ZÁVĚREČNÁ PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ VE ŠKOLÁCH ROCE 2007/2008

Transkript

1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ VE ŠKOLÁCH A VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH VE ŠKOLNÍM ROCE ROCE 2007/2008 Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad, Moravskoslezský kraj, říjen 2008

2 OBSAH 1. ÚVOD 3 2. ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE REALIZOVANÉ ŠKOLAMI V ROCE 2007/ Školní preventivní strategie (školní preventivní program) 4 3. ZÁZEMÍ ŠKOLNÍCH METODIKŮ PREVENCE Školní poradenská pracoviště Formy spolupráce s rodiči v oblasti prevence sociálně patologických jevů Volnočasové aktivity Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních Dotační systém na podporu Školních preventivních strategií ve školách a školských zařízeních v oblasti prevence sociálně patologických jevů 9 4. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A VÝSTUPY ZJIŠTĚNÝCH DAT ZÁVĚR 12 PŘÍLOHA 1: VÝSKYT SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ VE ŠKOLÁCH 14 PŘÍLOHA 2: LOKÁLNÍ STUDIE - SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ VE ŠKOLÁCH 18 Z celého materiálu realizátoři vypracovali pro účely této zprávy tuto informaci. 18 Základní informace: 18 Popis sledovaného souboru 18 Popis metody 18 2

3 1. Úvod Rok 2007 je nejen pro Moravskoslezský kraj velmi důležitý v tom, že začalo nové plánovací období EU a pro prevenci důležitý operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost otevírá možnosti i pro oblast prevence sociálně patologických jevů. Moravskoslezský kraj, také díky těmto pravidelně vycházejícím Závěrečným zprávám o plnění školních preventivních strategií zareagoval tak, že připravuje projekt Rozvoj kompetencí pedagogů ve specifické oblasti prevence sociálně patologických jevů. Ve školním roce 2007/2008 nebyla pro tento projekt vyhlášena výzva, nicméně byla zahájena příprava k realizaci podání žádosti o nemalé finanční prostředky pro tuto oblast pro Moravskoslezský kraj. Mimo tuto velmi významnou aktivitu kraj začal vytvářet Koncepci prevence kriminality, kde je zahrnuta i oblast prevence ve školství. Stále pak pokračovala finanční podpora funkčních míst školních psychologů či školních speciálních pedagogů. Ostravská univerzita v Ostravě měla své první absolventy specializačního studia Školní metodik prevence, Preventivní tým Moravskoslezského kraje připravoval 1. krajskou konferenci primární prevence sociálně patologických jevů, která proběhne Součástí konference bude sekce Příklady dobré praxe, kde se představí 6 základních i středních škol, které vybral Preventivní tým Moravskoslezského kraje jako školy, kde se prevenci mimořádně věnují. Na národní úrovni vznikl nový metodický pokyn ministra školství č / k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních a byl vydán slovník pojmů Vybrané termíny primární prevence. 3

4 2. Školní preventivní strategie realizované školami v roce 2007/ Školní preventivní strategie (školní preventivní program) Školní preventivní strategií se rozumí dlouhodobý preventivní program školy či školského zařízení, jenž je součástí školního vzdělávacího programu, který vychází z příslušného školního vzdělávacího programu, popř. přílohou dosud platných osnov a učebních plánů. Vychází z omezených časových, personálních a finančních investic se zaměřením na nejvyšší efektivitu a jejím hlavním cílem je oddálení nebo snížení výskytu sociálně patologických jevů. Definuje dlouhodobé, střednědobé a v rámci Minimálního preventivního programu krátkodobé cíle. Preventivní program je každoročně vyhodnocován z roviny školy či školského zařízení, z roviny oblasti a kraje. Výsledky jsou zapracovány do strategií kraje vedoucí k eliminaci výskytu sociálně patologických jevů, jsou vytvářeny priority pro dotační tituly kraje. Vzhledem k tomu, že ale neexistuje jednotná metodika k jeho vyhodnocování, je podoba těchto zpráv v každém kraji různá. Moravskoslezský kraj vyhodnocuje preventivní činnost na školách již od roku 2001 a díky její kvalitě, může porovnávat a sledovat trendy vybraných sociálně patologických jevů. Závěrečná zpráva je jediným materiálem, který dává odboru školství, mládeže a sportu zpětnou vazbu o aktuálním dění v kraji. Podle výsledků jsou například určovány priority dotačních titulů. Závěrečnou zprávu pak krajský úřad zasílá na vědomí MŠMT a ČŠI. Školní preventivní strategie připravuje a koordinuje v jednotlivých školách a školských zařízeních školní metodik prevence. Podmínky pro realizaci preventivního programu a odpovědnost za něj nese ředitel školy nebo školského zařízení. Garantem jednotlivých preventivních programů a aktivit škol a školských zařízení v dané oblasti je oblastní metodik preventivních aktivit. Školní preventivní strategie v Moravskoslezském kraji jsou realizovány v různé kvalitě v 635 základních a středních školách a ve školských zařízeních. V tabulce č. 1 je uvedeno jejich rozčlenění. Tabulka č. 1: škol a školských zařízení (zdroj OŠMS) Školy Typ školy žáků/studentů Školská zařízení: Typ zařízení Základní školy Dětské domovy 23 Střední školy Diagnostický a výchovný ústav 4 Celkem Celkem 27 Vyhodnocování Školních preventivních strategií probíhá pouze ze sledovaných dat ze základního a středního školství. V mateřských školách probíhá všeobecné systematické preventivní působení směřující ke zdravému životnímu stylu, proto nelze vykazovat data, která jsou pro účely této zprávy potřebná. 4

