NÁVRH TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ OPRAVY

Transkript

1 Název akce: OPRAVA DŘEVĚNÉHO OBKLADU bytového domu č.p , Zliv Dolní náměstí , Zliv, Investor: Město Zliv Dolní náměstí 585, Zliv, IČ: Zpracoval: Na Zlaté stoce 1648/64, České Budějovice, Stupeň: Návrh technického řešení opravy NÁVRH TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ OPRAVY Vypracovala: Ing. Hana Šítalová České Budějovice, dne

2 A.1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE: A.1.1. ÚDAJE O STAVBĚ Akce: OPRAVA DŘEVĚNÉHO OBKLADU BYTOVÉHO DOMU , ZLIV Místo: Dolní náměstí , Zliv, par.č.: č.st. 55/1,55/2,55/3,55/4 k.ú.: Zliv u českých Budějovic (okres České Budějovice); A.1.2. ÚDAJE O STAVEBNÍKOVI Objednatel: Město Zliv Dolní náměstí 585, Zliv, IČ: A.1.3. ÚDAJE O ZPRACOVATELI Zpracovatel: CERTIGO s.r.o Sídlo: Na Zlaté stoce 1648/64, České Budějovice, IČ: ; tel.: Zodp. projektant: Ing. Hana Šítalová ČKAIT , autorizovaný technik pro pozemní stavby Spolupráce: - Požární bezpečnost: Oldřiška Dostálová, IČ: A.1.4. SEZNAM VSTUPNÍCH PODKLADŮ - vizuální prohlídka - původní dokumentace - doměření stávajícího stavu - požadavky investora A.1.5. STUPEŇ: Návrh technického řešení opravy Nenahrazuje dokumentaci pro povolení ani provedení stavby!!!!! 2

3 A.2. POSOUZENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU: Architektonické řešení stavby: Komplex čtyř sekcí bytového domu je ve tvaru písmene L a byl postaven v jihovýchodní části města Zliv v roce Hlavní vstupy do objektů jsou směrovány ze severu. Klidová zóna je situována na jižní straně a jsou v ní také umístěny podružné vchody do objektu. V posledním patře bytového domu jsou lodžie v nižších patrech pak jen na jižní straně balkóny i lodžie. Bytový dům má pestře barevně řešenou fasádu se zajímavými architektonickými prvky. Poslední patro bytového domu má pak dřevěný obklad. Konstrukční řešení stavby: Jedná se o příčný stěnový systém s nosným obvodovým pláštěm. Objekt není podsklepen. Výška objektu je 5 pater přízemí a 4 obytná podlaží. Ve dvou sekcích je horní podlaží ustoupeno jako podkrovní. Každá ze 4 sekcí má vlastní výtah a schodiště. Každý byt má svou lodžii nebo balkón. Stavba je založena na dvoustupňových základových pasech z prostého betonu doplněných základovou deskou tl. 200mm. Obvodové zdivo je z cihel Porotherm 44 P+D tl. 450 mm, 40 P+D t. 400 mm a 36,5 P+D tl. 375 mm. Vnitřní nosné zdivo pak Porotherm 30 P+D tl. 300 mm. Příčky z příčkovek Porotherm 11,5 P+D. Výtahové šachty jsou železobetonové monolitické. Stropní konstrukce je tvořena prefabrikovanými filigránovými panely. Strop v posledním podlaží je sádrokartonový zavěšený na dřevěných vaznících krovu. Střešní konstrukce je z dřevěných fošnových vazníků se styčníkovými plechy v kombinaci s klasickou krovovou konstrukcí ve střední části objektu. Střecha je valbová s malým sklonem 18 a s většími přesahy. Střecha je navržena jako dvouplášťová s větraným prostorem nad tepelnou izolací a krytinou z betonových tašek v kombinaci s plechovou. Výplně otvorů jsou dřevěné, mimo schodišťových ocelových prosklených stěn a konstrukce zádveří. Zábradlí je rovněž ocelové s výplní z tvrzeného skla. Popis současného stavu dřevěného obkladu: Předmětem zpracování této technické zprávy je návrh opatření vedoucích k odstranění nevyhovujícího stavu dřevěného obkladu, který je na většině stěn a podhledové římse posledního podlaží bytového domu. Tento obklad je z dřevěných smrkových palubek opatřených protipožárním nátěrem. Ten je na několika místech přerušen požárními pásy o šířce cca 920 mm. Obklad je připevněn k podkladu pomocí dřevěného rastru latí 30/50 v osové vzdálenosti 550 mm. Palubky jsou smrkové opatřené protipožárním nátěrem tloušťky 18 mm spojované na pero a drážku. Mezi rastr latí je vložen stabilizovaný pěnový polystyrén tl. 20 mm. Požární pásy jsou tvořeny dvouvrstvou omítkou s výztužnou síťkou, třívrstvými deskami C-21 tl. 35 mm aplikovanými na podkladním zdivu s MVC omítkou. Stávající stav dřevěného obkladu stěn je nevyhovující. Na několika místech je úplně poškozený a je obnažena i izolace umístěna pod ním (zejména na východním štítu budovy). Povrchová úprava také vykazuje poškození působením povětrnostních vlivů. Z tohoto důvodu se investor rozhodl pro generální opravu obkladu. Dřevěným obkladem jsou obloženy také přesahy (římsy) střechy. Ten je nejspíše přímo připevněn na nosnou konstrukci střechy (dřevěné vazníky). Ty jsou v osové vzdálenosti 925 mm. Stav tohoto obkladu nevykazuje přímé odpadávání kusů dřevěného obkladu, ale je také poškozen působením povětrnostních vlivů. 3

