MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2014 PETRA DOLEŽELOVÁ 1

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vybrané vlivy působící na tržní produkci mléka dojnicemi českého strakatého plemene skotu Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Gustav Chládek, CSc. Vypracovala: Petra Doleželová Brno

3 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem práci: Vybrané vlivy působící na tržní produkci mléka dojnicemi českého strakatého plemene skotu vypracovala samostatně, veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne: 24. dubna podpis 3

4 PODĚKOVÁNÍ Nejprve bych chtěla poděkovat panu prof. Ing. Gustavu Chládkovi, CSc. za trpělivost, ochotu a především cenné rady, které mi pomohly při tvorbě této bakalářské práce. Dále bych touto cestou poděkovala za spolupráci a za poskytnutí potřebných materiálů zaměstnancům podniku AGRIS Jedovnice s.r.o. 4

5 ABSTRAKT Vybrané vlivy působící na tržní produkci mléka dojnicemi českého strakatého plemene skotu V bakalářské práci jsem sledovala, jak působí jednotlivé vybrané vlivy na tržní produkci mléka. Vybranými vlivy byly: krmná dávka, způsob ustájení, mezidobí, roční období, pořadí a stádium laktace. Pozorování proběhlo v podniku AGRIS Jedovnice s.r.o., kde je chov dojnic českého strakatého plemene skotu. Podle mého sledování má nejmarkantnější vliv na tržní produkci mléka dojnicemi krmná dávka, která se v dnešní době vypočítává na základě individuálních potřeb dojnice. S tímto vlivem úzce souvisí i způsob ustájení. Změna vazného ustájení na volné přinesla významné zvýšení produkce mléka a tím i tržeb za něj. Dalším důležitým vlivem ovlivňujícím tržby za mléko je pořadí a fáze laktace. Zde jsem sledovala rozdíly mezi první až pátou laktací. Mohu konstatovat, že nejvyšší rozdíl v tržbách je mezi první a zbývajícími (druhou až pátou) laktacemi. V práci je vyhodnocen i vliv mezidobí, který působí na tržní produkci mléka z menší části. Nejméně ovlivňuje tržby za mléko vliv ročního období. V tomto případě jsem zaznamenala spíše vliv na složky mléka, které pak mírně ovlivňují jeho cenu. Zajímavé bylo srovnání cen za mléko v období patnácti let. Je neuvěřitelné, že v roce 1998 byla průměrná nákupní cena za mléko ve sledovaném podniku vyšší, než v roce Klíčová slova: český strakatý skot, mléko, krmná dávka, ustájení, pořadí a fáze laktace, mezidobí, roční období 5

6 ABSTRACT The representative impacts affecting the market production of milk from milk cows from the Czech Pied cattle. In my bachelor work I was observing how do the particular representative impacts affect the market production of milk. The representative impacts were: feeding dose, the way of stabling, interlude, the season of the year, the order and the stage of lactation. The observation kept place in the company AGRIS Jedovnice s.r.o., where there is the breed of milk cows of Czech Pied cattle. According to my observation the most noticeable impact on the market production of milk from milk cows has got the feeding dose which is quantified on the basis of individual needs of each milk cow. Together with this impact the way of stabling is closely connected.. The change of binded way of stabling brought important increase of production of milk and together with it the increase of takings for it. Another important impact affecting the takings for milk is the order and the phase of lactation. At this point I was observing the changes between the first and the fifth phase of lactation. I can state, that the highest difference in the takings is between the first and the rest (the second up to the fifth) lactation. In my work the impact of interlude is evaluated, which affects the market production of milk from the insignificant part. At minimum the takings for milk are affected by the season of the year. In this case I have monitored the impact on the parts of milk which affect its price. The comparison of the prices within fifteen years was also interesting. It is unbelievable that in 1998 in this observed company the average buying price for milk was higher than in The key words: Czech Pied cattle, milk, feeding dose, stabling, the order and the phase of lactation, interlude, the season of the year 6

7 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Plemena skotu Mléčná plemena Kombinovaná plemena Masná plemena Mléko Složení mléka Vliv kvality mléka na jeho zpeněžení Postavení mléka v lidské výživě Vybrané vlivy působící na produkci mléka Vliv výživy (krmné dávky) Vliv pořadí a stádia laktace Vliv mezidobí Vliv ročního období Vliv způsobu ustájení Ekonomické ukazatele výroby mléka Tržby z prodeje mléka Množství produkovaného mléka Vliv složek mléka na jeho cenu Náklady na výrobu mléka METODIKA Popis podniku Popis chovu Vlastní metodika Sledované vlivy VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE Vliv pořadí laktace na tržní produkci mléka Vliv fáze laktace na tržní produkci mléka Vliv mezidobí na tržní produkci mléka

8 5.4 Vliv ročního období na tržní produkci mléka Vliv způsobu ustájení na tržní produkci mléka Vliv krmné dávky na tržní produkci mléka ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ

9 1 ÚVOD Skot je pro lidstvo od nepaměti velmi důležitý. Nejen kvůli produkci potravin, ale také pro využití při dalším zpracování. Z pohledu nutričního je mléko vzácným zdrojem mléčné bílkoviny a vápníku. Také telecí a hovězí maso má významnou nutriční hodnotu pro lidský organismus. Dalším z neopomenutelných významů chovu skotu souvisí s koloběhem organické hmoty v přírodě, zejména pak s udržováním půdní úrodnosti a udržováním krajinotvorby. Od roku 1989 se v zemědělství událo mnoho změn. Klesl početní stav skotu o více jak 50 % a klesl počet zaměstnanců o 60 %. Velkým problémem, které sužovalo české zemědělství v roce 1989, byla nadprodukce potravin živočišného původu. Tato nadprodukce vedla ke stlačení cen za mléko a jatečný skot pod hranici rentability těchto produktů, přičemž zásadní změna se udála při zdražování nafty, pesticidů a strojů aj. (Mikšík, Žižlavský 2006). Mléko, jakožto jeden z přírodních produktů slouží k potravě člověka již od útlého věku. Mléko se řadí mezi základní potraviny a má na naše zdraví mimořádný vliv díky zdroji minerálních látek, bílkovin a vitamínů. Tato surovina se používá k dalšímu zpracování. V bakalářské práci se zabývám vybranými vlivy působícími na tržní produkci mléka u českého strakatého plemene. Toto plemeno má sice nižší mléčnou užitkovost, ale jeho předností je vyšší masná užitkovost oproti specializovanému plemenu na mléko. Nezanedbatelnou předností je i lepší zdravotní stav a dlouhověkost tohoto plemene, což přináší další profit pro chovatele. Přitom naši chovatelé zaujímají v užitkovosti dojnic přední místa v Evropě. 9

10 2 CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo provedení sledování vybraných vlivů působící na tržní produkci mléka dojnicemi českého strakatého plemene skotu. Nejdříve jsem se zabývala vlivem pořadí laktace na tržní produkci mléka. Poté na vliv fáze laktace a délku mezidobí. Nakonec jsem se zaměřila, jak ovlivňují tržby roční období, způsob ustájení a vliv krmné dávky. Všechny vlivy jsem srovnala s výsledky v podniku AGRIS Jedovnice s.r.o. 10

