Mezinárodní pohyb kapitálu a investic

Transkript

1 Mezinárodní pohyb kapitálu a investic 12 Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA

2 Obsah kurzu 1. Postavení a role medzinárodních financí jako součásti mezinárodních ekonomických vztahů a globální ekonomiky 2. Mezinárodní obchod, mezinárodní platební styk a financování mezinárodního obchodu " " " " " " " " " 3. Mezinárodní pohyby kapitálu a investic 4. Další formy mezinárodních finančních transferů 5. Devizové rezervy 6. Měnové kurzy 7. Devizové trhy a operace na mezinárodních devizových trzích 8. Bilancování mezinárodních finančních transakcí a vnější ekonomická rovnováha 9. Měnová a devizová politika států 10.Globální měnový systém, problémy a perspektivy 11.Mezinárodní měnová integrace 12.Mezinárodní měnové instituce

3 Obsah přednášky Mezinárodní transfery kapitálu v globální ekonomice Přímé zahraniční investice " Portfoliové zahraniční investice Mezinárodní kapitálové trhy a operace na nich

4 12 Mezinárodní transfery kapitálu v globální ekonomice

5 Základní pojmy Peníze mají schopnost uchovavat si v čase svou hodnotu, což je umožňuje zadržovat a tím vytvářet úspory, které lze využít následně buď ke spotřebě, anebo k investici. Investice znamená pořízení statků a služeb primárně za účelem jejich použití k produkci dalšího zboží a služeb. Statky jejichž primárním účelem je tvorba zisku se představují kapitál

6 Základní pojmy Vznik kapitálu vyžaduje investici. Investice znamená, že se místo spotřebních statků budou vyrábět kapitálové statky. Je tudíž třeba odložit část přítomné spotřeby do budoucna. Investice do kapitálu tedy vyžaduje obětování přítomné spotřeby v zájmu zvýšení spotřeby budoucí. Kapitál je stav (budov, strojů, zásob, znalostí), investice je tok, který doplňuje, popřípadě zvětšuje stav kapitálu.

7 Základní pojmy V tržní ekonomice nabývá kapitál nejprve podobu zapůjčitelných fondů (úspor), které vznikají odložením spotřeby a jsou investovány do pořízení kapitálových statků, které zvýší produktivitu práce. Hmotná forma kapitálu se označuje jako reálný kapitál. Penežní prostředky určené k nákupu reálného kapitálu se označují jako finanční kapitál. Tímto pojmem se však označují i finanční prostředky, které přinášejí zisk bez ohledu na to, zda jsou použity k pořízení reálného kapitálu či nikoli.

8 Mezinárodní transfer kapitálu V ekonomice zemí existují instituce a činnosti, které umísťují volné peněžní prostředky do zahraničí, případně umísťují zahraniční penežní fondy ve vnitřní ekonomice dané země. Tyto fondy vystupují v tržní ekonomice jako kapitál Nabídka a poptávka po kapitálu se potkává ve významných světových finančních centrech, která se stávají mezinárodními finančními trhy.

9 Důvody mezinárodního transferu kapitálu Jedním z klíčových a dlouhodobých faktorů dynamického rozvoje mezinárodního transferu kapitálu v posledních desetiletích je pokles míry ziskovosti v domácí ekonomice a snahy o jeho vyšší zhodnocování v zahraničí

10 Dlouhodobý vývoj úrokových sazeb a investování vyspělých ekonomik

11 Mezinárodní transfer kapitálu Mezinárodní pohyby kapitálu jsou výsledkem liberalizačních tendencí ve světové ekonomice, které se prosazovaly v poslední třetině XX.století a postupně umožnily volný pohyb kapitálu t.j. : 1. Volný pohyb plateb: jde o platby za dovezené zboží a služby, transfery peněz migrujících pracovníků, 2. Volný pohyb kapitálu, jenž zahrnuje přímé a portfoliové investice, investice do nemovitostí, operace na finančních trzích (akcie a obligace), kolektivní investování, depozita, úvěry a půjčky, pojištění.

12 Mezinárodní transfer kapitálu Od zavedení volného pohybu kapitálu se očekává pozitivní efekt pro optimální alokaci kapitálu nejen uvnitř jedné země, výhodnější uložení úspor a výhodnější podmínky pro získání úvěru, rozšíření investičních aktivit probíhajících v přijímající zemi za rámec daný objemem domácích zdrojů. Vzniká tím prostředí pro globální působení bank, pojišťoven, akciových burz a investičních fondů, na němž se posiluje konkurence s přínosem pro spotřebitele, občana i podniky.