4 FOTO SOUČASNÉHO STAVU: Západní štít objektu: Východní štít objektu: 4

5 Návrh opravy dřevěného obkladu posledního podlaží bytového domu č.p , Zliv Detail poškození obkladu východní štít: Lodžie na jižní straně: 5

6 Návrh opravy dřevěného obkladu posledního podlaží bytového domu č.p , Zliv Celkový pohled jižní strana: Celkový pohled severní strana: 6

7 Pohled na střední část ze severu: Situace: 7

8 A.2. NÁVRH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ: V návaznosti na požadavek investora navrhuji provést tyto základní sanační opatření vedoucí k odstranění nevyhovujícího stavu dřevěného obkladu. Investor nechce primárně řešit zateplení objektu jako takového, proto je navržena tloušťka nového izolantu jako minimální tak, aby nedocházelo ke kondenzaci par. Základní členění nápravných opatření: 1/ odstranění stávajícího dřevěného obkladu v plném rozsahu 2/ aplikace KZS na svislé plochy bytového domu 3/provedení bednění okrajů říms OSB deskami a aplikace KZS na podhledy říms 4/ nové parapetní plechy výplní otvorů 5/ úprava stávajících klempířských prvků po provedení nového zateplení 6/ úprava hromosvodné soustavy Pozn: výměry u položek soupisu prací a výkazu výměr vycházejí ze stávající dokumentace, je nutné je při realizaci zaměřit podle skutečného stavu. Oprava dřevěného obkladu svislé stěny: Nejvyšší stupeň poškození vykazují štíty. Proto by bylo vhodné začít právě tam v případě, že by rekonstrukce nebyla realizovaná najednou. Navrhuji na plochách stěn, kde je dřevěný obklad, jej zcela odstranit včetně vložené tepelné izolace a dřevěného roštu v plném rozsahu. Na řádně očištěný a penetrovaný povrch pak aplikovat nový kontaktní zateplovací systém v minimální tloušťce 80 mm z polystyrénu EPS 70F. K zamezení kondenzace par je třeba na štěrkovou vrstvu s výztužnou tkaninou aplikovat paropropustnou silikonsilikátovou pastovitou omítku. Upozorňuji, že tloušťka 80 mm je minimální možná z hlediska kondenzace par. Doporučuji, aby byl aplikován KZS v tl. 100, nebo 120 mm vzhledem k vzrůstajícím nárokům na tepelně technické požadavky vlastnosti budov. Vzhledem ke skutečnosti, že je objekt členěn na dilatační a požární úseky, je nutné, aby toto členění bylo respektováno i v novém obkladu stěn KZS v případě, že by se na tyto skutečnosti narazilo, při odkrytí obkladu To znamená, že do dilatačního přechodu musí být při aplikaci KZS osazena dilatační lišta a v místě, kde je nyní protipožární pás (pod obkladem je místo polystyrénu vata) musí být polystyrén nahrazen minerální vatou o stejné tloušťce jako je okolní polystyrén tj. min 80 mm a použity hmoždinky s ocelovým trnem. Stávající projektová dokumentace, má ale tyto přechody řešeny většinou mimo plochy s obkladem. Předpokládanou polohu dilatačních přechodů a požárních pásů, tak jak byly navrženy ve stávající projektové dokumentaci, jsem zakreslila do situace a je třeba je respektovat. Řádně musí být také upraveny ostění, nadpraží a parapetní lůžka pro uložení parapetů. Parapetní lůžko navrhuji po odstranění stávajícího parapetu vyrovnat buď XPS polystyrénem tl. 30 mm, nebo vyrovnat termoizolační maltou. Nadpraží a ostění pak také zateplit polystyrénem EPX 70 F, v tloušťce, kterou umožní osazené okenní výplně. Ideálně min. 30 mm. Založení KZS předpokládám pomocí zakládací lišty s okapnicí nad soklem dlažby lodžií, nebo nad římsou ve štítech. Nově budou muset být osazeny také parapetní plechy, které budou přesahovat přes nový izolant. Doporučuji pozinkovaný lakovaný plech v barvě korespondující se stávajícími klempířskými prvky. Před aplikací KZS doporučuji provést prováděcí firmou výtažné zkoušky, které určí konkrétní počet kotev a typ, se zohledněním typu a 8

