VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Výživa kojících žen. Bakalářská práce

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Výživa kojících žen Bakalářská práce Autor práce: Tereza Tišlová Vedoucí práce: Mgr. Jana Číhalová Jihlava

2 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá složením stravy kojících žen. V teoretické části jsou shrnuty nejdůležitější složky potravy. Popsány jsou zde tuky,cukry, bílkoviny,vitamíny, minerály a stopové prvky. Zmíněno je zde složení mateřského mléka, vliv diety a vegetariánství na kojení. Jedna z kapitol je zaměřena na doporučení stravování v 70. letech 19. století. V praktické části je popsán výzkum. Ten probíhal v rámci České a Slovenské republiky. Je zde popsána informovanost kojících žen o jejich stravování. Annotation. The aim op my thesis is to describe the composition of the diet of lactating women. In the theoretical section summarizes the most important food components. Described here are fats, sugars, proteins, vitamins, minerals and trace elements. Mentioned is the composition of breast milk, the influence of diet on breastfeeding and vegetarianism. One chapter focuses on the recommendation of eating in the 70's 19th century. The practical part describes the research. It took place in the Czech and Slovak Republic. It describes information about breastfeeding women and their diet. Klíčová slova kojící žena, výživa, minerály, vitamíny Key words lactating woman, nutrition, minerals, vitamins 2

3 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod. ). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis 3

4 Poděkování Ze všeho nejvíce bych chtěla touto cestou poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Janě Číhalové za cenné rady a trpělivost. Dále děkuji všem ženám, které zodpovědně vyplnily dotazník, který sloužil pro zpracování mojí bakalářské práce. V nesposlední řadě musím poděkovat mojí rodině, manželovi a synovi za vstřícné jednání a podporu v době, kdy jsem pracovala na této práci. 4

5 OBSAH Anotace... 2 Klíčová slova... 2 Key words... 2 ÚVOD Strava Tuky Tuky rostlinné Tuky živočišné Nasycené mastné kyseliny Nenasycené mastné kyseliny Cholesterol Bílkoviny Aminokyseliny Cukry Vitamíny Vitamíny rozpustné v tucích Minerály a stopové prvky Draslík Síra Železo Pitný režim Výživa kojících žen v 70. letech 20. století Fyziologie laktace Mateřské mléko Kojící musí vypít co nejvíce tekutin Melasa Alkohol Péče kojící matky o sebe sama Péče o duševní pohodu Péče o fyzický vzhled Péče o chrup Kojící matka a vegetariánství PRAKTICKÁ ČÁST Analýza výsledků výzkumu do roku Část první - informovanost o správných zásadách stravování kojící matky Část druhá - Užití získaných informací v praxi Část třetí Obecné informace o výživě kojících žen Analýza výsledků výzkumu od roku Část první - Informovanost o správných zásadách stravování kojící matky Část druhá - Užití získaných informací v praxi Otázka č. 12 Snažila jste se během kojení držet dietu? Část třetí Obecné informace o výživě kojících žen Diskuze hypotéza č Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek

6 Seznam grafů Přílohy Příloha č

7 ÚVOD Téma výživa kojících žen jsem si vybrala proto, že jsem sama kojící matkou. Po porodu jsem nevěděla, co si smím v jídelníčku dovolit a strohé informace mi byly poskytnuty až při propuštění z nemocnice, tedy pátý den po porodu. V nemocnici je jako běžná strava podáván houskový knedlík a čerstvé pečivo, což si myslím není pro kojící matky příliš šťastná volba. Proto mě velice zajímalo, jak jsou na tom s informovaností ostatní matky. Odkud čerpají informace a zda se k nim vůbec nějaké dostaly. Informovanost kojících žen je velice důležitá. Ze stravy čerpá různé složky nejen jejich tělo, ale kojenec si také odčerpává různé vitamíny apod. Nejpodstatnější je, aby kojící matky věděly, na které vitamíny jsou zvýšené nároky a na které nikoliv. Kojící ženy si také musí hlídat přísun různých stopových prvků, jak je dále uvedeno. Změnit stravovací návyky během kojení je bráno velice pozitivně, je také dobré v tomto stylu pokračovat dále. V dnešní moderní a rychlé době se nevěnuje příliš čas vaření. To je chyba. Nejen kojící matky, ale celá společnost by měla jíst mnohem zdravěji. Zejména bychom se měly vyhýbat fastfoodovým typům stravování, kde jsou veškerá jídla připravována na přepáleném oleji. Kojení je velice důležité. Nejen, že se naváže silné citové pouto mezi matkou a dítětem,ale také je to to nejlepší pro dítě. Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit nejméně do půl roku dítěte a nejdéle do čtyř let. Udává také, že kojení by mělo ukončit samo dítě. Nejideálnější je kojit dítě do jednoho roku. Z vlastní zkušenosti vím, že odstavovat dítě po roce a půl je velice náročné. A to především psychicky. Odolat smutným dětským očím je velice náročné. Touto bakalářskou prací bych chtěla zjistit informovanost kojících žen o jejich stravovacích návycích a to nejen v současnosti, ale také v minulosti. Jaké byl rozdíly v informovanosti, jaká byla doporučení ohledně stravy a nápojů a jak jsou na tom dnešní moderní ženy. Především bych touto prací chtěla zjistit jestli se informace k matkám dostaly, jakou cestou a nakolik jsou tyto poučené ženy schopny využít informace v praxi. Zaměřím se také na stav výživy kojících žen nejen v současnosti, ale také v letech 1969 až V teoretické části jsou popsány všechny druhy stravy. Zmíněny jsou především tuky, které jsou ožehavým tématem dnešní doby a jsou považovány spíše za naše nepřátele, než potřebnou složku potravy. Dále pak jsou krátce popsány bílkoviny a cukry. Jednou ze stěžejních kapitol je kapitola o vitamínech. Ty jsou pro kojící matku důležité, protože 7