5 Celkový počet škol, které jsou vyhodnocovány je 608. Následná tabulka znázorňuje celkový počet vyhodnocených zapojených škol ve školním roce 2007/2008. Tabulka č.2.: vyhodnocených zapojených škol ve školním roce 2007/2008 k (zdroj OŠMS) Okres Celkem škol 2007/2008 žáků k Základní školství Střední školství (denní) Základní školství Střední školství (denní) Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Zázemí školních metodiků prevence školních metodiků neodpovídá počtu škol nejen z důvodu slučování škol a ponechání původního funkčního uspořádání, ale také z toho důvodu, že některé školy neodevzdaly zprávu o plnění školních preventivních programů. Jejich seznam je uveden v závěru této zprávy na straně č. 12 a 13. Školních metodiků prevence s kumulovanou funkcí výchovného poradce narostlo vzhledem k minulému sledovanému období (z 20 % stoupl na 21,7 %), což není příznivým jevem s ohledem na trend dělení funkcí a množství kompetencí těchto poradenských pracovníků 1. Ve sledovaném období bylo vytvořeno 132 týmů, což je o 7 více než loni. Tento trend je velmi pozitivní. Finanční ohodnocení školních metodiků by se mělo do budoucna zlepšovat vzhledem k zákonu č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících, který zaručuje školním metodikům příplatek za tuto funkci při splnění podmínek, které upravuje vyhláška č. 317/2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, s účinností od Tab. č. 3 Zázemí školních metodiků prevence (zdroj OŠMS) Zázemí školních metodiků prevence počet % Celkem Kumulovaná funkce s výchovným poradcem, vychovatelem Finanční ohodnocení Sám Vlastní kabinet S výchovným poradcem 60 9 S jinými pedagogy Školní preventivní tým 1) Z toho školní poradenské pracoviště 2) ) metodik prevence, výchovný poradce,, a další ped. pracovníci min. tři z těchto osob 2) metodik prevence, výchovný poradce, spec. pedagog, psycholog 1 Vyhláška 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních 5

6 3.1. Školní poradenská pracoviště Ke dni bylo v Moravskoslezském kraji zřízeno celkem 71 školních poradenských pracovišť (z hlediska poměru obou zřizovaných funkcí se bude jednat o 37 škol s funkcí psychologů a 34 škol s funkcí speciálních pedagogů). Zájem o zapojení do projektu za strany škol stále trvá. Na zajištění činnosti školních poradenských pracovišť bylo vynaloženo celkem Kč (3 005 tis. Kč z rozpočtu kraje na krajské školy, tis. Kč ze státního rozpočtu v rámci přímých nákladů na obecní školy). Školní poradenská pracoviště (ŠPP) a jejich služby Klienty školního poradenského pracoviště jsou děti, žáci, jejich rodiče a pedagogičtí pracovníci dotčených škol. Dle vyhodnocení závěrečných zpráv za rok 2007/2008 se jako prioritní jeví poskytování služeb v oblasti výukových a výchovných problémů, vztahových obtíží, problémů v osobnostním rozvoji, školní zralosti a ostatní aktivity (viz níže). Jednou ze stěžejních aktivit stále zůstává péče o integrované žáky (včetně reedukací). Mezi ostatními aktivitami převládá prevence školního selhávání, práce se třídou, depistáže, koordinace činnosti ŠPP, vedení přednášek a tvorba metodických materiálů. Samostatně vyhodnocovanou oblastí je práce s učiteli a rodiči. Ve srovnání s loňským školním rokem došlo k výraznému navýšení v oblasti individuální i skupinové práce s rodiči. Značný nárůst je také v oblasti individuální práce s učiteli. Důvodem nárůstu činností ve většině sledovaných oblastí práce se všemi skupinami klientů se jeví jednak zapojení většího počtu škol, ale také dobrá zkušenost s prací ŠPP na jednotlivých školách a důvěra v odbornou pomoc. počet klientů MŠ celkem MŠ individuální péče MŠ skupinová péče ZŠ 1.stupeň celkem ZŠ 1.stupeň individuální péče ZŠ 1.stupeň skupinová péče ZŠ 2.stupeň celkem ZŠ 2.stupeň skupinová péče ZŠ 2.stupeň individuální péče SŠ celkem SŠ individuální péče SŠ skupinová péče celkem celkem individuální péče celkem skupinová péče specped školpsych Počty klientů a kontaktů rozdělení podle odborníků Oproti loňskému školnímu roku se zvýšil počet školních psychologů na základních školách, což se odrazilo také v počtu klientů a počtu kontaktů. Na základních i středních školách mají školní psychologové více klientů než speciální pedagogové. Vychází to ale z činností, které vykonávají. Školní psychologové poskytují více skupinové péče, proto mají větší počet klientů. Oproti tomu speciální pedagogové pracují často individuálně v rámci reedukací, řešení výukových a výchovných problémů. 6

7 specped rodiče indiv rodiče skup učitele indiv učitelé skup ostatní indiv ostatní skup školpsych Z grafu je patrné, že počty klientů a počty kontaktů u obou odborníků výrazně narostly, což koresponduje s počty pracovníků i počty zapojených škol Formy spolupráce s rodiči v oblasti prevence sociálně patologických jevů Spolupráci nelze navázat jen prostřednictvím třídních schůzek pro rodiče, proto řada škol pořádá pro rodiče i neformální akce (viz tabulka č. 7a., 7b.). Pro srovnání je uveden počet akcí s rodiči a pro rodiče v období 2006/2007. Tabulka č.7a: Přehled akcí pro rodiče 2007/2008 (zdroj OŠMS) akcí pro rodiče přímo v oblasti prevence sociálně patologických jevů akcí pro rodiče tzv. ostatní akce ZŠ SŠ Tabulka č.7b: Přehled akcí pro rodiče a s rodiči 2006/2007 (zdroj OŠMS) akcí pro rodiče přímo v oblasti prevence sociálně patologických jevů akcí pro rodiče tzv. ostatní akce ZŠ SŠ Z výše uvedených tabulek je patrné, že školy ve školním roce 2006/2007 s rodiči či zákonnými zástupci spolupracovaly v některých oblastech méně, v některých více než v předchozím sledovaném období Volnočasové aktivity Školy a školská zařízení v kraji organizují volnočasové aktivity pro své žáky ve školních družinách, klubech a kroužcích. V současné době pracuje ve školách a školských zařízeních v Moravskoslezském kraji 403 školních družin a 466 školních kroužků a klubů. Nejčastěji jsou to kroužky sportovní (fotbal, floorbal, volejbal, gymnastika, aerobic, bojová umění, šachy), keramické, jazykové (zaměřené především na anglický jazyk), turistické, modelářské, taneční, hudební (sborový zpěv a flétna) a kroužky zaměřené na informatiku (práce s počítačem). 7