9 kvality podkladu. V tomto návrhu již musí být počítáno se zvýšením počtu kotev ve více zatížených částech fasády, např. nárožích. Finální barva povrchu záleží na volbě investora, doporučuji, vzhledem k barevnosti celého objektu odstíny žluté ve světlých tónech. Tmavé odstíny by nebyly v žádném případě vhodné (velké plochy s velkou absorpcí světla, resp. tepla). Po provedení KZS budou osazeny nové větrací mřížky (odvětrání spížních skříní). Požární výška objektu je 11,6 m, proto není třeba řešit požární pásy nad okny. Předpokládá se, že práce budou prováděny přímo z lodžií bytového domu bez nutnosti stavby lešení (pokud budou obyvatelé souhlasit), v místech kde lodžie nejsou pak přímo z lešení. S ohledem na to musí být prováděcí firmou zpracován plán bezpečnosti práce, případně přizván koordinátor. Podmínky pro zpracování: Teplota podkladu a okolního vzduchu nesmí klesnout pod + 5 C. Při aplikaci (nanášení) hmot je nutné se vyvarovat přímému slunečnímu záření, větru a dešti. Při podmínkách podporujících rychlé zasychání omítky (teplota nad 25 C, silný vítr, vyhřátý podklad, apod.) musí zpracovatel zvážit všechny okolnosti (včetně např. velikosti plochy) ovlivňující možnost správného provedení napojování a strukturování. Musí být odstraněny všechny závady, které by umožňovaly pronikání vlhkosti do zateplované konstrukce. Podklady nesmí vykazovat výrazně zvýšenou ustálenou vlhkost a podklad nesmí být trvale zvlhčován. Případná zvýšená vlhkost podkladu před provedením ETICS se musí snížit vhodnými sanačními opatřeními, výkvěty a zasolené omítky se musí odstranit. Podklad musí být před započetím prací zbaven nečistot, mastnoty a všech volně se oddělujících vrstev, případně materiálů, které se rozpouští ve vodě. Nesoudržné nátěry a omítky dostatečně nespojené s podkladem je třeba odstranit. Na opravené a ošetřené plochy je možno započít s lepením izolantu až po vyschnutí a vyzrání vysprávkových a reprofilačních hmot a materiálů. V případě nutnosti úpravy přídržnosti nebo savosti podkladu se podklad upravuje vhodným penetračním nátěrem. Tenkovrstvé omítky se natahují na zaschlý podkladní nátěr směrem od shora dolů. Při realizaci je třeba napojovat nanášený materiál takzvaně "živý do živého", tedy okraj nanesené plochy před pokračováním nesmí zasychat. Při konečné úpravě omítky je třeba dbát, aby úprava byla na všech místech plochy fasády prováděna stejným způsobem. Styk více barevných odstínů omítky v jedné ploše, popř. ploch s odlišnou strukturou, nebo pracovní spára, se vytvoří nalepením zakrývací pásky a jejím okamžitém stržení po zhotovení povrchové úpravy. Po jejím zaschnutí se přelepí zakrývací páskou již hotová hrana tak, aby nedošlo při pokračování k jejímu porušení. Případné krátké přerušení práce lze připustit na hranici barevně celistvé plochy a na nároží. Na výsledný barevný odstín silikátových omítek mají vliv i povětrnostní podmínky v době při aplikaci. Materiál ze stejné šarže, případně i kbelíku, může mít při rozdílných podmínkách při aplikaci, zvláště teplotě a vlhkosti okolí i podkladu, odlišný výsledný barevný odstín. Pro přípravu a zpracování omítek je třeba používat výhradně nerezové a plastové nářadí a pomůcky. Rovinnost podkladu: V případě spojení izolačních desek z (EPS) s podkladem lepící hmotou a kotvením talířovými hmoždinkami je mezní hodnota odchylky rovnosti podkladu maximálně 20 mm na délku 1m. Při větších nerovnostech je nutné provést lokální nebo celoplošné vyrovnání podkladu vhodným materiálem a technologií při současném splnění ostatních bodů tohoto předpisu. Založení systému: Založení zakládací lištou: Šířka zakládacího profilu musí odpovídat použité tloušťce izolantu. Montáž zakládacích profilů se provádí od rohů. Pro vytvoření rohů se předem upraví zakládací profil podle úhlu rohu stavby. Mezi takto osazené rohové profily se doplní rovné díly. Nejmenší zbytek zakládacího profilu by neměl být menší než 30 cm. Profily se osazují s 2 3 mm mezerou 9