8 u některých vitamínů jsou pro kojí matky zvýšené nároky na denní spotřebu. Podstatné jsou také minerály, u některých mají kojí matky také zvýšenou denní spotřebu. Nesmíme také zapomínat na stopové prvky, které tvoří také jednu z kapitol. Pro kojící matky je podstatný pitný režim. Kojí matka musí vypít doporučené minimum. Tekutiny jsou totiž potřebné pro náš organismus nejen v běžném životním období, ale zejména v období kojení, kdy jsou nároky na naše tělo vyšší. Zajímavou částí je kapitola o stravovacích doporučeních v 70. letech 19. století. Jsou zde popsána doporučení podobná těm dnešním. Zajímavý je příklad, kdy se uvádí otrava kojence nikotinem. Matka vykouřila 40 cigaret za den a dítě se přes mléko otrávilo nikotinem a zemřelo. V jedné z dalších kapitol je popsáno složení mateřského mléka. To, že kojení je věc přirozená a naprosto žádoucí, ví v dnešní době každý. V kapitole je také popsáno složení mateřského mléka. V dnešní době také existují různé přípravky pro kojící matky, z nichž nejznámější jsou čaje pro kojící matky. Kojící matky se také často ptají na konzumaci alkoholu při kojení. Veškeré účinky alkoholu jsou popsány v kapitole o alkoholu. kojící matka o sebe musí především dbát, aby byla schopná postarat se nejen sama o sebe, ale také o domácnost. V této kapitole je poukázáno na péči o duševní pohodu a rovnováhu, zmíněna je důležitost a úskalí fyzické aktivity. Jednou z důležitých kapitol je také péče o chrup. V období těhotenství a kojení je vysoká náchylnost k zvýšené tvorbě zubního kazu. Přiznejme si také skutečnost, že některým matkám se na pečlivé čištění zubů nedostává čas. Jednou z kapitol je také popsáno vegetariánství u kojících podle české vegetariánské společnosti. V praktické části jsou popsány výsledky výzkumu, který byl zaměřen na informovanost kojících žen o jejich stravování, o jejich užití v praxi a o obecné výživě kojících žen. 8

9 TEORETICKÁ ČÁST 1 Strava Strava kojící ženy by měla být pestrá, především výživově plnohodnotná. Nejdůležitější ale je, aby byla strava složena z kvalitních a čerstvých surovin. V jídelníčku by měla převládat především čerstvá zelenina, ovoce by mělo by také součástí jídelníčku. U ovoce by však měla kojící dávat pozor při výběru druhu ovoce. Pitný režim by měly ženy důsledně dodržovat, počet litrů za den by však neměl překročit 3,5 litru. ( Kolektiv autorek, 1998) Tuky Obecně se tuky pokládají za významný zdroj energie. Je však nutno pohlídat si, aby přísun lipidů byl přiměřený. Při nadměrné konzumaci se tuk totiž ukládá v těle a je vyšší riziko vzniku obezity. Pro kojící ženu je maximální příjem celkové energie z tuků 30 %. Lipidy patří mezi pomalu stravitelnou složku potravy a jsou potřebné k vstřebávání vitamínů D, E, K a A. (Turek, 2004) Tuky rostlinné Tuky rostlinné jsou řazeny mezi tzv. přirozené. Patří mezi ně především panenské oleje, které se často doporučují na přípravu zeleninových salátů, které by měly kojící matky preferovat a ke smažení. (Turek, 2004) Tuky živočišné Tyto tuky jsou také přirozené. Z nejčastěji používaných jmenujme například máslo či sádlo. (Turek, 2004) Nasycené mastné kyseliny Tyto kyseliny nejsou přínosné (při energetickém nevyužití) pro zdravý organismus, zvláště pak pro ženy, které kojí. Vysoký příjem nasycených mastných kyselin má za následek zvýšení cholesterolu v krvi. Kritickými potravinami bychom mohli pojmenovat hovězí lůj, cukr, máslo, vejce, ostatní živočišné tuky, ztužené tukové výrobky. (Turek, 2004) 9