13 Mezinárodní transfer kapitálu Peněžní fondy na finančních trzích vystupují v různých formách a lze je klasifikovat podle různých kritérií Pohyb kapitálu podle nositelů se člení na: principiálně dvě základní skupiny: soukromě-právní subjekty veřejně-právní subjekty

14 Mezinárodní transfer kapitálu Mezinárodní transfer soukromého kapitálu je projevem internacionalizace výroby a intenzifikace globalizačních procesů ve světovém hospodářství. Podle časového kriteria probíhá v několika formách a sice jako: Dlouhodobý kapitál Přímé zahraniční investice (FDI) Portfoliové investice Zápůjční kapitál dlouhodobý Krátkodobý kapitál Spekulativní kapitál Portfoliové investice Zápůjční kapitál krátkodobý Obchod s devizami (forex)

15 Mezinárodní transfer kapitálu Hlavními nositeli mezinárodního pohybu soukromého kapitálu jsou: mezinárodní korporace (FDI), banky (úvěry, forex), investiční instituce a fondy (portfoliové investice, spekulativní kapitál) individuální hráči - fyzické osoby

16 Mezinárodní transfer kapitálu Mezinárodní transfery veřejného kapitálu v podstatě vycházejí z operací států, centrálních bank a mezinárodních institucí a to jak na veřejných finančních trzích, tak i v rámci vzájemných transferů, které jdou mimo trh (anebo nesledují pohyb jeho parametrů) a sledují rovněž politické (makroekonomické, zahraničněpolitické a pod.) cíle Dlouhodobý kapitál Krátkodobý kapitál

17 Mezinárodní transfer kapitálu Dlouhodobý kapitál rozvojová pomoc (bilaterální a multilaterální), granty, odpis dluhů, zvýhodněné dlouhodobé úvěry mezistátní úvěry, refinancování dluhopisů pohyb tzv. sovereign fondů Krátkodobý kapitál devizové intervence centrálních měnových institucí úvěrové operace mezinárodních institucí na vyrovnávání platební bilance

18 Mezinárodní transfer kapitálu Nositeli mezinárodních transferů veřejného (státního) kapitálu jsou většinou: centrální banky a/nebo měnové instituce ministerstva financí jednotlivých vlád Mezinárodní Měnový Fond případně jiné regionální měnové instituce obdobného charakteru mezinárodní rozvojové banky (včetně WB) suverénní ( sovereign) fondy spravující přebytky finančních prostředků (výnosů z těžby nerostů, přebytků exportu, státní penzijní fondy a pod.) některých vlád

19 Přímé zahraniční investice

20 Přímé zahraninčí investice a jejich formy Jsou to investice, při nichž zahraniční investoři získavají takový podíl na zahraničním podniku v hostitelské země, který jim umožňuje významný vliv na řízení podniku. Tato investice je založená na dlouhodobém vztahu mezi investorem a jeho investicí (minimálně 10% podílu na základním kapitálu, či hlasovacích právech podniku)

21 Faktory motivace FDI FDI představují z hledika strategie TNK alternativu k exportu jejich zboží do dané země. Při rozhodování o FDI jsou najčastějšími důvody: využití levnějších výrobních podmínek odbourání nákladů spojených s e zahraninčím obchodem využití výhodnějších daňových podmíněk snížení devizového rizika deiverzifikace vstupů,výstupů a zisků následování obchodních partnerů

22 Algoritmus rozhodování o FDI

23 Formy FDI FDI se realizují budťo jako: projekty na zelené louce v zahraničí - (green-field FDI) přeshraniční fúze a akvizice existujících podniků (M&A) Jejich vzájemný poměr v posledních letech ukazuje graf:

24 Organizační struktury transferů FDI FDI jsou zkladem vzniku transnacionálních (TNK) a multinacionálních společností (MNC). Jsou to firmy jejichž min. 30% činnosti se odehrává v zahraničí. Tato činnosti může být realizována formou: - zahraniční pobočky ( je to organizační složka TNK s omezenými pravomocemi) - zahraniční dceřinou či přidruženou společností ( je napojena na mateřskou firmu vlastnickým podílem, která má samostatnou organizační strukturu - dceřina společnost má > 50%, přidružená společnost 10-50% podíl)

25 Vývoj objemu FDI (změny globálního indexu importu FDI UNCTAD) Průměr kvartálních toků 2005=100 Ekonomická krize negativně ovlivňuje toky FDI

26 Struktura exportu kapitálu v % Asi 75% FDI pochádza z vyspělých zemí a zbývajících 25% je z rozvojových a tranzitivních ekonomik

27 Změny teritoriální struktury importu FDI Import přímých zahraničních investic podle skupin zemí ( ) Lze sledovat pomalý ale významný růst podílu rozvojových a tranzitivních ekonomik na úkor vyspělých zemí

28 Vývpoj globálních toků FDI a projekce na další obbdobí Vývojové trendy potvrzují závislost FDI od ekonomického vývoje a růstových tendencí světového hospodářství, včetně možnosti negativního trendu v případě makroekonomických šoků

29 Rozdělení FDI podle sektorů ekonomiky ( v mld.usd a v % podílech) Dlouhodoběji je největší část FDI orientována do sektoru služeb, i když se prosazuje pomalý trend jejich poklesu a růst primárního a zpracovatelského sektoru ekonomik v souvislostí se změnami ve vývoji globalizace

30 Vývoj teritoriální struktury FDI (v mld. USD) Zdroj: UNCTAD, World Investment Report 2012

31 Podpora přílivu FDI Řada zemí (zejména rozvojových a tranzitivních) se snaží o tvorbu institucionálních a politických podmínek pro import FDI Je pro to řada důvodů, zejména: preference FDI před zahraničním zadlužením z hlediska makroekonomické politiky deficit ve znalostním kapitálu (absence moderního know-how) a nižší technologická úroveň existujících výrobních kapacit menší mobilita FDI oproti portfoliovému a úvěrovému kapitálu