11 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Plemena skotu Populace hovězího dobytka má vlastní charakteristické vlastnosti a znaky. V současné době existuje přibližně 450 jednotlivých plemen na celé zeměkouli, které se zařazují do plemenných skupin a liší se užitkovým zaměřením. Početní stavy krav u nás dlouhodobě klesají (tabulka č. 1). Hlavní užitkovost plemen spočívá v produkci mléka, masa a práce. Podle užitkovosti dělíme plemena s jednostranným, dvoustranným či třístranným užitkovým zaměřením. Skot s jednostrannou užitkovostí má jednu užitkovou vlastnost výraznější než užitkovost jinou. Nejpočetnější skupinou je populace plemen s dvoustrannou užitkovostí, kde je kladen důraz na užitkovost jak mléčnou, tak masnou. U nás převažuje skot dojený a to především plemeno holštýnské a české strakaté. Dalším početným plemenem je pak masný skot bez tržní produkce mléka. Z masných plemen jsou na našem území nejpočetnější plemena charolais, limousin a aberdeen angus (Sambraus 2006). Tab. č. 1: Vývoj stavů krav v ČESKÉ REPUBLICE (v tis. ks) Krávy celkem KBTPM Dojné krávy Zdroj: Zemědělský svaz České republiky Mléčná plemena U těchto plemen je kladen důraz na dojivost, což v praxi znamená vysokou produkci mléka. Vysoká produkce mléka má ovšem i negativní stránky a to zejména nižší obsah mléčných složek, jako jsou např. tuky, bílkoviny a cukry. U tohoto skotu se masná užitkovost nesleduje, neboť není prioritní. Základní charakteristikou tohoto typu je velké vemeno, které je silně žilnaté, dále pak mají lichoběžníkový tvar těla s patrnými kyčelními hrboly, končetiny nejsou tolik zmasilé, spíše suché a pevné. Dojnice těchto plemen zužitkují nejen velké množství objemných krmiv, ale i krmiv jadrných, jsou náročnější na celkovou výživu a ošetřovatelskou péči. Při nekvalitní výživě plemene dojného typu produkují dojnice mléko využíváním živin vlastního těla 11

12 a může dojít až ke kachexii (patologickému zhubnutí a silné celkové fyzické sešlosti), neboť jsou geneticky nastaveny na vysokou produkci (Frelich 2001). Nejznámější a zároveň nejrozšířenějším plemenem ve světě je skot černostrakatý, kterého můžeme znát i pod názvy holštýnský či holštýnsko-fríský skot (Bouška 2006). Holštýnská populace skotu je charakteristická černo-bílým zbarvením přibližně z 95 %, zbytek populace je červeného zbarvení. Jsou označováni jako červený strakatý skot popř. RED. Toto plemeno je chováno téměř ve všech evropských zemích a hojně ho chovají i v Severní Americe (Sambraus 2006). Plemeno má původ v Německu, odkud bylo importováno do celého světa (Mikšík, Žižlavský 2006). V roce 2012 bylo v České republice ukončených laktací tohoto plemene. Mezi nejdůležitější ukazatele patří dojivost v normované laktaci, která je kg. Hmotnost dospělé krávy dosahuje v průměru 700 kg a délka mezidobí je 416 dní. V roce 2013 podle nejnovějších výsledků kontroly užitkovosti byla dosažena dojivost kg mléka na laktaci při tučnosti 3,76 % a bílkovině 3,32 %. Mezidobí bylo sníženo na 413 dní ( Do mléčných plemen se zařazuje také jerseyský skot (106 laktací) a ayrshirský skot (67 laktací) vše dle ročenky 2012 (Bucek 2013) Kombinovaná plemena Významným kombinovaným plemenem na území České republiky je český strakatý skot, který je původním plemenem skotu. Je součástí celosvětové populace strakatých plemen shodného fylogenetického původu, rozšířené pro svoje vynikající vlastnosti a široké využití na všech kontinentech. Na celkových stavech skotu v České republice se podílí v současné době přibližně jednou polovinou. Toto plemeno vzniklo ve 30. letech 20. století na území České republiky. Původní název tohoto skotu je červenostrakaté plemeno. Na vzniku a unifikaci se podíleli býci plemen simenskočeského, bernsko-hanáckého, bernsko-českého, kravařského, hřbíneckého, chebských a českých červinek. Za vznikem a unifikací tohoto plemene stál prof. Taufer. Po 2. světové válce se plemeno přestalo používat k trojstranné užitkovosti mléko maso tah. A začalo se šlechtit na dvoustrannou užitkovost (mléko a maso) (Mikšík, Žižlavský 2006). Další zušlechťovací křížení bylo prováděno v 60. letech. V této době bylo využíváno hlavně plemeno ayrshirské s cílem zvýšit mléčnou užitkovost, zlepšit 12

13 tvarohové a funkční vlastnosti vemene, utváření končetin a pastevní schopnosti. Při tomto křížení došlo také k negativnímu ovlivnění masné užitkovosti a zmenšení tělesného rámce. Díky těmto faktorům bylo křížení zastaveno. Po roce 1971 bylo v České republice plemeno zušlechťováno červenou holštýnskou populací. Toto křížení vedlo ke zvýšení mléčné užitkovosti, zvětšení tělesného rámce a zlepšení utváření vemen. Jako nedostatek se u kříženců s červenou holštýnkou projevilo zhoršením zmasilosti a funkčnosti končetin (Mikšík, Žižlavský 2006). Charakteristickými rysy tohoto plemene je středně velký rámec s dobrým osvalením a silnou kostrou. Typické je strakaté zbarvení s případnými barevnými mapami. U toho plemene je dominantní bílá hlava a většinou i bílé končetiny. Zvířata jsou rohatá, až na linii v Německu, která je bezrohá (Sambraus 2006). Chovný cíl plemene je zaměřen na vysokou a hospodárnou produkci kvalitního mléka a masa. V dlouhodobější perspektivě charakterizuje mléčnou užitkovost cílový požadavek přes kg mléka s obsahem bílkovin nad 3,5 %. Masnou užitkovost pak průměrný denní přírůstek nad g v intenzivním výkrmu býků a jatečná výtěžnost nad 58 %. Řada předních chovů dosahuje těchto parametrů již v současné době. Požadován je skot kombinovaného produkčního zaměření se zvýrazněnými znaky mléčnosti, středního až většího tělesného rámce, dobrého osvalení a harmonického zevnějšku. Hospodárnost chovu strakatého skotu je dána ukazateli chovné užitkovosti, především dobrým zdravotním stavem, zejména mléčné žlázy, pravidelnou plodností, snadnými porody, vitalitou telat, bezproblémovým odchovem i schopností k pastvě a vysokému příjmu a využití objemných krmiv ( Chovným cílem českého strakatého plemene je neustálé šlechtění, které je vede k užitkovosti v poměru mléko : maso = 60 : 40 procentům (Bouška 2006). Podle Mikšíka a Žižlavského (2006) je tento podíl : %. Základní parametry chovného cíle dle šlechtitelského programu českého strakatého skotu: Mléčná užitkovost prvotelky kg dospělé krávy kg obsah bílkovin v mléce nejméně 3,5 % obsah tuku v mléce 4,0 4,1 % 13

