. Jsou buď průběžným sdělením pro širokou veřejnost, nebo jsou odborně zaměřena a oborově profilována. Přinášejí rozbory minulého vývoje nebo současného stavu života a výchovy dětí a mládeže ve volném čase; zobecňují praktickou zkušenost, současný stav i prognózu jejich dalšího vývoje; přinášejí teoretickou reflexi i metodiku výchovy. Jsou určeny zvláště těm skupinám, jež se věnují dětem a mladým lidem (rodičům, učitelům, vychovatelům, pracovníkům dobrovolných sdružení a sociální sféry i dalším). (Hofbauer, 2004, s. 130) b) Média o světě pro děti a mladé lidi Druhou oblastí jsou média vytvářena dospělými, která informují o přírodě, společnosti a člověku, zábavu i podněty pro činnost přinášejí dětem a mládeži. Zabývá se minulostí, současností i předpokládanou budoucností různých oblastí skutečnosti nebo vědních a zájmových oborů. Mají dosah lokální, národní i mezinárodní; formou tištěnou nebo elektronickou. Prostřednictvím interaktivních postupů nejen rozšiřují informace 29

30 mezi příslušníky mladé generace, nýbrž se stávají také iniciátorem a (spolu)organizátorem jejich individuálních a společných aktivit. Periodika sdružení dětí a mládeže a jejich střechových organizací zveřejňují pro vedoucí i členy dokumenty, směrnice a instrukce řídích orgánů, informace o výsledcích a problémech činnosti nebo zahraničních kontaktech, metodické přílohy s náměty pro činnost, přinášejí ohlasy na dosavadní i názory na příští vývoj sdružení. Kromě nich vychází řada periodik zaměřených na některou oblast činnosti, věkovou či zájmovou skupinou mladé generace. Například skoro padesát let vycházejí čtrnáctideník ABC o přírodě, technice i společnosti tradičně přináší i náměty pro volnočasovou činnost, plánky pro stavbu modelů apod. Čtrnáctidenník Ideální noviny obsahuje i texty v angličtině a němčině o tématech zajímajících náctileté. (Hofbauer, 2004, s. 131) c) Média vytvářená dětmi a mladými lidmi pro vrstevníky V posledních letech vznikají v místech, v celostátním i mezinárodním měřítku média vytvářená samými dětmi a mladými lidmi s cílem informovat o sobě i různých oblastech skutečnosti. Pro dospělé jsou jedním ze zdrojů poznání o životě současné mládeže. Podstatné je, že se v nich děti a mladí lidé (většinou pod vedením dospělých) stávají dopisovateli, reportéry, redaktory nebo technickými pracovníky. Učí se odkrývat problémy a vyhledávat informace o nich, vyjadřovat na ně svoje názory, po redakčním a technickém zpracování je sdělovat ostatním a přispívat tím k jejich řešení. Vztah příslušníků mladé generace k médiím tak přestává být jednostranným přijímáním informací ze světa dospělých a pomáhá vytvářet aktivní vztah mladých občanů ke skutečnosti. Práce v médiích se stává inspirací i pro jejich individuální nebo společné volnočasové aktivity, specifickým prostředkem participace na rozvoji školy, vrstevnické skupiny, zařízení nebo sdružení volného času, obce i společnosti. V zahraničí a dnes již také u nás jsou k dispozici zkušenosti vypovídající o tom, jak při přetváření mladého uživatele medií v jejich (spolu)tvůrce postupovat. (Hofbauer, 2004, s. 132) 30

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY PRO TŘÍDY NIŽŠÍHO GYMNÁZIA VE ŠKOLNÍM ROCE 2016-2017

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY PRO TŘÍDY NIŽŠÍHO GYMNÁZIA VE ŠKOLNÍM ROCE 2016-2017 VOLITELNÉ PŘEDMĚTY PRO TŘÍDY NIŽŠÍHO GYMNÁZIA VE ŠKOLNÍM ROCE 2016-2017 - 1 - Výběr volitelného předmětu může výrazně ovlivnit míru rozvoje jednotlivých klíčových kompetencí a zcela jistě se výrazně podílí

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

Dodatek č. 1. 5.18 Španělský jazyk. Učební osnovy. 5.18.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

Dodatek č. 1. 5.18 Španělský jazyk. Učební osnovy. 5.18.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení GYMNÁZIUM FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Dodatek č. 1 Učební osnovy 5.18 Španělský jazyk 5.18.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení ročník 1.