10 Nenasycené mastné kyseliny Jsou obsaženy především rybím mase. V naší republice se může ke konzumaci využít národní ryba kapr. Slouží k prevenci kardiovaskulárních chorob. (Vrána,P. ) Cholesterol Cholesterol je pro naše tělo rovněž důležitý. Podílí se na různých procesech. Tyto procesy jsou například tvorba žluči nebo vznik sexuálních hormonů. Zajímavostí je, že játra jsou schopna vytvořit 1 gram cholesterolu za den. Pro dobré vstřebání cholesterolu je nutné mít ve stravě dostatek živin. Tyto živiny jsou vitamín B3,B6, zelenina, vláknina, vitamín E a C. (Sharon, 1994). Vyšší obsah cholesterolu najdeme v saturovaných tucích jako je margarín, kterému se připisuje riziko vzniku infarktu myokardu. Hladinu cholesterolu také negativně ovlivňuje obezita, kouření a vysoký krevní tlak. (Sharon, 1994). Cholesterol v krvi můžeme snížit zařazením vláknité zeleniny, sóji, cibule a česneku do našeho jídelníčku. Neměli bychom se však striktně vyhýbat máslu, sýru a vejcím, které cholesterol obsahují. (Sharon, 1994) Bílkoviny Jsou uváděny jako nejhojnější látka,hned po vodě. Skládají se z nich svaly, kůže, hormony, enzymy, protilátky a krev. Proteiny se podílí na výstavbě a obnově důležitých hormonů. Během procesu trávení se bílkoviny štěpí na aminokyseliny. Nedostatečný přísun bílkovin se podílí na slabém vzrůstu a vývoji buněk, padají vlasy, lámou se nehty, je slabé svalové napětí. Při dlouhodobém nedostatku je porušena správná funkce žláz, je snížen sexuální apetit. Člověk je náchylnější k nákazám, je unavenější, depresivně laděný a zdlouhavě se u hojí rány. (Sharon, 1994). Proteiny pomáhají tělu utvářet látky, které chrání proti infekčním onemocněním. V židovské kultuře je tradicí vařit při nachlazení vývar z kuřete, protože kuřata jsou zdrojem lehce stravitelných bílkovin. (Sharon, 1994). Kojící žena by měla zkonzumovat 65 gramů bílkovin za den. (Kolektiv autorek, 1998). 10

11 Aminokyseliny Aminokyselin je 24 a skládají se až do tisíce kombinovatelných variací. Složky aminokyselin jsou uhlík, vodík, dusík, kyslík, síra, a železo, ž nichž nejdůležitější je dusík. (Sharon,Komplexní výživa, 1994,str. 23). Existuje 8 druhů esenciálních aminokyselin, které musíme přijímat stravou. Jejich důležitost spočívá v tom, že jsou schopné syntetizovat bílkoviny. (Sharon, 1994) Cukry K trávení cukru potřebuje naše tělo chrom, zinek, vitamíny skupiny B. Cukr je nehodnotný proto, že se z něj rafinací odstraňují přínosné komponenty, z cukru tedy zůstává čistá sacharóza. Denními vysokými dávkami cukru se vyčerpávají zásoby živin a zvyšují produkci inzulínu. Chuť na sladké může být způsobena nedostatkem zinku (podle Dr. Alexandra Schausse). Při zvýšené sekreci inzulínu dochází ke kornatění tepen, obezitě, cukrovce, hypoglykémii či jiným chorobám. Cukr také vyvolává kvasinkové infekce u žen a je též potravou pro mikroby v ústech.. (Sharon,1994) Vitamíny Bez vitamínů vzniká utajený hlad člověk neprospívá ač hladem přímo netrpí. (Schreiber, 1993). Účinky vitamínů jsou známy už několik tisíc let, k jejich přesnému pojmenování však přispěl rozvoj chemie v 19. století Vitamíny rozpustné v tucích Tyto vitamíny využíváme ve stravovacím řetězci především z rybího tuku,másla,jogurtů a dalších mléčných produktů. Jsou to typicky známé vitamíny A, D, E, K. (Schreiber, 1993) 11