32 Politická podpora přílivu FDI Proto se tyto země snaží o tvorbu podmínek pro přilákání FDI a to zejména: zaváděním tržního devizového kursu liberalizací devizových transferů a zavedením směnitelnosti domácí měny uzavírání dohod o ochraně investic a zamezení dvojího zdanění poskytování finanční a daňové podpory pri příliv FDI

33 Nejatraktivnější země pro import FDI v 2011 Objemy v mld. USD Index atraktivity FDI = Ø import FDI za import FDI/ GDP

34 Efektivnost FDI Investor při zvažování o realizaci FDI bere do úvahy řadu faktorů, část z nichž lze kvantifikovat a tudíž srovnávat jejich efektivnost Jedná se zejména o: určení nákladu investičního projektu odhad diskontovaného cash flow po zdanění odhad zůstatkové hodnoty investice po ukončení projektu zahrnutí specifických zahraničních vlivů

35 Efektivnost FDI nejčastější metodou TNK při propočtu efektivnosti projektů FDI je metoda NPV (čistá současná hodnota) korigovaná o zvážení vlivu pohybu devizového kurzu na všechny parametry (pořizovací náklady, průběžné cash flow, i zbytkovou hodnotu) Kromě započtení vlivu kurzovních změn jsou důležitou částí výpočtu i specifické vlivy mezinárodního investování

36 Efektivnost FDI K speficickým vlivům mezinárodního investování se řadí zejména: omezení možnosti aktivizace nedobytných aktiv firmy očekávaní ztráty v cash flow u ostatních poboček a dcer mateřské společnosti nekomerční rizika ze zahraničního investování specifické daňové podmínky

37 Efektivnost FDI Z těchto důvodů bývá otázka alokace přímých zahraničních investic (FDI) ze strany investorů předmětem požadavku dodatečné ziskové marže, která by měla krýt tato zvýšená rizika. Většinou se promítá do specifické rizikové přirážky země.

38 Pravidla ratingu zemí Hodnocení rizika země se dělá pomocí tzv. country ratingu. Jeho cílem je ohodnotit riziko nezaplacení zahraničních závazků danou zemí, které vyplývá z jejího ekonomického, právního a politického prostředí. Rating země je klíčovým bodem při rozhodování o realizaci zahraničních investic a to jak přímých tak i portfoliových

39 Pravidla ratingu zemí rating závazků v zahraničních měnách nenůže být vyšší než rating v domácí měně kvůli kurzovému a devizově- politickému riziku rating jednitlivých subjektů a aktiv země nemůže být vyšší než je rating země

40 Ratingové škály

41 Ratingy zemí podle S&P (2012)

42 Rating a riziková prémie Propočet rizikových prémií pro ratingové skupiny vychází ze srovnání bezrizikových investičních nástrojů s rizikovými. Výpočet hodnoty výslední rizikové prémie země získáme jako rozdíl mezi rizikovou a bezrizikovou reálnou úrokovou sazbou.

43 Historické hodnoty prevděpodobnosti defaultu korporátních a státních subjektů

44 Obrana FDI proti politickým a ekonomickým rizikům Rizika zahraničních investic lze redukovat následujícími způsoby: kontrolou klíčových výrobních postupů založení joint venture zadlužování firmy v místní měně pojištěním zahraničních investic

45 Portfoliové zahraniční investice

46 Charakteristika portfoliových investic Zahraniční portfoliové investice představují nákupy zahraničních dlouhodobých dluhových instrumentů anebo majetkových cenných papírů, pokud není jejich cílem kontrola a řízení podniku. Hlavním cílem je vytvoření optimální struktury aktiv příslušného subjektu z hlediska tří kriterií: výnosu likvidity rizikovosti

47 Srovnání poměru mezi výnosy, rizikem a likviditou u různých typů investic žádné průměrné záporné velmi nízké nízké podprůměrné nadprůměrné velké vysoké maximální

48 Optimalizace struktury aktiv SOUČASNÁ HODNOTA VÝNOS BUDOUCÍ HODNOTA BEZPEČNOST LIKVIDITA ČAS NEJISTOTA VÝVOJE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ V případě zahraničních portfoliových investic vstupuje do procesu optimalizace struktury i faktor rizika devizových kurzů a obecněji i zahraničních finančních trhů

49 Optimalizace struktury aktiv Problém rizika při zahraničních portfoliových investicích je řešen v rámci tzv. CAPM (Capital Assets Pricing Model) modelu. Tento model zohledňuje společně sledovat vliv rizika a požadavek výnosnosti při hledání optimálního portfolia cenných papírů Jako alternativa k CAPM existuje model APT (Arbitrage Price Theory) jako nerovnovážný model faktorový

50 Optimalizace struktury aktiv Optimalizace struktury portfolia zahraničních cenných papírů se provádí: srovnáváním očekávaných měr výnosnosti domácích a zahraničních cenných papírů (obligací a akcií) daných očekávanými změnami jejich tržní ceny a výnosů (výši kuponu resp. dividendy) u zahraničních cenných papírů je nutné výpočet korigovat o očekávanou relativní změnu spotového kurzu zahraniční měny v níž jsou cenné papíry denominovány