Více

Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích. Školní vzdělávací program pro školní družinu

Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích. Školní vzdělávací program pro školní družinu Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích Pražská ul.č.168, Pyšely, PSČ 251 67, okr. Benešov, tel.: 323 647 215, E-mail: zspysely@zspysely.cz, www.zspysely.estranky.cz Školní vzdělávací program pro školní

Více

Česká školní inspekce Inspektorát v kraji Vysočina INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Česká školní inspekce Inspektorát v kraji Vysočina INSPEKČNÍ ZPRÁVA Česká školní inspekce Inspektorát v kraji Vysočina INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Nové Město na Moravě, Vratislavovo náměstí 124, okres Žďár nad Sázavou Vratislavovo náměstí 124 592 31 Nové Město na Moravě

Více

Úvod. Základní informace o šetření

Úvod. Základní informace o šetření Úvod Stoupající význam nových informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT) a jejich rostoucí vliv na ekonomiku a společnost zvýrazňuje potřebu tyto jevy statisticky zachycovat a analyzovat,

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

Úvod. Základní informace o šetření

Úvod. Základní informace o šetření Úvod Stoupající význam nových informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT) a jejich rostoucí vliv na ekonomiku a společnost zvýrazňuje potřebu tyto jevy statisticky zachycovat a analyzovat,

Více

Vzdělávací obor Dějepis Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Vzdělávací obor dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je

Více

4.1 Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace 4.1.4. Evropská studia

4.1 Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace 4.1.4. Evropská studia C.1.07/1.1.00/14.0143 4.1 Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace 4.1.4. Evropská studia Ročník 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Evropská studia 2 2 1 R Předmět Evropská studia realizuje v anglickém jazyce

Více

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář Potřeba sociální interakce jsme společenští tvorové, potřebujeme komunikovat a sdělovat si to se odehrává v nějakém sociálním kontextu jsme součástí nějaké

Více

Obecná didaktika Modely výuky

Obecná didaktika Modely výuky Obecná didaktika Modely výuky Lenka Hloušková Průvodce studiem Obsahem tohoto modulu je vymezení předmětu obecné didaktiky a jejích vztahů k didaktice, ke školní didaktice a k oborovým didaktikám. Ve druhé

Více

Školní vzdělávací program ve školní družině

Školní vzdělávací program ve školní družině Školní vzdělávací program ve školní družině Identifikační údaje Adresa: Základní škola a Mateřská škola Dobrovice Komenského 46, 294 41 Dobrovice příspěvková organizace Ředitelka školy: Ing. Jana Čejková

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Anglický jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Anglický jazyk Kód modulu Aj-M-1/1-4 Délka modulu 99 hodin Platnost 01. 09.2010 Typ modulu povinný Pojetí

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Český jazyk a literatura Kód modulu Čj-M-2/1-3 Délka modulu 99 hodin Platnost 1.09.2010 Typ modulu povinný

Více

Školní vzdělávací program 36-52-H/01 Instalatér

Školní vzdělávací program 36-52-H/01 Instalatér Školní vzdělávací program 36-52-H/01 Instalatér Zaměření: Instalatér Obsah Základní údaje Identifikační údaje oboru Název ŠVP 36-52-H/01 Instalatér Motivační název 36-52-H/01 Instalatér Platnost od 1.

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Třinec, Komenského 713. Komenského 713, 739 61 Třinec. Identifikátor školy: 600016269

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Třinec, Komenského 713. Komenského 713, 739 61 Třinec. Identifikátor školy: 600016269 Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Gymnázium Třinec, Komenského 713 Komenského 713, 739 61 Třinec Identifikátor školy: 600016269 Termín konání inspekce: 4. 7. listopadu

Více

Mediálně komunikační vzdělávání

Mediálně komunikační vzdělávání Mediálně komunikační vzdělávání Základní osnova kurzu Mediálně komunikačního vzdělávání bude pokrývat zejména níže uvedená témata, způsoby vzdělávání a okruhy. Ze zpětné vazby účastníků manažerského a

Více

Prognostické metody. Prognostické metody. Vybrané prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc.