8 Tabulka č.8a: Volnočasové aktivity při základních školách (zdroj OŠMS) Základní školství škol/šk. zařízení zapojených žáků Procentuální zapojení žáků Školní družiny ,1 % Školní kluby a kroužky Celkový počet žáků na základním školství je Tabulka č.8b: Volnočasové aktivity při středních školách (zdroj OŠMS) ,6 % Střední školství škol/šk. zařízení zapojených žáků Školní kluby a kroužky Celkový počet žáků na středním školství je Procentuální zapojení žáků ,1 % 3.4. Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Na území Moravskoslezského kraje působí omezené spektrum organizací, které vzdělávají pedagogické pracovníky v problematice specifické i nespecifické primární prevence sociálně patologických jevů. V tabulce č. 10 jsou uvedeny nejžádanější organizace zajišťující vzdělávání i v oblasti prevence sociálně patologických jevů a počty zúčastněných pedagogických pracovníků na vzdělávání. V návaznosti na vyhlášku č. 317/2005 Sb. ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, s účinností od , která hovoří o 250 hodinovém specializačním studiu pro školní metodiky prevence, jsme začali sledovat hodinové dotace daného vzdělávání. Z tabulky je patrné, že většinou metodici prevence zareagovali na potřebnost vzdělávání v oblasti prevence i ve vztahu k vyhlášce 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a počty nad 250 hodin narůstají. S tímto velmi pozitivním trendem souvisí i kvalita školních preventivních strategií a vnímání potřebnosti odborníka ve škole. Tabulka č. 10.: Organizace zajišťující vzdělávání a počet zúčastněných pedagogů (zdroj OŠMS) zúčastněných pedagogů, odborných pracovníků vzdělávání do 20h vzdělávání 21 h-50 h vzdělávání h vzdělávání h vzdělávání nad 250h postgraduální studium PPP KVIC NIDV VŠ NNO Poptávka zejména po vzdělávání s prvky praktické přípravy řešení sociálně patologických jevů, které se ve škole objevují, se ukazuje velmi výrazně. Ve sledovaném období se jednalo u krátkodobých kurzů zejména o témata šikany, vandalství, poruchy příjmu potravy, agresivity dětí, krádeže, dále komunikační dovednosti a interaktivní skupinová práce s dětmi, nové formy a metody práce s problematickými dětmi, atd Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních Důležitou sledovanou charakteristikou, nejen pro účely této závěrečné zprávy, je přímý výskyt sociálně patologických jevů. Na základě jejich četnosti výskytu (poklesu, stagnace či nárůstu) můžeme posuzovat efektivitu prováděné cílené primární prevence. V tabulce č. 11. jsou uvedeny snížené stupně z chování, což je vždy pedagogem sledováno jako výchovný důsledek určitého nežádoucího vybočení ze společenské normy, neomluvené hodiny, což můžeme kvalifikovat také jako záškoláctví, dále zneužívání alkoholických nápojů a návykových látek a výskyt agresivních forem chování a krádeže. 8

9 Tabulka č. 11: Výskyt sociálně patologických jevy u dětí a mládeže v MSK za školní rok 2007/2008 (zdroj OŠMS) Snížená známka z chování 2. stupeň Snížená známka z chování 3. stupeň neomluvených hodin celkem Zneužití alkoholu Kouření Zneužití ost. návykových látek Agresivní formy chování, šikana Krádeže Žáci ZŠ Žáci SŠ Data z této tabulky jsou podrobněji rozpracována v Příloze č. 1 tohoto dokumentu. Mezi další nejčastější sociálně patologické jevy, které školy musely řešit, patří: rasismus, agresivita, vandalismus, záškoláctví, podvody, gambling, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, vztahové problémy žák rodič, nedostatečná spolupráce a péče rodiny, vulgarita vůči učitelům Dotační systém na podporu Školních preventivních strategií ve školách a školských zařízeních v oblasti prevence sociálně patologických jevů Moravskoslezský kraj na podporu snižování výskytu sociálně patologických jevů ve školách a ve školských zařízeních každoročně vyhlašuje dotační programy. Finanční dotace ze státního rozpočtu jednalo se o celkovou částku Kč ,--, účelově vázanou na zkvalitňování Školních preventivních strategií ve školách a ve školských zařízeních. Podpořeno bylo 38 projektů. Finanční dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje jednalo se o částku Kč ,-- Tyto finanční prostředky byly určeny na Preventivní programy a dále na další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů, na podporu nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a monitorování výskytu sociálně patologických jevů. Podpořeno bylo 11 projektů. Tabulka č. 12.: Přehled škol žádajících o finanční dotaci v roce 2008 s akcentem na srovnání v minulých létech 2006 a 2007 (zdroj OŠMS) Celková částka, o kterou bylo Získaná celková částka Celkem žadatelů žádáno v tis. Kč v tis. Kč ZŠ , , , , , ,5 SŠ , , , , , ,9 celkem , , , , , ,4 V tabulce č. 12. je znázorněn přehled počtu škol, které žádaly o dotaci na preventivní aktivity. Do údajů jsou zahrnuty nejen žádosti adresované krajskému úřadu, ale také žádosti adresované školami jiným subjektům (např. MŠMT, obcím, atd.). 9

