Řízení rizik firmy v oblasti IT

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomick{ fakulta Řízení rizik firmy v oblasti IT Bakal{řsk{ pr{ce Vedoucí pr{ce: Ing. Josef Zrůst Autor: Jitka Sobkov{ Brno 2011

2

3 Poděkov{ní Na tomto místě bych r{da poděkovala panu Ing. Josefu Zrůstovi za věnovaný čas, cenné připomínky a odborné rady, kterými mi přispěl k vypracov{ní této bakal{řské pr{ce. D{le děkuji jednateli firmy Synetix, s. r. o. Michalu Jelínkovi za ochotu, poskytnuté informace a zajímavé postřehy z podnik{ní v oblasti IT služeb.

4 Prohlašuji, že jsem bakal{řskou pr{ci Řízení rizik firmy v oblasti IT vypracovala samostatně pod vedením Ing. Josefa Zrůsta a uvedla v ní všechny použité liter{rní a jiné odborné zdroje, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne 27. května 2011

5 Abstract SOBKOVÁ, J. IT Company Risk Management. Bachelor Work. Brno: MENDELU, The topic of this bachelor thesis is a risk management in a company entering the Slovak IT market. The bussines risks are identified in a more general manner at first, using Macroenvironment and Branch analysis, and subsequently examined to highlight the most serious ones. The potential financial loss for the company is calculated, which is followed by determining the possibility and consequences of the risk-realization. The conclusion of this thesis is a formulation of final recommendations concerning risk-management for the company directorate. Keywords Risk, Threats, Risk Classification, Risk Management, Risk Assessment. Abstrakt SOBKOVÁ, J. Řízení rizik firmy v oblasti IT. Bakal{řsk{ pr{ce. Brno: MENDELU, Předmětem bakal{řské pr{ce je identifikace a řízení rizik podniku vstupujícím na slovenský IT trh. Nejprve jsou rizika identifikov{na v obecné rovině za pomoci analýzy makroprostředí a oborové analýzy a vybr{na ta nejz{vaznější. Je vyčíslena výše škody, kter{ při realizaci daných rizik podniku hrozí, stanovena pravděpodobnost jejich uskutečnění a určena významnost. Výsledkem pr{ce je formulace z{věrečných doporučení řízení rizik pro management firmy. Klíčov{ slova Riziko, hrozby, klasifikace rizik, risk management, postoj k riziku.

6 Obsah 6 Obsah 1 Úvod 7 2 Cíl pr{ce a metodika 8 3 Liter{rní rešerše Původ slova riziko Definice rizika Klasifikace rizik Risk management Proces risk managementu Vlastní pr{ce Představení a historie společnosti Identifikace rizik Analýza makroprostředí Analýza oborového prostředí Identifikovan{ rizika Selekce rizik Stanovení významnosti rizik Z{važnost Pravděpodobnost N{vrhy na eliminaci rizik Diskuze 43 6 Z{věr 44 7 Seznam použité literatury a zdrojů 45

7 Úvod 7 1 Úvod Veškeré oblasti lidského života jsou denně vystaveny velkému množství nejrůznějších rizik. V dnešním moderním světě se věda dynamicky vyvíjí a vznikají tak neust{le nové technologie. S nimi je spojen i vznik nových rizik, kterým dříve nebylo nutné čelit. Rizikům je vystaven nejen každý jednotlivec, ale i každý podnikatelský subjekt. Většinou je přitom riziko ch{p{no jen ve smyslu jeho negativní str{nky, tedy jako něco, co daný subjekt může nějakým způsobem ohrozit. Zvl{d{ní rizik představuje jeden z velice důležitých předpokladů pro úspěšné podnik{ní. Snaha podnikatelských subjektů nebezpečí odstraňovat, nebo alespoň minimalizovat, postupně vedla ke vzniku risk managementu, neboli česky k řízení rizik. Jeho úkolem je jednotliv{ současn{ i budoucí rizika identifikovat, analyzovat, ohodnotit a nad{le sledovat. Dalším jeho úkolem je pak navrhnout takov{ opatření, kter{ by rizika co nejvíce eliminovala při co nejnižších možných n{kladech. Někter{ rizika musí podniky eliminovat ze z{kona. Z{koník pr{ce například ukl{d{ povinnost zaměstnavateli zajistit zaměstnancům bezpečnost při pr{ci a tedy minimalizovat ta rizika, kter{ by mohla jejich zdraví při výkonu pr{ce ohrozit či trvale poškodit. Metod jak může firma riziko snižovat je několik. Firma může riziko přenést na jiný subjekt (např. pojištění, leasing, faktoring, bankovní z{ruka, akreditiv), pokusit se zmírnit dopad určitého rizika na podnik dodatečným opatřením nebo se může danému riziku vyhnout tím, že daný projekt neuskuteční. V současném ekonomickém prostředí, které proch{zí neust{lými změnami, je řízení rizik pro každou firmu velmi významné, neboť jejich podceněním se může podnik dostat do v{žných finančních potíží, které mohou vést až k jeho krachu. Kvalitní a soustavné řízení rizik může omezit chybn{ rozhodnutí a s nimi spojené zbytečné vysoké n{klady. Manažeři by proto neměli ignorovat sign{ly změn v okolním prostředí podniku a odkl{dat sv{ rozhodnutí na neurčito s nadějí, že změny pominou a situace se nějak vyřeší sama. Tendence sign{ly opomíjet je také d{na tím, že téměř ž{dné opatření na snížení rizika není bez n{kladů a firm{m se leckdy může zd{t jejich financov{ní jako zbytečně vyhozené peníze. Při řízení rizik je důležité si uvědomit, že určitým rizikům bude firma čelit vždy. Zcela vymýtit rizika je totiž prakticky nemožné. Cílem pr{ce je analyzovat rizika firmy při vstupu na slovenský IT trh a navrhnout strategie, jak jednotliv{ rizika snižovat.

8 Cíl pr{ce a metodika 8 2 Cíl pr{ce a metodika Hlavním cílem této bakal{řské pr{ce je formulovat doporučení pro řízení rizik, kter{ vych{zí z analýzy rizik. Pr{ce se člení na dvě č{sti teoretickou a praktickou. Teoretick{ č{st se zaměřuje na charakteristiku z{kladních pojmů, popisuje analýzu rizika a vysvětluje proces řízení rizik z teoretického hlediska. Praktick{ č{st pr{ce se týk{ konkrétního podnikatelského subjektu, kdy za pomoci teoretické č{sti jsou vypracov{ny jednotlivé dílčí cíle, které vedou ke splnění cíle hlavního. Dílčím cílem číslo jedna je zpracov{ní liter{rní rešerše z oblasti řízení rizik pomocí odborné literatury. Dílčím cílem číslo dva je identifikace možných rizik, kter{ by firmu mohla při vstupu na slovenský trh ohrozit. Dílčím cílem číslo tři je selekce nejvýznamnějších rizik. Dílčím cílem číslo čtyři je určení pravděpodobnosti a velikosti hrozící škody. Dílčím cílem číslo pět je formulace doporučení pro řízení rizik. Liter{rní rešerše je zpracov{na na z{kladě studia a deskripce odborné literatury zabývající se problematikou řízení rizik. Pro identifikaci rizik v této bakal{řské pr{ci jsou zvoleny n{stroje strategické analýzy podnikatelského prostředí PEST analýzy podle autorů Srpové a Řehoře (2010) a Porterova modelu pěti hybných sil, který byl proveden dle Portera (1994). PEST analýza dělí makroprostředí podniku do čtyř č{stí: politicko-pr{vní mapuje legislativu Slovenska a směrnice EU pro vnitřní trh, ekonomické popisuje jednotlivé ekonomické ukazatele, soci{lní a kulturní mapuje využív{ní a způsob připojení obyvatel k internetu, technické a technologické nastiňuje vývoj IT prostředí. Porterův model pěti hybných sil analyzuje firemní dodavatele, odběratele, konkurenty, nově vstupující firmy na trh a substituty. Při selekci rizik byla posuzov{na jejich významnost na z{kladě pravděpodobnosti uskutečnění, výše potencion{lní škody a schopnosti firmy dané riziko ovl{dat. Pravděpodobnost byla určena pomocí řízeného rozhovoru s majiteli a zaměstnanci firmy Synetix, s. r. o., škoda byla vypočtena podle předpokl{d{-