12 Vitamín A - retinol Se skládá ze skupiny látek. Retinol se nachází v pigmentu sítnice a jeho složka retinal působí na sítnicové čípky, čímž ovlivňuje dobré vidění za šera. Vitamín A je tedy důležitý pro zrak. Laická veřejnost tvrdí, že pokud chcete dobře vidět jezte hodně mrkve. Dále pak je velice důležitý pro růst a správnou činnost sliznic. Vitamín A nalezneme především v již zmiňované mrkvi, játrech, mléčných produktech, vejcích. (Schreiber,1993). Doporučená denní dávka pro kojící ženu je 1,3mg na den. (Kolektiv autorek,1998) Vitamín D Je potřebný pro vstřebávání vápníku, což se děje především ve střevech. Podílí se také na vstřebávání fosforu. Při nízkém přísunu vitamínu D ve stravě nebo přísunem slunce vzniká nemoc zvaná křivice. Kosti jsou při křivici odvápněné, a proto jsou měkké. Vitamínem je možné se i předávkovat, při čemž hrozí poškození ledvin. U žen, které jsou v krátkých časových intervalech těhotné a zároveň kojí, je nebezpečí, že ztratí mnoho vápníku (v mateřském mléce dodává vápník dítěti). Vitamín D nalezneme v nejvyšší míře v oleji z tresčím jater, sardinkách, lososu, sledi. (Schreiber,1993). Dospělá žena by měla mít 5 mikrogramů vitamínu D na den, kdežto dávka kojící ženy by se měla pohybovat okolo 10 mikrogramů za den. (Kolektiv autorek,1998) Vitamín E tokoferol Vitamín E by se dal také nazvat nejpřirozenějším antioxidantem. Jeho nedostatek u těhotných a posléze kojících žen má neblahé důsledky na novorozence. Dítě je chudokrevné, protože je malá tvorba erytrocytů. Doporučuje se tedy, aby tyto ženy užívaly jednu tobolku vitamínu E denně. Vitamín E se nachází v rybím tuku, sóji, rostlinných olejích, ořeších, kakau. V roce 1993 pan profesor Mudr. Vratislav Schreiber doporučuje denní dávku pro dospělé 10 mg. (Schreiber,1993). Ovšem v roce 1998 kolektiv autorek jiné knihy uvádí denní dávku pro dospělou ženu 5 mg vitamínu E a pro kojící ženu dávku 10mg na den. (Kolektiv autorek,1998). 12

13 Vitamín K Tento vitamín se tvoří ve střevech, jeho nedostatek může být tedy způsoben po vybití střevní mikroflóry například antibiotiky nebo u novorozenců, kde střevní mikroflóra chybí. To se však vyřeší, pokud matka začne co nejdříve po porodu kojit a dítě tak dostane vitamín K z mateřského mléka. Vitamín K je nutný ke srážení krve a tím následně ke koagulační kaskádě. Tím dochází k vzniku krevní sraženiny například při poranění, abychom nevykrváceli. U vitamínu K musíme být opatrní na předávkování jím, hrozí zde hypervitaminóza. (Schreiber, 1993). Nejvíce vitamínu K najdeme v kapustě, zelí, květáku, špenátu, hrášku. Doporučená denní dávka je 0,08 mg. (Schreiber, 1993) Vitamíny rozpustné ve vodě. Získáváme je především z ovoce, zeleniny a brambor. Mezi tyto vitamíny řadíme B1 a celý B komplex a vitamín C. (Schreiber,1993) Vitamín B1 thiamin Tento vitamín byl objeven v Asii v souvislosti s rýžovými slupkami. Asijská populace na konci 19. století přestala konzumovat rýžové slupky a vyskytla se zde epidemie zvaná beri beri (avitaminóza chybění vitamínu), projevující se svalovou slabostí, obrnou až smrtí. (Schreiber, 1993). Thiamín je důležitý při metabolismu především v nervech (při avitaminóze vzniká obrna), játrech, srdečně cévních systému a v trávícím traktu. Nadbytečné množství tělo vylučuje močí. Při nedostatku vitamínu B1 u kojící matky se mohou projevovat příznaky jako zvracení, plynatost, pláč, neklid a špatný spánek u kojence. Thiamin obsahuje nejmarkantněji libové maso, a to zejména vepřové, vnitřnosti z nichž jevíce srdce a játra, tmavý chléb, brambory, čočka, hrách. (Schreiber, 1993). Kojícím ženám se doporučuje denní spotřeba 1,6 mg na den. (Kolektiv autorek, 1998). 13

14 Vitamíny komplexu B A. Vitamín B - 2 riboflavin Je nutný pro růst a život střevní mikroflóry, jeho nedostatky jsou vzácné stejně tak jako hypervitaminóza (předávkování se vitamínem). Doporučená denní dávka pro kojící ženu byla v roce mg (Schreiber, 1993) v roce 1998 se udává 1,8 mg. (Kolektiv autorek, 1998). Riboflavin získáváme v nejvyšším množství ze sóji (pro představu 0,3 mg na 100g potraviny), dále pak jmenujme například houby,tmavý chléb, pivní kvasnice, mléčné výrobky. (Schreiber, 1993). B. Vitamín B 6 - pyridoxin Pyridoxin působí při metabolismu aminokyselin,dále pak má důležitou funkci při rozpadu glykogenu na glukózu. Je známá i hypervitaminóza (více jak 300 mg), která má za následek nervové poruchy. Vitamín B 6 se nachází, stejně jako vitamín B 2, v sóje, tmavém chlebu, dále pak v libovém mase, čočce, špenátu. Dávka potřebná pro organismus je přítomna v běžné pestré stravě. (Schreiber, 1993). Kojící žena by měla denně skonzumovat 2,5 mg pyridoxinu. (Kolektiv autorek, 1998). C. Vitamín B -12 Se tvoří v mikroorganismech. Je nezbytný pro tvorbu červených krvinek. I když je v potravě dostetek vitamínu B 12 může vzniknout jeho nedostatek v organismu a to proto, že vitamín B 12 se vstřebává ve střevě pomocí vnitřního faktoru. Při poruše tohoto faktoru se tudíž vitamín B 12 nevstřebává do krevního oběhu. Jeho nedostatkem může vzniknout perniciózní anémie. Pro zajímavost v roce 1926 se perniciózní anémie léčila podáváním 300 g syrových jater denně, aby se zvýšilo množství vitamínu B 12 pro vstřebávání. Dnešní moderní medicína řeší tento problém injekčním vpravováním vitamínu B 12 do těla. (Schreiber, 1993). Vitamín B 12 je zastoupen především v již zmiňovaných játrech, libovém mase, vnitřnostech, z nichž zejména v srdci. (Schreiber, 1993). Dávka 2,6 mikrogramů se doporučuje ženám, které kojí. (Kolektiv autorek, 1998). 14

