Vliv státních opatření v oblasti energetiky na návratnost investice v oblasti fotovoltaické elektrárny

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Vliv státních opatření v oblasti energetiky na návratnost investice v oblasti fotovoltaické elektrárny Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Sylvie Riederová Jakub Schindler Brno 2011

2 Rád bych poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Sylvii Riederové za její cenné rady, užitečné připomínky a také za čas, který mi byla ochotna věnovat. Dále bych chtěl také poděkovat společnosti Solsys-Morava s.r.o. za informace a ochotu se mnou spolupracovat.

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv státních opatření v oblasti energetiky na návratnost investice v oblasti fotovoltaické elektrárny vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 25. května 2011

4 Abstract Schindler, J. Effect of government measures in energetics on return of investment in photovoltaic power plant. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, The aim of this bachelor thesis is to compile a business plan for photovoltaic power plant realized in 2011 and consequently compare the efficiency and return on investment of the photovoltaic power plant before and after the implementation of government measures. The methods used for evaluation are net present value, internal rate of return, profitability index and payback period. Based on obtained results an evaluation of impact of government measures is made. The bachelor thesis has two parts. The theoretical part provides information about the business plans, investments and their evaluation, and photovoltaics in the Czech republic. The practical part contains detailed parts of the business plan and the evaluation of the impact of government measures. Keywords Business plan, photovoltaic power plant, sources of financing, investment, evaluation of investment efficiency Abstrakt Schindler, J. Vliv státních opatření v oblasti energetiky na návratnost investice v oblasti fotovoltaické elektrárny. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Cílem této bakalářské práce je sestavit podnikatelský plán pro fotovoltaickou elektrárnu realizovanou v roce 2011 a následně provést komparaci návratnosti a efektivnosti investice do fotovoltaické elektrárny před a po zavedení státních opatření. K hodnocení jsou využity metody čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta, indexu rentability a doby návratnosti. Na základě výsledků je provedeno vyhodnocení vlivu těchto státních opatření. Bakalářská práce má dvě části. V teoretické části jsou uvedeny informace týkající se podnikatelského plánu, investic a jejich hodnocení a také fotovoltaiky v České Republice. Praktická část obsahuje podrobně rozpracované jednotlivé části podnikatelského plánu a dále hodnocení vlivu státních opatření. Klíčová slova Podnikatelský plán, fotovoltaické elektrárny, zdroje financování, investice, hodnocení efektivnosti investice

5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod 7 2 Metodika a cíl práce Cíl práce Metodika práce Literární rešerše Podnikatelský plán Požadavky na podnikatelský záměr Struktura podnikatelského plánu Zdroje financování Vnitřní zdroje financování Vnější zdroje financování Investice Pojetí investic z makroekonomického hlediska Pojetí investic z podnikového hlediska Investiční projekt Předinvestiční fáze Investiční fáze Provozní fáze Ukončení provozu a likvidace Postup hodnocení efektivnosti investic Určení kapitálových výdajů Odhad budoucích peněžních příjmů Určení podnikové diskontní míry Výpočet současné hodnoty očekávaného cash flow Vybrané metody hodnocení efektivnosti investic Čistá současná hodnota (ČSH) Vnitřní výnosové procento (VVP) Index rentability (IR) Doba návratnosti... 24

6 Obsah Obnovitelné zdroje energie Sluneční energie Fotovoltaické elektrárny (FVE) Legislativa související s fotovoltaikou Vlastní práce Podnikatelský plán Titulní strana Exekutivní souhrn SWOT analýza Popis společnosti Výrobní plán Organizační plán Hodnocení rizik Finanční plán Hodnocení efektivnosti Hodnocení vlivu státních opatření Vstupní data pro ekonomické hodnocení Hodnocení efektivnosti Shrnutí a diskuze 52 6 Závěr 55 7 Seznam použité literatury a zdrojů 56 Seznam literárních zdrojů Seznam internetových zdrojů Seznam právních předpisů...57 Seznam obrázků 58 Seznam tabulek 59 Přílohy 60

7 Úvod 7 1 Úvod Jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšného podnikání je objevit správnou podnikatelskou příležitost. V posledních pár letech se jako výhodný a moderní nápad na zahájení podnikatelské činnosti jeví výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů a investice do zařízení, která ji vyrábí. Tyto zdroje jsou charakterizovány tak, že budou vždy k dispozici. Energie je ve společnosti vyžadována neustále, protože je na ní téměř všechno závislé. Navíc s postupujícím rozvojem techniky bude potřeba čím dál více. Na nutnosti rostoucího využívání obnovitelných zdrojů se shoduje většina zemí světa. Tento názor zastává i Evropská unie a její členové, tedy i Česká Republika. V minulosti bylo jednodušší využívat energii získanou z fosilních paliv, které poskytovala příroda. Tyto zdroje jsou ale omezené, tedy vyčerpatelné, a jejich spotřeba není také příliš ekologická. Ekologie a ochrana životního prostředí je jedním z nejvíce diskutovaných témat současné doby. Kvůli důsledkům lidské činnosti jako je ubývání ozónu, toxické znečištění nebo vyčerpávání neobnovitelných zdrojů se přijala opatření, která by těmto věcem měla zabránit, popřípadě je zmírnit. Začal se tedy třídit odpad, vznikají nové technologie snižující množství vypouštěných plynů do ovzduší a hledají se alternativy, které by nahradily neobnovitelné zdroje. V oblasti energetiky to mohou být elektrárny využívající nevyčerpatelné přírodní síly, jako například sluneční energie. Solární elektrárny byly v uplynulém roce 2010 energetickým tématem číslo jedna. Bylo to z důvodu, který se týkal běžných občanů a firem. Na povrch se dostaly informace o tom, že kvůli fotovoltaice se zdraží elektřina. Původně bylo odhadováno, že cena proudu by mohla vzrůst až o 11,2 % pro domácnosti a o 14,5 % pro velkoodběratele. Vláda proto začala hledat řešení, jak tomuto skokovému zdražení elektřiny zabránit. A zdá se, že našla. Ke konci roku byla poslaneckou sněmovnou schválena novela zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, a novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Obě tyto novely mají zaručit, že cena elektřiny nevzroste o více než 4,6 % pro domácnosti a 5,2 % pro velkoodběratele. Z pohledu občanů je to dobrá zpráva, ovšem pro investory, kteří vložili své finanční prostředky do výstavby solárních elektráren, je to situace zcela opačná. Tato bakalářská práce se bude zabývat právě vlivem výše zmíněných opatření na návratnost a efektivnost investice vynaložené na výstavbu fotovoltaické elektrárny. Může pak být inspirací nebo posloužit jako užitečný podklad i ostatním lidem, kterých se tato situace týká.