14 délka produkčního využití dojnic 4 5 laktací poměr obsahu bílkovin a tuku v mléce 1 : 1,15 1,20 Masná užitkovost denní přírůstek ve výkrmu býků g a vyšší jatečná výtěžnost žírných býků % třída klasifikace zmasilosti nejhůře R, optimálně U Ranost věk při 1. zapuštění měsíců věk při 1. otelení měsíců Plodnost servis perioda do 100 dní inseminační index do 1,8 březost po I. inseminaci jalovice % krávy % mezidobí dní Standard plemene hmotnost jalovic ve věku 12 měsíců kg hmotnost býků ve věku 12 měsíců kg hmotnost jalovic při 1. zapuštění kg hmotnost v dospělosti krav kg býků kg výška v kříži dospělých krav cm býků cm ( V roce 2012 bylo v České republice ukončených laktací tohoto plemene. Mezi nejdůležitější ukazatele patří dojivost v normované laktaci, která byla kg. Hmotnost dospělé krávy dosahuje v průměru 700 kg a délka mezidobí je 396 dní. V roce 2013 podle nejnovějších výsledků kontroly užitkovosti byla dosažena dojivost kg mléka na laktaci o tučnosti 3,97 % a bílkovině 3,5 %, při zachování mezidobí na 396 dnech ( 14

15 Dalším kombinovaným plemenem chovaným na našem území je Montebeliarde (plemeno pocházející z Francie). Hmotnost krav je cca 750 kg, na našem území bylo v roce 2013 v kontrole užitkovosti krav s užitkovostí kg mléka za laktaci o tučnosti 3,83 % a obsahu bílkovin na úrovni 3,47 %. Mezidobí bylo na úrovni 391 dní (Bucek 2013) Masná plemena Nadprodukce mléka vedla ke snížení stavů dojnic ve většině evropských států a vedla k rozšíření stád mastných plemen (Frelich 2001). Masná plemena jsou chována pro vysokou produkci masa v té nejlepší kvalitě určené k lidské výživě. U těchto plemen je nejdůležitější růst, který je sledován již od vzniku zygoty při oplození až do dosažení tělesné dospělosti (Mikšík, Žižlavský 2006). Po dosažení dospělosti obsah vody ve svalech klesá, ale navyšuje se podíl tuku, který se nejdřív tvoří okolo vnitřností, pak pod kůží a na závěr se dostává tuk do svalstva - mramorování masa. Pro posouzení sledujeme ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty. Hodnocení jatečného skotu se provádí subjektivně podle systému SEUROP, který hodnotí osvalení. Dále se u skotu hodnotí ztučnění, které je rozděleno do 5 tříd (Teslík 2000). Základní charakteristikou masného typu je obdélníkový tvar těla, výrazné osvalení beder, plece a kýty, široký hřbet, silnější končetiny a malá vemena, která slouží jen k nakrmení telete (Sambraus 2006). Nejvýraznějším masným plemenem je belgické modrobílé plemeno, které je výjimečné pro vysokou jatečnou výtěžnost a dvojitou zmasilost v oblasti beder a hýždí (Mikšík, Žižlavský 2006). Výtěžnost tohoto plemene dosahuje přibližně % (Frelich 2001). Tato dvojitá zmasilost má negativní dopad hlavně u porodů, které musí být ve většině případů řešeny císařským řezem. Belgické modrobílé plemeno pochází z Belgie. Nejlepší krávy dosahují hmotnosti až 800 kg a průměrná hmotnost dospělých býků je okolo kg, přičemž jejich průměrná porážková hmotnost je do 750 kg. Při prvním otelení dosahují věku 32 měsíců. Zbarvení je strakaté s šedomodrými skvrnami různých odstínů (Mikšík, Žižlavský 2006). Maso tohoto plemene je velmi jemné, křehké a málo tučné (Frelich 2001). Dalšími plemeny tohoto typu jsou např. Charolais, Limousine, Blonde d Aquitaine aj. (Teslík 2000). 15

16 3.2 Mléko Dle Klíčníka a Gajdůška (1988) je za mléko označováno pouze mléko kravské. Mléko ostatních zvířat musí být zvláště označováno např. jako mléko ovčí, kozí aj. Pojem mléko je definováno v zákoně vyhláškou 336/2013 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje (Česká republika 2013). Mléko je produktem mléčné žlázy savců, které se utváří ve vemeni krávy těsně před porodem nebo krátce po něm. Prvním výměškem žlázy je mlezivo neboli kolostrum, které je produkováno přibližně 3 až 5 dní po porodu. Mlezivo se od zralého mléka liší složkami, které jsou vhodné pro vytvoření imunity mláďat. Největší rozdíl je ve složení proteinů (imunoglobulinů), které jsou na rozdíl od zralého mléka 5 krát vyšší (Bouška 2006). Zralé mléko je tedy produkováno mléčnou žlázou od 5. dne od otelení do zaprahnutí. Mléko je bílá či slabě nažloutlá, neprůhledná tekutina s typickou vůní a jemně nasládlou, typickou mléčnou chutí. Barva je ovlivněna především obsahem tuku v mléce (Klíčník, Gajdůšek 1988) Složení mléka Mléko je složeno z 87,5 % z vody a sušiny 12,5 %. Toto složení závisí hlavně na plemenné příslušnosti, individualitě krávy, pořadí a stádiu laktace a také výživě, kterou ovlivňuje sám chovatel (Mikšík, Žižlavský 2006). Sušinu tvoří převážně cukr - laktóza, mléčný tuk, mléčná bílkovina, minerální látky, vitamíny, dále pak hormony a enzymy, plyny, somatické buňky aj. (Hrouz, Šubrt 2007). Laktóza je disacharid, složený z glukózy a galaktózy. Glukóza je do mléčné žlázy syntetizována z krve, popř. z glycerolu nebo kyseliny mléčné (Bouška 2006). Glukóza se v malé míře vstřebává z krmiva, většina ovšem vzniká glukogenezí v játrech (Mikšík, Žižlavský 2006). Mléčný cukr je nejstabilnější složkou sušiny s hodnotami pohybujícími se od 4,6 do 4,9 % (Pavelka 1996). Jak uvádí Doležal (2000), laktóza kolísá kvůli zdravotnímu stavu vemene, dojivosti a také záleží na stádiu a pořadí laktace. Podle něj může mít laktóza rozpětí přibližně 4,55-5,30 % (g/100g), přičemž nižší hodnotu jak 4,55 % často ovlivňuje mastitidní onemocnění. Obsah laktózy je v mléce méně ovlivňován výživou a klesá až při silné restriktivní energetické výživě krav, kdy současně klesá i dojivost. 16