15 D. Niacin Niacin je růstovým faktorem pro mikroorganismy a v těle člověka reguluje metabolické děje. Na niacin jsou nejvíce bohaté kvasnice (40mg na 100 g), poté hrách,čočka, játra, králičí maso, ryby. Kojící žena by měla přijmout nejméně 20 mg niacinu denně. (Schreiber, 1993) Vitamín C kyselina askorbová Člověk je zcela závislý na příjmu vitamínu C z potravy. Proto u námořníků dříve vznikala nemoc zvaná kurděje (hypovitaminóza). Kyselina askorbová je složkou kolagenu (pojivo v kostech, chrupavkách, šlachách,kůži), podílí se na tvorbě adrenalinu a také vstřebávání železa ve střevech a dále pak se nachází v endokronních žlázách (žlázy s vnitřní sekrecí). (Schreiber, 1993). Nejvyšší obsah vitamínu C na 100g potraviny je v petrželi (172 mg), černý rybíz, křen, brokolice, kapusta, citrón,pomeranč. Při úpravě stravy je však nutné myslet na to, že vitamín C znehodnotí kovy a kyslík. (Schreiber, 1993). Kojící žena spotřebuje 130 mg na den. (Kolektiv autorek, 1998) Ostatní vitamíny vitaminoidy Do této kategorie patří látky, o kterých se nedá naprosto tvrdit, že jsou vitamíny. Přesto jsou pro naše tělo důležité. (Schreiber, 1993) Minerály a stopové prvky V naší moderní době se pozornost vědců upírá především na vitamíny. V nedávné době však odhalili, že minerály a stopové prvky mají v naší stravě nezastoupitelnou hodnotu. Jelikož jsou složeny různými enzymatickými systémy, jsou tedy nepostradaltelné pro lidský život a pro kojící matky dvojnásob. (Sharon, 1994). Minerály bychom mohli hledat především ve velkém množství v zemské kůře. Naše tělo potřebuje vysoké dávky chloru, křemíku, síry, magnesia, sodíku, draslíku, fosforu a vápníku. Jsou obsaženy v rostlinné i živočišné potravě. Jejich kladnou činností je především regulace srdečního rytmu, udržení rovnováhy vody v organismu a správná činnost nervů a svalů. (Sharon, 1994). Stopových prvků nepotřebuje naše tělo velké množství, stačí malé dávky. Necelou 15

16 setinu procenta tvořícího naše tělo jsou fluor, molybden, jod, selen, chrom, zinek, mangan, měď, železo. Je však důležité podotknout,že jsou pro člověka důležité i v malém množství. Příznaky nedostatku jsou nervozita, chudokrevnost, obezita, cukrovka. (Sharon, 1994). Nutné je vyvarovat se příjmu vysokých dávek stopových prvků. Předávkování hrozí například z chromu, zinku, mědi, fluoru. Mezi vysoce jedovaté řadíme rtuť, kadmium a olovo. Při konzumaci vody z olověných trubek hrozí mentální degenerace a neplodnost. Při užívání změkčovadel ve vodě je může vzniknout vysoký krevní tlak a infarkt. U měděných trubek na vodu hrozí vznik revmatismu, schizofrenie či jiných duševních poruch. Hliníkové soli uvolněné z uvolněné z hliníkových nádob, nebo se vyskytující v tavených sýrech, v prášcích do pečiva a stolní soli, jsou přičítány vzniku ztráty paměti a senilní demence.. (Sharon, 1994). Užívání minerálů je pro naše zdraví důležité. Je na nich závislý příjem vitamínů. Pokud nejsou minerály obsaženy v půdě, nemohou je rostliny absorbovat a nejsou tím pádem v rostlinách přítomny. Především záleží na druhu zeminy, v každé části světa se vyskytují jiné minerály a stopové prvky, v některých oblastech úplně chybí, jinde je jich nadbytek. Příkladem uveďme americký střední západ, kde v orné půdě chybí jód. Američané žijící v této oblasti měli tudíž velký výskyt tzv. Strumy (zvětšení štítné žlázy). V dnešní době se tento problém řeší podáváním jodidované kuchyňské soli, která je i na českém trhu. Dalším často chybějícím prvkem v půdě je molybden. Důležitý je pro růst luštěnin. Zajímavostí je, především pro manžely kojících matek, že pokud konzumují stravu z oblasti,kde se vyskytuje nízký obsah zinku, je možné přičítat toto vzniku onemocnění prostaty. Při nedostatku železa ve stravě pak vzniká chudokrevnost. (Sharon, 1994). Studie prokázaly, že selen je výborný antioxidant. Zasadil se o to především MUDr. Richard Passwater, který pracoval jako výzkumný pracovník v oblastech gerontologie a výživy. Selen je schopen způsopit zpomalení procesu stárnutí, posiluje naše srdce, protože neutralizuje nebezpečné produkty peroxidace. Chrom je přítomen v zrnech a cukru před rafinací. Působí preventivně na cukrovku a hypoglykémii..,,dr. Henry Schroeder, výzkumník z Bratleboro ve Vermontu tvrdí, že kdybychom měli více chromu v potravě, počet infarktů by klesl na množství, jaké bylo běžné před 80ti lety.. (Sharon, 1994). Přítomnost živin v půdě je pro nás tedy nezbytná. V dnešní době,kdy si kupujeme 16