8 Metodika a cíl práce 8 2 Metodika a cíl práce 2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je sestavit podnikatelský plán pro fotovoltaickou elektrárnu realizovanou v roce 2011 a následně provést komparaci návratnosti a efektivnosti investice do fotovoltaické elektrárny před a po zavedení novely zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, a novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, které vešly v platnost od 1. ledna Poté pak bude provedeno vyhodnocení vlivu těchto státních opatření. 2.2 Metodika práce Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část tvoří literární rešerše, v rámci které jsou shrnuty informace běžně dostupné z odborné literatury. Tato část je zaměřena na popsání pojmů souvisejících s podnikatelským plánem, investicemi nebo oblastí solární energie a legislativou s ní související. Dále je v ní popsán postup hodnocení efektivnosti projektů a také jak je možno tyto projekty financovat. Ke zpracování literární rešerše je využito odborné literatury a internetových zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu literatury. Druhou částí je vlastní práce, ve které je vycházeno ze zpracované literární rešerše. V rámci tohoto oddílu bakalářské práce je nejprve vypracován podnikatelský plán pro fotovoltaickou elektrárnu postavenou v roce Podnikatelský plán je sestaven ve struktuře, která obsahuje všechny důležité a klíčové faktory, které podstatnou mírou rozhodují o úspěšném podnikání. Důraz je kladen především na finanční plán, v němž je kalkulována efektivnost a návratnost tohoto projektu. Dále je pak počítána efektivnost investice pro další dvě varianty pomocí vybraných metod, které jsou popsané v literární rešerši. Těmi jsou doba návratnosti, čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento a index rentability. Po vyhodnocení těchto ukazatelů je určena míra vlivu uvedených státních opatření na efektivnost a návratnost této investice. V práci je postupováno podle těchto bodů: prostudování odborné literatury sběr informací potřebných pro vypracování podnikatelského plánu zjištění dat potřebných pro výpočty vypracování podnikatelského plánu výpočet ekonomické efektivnosti jednotlivých variant hodnocení výsledků a návrh doporučení Na základě zvoleného metodického postupu v práci je možné v závěru provést zhodnocení ekonomické efektivnosti investic do fotovoltaických elektráren a je možné uvést doporučení, která mohou být využita ostatními investory.

9 Literární rešerše 9 3 Literární rešerše 3.1 Podnikatelský plán Podnikatelský plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny klíčové vnější i vnitřní faktory související se založením i chodem podniku. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007, str. 11) Sestavení podnikatelského záměru v prvních fázích zakládání podniku pomůže odhalit silné i slabé stránky podnikání. Nezbytnou součástí plánu je vymezení okruhu výrobků nebo služeb, které má podnik v plánu nabízet. Dále je nutné vymezit si vhodný trh, potencionální zákazníky a také mít povědomí o konkurenci. Při vytváření podnikatelského plánu firmy je nutné zvažovat také kapitálovou náročnost podnikání a možné způsoby financování při nedostatku vlastních finančních prostředků. Mnozí zakladatelé firem se neprávem domnívají, že jejich nápad nemá konkurenci. To se ale stává jen výjimečně. Je sice možné, že neexistují konkurenční výrobky se stejným technickým řešením, ale zajisté existují konkurenční nabídky, které řeší stejné problémy nebo uspokojují stejné potřeby zákazníků, ale jiným způsobem. (Řehoř, Srpová, 2010) Podnikatelský plán umožňuje srovnat plány s realitou. Pokud se liší, pomůže nám identifikovat v čem, v jaké míře a proč. Pomáhá plánovat výdaje a tedy i v konečném důsledku získat lepší podmínky od dodavatelů. Pokud se podniku daří dobře, podnikatelský plán ukáže, kdy začne zvýšený prodej vyžadovat i vyšší provozní kapitál. Naopak pokud se podniku nedaří, podnikatelský plán upozorní, že je potřeba situaci řešit, aby podnik dostál svým obchodním závazkům. Plánování se pojí s podnikáním ve všech jeho stádiích. Je potřebné při rozjezdu podniku, v průběhu reálného života podniku i při jeho pádu. Je vhodné si odpovědět na tyto otázky: Kde jsme teď? Kam chceme jít? Jak se tam dostaneme? (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Podnikatelský záměr slouží zpravidla dvěma účelům. Jednak je to určitý vnitřní dokument, který slouží jako základ vlastního řízení firmy. Za druhé má však značný význam i jeho externí uplatnění v případě, že firma hodlá financovat realizaci projektu s využitím cizího kapitálu. V tomto případě je potřeba přesvědčit poskytovatele kapitálu o výhodnosti a nadějnosti projektu, na jehož financování se tento kapitál použije (poskytovatel kapitálu, např. banka, pečlivě zvažuje a hodnotí projekt z hlediska výnosnosti a návratnosti vložených prostředků a také podnikatelského rizika). Kvalitně zpracovaný podnikatelský záměr může tedy významně podpořit získání potřebného kapitálu. (Fotr, Souček, 2005) Bohužel, podnikatelský plán je často podnikateli sestavován pouze pro účely žádosti o úvěr. Pokud by podnikatelé sestavovali podnikatelský plán běžně, často by si dokázali včas uvědomit rizika svého podnikání a tato rizika eliminovat. (Veber, Srpová, 2008, str. 67)

10 Literární rešerše Požadavky na podnikatelský záměr Podnikatelský záměr by měl splňovat určité požadavky, a to: být stručný a přehledný, být jednoduchý, neměl by příliš zacházet do odborných detailů, aby byl srozumitelný i pro osoby, které nemají hlubší technické znalosti, demonstrovat výhody produktu nebo služby pro uživatele, resp. zákazníka, nebýt příliš optimistický nebo naopak pesimistický z hlediska tržního potenciálu, projekt by se mohl stát pro investora málo atraktivním, nezakrývat slabá místa a rizika projektu, pokud by totiž investor odhalil určité negativní faktory neuvedené v podnikatelském záměru, mohlo by to u něj snížit důvěryhodnost projektu. Právě naopak identifikace rizik a existence plánu korekčních opatření poukazuje na připravenost a zvládnutí případných problémů, prokázat schopnost firmy hradit úroky a splátky v případě užití bankovního úvěru jako formy financování, prokázat, jak může investor získat zpět vynaložený kapitál s patřičným zhodnocením, být zpracován kvalitně i po formální stránce. (Fotr, Souček, 2005) Zpracování podnikatelského záměru je potřeba věnovat zaslouženou pozornost, protože kvalita přípravy projektu má významný vliv na úspěch. Současně je však třeba upozornit na to, že zpracovaný podnikatelský záměr nebude vzhledem k proměnlivosti podnikatelského okolí platit beze změny delší dobu. Podnikatelský záměr je třeba proto chápat jako stále živý a vyvíjející se dokument, který je třeba neustále adaptovat a upravovat vzhledem k měnícím se podmínkám. (Fotr, Souček, 2005, str. 310) Struktura podnikatelského plánu Obsah a struktura podnikatelského záměru se řídí především tím, jaké informace potřebují poskytovatelé kapitálu. (Wupperfled, 2003) 1. Titulní strana Podává stručný výklad o obsahu podnikatelského záměru. Obvykle jsou zde uvedeny údaje jako název a sídlo společnosti, jména a kontakty podnikatelů, popis podniku a povaha podnikání nebo způsob financování a jeho struktura. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 2. Exekutivní souhrn Hlavním úkolem této části je podnícení zájmu potencionálních investorů. Na základě prostudování exekutivního souhrnu se investoři rozhodují, jestli má smysl pročítat celý podnikatelský záměr. Je to tedy důležitá část, která se zpracovává až po sestavení celého podnikatelského plánu. (Koráb, Mihalisko, 2005)