9 Cíl pr{ce a metodika 9 ných n{kladů a výše přepokl{daného ušlého zisku vypočítaného pomocí průměrné ziskové marže z objemu oček{vané tržby při uskutečnění rizika. Z{věrečn{ doporučení jsou formulov{na dle strategií řízení rizik 4T, kter{ jsou blíže pops{na v liter{rní rešerši. Při jejich volbě jsem vych{zela z doporučení pro řízení rizik Smejkala a Raise (2006). N{klady u jednotlivých strategií jsou uvažov{ny v časovém r{mci jednoho roku. Data a potřebné informace pro tuto bakal{řskou pr{ci jsou získ{na z relevantních internetových zdrojů, slovenské legislativy a řízených rozhovorů se z{stupci firmy Synetix, s. r. o.

10 Liter{rní rešerše 10 3 Liter{rní rešerše 3.1 Původ slova riziko Kořeny slova riziko lze vysledovat v arabštině, latině i řečtině. Arabské slovo risq označuje vše, z čeho může být zisk, a m{ význam n{hodného a příznivého výsledku. Latinské slovo riscum se naopak vztahovalo k pochybnostem v lodní dopravě, a použív{ se pro n{hodnou, ale i nepříznivou ud{lost. Řeck{ odvozenina arabského slova risq význam jak negativní, tak i pozitivní (Merna, 2007). Dnešní ch{p{ní rizika však není jednotné a v odborné literatuře a stejně tak i v praxi se můžeme setkat s mnoha poněkud odlišnými pojetími, kter{ se zaměřují především na jeho negativní str{nku (Veber a kol., 2009). 3.2 Definice rizika Jedna obecně přijíman{ definice rizika neexistuje, naopak těchto definic je cel{ řada. Srpov{ a Řehoř (2010) ch{pou riziko jako negativní odchylku od cíle, které je spojeno s negativními dopady na firmu. Obdobně ch{pe riziko Antuš{k (2009) - jako abstraktní veličinu odvozenou od hrozby, kter{ představuje možnost vzniku ud{losti s výsledkem odchylným od předpokl{daného cíle, a to s určitou objektivní matematickou nadějí či statistickou pravděpodobností. Naopak Rais (2006) vysvětluje riziko jako míru ohrožení aktiva (míru nebezpečí), že se uskuteční hrozba a dojde ke vzniku škody. Mezi další definice rizika lze uvést: možnost (pravděpodobnost) vzniku ztr{ty, možnost výskytu ud{lostí, které znemožní či ohrozí dosažení daných cílů organizace, variabilita, resp. nejistota možných výsledků určitých procesů či aktivit, možnost výskytu odchylek (negativních i pozitivních) od oček{vaných cílů, pravděpodobnost výskytu odlišných výsledků od výsledků pl{novaných (Veber a kol., 2009). Různé definice rizika mají podle Zuz{ka a Königové (2009) společné tři prvky časový r{mec, v němž se o riziku uvažuje, pravděpodobnost výskytu ud{losti a míru z{važnosti důsledků. Riziko lze tedy vyj{dřit jako logický součin pomocí tzv. rovnice rizika: Riziko = pravděpodobnost výskytu ud{losti * z{važnost dopadu

11 Liter{rní rešerše 11 V hovorové řeči pak riziko obvykle označuje takovou situaci nebo jedn{ní, které se vyznačuje vysokou pravděpodobností nezdaru (Kislingerov{, 2009). Od rizika je potřeba odlišovat pojem nejistota. Podle Hnilici a Fotra (2009) je riziko vždy spojeno s akcí, aktivitou či projektem s nejistými výsledky, které ovlivňují (často finanční) situaci objektu, který danou akci realizuje. Nejistota je naopak ch{p{na jako neschopnost spolehlivého odhadu budoucího vývoje rizikových faktorů ovlivňujících výsledky aktivit či projektů daného subjektu. Obdobně nejistotu ch{pe Dvoř{ček (2005), tedy jako neschopnost přesně určit pravděpodobnost, že určit{ ud{lost nastane. Podnikatel či manažer může mít k riziku tři různé přístupy (Souček, 2005): Averzi rozhodovatel se snaží vyhnout vysoce rizikovým projektům a vybír{ si ty m{lo rizikové. Nízk{ rizikovost je ovšem často spojena s nízkým výnosem. Sklon rozhodovatel se sklonem k riziku naopak d{v{ přednost značně rizikovým projektům, kde je možnost dosažení zvl{ště dobrých výsledků, ačkoli mu hrozí veliké ztr{ty. Neutr{lní postoj u těchto rozhodovatelů jsou projekty považov{ny z hlediska zisku za rovnocenné. 3.3 Klasifikace rizik Riziko lze členit z mnoha aspektů. V jednotlivých publikacích zabývajících se problematikou rizika proto naléz{me odlišné klasifikace. Mezi z{kladní způsoby třídění, které uv{dí Souček (2005), patří: Riziko podnikatelské obsahuje negativní i pozitivní str{nku, zatímco čisté riziko m{ pouze str{nku negativní. U čistého rizika tedy existuje pouze nebezpečí vzniku z{porných odchylek od ž{doucího stavu, u podnikatelského rizika může nastat i kladn{ (ž{doucí) odchylka. Systematické riziko vyplýv{ z celkového ekonomického vývoje, je vyvol{- no společnými faktory a postihuje všechny subjekty v oblasti podnik{ní. Zdrojem systematického rizika jsou např. změny legislativy, celkové změny v r{mci tržního cyklu, růst či pokles cen energií apod. Někdy býv{ označov{no jako tržní či nediverzifikovatelné. Riziko nesystematické je specifické pro jednotlivé hospod{řské jednotky, resp. jejich projekty. Příčinami toho rizika můžou být např. selh{ní klíčového dodavatele, vstup nového konkurenta na trh, zavedení nového substitučního výrobku aj. Jinou definici uv{dí Tichý (2006). Podle něj je systematickému riziku vystaveno vždy několik projektů z{roveň. Naopak nesystematické riziko