17 Mléčný tuk se v mléce nachází ve formě tukových kapiček, velkých přibližně 0,5 až 10 mikrometrů. Tento tuk je převážně syntetizován z vyšších mastných kyselin, volných mastných kyselin, sterolů a fosfolipidů, uhlovodíků a vitamínů ve vodě rozpustných (Doležal 2000). Těkavé mastné kyseliny vznikají v bachoru při kvašení (Bouška 2006). Obsah tuku závisí na plemeni krávy, krmení, stádium laktace a ročním období. Při nízkém obsahu vlákniny nebo nedostatečné struktuře v krmné dávce klesá i tučnost mléka, což vede k projevům acidóz. Mléčný tuk také klesá při vyšší dojivosti a v první půli laktace, vzrůstá ke konci laktace (Doležal 2000). Tato složka sušiny podléhá změnám největším, jeho rozmezí se pohybuje od 3,0 až 4,6 % (Pavelka 1996). Kravské mléko řadíme mezi mléka kaseinová a to právě díky vysokému obsahu mléčné bílkoviny kaseinu, který tvoří přes 75 % jeho bílkovin (Doležal 2000). Ostatní bílkoviny jsou tzv. bílkoviny syrovátkové, do kterých patří globuliny a albuminy. Proteiny jsou syntetizovány v mléčné žláze z aminokyselin obsažených v krvi (Mikšík, Žižlavský 2006). Obsah bílkovin je ovlivňován hlavně výživou, dojivostí, dále pak plemenem, stádiem, pořadím laktace a sezónou. S vysokou dojivostí je spojen nejnižší obsah proteinů v mléce, jako je to např. u plemene Holštýn (3,1 %), naopak s nižší dojivostí, kterou má Jersey je spojený vyšší obsah mléčných bílkovin (3,7 %). Dalším faktorem je stádium a pořadí laktace, kde se můžeme setkat s nejnižším obsahem ve vrcholu laktační křivky, což je 2. až 3. měsíc a naopak se obsah zvyšuje ke konci laktace. Významným faktorem je také výživa, která je spojená s obdobím. Nedostatky dusíkatých látek a energie v krmivu jsou taktéž spojeny s nižším obsahem bílkovin (Doležal 2000). Doležal (2000) uvádí: Obvykle je nižší obsah bílkovin během léta, sezónní rozdíly se však snižují s všeobecným přechodem na celoroční krmení objemnými konzervovanými krmivy. Podle Pavelky (1996) patří mléčná bílkovina mezi stálejší složky sušiny a pohybuje se mezi 3,1 a 3,4 %. Mezi další složky patří minerální látky, které se objevují v mléce v podobě popelovin. Ty jsou v sušině zastoupeny v rozmezí od 0,65 do 0,78 % (Mikšík, Žižlavský 2006). Obsah těchto látek se mění pouze u mléka získaného od dojnic, majících mastitidu (Pavelka 1996). Zastoupení minerálních složek v mléce popisuje Ingr (1997), který konstatuje, že největší zastoupení má vápník, který je velmi důležitý pro lidskou výživu. Dále autor tvrdí, že mléko obsahuje draslík, sodík, hořčík fosfor, chlór a síru. Tato koncentrace minerálních látek je málo ovlivnitelná výživou, 17

18 významně se však mění zastoupení a celková koncentrace prvků v mléce od dojnic před zaprahnutím, prvků v mlezivu a mastitidním mléce. Vitamíny jsou závislé od jejich množství příjmu v krmivu. Rozdělujeme je na vitamíny rozpustné v tucích, což jsou vitamíny A, D, E a K, dále pak vitamíny rozpustné ve vodě, kam můžeme zařadit vitamíny skupiny B a C (Mikšík, Žižlavský 2006). V mléce můžeme nalézt všechny vitamíny, avšak koncentrace některých vitamínů je minimální. Zejména v létě mléko obsahuje větší množství vitamínu A, D a E (Ingr 1997) Vliv kvality mléka na jeho zpeněžení Kvalita mléka je brána jako souhrn nejdůležitějších, měřitelných vlastností, které nás informují nejen o vhodnosti pro zpracování, ale také informují o nezávadnosti pro zdraví. Vliv počtu somatických buněk (PSB) Velmi důležitou roli pro hodnocení kvality a zpeněžování mléka je PSB, který je nejen hygienickým, ale také zdravotním a technologickým ukazatelem. Ze zdravotního hlediska je důležité, aby bylo vemeno zdravé, tedy aby kráva netrpěla mastitidou neboli zánětem mléčné žlázy. Kromě mastitid ovlivňuje variabilitu PSB také faktory, jako jsou plemeno, pořadí a stádium laktace, sezóna, výživa aj. Zvýšené PSB ve stádě rovněž zhoršují technologické vlastnosti mléka (jako je kysací schopnost mléka, výtěžnost sýrařských technologíí aj.) (Doležal 2000). Hodnota maximálního počtu somatických buněk je podle Směrnice EEC 92/46 a ČSN stanovena na 400 tis./ml a podle různých hodnot PSB je stanovována cena za mléko. Pokud chovatelé tento limit nedodrží, odběratel mléko nechce. Po konzultaci s chovateli jsem zjistila, že v současnosti se dobrým podnikům daří držet limit okolo 200 tis./ml. Vliv celkového počtu mikroorganismů (CPM) CPM je dalším z důležitých faktorů ovlivňující tržní ohodnocení mléka. Hodnota celkového počtu mikroorganismů charakterizuje celkovou hygienu a sanitační úroveň podniku. Hlavním zdrojem CPM v mléce je infekce mléčné žlázy. Mezi další zdroje 18

19 pak patří špatně očištěné povrchy, které přijdou do styku nejen při dojení, ale i skladování mléka (Doležal 2000). Pro dodavatele je velmi důležité dodržet limit, který je stanoven do 100 tis. CPM/ml. Při špatném zacházení s mlékem dochází totiž k množení bakterií a potažmo i zvýšení CPM a to vede k znehodnocení mléka. Zapříčiňuje to hlavně nedodržení teploty zchlazení, která má být do dvou hodin po nadojení na 4-8 C (při denním svozu) a na 4-6 C (u obdenního svozu mléka), dále také špatná hygiena a infekce ve vemeni krávy (Doležal 2000). Pokud chovatelé tento limit nedodrží, odběratel mléko vyloučí ze zpracování. Vlastním šetřením jsme zjistila, že se v dnešních dobrých chovech celkový počet mikroorganismů pohybuje do 50 CPM/ml. Vliv bodu mrznutí (BMM) Minimální hodnotou pro bod mrznutí je -0,520 C. Patří mezi významné fyzikální parametry, a proto je také zahrnut ve vzorci pro zpeněžování mléka jako kvalitativní ukazatel. Z hlediska kvality, mléko nemá až takový vliv na kvalitu suroviny vyjma u technologické výtěžnosti. Při horším BMM lze mléko stále běžně zpracovat na mléčné výrobky. Finanční penalizace dodavatele je i v nesplnění této hodnoty obvyklá (Fuka 2003). Vliv reziduí inhibičních látek (IL) Tyto látky by se v mléce neměly objevovat vůbec, jelikož jsou nežádoucí. Tudíž i tento vliv ovlivňuje tržní produkci. Inhibiční látky se v mléce detekují při podávání antibiotik, jiných léčiv, desinfekčních sanitačních prostředků, ostatních chemikálií, těžkých kovů atd. Tyto látky totiž neovlivňují jen technologii, ale také mohou negativně ovlivnit zdraví osob, kterým by se toto mléko podávalo. Proto se odebírají denně vzorky syrového mléka a jednoduchými, rychlými, barevně reagujícími testy se stanovují rezidua inhibičních látek (Doležal 2000). Při pozitivním nálezu inhibičních látek dochází k finanční penalizaci dodavatelů a k úplnému zastavení odběru dodávek mléka do zjednání nápravy (Doležal 2000). Navíc musí dodavatel s nálezem inhibičních látek zaplatit za likvidaci nejen tohoto, ale v případě svozu z více farem i ostatního, jím znehodnoceného mléka. Samozřejmě pak hradí i cenu jím znehodnoceného mléka dodavatelům z ostatních farem. 19