11 Literární rešerše Analýza Základním cílem každého projektu je buď využití určitých disponibilních zdrojů, nebo uspokojení poptávky. V obou případech je však pro rozhodování o základních parametrech projektu i pro konečný úspěch tohoto projektu klíčovou aktivitou analýza trhu. (Fotr, Souček, 2005) SWOT analýza jedná se o nejčastěji používaný nástroj analýzy. Jde o obecný analytický rámec a postup, který identifikuje a posuzuje významnost faktorů z pohledů silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek zkoumaného objektu, a dále z pohledů příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats), kterým je nebo bude zkoumaný objekt vystaven. 4. Popis podniku V této části podnikatelského záměru je ve stručné, ale výstižné a konkrétní podobě popsáno, na čem celý projekt stojí. Je zde uvedena zákonná forma podniku a také klíčová živnost, která bude provozována. V tomto popisu by měla být obsažena definice strategie podniku, jeho hlavní cíle a cesty, které vedou k dosažení těchto cílů. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 5. Výrobní plán V případě, že se jedná o výrobní podnik, který se zabývá výrobou nebo alespoň částečnou výrobou, je tento prostor v plánu zaměřen právě na ni. Je vhodné zmínit veškeré potencionální dodavatele a subdodavatele, kompletní výrobní proces a zařízení potřebná k výrobě. Pokud se jedná o podnik poskytující služby, pak lze hovořit o obchodním plánu, kde je představen typ a proces poskytovaných služeb. (Koráb, Mihalisko, 2005) 6. Marketingový plán Tato část objasňuje, jakým způsobem budou výrobky nebo služby distribuovány, oceňovány a propagovány. Jsou zde také uvedeny odhady objemu produkce nebo služeb, ze kterých lze následovně odvodit odhad rentability podniku. Hlavním marketingovým nástrojem je marketingový mix, který zahrnuje 4 základní prvky: produkt (product), cena (price), místo (place), propagace (promotion). (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 7. Organizační plán V této části je popsána forma vlastnictví nového podniku. V případě obchodní společnosti je nutné detailněji rozvést informace o managementu podniku a popřípadě informace o obchodních podílech. Jsou zde uvedeni klíčoví vedoucí pracovníci podniku. Je určena nadřízenost a podřízenost vedoucích. Všechno znázorňuje organizační struktura podniku. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007)

12 Literární rešerše Hodnocení rizik Značnou míru pozornosti je potřeba věnovat rizikové stránce investičních projektů. Je třeba stanovit faktory, které ovlivňují riziko projektů a mezi nimi specifikovat ty faktory, které k tomuto riziku přispívají nejvíce. Na ně by se pak měla soustředit pozornost a měla by se zvažovat opatření, které by snížilo riziko projektu. Náplní řízení rizika projektu je zvýšit pravděpodobnost jejich úspěchu a minimalizovat nebezpečí jejich neúspěchu, který by mohl ohrozit finanční stabilitu. Práce s rizikem a nejistotou by měla prolínat celou přípravu projektu od jeho začátku až do závěrečného rozhodnutí o přijetí projektu a jeho realizaci nebo jeho zamítnutí. Posuzování rizika projektů ovlivňuje mnoho faktorů, z nichž k nejdůležitějším patří zvažování opatření na snížení rizika, jejich nákladů a dopadů. (Fotr, Souček, 2005) 9. Finanční plán Sestavení finančního plánu, který promítá podnikatelský záměr do peněžních toků, je vrcholem tvorby podnikatelského plánu. Je spojovacím článkem mezi představami a realitou. Ověřuje reálnost záměru, případně přesvědčuje potenciálního investora o jeho výnosnosti. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Finanční plán je transformace předchozích částí do finanční realistické podoby. Výstupy plánu tvoří: 10. Přílohy plánovaný výkaz zisků a ztrát, plán peněžních toků, plánovaná rozvaha. (Veber, Srpová, 2008) Zde jsou obvykle uvedeny informativní materiály, které nelze začlenit do samotného textu podnikatelského záměru. Na jednotlivé přílohy by však v textu měly být odkazy. Příkladem takých materiálů může být výpisy z obchodního rejstříku, výsledky průzkumu trhu, korespondence s dodavateli aj. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 3.2 Zdroje financování Finanční zdroje se dají členit na vnitřní a vnější. Vnitřní (interní) zdroje společnost získává ze své vlastní aktivity. Jako vnější (externí) zdroje jsou označovány ty, které podnik nevytvořil vlastní činností, naopak přišly do podniku z vnějšího prostředí. Pro podnik je dobré mít vhodně vyvážené vlastní i cizí zdroje. Pokud podnik využívá pouze vlastní zdroje, nezbývají mu již prostředky na investování. Právě investice pomáhají podniku vlastní zdroje také rozšiřovat. Naopak pokud má podnik příliš mnoho cizích zdrojů, může se stát předluženým. Při předlužení podnik splácí jen úroky věřitelům. Další problémy spočívají v udržení likvidity podniku a jeho platební schopnosti. (Koráb, Mihalisko, 2005)