10 4. Shrnutí výsledků a výstupy zjištěných dat A. Zázemí školních metodiků prevence k nejvýznamnějším výsledků patří, že: 22 % školních metodiků prevence vykonává současně i funkci výchovného poradce 64 % školních metodiků je za výkon funkce finančně ohodnoceno na 22 % školách je sestaven školní preventivní tým na 11 % škol působí školní psycholog či školní speciální pedagog (71 poradenských pracovišť) Výstup: - V kumulované funkci je stále vysoké procento školních metodiků prevence. Dokonce je v tomto sledovaném období 1,3 % vyšší oproti loňskému období. Trendem v ČR je tyto kumulované funkce oddělovat a naopak vytvářet školní preventivní týmy, kde spolupracuje více osob. - Za výkon funkce je ohodnoceno 64 % školních metodiků prevence. V loňském roce jich bylo o 6,4 % méně. Jde o pozitivní nárůst. - Vytváření školních preventivních týmů zaznamenává pozitivní vzestupný trend. - Na 71 školách působí specialisté školní psycholog a školní pedagog. B. Formy spolupráce s rodiči Ve školním roce 2007/2008 byl na základním školství zaznamenán v rovině základního školství nižší počet akcí pro rodiče oproti roku 2006/2007, na středním školství je rovněž zaznamenán mírný pokles. C. Volnočasové aktivity Do volnočasových aktivit, které nabízí základní škola se zapojilo 51,6 % žáků, jde o mírný nárůst. Na středních školách je vykazováno 16,1 % zapojených žáků, což je velmi příznivý stav. Ve všech sledovaných ukazatelích je zaznamenán nárůst oproti loňskému školnímu roku. D. Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Je zaznamenáván stálý zájem o dlouhodobé vzdělávání ve specifické oblasti prevence SPJ. Na území MSK v roce 2007/2008 bylo toto vzdělávání nabízenou pouze prostřednictvím Ostravské univerzity v Ostravě. Stoupá poptávka po vzdělávání v oblasti rozvoj kompetencí při řešení problémů v oblastech: vztahové obtíže ve třídě, komunikační dovednosti, možnosti skupinové práce, nové formy a metody práce s problematickými dětmi, zanedbávání výchovy, vulgární chování žáků vůči pedagogům, podvody, záškoláctví, gambling, vandalství, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, agresivita dětí, krádeže, atd. E. Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních (podrobný rozklad je uveden v Příloze č. 1) 1. Snížená známka z chování Z celkového počtu základních škol v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 57,8 % škol. Ve školním roce 2006/2007 se tento jev týkal 46,4 % škol. Jde o nárůst o 11,1 %. Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ - 154) v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 77,9 % škol. Ve školním roce 2006/2007 se tento jev týkal 64,7 % škol. Jde o nárůst o 13,2 %. 2. Neomluvené hodiny Neomluvené hodiny mělo na základních školách 3,9 % žáků, ve srovnání se školním rokem 2006/2007 se jev zvýšil o 1,6 %. Z celkového počtu základních škol 464 v Moravskoslezském kraji vykázalo výskyt neomluvených hodin 55,3 % škol, což je o téměř 1,1 % méně než v minulém sledovaném období. Kritický se ale jeví stav počtu neomluvených hodin na vykázaného žáka základní školy, kdy průměrně má 1 vykázaný žák 16,5 neomluvených hodin. Tento počet se sice snížil téměř o 9 hodin, 10

11 nicméně stále je velmi výrazný. Nejohroženější oblastí je Karviná, kde tento počet dosahuje téměř 18,8 neomluvených hodin na jednoho vykázaného žáka. Z celkového počtu středních škol v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 81,2 % škol, což je nepatrný nárůst. Průměrný počet neomluvených hodin na vykázané žáky je opět kritický Jednoznačně nejohroženějším okresem je Karviná, tam připadne 37,4 neomluvených hodin na vykázaného žáka. Oproti loňskému roku je to o 10 hodin méně. Z celkového počtu žáků středních škol mělo neomluvené hodiny 20,6 % studentů, což je o 11 % více než v loňském školním roce. 3. Zneužití alkoholu základních škol, které řešily případy výskytu zneužití alkoholických nápojů bylo 24 %. V loňském sledovaném období to bylo o 1,2 % škol méně. Středních škol, které řešily ve sledovaném období zneužívání alkoholu, bylo 37 %, což je o 5 % více než v loňském školním roce. V obou případech jde o nárůst. 4. Kouření Kouření na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 42,7 % základních škol, tedy o 7,4 % více než ve školním roce 2006/2007 a 61 % středních škol. Zde je počet vyšší o 12,3 % než v minulém sledovaném období. V obou případech jde o výrazný nárůst. Vzhledem k nedodání dat z okresu Bruntál, nebyl tento okres zahrnut do výpočtů. 5. Zneužití návykových látek Ve výskytu zneužívání návykových látek jiných než alkohol a tabák jsme zaznamenali na základním školství mírný pokles z 25,2 % na 23,5 % škol, které toto musely řešit (rozdíl 1,7 %), na středním školství je to nárůst o 2,5 % proti roku 2006/2007 (z 41,6 % na 44,1 %) 6. Agresivní formy chování, šikana Případy agresivních forem chování, šikany na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 54,6 základních škol a 55,2 % středních škol. Na základních školách jde o 4,2 % nárůst oproti roku 2006/2007. U středních škol je zaznamenám 2,2 % nárůst. Jde o nepříznivý stav. 7. Krádeže Případy krádeže bylo nuceno řešit 35,7 % základních škol o 2,5 % škol méně než v minulém sledovaném období a 31,8 % středních škol o 10 % méně. Na obou sledovaných úrovních vzdělávání jde o pokles a tedy o příznivý stav. 11