12 Liter{rní rešerše 12 se vztahuje jen k jednomu projektu, na ostatních projektech je nez{vislé a d{ se na ně č{stečně přenést. Vnitřní rizika se vztahují k faktorům uvnitř firmy. Jedn{ se např. o nedostatek pracovní síly či zastaralé vybavení. Zdrojem vnějších rizik jsou faktory vztahující se k externímu okolí hospod{řské jednotky. Jedn{ se o faktory makroekonomického i mikroekonomického charakteru. Podle Zuz{ka a Königové (2009) se do vnějších i vnitřních rizik promítají rizikové faktory z jiných oblastí a samotný podnik může míru rizika ovlivnit jen omezeně. Jako ovlivnitelné riziko jsou ch{p{ny rizikové faktory, kter{ lze oslabit opatřeními zaměřeným na jejich příčiny vzniku zvýšením kvalifikace pracovníků, zvýšení kapacity skladovacích prostor apod. Neovlivnitelné riziko nelze snižovat působením na jeho příčiny. Scholleov{ (2007) doplňuje, že při neovlivnitelném riziku lze přijmout opatření, kter{ snižují nepříznivé n{sledky formou pojištění Prim{rní riziko zahrnuje kompletně všechny faktory, které daný subjekt ohrožují. Sekund{rní riziko je pak důsledkem k provedení opatření, které mělo prim{rní riziko snížit. Riziko ve f{zi přípravy a realizace představuje veškeré rizikové faktory, které mohou ohrozit splnění termínu dokončení projektu, jeho kvality či překročení investičních n{kladů. Rizikem ve f{zi provozu jsou všechny druhy rizik ovlivňující hospod{řské výsledky při provozu projektu, např. růst cen jednotlivých vstupů (materi{lu, pr{ce, energií), změny cen nabízených produktů. Významné je taktéž členění rizik podle jejich věcné n{plně. Veber a kol. (2009) rozlišuje rizika: technicko-technologick{ spojen{ s vědeckotechnickým pokrokem, např. nové technologie, produkty, technologické postupy, výrobní spočívající v nedostatku surovin, materi{lů, energií, pracovních sil, poruchy dodavatelů, ekonomick{ reprezentovan{ růstem cen energií, surovin, seri{lů, služeb, tržní spojen{ s úspěšností produktů na trhu, finanční dostupnost zdrojů financov{ní a dost{t splatným z{vazkům, dle Raise (2006) finanční rizika zahrnují vztah mezi subjektem a jměním, o které může subjekt přijít, legislativní dle Zuz{ka a Königové (2009) jsou důsledkem nepříznivých změn pro podnik v legislativě vlastní země nebo zemi obchodu. Např. změny daňových z{konů, protimonopolních opatření, celní politiky aj.,

13 Liter{rní rešerše 13 politick{ rizika, kter{ jsou zdrojem politické nestability, dle Raise (2006) jsou politick{ rizika vyvol{v{na makroekonomickou politikou vl{dy nebo nez{konnou činností, environment{lní rizika v podobě daní spojených s využív{ním neobnovitelných zdrojů, n{kladů na odstranění škod vzniklých na životním prostředí, na zpřísnění opatření na ochranu životního prostředí, spojen{ s lidským činitelem vyplývající z úrovně zkušeností a schopností všech relevantních subjektů především managementu organizace, informační rizika plynoucí z především ze selh{ní informačních systémů, zabezpečení dat a softwaru před zneužitím (manipulace s daty, kr{deže firemního tajemství, zneužití hesel apod. (Zuz{k, Königov{, 2009), z{sahy vyšší moci např. hav{rie výrobních zařízení, nebezpečí živelných katastrof, teroristické útoky. 3.4 Risk management V oblasti risk managementu existuje mnoho termínů a nejrůznějších definic. Většina autorů se však shoduje, že se jedn{ o neust{lý a komplexní systém v r{mci celé organizace, který m{ za cíl regulovat rizika ohrožující podnik. Smejkal a Rais (2010) uv{dí, že řízení rizik je proces, při němž se podnik snaží zamezit působení již existujících nebo budoucích rizikových faktorů a navrhuje řešení, které než{doucí účinky eliminuje a z{roveň umožňuje využít příležitostí působení pozitivních vlivů. Veber a kol. (2009) risk management definuje jako systematický a koordinovaný způsob pr{ce s riziky, který je uplatňov{n v r{mci celé organizace a který zahrnuje všechny procesy a všechny druhy rizik při respektov{ní jejich vz{jemných vazeb. Dle Zuz{ka a Königové (2009) je řízení rizik nutné integrovat nejen do formulace podnikových cílů, ale i do podnikové strategie a běžné podnikatelské činnosti. Na řízení rizik tedy nelze pohlížet odděleně a bez vazby na další aktivity podniku. Samotný proces poté definují jako permanentní aktivitu, kter{ rizika nejen identifikuje a popisuje, ale i analyzuje, vyhodnocuje a n{sledně kontroluje. Kafka (2009) dod{v{, že jednotný a systematicky uplatňovaný risk management pom{h{ organizacím předch{zet nehospod{rnosti a neefektivnosti v řízení podniku. Z{kladním cílem risk managementu je dle Vebera a kol. (2009) zajištění přežití firmy (tj. minimalizace nebezpečí výrazných finančních a jiných hrozeb ohrožující samotnou existenci subjektu), resp. udržení (či zvýšení pravděpodobnosti tohoto udržení) podnikatelské prosperity subjektu. Naopak dle Tiché-

14 Liter{rní rešerše 14 ho (2006) je hlavním cílem managementu rizika zajistit dodržení rozpočtu a lhůty realizovaného projektu. Management rizika většinou však sleduje větší počet cílů. Smejkal a Rais (2006) upozorňují, že při vytv{ření cílů risk managementu je důležit{ jejich konzistence s cíly na úrovni strategického řízení firmy. Tichý (2006) rozezn{v{ dva možné způsoby manažerského řízení rizik, a to spont{nní (intuitivní), kdy se rozhodovatel musí rozhodnout zpravidla velmi rychle a bez stanoveného postupu, a systematické (organizované), kdy rozhodov{ní podléh{ nějakému předem definovaného programu. Ve vztahu k risk managementu je vhodné zmínit i oblast rizikového inženýrství. Tyto dva pojmy od sebe odlišuje Tichý (2006). Rizikové inženýrství je dle něj technicko-ekonomick{ disciplína, kter{ se zaměřuje na analytickou str{nku rizika a slouží k vytvoření podkladů, které n{sledně slouží k rozhodov{ní o projektu. Vztahy risk managementu v r{mci podniku zobrazuje n{sledující obr{zek: Obr. 1 Kontinuum nebezpečí a rizika, jeho řízení a ovl{d{ní (Tichý, 2006, str. 200)

15 Liter{rní rešerše Proces risk managementu Obecný postup v procesu risk managementu lze rozdělit dle Vebera a kol. (2009) do n{sledujících sedmi č{stí: 1. Vymezení kontextu a cílů managementu rizika Smyslem vymezení kontextu je především jasn{ specifikace externího i interního prostředí, ve kterém se podnik nach{zí a stanovení cílů řízení rizika v n{vaznosti na strategické cíle podniku. Důležité je vymezení tzv. podnikové kapacity, kter{ vyjadřuje obvykle jako největší možn{ finanční ztr{ta, kterou je firma schopna přežít (neovlivní existenci firmy). Velikost přijatelného rizika je pak dan{ takovou výší ztr{ty, kterou je firma schopna přijmout v r{mci své rizikové kapacity (Veber a kol., 2009). 2. Identifikace rizik Cílem identifikace rizik dle Kafky (2009) je získat přehled o všech možných rizikových faktorech a ud{lostech, které mohou mít vliv na dosahov{ní jednotlivých cílů organizace. Je nutné detailně identifikovat a popsat vše, co se může v organizaci st{t. K identifikaci rizik či jejich faktorů lze využít určité n{stroje. Mezi nejvýznamnější dle Hnilici a Fotra (2009) patří: 2.1. Kontrolní seznamy (check listy), resp. katalogy rizik, které poskytují vyčerp{vající přehled potencion{lních faktorů rizik firmy či jejích aktivit. Uplatněním seznamů se snižuje nebezpečí, že se některé riziko opomene Řízené rozhovory s experty a skupinové diskuze. Tyto diskuze mohou mít formu brainstormingových schůzek, kde skupinku tvoří jak experti, tak i zaměstnanci firmy. Týmov{ pr{ce umožňuje sdílení informací a zkušeností a podněcuje kreativitu podstatnou pro identifikaci rizik. Souček (2005) doplňuje, že v průběhu diskuze je zak{z{na kritika vyjadřovaných n{zorů N{stroje strategické analýzy podnikatelského prostředí (PEST analýza, Porterův model pěti hybných sil, SWOT analýza, sloužící především pro identifikaci vnějších rizik a pro vnitřní prostředí, Hodnotový řetězec podle Portera či analýza 7S Kognitivní (myšlenkové mapy), které představují grafický způsob zobrazení jednotlivých rizikových faktorů a jejich vz{jemných vazeb.