Prognostické metody. Prognostické metody. Vybrané prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE Prognostické metody Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Prognostická praxe uplatňuje velké množství různých přístupů a metod (formalizovaných, intuitivních

Více

Základní informace o šetření

Základní informace o šetření Úvod Stoupající význam nových informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT) a jejich rostoucí vliv na ekonomiku a společnost zvýrazňuje potřebu tyto jevy statisticky zachycovat a analyzovat,

Více

Dodatek č. 3 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání, č.j.: 142/2013, ze dne 25. 6. 2013

Dodatek č. 3 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání, č.j.: 142/2013, ze dne 25. 6. 2013 Dodatek č. 3 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání, č.j.: 142/2013, ze dne 25. 6. 2013 Č.j.: ZŠKom/121/2015 IV. Učební plán IV. 1. Tabulace učebního plánu Učební plán pro 1. stupeň

Více

Příloha 8 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Hudební výchova

Příloha 8 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Hudební výchova Příloha 8 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Hudební výchova Charakteristika předmětu V předmětu Hudební výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti oboru umění a kultura. V počáteční

Více

VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V OBLASTI VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA RESEARCH, DEVELOPMENT AND INNOVATION IN WARNING THE POPULATION

VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V OBLASTI VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA RESEARCH, DEVELOPMENT AND INNOVATION IN WARNING THE POPULATION VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V OBLASTI VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA RESEARCH, DEVELOPMENT AND INNOVATION IN WARNING THE POPULATION Tomáš ŠIMEK Dostupné na http://www.population-protection.eu/attachments/042_vol4special_simek.pdf.

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Dramatická výchova ročník TÉMA

Dramatická výchova ročník TÉMA Dramatická výchova ročník TÉMA ČASOVÁ DOTACE 1 Dramatická/divadelní výchova a její postavení v oboru předškolní a mimoškolní Základy hlasové průpravy, hlasová hygiena VÝSTUP Žák: oboru dramatická/divadelní

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. DOBA

prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. DOBA prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. DOBA jedová To nejdůležitější z Doby jedové 2 Když jsme psali Dobu jedovou, chtěli jsme čtenářům ukázat, že mnohé z věcí, o kterých si

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 093 50/99-5073 Oblastní pracoviště č. 9 Hradec Králové Signatura: bi3cs104 Okresní pracoviště Náchod

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 093 50/99-5073 Oblastní pracoviště č. 9 Hradec Králové Signatura: bi3cs104 Okresní pracoviště Náchod Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 093 50/99-5073 Oblastní pracoviště č. 9 Hradec Králové Signatura: bi3cs104 Okresní pracoviště Náchod INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní škola Náchod, Komenského

Více

ŠKOLA PRO VŠECHNY DĚTI

ŠKOLA PRO VŠECHNY DĚTI ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLA PRO VŠECHNY DĚTI Volitelné předměty 1 Obsah: Volitelné předměty pro 7.-9. ročník... 3 Český jazyk vážně i nevážně...6 Seminář z českého jazyka...

Více

Didaktika hudební výchovy v současném systému vzdělávání

Didaktika hudební výchovy v současném systému vzdělávání Didaktika hudební výchovy v současném systému vzdělávání Mgr. Kateřina Šrámková Současný stav hudební výchovy na školách není uspokojivý. Proč tomu tak je, je předmětem zkoumání práce učitelů hudební výchovy

Více

Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové. Přijímací zkoušky 2014/2015

Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové. Přijímací zkoušky 2014/2015 Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové Přijímací zkoušky 2014/2015 Studijní program: N6734 Sociální politika a sociální práce Studijní obor: Sociální práce navazující magisterské studium Varianta

Více

Předmět: A N G L I C K Ý J A Z Y K

Předmět: A N G L I C K Ý J A Z Y K 02-ŠVP-Anglický jazyk-1,2,3,4 strana 1 (celkem 15) 1. 9. 2014 Předmět: A N G L I C K Ý J A Z Y K Charakteristika předmětu: Cílem výuky je získání zájmu o cizí jazyk, utváření pozitivního vztahu k tomuto

Více

7.8 Pojetí vyučovacího předmětu Francouzský jazyk ( 2. cizí jazyk )

7.8 Pojetí vyučovacího předmětu Francouzský jazyk ( 2. cizí jazyk ) 7.8 Pojetí vyučovacího předmětu Francouzský jazyk ( 2. cizí jazyk ) Obecné cíle výuky francouzského jazyka Vzdělávání v cizím jazyce směřuje k osvojení úrovně komunikativních jazykových kompetencí odpovídající

Více

Praktikum didaktických a lektorských dovedností

Praktikum didaktických a lektorských dovedností Praktikum didaktických a lektorských dovedností Učební text pro kombinované studium Učitelství odborných předmětů Pedagogická fakulta JU České Budějovice 2007 Mgr. Miroslav Procházka Obsah: I. Principy

Více

Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno

Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZDRAVOTNICKÉ LYCEUM od 1. 1. 2012 1 Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno

Více

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Zeměpis Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Zeměpis Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249 školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 PLACE HERE ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 Název školy Adresa Název ŠVP Plešivec 249, 381 01 Český Krumlov ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: TECHNICKÁ ANGLIČTINA (TAJ) Obor vzdělání: 18-20-M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 32 (1 hodina týdně) Platnost: 1.