17 veškeré potraviny v supermarketových řetězcích, není možné zcela přesně zjistit pravdivou výživnou hodnotu. Proto bychom měli podporovat domácí zeleninu a ovoce na vlastních zahrádkách bez chemických postřiků a umělých hnojiv. Například kmen Hunzů v pakistánských Himalájích používá starověký způsob pěstování rostlin a obilnin. jejich půda je prstá na minerály a stopové prvky. Přesto však se Hunzové dožívají vysokého věku a nepostihují je žádné nemoci.. (Sharon, 1994) Vápník Tento minerál je v našem těle nejhojněji. Z 99% tvoří kosti a zuby. Zbylé procento tvoří chemické reakce nezbytné pro nervové a svalové funkce. Vápník se také podílí na regulaci srdečního tepu, na srážlivosti krve, na kontrole rovnováhy kyselin, na vyvolání spánku a ke zdraví naší pokožky. K absorpci vápníku a jeho nastartování je zapotřebí kyseliny hydrochlorové (žaludeční kyselina), vitamínu D, fosforu, magnézia a vitamínu A a C. Žaludeční kyselina je potřebná k tomu, aby se vápník rozpustil. Dostatek magnézia je nezbytný k rozpuštění. V případě, že by docházelo k neefektivnímu rozpuštění, může vzniknout ateroskleróza nebo ledvinné kameny. (Sharon, 1994). Vápník v kombinaci s fosforem je nezbytný pro správný růst zubů a kostí. Při velmi častém sezení a neustálém polehávání v posteli může dojít k situaci,kdy se působením parathyroidního systému dostane do krve jód z kostí. Kosti tím pádem měknou a dochází k jejich častým frakturám. Ohroženy jsou především ženy, jelikož v průměrech ve srovnání s muži,konzumují méně vápníku.. (Sharon, 1994). Prevencí je pravidelný tělocvik, který podpoří kalcifikaci kostí a tím pádem usazení vápníku v nich. Vápník je prospěšný také v procesu neutralizace přebytků kyseliny mléčné, která se do organismu vyplavuje při stresových situacích a velké fyzické námaze. Na Oregonské universitě přišli na fakt,že by se vápník měl podávat hyperaktivním dětem. Pro zpomalení absorpce vápníku je nevhodná vysoká konzumace kyseliny fytové (obsažena v syrových luštěninách a obilí) a kyselina šťavelová (špenát, rebarbora, čokoláda). Kyselina šťavelová v kombinaci s vápníkem tvoří nerozpustnou látku, jež v ledvinách dává za vznik kamenům tzv. šťavelovým. Již zmiňovaný cukr má negativní vliv na rovnováhu vápníku a fosforu. Vápník nás také může chránit před radioaktivním zářením. Při vstupu radioaktivní látky do trávícího traktu na sebe tuto látku naváže a vyloučí se s ní ve stolici. (Sharon, 1994). Mezi kladné účinky vápníku patří také překonání emocionální krize během období 17