10 mezi konci profilů a kotví se 3 kusy zatloukacích hmoždinek na 1 m. K jejich případnému vyrovnání se použijí distanční podložky (tl. 1 10mm). K napojení profilů je používají plastové spojky. Spára mezi profily a podkladem musí být utěsněna lepicí hmotou. Založení systému i výběr vhodného způsobu založení musí být v souladu s projektovou dokumentací s projektem požárně bezpečnostního řešení stavby i s ČSN Požární bezpečnost staveb. Odkapávání vody: V oblasti založení systému se musí a u nadpraží otvorů se doporučuje vhodným způsobem zajistit bezpečné odkapávání stékající vody. K tomuto účelu může být použit např. rohový ochranný profil s okapničkou. Lepení tepelného izolantu: Obecné podmínky: Izolační desky (EPS) se lepí zespodu nahoru na vazbu větším rozměrem desky vodorovně. Pouze v odůvodněných případech je možno lepit izolant delším rozměrem svisle dolů. Tyto případy je třeba řešit individuálně i s ohledem na výběr vhodné tepelné izolace a dalších materiálů Příprava lepící hmoty: K přípravě práškových hmot se použije pouze čistá voda, příprava pastózních tmelů spočívá pouze v jejich promíchání. K materiálům není dovoleno přidávat žádné přísady, pokud není v technickém listu použité hmoty uvedeno jinak. Konkrétní postup přípravy a míchání a zpracování lepících hmot (množství vody, čas odstání, doba zpracovatelnosti, povětrnostní podmínky apod.) je popsán v jednotlivých technických listech těchto výrobků. Nanášení lepící hmoty Nanášení lepící hmoty se provádí ručně, vždy po obvodu desky v nepravidelném pásu a středem desky min. ve třech terčích. Je nutné, aby plocha desky spojená s podkladem lepením tvořila minimálně 40% celkové plochy izolační desky. Základní zásady při lepení izolant:u Při lepení (následně ani při stěrkování) se nesmí lepící ani stěrková hmota dostat na boční stěny izolantu. Desky se lepí na vazbu, není možné připustit vznik průběžné svislé spáry ani na nároží. První řada desek se musí vsadit pevně do zakládacího profilu. Pokud se provádí založení bez zakládacího profilu desky se podepřou montážní latí a do lepeného spoje se v místě založení systému osadí pás skleněné síťoviny, který slouží k vyztužení základní vrstvy na spodní hraně systému. U ostění otvorů se doporučuje provést nalepení desek nejprve v ploše s přesahem. Následně se provede vlepení izolantu do špalety. Po zatvrdnutí lepící hmoty se provede jejich srovnání s vnitřní plochou zaříznutím nebo zabroušením. Při lepení izolantu u rohů otvorů nesmí docházet k průběžné spáře ve vodorovném ani svislém směru. Přebývající část izolační desky se odřízne. Izolační desky se lepí na sraz. Spáry větší než 2mm je třeba vyplnit izolačním materiálem. Spáry mezi deskami (EPS, XPS a perimetru) do šířky 4mm je možno vyplnit nízkoexpanzní montážní pěnou. Spáry šířky nad 4 mm se vyplní vhodným přířezem izolantu. Používají se přednostně celé desky, použití přířezů (zbytků) desek je možné pouze v případě, že jsou širší než 150mm a neosazují se na nárožích a u ukončení systému. Tepelné mosty: Při lepení izolantu nesmí vzniknout tepelné mosty, pokud s nimi nebylo uvažováno v projektu a nebyly zohledněny v tepelně technickém posouzení. Svislé spáry na prasklinách a nepravidelnosti podkladu Spáry mezi deskami a lamelami nesmí být provedeny v místě trhlin v podkladu, na rozhraní dvou různorodých materiálů v podkladu a v místě změny tloušťky izolantu z důvodu rozdílné tloušťky konstrukce. 10