20 Nejčastějšími nálezy IL v mléce jsou antibiotika, která se dojnicím podávají na zánět vemene nebo přeléčení v období stání na sucho. Je prokázáno, že jediná kráva ošetřovaná antibiotiky (podojená) znehodnotila celý nádoj až 100 ks krav. Také pokud personál před dojením dobře nepropláchne (dojící) trubky od desinfekčních prostředků, mléko je kontaminováno a tím pádem nenávratně zničeno. Prevence záchytu IL proto spočívá hlavně v pečlivé evidenci ošetřených dojnic antibiotiky a vyřazování jejich mléka z celkového nádoje. Dále je také nutná dostatečná ochranná lhůta při podávání léčiv a také eventuelní kontrola na negativní IL před zařazením mléka dojnic zpět do dodávky (Doležal 2000) Postavení mléka v lidské výživě Potraviny živočišného původu, jako je např. mléko, vece, maso a tuky zaujímají v potravě člověka specifickou úlohu. Mléko je jeden z mála zemědělských výrobků, které se hodí k přímé konzumaci bez dalšího zpracování. Mléko je bráno za plnohodnotnou potravinu, hlavně pro děti, dospívající mládež a starší jedince (Doležal 2000). Jako kterákoliv jiná potravina také dodává do organizmu současně bílkoviny, vitamíny a minerální látky a vzhledem k obsahu lehce stravitelného tuku a mléčného sacharidu je důležitým nositelem energie (Vacová 1986). V dnešní době má spotřebitel vysoké požadavky na mléko a mléčné výrobky. Mléko má být čerstvé, chutné, přírodní, hygienicky nezávadné a trvanlivé (Doležal 2000). Od roku 1990 se u nás začaly šířit mylné informace a to vedlo k pochybnosti o významu mléka ve výživě lidí. Přibližně před deseti lety i tím došlo k výraznému poklesu spotřeby mléka (Doležal 2000), na kterou poukazuje tabulka č. 2. Tab. č. 2: Spotřeba mléka a mléčných výrobků na obyvatele (kg/ rok) Ukazatel Kravské mléko konzumní 94,2 59,5 57,6 Máslo 8,7 4,1 4,9 Sýry 7,7 10,5 13,2 Tvaroh 4,6 3,4 3,4 Mléko celkem 256,0 214,0 243,9 Zdroj: Český statistický úřad 20

21 V mnoho publikacích je napsáno, že mléko patří ke sporným potravinám, je to hlavně kvůli nejednotnosti odborníků. Na jedné straně píší, jak je mléko zdraví prospěšné a na straně druhé pravý opak. Na základě studií odborníci prokazují, že pravidelná konzumace mléka a mléčných produktů (především tučných) zvyšuje riziko oběhových onemocnění a infarktu stejně jako rakovinu vaječníků. Těmto studiím ale oponují jiné, které tvrdí, že mléko je základem zdraví. Příkladem by mohla být studie provedená třemi britskými univerzitami, která se zabývá oborovou zájmovou skupinou Evropský mléčný průmysl. Tato studie poukazuje na pravidelnou konzumaci mléka (200 ml/den) a její pozitivní účinky, jako je snižování krevního tlaku, snižuje riziko zubního kazu, je významným zdrojem vápníku aj. (Fořt 2007). Mléčné bílkoviny jsou vysoce biologicky hodnotné a blíží se bílkovinám lidským. Z proteinů je pro výživu nejlepší kasein, který má ochrannou funkci pro jaterní buňky, ovlivňuje růstovou aktivitu a kladně působí na imunitu organismu (Turek 2000). Pro většinu populace jsou mléko a mléčné výrobky dobře stravitelné, avšak přibližně 20 % obyvatel v ČR trpí intolerancí laktózy, které se projevují bolestmi žaludku a střev po požití mléka či sýru. Mléčný cukr napomáhá vstřebávání vápníku, draslíku a fosforu. Nesnášenlivost mléčného cukru je způsobena nedostatkem enzymu laktázy, který laktózu štěpí. Tato nesnášenlivost je ve velmi málo případech vrozená, nejčastěji se projevuje zhruba ve dvou letech dítěte. Dalším problémem vyvolaným z mléka a mléčných výrobků je alergie na mléčnou bílkovinu, což vyvolá kožní obtíže neboli ekzémy nebo značné zažívací problémy. Tato alergie se projevuje již po prvním podání kravského mléka dítěti nebo u dospělých osob se potravinová alergie projeví prakticky kdykoliv v souvislosti se střevním onemocněním (Mausová, Lanzenbergerová 2005). 3.3 Vybrané vlivy působící na produkci mléka Vlivy ovlivňující produkci a složení mléka lze rozdělit na vnější a vnitřní. Z vnějších faktorů je to především výživa a ošetřování, systém ustájení, technika dojení, mikroklima atd. Z vnitřních činitelů je to zejména genotyp zvířete, fyziologie vemene, zažívací soustava, krevní oběh, stádium mezidobí, věk zvířete, živá hmotnost a zdravotní stav. 21

22 3.3.1 Vliv výživy (krmné dávky) Tento faktor je nejvýznamnějším činitelem vnějšího prostředí dojnic. Přes značné pokroky v rozvoji krmivářského průmyslu se stále setkáváme s řadou nedostatků ve výživě a krmení dojnic, což negativně působí na produkci, reprodukci, zdravotní stav zvířete a způsobují tak velké ekonomické ztráty nutnými porážkami, úhynem zvířat či předčasným vyřazováním krav z chovů. Podle Štolce (1999) ovlivňuje výživa užitkovost dojnice ze %. Vlastní příjem krmiva je u skotu prováděn pomocí drsného jazyka, pysky ve většině případů nepoužívají (Jelínek 2003). Hrouz (2012) ve své publikaci naráží na chuť krmiva. Skot nejdříve okusí krmivo a po důkladném zkoumání svými jemnými receptory se rozhodne, co bude žrát. Bylo prokázáno, že skot rozeznává chuť sladkou, slanou, kyselou a hořkou chuť. Dává přednost sladké chuti a nejvýrazněji odmítá chuť hořkou. Cílem krmení je nejen dodání odpovídajícího množství potřebných živin, ale také zabezpečení pocitu sytosti, který je podmíněn kapacitou bachoru. Mezi příjmem krmiva a výdejem energie musí být rovnovážný stav (Jelínek 2003). Příjem potravy mohou ovlivnit psychické stavy zvířete, dále je rychlost příjmu krmiva závislý především na chutnosti a kvalitě krmiva, pocitu sytosti a krmné technice (Suchý 2011). Skot dává přednost spíše rozprostřenému krmivu, a pokud se tak nestane, rozhrabuje ji pomocí své hlavy. Zvířata nejdříve potravu přijímají, až poté ji rozmělní přežvykováním, které trvá i několik hodin (Hrouz 2012). Délka žraní není v přímé souvislosti s množstvím přijatých krmiv, dojnice dělají při žraní přestávky, případně se v krmivu jen tak prohrabují a přijmou i relativně málo potravy. Proto krmivo ležící celý den ve žlabu není nejlepším řešením, jelikož se jeho hodnota znehodnocuje a výrazně klesá jeho spotřeba (Hrouz 2012). Nejen při studiu odborných článků, ale i vlastním šetřením jsem zjistila, že teplota ovlivňuje příjem krmiva a to negativně v teplejším období a při extrémně nízkých teplotách. Ideálem je chladné období okolo 5 C. Bezprostředně po příjmu krmiva nastává tzv. období klidu (20 70 min.). Po tomto období se potrava vrací z předžaludku zpět do dutiny ústní k důkladnému přežvýkání. Po dokonalém přežvýkaní, zvíře sousto opět polkne a je přimíseno k obsahu bachoru a čepce (Jelínek 2003). 22