18 menopauzy, napomáhá k udržení pěkného vzhledu a také snižuje život ohrožující účinky olova a kadmia.. (Sharon, 1994). Příznaky nedostatku jsou již zmiňované fraktury kostí, zkažené zuby, nervozita, bolesti svalů, křeče, nedostatek pigmentu v kůži, opary a puchýře v dutině ústní, nepřiměřené velké krvácení při menstruaci, pomalý růst. (Sharon, 1994). Vápník se vyskytuje v hojné míře v mléce a mléčných výrobcích, sezamových semíncích, sojovém bobu, arašídech, zelené zelenině, vlašských ořeších, slunečnicových semíncích, vývaru z hovězích kostí. (Sharon, 1994). Doporučená denní dávka pro kojící ženy je mg za den. (Kolektiv autorek,1998) Fosfor Fosfor řadí mezi druhý nejčastější prvek v našem těle. Nezbytná je jeho kombinaces vápníkem pro správnou mineralizaci kostí. Nachází se v každé buňce lidského organismu, podílí se na uvolnění energie ze svalových buněk, je aktviní při procesu proměny glukózy v glukogon (skladují ho játra a svaly). Fosfor je součástí nukleových proteinů. Ty jsou důležité k přenesení genetického kódu. Dále pak je fosfor součástí myelinu, což je tukový obal, bez kterého by nemohl náš nervový systém fungovat. K absorbování je potřebný vápník a vitamín D, poté se ukládá do kostí a zubů. Negativní vliv na účinky fosforu mají cukr, který naruší rovnováhu vápníku a fosforu, a uhličitan vápenatý, který je součástí přípravků proti překyselenému žaludku. Po 40 roku věku se doporučuje omezit potraviny bohaté na fosfor. Důvodem je, že naše ledviny méně efektivně vylučují fosfor ven z těla, dochází k jeho usazování v těle, tím pádem vzniká nedostatek vápníku v těle. (Sharon, 1994). Fosfor má pozitivní vliv na udržení silných kostí zdravých zubů, na posílení tělesného růstu, na regeneraci těla, na udržení tělesné energie, na udržení rovnováhy mezi kyselým a zásaditým prostředím, na správné funkci nervů.. (Sharon, 1994). Nedostatek se projevuje slabými kostmi, zkaženými zuby, infekcemi, zvýšenou krvácivostí zubů, revmatismem, ztrátou chuti k stravování, ochablostí svalů.. (Sharon, 1994). Fosfor nalezneme nejčastěji v mase, vejcích, nemletém obilí, pšeničných klíčcích, ořeších a semíncích.. (Sharon, 1994). Denní dávka kojících by měla být 1200 mg fosforu za den. Je však nezbytné dbát při zvýšených dávkách fosforu také na zvýšený přísun vápníku. (Sharon,1994). 18

19 Draslík Draslík tvoří 5 % našeho těla a je obsažen ve vnitrobuněčné tekutině. Pozitivní je jeho vliv na udržení draslíku a sodíku v organismu, na stimulaci vyloučení inzulínu, na přeměně glukózy na glukogen, na přenosu nervových impulzů. Nedostatek způsobují úporné zvracení několikadenní průjmy, používání diuretik (močopudné látky), odtučňovací diety, kde je příjem kalorií nižší než 1000 kalorií za den a také nadbytek tuků ve stravě, rafinovaného cukru a soli. U lidí s cukrovkou, vysoký krevním tlakem a onemocněním jater je podstatné, aby draslík doplňován. (Sharon, 1994). Draslík efektivně odstraňuje z těla odpadní látky, povzbuzuje duševní činnost, jelikož ve větší míře vpravuje kyslík k mozkovým buňkám, podílí se na snížení vysokého krevního tlaku, stimulací inzulínu pomáhá diabetikům. (Sharon,1994). Projevem nedostatku je otok, vysoký krevní tlak, nepravidelný srdeční tep, duševní nepohoda, revmatismus, slabost. (Sharon,1994). Průměrná denní dávka fosforu není přesně stanovena. Doporučuje se denní konzumace pro dospělého člověka a i kojící matky mezi 1875 až 5625 mg. (Sharon,1994) Sodík Sodík na rozdíl od draslíku nalezneme v mimobuněčné tekutině. Funkce mají však společné. Sodík se také podílí na udržení rovnováhy mezi kyselýma zásaditým prostředím a přenosech nervových impulzů. Sodík je nezbytný pro zachování stálosti osmotického prostředí (prostředí mezi buňkou a jejím okolím). Hormon aldosteron,který je hormonem nadledvinek má na starost uchovat sodík v lidském organismu. Problém nastává v situaci, kdy člověk trpí Addisonovou chorobou, která má za následek snížení sekrece aldosteronu. Negativní vliv má sodík v případě, že se jej požívají vyšší dávky. Problém může nastat v situaci, kdy člověk trpí vysokým krevním tlakem či má srdeční poruchu. Sodík totiž vyvolává stažlivost cév a zvyšuje krevní tlak, způsobuje otoky. (Sharon, 1994). Mezi kladné vlivy patří stimulace minerálů v ledvinách, udržení minerálů v rozpustném stavu, tím pádem zabránění vzniku kamenů v ledvinách, usnadnění trávení, zvýšené pocení, zabraňuje únavě a stavům malátnosti. (Sharon, 1994). Jeho nedostatek se projevé plynatostí, ztrátou váhy, úbytkem svalové hmoty, 19