11 Zabudování hmoždinek: Velikost talíře talířových hmoždinek Pro izolanty z pěnového (EPS) a extrudovaného polystyrenu (XPS), izolačních desek perimetr je třeba používat hmoždinky s průměrem talíře min. 60 mm. Talířové hmoždinky se osazují jak v místě styků desek, tak i v jejich ploše. Před aplikací KZS je nutné prováděcí firmou nechat udělat výtažné zkoušky pro určení správného typu kotvení. Čas a způsob osazování: Hmoždinky se osazují po zatvrdnutí lepící hmoty tak, aby nedošlo k posunu izolantu a k narušení jeho rovinatosti, zpravidla po 24 až 72 hodinách od nalepení. Hmoždinka musí být osazena pevně bez pohybu a její talíř je osazen v rovině s povrchem izolantu. Vlivem hlubokých zapuštění talířků hmoždinek vyplněných lepicí a stěrkovou hmotou dochází k vykreslování hmoždinek na fasádě v zimním období. Pokud to dovolí typ a tloušťka použitého izolantu doporučuje se používat zapuštěnou montáž hmoždinek s překrytím talířků hmoždinek víčkem z izolantu. Zapuštěná montáž s víčkováním maximálně eliminují vykreslování hmoždinek. Při osazování hmoždinek nesmí dojít k poškození izolantu a je nutné použít správné délky hmoždinek v závislosti na tloušťce izolantu. Hloubka kotvení: Typ hmoždinek pro kotvení vychází z projektové dokumentace a je v souladu certifikátem ETICS (Stavebního technického prohlášení). V technické dokumentaci každé hmoždinky je uvedena kategorie podkladu, pro který je hmoždinka určena a minimální kotevní hloubka. Minimální kotevní hloubka se měří od nosného materiálu bez omítky. Omítka se nepovažuje za nosný materiál. Množství a způsob rozmístění: Počet, typ, druh a rozmístění hmoždinek pro kotvení ETICS vychází z ČSN , ČSN , ETAG 004, ETAG 014, ČSN EN Zatížení konstrukcí Část 1-4: Obecná zatížení-zatížení větrem a technickou dokumentací ETICS. Počet kotev je závislý na výšce budovy, tvarových charakteristikách budovy, umístění budovy, větrné oblasti dle mapy větrných oblastí a kvalitě podkladu pro kotvení, která se stanoví pro danou hmoždinku výtažnou zkouškou dle ETAG 014. Izolační desky rozměrů 1000x 500 mm (EPS, XPS, perimetr) se kotví talířovými hmoždinkami po obvodě a do plochy. Minimální množství hmoždinek, aby deska byla zakotvena po obvodě i v ploše je 6 ks/m2. Návrh hmoždinek pro kotvení ETICS: Upevnění kontaktních zateplovacích systémů(etics) v nichž tvoří tepelnou izolaci desky z pěnového polystyrenu EPS nebo z minerální vlny MW se navrhuje dle ČSN Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) - Návrh a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladem. Norma ČSN navazuje na ČSN a podrobně specifikuje postup při návrhu mechanického upevnění ETICS hmoždinkami pro systémy s charakteristickou plošnou hmotností vnějšího souvrství nejvýše 20 kg/m2. Úprava povrchu izolantu a vyztužení exponovaných míst: Přebroušení izolantu: Po ověření rovinatosti povrchu se případné nerovnosti upravují přebroušením brusným papírem na hladítku většího rozměru, např. 250x500 mm. V případě degradace polystyrénových desek z důvodu delší prodlevy (obvykle více než 14 dní) mezi nalepením a další úpravou je třeba povrch přebrousit celoplošně. Po broušení izolantu před vytvářením základní vrstvy je důležití podklad dobře očistit od volných částic. Vyztužení exponovaných míst: Všechny volně přístupné hrany a rohy např. nároží objektů, ostění otvorů apod. se doporučuje 11