16 Liter{rní rešerše Stanovení významnosti rizika Identifikovaný rizikům je třeba věnovat diferencovanou pozornosti v souladu s jejich významem. Je důležité zaměřit úsilí na významn{ rizika a přehlížet rizika m{lo důležit{. Ke stanovení významu rizik slouží především metody analýza citlivost a matice hodnocení rizik (Veber a kol., 2009): 3.1. Analýza citlivosti technika, kter{ zjišťuje, do jaké míry se změny jedné nebo více položek promítnou do konečných výsledků (Schwalbe, 2007). Pokud změna faktoru vyvol{ pouze malou změnu daného kritéria, pak se faktor považuje za nedůležitý (Fotr, Souček, 2005) Matice hodnocení rizik je n{stroj expertního hodnocení založeným na zkušenostech a znalostech pracovníků firmy, externích expertů a dalších subjektů z oblasti, kam dané faktory věcně příslušejí. Významnost jednotlivých rizik je d{na kombinací pravděpodobnosti vzniku negativních dopadů a jejich z{važnosti (Souček, 2005). Určitý faktor rizika je pak tím významnější, čím pravděpodobnější je jeho výskyt a čím vyšší jsou důsledky negativního vlivu (Veber a kol., 2009). 4. Měření rizika Každ{ kvantifikace dle Tichého (2006) je ovlivněna množstvím informací a povahou nebezpečí, přičemž největší obtíží při kvantifikaci rizika je nedostatek spolehlivých vstupních dat. Dle Smejkala a Raise (2010) výše rizika vyplýv{ z hodnoty daného aktiva, jeho zranitelnosti a úrovně hrozby. Poukazují taktéž na fakt, že čím vyšší je pravděpodobnost, že nepřízniv{ ud{lost nastane, tím větší je pravděpodobnost odchylky od chtěného výsledku, a tím větší je riziko Pravděpodobnost Existují dvě hlavní metody, které se používají při stanovení pravděpodobnosti rizik kvalitativní a kvantitativní. Kvalitativní metoda se skl{d{ ze sestavení seznamu rizik a popisu jejich pravděpodobných výstupů. Zahrnuje rovněž vyhodnocení, jehož výsledkem není numerick{ hodnota. Tato metoda naopak popisuje povahu rizika a pom{h{ zlepšit jeho pochopení (Merna, Althani, 2007). Rizika jsou vyj{dřena pravděpodobností 0 1, jsou obodov{na 1 až 10, nebo určena slovně malé, střední, nízké, přičemž úroveň je určov{na obvykle kvalifikovaným odhadem, jedn{ se tedy o subjektivní hodnocení rizika. Tyto metody jsou jednodušší a rychlejší, jejich negativem je ovšem jist{ subjektivita. Navíc tím,

17 Liter{rní rešerše 17 že chybí jednoznačné finanční vyj{dření, je kontrola efektivnosti n{- kladů znesnadněna (Smejkal, Rais, 2010). Kvantitativní metoda často zahrnuje použití počítačových modelů, které pro vedení analýzy používají statistické údaje (Merna, Althani, 2007). Pomocí kvantitativní analýzy je získ{n aktualizovaný seznam rizik obsahující přesnou kvantifikaci pravděpodobnosti vzniku rizika a hodnoty, kter{ je jeho působením ohrožena (Svozilov{, 2006) Zranitelnost Zranitelností je ch{p{n nedostatek, slabina nebo stav analyzovaného aktiva, který může hrozba využít a tak ho negativně ovlivnit. Zranitelnost vyjadřuje, jak citlivé je aktivum na působení dané hrozby. Úroveň zranitelnosti je d{na jeho citlivostí (n{chylnost aktiva být hrozbou poškozeno) a kritičností (důležitostí aktiva pro daný podnik) Hrozba G{la, Pour a Toman (2006) hrozbu ch{pou jako možnost využít zranitelné místo aktiva k útoku na toto aktivum, zatímco Zuz{k a Königov{ (2009) ji definují jako zdroj nebezpečí, který může způsobit škodu. Hrozbu jako zdroj potencion{lní škody ch{pe i Kafka (2009). Škoda může být stanovena absolutní hodnotou ztr{t, do které jsou zahrnuty n{klady na znovuobnovení činnosti aktiva, nebo n{klady na odstranění n{sledků škod způsobených hrozbou (Rais, 2006). Dle Vebera a kol., (2009) slouží k vyj{dření firemního rizika především statistické charakteristiky variability (zisku, rentability, caschflow apod.), kterými jsou rozptyl, směrodatn{ odchylka, variační koeficient a n{stroje založené na konceptu Value at Risk (VaR). Nedostatkem uvedených statistických charakteristik variability je nutnost symetrického rozdělení pravděpodobnosti kritéria, vzhledem ke kterému se toto riziko určuje. Požadavek na symetričnost nemusí být splněn, při použití konceptu Value at Risk (VaR), jehož z{kladem je stanovení hodnoty kritéria, kter{ bude či nebude překročena s předem určenou pravděpodobností. V případě, že existuje několik m{lo klíčových rizikových faktorů, z nichž každý nabýv{ dvě až tři hodnoty, používají se pravděpodobnostní stromy. Ty mají podobu grafu, který je složen z kroužků, tzv. uzlů a hran, kdy uzly představují rizikové faktory a hrany možné hodnoty těchto faktorů (Souček, 2005).

18 Liter{rní rešerše Hodnocení rizik a rozhodov{ní za rizika V této f{zi se posuzuje přijatelnost rizika rozhodov{ní o způsobech jeho zvl{d{ní, kdy se využívají výsledky měření rizik a do určité míry i matice hodnocení rizik. O přijatelnosti rizika je poté rozhodnuto vzhledem ke stanovené rizikové toleranci, tj. výši rizika, kterou je firma ochotna akceptovat. V případě nepředkročení této hranice může firma riziko přijmout, bez realizace nějakého protiopatření. Jedn{ se o tzv. retenci (zadržení) rizika (Veber a kol., 2009), viz níže. Pokud je riziko posouzeno jako nepřijatelné, je třeba rozhodnout o dalším postupu jeho řízení. 6. Snižov{ní rizika. Postupy, jak podnikatelsk{ rizika snižovat jsou obvykle zaměřeny na snížení (redukci, či v krajním případě eliminaci): příčin vzniku rizika, negativních důsledků rizika (Vod{ček, Vod{čkov{, 2009). Existuje cel{ řada postupů jak zvolit opatření proti riziku, většina z nich se d{ přiřadit k jedné ze čtyř strategií rozhodov{ní o riziku, schnutých pod označením Take, Treat, Transfer, Terminate, souhrnně se označující logem 4T (Tichý, 2006): 6.1. Strategie Take česky převzít, některé zdroje hovoří o strategii retence (zadržení) rizika. Firma je schopna vypoř{dat se s případnými negativními dopady výskytu rizika za pomoci vlastních zdrojů (Hnilica, Fotr, 2009). Dle Tichého (2006) se použív{ se v momentě, kdy dojde ke zjištění, že nejméně n{kladným opatřením je ž{dné opatření Strategie Treat česky ošetřovat, strategie založen{ na ošetření nastalých rizik. Tichý (2006) rozezn{v{ tři z{kladní způsoby ošetřov{ní rizik: Prevenci snížení nebo eliminace některých nebo všech rizik. Prevenci rizika je možné provést dvěma způsoby proaktivně a reaktivně. Proaktivní prevencí se rozumí předejití nebezpečí zamezením jeho vzniku, např. přestavbou portfolia rizika, reaktivní prevence pak znamen{ přípraua na realizaci nebezpečí Diverzifikaci přeskupení nebo i zvětšení počtu rizik, kdy vzrůst jednoho rizika či přid{ní dalšího m{ za n{sledek pokles jiného rizika. V konečném důsledku je celkové riziko nižší. Diverzifikovateln{ jsou ovšem pouze nesystematick{ rizika. Dle Vod{čka a Vod{čkové (2009) se např. jedn{ o rozšíření spektra prov{děných podnikatelských činností, zvětšení počtu