13 Literární rešerše Vnitřní zdroje financování 1. Zisk Jedná se o hlavní složku interních zdrojů. Se ziskem lze kalkulovat až po odvodech a výplatách společníků. Lze ho využívat k potřebám podniku nebo nechat do dalšího období jako nerozdělený zisk. (Koráb, Mihalisko, 2005) 2. Vklady vlastníků Vlastní zdroje financování v podobě vkladů vlastníků jsou hlavním nositelem podnikatelského rizika. V případě likvidace podniku se nároky vlastníků vypořádávají až na konec. Zároveň jsou pozitivním signálem pro dodavatele cizího kapitálu. (Veber, Srpová, 2008) 3. Odpisy Pro podnik nepředstavují nově vytvořené zdroje. Jsou peněžním vyjádřením opotřebování dlouhodobého majetku v průběhu příslušného období. Jsou plně daňově uznatelné, snižují zisk před zdaněním, čímž snižují celkovou výši odváděné daně. (Koráb, Mihalisko, 2005) Vnější zdroje financování 1. Obchodní úvěry V tržní ekonomice je běžné, že za dodávky výrobků, prací a služeb se neplatí ihned, ale s určitým časovým zpožděním po jejich převzetí nebo dodání. Je tomu tak z ekonomických a praktických důvodů. Obchodní úvěr je úvěrem, který čerpá odběratel od dodavatele tím, že mu za dodávky výrobků, prací a služeb platí až po uplynutí sjednané lhůty, např. 14, 30, 60 dní, ale i delší doby. Vyplývá tedy z dohodnutých platebních podmínek. (Valach, 2001, str. 161) Poskytování obchodního úvěru je spojeno s určitými riziky: pro věřitele existence rizika nesplacení úvěru. Z tohoto důvodu může požadovat různé formy zajištění jako např. dlužní úpis, směnečné jištění, záruka třetí osoby aj., pro odběratele je spojeno s nedostatkem likvidních prostředků na včasné splácení závazků, s výkyvy v objemu, lhůtách, cenách dodávek, s možností přerušení dodávek dodavatelem. (Valach, 2001) 2. Bankovní úvěry Podnikatelům nejčastěji slouží jako poskytovatel kapitálu komerční banky. Takovýto kapitál je poskytován ve formě úvěru a je vyžadována hmotná garance nebo záruka. Jako záruka může sloužit obchodní majetek podniku nebo osobní majetek vlastníků. Podnik dále může použít také ručitele, který ručí za splacení úvěru svým majetkem. (Koráb, Mihalisko, 2005) Charakteristickými znaky bankovních úvěrů jsou: návratnost příjemce úvěru ho musí ve stanovené lhůtě splatit,

14 Literární rešerše 14 úročení představuje cenu za půjčení peněz. Úrok je stanovený formou fixní nebo variabilní úrokové sazby a vypočítává se jako určité procento z nesplacené části poskytnutého úvěru, placení úroků je v pravidelných intervalech (měsíc, čtvrtletí), zajištění návratnosti pro případ nepředvídatelných okolností, které by mohly ohrozit návratnost úvěru a zaplacení jeho ceny. Banky zpravidla požadují ručení ve výši poskytnutého úvěru a celkových úroků. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Poskytnutí úvěru znamená pro banku určité riziko a sice obchodní riziko a finanční riziko. Obchodní riziko zahrnuje kvalitu vedení, charakter vztahu mezi bankou a klientem, vnější prostředí a úvěrový návrh. Finanční riziko je vyhodnoceno na základě vnitřních mechanismů banky, které jsou určeny speciálně pro tento účel. Vyhodnocení je založeno na bázi základních finančních pravidel a poměrových ukazatelů. Po vyhodnocení finančního rizika zařadí banka klienta do příslušné kategorie, což jí pomůže při dalším rozhodování. (Koráb, Mihalisko, 2005) 3. Leasing Leasing můžeme definovat jako pronájem různých částí majetku (strojů, budov, výrobků dlouhodobé spotřeby) za sjednané nájemné buď na určité období nebo na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou. (Valach, 2001, str. 228) Leasing se může vyskytovat ve formě finančního a provozního leasingu: provozní leasing má krátkodobý charakter, zahrnuje v sobě jak finanční službu pronajímateli, tak i udržovací službu. Používá se u speciálních strojů. Smlouvu je možné i anulovat před uplynutím původní doby. Platby za nájemné nemusí plně pokrýt cenu zařízení. Nájemní smlouva je většinou dohodnuta na kratší období, než je očekávaná životnost zařízení, finanční leasing podobá se peněžní půjčce, pro nájemce znamená okamžitý peněžní příjem, protože nemusí platit za požadovaný majetek. Zároveň se nájemce zavazuje splácet pravidelné platby během trvání kontraktu. Je dlouhodobý, neposkytují se při něm servisní služby, není vypověditelný a platby za nájemné musí plně uhradit cenu pronajatého zařízení. Většina finančních leasingů předpokládá, že nájemce udržuje majetek, pojišťuje ho a platí majetkové daně. (Valach, 2001) 4. Obligace (dluhopisy) Obligace je cenný papír vyjadřující závazek dlužníka (emitenta) vůči majiteli (věřiteli). Jedná se o dlouhodobý úvěrový cenný papír, který má splatnost za určitou dobu, předem stanovený úrok a věřitel se nemůže podílet na rozhodování podniku. Výhodou je, že úrok z obligací je plně odpočitatelnou položkou od základu daně ze zisku, nevýhodou naopak je riziko změn podmínek, za kterých byly obligace emitovány. (Valach, 2001)

15 Literární rešerše Získání investora do vlastního kapitálu K navýšení vlastního kapitálu může dojít buď činností podniku, při které se vytváří zisk, nebo získáním investora, který věří v podnikatelský záměr. Investor se pak stává spoluvlastníkem, nese podnikatelské riziko a požaduje odpovídající kompenzaci. Nepožaduje splacení vkladu, investované prostředky se vrátí formou prodeje vlastněného podílu podniku. Investor požaduje záruky za zhodnocení své investice formou: stanovení podílu v podniku, účastí v dozorčích případně správních orgánech firmy, to mu zabezpečí informovanost, záruk za možnost odprodeje svého podílu pří výstupu z firmy, loajality vedení firmy, která může být řešena požadavkem na uzavření odpovídajících smluv Obchodní andělé Fyzické osoby, které mají zájem pomoci v rozvoji malým a středním podnikům svými finančními prostředky a zkušenostmi s řízením společnosti a současně zhodnotit svůj kapitál. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 5.2. Rizikový kapitál Jedná se o zvláštní formu financování, která je zaměřená zejména na malé a střední podniky. Je poskytována rizikovými investory obvykle na předem stanovené období ve formě navýšení základního kapitálu podniku. Investor získává dohodnutý podíl základního kapitálu podniku jako oplátku za poskytnutí potřebného kapitálu. Výhodou této formy je to, že podnik neplatí žádné splátky ani úroky a není potřeba poskytovat žádné záruky. Nevýhodou mohou být obavy ze ztráty samostatnosti a o- bava z úniku informací. Existuje několik typů rizikového kapitálu, což dovoluje uspokojit různé potřeby spojené s růstem podniku. (Koráb, Mihalisko, 2005) 3.3 Investice Investicí se rozumí jednorázově či v relativně krátké době vynaložené zdroje, od kterých se očekává, že během delšího budoucího období budou přinášet užitek, tedy peněžní příjmy. (business.center.cz, dne ) Pojetí investic z makroekonomického hlediska Každý stát i každá ekonomická jednotka musí, v rámci svých výrobních možností, volit mezi výrobou spotřebních a investičních statků. Pokud ekonomika obětuje část výroby spotřebních statků ve prospěch investičních, umožní to její rychlejší růst na základě kterého může nakonec získat více jak spotřebních, tak