51 Optimalizace struktury aktiv Významným prvkem vstupujícím do analýzy je rovněž analýza tržního rizika jednotlivých domácích a zahraničních aktiv Tržní rizika vyplývají ze změn výnosových měr jednotlivých aktiv a jsou charakterizovány pravdepodobností změn (variabilitou) výnosů domácího a zahraničního aktiva. Nejčastějším nástrojem statistické analýzy variability je směrodatná odchylka

52 Optimalizace struktury aktiv Moderní teorie portfolia představuje koncept diverzifikace rizika. Snahou je vytvořit takové portfolio, jehož celkové riziko je menší, než riziko jednotlivých aktiv v portfoliu. To je možné díky faktu, že existuje předpoklad normálního rozdělení rizik jednotlivých aktiv a tedy rizika jednotlivých aktiv se vzájemně vyruší. Moderní teorie portfolia tedy přistupuje k výnosům aktiv jako k náhodným veličinám a modeluje porfolio jako váženou kombinaci výnosů jednotlivých aktiv. Riziko v tomto modelu je představované standardní odchylkou, resp. rozptylem.

53 Model CAPM Matematický vztah pro model CAPM je následující: po úpravě rovnice dostaneme: kde E(Ri) = očekávaná výnosová míra Rf = bezriziková výnosová míra, často braná jako výnosová míra státních pokladničních poukázek, = faktor představující veličinu, pomocí které se měří systematické riziko daného aktiva (číslo 3 napr. znamená, že dané aktivum je třikrát rizikovější než tržní průměr) a E(Rm) = představuje očekávanou výnosovou míru trhu. Za hodnotu E(Rm) se velmi často bere některý roční průměr tržního indexu, Tento vztah se dá interpretovat následovně: výnosová míra investora je složená z bezrizikové výnosové míry a rizikové prémie, t.j. odměny investora za to, že na sebe vzal riziko.

54 Model CAPM Přímka vzniklá vynesením příslušných veličin se nazývá security market line (SML) a dává do vztahu riziko a výnos. SML je grafické zobrazení výsledků z modelu CAPM. Riziko (zobrazované na ose x) je měřené pomocí faktoru, zatímco na osu y se vynáší výnos. Sklon přímky CPM určuje riziková préme. Místo, kde SML přetíná osu y představuje nulový faktor a tedy určuje výšku bezrizikové míry výnosu (risk free rate of return).

55 Model CAPM Interpretace modelu: Po vypočítání očekávané výnosové míry je možné diskontovat cenu daného aktiva a tedy vypočítat současnou hodnotu aktiva. Takto diskontovaná cena se porovná s aktuální cenou aktiva na trhu a v případě, že se velmi neliší, jde o správně oceněné aktivum (ve smyslu správné vnitřní hodnoty). Pokud je cena aktiva na trhu menší než vypočítaná současná hodnota, aktivum je podceněné a je možné ho výhodně koupit. Naopak, pokud je tržní cena vyšší než vypočítaná, aktivum je přeceněné a je možné ho výhodně prodat.

56 Model CAPM Faktor beta ( koeficient), který je větší než 1 znamená, že riziko daného aktiva je větší než je tržní průměr. Proto aktiva s větším faktorem budou diskontovány větší procentuální mírou. Pro investora z toho vyplývá poznatek, že při držení rizikovějších aktiv by měl vyžadovat větší míru výnosu. Protože zahraniční aktiva mají zvýšenou rizikovost, vyžaduje jejich zařazení do portfolia prémii zvýšenou o toto riziko. Beta rovno 1 znamená, že aktivum má průměrné tržní riziko. Proto investor, kterému se podařilo poskládat velké a diverzifikované portfólio může dosáhnout stavu, kdy výkonnost jeho portfólia a trhu je přesně stejná.

57 Optimalizace struktury aktiv Výnosy ze zahraničních cenných papírů v domácí měně jsou významně závislé na pohybu devizových kurzů. Toto riziko však lze zajišťovat (hedgingem). Obecně však platí, že i v případě nezajištěného portfolia lze investováním do zahraničních aktiv dosáhnout pokles rizika. účinnost diverzifikace v národním a mezinárodním měřitku z hlediska celkového rizika

58 Mezinárodní diverzifikace aktiv Existují v podstatě 4 možnosti mezinárodní diverzifikace aktiv: nákup cenných papírů na zahraničních trzích nákup akcií zahraničních firem na místním trhu investice do cenných papírů TNK nákup cenných papírů mezinárodních investičních fondů

59 Mezinárodní kapitálové trhy a operace na nich

60 Investiční možnosti Mezinárodní charakter získavají v době globalizace skoro všechny typy investic, ovšem s diferencovanou vahou v celkových objemech. Objemově nejvýznamnější jsou mezinárodní finanční investice na mezinárodních kapitálových trzích.