Více

SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE

SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. Prorektor pro studium

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu KULTURNÍ SEMINÁŘ. Volitelný předmět

Charakteristika vyučovacího předmětu KULTURNÍ SEMINÁŘ. Volitelný předmět Charakteristika vyučovacího předmětu KULTURNÍ SEMINÁŘ Volitelný předmět Název vyučovacího předmětu: Časové vymezení předmětu: Organizační vymezení předmětu: Kulturní seminář Hodiny jsou čerpány z disponibilních

Více

Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN 978-80-86929-60-6

Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN 978-80-86929-60-6 Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN 978-80-86929-60-6 OSKAR KREJČÍ MEZINÁRODNÍ POLITIKA Vydalo nakladatelství EKOPRESS, s. r. o., K Mostu 124,

Více

Kněžskodvorská 33/A, České Budějovice, 370 04 UČEBNÍ PLÁN A PROFIL ABSOLVENTA FOTOGRAF ZPRACOVÁNO PODLE RVP 34-56-L/01 FOTOGRAF

Kněžskodvorská 33/A, České Budějovice, 370 04 UČEBNÍ PLÁN A PROFIL ABSOLVENTA FOTOGRAF ZPRACOVÁNO PODLE RVP 34-56-L/01 FOTOGRAF Kněžskodvorská 33/A, České Budějovice, 370 04 UČEBNÍ PLÁN A PROFIL ABSOLVENTA FOTOGRAF ZPRACOVÁNO PODLE RVP 34-56-L/01 FOTOGRAF PLATNOST OD 1. 9. 2015 UČEBNÍ PLÁN KURIKULUM OBORU Kód a název RVP 34-56-L/01

Více

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č. j.: ČŠIA-496/12-A Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Mateřská škola Veltruská Sídlo: Veltruská 560, 190 00 Praha 9 Prosek IČ:

Více

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd 6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA INFORMACE O STUDIU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. pro akademický rok 2016/2017

JIHOČESKÁ UNIVERZITA ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA INFORMACE O STUDIU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. pro akademický rok 2016/2017 JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA INFORMACE O STUDIU pro akademický rok 2016/2017 České Budějovice říjen 2015 Na Zemědělské fakultě JU jsou akreditovány všechny typy studijních

Více

Digitalizace televizního vysílání. IV. Vlna

Digitalizace televizního vysílání. IV. Vlna Digitalizace ho vysílání IV. Vl Zpráva z výzkumu Kolesárová, Tomek Sběr data STEM/MARK, a.s. Praha prosinec Obsah. Základní informace o výzkumu. Informovanost o m m vysílání. Technické parametry příjmu

Více

Inkluze, inkluzivní vzdělávání

Inkluze, inkluzivní vzdělávání ve spokojeném životě, při vzdělávání i při pracovním uplatnění. Vzdělání má totiž rozvinout u každého jedince maximum z jeho potenciálu. ( Inkluze, inkluzivní vzdělávání Inkluze vyjadřuje na prvním místě

Více

Školní vzdělávací program P E K A Ř

Školní vzdělávací program P E K A Ř Školní vzdělávací program P E K A Ř Identifikační údaje: Název školy: Zřizovatel: Kód a název oboru: Název ŠVP: Stupeň vzdělání: Délka vzdělávání: Forma vzdělávání: Datum platnosti: Střední škola technická,

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

2 Profil absolventa. 2.1 Identifikační údaje. 2.2 Uplatnění absolventa v praxi. 2.3 Očekávané výsledky ve vzdělávaní

2 Profil absolventa. 2.1 Identifikační údaje. 2.2 Uplatnění absolventa v praxi. 2.3 Očekávané výsledky ve vzdělávaní 2 Profil absolventa 2.1 Identifikační údaje Název ŠVP: Kód a název oboru vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Stupeň poskytovaného vzdělání: Platnost ŠVP: Sociální činnost Most 75-41-M/01, Sociální činnost