12 5. Závěr Preventivní programy jsou součástí vyučování i mimoškolních aktivit. Pozitivní je vzrůstající trend chápání preventivní práce jako podpory zdravého životního stylu, většího využití školských zařízení pro volnočasové aktivity i v odpoledních hodinách. Velmi pozitivní je trend dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v této specifické a na odbornost náročné problematice. Neustálý nárůst ve sledovaných výskytech sociálně patologických jevů je možno vysvětlovat i v návaznosti na vzdělávání tak, že pedagogové častěji sami řeší výskyt SPJ a hlavně se nebrání tento jen vykazovat. V příštím školním roce je hlavním cílem: - dotační podpora kvalitních školních preventivních strategií, - vytvoření fungujícího systému vzdělávacích institucí a jejich vzdělávacích aktivit, - další vzdělávání pedagogických pracovníků a ostatních preventivních pracovníků, - další rozvoj dobré spolupráce na úrovni MŠMT, úseku prevence, s oblastními metodiky preventivních aktivit, řediteli škol a školských zařízení a školními metodiky prevence, - přenos aktuálních problémů, které se vyskytují na místní úrovni, na úroveň centrální, jehož výsledkem by bylo zkvalitnění práce školních metodiků preventivních aktivit. - komunikace na úrovni zřizovatele (obce) a kraje Závěrečná zpráva je v současné době jediný komplexní materiál, který se zabývá sociálně patologickými jevy a primární prevencí ve školách v Moravskoslezském kraji. Jsou dodávány jednotlivými řediteli škol a dále pak zpracovány do této podoby. Informace, které z této zprávy vyplývají, jsou dále využívány jako podklady pro krajské strategické a koncepční materiály: - Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje, - Výroční zprávu o stavu školství v Moravskoslezském kraji, - Strategii prevence u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji včetně 2. akčního plánu realizace strategie prevence, dále pro vyhlašování výběrových řízení na podporu aktivit v oblasti specifické primární prevence, porady s oblastními metodiky preventivních aktivit a v neposlední řadě informace pro veřejnost prostřednictvím internetových stánek kraje. V závěru uvádíme seznam škol, které vyhodnocení školní preventivní strategie neodevzdaly v řádném termínu zvýrazněné školy neodevzdaly program vůbec: Okres Bruntál ZŠ Holčovice ZŠ Krnov, náměstí Míru (škola byla zrušena) ZŠ Vrbno pod Pradědem, Školní DD Lichnov Okres Frýdek-Místek: DD Na Hrázi DD Bruzovská Frýdek-Místek SŠ elektrostavební a dřevozpracující Frýdek-Místek, Gymnázium Třinec, ZŠ TGM Frýdek-Místek ZŠ a MŠ E. Krásnohorské 2254 Frýdek-Místek ZŠ Pionýrů 400 Frýdek-Místek ZŠ Oldřichovice ZŠ Kaštanová Třinec 12

13 Okres Karviná ZŠ V. Nezvala, Havířov Město ZŠ Zelená, Havířov Životice ZŠ Havlíčkova, Český Těšín ZŠ U Lesa, Karviná Ráj SOU Baron School, Školní 2/601, Havířov - Šumbark Okres Nový Jičín ZŠ Nový Jičín Komenského 68 ZŠ Odry Komenského ZŠ Suchdol nad Odrou ZŠ Bernartice ZŠ Hladké Životice ZŠ Hostašovice ZŠ Jakubčovice ZŠ Mošnov ZŠ Rybí ZŠ Trnávka ZŠ Stará Ves SŠ Gymnázium Bílovec SŠ Přírodovědná a zemědělská Nový Jičín SŠ Mendlova SOŠ a SOU ZŠ Bartošovice ZŠ Odry Pohořská ZŠ Stará Ves ZŠ Studénka Butovická ZŠ Studénka Tovární SŠ OU a Praktická škola Nový Jičín SŠ SPŠ elektrotechnická a OU Frenštát p. R SŠ Střední ekonomicko podnikatelská škola Studénka ZŠ Vražné ZŠ Jeseník nad Odrou Okres Opava ZŠ Hlučín, Bobrovníky ZŠ Vřesina u Hlučína ZŠ Bohuslavice ZŠ Slavkov ZŠ Šilheřovice SŠ církevní varhanická střední škola Okres Ostrava Okres Ostrava dle závěrečné zprávy OMPA odevzdaly všechny školy Zpracovali: Mgr. Andrea Adamovská, krajská koordinátorka prevence, Odbor školství, mládeže a sportu, oddělení mládeže a sportu, okresní metodici prevence - Mgr. Stanislav Toman, Renáta Vašendová, Irena Matrosová, Bc. Pavel Letý, Mgr. Pavlína Němcová, Mgr. Renáta Javůrková, Bc. Tomáš Velička a Mgr. Kamila Králová, Odbor školství, mládeže a sportu, oddělení rozvoje vzdělávání. 13