12 vyztužit vtlačením vhodné lišty do předem nanesené vrstvy stěrkové hmoty. Rohy otvorů se vyztuží diagonálně umístěnými pruhy skleněné síťoviny o rozměrech min cca 200 x 300 mm opět vtlačením do předem nanesené stěrkové hmoty. Přechody mezi dvěma druhy izolantu (např. EPS a MW) se upravují zesilujícím pásem skleněné síťoviny v šířce 300 mm. Dilatace: V rámci provádění vyztužování hran se provádí také osazení dilatačních lišt do předem nanesené stěrkové hmoty. Dilatace se provádí pouze na základě návrhu v projektové dokumentaci, žádná obecná pravidla případných maximálních dilatačních celcích nejsou stanovena. Dilatace systému se provádí zpravidla v místech případné dilatace podkladní konstrukce. Vytvoření základní vrstvy: Příprava stěrkové hmoty: K přípravě stěrkové hmoty se použije pouze čistá voda. Hmota se připraví postupným vmícháním jednoho pytle stěrkové hmoty do předepsaného množství vody. K materiálům není dovoleno přidávat žádné přísady. Konkrétní postup přípravy, míchání a zpracování stěrkové hmoty (množství vody, čas odstání, doba zpracovatelnosti, povětrnostní podmínky apod.) je popsán v technickém listu těchto výrobků. Provádění základní vrstvy: Základní vrstva se provádí plošným zatlačením skleněné síťoviny do stěrkové hmoty nanesené na podklad z izolantu EPS tak, že se odvíjí pás síťoviny odshora dolů a zároveň se vtláčí nerezovým hladítkem do tmelu od středu k okrajům (viz obr. 17). Skleněná síťovina musí být uložena do předem nanesené stěrkové hmoty na povrchu izolantu a následně překryta stěrkovou hmotou. Po zahlazení stěrkové hmoty nerezovým hladítkem nesmí být viditelná skleněná síťovina. Pokud není skleněná síťovina dostatečně zakryta vrstvou stěrkové hmoty, je třeba provést aplikaci druhé vrstvy. Druhá vrstva stěrkové hmoty se provádí bezprostředně po první vrstvě, do ještě měkké předchozí vrstvy stěrkové hmoty. Celková tloušťka základní vrstvy je obvykle 3-6 mm. Skleněná síťovina musí být v poloze 1/2-2/3 tloušťky základní vrstvy, blíže k vnějšímu líci. Vždy musí být dodrženo minimální krytí skleněné síťoviny vrstvou stěrkové hmoty nejméně 1 mm, v místech přesahů síťoviny nejméně 0,5 mm. Při použití profilů s okapničkou (zakládací profily, rohové profily s okapničkou) je třeba základní vrstvu i se síťovinou ukončovat až na spodní hraně profilu. Přesahy a krytí skleněné síťoviny: Jednotlivé pásy skleněné síťoviny se ukládají s minimálním přesahem 100 mm. Místa přesahů skleněné síťoviny (pásy i síť profilů) musí být provedeny tak, aby nebyla narušena rovinatost a bylo zajištěno minimální krytí síťoviny. V místech styku rozdílných typů izolantu bez požadavku na přiznání spáry je nutno zdvojit výztužnou skleněnou síťovinu s přesahem zdvojeného vyztužení nejméně 150mm na každou stranu. Toto pravidlo neplatí v případě požárních pásů výšky 500 nebo 900 mm ve smyslu ČSN Požární bezpečnost staveb Společná ustanovení, CSN Požární bezpečnost staveb Nevýrobní objekty. Zesilující vyztužení: Pokud je předepsáno zesilující vyztužení pro větší mechanickou odolnost zateplovacího systému, ukládají se jednotlivé zesilující pásy na sraz bez přesahů předem před prováděním základní vrstvy, přeložení základní vrstvy se dodrží. Upravení a rovinatost základní vrstvy: Povrch základní vrstvy nesmí vykazovat nerovnosti, které by se projevily následně v povrchové úpravě nebo znemožňovaly její správné provedení. Požadavek na rovinnost základní vrstvy je určen především druhem omítky. Doporučuje se, aby hodnota odchylky rovinnosti na délku jednoho metru nepřevyšovala hodnotu odpovídající 12