Více

Obchodník 66-41-L/01

Obchodník 66-41-L/01 Školní vzdělávací program pro obor vzdělání 66-41-L/01 Obsah 1.Profil absolventa... 3 1.2 Popis očekávaných kompetencí absolventa... 3 1.2.1 Klíčové kompetence... 3 1.2.2 Odborné kompetence... 7 1.3 Způsob

Více

INFORMACE O SYSTÉMU KONTROL VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A PŘI ČERPÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

INFORMACE O SYSTÉMU KONTROL VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A PŘI ČERPÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Příloha k PID: MFCR6XXMFJ Č. j.: MF-1062/2016/10-3 Počet stran 15 INFORMACE O SYSTÉMU KONTROL VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A PŘI ČERPÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Tento materiál byl připraven na základě usnesení

Více

MBA Management a obchod Exkluzivně zajištěné e-lerningové on-line studium.

MBA Management a obchod Exkluzivně zajištěné e-lerningové on-line studium. MBA Management a obchod Exkluzivně zajištěné e-lerningové on-line studium. Garant: prof. Ing. O. Kratochvíl, PhD, CSc., MBA, Dr.h.c. Komu určeno: Studium je určeno všem podnikatelům, manažerům, vedoucím

Více

KATEDRA POLITOLOGIE FAKULTA FILOZOFICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI. Paul Kennedy: Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje

KATEDRA POLITOLOGIE FAKULTA FILOZOFICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI. Paul Kennedy: Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje KATEDRA POLITOLOGIE FAKULTA FILOZOFICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI Paul Kennedy: Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje MV-TES, 1. ROČNÍK, PFS, KAP/GS HEDVIKA TUČKOVÁ, KLÁRA SUDOVÁ Úvod

Více

Mediální komunikace. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 18. 3. 2015

Mediální komunikace. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 18. 3. 2015 Mediální komunikace Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 18. 3. 2015 Mediální komunikace okruhy přednášek: 1. Jazyk, znak, komunikace. Teorie komunikace, teorie

Více

Nabídka vzdělávacích lekcí pro II. stupeň základních škol

Nabídka vzdělávacích lekcí pro II. stupeň základních škol Nabídka vzdělávacích lekcí pro II. stupeň základních škol Realizované Městskou knihovnou Písek Školní rok 2015/2016 Lekce pro druhý stupeň základních škol Lekce informačního vzdělávaní, které pro Vaše

Více

KA01 ŘÍZENÍ ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Bc. Irena Tlapáková 1 poznámka ÚVOD Žijeme v době, která sebou nese nejen převratné úspěchy na poli vědy a techniky,

Více

Studijní opora. Téma: Institucionální zabezpečení edukace a její plánování, specifikace edukace v AČR

Studijní opora. Téma: Institucionální zabezpečení edukace a její plánování, specifikace edukace v AČR Studijní opora Název předmětu: Andragogika Téma: Institucionální zabezpečení edukace a její plánování, specifikace edukace v AČR Vzdělávací cíl: Seznámit se zásadami plánování edukace v AČR, objasnit místo

Více

Další cizí jazyk německý jazyk ve znění standardů platných od 1. 9. 2013 Charakteristika vyučovacího předmětu od školního

Další cizí jazyk německý jazyk ve znění standardů platných od 1. 9. 2013 Charakteristika vyučovacího předmětu od školního Další cizí jazyk německý jazyk ve znění standardů platných od 1. 9. 2013 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Výuka směřuje k následujícím cílům: Vyučovací předmět

Více

Všemi smysly, rozumem a srdcem

Všemi smysly, rozumem a srdcem Základní škola sv. Augustina ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINY ADEODATUS Všemi smysly, rozumem a srdcem Motto: Povinnost učit je důsledek lásky k lidem; povinnost učit se je důsledkem lásky

Více

ŠKOLA PRO BUDOUCNOST

ŠKOLA PRO BUDOUCNOST Ruská 355, 353 69 Dodatek č. 1 k ŠVP NG 1. verze Zpracovány podle: RVP ZV 2013 ŠKOLA PRO BUDOUCNOST změna učebního plánu učební osnovy AJK, NJK Razítko školy: Podpis ředitele: V Mariánských Lázních dne

Více

Informační bezpečnost a právo na svobodný přístup k informacím.