61 Mezinárodní kapitálové trhy Kapitálový trh poskytuje financování pro získání nominální hodnoty finančních zdrojů na primárních trzích, likvidity, tranformace splatnosti, rizik (s ohledem na úvěrové, úrokové sazby, a trhu), a další vlastnosti požadované nositeli přebytku finančních prostředků, od nositelů racionálního nedostatku finančních prostředků. Kapitálový trh jako celek se skládá od produktů jednodenního až po dlouhodobého financování. Obchodování v krátkodobém až střednědobém horizontu spektra splatností se nazývá vlastní peněžní trh, a dlouhý horizont představuje kapitálové trhy.

62 Mezinárodní kapitálové trhy Finanční nástroje obchodované na mezinárodních trzích jsou v rozsahu od nástrojů peněžního trhu, až po třicetileté nebo delší dluhopisy na úvěrových trzích, akciové nástroje, nástroje pojištění, devizové nástroje, hybridní nástroje, a derivátové instrumenty. Přibližne od roku asi 1960 dochází k prudké expanzi inovací ve tvorbě a vývoji nástrojů na peněžních a kapitálových trzích jak v oboru dluhových produktů a také vlastního kapitálu. Po roce 1970 s pádem zlatého standardu a zavedení plovoucích kurzů začíná proces globalizace mezinárodních finančních trhů.

63 Srovnání objemů světového GDP a jednotlivých položek globálních kapitálových trhů

64 Mezinárodní kapitálové trhy Mezinárodní kapitálový trh zahrnuje veškeré transakce, které mají mezinárodní rozměr. Není to jednotný trh, ale určitý počet úzce propojených trhů, které obsahují nějaký druh operací s mezinárodním prvkem. Velmi důležitou součástí mezinárodního kapitálového a peněžního trhu od konce 90 let XX. století se stal devizový trh (FOREX).

65 Mezinárodní kapitálové trhy Mezinárodně obchodované akcie a dluhopisy byly také součástí mezinárodního kapitálového trhu. Od konce 1990, sofistikované komunikační systémy umožnily lidem všem po celém světě podnikat z místa, kde jsou. Mezi světová finanční střediska kromě jiných patří Hong Kong, Singapur, Tokio, Londýn, New York, Paříž, Frankfurt, Zurich.

66 Mezinárodní kapitálové trhy Velkou výhodou internacionalizace kapitálových trhů je diverzifikace rizik na mezinárodní úrovni. Individuální investoři, velké korporace, a jednotlivé země vstupující mazinárodní kapitálové trhy se obvykle snaží diverzifikovat rizika svých finančních portfolií. Důvodem je to, že lidé, ale i instituce mají obecně vůči rizikům averzi a snaží se ji eliminovat. Důležitým nástrojem je právě diverzifikace na mezinárodní úrovni.

67 Mezinárodní kapitálové trhy Investoři preferují investice, které se pohybují v relativně úzkém výnosovém pásmu před investicemi, které mají vysoký meziroční výkyv ceny. Všichni portfolio investoři srovnávají riziko svých portfolií oproti jejich výnosům. Vyšší rizikové investice mají zpravidla potenciál přinést vyšší výnosy, ale mají mnohem větší volatilitu. Vstup na mezinárodní kapitálové trhy doplňuje rizika z obchodování na vnitřních trzích o další ekonomická (kurzovní, úrokové) i nekomerční rizika (politická).

68 Operace na mezinárodních kapitálových trzích DLUHOPISY Dluhopisový trh (také známý jako úvěrový, anebo trh s pevným výnosem) je finanční trh, kde účastníci mohou emitovat nový dluh, na primárním trhu, nebo nakupovat a prodávat dluhové cenné papíry, známé na vedlejším (sekundárním) trhu, obvykle ve formě dluhopisů. Primárním cílem dluhopisového trhu je poskytnout mechanismus pro dlouhodobé financování korporací a veřejných výdajů.

69 Operace na mezinárodních kapitálových trzích DLUHOPISY Tradičně, byl mezinárodní dluhopisový trh tvořen z velké části obchodováním ze strany Spojených států, v současnosti tvoří obchody USA jen asi 44% trhu. V roce 2010 byla velikost světového trhu s dluhopisy a akciemi odhadována na 82,2 bil. USD z nichž velikost nesplacených dluhopisů na amerických trzích byla ve 2. čtvrtletí 2011 ( podle Asociace cenných papírů a finanční trhy Association - SIFMA) 35,2 bil. USD

70 Vývoj dluhopisových trhů ( ) Objem zůstatkové hodnoty nesplacených dluhopisů (stará a nová metodika vykazování)

71 Vývoj dluhopisových trhů ( ) Růst a struktura trhu s dluhovými cennými papíry celkový růst podílu na GDP vývoj podílu mezinárodních dluhopisů na celkovém objemu zdroj : BIS

72 Operace na mezinárodních kapitálových trzích AKCIE Akciový trh nebo trh s vlastním kapitálem korporací je veřejný subjekt (volná síť ekonomických transakcí, nikoli fyzické zařízení nebo samostatná jednotka) pro obchodování s kapitálem akciových společností (akcie) a derivátů k nim za dohodnutou cenu. Jedná se o cenné papíry kotované na burzách jakož i ty s kterými se obchoduje pouze soukromě.