19 Liter{rní rešerše 19 dodavatelů či odběratelů, rozšíření působnosti podnik{ní do tuzemska či zahraničí Alokaci neboli rozdělení rizik, a to buď centralizací, kdy se všechna rizika soustředí u jedné osoby, nebo decentralizací, kdy se jednotliv{ rizika přidělí těm osob{m, které jsou schopny riziko nejúčinněji ovl{dnout Strategie Transfer - česky přenos, jedn{ se o přesun rizika na třetí osobu. Strategie zahrnuje několik variant, jejichž podstatou je poskytnutí úplaty za přenesení rizika podnikatelskému subjektu, který je ochoten nebo m{ komerční z{jem riziko převzít (Tichý, 2006). Jedn{ se např. o podmínky uzavíraných smluv, pozdějším termínem jejich uzavír{ní, formu pron{jmu (leasing), termínované obchody (Vod{ček, Vod{čkov{, 2009) Strategie Terminate česky ukončit, kdy se riziko eliminuje ukončením projektu. Strategie není bezrizikov{, z{leží na tom, v jaké f{zi se projekt zruší. Rozhodovatel poté čelí riziku neúčasti na projektu, které může v důsledku opuštění trhu způsobit dlouhodobé hospod{řské ztr{ty (Tichý, 2006). Hnilica a Fotr (2009) doplňují, že příliš časté vyhýb{ní se riziku zdůrazňuje jeho negativní str{nku a mnohdy vede k nevyužív{ní příležitostí, což může způsobit horší konkurenční postavení firmy na trhu. Vhodnost použití uvedených metod z{visí na charakteristik{ch daného rizika. Dan{ metoda by měla být použita v momentě, kdy je nejvhodnějším a z{roveň nejméně n{kladným způsobem dosažení cíle vedoucího k eliminaci rizik. Doporučené použití jednotlivých strategií dle Smejkala a Raise (2006) je založeno na kombinaci pravděpodobnosti s tvrdosti 1 každého rizika. Použití jednotlivých metod je uvedeno v n{sledující tabulce: Tab. 1 Doporučené metody pro obecné řešení problému rizika ve firmě Vysok{ pravděpodobnost Nízk{ pravděpodobnost Vysok{ tvrdost Vyhnutí se riziku, redukce Pojištění Nízk{ tvrdost Retence a redukce Retence Zdroj: Smejkal, Rais (2006) 1 Tvrdost rizika znamen{ dopad ztr{ty v případě, že nastane nepřízniv{ situace.

20 Liter{rní rešerše 20 Všechna rizika ovšem nelze podle uvedené kategorizace třídit. Pokud není tvrdost či pravděpodobnost jasně zařaditeln{, mohou být tyto z{sady modifikov{ny úsudkem, zkušenostmi, nebo analogií. Metodu retence rizika navíc není možné použít tam, kde by došlo k porušení pr{vních předpisů (například v oblasti bezpečnosti pr{ce, ochrany osob a majetku, životního prostředí apod.) 7. Monitorov{ní a prověřov{ní systému managementu rizika Podmínky, ve kterých se podnik nach{zí, se neust{le mění a je tedy nutné systém managementu rizika neust{le monitorovat a prověřovat jeho účinnost (Veber a kol. 2009). Pokud se objeví nové rizikové situace, risk management by je měl okamžitě objevit a v r{mci svého procesu vyhodnotit.

21 Vlastní pr{ce 21 4 Vlastní pr{ce 4.1 Představení a historie společnosti N{zev společnosti: Synetix, s. r. o. Pr{vní forma podnik{ní: Společnost s ručením omezeným Sídlo firmy: Kytnerova 7, Brno Adresa pobočky: Koliště 13, Brno Datum z{pisu: Z{kladní kapit{l: Kč Předmět podnik{ní: Maloobchod provozovaný mimo ř{dné provozovny zpracov{ní dat, služby databank, spr{va sítí reklamní činnost a marketing. Jednatelé společnosti a společníci: Michal Jelínek, Pavel Klímek Počet zaměstnanců: 2 Počet externích zaměstnanců: 6 Podle členění dle EU se jedn{ o mikropodnik, tedy o podnik s méně než deseti zaměstnanci a ročním obratem anebo roční účetní rozvahou ve výši do 2 mil. Euro. Podle členění dle ČR se jedn{ o malý podnik do 100 zaměstnanců a s ročním obratem do 30 mil. Kč. Zařazení podniku dle klasifikace ekonomických činností EU CZ-NACE : Činnosti související se zpracov{ním dat a hostingem; činnosti související s webovými port{ly. Nabízené služby: tvorba internetových obchodů a prezentací, navržení a tvorba webdesignu, internetový marketing firem, SEO marketing, PR marketing, webhosting, servis a spr{va již hotových projektů, tvorba analýz internetových prezentací, tvorba aplikačních systémů, tisk reklamních materi{lů, tvorba internetových str{nek pro obce a města dle z{konů č. 500/2004 Sb., č. 159/2006 Sb. a č. 365/2000 Sb.

22 Vlastní pr{ce 22 Firma působí v r{mci celé ČR. Jejími z{kazníky jsou malé a střední podniky, obce, města, st{tní a příspěvkové organizace. Hlavními nabízenými produkty jsou webdesign, webhosting, tvorba internetových obchodů a internetových prezentací pro obce a města. První poč{tky společnosti sahají do roku 2002, kdy budoucí zakladatel firmy Michal Jelínek začín{ podnikat na živnostenský list při zaměstn{ní v programov{ní e-shopů pro prodejnu výpočetní techniky Soural Computers. O rok později vyvíjí vlastní publikační systém s n{zvem Moris. V roce 2005 se potk{v{ s budoucím společníkem Pavlem Klímkem a pracují na první větší zak{zce z oblasti zdravotnictví pro Českou nefrologickou společnost, občanské sdružení a Českou kardiologickou společnost, o. s. Tento společný úspěch vede dne k založení společnosti Synetix, s. r. o. O rok později firma získ{- v{ významnou zak{zku od zahraničního z{kazníka TAM Europe a začín{ se zaměřovat i na tvorbu webových str{nek a poskytov{ní dalších služeb pro obce a města v ČR. V témže roce firma získ{v{ velkou zak{zku pro region Cezava. V roce 2007 nast{v{ rozrůst{ní celého týmu z původních 2 pracovníků na 10, n{sledují další velké zak{zky pro obce na jižní Moravě. Firma taktéž začín{ poskytovat webhostingové služby z vlastních serverů. V roce 2009 podstatnou č{st zak{zek tvoří subdod{vky pro partnerské společnosti a o rok později firma začín{ nabízet i služby z oblasti PR marketingu. V současnosti je společnost Synetix, s. r. o. silnou konkurenceschopnou firmou, kter{ m{ své pevné místo na českém trhu. Do budoucna by firma chtěla rozšířit svoji působnost na Slovensko nejen z důvodů svých vlastních ambicí, ale i kvůli přechodu na slovenský trh jejich současných z{kazníků. 4.2 Identifikace rizik Pro identifikaci rizik existuje cel{ řada metod. Pro tuto bakal{řskou pr{ci jsou rizika identifikov{na pomocí analýzy makroprostředí, oborové analýzy a řízených rozhovorů se z{stupci firmy Synetix Analýza makroprostředí Analýza makroprostředí byla provedena pomocí PEST analýzy.