Informační bezpečnost a právo na svobodný přístup k informacím. JUDr. Štěpán KALAMÁR, doc. RNDr. Josef Požár, CSc. Informační bezpečnost a právo na svobodný přístup k informacím. Úvod Prudký nástup výpočetní techniky do všech oblastí společenského života způsobil,

Více

Školní vzdělávací program školní družiny

Školní vzdělávací program školní družiny Školní vzdělávací program školní družiny 1 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název školy: Základní a mateřská škola Tršice, okres Olomouc, příspěvková organizace Adresa školy: Tršice 183, 783 57 Tršice Ředitelka školy:

Více

5. Čtenářství a knihovny

5. Čtenářství a knihovny 5. Čtenářství a knihovny Ačkoliv jsou knihovny ve vztahu ke čtenářství až tím třetím vzadu, z hlediska zadání své práce mu věnuji největší prostor. Nejprve popisuji, co by měly veřejné knihovny dělat pro

Více

MARKETING NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ. Radim Bačuvčík

MARKETING NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ. Radim Bačuvčík MARKETING NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Radim Bačuvčík Radim Bačuvčík VeRBuM, 2011 2 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Recenzovali: prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Knihu doporučila

Více

5.8.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

5.8.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 5.8.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Předmět: Výtvarná výchova Ročník: 1. Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) zorganizuje si

Více

5. UČEBNÍ OSNOVY. 5.1 Jazyk a jazyková komunikace 5.1.1 Český jazyk. Blok předmětů: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Název předmětu: INFORMATIKA

5. UČEBNÍ OSNOVY. 5.1 Jazyk a jazyková komunikace 5.1.1 Český jazyk. Blok předmětů: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Název předmětu: INFORMATIKA 5. UČEBNÍ OSNOVY 5.1 Jazyk a jazyková komunikace 5.1.1 Český jazyk Blok předmětů: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Název předmětu: INFORMATIKA Charakteristika vyučovací oblasti Vzdělávací oblast Informační

Více

Mediální výchova CVIČEBNICE ŘEŠENÍ. Jan Pospíšil Lucie Sára Závodná. www.computermedia.cz. Nakladatelství a vydavatelství R

Mediální výchova CVIČEBNICE ŘEŠENÍ. Jan Pospíšil Lucie Sára Závodná. www.computermedia.cz. Nakladatelství a vydavatelství R Mediální výchova CVIČEBNICE ŘEŠENÍ Jan Pospíšil Lucie Sára Závodná Nakladatelství a vydavatelství R www.computermedia.cz Obsah Obsah CVIČEBNICE Komunikace... 7 Komunikace a komunikační proces... 7 Historie

Více

SEKCE J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ SLUŽBY

SEKCE J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ SLUŽBY SEKCE J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ SLUŽBY 58 Vydavatelské služby 58.1 Vydávání knih, periodických publikací a ostatní vydavatelské služby 58.11 Vydávání knih 58.11.1 Knihy v tištěné podobě 58.11.11 Učebnice

Více

Školní vzdělávací program 64-41-L/51 PODNIKÁNÍ. Střední odborné učiliště služeb, Praha 9, Novovysočanská 5

Školní vzdělávací program 64-41-L/51 PODNIKÁNÍ. Střední odborné učiliště služeb, Praha 9, Novovysočanská 5 Školní vzdělávací program Střední odborné učiliště služeb, Praha 9, Novovysočanská 5 Obsah Obsah... 1 1 Identifikační údaje... 3 2 Profil absolventa... 4 2.1 Uplatnění absolventa... 4 2.2 Kompetence absolventa...

Více

66-53-H/01 Operátor skladování

66-53-H/01 Operátor skladování 66-53-H/01 Operátor skladování 3. Kompetence absolventa Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili, v návaznosti na základní vzdělávání a na

Více

PROFIL BUDOUCÍHO ABSOLVENTA OBORU INFORMATIKA

PROFIL BUDOUCÍHO ABSOLVENTA OBORU INFORMATIKA PROFIL BUDOUCÍHO ABSOLVENTA OBORU INFORMATIKA Cyril Klimeš Ostravská univerzita, katedra informatiky a počítačů, 30. dubna 22, 701 03 Ostrava, ČR, e-mail: cyril.klimes@osu.cz Abstrakt Tento příspěvek si

Více

- 1 - VYSOKÁ ŠKOLA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU PALESTRA SPOL. S R. O. Požadavky ke Státní závěrečné bakalářské zkoušce