13 velikosti maximálního zrna omítky zvýšenou o 0,5 mm. Úprava ostění: Spáry mezi systémem a jinou konstrukcí (např. oplechování nebo výplně otvorů apod.) se doporučuje upravit vhodnou lištou nebo trvale pružným těsnícím materiálem odolávajícím povětrnosti tak, aby se zamezilo průniku vlhkosti do systému (viz obr. 19 a 20). Provádění povrchových úprav: Penetrace: Základní vrstva se před prováděním povrchové úpravy penetruje podkladním nátěrem určeným pro daný typ povrchové úpravy ke zvýšení přídržnosti povrchové úpravy a ke snížení savosti podkladu. Penetrace se provádí po vyzrání základní vrstvy minimálně však po 5 dnech. Podkladní nátěr se nanáší válečkem nebo štětcem. Následná povrchová úprava se provádí po zaschnutí penetračního nátěru dle místních klimatických podmínek, minimálně však po 12 ti hodinách. Volba barevného odstínu omítky: Fasády s tmavšími barvami vstřebávají více tepla než fasády se světlejšími barvami. Tmavší barevné tóny způsobují větší namáhání fasády prostřednictvím solárního zahřívání v průběhu dne a ochlazováním během noci, nebo prudkých změn počasí. Proto používání tmavých intenzivních barev na zateplovacích systémech nedoporučujeme. Luminiscenční referenční hodnoty se řídí podmínkami jednotlivých výrobců. Použití tmavých barev je možné, pokud nebudou použity na více než 10 % celkové plochy fasády, ale pouze jako dekorativní prvek. Oprava dřevěného obkladu vodorovné podhledy říms: Podhledy říms nevykazují takovou míru poškození, jako svislé stěny. Přesto je vhodné provést ve stejném okamžiku, jako opravu svislých stěn. Nosnou konstrukci střechy tvoří dřevěné vazníky s přesahy do říms. Po odstranění dřevěného podbití vazníků (není předpokládána další konstrukce ještě pod stávajícími palubkami) bude nutné provést přípravu pro aplikaci KZS. Vhodný způsob byl například provedení bednění z dřevoštěpkových (OSB desek) minimálně tl. 15 mm. Tyto desky je třeba důkladně připevnit k vazníkům vhodným typem spojovacího materiálu. V místech, kde je uvažován protipožární pás, doporučuji tyto nahradit nehořlavými cementotřískovými. Tyto plochy budou po té opatřeny EPS polystyrénem 70 F tl. 40 mm. Pro lepení a penetraci podkladu je nezbytně nutné použít vhodné materiály, tj. materiály, které umožňují lepení na cementotřískové a dřevoštěpkové desky! Také kotvy musejí být použity takové, aby bylo s nimi možné kotvit do těchto materiálů! Střecha je uvažována jako odvětrávaná. Po odkrytí bednění podhledu říms je nutné, určit jakým způsobem a případně do římsy osadit provětrávací pruhy, nejspíš v místě návaznosti na krytinu. Ze stávající dokumentace ani visuální prohlídkou to nebylo možné určit a je nutné zachovat stávající systém odvětrání střechy. Respektováno musí být také členění i v této části členění na požární a dilatační úseky. Na roh římsy je vhodné osadit rohovou lištu s okapničnou. Na polystyrén bude po té aplikována vhodná stěrková hmota s výztužnou skelnou tkaninou a finální silikonová omítková směs v odstínu, dle požadavku investora. Výše popsaná úprava podhledu římsy si nejspíše vyžádá i úpravu odvodnění střechy. S nejvyšší pravděpodobností bude nutné povysunout okapové háky a případně ještě střechu doplnit o podokapní plechy. Toto ale nelze přesně určit před rozkrytím stávajícího podbití říms. Ve stávající dokumentaci není toto podrobně řešeno. Stávající hromosvodná soustava je řešena jako podomítkový systém. Proto jej bude potřeba takto zachovat i v novém stavu obkladu stěn a upraven bude muset být hromosvod také v místě římsy, pokud nebude délka lana dostatečná. Po ukončení prací je nutné provést revizi celé hromosvodné soustavy, tak aby byla schopna bezpečného provozu. 13

14 POLOHA OBJEKTOVÝCH DILATAČNÍCH SPÁR, dle stávající PD: - Nutno respektovat i v podhledu římsy a KZS na svislých stěnách osazením dilatačních lišt POLOHA STŘEŠNÍCH POŽÁRNÍCH PÁSŮ VE STŘEŠE, dle stávající PD: - Nutno respektovat i v protipožární úpravě podhledu římsy (cementotřískové desky)!!!!! - Nutno respektovat v novém KZS na svislých stěnách 14