73 Operace na mezinárodních kapitálových trzích AKCIE Velikost světového trhu akcií byla odhadován na zhruba 36,6 bil.usd na začátku října Celkový světový trh s deriváty se odhaduje na zhruba 79,1 USD ve jmenovité hodnotě tj. 11 krát velikost celé světové ekonomiky. Hodnotu trhu s deriváty, která je uváděna v nominálních hodnotách nelze přímo srovnávat s objemem pevně úročených cenných papírů, která tradičně odkazuje na skutečné hodnoty. Navíc, drtivá většina derivátů se vzájemně "ruší " každého jiný ven (tj. derivát, "sázka" na události dojde, je kompenzován srovnatelné derivátu "sázky" na akci nevyskytuje). Mnoho z takových relativně nelikvidních cenný papírů je oceňováno modelově, spíše než v aktuální tržní ceně.

74 Operace na mezinárodních kapitálových trzích AKCIE Akcie se v USA obchodují zejmna na NYSE New York Stock Exchange. V Kanadě je největší burzou Toronto Stock Exchange. Mezi evropskými burzami nějvětšími jsou Amsterdam Stock Exchange, London Stock Exchange, Paris Bourse, Deutsche Börse (Frankfurt Stock Exchange). Azijské akciové burzy zahrnují Singapore Exchange, Tokyo Stock Exchange, Hong Kong Stock Exchange, Shanghai Stock Exchange, a Bombay Stock Exchange. V Latinské Americe to jsou BM&F Bovespa a BMV. Australia má Australian Securities Exchange, Opce na akcie a na celou řadu akciových indexů se obchodují převážně na burze CBOE (Chicago Board Option Exchange). Jedná se o obří a velmi moderní burzu, která se velmi dynamicky vyvíjí vpřed. Samotná burza je tvůrcem celé řady dalších zajímavých opčních nástrojů a dokonce i velmi dlouhodobých opcí (takzvané LEAPS).

75 Dynamika vývoje akciových trhů (objem) Objemy akciových trhů od krize 2007 klesají Text

76 Dynamika vývoje akciových trhů Klesající objem obchodů v sobě skrývá řadu trendů: klesá celé odvětví; klesají příjmy z poplatků; menší zaměření na výběr akcií (stock picking) a příklon k ETF; aktivní trading nahrazován pasivním nákupem indexů a dalších "trackerů"; vysokofrekvenční obchodování vytváří likviditu především na trzích s futures a dalšími deriváty na úkor samotných akcií.

77 Dynamika vývoje akciových trhů (10 letý klouzavý výnos ) geometrický výnos aritmetický výnos volatilita Pohled na 10letý klouzavý výnos z investice do amerických akcií však ukazuje, že akcie v dlouhodobém horizontu představují výnosnou investici. Až na válečné období, 70. léta a období krize po roce 2007 je reálný 10letý akciový výnos (po zohlednění inflace) stále kladný. To potvrzuje akcie je vhodnou investicí pro ty, kdo jsou ochotní své investice držet v horizontu 10 a více let. "Kup a drž" není tak úplně odepsaná investiční strategie.

78 Operace na mezinárodních kapitálových trzích KOMODITY Komoditní burzy Komodity (respektive komoditní futures kontrakty) se obchodují na tak zvaných komoditních burzách (anglicky commodity exchange). Komoditní burza je v podstatě místo, na kterém se za striktního dohledu kontrolních orgánů provádějí jednotlivé obchody. Pokud chce někdo jakoukoliv komoditu (resp. komoditní futures kontrakt) nakoupit nebo prodat, kontaktuje svého brokera, zadá mu příkaz k nákupu či prodeji patřičného množství konkrétní komodity a broker pak tento příkaz dále předá ( em nebo telefonicky) na obchodní parket (též pit aréna), kde jeho člověk danou komoditu nakoupí nebo prodá, nebo-li exekuuje (vyplní) příkaz. Daný obchod se realizuje kýmkoli, kdo je v daný okamžik futures kontrakt za stanovenou cenu prodat (koupit). Komoditní business je vysoce likvidní, proto se většina těchto obchodů skutečně zrealizuje.

79 Operace na mezinárodních kapitálových trzích KOMODITY Komoditních burz je po světě celá řada a jejich hlavním smyslem je poskytnout vysoce seriózní a spolehlivé prostředí pro realizaci a zúčtování obchodů, dohlížet nad obchodními praktikami a garantovat probíhající obchody. Prostřednictvím komoditních burz se může obchodovat v podstatě kdokoliv vždy však prostřednictvím brokera (resp. brokerské společnosti), která má na dané burze své zástupce. Nejdůležitější komoditní burzy jsou americké, mezi ty hlavní patří: CME (Chicago Mercantile Exchange), CBOT (Chicago Board of Trade), NYMEX (New York Mercantile Exchange), NYBOT (New York Board of Trade),

80 Operace na mezinárodních kapitálových trzích DERIVÁTY Vedle tradičních investic jako jsou akcie, dluhopisy, komodity, případně jiné investiční nástroje, je ve stále větším měřítku možné obchodovat s dalšími instrumenty, které jsou od nich odvozeny a nazývají se souhrnně deriváty. Vycházejí z vývoje cen podkladových aktiv, z nichž jsou odvozeny. Derivátové trhy může jít o burzy, ale i mimoburzovní trhy obvykle zaznamenávají daleko větší objem obchodů, který je větší než klasické burzy a cena podkladového aktiva, z něhož deriváty původně vznikly, se tak často odvíjí právě od ceny těchto derivátů

81 Operace na mezinárodních kapitálových trzích DERIVÁTY Opce jsou předkupní práva, definovaná na přesnou cenu a přesně danou časovou dobu. Opce říká, že během přesně časově daného období lze přednostně koupit konkrétní věc, a to za předem přesně stanovenou cenu. Právě čas je jeden z nejdůležitějších faktorů v případě obchodování opcí na futures a akciových trzích. Opce pomáhají pojistit si určitou cenu. Ceně, která je daná opčním právem se říká strike price.