- 1 - VYSOKÁ ŠKOLA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU PALESTRA SPOL. S R. O. Požadavky ke Státní závěrečné bakalářské zkoušce - 1 - VYSOKÁ ŠKOLA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU PALESTRA SPOL. S R. O. Požadavky ke Státní závěrečné bakalářské zkoušce Studijní obor: Sportovní a volnočasový pedagog Tematické okruhy SZZKb: I. DIDAKTIKA TV

Více

Dokument pro Radu Českého rozhlasu

Dokument pro Radu Českého rozhlasu Vyjádření vedení ČRo ke stížnosti ČESKÉ LÉKÁRNY HOLDING a.s. na údajné porušení Kodexu Českého rozhlasu v sérii zpravodajských šotů a reportáží pojednávajících o nové obchodní strategii stěžovatele odvysílaných

Více

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze

Více

pro základní vzdělávání Základní školy a Mateřské školy Bohuňovice

pro základní vzdělávání Základní školy a Mateřské školy Bohuňovice Základní škola a Mateřská škola Bohuňovice Pod Lipami 210, 783 14 Bohuňovice ČESKÁ REPUBLIKA D O D AT E K K E Š K O L N Í M U V Z D Ě L Á VA C Í M U P R O G R A M U pro základní vzdělávání Základní školy

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Ondřej Tichý. Hudební výchova napříč předměty

Ondřej Tichý. Hudební výchova napříč předměty Ondřej Tichý Hudební výchova napříč předměty HUDBA a její místo ve výchově a vzdělávání rodina-škola-dospělost Co to vlastně je a proč? Hudba je skutečně neuvěřitelný dar (komplexní činnost), která může

Více

1 Co je prožitkové učení a jaký má význam?

1 Co je prožitkové učení a jaký má význam? 1 Co je prožitkové učení a jaký má význam? Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: definovat pojem prožitkové učení a vymezit jeho cíle a smysl, rozlišit mezi pojmy prožitek,

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA K. J. ERBENA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KORÁLKA MILETÍN

ZÁKLADNÍ ŠKOLA K. J. ERBENA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KORÁLKA MILETÍN ZÁKLADNÍ ŠKOLA K. J. ERBENA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KORÁLKA MILETÍN STRATEGIE SYSTÉMOVÉHO ŘEŠENÍ PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 2014-2017 STRATEGIE SYSTÉMOVÉHO ŘEŠENÍ PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ

Více

65-42-M/01 HOTELNICTVÍ A TURISMUS PLATNÉ OD 1. 9. 2012. Čj SVPHT09/06

65-42-M/01 HOTELNICTVÍ A TURISMUS PLATNÉ OD 1. 9. 2012. Čj SVPHT09/06 Školní vzdělávací program: Hotelnictví a turismus Kód a název oboru vzdělávání: 65-42-M/0 Hotelnictví Délka a forma studia: čtyřleté denní studium Stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou

Více

Pokusné ověřování - Základní škola a Mateřská škola Chrastava, Vítkov VÚP Praha, červen 2008

Pokusné ověřování - Základní škola a Mateřská škola Chrastava, Vítkov VÚP Praha, červen 2008 Ověřování možnosti spojení činnosti mateřské školy a školní družiny v době před začátkem ranního vyučování a v době před koncem provozu mateřské školy a školní družiny Druhá průběžná zpráva o výsledku

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.3 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE 5.3.1 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Informatika 9. ročník RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo ICT9101

Více

ROZVOJOVÝ PROGRAM PRO VEDOUCÍ PRACOVNÍKY A PEDAGOGY MŠ

ROZVOJOVÝ PROGRAM PRO VEDOUCÍ PRACOVNÍKY A PEDAGOGY MŠ ROZVOJOVÝ PROGRAM PRO VEDOUCÍ PRACOVNÍKY A PEDAGOGY MŠ REALIZAČNÍ MANUÁL Hlavním tématem programu je osobnostní a sociální rozvoj vedoucích pracovníků a pedagogů (především mateřských škol), kteří po absolvování

Více

Digitalizace televizního vysílání. V. Vlna

Digitalizace televizního vysílání. V. Vlna Digitalizace televizního V. Vl Zpráva z výzkumu Kolesárová, Tomek Sběr data STEM/MARK, a.s. Praha červenec Obsah. Základní informace o výzkumu. Informovanost o m televizním. Technické parametry příjmu

Více

4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova. 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova. 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Výběr z nových knih 3/2016 pedagogika