16 Literární rešerše 16 i investičních statků. Investici tedy ve svém nejširším pojetí lze charakterizovat jako ekonomickou činnost, při níž se subjekt (stát, podnik, jednotlivec) vzdává své současné spotřeby s cílem zvýšení produkce statků v budoucnosti. (Valach, 2006, str. 16) Z makroekonomického hlediska lze investice rozdělit na: 1. Hrubé investice Hrubými investicemi se rozumí celková částka uložená do investičních statků v celé ekonomice. (Scholleová, 2009) Jsou tvořeny celkovou částkou nových investičních statků, tzn. budov, hmotných zásob, strojů aj., která je přidaná k již existujícím investičním statkům v ekonomice za určité období. Lze je chápat také jako dnes obětovanou spotřebu ve prospěch investičních, která vytváří předpoklady pro rychlejší růst ekonomiky v budoucnosti a tím i pro vyšší výrobu a spotřebu samotných spotřebních statků. Ty jsou konečným cílem veškerého hospodářského snažení. (Synek, 2007). 2. Čisté investice Čisté investice jsou tvořeny meziročním přírůstkem hodnoty investičních statků. (Scholleová, 2009, str. 13) Jsou to hrubé investice, které jsou snížené o znehodnocení kapitálu (kapitálovou spotřebou, zejména odpisy). Ve statistikách nejsou často uváděny, protože je obtížné určit znehodnocení kapitálu pomocí odpisů. Čisté investice obvykle tvoří o mnoho méně než jednu polovinu hrubých investic. (Valach, 2006) Investice snižují momentální spotřebu, ale současně zvyšují poptávku, nejprve po investičních statcích a následně po spotřebních statcích. Tím kladně ovlivňují také výrobu a zaměstnanost a jsou tak zdrojem dlouhodobého ekonomického růstu celé společnosti. Důležitou úlohu v ovlivňování investiční aktivity má hospodářská politika vlády, především fiskální a monetární politika. (Synek, 2007) Pojetí investic z podnikového hlediska Podnikové pojetí investice chápe v užším smyslu jako majetek, který není určen ke spotřebě, ale je určen k tvorbě dalšího majetku, a ten pak podnik prodává na trhu. V širším pojetí se investicí rozumí v současnosti obětované prostředky na pořízení majetku, který bude dlouhodobě pomáhat podniku přinášet vyšší užitky a v důsledku umožní získat i vyšší finanční efekty. (Scholleová, 2009) Jsou to statky, které jsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě dalších statků v budoucnu. Investice v době svého pořízení představuje peněžní výdaje, která do nákladů podniku vchází formou odpisů až při svém využívání. V té době by také měla začít přinášet výnosy, které by ji za období jejího užívání nejen plně uhradily, ale přinesly navíc i požadovaný přínos. Nesprávně zaměřená a neefektivní investice může podniku způsobit vážné finanční problémy a přivést podnik i k bankrotu, obzvlášť pokud je pořízena na dluh. Pokud chce ovšem

17 Literární rešerše 17 podnik obstát v konkurenci a rozvíjet se, jsou investice nezbytné. Investice by měla v každém případě být zajištěna vazbou na finanční zdroje, které bude mít podnik k dispozici a měly by být podrobeny důkladnému finančně ekonomickému vyhodnocení. (Synek, 2007) Pojetí investic ve financování a účetnictví ekonomických subjektů je od makroekonomického chápání investic odlišné. Obecně se za investice podniku považují rozsáhlejší peněžní výdaje, u kterých se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy během delšího časového úseku. Časový úsek a velikost výdajů určují daňové a účetní předpisy. Peněžní výdaje použité tímto způsobem se nazývají kapitálové výdaje. Odlišují se od provozních výdajů, u kterých se předpokládá jejich přeměna na peněžní příjmy za období do 1 roku. V praxi ale jejich odlišení není jednoduché. Místo pojmu kapitálové výdaje se častěji používá termín investiční náklady. V České republice se rozlišují investice nehmotné (dlouhodobý nehmotný majetek), hmotné (dlouhodobý hmotný majetek) a finanční investice (dlouhodobý finanční majetek). (Valach, 2006) 3.4 Investiční projekt Podnikatelské investiční projekty představují soubor technických a ekonomických studií, které slouží k přípravě, realizaci, financování a efektivnímu provozování navrhované investice. V počátečních fázích sestavování investičního projektu je potřeba především reálně stanovit konkrétní cíle projektu. Od nich se pak odvíjí veškeré řízení projektu. Jde především o cíle technického charakteru (výrobní kapacita, spolehlivost, bezpečnost), cíle ekonomické (předpokládaný obrat, cash flow, rentabilita) a cíle časové (zahájení výstavby, zahájení užívání). (Valach, 2006) Vlastní příprava k realizaci a následná realizace investičních projektů je jednou ze základních podmínek úspěchu v oblasti dlouhodobého strategického rozvoje podniku, a proto je třeba věnovat jí náležitou pozornost. (Scholleová, 2009, str. 16) Jednotlivé fáze života projektu budou popsány níže Předinvestiční fáze Předinvestiční příprava investičních projektů je základním výchozím předpokladem úspěšné realizace projektů a jejich fungování. Je velice náročná na různorodou kvalifikaci pracovníků podílejících se na jejím sestavení (ekonomové, technici, právníci) a na jejich vzájemnou koordinaci. Cílem předinvestiční přípravy je především: podrobně identifikovat projekt a jeho různé varianty, postupně vylučovat méně vhodné projekty a vybrat nejvhodnější variantu, zdůvodnit potřebnost projektu z různých hledisek, rozhodnout o lokalizaci projektu, navrhnout technické řešení, posoudit ekonomickou stránku projektu (včetně financování). (Valach, 2006, str. 45)