15 Návrh minimální tl. izolantu: VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PODLE KRITÉRIÍ ČSN (2007) Název konstrukce: Porotherm365+EPS80 Rekapitulace vstupních dat Návrhová vnitřní teplota Ti: 20,0 C Návrhová venkovní teplota Tae: -17,0 C Teplota na vnější straně Te: -17,0 C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai: 21,0 C Relativní vlhkost v interiéru RHi: 50,0 % (+5,0%) Skladba konstrukce Číslo Název vrstvy d [m] Lambda [W/mK] Mi [-] 1 Omítka vápenocementová 0,010 0,990 19,0 2 Porotherm 36.5 na maltu obyčej 0,365 0,172 7,0 3 Rigips EPS 70 F Fasádní (2) 0,080 0,039 40,0 4 weber.therm klasik 0,006 0,900 20,0 5 weber.pas extraclean 0,002 0,860 30,0 I. Požadavek na teplotní faktor (čl. 5.1 v ČSN ) Požadavek: f,rsi,n = f,rsi,cr + DeltaF = 0,804+0,000 = 0,804 Vypočtená průměrná hodnota: f,rsi,m = 0,944 Kritický teplotní faktor f,rsi,cr byl stanoven pro maximální přípustnou vlhkost na vnitřním povrchu 80% (kritérium vyloučení vzniku plísní). Průměrná hodnota frsi,m (resp. maximální hodnota při hodnocení skladby mimo tepelné mosty a vazby) není nikdy minimální hodnotou ve všech místech konstrukce. Nelze s ní proto prokazovat plnění požadavku na minimální povrchové teploty zabudované konstrukce včetně tepelných mostů a vazeb. Její převýšení nad požadavkem 15

16 naznačuje pouze možnosti plnění požadavku v místě tepelného mostu či tepelné vazby. II. Požadavek na součinitel prostupu tepla (čl. 5.2 v ČSN ) Požadavek: U,N = Vypočtená hodnota: U = 0,30 W/m2K 0,23 W/m2K U < U,N... POŽADAVEK JE SPLNĚN. Vypočtený součinitel prostupu tepla musí zahrnovat vliv systematických tepelných mostů (např. krokví v zateplené šikmé střeše). III. Požadavky na šíření vlhkosti konstrukcí (čl. 6.1 a 6.2 v ČSN ) Požadavky: 1. Kondenzace vodní páry nesmí ohrozit funkci konstrukce. 2. Roční množství kondenzátu musí být nižší než roční kapacita odparu. 3. Roční množství kondenzátu Mc,a musí být nižší než 0,1 kg/m2.rok, nebo 3% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot). Limit pro max. množství kondenzátu odvozený z min. plošné hmotnosti materiálu v kondenzační zóně činí: 0,036 kg/m2,rok (materiál: Rigips EPS 70 F Fasádní (2)). Dále bude použit limit pro max. množství kondenzátu: 0,036 kg/m2,rok Vypočtené hodnoty: V kci dochází při venkovní návrhové teplotě ke kondenzaci. Roční množství zkondenzované vodní páry Mc,a = 0,0301 kg/m2,rok Roční množství odpařitelné vodní páry Mev,a = 1,6365 kg/m2,rok Vyhodnocení 1. požadavku musí provést projektant. Mc,a < Mev,a POŽADAVEK JE SPLNĚN. Mc,a < Mc,N POŽADAVEK JE SPLNĚN. Teplo 2009, (c) 2008 Svoboda Software 16

17 Závěrečná upozornění: Způsob opravy nevyhovujícího dřevěného obkladu byl proveden v souladu s požadavky investora. Tento dokument nenahrazuje dokumentaci pro stavení povolení ani provedení stavby!!!!! Vzhledem k povaze prací doporučuji konzultovat s místním stavebním úřadem, zda pro provedení není nutné ohlášení nebo stavební povolení. Dále by měl být záměr konzultován s místně příslušným orgánem požární ochrany, a pokud to bude jejich požadavek, mělo by být zpracováno požárně bezpečnostní řešení stavby. V Českých Budějovicích Ing. Hana Šítalová CERTIGO s.r.o 17

18 SOUPIS PRACÍ 18

19 VÝKAZ VÝMĚR 19