Výběr z nových knih 3/2016 pedagogika Výběr z nových knih 3/2016 pedagogika 1. (Re)socializace v rané péči / Zdenka Šándorová -- Vydání první [Pardubice] : Univerzita Pardubice, 2015 -- 139 stran -- cze ISBN 978-80-7395-961-6 Sign.: II 113880V1

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014 /2015

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014 /2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014 /2015 S účinností od 1.9.2014 Základní údaje Název a adresa školy : Základní škola pro zrakově postižené Nám. Míru 19, 120 00 Praha 2 Ředitelka školy:

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Diplomová práce. Ekonomika a financování školství. Economy and fuding of education.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Diplomová práce. Ekonomika a financování školství. Economy and fuding of education. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Diplomová práce Ekonomika a financování školství Economy and fuding of education Lumír Hodina Plzeň 2014 Prohlašují, že jsem diplomovou práci na téma

Více

Komunikační plán Regionálního operačního programu NUTS 2 Severozápad Akční plán komunikace 2008

Komunikační plán Regionálního operačního programu NUTS 2 Severozápad Akční plán komunikace 2008 Komunikační plán Regionálního operačního programu NUTS 2 Severozápad Akční plán komunikace 2008 Verze 1.0 Obsah Zdůvodnění existence Akčního plánu komunikace.. 3 Administrativní zajištění Akčního plánu

Více

NÁŠ SVĚT. 3. Lidé a čas orientace v čase i ve vzdálenější minulosti

NÁŠ SVĚT. 3. Lidé a čas orientace v čase i ve vzdálenější minulosti NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Klasifikace předmětů

Více

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová V posledních letech se začíná mluvit o právech homosexuálních lidí.v souladu s právem EU již jsou právní normy na ochranu této minority před diskriminací začleňovány

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA. PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií PROBLEMATIKA VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PROSTŘEDNICTVÍM STŘEDNÍCH ŠKOL

MASARYKOVA UNIVERZITA. PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií PROBLEMATIKA VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PROSTŘEDNICTVÍM STŘEDNÍCH ŠKOL MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií PROBLEMATIKA VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PROSTŘEDNICTVÍM STŘEDNÍCH ŠKOL BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno 2010 Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla

Více

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku

Více

Komunikace v organizaci

Komunikace v organizaci ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ KATEDRA PSYCHOLOGIE TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Komunikace v organizaci COMMUNICATION IN ORGANIZATION Vedoucí diplomové práce: PhDr. Pavla Rymešová

Více

Minimální preventivní program na školní rok 2014 15

Minimální preventivní program na školní rok 2014 15 Jamenská 555, Jablonné nad Orlicí 561 64 tel: 461 100 016 e-mail: skola@zs.jablonneno.cz Minimální preventivní program na školní rok 2014 15 Č.j.: 81/2014/RE Spisový znak: C4 Skartační znak: A/5 Platnost:

Více

Školní družina při ZŠ Příbor, Jičínská 486

Školní družina při ZŠ Příbor, Jičínská 486 Školní družina při ZŠ Příbor, Jičínská 486 BAREVNÁ OKNA ŠKOLNÍ DRUŽINY Školní družina ul. Sv. Čecha 565 Příbor 742 58 tel. 556 725 595 Naše školní družina má vlastní domek se zahradou. Z toho vychází i

Více

KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Pedagogická fakulta Univerzita Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 77140 Olomouc jitka.kralikova@upol.cz, www.ksp.upol.cz, 585635302 Studium pro Vás ideální? co takhle pedagogika

Více

Fáze paměťového procesu. 1) Vštípení (primární předpoklad) 2) Uchování v paměti 3) Vybavení

Fáze paměťového procesu. 1) Vštípení (primární předpoklad) 2) Uchování v paměti 3) Vybavení Paměť Paměť Funkce umožňující uchování zkušenosti, informace o okolním světě i sobě samém a o vztahu k okolnímu světu Nemá vlastní obsah je spojena s dalšími psychickými procesy (poznávacími či emotivně

Více

2. KNIHY A TISK. Tabulka 1 Vymezení oblasti knih a tisku podle klasifikace NACE

2. KNIHY A TISK. Tabulka 1 Vymezení oblasti knih a tisku podle klasifikace NACE 2. KNIHY A TISK Tabulka 1 Vymezení oblasti knih a tisku podle klasifikace NACE NACE EKONOMICKÁ ČINNOST 58.11 Vydávání knih 58.13 Vydávání novin 58.14 Vydávání časopisů a ostatních periodických publikací

Více