14 Příloha 1: Výskyt sociálně patologických jevů ve školách Rozklad: 1. Snížená známka z chování ZŠ žáků ve škole celkem žáků s 2. stupněm žáků s 3. stupněm škol Průměr (počet sn. známek celkem na 1 žáka celkem) SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ-denní studium) žáků ve škole celkem žáků s 2. stupněm žáků s 3. stupněm škol Průměr (počet sn. známek celkem na 1 žáka celkem) Bruntál , ,041 Frýdek-Místek , ,061 Karviná , ,049 Nový Jičín , ,022 Opava , ,044 Ostrava , ,050 Celkem , ,047 Interpretace: ZŠ V Moravskoslezském kraji bylo ve sledovaném období žáků, kteří byli zapojeni do školních preventivních strategií dané školy. Z tabulky Snížená známka z chování je možné vyhodnotit průměrný počet žáků se sníženým stupněm z chování na celkový počet žáků v dané oblasti. Nově jsme snížené známky vyhodnocovali i s rozdělením na 2. a 3. stupeň. V následném součtu jsou jak 2. tak 3. snížené stupně. Okresy s nejvyšším výskytem jsou nejvyššími průměry sníženého stupně z chování : Bruntál 0,028 (týká se 2,8 % žáků) Karviná a Nový Jičín 0,023 (2,3 %) Okresy s nejmenším počtem dětí, které byly hodnoceny sníženým stupněm z chování : Frýdek-Místek 0,009 (0,9 %) Opava 0,014 (1,4 %) Z celkového počtu 464 základních škol v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 57,8 % škol tedy o 11,1 % více než v minulém sledovaném období. SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Žáků zapojených do školních preventivních strategií dané školy je v kraji Na středních školách jsou dle tabulky Snížená známka z chování výsledná data tato: Frýdek-Místek 6,1 % žáků Ostrava 5 % žáků Nový Jičín 4,9 % žáků Bruntál 4,1 % žáků Z celkového počtu 154 středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 77,9 % škol, tedy o 13,2 % více než v loňském školním období. 14

15 2. Neomluvené hodiny žáků ve škole celkem žáků ZŠ neoml. hod. celkem škol Průměr (počet neoml. hod na 1 vykázaného žáka ) žáků ve škole celkem SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) žáků neoml. hod. celkem škol Průměr (počet neoml. hod na 1 vykázaného žáka ) Bruntál , ,6 Frýdek , ,4 Místek Karviná , ,4 Nový Jičín , ,1 Opava , ,1 Ostrava , ,2 Celkem , ,1 Interpretace: ZŠ Dalším sledovaným jevem byly neomluvené hodiny žáků. Nejvyšší počet neomluvených hodin na 1 vykázaného žáka s tímto jevem je v okresech: Opava na 1 žáka, který měl neomluvené hodiny jich připadne 27,3 Karviná - na 1 žáka, který měl neomluvené hodiny jich připadne 18,8 S nižším počtem to pak byly okresy: Bruntál - na 1 žáka, který měl neomluvené hodiny jich připadne 7,6 Nový Jičín - na 1 žáka, který měl neomluvené hodiny jich připadne 9,5 Neomluvené hodiny mělo na základních školách 3,9 % žáků, ve srovnání se školním rokem 2006/2007 se jev zvýšil o 1,6 %. Z celkového počtu základních škol v Moravskoslezském kraji vykázalo výskyt neomluvených hodin 55,3 % škol, což je o téměř cca 1,1 % méně než v minulém sledovaném období. Při hodnocení průměrného počtu neomluvených hodin na všechny žáky je to takto: Br: 0,21; FM: 0,17; KI: 1,1; NJ: 0,4; OP: 0,5; OV: 0,9 Nejohroženějším okresem je Karviná. Nejlépe, co se týče školní docházky, je na tom okres Frýdek-Místek. SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Nejvyšší počet neomluvených hodin na 1 vykázaného žáka s tímto jevem je v okresech: Karviná - 37,4 neomluvených hodin na 1 vykázaného žáka, Opava 37,1 neomluvených hodin na 1 vykázaného žáka, Ostrava 5,2 Frýdek-Místek - 13,4 Z celkového počtu žáků středních škol mělo neomluvené hodiny 20,6 % žáků, což je o 11,1 % více než v loňském školním roce. Z celkového počtu 154 středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 81,2 % škol, což je nepatrný nárůst. Při hodnocení průměrného počtu neomluvených hodin na všechny žáky je to takto: BR: 1,6 FM: 2,3; KI: 5,7; NJ: 1,7; OP: 2,5; OV: 2,0. Jednoznačně nejohroženějším okresem je Karviná. Nejlépe, co se týče školní docházky, je na tom okres Bruntál. 15

16 3. Zneužití alkoholu žáků ve škole celkem ZŠ řešených případů škol žáků ve škole celkem SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) řešených případů škol Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Zneužívání alkoholických nápojů na základních školách, ve srovnání s minulým sledovaným obdobím, je ve fázi mírného růstu jak u dětí a mládeže ve věku od 6-15 let, tak u středoškolské mládeže. Případy zneužití alkoholických nápojů na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 24 % základních škol a 37 % středních škol. 4. Kouření žáků ve škole celkem ZŠ řešených případů škol žáků ve škole celkem SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) řešených případů škol Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Kouření na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 42,7 % základních škol a 61 % středních škol. Vzhledem k nedodání dat z okresu Bruntál, nebyl tento okres zahrnut do výpočtů. 5. Zneužití návykových látek žáků ve škole celkem ZŠ řešených případů škol žáků ve škole celkem SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) řešených případů škol Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Zneužívání návykových látek, jiných než alkohol a tabák, bylo nuceno řešit 23,5 % základních škol a 44,1 % středních škol. 16

17 6. Agresivní formy chování, šikana ZŠ SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) žáků ve škole celkem řešených případů škol žáků ve škole celkem řešených případů škol Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Případy agresivních forem chování, šikany na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 54,6 % základních škol a 55,2 % středních škol. 7. Krádeže žáků ve škole celkem ZŠ řešených případů škol žáků ve škole celkem SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) řešených případů škol Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Případy krádeže bylo nuceno řešit 30 % základních škol a 29,2 % středních škol. V obou sledovaných úrovních vzdělávání bylo méně škol nuceno řešit krádeže. 17