23 Krmná dávka (KD) Krmná dávka je celkové množství krmiv, které zvířeti denně podáváme k úhradě záchovné a produkční potřeby živin a k nasycení. Pro dojnice je obsah živin a energie uváděn ve 100% sušiny, resp. v 1000 g sušiny (Zeman 2006). V dřívějších dobách nebo v malochovech byla KD rozdělena na letní a zimní. V letním období byla zkrmována zelená píce (30 až 70 kg denně), což trvalo dnů. V zimním období byla KD postavena zejména na konzervovaných objemných krmivech (15 až 30 kg denně) a trvala 210 dnů (Suchý a kol. 2011). Pokud chovatelé mění KD v průběhu roku, je nutné navykat krávy 7 10 dnů, kvůli přizpůsobení mikroflóry v bachoru. Plná adaptace mikroflóry bachoru při radikální změně v krmení trvá i více jak měsíc. Z tohoto důvodu se nyní v chovech pokud možno změnám dávek vyhýbáme. Ideálně by měly být dojnice v průběhu celého stadia laktace i v období stání na sucho krmeny stejnými komponenty, avšak v různých koncentracích. Základem krmné dávky jsou objemná krmiva a o jejich produkční účinnosti rozhoduje jejich nutriční a dietetická hodnota. Objemná krmiva by měla tvořit % sušiny krmné dávky. Kvalita a obsah těchto krmiv (objemných) podstatně ovlivňuje i ekonomiku výroby mléka (Hrouz 2012). Do základní KD patří nejen objemná krmiva, ale také vyrovnávací krmné směsi (VKS), která slouží k doplnění živin chybějící v objemných krmivech. Zeman (2006) v publikaci uvádí důležitost vyvážené krmné dávky. V KD pro dojnice jsou limitujícími například obsahy škrobů a cukrů (max. 300 g/kg sušiny), dusíkatých látek (max. 190 g/kg sušiny), tuků (max. 50g/kg sušiny) a obsah vlákniny (min. 160 g/kg sušiny). Sestavování krmné dávky Při sestavování krmných dávek se v dnešní době používají různé počítačové programy, které se liší mimo jiné i používanými databázemi potřeby živin pro jednotlivé kategorie skotu a hodnotami obsahů živin v krmivech. Rozdíly jsou především mezi u nás nejčastěji používanou weendenskou analýzou a americkým systémem hodnocení krmiv metodou Van Soesta. Při programování dávek je nutné se rozhodnout pro jeden ze systémů a ten potom používat v celém komplexu (Bouška 2006). 23

24 Většinou se dnes krmné dávky sestavují podle skutečného obsahu živin na základě laboratorních rozborů. Přičemž zemědělec si použitá objemná krmiva může vyrábět sám a tak ovlivňovat složení krmné dávky. Druh použitého objemného krmiv a záleží na pěstební oblasti (Zeman 2006). Krmiva Dle zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, se krmivem rozumí produkt rostlinného nebo živočišného původu, čerstvý nebo konzervovaný, a produkt jeho průmyslového zpracování, organická a anorganická látka, s přidáním nebo bez přidání doplňkové látky, které jsou určeny ke krmení zvířat, samostatně nebo ve směsích (Česká republika 1996). Objemná krmiva (statková krmiva) Objemná krmiva jsou krmiva s malou koncentrací živin. Do KD volíme nejméně dva až tři druhy objemných (statkových) krmiv a to krmivo bílkovinné nebo polobílkovinné povahy a druhé krmivo je sacharidového charakteru (Suchý a kol. 2011). Dnes se sestavují krmné dávky téměř výhradně z konzervovaných krmiv. V kukuřičných a řepařských oblastech jsou krmivovou základnou kukuřice na siláž, senáže vojtěšky a cukrovarské řízky. V oblasti bramborářské, podhorské a horské tuto základnu tvoří hlavně senáže jetele lučního, jetelotravní nebo travní, někdy i vojtěška, silážovaná kukuřice a silážované obilní drtě. Kukuřice a obilní drtě jsou silážovány a doplňují bílkovinné pícniny a působí jako stabilizátor KD. Významným dietetickým krmivem jsou cukrovarské řízky. Tyto řízky je možné zkrmovat jak silážované, tak čerstvé (Zeman 2006). V případě zkrmování zelených objemných krmiv, které se dnes zkrmují hlavně z důvodů dietetických a kvůli vyšší dotaci vitamínů, je zkrmujeme vždy čerstvá. Pokud je nelze hned zkrmit, je třeba je rozložit do tenké vrstvy a zkrmit co nejdříve. Siláže je rovněž třeba odebírat ze silážních žlabů až před krmením, vlivem provzdušnění v nich totiž dochází k rychlé druhotné fermentaci, tím ztrátě živin, ale i chutnosti (Suchý 2011). Jadrná krmiva Jadrná krmiva jsou krmiva s vyšší koncentrací živin (Suchý 2011). Slouží k doplnění živinového obsahu v objemných krmivech na normu potřeby živin. 24

25 Tyto krmiva spolu s minerálními a vitamínovými doplňky tvoří směs krmiv. Podle účelu použití jsou tyto směsi rozděleny na směs produkční, vyrovnávací nebo doplňková. Produkční směsi se vyrábějí z obilovin, luskovin, extrahovaných šrotů, mlýnských zbytků, sladového květu, minerálních a vitaminových doplňků. Vysokoprodukčním dojnicím zvyšujeme energetickou hodnotu a chutnost produkční směsi přídavkem tuku (nejlépe obdukovaného) a melasy. Na 1 kg mléka je potom potřeba určité přesně vypočítané množství produkční směsi. Pro výrobu vyrovnávajících směsí používáme obvykle jen statková jadrná krmiva (Zeman 2006). Před porodem (2 3 týdny) chovatelé zařazují menší množství jadrného krmiva do KD, kvůli navykání bachorové mikroflóry na zvýšený přísun jádra po porodu (Suchý 2011). U dojnice se v průběhu laktace nároky na výživu mění. Optimální krmení dojnic je řízeno právě podle laktační křivky. Nedostatky ve výživě a managementu mají za důsledek snížení vrcholu laktace, a tím pádem i užitkovost za celou laktaci. Zdravotní problémy zvířat navíc vedou ke zvyšování nákladů a případně až k předčasnému vyřazení zvířat (Lopatář 2013). Proto lze mezidobí rozdělit na dvě období, z čehož první období ještě rozdělujeme na další tři fáze a můžeme uplatňovat tzv. fázovou výživu dojnic. Tyto jednotlivé fáze se liší množstvím produkovaného mléka a s tím souvisí i nároky dojnice na potřebu jednotlivých živin. Jednotlivá období jsou: 1. Období laktace a) První fáze začíná otelením a končí dosažením vrcholu, což je v některých chovech mezi 40. a 100. dny. b) Druhá fáze začíná dosažením laktačního vrcholu (100. dnem) a končí 200. dnem. V tomto období by měla být mléčná užitkovost na přibližně stejné úrovni, případně jen mírně klesat. c) Třetí fáze začíná výraznějším poklesem mléčné užitkovosti, což je přibližně 200. den a trvá do konce laktace 2. Období stání na sucho d) Během této fáze již mléko není produkováno a začíná tedy zaprahnutím dojnice a končí dalším otelením. V tomto období jde velké množství živin na vývin a růst plodu (Suchý 2011). 25