18 Literární rešerše 18 Předinvestiční fáze se obvykle člení do tří dílčích etap: 1. Identifikace investičních příležitostí (opportunity study) Identifikace investičních příležitostí tvoří východisko předinvestiční fáze, protože projekty se zpravidla odvíjejí od vyjasnění určitých podnikatelských příležitostí. Tato fáze již může být určitým podnětem pro mobilizaci finančních zdrojů. Podněty pro podnikatelské příležitosti přináší neustálé sledování a vyhodnocování faktorů podnikatelského okolí zahrnujících poptávku po určitých produktech a službách, exportní možnosti, odhalení nových zdrojů surovin, objevení nových výrobků a technologií aj. Takto získané podněty je ovšem potřeba posoudit a vyhodnotit předtím, než se začnou podrobně propracovávat do podoby investičního projektu. Určitou formou vyjasnění jednotlivých příležitostí jsou studie těchto příležitostí (opportunity studies). Jejich cílem je zpracování dostupných informací o jednotlivých příležitostech do formy, která by umožnila posoudit nadějnost projektů, které jsou založeny na těchto příležitostech. Výsledkem vyhodnocení těchto studií první výběr investičních příležitostí, kterým bude věnována další pozornost a naopak vyloučení příležitostí, z jejichž studií vyplynula velká rizikovost, nadměrná finanční náročnost aj. (Fotr, Souček, 2005) 2. Předběžné technicko-ekonomické studie (pre-feasibility study) Po předběžném výběru zůstávají investiční příležitosti, jejichž hodnocení již bude věnována mnohem větší pozornost. U rozsáhlých projektů bývá zpracování finální studie mnohdy velmi časově náročný a finančně nákladný úkol, proto bývá zařazena také předběžná technicko-ekonomická studie (pre-feasibility study). Jejími cíli jsou: zhodnocení atraktivity základní myšlenky pro potenciální trh, nalezení a posouzení všech možných variant dopadů (ekonomickofinančních) projektu, vyhodnocení, zda je možné udělat plnou technicko-ekonomickou studii (feasibility study), zjištění, které aspekty jsou tak závažné, že vyžadují zvláštní šetření a doplňkové studie, popřípadě i technické testy, zjištění, jestli dopady a realizace projektů nejsou v rozporu s legislativou ani existujícími standardy oboru. Výsledkem této studie je rozhodnutí o: zastavení dalších prací na přípravě realizace projektu, zpracování detailní technicko-ekonomické studie, která pak rozpracovává podrobněji oblasti, které byly označeny jako závažné a nutné k dalšímu prošetření. (Scholleová, 2009) 3. Technicko-ekonomická studie projektu (feasibility study) Tato studie by měla poskytnout veškeré podklady, které jsou potřebné pro investiční rozhodování. V rámci ní je potřeba formulovat a kriticky vyšetřit základní komerční, technické, finanční a ekonomické požadavky. Výsled-

19 Literární rešerše 19 kem je pak formulace projektu včetně jeho cílů a základních charakteristik, zahrnujících velikost výrobní jednotky, její umístění, vhodnou technologii a výrobní zařízení a v případě potřeby i zhodnocení vlivu na životní prostředí. Finančně-ekonomická část zahrnuje investiční náklady projektu, jeho výnosy a náklady v období provozu a propočty ukazatelů ekonomické efektivnosti. Součástí by měla být i identifikace základních rizikových faktorů a hodnocení jejich dopadů na projekt. Základním výsledkem této studie je výběr nejvhodnější varianty projektu, stanovení harmonogramu realizace a rámcového rozpočtu. V případě, že technicko-ekonomická studie (feasibility study) odhalila určité slabiny projektu a jeho ekonomická efektivnost není dostatečná, je třeba hledat další varianty projektu, které by byly ekonomicky výhodnější. (Fotr, Souček, 2005) Investiční fáze Investiční fáze následuje po definitivním rozhodnutí o tom, zda má být projekt zrealizován. V rámci této fáze dochází k vytvoření všech podmínek nutných pro zahájení provozu, který z hlediska finančních toků představuje výnosovou část investice. Investiční fáze je uvedením projektu do života, což zahrnuje: vytvoření potřebné finanční, právní a organizační základny, získání základní technologie (nákupem či vývojem) a její technické dokumentace, nabídkové řízení výběr dodavatelů dlouhodobých i krátkodobých aktiv, získání dalšího potřebného majetku, zajištění a zaškolení zaměstnanců, záběhový provoz. (Scholleová, 2009, str. 181) Tato fáze zahrnuje větší počet činností, které tvoří náplň vlastní realizace projektu. Základem je vytvoření právního, finančního a organizačního rámce pro realizace projektu (zajištění financování projektu, získání potřebných pozemků, uzavření potřebných smluv). Investiční fázi je možno rozdělit do několik etap: zadání stavby, úvodní projektová dokumentace, realizační projektová dokumentace, realizace výstavby, příprava uvedení do provozu, uvedení do provozu a zkušební provoz. (Fotr, Souček, 2005) Provozní fáze Vlastní provoz realizovaného investičního projektu nastává až po uzavření všech činností investiční fáze. Kvalitně provedená předinvestiční a investiční fáze snižují pravděpodobnost vzniku problémů v provozní fázi, úplně vyloučit je ale nemůže. Problémy, které mohou se mohou v provozní fázi vyskytnout, mohou mít charakter dopadu:

20 Literární rešerše 20 krátkodobého problémy se většinou týkají přímo výrobní části a příčiny je potřeba hledat v podcenění v některé z částí investiční fáze, dopady se týkají oblasti nákladové, dlouhodobého problémy se týkají celkové strategie, na které byl projekt založen. Příčiny je třeba hledat především ve špatných předpokladech. Dopady se týkají zejména oblasti výnosové, z menší části i nákladové. Klíčem k řešení obou situací je nejenom řešení důsledků, ale i rozpoznání, odstranění nebo eliminace příčin. (Scholleová, 2009) Ukončení provozu a likvidace Představuje závěrečnou fázi života projektu. Tato fáze je spojena jak s příjmy z likvidovaného majetku, tak i s náklady spojenými s jeho likvidací. Při hodnocení ekonomické výhodnosti projektu je nezbytné myslet i na náklady spojené s ukončením jeho provozu. Jde především o potenciální likvidační náklady a někdy i nutnost vytváření rezerv, které pak mohou mít dopad i na peněžní toky projektu po dobu provozu a tím i na ukazatele ekonomické efektivnosti projektu. Likvidační fáze zahrnuje zejména činnosti jako jsou demontáž zařízení a jeho likvidace, prodej veškerých nepotřebných zásob aj. (Fotr, Souček, 2005) 3.5 Postup hodnocení efektivnosti investic Při posuzování investice a rozhodování o tom, zda bude akceptována či nikoli, bývá rozhodující její efektivnost při použití různých zdrojů. Rozhodujícími kritérii pro posuzování investice jsou: likvidnost je to doba transformace investice zpátky do peněžní formy, rentabilita (výnosnost) je to vztah mezi výnosy, které přinese investice za dobu své existence, a náklady, které se musí vynaložit na její realizaci a provoz, rizikovost jde o míru nebezpečí, při které nebude dosaženo očekávaných výnosů. Ideální investice je taková, která je bezriziková, má vysokou výnosnost a je co nejdříve splacena. Tato kritéria jsou ovšem protichůdná. Investice s vysokou výnosností je obvykle velice riziková, málo riziková a likvidní investice bývá zase málo výnosná. Podstatou je tedy srovnání vynaloženého kapitálu s výnosy, které investice přinese. (Synek, 2002) Postup hodnocení efektivnosti investic bude popsán níže Určení kapitálových výdajů Obecně se dají investice podniku charakterizovat jako všechny peněžní výdaje většího rozsahu, u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí příjmy během delšího časového období. Lze je nazvat kapitálovými výdaji. Pokud jsou kapitálové výdaje určeny na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, pak by měly obsahovat:

21 Literární rešerše 21 výdaje na pořízení dlouhodobého majetku sem patří položky, které zahrnují především výdaje na pozemek pro stavbu, výdaje na přípravu a celkové zabezpečení výstavby, výdaje na realizaci stavební části projektu aj., výdaje na trvalý přírůstek oběžného majetku pořízení nového dlouhodobého majetku často klade požadavky na trvalý přírůstek oběžného majetku. Zvýšení tohoto majetku je nutným předpokladem fungování dlouhodobého majetku. Protože růst oběžného majetku vyvolává automaticky i růst krátkodobých pasiv, je přesnější uvažovat jen s trvalým přírůstkem čistého pracovního kapitálu (rozdíl mezi přírůstkem oběžného majetku a přírůstkem krátkodobých pasiv). (Valach, 2006) Do kapitálových výdajů patří pouze releventní výdaje, tedy takové, které jsou bezprostředně spojené s investičním projektem (výstavba budov, nákup strojů a výrobního zařízení aj.). Mezi kapitálové výdaje patří: pořizovací cena investice, zvýšení čistého pracovního kapitálu, daňové vlivy, výdaje spojené s prodejem a likvidací nahrazovaného investičního majetku. V praxi se často stává, že doba investiční výstavby trvá několik let. V tomto případě by se mělo přihlédnout k faktoru času a kapitálové náklady by se měly aktualizovat. Také by se mělo přihlédnout k inflaci, kdy se přepočty provádí pomocí diskontní míry. (Synek, 2007) Kapitálový výdaj lze vyjádřit tímto způsobem: kde: K = I + O + P ± D K kapitálový výdaj, I výdaj na pořízení dlouhodobého majetku, O výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu, P příjem z prodeje nahrazovaného dlouhodobého majetku, D daňové efekty. (Valach, 2006) Odhad budoucích peněžních příjmů Odhad očekávaných peněžních příjmů je obtížnější než stanovení kapitálových výdajů, protože zde působí mnoho vlivů, jejichž síla se dá odhadnout je velice těžko. Jde zejména o faktor času, inflace a vliv měnících se podmínek na trhu aj. Toto se projevuje jako zvýšené riziko, že očekávané příjmy nebudou dosaženy. V praxi bývá samotný odhad budoucích peněžních příjmů přeceňován. Podnik potřebuje dostatečné množství peněžních prostředků na to, aby mohl zaplatit své peněžní výdaje (mzdy, úroky, energie aj.). Aby je mohl uskutečnit, musí mít i peněžní příjmy. Ty tvoří především tržby, inkasované pohledávky, vklady majitelů atd. Peněžní výdaje a příjmy představují peněžní tok, tedy cash flow. Cash flow je využíváno zejména při rozpočtování peněžních příjmů a výdajů podniku, hodnocení investičních projektů a v řadě dalších výpočtů. (Synek, 2007)

22 Literární rešerše 22 Výkaz cash flow je možné sestavovat pomocí dvou metod: přímá metoda sleduje příjmy a výdaje za období. Přímou metodou se zpracovává přehled cash flow mimoúčetně, sledují se toky peněžních prostředků na účtech peněžních prostředků a vytváří se výkaz cash flow, nepřímá metoda využívá vazby mezi rozvahou a výsledovkou, kterou představuje zisk a vazby mezi přehledem cash flow a rozvahou, kterou představují pohotové finanční prostředky. (Martinovičová, 2006) Určení podnikové diskontní míry Kapitál, stejně jako ostatní výrobní faktory, něco stojí, má své náklady. S těmi se musí počítat při hodnocení investice. Pokud firma financuje celou investici vlastním kapitálem, pak náklady je požadovaný výnos z kapitálu (dividendy) nebo výnos dosahovaný jinými možnými projekty (oportunitní náklady). Pokud je investice financována pouze cizími zdroji, pak je náklady úrok z úvěru. Když by podnik nedosáhl zhodnocení investice alespoň ve výši úvěru, pak by výsledkem byla ztráta. Firmy často používají kombinovaný způsob financování, z části využívají cizí zdroje, z části vlastní zdroje. (Synek, 2007) Výpočet současné hodnoty očekávaného cash flow Zatímco jednorázové náklady na investici jsou využity v poměrně krátké době (předpokládá se období 1 rok), očekávané výnosy z investice plynou po mnoho let. Faktor času, který způsobuje, že hodnota peněžní jednotky v současnosti je větší než hodnota peněžní jednotky v budoucnosti. Výnosy vznikají v delším časovém období, proto je potřeba je přepočítat na stejnou časovou bázi. Budoucí hodnota se tedy přepočítá na současnou. Ta je podle M. Synka definována jako peněžní suma, která musí být investována, pokud má být ve stanovené době získána zpět větší o očekávané výnosy. (Synek, 2002, str. 257) Současnou hodnotu cash flow lze počítat podle vzorce: SHCF = CF 1 + CF CF 1 2 n t ( 1+ k) ( 1+ k) ( 1+ k) t= 1 ( 1+ k) kde: SHCF (angl. PVCF) současná hodnota cash flow v obdobích t, CFt očekávaná hodnota cash flow v období t, k podniková diskontní míra, t období 1 až n (roky), n očekávaná životnost investice v letech. (Synek, 2002) 3.6 Vybrané metody hodnocení efektivnosti investic Čistá současná hodnota (ČSH) Čistá současná hodnota (Net Present Value NPV) je základem všech dynamických metod a také je metodou nejpoužívanější. Ve většině případů je i nejvhod- n = n CF t