82 Operace na mezinárodních kapitálových trzích DERIVÁTY V případě uzavírání opčních obchodů musí být vždy dva subjekty: jeden, který opce nakoupí a druhý, který je poskytne (tj. prodá). Tomu, kdo opce poskytuje, se říká vypisovatel. Opce tedy možno nakoupit, nebo vypsat. Za koupi opčního práva, které zaručí, že bude možno určitou věc během přesně definované doby v budoucnu nakoupit, a to za předem přesně definovanou cenu, se musí zaplatit. Částku, kterou za takovou opci zaplatíme, nazýváme opční premium. Premium jde okamžitě ve prospěch vypisovatele a zůstává mu i po uplynutí opcí vymezené doby tj. po expiraci dané opce.

83 Operace na mezinárodních kapitálových trzích DERIVÁTY Základní princip obchodování opcí i futures na akcie je stejný. Vždy se nakupuje nebo vypisuje nebo likviduje call a put opce na určitou strike, vždy dělíme opce na ATM, OTM a ITM a vždy platí, že důležitým faktorem v případě opcí s jakýmkoliv podkladovým aktivem je čas. Rozdíl mezi futures a akciemi v případě opcí však začíná u praktické části. Zatímco v případě futures opcí vždy nakupujeme nebo vypisujeme nebo likvidujeme opci poměrem 1 opce = 1 kontrakt (tj. pokud vypíšeme 1 opci u níž dojde k excercisu, pak jsme povinni otevřít 1 příslušný kontrakt, u 2 opcí 2 příslušné kontrakty, atd.), u akcií znamená 1 opce = balík 100 akcií. Ceny jednotlivých akciových titulů bývají však v případě opcí kótovány jako cena za 1 opci, proto musíme vždy cenu násobit stem (méně než balík 100 opcí není možné koupit).

84 Operace na mezinárodních kapitálových trzích DERIVÁTY Např. cena akcií Google (GOOG) uzavřela na hodnotě Nejbližší call OTM opci je možné nakoupit na strike 480 (strike 470 již lze chápat jako ATM). Poslední cena, na které se cena GOOG MAR CALL 480 opcí pohybovala je 7.00, bid je 8.40 a ask je To tedy znamená, že pokud budeme chtít zmíněnou call opci nakoupit, zaplatíme kolem 840 USD (8.40 x 100) a pokud vypsat, tak podobnou částku (8.40 x 100) inkasujeme do své kapsy. Toto počítání na balíky je prakticky jediný zásadnější rozdíl mezi futures a akciemi. Samozřejmě tím, že existuje obrovské množství akciových titulů, jsou naše možnosti v opčním akciovém byznyse daleko širší.

85 Operace na mezinárodních kapitálových trzích DERIVÁTY Oceňování premií je prakticky klíčovou otázkou opčního byznysu. Cena premia je vždy jedna z nejdůležitějších věcí, jaká v rámci jakékoliv opční strategie obchodníky vždy zajímá. V rámci jednoduššího posuzování premií se tedy dělí opce na 3 kategorie: ITM opce ATM opce OTM opce

86 Operace na mezinárodních kapitálových trzích DERIVÁTY ATM (at-the-money) Další typ opce je taková, které je takzvaně na penězích, nebo-li taková, jejíž strike koresponduje s aktuální cenou dané komodity nebo akcie. Pokud je například cena akcie 100.3, pak nejbližší opce, které je možné nakoupit, může být například za cenu 100. Těmto opcím se říká ATM opce, nebo-li opce na penězích.

87 Operace na mezinárodních kapitálových trzích DERIVÁTY OTM (out-of-money) Opce, jejichž zkratka by se dala volně přeložit jako opce mimo peníze. V případě call opcí jde o opce s cenou strike výše (a zejména podstatně výše), než je aktuální cena dané komodity nebo akcie. V případě put opcí jsou to opce, které mají strike níže (a zejména podstatně níže), než je aktuální cena dané komodity nebo akcie

88 Operace na mezinárodních kapitálových trzích DERIVÁTY ITM (in-the-money) Poslední kategorie opcí jsou takzvané opce v penězích. Call opce ITM jsou to všechny opce, které mají strike níže, než je aktuální cena dané komodity nebo akcie. Put opce ITM jsou to všechny opce, které mají strike výše, než je aktuální cena dané komodity nebo akcie.