23 Vlastní pr{ce 23 P politické a pr{vní prostředí Podnik{ní na území Slovenské republiky upravuje: Z{kon č. 513/1991 Zb., Obchodný z{konník v platnom znení a z{kon č. 455/1991 Zb., o živnostenskom podnikaní, ve znění pozdějších předpisů. Formy podnik{ní: společnosť s ručením obmezeným s. r. o., akciov{ spoločnosť a.s., verejn{ obchodn{ spoločnosť v. o. s., komanditn{ spoločnosť k. s., podnik jednotlivca. Slovensk{ legislativa taktéž umožňuje založení pobočky nebo kancel{ře na území Slovenské republiky. Pobočka není samostatnou pr{vnickou osobou a její mateřsk{ společnost plně zodpovíd{ za její z{vazky. Musí být ovšem zaps{na do 90 dní od jejího založení v obchodním rejstříku (obchodný register). Daně na území Slovenské republiky: přímé daně (daň z příjmů FO, daň z příjmů PO, daň z nemovitosti), nepřímé daně (daň z přidané hodnoty, spotřební daně). Ochrana spotřebitelů: dle z{kona č. 108/2000 Z. z ochrane spotrebiteľa pri podomovom predaji a z{sielkovom predaji m{ spotřebitel pr{vo na odstoupení od smlouvy bez uvedení důvodu do 7 pracovních dnů od uzavření smlouvy o poskytnutí služby nebo od dodatečného poučení spotřebitele o možnosti odstoupení. D{le ochranu spotřebitele upravuje z{kon č. 250/2007 Z.z. o ochrane spotrebiteľa. Ochranou se taktéž zabýv{ Združenie na ochranu občana spotrebitela. Ochranné zn{mky se řídí dle z{kona č. 577/2001 Z. z., který doplňuje z{kon č. 55/1997 Z. z. o ochranných zn{mkach a vyhl{škou č.117/1997 Z. z. Zad{v{ní veřejných zak{zek se řídí z{konem č. 25/2006 Z. z. Z{kon o verejnom obstar{vaní. Poskytov{ní služeb v r{mci EU upravuje směrnice 2006/123/ES o služb{ch na vnitřním trhu. Nově přijat{ legislativa zav{dí možnost tzv. přeshraničního poskytov{ní služeb. To je definov{no jako dočasné a příležitostné, ovšem nikde není d{le definov{n pojem dočasnosti. Český podnikatel, který na z{kladě svého podnikatelského opr{vnění v ČR dočasně nebo příležitostně poskytne službu přes hranice v jiném st{tě EU, si nemusí v tomto st{tě zřizovat provozovnu. Další nezbytnou podmínkou je nutnost poskytov{ní služby zahraničnímu z{kazníkovi v České republice. Dočasné příhraniční poskytov{ní služeb je však nutno odlišovat od trvalého usazení, kdy subjekt pravidelně podnik{ na území cizího st{tu. Standardy pro weby měst a obcí jsou upraveny v z{konu č. 275/2006 Z. z., o informačných systémoch verejnej. Především se jedn{ o dostupnost str{- nek pro nevidomé a s jiným zrakovým postižením, pro nevidomé

24 Vlastní pr{ce 24 a pro uživatele menšinových webových prohlížečů. Při nedodržení z{konem stanovených podmínek hrozí obci pokuta. Dle z{kona 546/2010 Z.z., o zverejňovaní zmlúv, faktúr a objedn{vok obce musí dle z{kona zveřejnit všechny smlouvy uzavřené po 1. lednu 2011, d{- le faktury za zboží a služby a vystavené objedn{vky na svých webových str{nk{ch. Pokud svůj web nemají, mohou je zveřejnit v Obchodnom vestníku. Další z{kony a vyhl{šky: z{kon č. 22/2004 Z. z. o elektronickom obchode v znení neskorších predpisov, z{kon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, z{kon č. 222/2004 Z. z., o dani z pridanej hodnoty. E ekonomické prostředí Výše mezd: průměrn{ mzda za první dva měsíce roku 2010 je 724. Minim{lní mzda od prvního ledna 2011 činí 307,7 měsíčně, výše minim{lní hodinové mzdy je 1,768. Uvedené č{stky platí pro zaměstnance pracující na plný pracovní úvazek s měsíční mzdou. V případě pracovních úvazků na kratší pracovní dobu se č{stka alikvótně kr{tí. Za pr{ci přesčas n{leží zaměstnanci 25% příplatek a je povoleno maxim{lně 468 přesčasových hodin za rok. Zdanění z{kladní sazba DPH činí od %, snížen{ 10 %. Daň z příjmů PO i FO činí 19 %, odvody za zaměstnance činí: zaměstnavatel 35,2 %, zaměstnanec 13,4 %. Měna: EURO, kurz eura vůči české koruně dle ČNB činil v dubnu CZK/EUR. Inflace: oproti z{ří 2009 v z{ří 2010 vzrostly spotřebitelské ceny průměrně o 1,1 %, konkrétně ceny zboží a služeb o 2,3 %. Míra nezaměstnanosti za rok 2010 činila 14,4 %. S soci{lní a kulturní prostředí Počet obyvatel Slovenské republiky k prosinci Připojení k internetu m{ 67,5 % dom{cností, jednotlivé druhy připojení jsou: modem/isdn 23,2 %, DSL 25,6%, ostatní 52,2%. Internet na vyhled{v{ní informací o zboží a služb{ch v roce 2009 využívalo 69,7 % žen a 73,8 % mužů, PC využívalo každý den anebo skoro každý den 77,2 % žen a 73,4 % mužů. Počet volných míst v oblasti odborné, vědecké a technické činnosti ve čtvrtém kvart{lu roku 2010 činil 0,2 %.

25 Vlastní pr{ce 25 T technicko-technologické prostředí Podniků s přístupem na internet v lednu roku 2010 bylo 97,8 %. Nakupov{ní přes internet pro soukromou potřebu v prvním čtvrtletí roku 2010 využilo 33,7 % populace, což je oproti roku 2009 n{růst o 5,7 p. b. Přístup dom{cností na internet v prvním čtvrtletí roku ,5 % oproti prvnímu čtvrtletí roku 2009 se jedn{ o n{růst o 5,7 p. b. Vl{dní výdaje na výzkum intenzita inovací v sektoru služeb od roku 2003 klesají, v roce 2008 dosahovala hodnoty 1,6 %. Tržby v počítačových a souvisejících činnostech od roku 2003 rostou zatímco v roce 2003 tržby činily mil. Sk, v roce 2008 dosahovaly již mil. Sk Analýza oborového prostředí Pro analýzu oborového prostředí byl použit Porterův model pěti hybných sil. Velikost trhu/ konkurenti v odvětví Současn{ konkurence firmy Synetix je opravdu velmi vysok{, jen v České republice působí přes firem poskytujících službu webdesignu a webhostingu, nejinak je tomu na Slovensku. Na druhou stranu jedn{ se o nenasycený trh, kde o zak{zky není nouze, zejména webové prezentace je totiž nutno i po jejich vytvoření nad{le spravovat a inovovat. V současnosti mnoho českých firem přech{zí na Slovensko, kde budou popt{vat vlastní internetové prezentace pro slovenského z{kazníka, a tak lze oček{vat nenasycenost slovenského trhu i nad{le. Problém vysoké konkurence prohlubuje i velmi mal{ možnost diferenciace nabízených služeb, od konkurentů se d{ víceméně odlišit jen budov{ním dobrého firemního jména, popřípadě šířkou nabízených služeb. Konkurenceschopnost si firmy na IT trhu udržují taktéž vstřícným jedn{ním se z{kazníkem, včasnou dod{vkou objednaných služeb a nabídkou n{sledného servisu webu. V oblasti tvorby internetových prezentací pro města a obce m{ firma Synetix v současnosti dva hlavní konkurenty - firmu Antee s. r. o. a publikační systém Wismo. Tyto firmy ovšem na Slovensku svoji působnost nemají, lze je tedy potencion{lně uvažovat jako konkurenty až v budoucnosti. U ostatních služeb se ž{dný konkurent ned{ označit za hlavní.

26 Vlastní pr{ce 26 Potencion{lní noví konkurenti Vstup na IT trh je poměrně snadný. Pr{vní či legislativní bariéry neexistují, ani kapit{lov{ n{ročnost při vstupu na tento trh není nijak velk{. Jedinou přek{žkou je množství konkurence, ve které není lehké se prosadit. IT trh je poměrně mlad{ oblast v podnik{ní a díky novým technologiím se nabídka služeb neust{le rozšiřuje a velikost trhu roste. O vzniku nových konkurentů se d{ uvažovat ve třech skupin{ch: Rozšíření služeb zřejmě nejjednodušším způsobem, jak by mohli vzniknout noví konkurenti, je rozšíření poskytovaných služeb u dosavadních firem působících na trhu. Jedn{ se např. o firmy, které v současnosti nabízejí služby jen ohledně tvorby webdesignu, ale do budoucna uvažují i o poskytov{ní dalších služeb s webem spojených, např. tvorbu SEO marketingu. Vznik nových firem v ČR a na Slovensku oblast IT a internetového marketingu jsou poměrně mladé a dynamicky se vyvíjející oblasti v podnik{ní, je tedy velmi pravděpodobné, že v budoucnu bude konkurence růst. Svědčí o tom i atraktivita studijních oborů zaměřené na tvorbu webu pro uchazeče a každoroční vysoký počet studentů hl{sících se na pr{vě na tyto obory. Vstup nových konkurentů ze zahraničí tato možnost samozřejmě existuje, nicméně není nijak moc pravděpodobn{. Slovensko je poměrně malý trh, navíc je zde pro zahraniční st{ty značn{ jazykov{ bariéra. Z těchto důvodů je proto možné o vstupu konkurence ze zahraničí na slovenský trh neuvažovat. Dodavatelé Firma Synetix je především z{visl{ na dod{vce dalších služeb, zejména na připojení k internetu. Vešker{ činnost firmy probíh{ online na serverech, a pokud by došlo k nějakému většímu výpadku připojení k síti, nebyla by schopna fungovat. Výběr spolehlivého dodavatele připojení k internetu je pro firmu tedy klíčovým faktorem. Stejně tak je firma z{visl{ na dod{vce elektrické energie, bez ní není schopna vůbec fungovat Třetí důležitý dodavatel je pro firmy Synetix poskytovatel serverovny, kde m{ firma uložené vlastní servery. Jedn{ se o klimatizované místnosti, kde jsou uloženy jednotlivé servery firem poskytujících tuto službu. Problémy v serverovně vyřadí z provozu všechny internetové prezentace, které jsou na daném serveru nahr{ny, včetně samotných str{nek firmy Synetix

27 Vlastní pr{ce 27 a publikačního systému. Firma by tak nemohla pracovat na zak{zk{ch. Důležitým faktorem při výběru serverovny je nejen dobré technické vybavení, ale i rychlost opravy při případné poruše. Poslední důležitý dodavatel je poskytovatel registrace domén, ž{dn{ firma tvořící internetové str{nky se bez zaregistrované internetové adresy neobejde. Domény nejvyšší úrovně na Slovensku mají tvar.sk, častou doménou je i.eu. Firma Synetix pro tyto účely využív{ služeb české firmy Ignum, s. r. o., kter{ slovenskou doménu i doménu.eu registruje. Současní/budoucí z{kazníci Internet využív{ čím d{l větší počet obyvatel a pro mnohé z nich je běžnou souč{stí každodenního života. Tím se zvyšuje nutnost firem mít vlastní internetové prezentace a roste tedy i popt{vka po jejich tvorbě. Díky dostupnosti internetu mohou poskytované IT služby využívat z{kazníci z celé ČR i ze Slovenska, firma není omezena vzd{leností, jak tomu býv{ u klasického prodeje. Domluva se z{kazníkem probíh{ přes nebo telefonicky, nutnost osobního setk{ní býv{ výjimečn{. Současní z{kazníci firmy Synetix se dají rozdělit do třech skupin: podniky maloobchod i velkoobchod, agentury, města a obce, st{tní a příspěvkové organizace, přičemž největší zastoupení mají podniky, naopak nejmenší skupinu tvoří st{tní a příspěvkové organizace. Nové výrobky, substituty Představa substituce tvorby webu jako takové je nemysliteln{. Vývoj lze ovšem předpokl{dat ve zjednodušov{ní jeho tvorby. Díky novým technologiím se možnosti vytv{ření webu neust{le vylepšují a přibývají nové prvky, nicméně způsob jeho vytv{ření zůstane v dohledné době nezměněn. Určité inovace lze však oček{vat v r{mci publikačního systému, kterým se internetové prezentace tvoří. V prvé řadě se jedn{ o celkové zjednodušení jeho obsluhy. Někteří z{kazníci si totiž spr{vu svého webu nenech{vají na firmě, ale za pomoci publikačního systému si ji dělají sami. Jeho jednoduch{ obsluha může být pro z{kazníky důležitým faktorem při volbě mezi konkurencí. Další inovací v r{mci publikačního systému je vznik nových modulů. Ty slouží ke tvorbě jednotlivých č{stí webu. Jedn{ se např. o modul pro tvorbu anket, diskuzí, zasíl{ní novinek z webu apod. Neust{lý pokrok v oblasti technologií m{ také vliv na zastar{v{ní serverů a vůbec veškeré počítačové techniky. Vývoj v této oblasti je opravdu velmi