18 Příloha 2: Lokální studie - sociálně patologických jevů ve školách Analýza výskytu sociálně patologických jevů na základních a středních školách v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál - Projekt dotovaný z rozpočtu Moravskoslezského kraje, jde o zkrácenou verzi Zpracovali: Miroslav Piňos, Stanislav Toman - Citadela Bruntál Z celého materiálu realizátoři vypracovali pro účely této zprávy tuto informaci. Základní informace: Kvantitativní průzkum (monitoring) na populaci dvou věkových kategorií žáků (žáci 6. ročníků základních škol a žáci 1. ročníků středních škol). Nástroj měření: standardizovaný dotazník (vypracovaný senior konzultanty realizátora). Metodika sběru dat: anonymní skupinový sběr dat (záznam odpovědí do dotazníku respondentem) odborně připravenými externími tazateli z řad pedagogických pracovníků daných škol. Období sběru dat: měsíce červen až září Datové podklady: 392 řádně vyplněných dotazníků ve skupině základních škol, 435 řádně vyplněných dotazníků ve skupině středních škol (podrobněji viz. kapitola 1.4). Statistické zpracování: metoda sociomonitoringu umožňující průběžné sledování vzájemných interakcí a dynamiky uvnitř zkoumané skupiny populace (strukturální analýza a statisticko - matematické typologie). Kontrola zpracovávaných dat: dotazníky vyplněné respondenty byly podrobeny formální optické kontrole a poté zaznamenány do počítačových datových matric. Popis sledovaného souboru Průzkumu se zúčastnilo 823 respondentů 38 tříd základních a středních škol v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál. Základní školství bylo reprezentovalo 392 žáků z 19 tříd (8 škol). Do toho kvantitativního vzorku jsou započítány rovněž data získaná ve dvou sedmých a jedné osmé třídě a jedné třídy 2. ročníku osmiletého studia gymnázia, které jsou využitelné zejména pro interní potřeby daných škol. Pro statistické zpracování byly v rámci zachování objektivity využiti výsledky 303 žáků 6. tříd a žáků 1. ročníků osmiletého cyklu gymnázií (15 tříd na osmi školách). Střední školy byly zastoupeny počtem 431 žáků z 19 tříd (6 škol). Všichni respondenti jsou žáky 1. ročníku. Popis metody Pro zjištění údajů jsme pod supervizí experta na oblast monitoringu výskytu SPJ sestrojili dotazník, který obsahoval 17 otázek. U většině z nich žáci zaškrtávali z jedné nebo více nabídnutých alternativ, u některých i četnost výskytu. Tři otázky byly otevřené. Dotazník byl zaměřen na následující stěžejní oblasti: výskyt závislostního chování, zkušenost a potenciál v oblasti zneužívání legálních i nelegálních návykových látek a hry na výherních automatech, výskyt agresivního chování, spokojenost žáků a studentů s domácím a školním prostředím, zájem žáků a studentů o jednotlivá témata z oblasti SPJ, způsob trávení volného času žáků a studentů, dostupnost pomoci v případě potřeby (zda se respondenti ví kde hledat pomoc), způsob výchovy (styl výchovy, důvěra, spokojenost), kombinace a souvislosti zjištěných informací. Dotazník byl anonymní a byl konstruován tak, aby se dal pohodlně stihnout během jedné vyučovací hodiny. 18

19 Výstupní analýza - cílová skupina Základní škola Zkušenost s užitím legální a ilegální návykové látky V posledních 12 měsících jsem zkusil/a - všichni: abs. max = 303 (100%) ani jednou jednou několikrát mnohokrát pravidelně Pivo 23,4 % 41,9 % 31,7 % 2,3 % 0,7 % Víno 46,5 % 33,0 % 19,1 % 1,3 % 0,0 % Tvrdý alkohol 71,6 % 19,8 % 7,9 % 0,7 % 0,0 % Cigarety 53,8 % 25,1 % 15,8 % 3,6 % 1,7 % Marihuanu nebo hašiš 94,7 % 4,0 % 1,3 % 0,0 % 0,0 % Toluen 100,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % Jiné drogy 98,7 % 0,7 % 0,7 % 0,0 % 0,0 % Hry o peníze 68,0 % 15,5 % 12,2 % 3,0 % 1,3 % celkem 69,6 % 17,5 % 11,1 % 1,4 % 0,5 % Nejvýraznější odchylku od předpokládaných výsledků představuje nulová přiznaná zkušenost zkoumané skupiny s Toluenem. Vzhledem k tradičnímu výskytu zneužívání těkavých látek i dětmi tohoto školního věku v regionu jde o výrazně žádoucí signál. Je možné, že změna je pozitivním projevem nové legislativy. Mezi spíše záporná zjištění patří poměrně vysoká míra zkušenosti respondentů s hazardními hrami a to v opakované, zvýšené i pravidelné frekvenci, v porovnání s ostatními sledovanými jevy dokonce druhé nejvyšší po kouření. Vzhledem k množství heren a minimu preventivních opatření může být údaj inspirací kompetentním místům pro včasné nasměrování preventivní práce. Ostatní výsledná data výrazně nepřekvapila. K spíše pozitivním patří nečekaně nízká míra přiznané zkušenosti s kanabinoidy a jinými drogami. Je však třeba brát v úvahu okolnost, že platnost výsledku mohly do určité míry ovlivnit obavy dotazovaných z možných sankcí, neboť jakékoliv spojení žáků s drogami patří na většině škol mezi důsledně sledované oblasti. Zkušenost respondentů s konzumací alkoholu je poměrně vysoká, výsledky ale odpovídají sociokulturnímu kontextu regionu i celé ČR. Údaj vztahující se k mnohočetné zkušenosti se procentuálně blíží předpokládanému množství potenciálních alkoholiků v populaci. Z hlediska prevence se zřejmě jedná o skupinu osob na kterou je třeba zaměřit pozornost. Dalším významným výsledkem je vysoká míra opakované zkušenosti chlapců s konzumací tvrdého alkoholu. Vzhledem k tomu, že dle statistik přes 90% kuřáků zahájí svou kariéru na základní škole, vyznívají údaje vypovídající o míře zkušenosti s cigaretami poměrně pozitivně. Při preventivní práci ve třídách je ale třeba mít na paměti, že zejména pokud kouří leadeři třídy, může se tento zlozvyk ve třídě rychle rozšířit. Spokojenost ve školním prostředí spíše spokojený spíše nespokojený je mi to jedno dívky abs. max = 144 (100%) 56,9 % 18,1 % 25,0 % chlapci abs. max = 159 (100%) 44,0 % 21,4 % 34,6 % všichni abs. max = 303 (100%) 50,2 % 19,8 % 30,0 % Spíše spokojeně se ve škole cítí přibližně polovina respondentů. Nespokojenost vyjadřuje každý pátý žák, přičemž nespokojenost chlapců je asi o tři procenta výraznější, než je nespokojenost děvčat. Téměř desetiprocentní náskok vykazují chlapci před děvčaty v odpovědi je mi to jedno. Interpretace tohoto výsledku může být různá. Od optimistického nadhledu kluci jsou přece flegmatici, po obavy že se jedná o skrytý projev nespokojenosti. 19