89 Operace na mezinárodních kapitálových trzích OTC Obchodování Over-the-counter (OTC) nebo taky offexchange obchodování se provádí přímo mezi dvěma stranami, bez dohledu burzy. To je v kontrastu s obchodováním na burze, které má výhodu usnadnění likvidity, zmírňuje všechny úvěrové riziko týkající se selhání protistrany transakce, zajišťuje transparentnost, a udržuje aktuální tržní cenu. U obchodů OTC nemusí být cena, či další podnínky nutně poskytovány jako veřejná informace.

90 Operace na mezinárodních kapitálových trzích OTC OTC obchodování, stejně jako obchodování na burze, se vyskytuje u komodit, finančních nástrojů (včetně akcií), a jejich derivátů. Produkty obchodované na burze, musí být dobře standardizovatelnéné. To znamená, že výstupy z burzovních obchodů odpovídají úzkému rozsah množství, kvality a identity, které jsou definovány burzou a jsou stejné pro všechny transakce tohoto produktu. To je nutné, aby se zachovala transparentnost obchodování.

91 Operace na mezinárodních kapitálových trzích OTC Trh OTC nemá tato omezení. Smluvní strany se mohou dohodnout na neobvyklém množství,kvalitě či jiných podmínkách. Tržní kontrakty obchodů OTC jsou bilaterální (tj. smlouva je uzavřená pouze mezi dvěma stranami), každá strana nese úvěrového rizika protistrany. Mezi výhody mimoburzovních derivátů nad obchodované na burze, ty jsou hlavně nižší poplatky a daně, a větší svobodu jednání a přizpůsobení transakce, neboť se jedná pouze mezi prodávajícím a kupujícím bez zásahu standardizačních orgánů.

92 Operace na mezinárodních kapitálových trzích OTC Derivátový trh OTC je významný pro některé třídy aktiv: - úrokové sazby, - devizy, - akcie, - komodity. Mimoburzovní trh tvoří neformální síť bilaterálních vztahů s protistranami a dynamických, časově různých úvěrových expozic, jejichž velikost a distribuce jsou vázány na významné trhy aktiv. Mezinárodní finanční instituce stále více využívají schopnost profitovat z OTC derivátů na finančních trzích a řada účastníků z nich těží. V důsledku toho, OTC deriváty aktivity hrají ústřední

93 Operace na mezinárodních kapitálových trzích OTC OTC deriváty jsou významnou součástí globálních financí. Mimoburzovní trhy s deriváty jsou velké a rostou exponenciálně v průběhu posledních dvou desetiletí. Expanze byla vyvolána zejména úrokovými produkty, měnovými nástrojů a swapy úvěrového selhání (CDO). Nominální zůstatky na trzích s OTC deriváty rostou po celé období exsitence a činily na konci roku 2010 přibližně 60,1 bil. USD. V posledních dvou desetiletích, hlavní mezinárodně aktivní finanční instituce významně zvýšily podíl svých příjmů z derivátových aktivit. Tyto instituce spravují portfolia derivátů zahrnujících desítky tisíc pozic a mají celkový globální obrat přes 1 trilion USD.

94 Vývoj a struktura OTC derivátových trhů ( v bil. USD) Nominální zůstatková hodnota podle rizikové kategorie Swapy úvěrových selhání - CDS Zdroj: BIS

95 Obchodování na kapitálových trzích Na kapitálových trzích obchodují jak zájemci o reálná aktiva, tak spekulanti, hrající na vzestup či sestup cen jednotlivých finačních produktů. Pod pojmem spekulant máme na mysli všechny subjekty, kteří nakupují a prodávají jednotlivá aktiva za účelem dosažení zisku. Jde jak o velké společnosti (finanční fondy), tak malé obchodníky. Cíl dosáhnout zisku je patrně jediné pojítko, které jednotlivé spekulanty spojuje. Spekulanty lze rozdělit na tzv. fundamentální a technické podle toho, která základní kritéria používají pro analýzy trhů.

96 Obchodování na kapitálových trzích Fundamentální obchodníci se při svém rozhodování řídí nabídkou a poptávkou konkrétní komodity. Studují zásoby, sledují počasí atd. a jejich vliv na pohyb cen. Fundamentální obchodování vyžaduje hlubokou znalost dané komodity. S ohledem na globální ekonomiku je třeba sledovat v podstatě celý svět, neboť jednotlivé komodity lze nakupovat a prodávat na vzájemně komplementárních či konkurenčních trzích. Fundamentální obchodník se tak zaměřuje na několik málo komodit, jejichž studiu věnuje celý svůj čas.

97 Obchodování na kapitálových trzích Většina malých obchodníků je proto zaměřena technicky rozhodování technických obchodníků vychází ze studií grafů. Techničtí obchodníci hledají v grafech různé formace, pracují s indikátory, matematickými vzorci, případně reagují na cenový vývoj s ohledem na davové rozhodování běžných obchodníků. Techničtí obchodníci v podstatě nemusí znát ani podrobnosti o obchodované komoditě vše co jim stačí je aktuální graf cenového vývoje. Pochopitelně, že velké množství obchodníků kombinuje oba přístupy alespoň z části.

98 Literatura Durčáková, Mandel: Mezinárodní finance, 4. vydání. Management Press, Praha 2010, - kapitola 9,10 a11

99 Přímé zahraniční investice 12