23 Literární rešerše 23 nější, protože dává srozumitelný výsledek, a proto jsou jasná i rozhodovací kritéria. (Scholleová, 2009) Lze ji definovat jako rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a kapitálovým výdajem. Pokud se kapitálový výdaj uskutečňuje delší dobu, pak je čistá současná hodnota rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z projektu a diskontovanými kapitálovými výdaji v jednotlivých letech. (Valach, 2006) Matematicky lze tento ukazatel vyjádřit takto: ČSH = SHCF IN = n t=1 1 CF t t ( + k) IN kde: ČSH čistá současná hodnota (NPV), SHCF současná hodnota cash flow (PVCF), CFt očekávaná hodnota cash flow v období t, IN náklady na investici, k podniková diskontní sazba, t období 1 až n, n doba životnosti investice. (Synek, 2007) Interpretace možných výsledků ČSH: ČSH > 0 diskontované peněžní příjmy převyšují kapitálový výdaj, investice je pro podnik přijatelná, zaručuje požadovanou míru výnosu a zvyšuje tržní hodnotu firmy, ČSH < 0 diskontované peněžní příjmy jsou menší než kapitálový výdaj, investiční projekt je nepřijatelný, neboť nezajišťuje požadovanou míru výnosu a jeho přijetí by snižovalo tržní hodnotu firmy, ČSH = 0 investice nezvyšuje ani nesnižuje tržní hodnotu firmy. (Valach, 2006) Podnik by měl realizovat každý projekt s kladnou ČSH a zamítnout investici se zápornou ČSH. Čím je vyšší, tím je investice výhodnější. (Fotr, Souček, 2005) Vnitřní výnosové procento (VVP) Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return IRR) je další dynamickou metodou hodnocení efektivnosti investice. Je považována za téměř stejně vhodnou jako metoda čisté současné hodnoty. Vnitřní výnosové procento lze definovat jako úrokovou míru, při které ČSH peněžních příjmů z projektu je rovna kapitálovým výdajům. kde: VVP ČSH n = in + ČSH n ČSH * v ČSHn ČSH při nižší úrokové sazbě, ČSHv ČSH při vyšší úrokové sazbě, in nižší úroková míra, iv vyšší úroková míra. (Valach, 2006) ( i i ) v n

24 Literární rešerše 24 VVP se chápe jako rentabilita, kterou projekt poskytuje během svého života. Tato metoda spočívá v nalezení diskontní míry, při která je čistá současná hodnota rovna nule. Uplatnění vnitřního výnosového procenta jako kritéria pro rozhodnutí o přijetí nebo zamítnutí investice je jednoduché. Podnik by měl danou investice přijmout, pokud je její vnitřní výnosové procento vyšší než diskontní sazba, tedy požadovaná výnosnost projektu. Pokud by VVP bylo nižší než diskontní sazba, měl by se projekt zamítnout. Čím je vnitřní výnosové procento vyšší, tím je daný projekt ekonomicky výhodnější. (Fotr, Souček, 2005) Hodnocení investičních projektů pomocí aktualizovaných příjmů a výdajů je významné především proto, že respektuje faktor času. Respektuje jednak dobu, po kterou jsou peněžní výdaje na investici umrtveny během výstavby a dobu, kdy byly příjmy získány. Tímto významně zpřesňuje celkové úvahy o efektivnosti jednotlivých projektů. (Valach, 2001) Index rentability (IR) Index ziskovosti (Profitability Index PI) je podobný čisté současné hodnotě, na rozdíl od ní je však relativní povahy. Vyjadřuje velikost současné hodnoty budoucích příjmů projektu, připadající na jednotku investičních nákladů přepočtených na současnou hodnotu. Číselně lze stanovit index rentability jako podíl současné hodnoty budoucích příjmů projektu a současné hodnoty investičních výdajů. Index rentability a čistá současná hodnota jsou v úzkém vztahu, pro který platí: ČSH = 0, pak IR = 1, ČSH > 0, pak IR > 1, ČSH < 0, pak IR < 1. Matematicky lze index rentability vyjádřit takto: SHCF IR = IN kde: SHCF současná hodnota cash flow (PVCF), IN náklady na investici. (Synek, 2007) Projekt by měl být přijat k realizaci v případě, že jeho index rentability je větší než 1. (Fotr, Souček, 2005, str. 72) Doba návratnosti Doba návratnosti (The Payback Period PP) je definována jako takové období, za které tok výnosů přinese hodnotu, která se rovná počátečním kapitálovým výdajům na investici. (Scholleová, 2009) Je to velmi tradiční a často využívané kritérium hodnocení investic. Obecně řečeno, je to doba, za kterou se projekt splatí z peněžních příjmů, které projekt zajistí. Čím kratší je doba návratnosti, tím více pozitivně je investice hodnocena. Matematicky ji lze vyjádřit tímto způsobem:

25 Literární rešerše 25 I DN = P * n n= ( + i) n kde: I kapitálový výdaj, Pn peněžní příjem, n jednotlivá léta životnosti, DN doba návratnosti, i úroková sazba. (Máče, 2006) Návratnost je dána rokem životnosti projektu, ve kterém platí požadovaná rovnost. Technicky se doba návratnosti stanoví tak, že se určí každoročně zisk po zdanění a odpisy dlouhodobého majetku, protože za efekt z projektu je považován nejen zisk po zdanění, ale i odpisy. Tyto příjmy z investice se kumulativně sčítají. Rok, ve kterém se kumulativní souhrn peněžních příjmů rovná kapitálovému výdaji, ukazuje hledanou dobu návratnosti. (Valach, 2006) 3.7 Obnovitelné zdroje energie Podle zákonu č. 180/2005 Sb. 2 odst. 1 se obnovitelnými zdroji rozumí nefosilní přírodní zdroje energie, kterými jsou energie slunečního záření, energie větru, energie vody, energie biomasy a bioplynu aj. (Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, zákon č. 180/2005 Sb., k ) Oblast obnovitelných zdrojů energie se dnes dostává do popředí především kvůli důsledkům klimatických změn, rostoucí závislosti na fosilních palivech a rostoucím cenám energií. Jejich přínos spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, podporovat průmyslový rozvoj, posilovat hospodářský růst a regionální rozvoj. Obnovitelné zdroje představují klíčový prvek budoucí udržitelné energetiky. Česká republika, jakožto člen Evropské unie, se zavázala, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie bude v roce 2010 činit 8 % a na konečné spotřebě energie v roce 2020 pak 13 %. Je tedy potřeba využívat potenciál těchto zdrojů. ( dne ) Sluneční energie Sluneční záření je zdrojem většiny energie, kterou máme k dispozici. Zároveň se jedná o ekologicky nejčistší způsob výroby elektrické energie. Solárního záření dopadající na Zemi je k dispozici více než dost, uvádí se, že za hodinu dopadne na zeměkouli zhruba tolik sluneční energie, kolik činí veškerá spotřeba primárních zdrojů na celé planetě za rok. Roční spotřeba všech primárních zdrojů v České Republice odpovídá solární energii, která dopadne za rok na 0,7 % plochy naší země. Energie ze Slunce má téměř neomezený potenciál. Jejímu většímu využití brání zatím jen konkurence levné energie z konvenčních zdrojů. I když slunce svítí zadarmo, získaná energie zadarmo není. Solární systém nebo elektrárna mají omezenou životnost a náklady na jejich pořízení se promítají do cen energie, kterou za svůj život vyrobí. Zatím ale platí, že ceny konvenčních