28 Vlastní pr{ce 28 rychlý, a pokud bude firma poskytovat své služby sice kvalitně, leč na zastaralých serverech, z{kazníci budou odch{zet ke konkurenci. Nejvíce je zastar{v{- ním ohrožena rychlost připojení k serveru, protože čím komplikovanější str{nka je na serveru nahr{na, tím může při jejím prohlížení doch{zet v důsledku pomalého serveru k zasek{v{ní Identifikovan{ rizika Identifikovan{ rizika jsou pro lepší přehled rozdělena do čtyř skupin na legislativní, ekonomick{, soci{lní a technick{/technologick{. Legislativní rizika Změny z{konů Díky sjednocov{ní legislativy jednotlivých zemí EU se podnik{ní v ostatních členských st{tech poměrně zjednodušilo. Přesto existuje množství nejrůznějších směrnic, jejichž neust{lé sledov{ní může být pro podnik přek{žkou obchodu v EU. Navíc ne všechna judikatura je sjednocena. Rozdíly jsou především v oblasti obchodního pr{va, ochrany pr{v průmyslového a duševního vlastnictví a zaměstn{v{ní pracovníků. Pokud by firma nebyla schopna včas případné změny zaregistrovat, mohli by jí hrozit pokuty, v krajním případě i žaloba. Nedodržov{ní legislativy ze strany Slovenska V r{mci vnitřního evropského trhu platí pravidla v podnik{ní pro všechny stejn{. Členské země jsou zav{z{ny, že poskytnou podnikateli stejné zach{zení a podmínky, jako by se jednalo o jejího vlastního občana. V praxi mají ovšem členské st{ty často tendenci legislativu EU nedodržovat a poskytovatelé služeb by tak museli zbytečně čelit řadě finančních a administrativních přek{žek. Zvýšené n{klady by pak mohli ohrozit rentabilitu zak{zek. Nezísk{ní veřejné zak{zky Firma m{ praxi ve tvorbě internetových str{nek pro česk{ města či obce a chtěla by své zkušenosti využít i na Slovensku. Jelikož se jedn{ o st{tní veřejné zak{zky, podléhají příslušné legislativě o veřejných zak{zk{ch. Z{kony podléhají neust{lým změn{m, které firma musí sledovat, pokud chce o danou zak{zku usilovat. Nesplnění z{konných podmínek a norem vede k vyřazení firmy ze soutěže a zbytečnou ztr{tu času a peněz. Neplnění norem pro prezentace obcí a měst Na rozdíl od České republiky na Slovensku neexistuje z{kon, který by nařizoval obcím a městům povinně

29 Vlastní pr{ce 29 zřídit webovou prezentaci. Pokud však obec web m{, musí jeho obsah a vzhled splnit z{konem stanovený standard. Při jeho nedodržení sice přímo firmě postih nehrozí, ovšem hrozí ztr{ta z{kazníka a špatn{ pověst mezi ostatními obcemi. V případě, že by firma nebyla schopna nějaký standard splnit, přišla by o celý segment jejich z{kazníků. Nutnost založení pobočky Pokud by firma začala podnikat na Slovensku, ale jednalo by se pouze o dočasné poskytnutí služby, mohla by tak činit jen na z{kladě sídla nebo pobočky v České republice. V momentě, kdy by legislativní podmínky přestala plnit, byla by nucena se na Slovensku usadit. Tím by firmě vznikly vysoké nepl{nované n{klady, navíc by se musela řídit i dle slovenských z{konů. Česk{ a slovensk{ legislativa v tomto ohledu není sjednocena, což by byly další komplikace. Pobočka není samostatný pr{vnický subjekt, mateřsk{ firma je plně odpovědn{ za její z{vazky, musí být zaps{na ve slovenském obchodním registru a vést účetnictví oddělené od mateřské společnosti podle platných slovenských z{konů. Ekonomick{ rizika Negativní vývoj kurzu CZK/EUR Každý podnikatel, který obchoduje se zahraničními subjekty v cizích měn{ch, je vystaven kurzovému riziku. Firma nemůže pohyb kurzu ovlivnit a jeho změny mají podstatný vliv na hospod{řský výsledek i cash flow. Podnik je tak vystaven důsledkům vývoje kurzu, kdy v případě negativní změny kurzu v období mezi fakturací a zaplacením ceny může namísto zisku utrpět ztr{tu. Orientace na zahraničního z{kazníka firm{m taktéž zvyšují n{klady bankovní poplatky, vyplývající z bezhotovostního platebního styku v cizí měně. Vývoj kurzu může však rentabilitu zak{zek ovlivnit i pozitivně. Podle odhadů však bude koruna vůči euru posilovat i nad{le, a to až do konce roku 2011, posilov{ní je oček{v{no i v roce Velk{ konkurence Jeden z největších problémů, který v současnosti firmu Synetix tr{pí, je příliš velik{ konkurence. Vstup na trh je velmi snadný, legislativa nenařizuje ž{dné speci{lní podmínky, v porovn{ní s jinými oblastmi v podnik{ní jsou i poč{teční n{klady poměrně nízké. D{ se tedy oček{vat, že se konkurence do budoucna ještě navýší. Jednou ze z{kladních strategií boje s konkurencí je optimalizovat firemní str{nky tak, aby byly ve vyhled{vačích na předních pozicích a z{kazníci je tak mohli díky důležitým klíčovým slovům

30 Vlastní pr{ce 30 jednoduše najít a firemní reference. Prosadit se ve velké konkurenci však není snadné a firma tak zbytečně přich{zí o zak{zky. Nedostatečn{ kapacita kancel{ří a vybavení V případě, že by firma získala další z{kazníky ze Slovenska, nemusely by nynější pronajaté kancel{ře kapacitně stačit. S větší popt{vkou by také bylo nutné investovat do dalších počítačů, včetně origin{lního softwaru. Špatn{ platební mor{lka Nepropl{cení vystavených faktur je bohužel častým problémem, se kterými se firmy musí vypoř{dat. Objednavatel zaplatí z{lohu a k doplacení č{stky se poté nem{. Přitom zejména pro malé firmy je pozdější plnění z{vazků spolu s dlouhými lhůtami splatnosti velký problém. Samy totiž většinou nemají dost síly vyjednat si platební podmínky dle svých požadavků a své z{vazky tak musí plnit v kr{tkých termínech. Stejně jako kurzovní riziko i zde je ohrožen hospod{řský výsledek a cash flow. Nezřídka se st{v{, že firma zbylou fakturovanou č{stku nezaplatí vůbec. Časté nepropl{- cení faktur může firmu dohnat až před hrozbu krachu. Soci{lní rizika Jazykov{ bariéra Ačkoliv slovenština zní podobně jako čeština a komunikace býv{ bezproblémov{, určit{ jazykov{ bariéra tu existuje, a to především v psaném textu. Čtení slovenského textu je nam{havé a ne všem slovům Čech porozumí. Také gramatick{ pravidla se liší. Pokud by firma chtěla začít působit na slovenském trhu, jazykov{ bariéra by mohla být při tvorbě internetových prezentací veliký problém. Na internetu se sice d{ dohledat zadarmo služba online překladu, ovšem ta gramatickou korekci textu rodilého mluvčího nenahradí. Pro slovenského z{kazníka by také bylo vhodné přeložit do slovenštiny webové str{nky firmy Synetix. Chyby ve slovenském textu v hotové zak{zce by mohly z{kazníky odradit. Navíc by firma nebyla schopna spr{vně tvořit SEO optimalizace. Nedostatek informací zadavatelů výběrového řízení Riziko spočív{ v neodbornosti zadavatelů veřejné zak{zky. Tu většinou dostane ta firma, kter{ nabídne nejnižší cenu. Cena ovšem vůbec nemusí odpovídat kvalitě vytvořených str{nek. Zak{zku tak může dostat firma, kter{ vytvoří nekvalitní jednoduchou webovou prezentaci, kter{ m{ navíc daleko nižší hodnotu, než kterou si naúčtuje. Firma tak zbytečně přich{zí o zak{zky.