26 Charakteristika jednotlivých fází: Fáze 1. Jelikož se jedná o nejnáročnější období pro organismus dojnice je jim nutné věnovat maximální pozornost, aby nedocházelo k významnému úbytku hmotnosti. V době, kdy stoupá produkce mléka, se rychle zvyšují požadavky na příjem živin, přičemž příjem sušiny stoupá pomaleji a kulminuje za dní. V této době dochází k nevyrovnané energetické bilanci a energie a je hrazena mobilizací tukové tkáně (Bouška 2006). Toto období je zvláště náročné pro jaterní parenchym dojnice, která mají s vysokým množstvím mobilizované tukové tkáně, jež může obsahovat i poměrně vysoké množství usazených škodlivých metabolitů látkové výměny, problém. Deficit energie je u dojnic patrný úbytkem hmotnosti. Za optimální úbytek hmotnosti lze považovat přibližně 8 % (denně 0,5 1,0 kg) (Suchý 2011). Tyto dojnice musíme zásobovat nejkvalitnějšími objemnými krmivy s vysokou stravitelností, chutností, koncentrací živin a dle dosahované užitkovosti i s vysokými dávkami jadrných krmiv. Koncentrace energie krmné dávky by podle užitkovosti měla být optimálně 7,0 až 7,4 MJ NEL/kg sušiny. Přežvýkavec energii získá hlavně ze sacharidů obsažených v krmivu, a to zejména z polysacharidů, jak strukturálních (vláknina), tak nestrukturálních (škroby), lipidů a proteinů. Je nutné sledovat i podíl hrubé vlákniny v KD. Jadrná krmiva je vhodné navyšovat postupně. Je vhodný individuální přístup k dojnici, zaměřený na kontrolu zdravotního stavu, zejména ve vztahu k příjmu krmiv a metabolickým poruchám (Bouška 2006). Podle Suchého (2011) existují tři možnosti, jak zvýšit příjem energie: a) zvýšit příjem sušiny (celkové), b) navýšit objem jadrných krmiv v KD, c) navýšit obsah energie v jadrných směsích nebo v celkové KD. Fáze 2. Tato fáze je navazující na fázi první a začíná přibližně od 70. dne laktace a trvá do dne po otelení. Charakteristikou tohoto období je maximální příjem krmiva a nemělo by docházet k poklesu hmotnosti dojnice. V této době si dojnice již může nepatrně doplňovat rezervy, které vydala při vzestupu laktační křivky. Krmná dávka (KD) se řídí skutečnou mléčnou produkcí a základem této KD jsou objemná krmiva s vysokou nutriční hodnotou, která by měla zaujímat % 26

27 ze sušiny KD. Z hlediska dietetického by se obsah NDF měl pohybovat od 30 až 36 % v sušině KD (Suchý 2011). Fáze 3. Třetí fáze začíná dnem laktace a končí zaprahnutím dojnice. V této době by měla být dojnice opět v březí a kvůli vývoji a růstu plodu potřebuje dostatek živin a energie v krmivu. Tato potřeba představuje přídavek živin a energie rovnající se 20 % nad záchovnou potřebu, u tříletých a starších dojnic asi o 10 %. V případě používání vysoce kvalitních objemných krmiv postačí na zkrmování pouze ty, pokud jsou tyto krmiva méně kvalitní, je nutné přidávat dávky jadrných krmiv (Suchý 2011). Cílem této fáze je udržet zvířata v odpovídající tělesné kondici, což je zejména nelehký úkol u červenostrakatého plemene. Častou chybou ve výživě v této fázi je omezení jadrného krmiva pod potřebu dojnice vzhledem k její užitkovosti, důsledkem je pád užitkovosti. Dojnice, která v tomto období však ztloustne díky překrmování nad její potřebu, již v nastávajícím období stání na sucho nezhubne a začne hubnout až po otelení se všemi negativními vlivy (Klusoň 2014). Dva až tři týdny před ukončením laktace by bylo ideální podávat krmnou dávku výrazně sníženou o krmiva šťavnatá, jadrná a laktogenní, naopak s vyšším zastoupením kvalitního sena v krmné dávce. V praxi se tak však z provozních důvodů neděje. Před porodem (2 týdny) je vhodné snížit příjem draslíku a sodíku jako prevenci otoku vemene. Před porodem je také důležitý poměr Ca : P = 1 : 1. Poslední týden před zaprahnutím jsou dojnice při tradičním způsobu zaprahování dojeny pouze 1 krát denně. Pokud klesne denní výdojek na 3 kg mléka, dojení se ukončí. Těsně po ukončení laktace (3 5 dnů) by chovatelé měli kontrolovat mléčné žlázy (Suchý 2011). Dnes je však u vysokoužitkových dojnic velmi obtížné ukončení laktace pouze pomocí restrikcí krmiv a postupným odstavováním. Proto chovatelé, dle mého šetření, používají jednorázově intramamální, dlouhodobě působící antibiotika, která zabrání rozvoji nežádoucích mikroorganismů v mléčné žláze po zaprahnutí a preventivně působí proti možnému zánětu vemene v následné laktaci. 27

28 Fáze 4. Poslední fáze je období stání na sucho, kdy krávy čekají na další otelení. Zkrácení tohoto období ovlivňuje následnou užitkovost a to % (Suchý 2011). V průběhu této fáze je důležité poskytnutí odpočinku a času na regeneraci tkáně vemene. Cílem je neprohloubit problém BSC dojnice protože další ztučnění nebo hladovka s cílem výrazně snížit BSC zvířeti nepomůže (Klusoň 2014). I v této fázi chovatelé nesmí snížit kvalitu krmiv. V období stání na sucho se krávám podávají kvalitní objemná krmiva s vyšší sušinou a je vhodné od 8. měsíce březosti snížit podíl konzervovaných objemných krmiv o 15 20% a nahradit je senem (jetelotravním, lučním nebo vojtěškovým) v dávce 5 6 kg z krmiv statkových jetelotravní a kukuřičné siláže (10 15 kg). Oproti tomu autor Lopatář (2013) udává, že pokud se kravám podává klasická krmná dávka pro suchostojné krávy na bázi senáže, siláže, sena a malého množství koncentrátů, jsou tyto krávy schopny přijímat až o 80 % energie více, než je potřeba. Studie Nikkaha (2009) se zabývala tímto problémem a z výsledků vyplývá, že u těchto dojnic s vyšším příjmem energie dochází k hromadění vnitřního tuku, aniž by to chovatelé pozorovali. Po zařazení vysokého podílu slámy do KD, byly zjištěny ve firmě Keenan (vyrábí krmné vozy) vynikající výsledky. Novou krmnou dávku zařadili farmy v Anglii, Irsku, Francii a Švédsku (277 farem s počtem ks krav) a došlo k redukci asistovaných porodů o 53 %, poporodních paréz o 76 %, zadržených lůžek o 57 %, dislokací slezů o 85 % a ketóz o 75 %. Další pozornost by měla být věnována příjmu koncentrovaných jadrných krmiv, která by neměla přesáhnout 1 % hmotnosti zvířete. Výjimkou jsou vysokoužitkové jalovice, kde je nutný přídavek do 2 kg jádra (kvůli růstu) a dojnice ve slabé kondici, kterým je vhodné podat denně 0,5 1 kg jádra. V tomto období je také kladen důraz na příjem energie. Vysoký příjem vede nejen k plýtvání krmiva, ale i k porodu těžkých telat a k již zmiňovanému ztučnění krav (Suchý 2011). Po porodu toto nadměrné ztučnění zatěžuje játra, snižuje buněčnou imunitu a zvyšuje výskyt metabolických onemocnění (Lopatář 2013). Naopak při nízkém příjmu energie mají telata nízkou porodní hmotnost. V krmené dávce by měl být obsah sušiny 2 % hmotnosti krav a obsah energie 6 6,5 MJ/kg sušiny. Obsah dusíkatých látek má být 120 g NL/kg sušiny KD. Také obsah minerálních látek je důležitý, kdy se navyšuje opět množství Ca v KD (Suchý 2011). 28

29 Příjem sušiny Optimální příjem sušiny 30 dní po porodu by měl být přibližně 3 % (což na 600 kg dojnici, připadá 18 kg sušiny) a na vrcholu laktace až 4 % (24 kg sušiny) z živé hmotnosti dojnice. U starších dojnic se postupně příjem sušiny navyšuje o 0,8 1,2 kg na 100 živé hmotnosti ve srovnání s prvotelkami. U vysokoprodukčních dojnic je příjem sušiny dán hlavně kapacitou trávicího traktu a může dosáhnout až 26 kg sušiny. Jak uvádí Suchý (2011): V praxi velmi často příjem sušiny nesplňuje uvedenou potřebu. Bylo prokázáno, že největším příjmem sušiny dojnice dosahuje při obsahu % NL s sušině KD, při jejich 70 % stravitelnosti. Dále také tento autor uvádí, že nízká kvalita objemných krmiv vede ke snaze zvýšit obsah energie v KD pomocí jadrných krmiv. Přitom nižší příjem sušiny vede ke zhoršení kondice krav, reprodukčním problémům, dislokaci slezu, predispozici bachorových indigescí, zhoršení perzistence laktační křivky a hlavně ke snížení mléčné užitkovosti, také podotýká, že nadměrné dávky koncentrovaných krmiv vedou k bachorovým acidózám. Potřeba sacharidů Sacharidy představují jeden z nejvýznamnějších zdrojů energie pro přežvýkavce. V KD jsou sacharidy zastoupeny převážně jako polysacharidy strukturální (vlákninový komplex) a polysacharidy nestrukturální (škroby). Pro správnou fermentaci musí být oba typy polysacharidů v optimálním zastoupení (Bouška 2006). Vláknina Obsah vlákniny kolísá podle vegetační fáze pícnin v době sklizně. Obsah hrubé vlákniny v KD ovlivňuje příjem sušiny, činnost předžaludku, ale také podporuje její stravitelnost a tučnost mléka. Velké množství v KD má ale vliv na špatnou stravitelnost ostatních živin. Za optimální obsah hrubé vlákniny v 1. fázi laktace u vysokoužitkových dojnic je považováno % ze sušiny KD (Suchý 2011). U nás a v USA se nepočítá s hrubou vlákninou, ale s obsahem vlákniny NDF (neurálně detergentní vláknina) a ADF (acidodetergentní vláknina). Z hlediska výživy přežvýkavců má velký význam NDF - dá se podle jeho obsahu odhadovat příjem krmiva. Stravitelnost NDF podněcuje také příjem krmiva, tudíž čím vyšší je stravitelnost, tím vyšší je příjem sušiny a následně roste i mléčná užitkovost. 29

30 Obecně se považuje příjem minimálně 2 kg strukturované vlákniny za prospěšnou kvůli činnosti bachoru (Bouška 2006). Dusíkaté látky (NL) V dnešní době je již překonaný názor, že potřeba energie a dusíkatých látek, potřebných na produkci 1 kg mléka, je konstantní, tudíž na 1 kg mléka je potřeba 85 g NL a 3,17 MJ NEL. Dnes se již tato potřeba vztahuje na tučnost 4 %, obsah bílkovin 3,4 % u denní dojivosti l mléka. Bylo prokázáno, že se zvyšující se dojivostí nad dojivost l, se mění potřeba energie i NL, a to na každý další litr nadojeného mléka stoupá potřeba o 0,017 MJ NEL a 1 g NL. Důležitý je obsah nejen dusíkatých látek, ale i bílkovin, které stimulují příjem krmiva. Z hlediska NL je nutné v KD znát obsah celkových NL (CP), ale i zajistit optimální poměr degradovatelných (ty jsou fermentovány bachorovými organismy) a nedegradovatelných NL (RUP). V KD je možné část NL doplnit i močovinou, kdy připadá na jednu dojnici na den maximálně 0,1 kg (Suchý 2011). U nás je v současné době, kromě řady jiných, doporučován způsob hodnocení NL systémem, který je převzat z francouzského systému PDI, což je protein stravitelný v tenkém střevě (Bouška 2006). Tento způsob posuzuje požadavky zvířat na zásobení proteinem podle jeho množství procházejícího do střeva. Systém PDI doporučuje, aby ze stravitelného proteinu v tenkém střevě byl stravitelný lyzin 6,8 7,3 % a stravitelný metionin 2,2 2,5 z PDI. Optimalizací aminokyselin se zlepšuje využitelnost NL, a tím i vylučování do prostředí (Suchý 2011). Podle Boušky (2006) se v praxi osvědčila kombinace krmiv mezi sebou (například řepkový extrahovaný šrot, sója, mláto a další) a to z důvodu plynulého odbourávání NL v bachoru. Podle nových poznatků způsobují KD, obsahující více než 0,2 kg NL na 1 kg sušiny KD snížení plodnosti. Tuky Autoři Bouška (2006) a Suchý (2011) se shodují na množství tuků, který by v KD neměl přesáhnout 4 5 % (denně 0,8 1,4 kg). Jejich předávkováním dochází ke zhoršení trávení vlákniny v bachoru, z čehož plyne nižší přeměna mléčné bílkoviny i mléčného tuku. Dalším negativem předávkování je snížení využití bílkovin. Optimální složení energie v doplňkových směsích by mělo být rozděleno na třetiny. První třetina 30