20 dehydratací. Tyto stavy jsou však vzácností, z důvodu nedostatku sodíku, může to však být způsobeno enormním pocením. (Sharon, 1994). Sodík se nachází zejména v kuchyňské soli, měkkýších, mořských řasách, mase, v červené řepě, mrkvi. (Sharon, 1994). Doporučovaná denní dávka je 1000 a 3300 mg, avšak bychom měli dbát na to,aby přísun nebyl jenom z kuchyňské soli. Solit by se mělo spíše méně než více. (Sharon, 1994) Magnézium Výskyt magnézia v těle je stejný jako u vápníku a fosforu. Nalezneme jej tedy především v kostech. Magnézium udržuje tvrdost zubní skloviny a zajišťuje imunitu vůči zkažení zubů. Podílí se také na aktivaci velkého množství metabolických enzymů, protože se v malém množství nachází v krvi a tkáních, a na regulaci srdečního rytmu a svalových kontrakcí. Dále pak je nezbytný pro využití vitamínů E a C, jednou z jeho funkcí je udržení vápníku v rozpustném stavu. (Sharon, 1994). Přítomnost magnézia v těle je ohrožována požívání alkoholu a nadměrném přísunu mléka. Při vysoké konzumaci pochutin a výrobků z bílé mouky dochází ke snížení hladiny magnézia. Důvodem je, že magnézium metabolizuje rafinované uhlovodany. (Sharon, 1994). Výhodou užívání magnézia je teda udržení zdraví kostí a zubní skloviny, uklidnění nervového systému, regulace srdeční činnosti, posílení špatného trávení, u mužů posílení správné funkce prostaty, zadržení moči, regulace funkce štítné žlázy, zabránění vzniku ledvinných kamenů. (Sharon, 1994). Ve fících, citronech,grapefruitech, žluté kukuřici, ořeších, jablcích, pšeničných klíčcích a zelené zelenině se magnézium vyskytuje v hojné míře. Jako doplňkový preparát se užívá dolomit. (Sharon, 1994). Doporučená denní dávka pro kojící ženu je 450 mg. Pro srovnání dospělý člověk potřebuje 350 mg za den. (Sharon, 1994). 20

21 Síra Minerál krásy, tak pod tímto názvem můžeme síru znát. Je to proto, že síra má blahodárné účinky na lesk vlasů, pro přirozenost a zdravou vizáž pokožky a upravené nehty. Síra je neželezným prvkem, jež je přítomen v každé jak rostlinné tak živočišné buňce. (Sharon, 1994). Bez síry by se v našem těle nevytvářel kolagen, nejhojnější protein v našem těle. Síra na sebe váže vodu, proto jsou zde její projímavé účinky. Dříve se síra používala jako lék proti revmatismu. Jako lék se podávaly vejce, které obsahují jednu ze složek síry a to cystein. (Sharon, 1994). Síra napomáhá při vylučování žluči z jater, navozuje duševní pohodu, je již zmíněnou posilou pro nehty a vlasy, je prevencí revmatických onemocnění. Denní dávka není stanovena. (Sharon, 1994) Stopové prvky Železo V těle máme tohoto železnatého prvku asi 5 g, v kombinaci s proteiny. Nezbytný je pro tvorbu hemoglobinů, při tvorbě červeného krevního barviva, které se podílí na přenosu kyslíku z plic k buňkám. K řádnému využití železa potřebujeme dostatek mědi, bílkoviny, vápníku a vitamínu B12, B6 a E. (Sharon, 1994). Fyziologické jsou drobné ztráty železa, okolo 1mg za den, avšak tyto ztráty nejsou pro náš organismus nebezpečné. Ženy při menstruaci ztrácejí mezi 10-15mg železa, v těhotenství se tyto ztráty liší mg železa. (Sharon, 1994). Každý novorozenec má v zásobě 36mg železa, tyto zásoby jsou však brzy vyčerpány. V mateřském mléce se železo v bujném počtu nevyskytuje, v kravském mléce jsou hodnoty železa nepatrné. Z tohoto důvodu má většina dětí do 1 roku chudokrevnost. V dorostovém věku je potřeba železa vyšší pro zdravý růst. Starším osobám vzniká neschopnost vstřebávání železa, proto jsou další rizikovou skupinou. (Sharon, 1994). Může však nastat situace,kdy je železa přebytek. V takovém případě vzniká poškození jater či artritida. Proto je důležité před začátkem užívání preparátů železa znát hladinu železa v krvi. (Sharon, 1994). Železo má pozitivní vliv u žen se silnou menstruací, př vnitřním krvácení způsobeném 21

22 žaludečními vředy, při hemeroidech nebo zánětech tlustého střeva. Člověk, který má nedostatek železa je nápadně bledý, malátný, má problémy s dechem, trápí ho křehké a lomivé nehty. (Sharon, 1994). Pokud chceme do našeho těla dostat větší množství železa měli bychom jíst vnitřnosti jako jsou například játra (21,7 mg na 100g potravy) nebo levinky, sušené meruňky nebo zelenou listovou zeleninu. (Sharon, 1994). Doporučenou denní dávku pro kojící ženy tvoří mg, což znamená, že kdyby kojící žena snědla denně 100 g jater měla by tím zajištěn kompletní denní přísun železa. (Sharon, 1994) Zinek Zinek je důležitá složka inzulínu, která se v těle vyskytuje v množství 1,8 g. Jednou z jeho důležitých funkcí je odbourávání alkoholu z těla a prevence vzniku vrozených vývojových vad během těhotenství. