Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE

Transkript

1 Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Výzkum Lidské zdroje v ICT vznikl za finanční podpory MŠMT ČR v rámci projektu Sociální síť v regionech České republiky - OPVK CZ.1.07/2.4.00/ a projektu GAČR 402/09/0385 Lidské zdroje v rozvoji a provozu IS/ICT: Konkurenceschopnost absolventů českých vysokých škol Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE

2 V ČR bylo v roce 2009 celkem 8800 absolventů IT oborů bakalářského a magisterského stupně studia na VŠ. Do praxe jich ale reálně přišlo pouze cca 4100 KIT VŠE Praha, Mgr. vstupující do praxe Bc. vstupující do praxe

3 Rozsah vyučovaných znalostí a dovedností se mezi sledovanými obory stále významně liší KIT VŠE Praha,

4 Požadavky firem na absolventy se od roku 2006 významně snížily KIT VŠE Praha, 2011 Požadavky firem na roli Správce 2006,2010 MS16 - Znalosti sektoru ekonomiky MS15 - Právo MS01 - Modelování procesů MS02 - Funkcionalita a customizace aplikací MS03 - Management ICT MS14 - Matematika 2 MS04 - Analýza a návrh IS MS13 - Obchod a marketing 1 0 MS05 - Softwarové inženýrství MS12 - Finance a ekonomika podniku MS06 - Datové a informační inženýrství MS11 - Metody řízení a organizace MS07 - Znalosti ICT MS10 - Znalosti ICT trhu MS09 - Schopnosti vedení týmu MS08 - Provozní excelence Správce aplikací a ICT infrastruktury Správce aplikací a ICT infrastruktury 4

5 Sníženým požadavkům firem v současnosti vyhovuje více absolventů IT oborů bakalářského studia než v r. 2007, přestože se znalosti absolventů znatelně nezměnily. Vzdálenost mezi znalostmi absolventů bakalářského stupně VŠ a požadavky praxe Správce Business Analytik Podnikový architekt Obchodník Vývojář Manažer Lektor Bc-A 11 (45% absolventů) Bc-B 11 (13% ) Bc-C 11 (41%) Bc-D 11 (1%) Vzdálenost - Potřebný počet dní doškolení (intenzivního tréninku) ukazuje, kolik musí firma vynaložit školících dní na to, aby nově přijatý IT odborník (absolvent VŠ) dosáhl minimální požadované úrovně znalostí a dovedností, kterou firma pro danou profesní roli požaduje. Přijatelná hranice doškolení, kdy ještě není absolvent pro firmu příliš drahý, byla po diskusích s představiteli zaměstnavatelů stanovena na 60 dní. 5

6 U magisterských oborů je situace obdobná jako u oborů bakalářských Vzdálenost mezi znalostmi absolventů magisterského stupně VŠ (u navazujících magistrů přičteny znalosti relevantních bakalářských oborů) a požadavky praxe Správce Business Analytik Podnikový architekt Obchodník Vývojář Manažer Lektor Mgr5-A 11 (30%) Mgr5-B 11 (25%) Mgr5-C 11 (45%) Mgr5-D 11 (0% nové obory) Vzdálenost - Potřebný počet dní doškolení (intenzivního tréninku) ukazuje, kolik musí firma vynaložit školících dní na to, aby nově přijatý IT odborník (absolventa VŠ nebo VOŠ) dosáhl minimální požadované úrovně znalostí a dovedností, kterou firma pro danou profesní roli požaduje. Přijatelná hranice doškolení, kdy ještě není absolvent pro firmu příliš drahý, byla po diskusích s představiteli zaměstnavatelů stanovena na 60 dní. 6

7 Pokud by nabídka IT oborů z roku 2010 byly porovnána s požadavky firem z roku 2006, byly by výsledky mnohem horší Vzdálenost mezi znalostmi absolventů bakalářského stupně VŠ (u navazujících magistrů přičteny znalosti relevantních bakalářských oborů) a požadavky praxe z roku 2005 Správce Pokročilý uživatel Business Analytik Obchodník Vývojář Manažer Bc-A Bc-B Bc-C Bc-D Vzdálenost - Potřebný počet dní doškolení (intenzivního tréninku) ukazuje, kolik musí firma vynaložit školících dní na to, aby nově přijatý IT odborník (absolvent VŠ) dosáhl minimální požadované úrovně znalostí a dovedností, kterou firma pro danou profesní roli požaduje. Přijatelná hranice doškolení, kdy ještě není absolvent pro firmu příliš drahý, byla po diskusích s představiteli zaměstnavatelů stanovena na 60 dní. 7

8 Zdroje reprodukce počtu IT odborníků Mezi roky 2007 a 2010 bylo pro obnovu stávajícího stavu IT odborníků v ČR potřeba nových zaměstnanců s VŠ vzděláním. 19% nárůst počtu ICT odborníků ale tuto potřebu řádově zvýšil (30 000). Přestože výrazně vzrostl počet absolventů ICT oborů (16 000), stále to nestačilo a cca 47% absolventů přišlo z jiných oborů. 8

9 Pro zachování současného stavu (nebudeme li uvažovat nové investice a rozvojové projekty) bude v letech třeba cca 4100 nových IT odborníků ročně - z toho 65% (cca 2700) s VŠ vzděláním. Negativně ale proti tomuto požadavku působí demografické trendy. 9

10 Klesají celkové výdaje na školství Celkové výdaje (vysoké školy, studentské koleje, výzkum a vývoj) - běžné ceny Celkové výdaje (vysoké školy, studentské koleje, výzkum a vývoj) - ceny roku 2005 Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělání Statistická ročenka školství 2009/2010, autoři

11 Klesají výdaje na školství v přepočtu na jednoho studenta (o 20% mezi r ) , , , , , , Výdaje (vysoké školy, studentské koleje, výzkum a vývoj) - běžné ceny - přepočet na jednoho studenta Výdaje (vysoké školy, studentské koleje, výzkum a vývoj) - ceny roku přepočet na jednoho studenta Zdroj: Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělání Statistická ročenka školství 2009/2010, Český statistický úřad, autoři KIT VŠE Praha, 2011

12 Faktory ovlivňující budoucí stav na trhu práce v IT v České republice KIT VŠE Praha, 2011 investice (zejména) zahraničních IT firem pokud nebudou nadále pravidelně vznikat nové rozvojové projekty na poskytování IT služeb pro zákazníky mimo ČR, počet IT odborníků v ČR bude stagnovat nebo vzhledem k vyšší produktivitě práce a outsourcingu mírně klesat. Poptávka po IT odbornících by tak poklesla. I tak ale budou potřeba stále skoro všichni absolventi IT oborů VŠ. pokles počtu mladých lidí v ČR a následné významné snížení počtu absolventů od cca roku 2015 (pokles přijatých od roku 2010) způsob jakým stát bude řešit nedostatek IT odborníků (bude-li ho vůbec řešit) např. podpora migrace, zjednodušení podmínek pro zaměstnání cizinců apod. 12

13 Závěry a doporučení Hlavní závěry: Na IT pracovním trhu v ČR existují výrazné disproporce mezi poptávkou a nabídkou. Tyto disproporce se týkají jak počtu IT odborníků, tak struktury jejich znalostí S ohledem na demografický vývoj lze očekávat v dalších 5-10 letech zhoršování situace VŠ nejsou motivovány k tomu, aby produkovaly absolventy se strukturou znalostí požadovanou na trhu práce Tato situace ohrožuje konkurenceschopnost ČR a další příliv investic do služeb s vysokou přidanou hodnotou je třeba změnit způsob řízení a financování VŠ 13

14 Závěry a doporučení Další závěry: potřeba nových absolventů IT oboru v letech rostla, a to navzdory ekon. krizi - téměř 50% přijímáno z jiných než IT oborů zaměstnavatelé zjistili, že jejich nároky na nové absolventy byly nereálné a snížili svoje požadavky na znalosti ICT specialistů tím však firmám vznikají dodatečné náklady na doškolování nových zaměstnanců školy reagovaly na zvyšující se poptávku po ICT odbornících, ale kvantitou, nikoliv kvalitou absolventům chybí zejména non IT znalosti (T-shape knowledge) 14

15 Závěry a doporučení chybí podpora technického vzdělání (matematika povinný předmět maturity?!, z 98tis. studentů z matematiky maturovalo 34tis., obtížnější zkoušku z M si zvolilo jen 5700!!) přístup MŠMT: v limitech počtů financovaných studentů se stále nebere ohled na rozdíly mezi poptávkou na nabídkou nezmění-li se situace bude pro veřejnou správu téměř nemožné se dostat ke kvalitním IT odborníkům VS bude muset podstatně více využívat centra sdílených služeb a SaaS VŠ budou muset lépe reagovat na požadovanou strukturu znalostí absolventů, jinak vysoké celospolečenské náklady a pokles atraktivity ČR pro investory 15

16 Diskuse Lidské zdroje v ICT Společný projekt FIS VŠE Praha a ČSSI ve spolupráci s ICT Unií Kontakty: prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. (vorisek@vse.cz) prof. Ing. Petr Doucek, CSc. (doucek@vse.cz) doc. Ing. Ota Novotný, Ph.D. (novotnyo@vse.cz) Ing. Miloš Maryška, Ph.D. (maryskam@vse.cz) 16 KIT VŠE Praha, 2011