20 Zkušenosti s agresivitou mezi žáky Ubližoval Ti v posledních 12 měsících někdo: ano - ve škole ano - ve třídě dívky abs. max = 144 (100%) 9,0 % 14,6 % chlapci abs. max = 159 (100%) 10,7 % 5,7 % všichni abs. max = 303 (100%) 9,9 % 9,9 % Údaje týkající se přiznaného množství pociťovaného násilí si zaslouží zvláštní pozornost. V průměru každý desátý respondent se cítí být obětí ubližování a to jak ve škole, tak přímo ve třídě. Zatímco na úrovni školy je poměr mezi dívkami a chlapci téměř vyrovnán, ve třídě se cítí děvčata oproti chlapcům ohrožena téměř trojnásobně. Důvodem může být vyšší empatie dívek pro dění ve třídě, důslednější uzavřenost chlapců, ale také skutečnost, že jsou dívky ve sledované skupině vystaveny většímu tlaku, např. jak ze strany děvčat, tak chlapců. Možnosti interpretace jsou opět různé a přesahují rámec tohoto výzkumu. Přestože obsazení role outsidera je podmínkou fungování jakékoli sociální skupiny, zjištěné údaje nelze v žádném případě podceňovat. Naopak, těžiště preventivního úsilí práce ve škole by mělo ležet právě zde. Pokud ano, stalo se to: téměř jednou několikrát často denně dívky abs. max = 34 (100%) 32,4 % 38,2 % 17,6 % 11,8 % chlapci abs. max = 26 (100%) 35,5 % 38,5 % 19,2 % 3,8 % všichni abs. max = 60 (100%) 35,0 % 38,3 % 18,3 % 8,3 % Údaje zjišťující četnost výskytu ubližování dětem, které se k problému přiznaly, lze opět rozdělit na třetiny. První část respondentů uvádí, že jim bylo ubližováno jednou. Data v této části tabulky mohou nejspíš znamenat jednorázový konflikt, ale také začátek, nebo popření dlouhodobějšího problému. Druhou třetinu reprezentují data ve sloupcích často a téměř denně. Tento fakt nelze v žádném případě podcenit a nutné prověřit, zda se ve třídách nevyskytuje šikana. Zvláštní pozornost je nutno věnovat situaci děvčat s pocitem dennodenního ubližování. Trojnásobné přečíslení chlapců v počtu přiznaných případů vede k podezření na výskyt skrytější formy psychického týraní (šikany) ze strany spolužáků. Podnětná je i poslední třetina dat ve sloupci několikrát. Buďto může jít o děti, které jsou z části ohrožené, ale dovedou se i chránit, z části však může jít o příznak rodícího se násilí ve třídě. Z tohoto pohledu se jedná o mimořádně žádoucí prostor pro cílenou intervenci. Celých 32 % dětí se se svým problémem nikomu nesvěřilo. Téměř polovina zbývající části respondentů postižených ubližováním by se svěřila rodičům. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí mluvit o ponížení s rodiči brání potřeba zachovat pocit sebeúcty, jde o poměrně pozitivní údaj. Potěšitelně vysoká je důvěra žáků k učitelům. Chlapci se pedagogovi dokonce svěřili ve stejné míře jako kamarádům. Děvčata se oproti učitelům svěřují kamarádkám dvakrát častěji. Není vyloučeno, že tato skutečnost negativně ovlivňuje nepoměr mezi ubližováním chlapcům a dívkám. Potřeba změny školního prostředí u žáků Chci raději chodit do jiné třídy nebo školy: ano ne dívky abs. max = 144 (100 %) 10,4 % 89,6 % chlapci abs. max = 159 (100 %) 13,8 % 86,2 % všichni abs. max = 303 (100 %) 12,2 % 87,8 % Podstatnou informací je, že zhruba každé desáté dítě zřejmě cítí nějaký důvod pro změnu prostředí. Vzhledem k tomu, že data byla sbírána v šesté třídě, může jít o důležité zjištění využitelné pro ovlivnění kvality dalšího života třídy až do jejího devátého ročníku. V této souvislosti je dobré si uvědomit, že nespokojené obvykle nejsou jen děti v pozici outsiderů, ale také leadeři, kteří tak mohou mít na třídu významně negativní vliv. V kontrastu s odpověďmi na otázku po míře ubližování, chtějí chlapci třídu, nebo školu změnit zhruba o čtvrtinu častěji než děvčata. V extremním případě lze tuto skutečnost vyložit také jako jakési lži skóre poukazující na nedostatečnou upřímnost při vyplňování předchozích otázek. 20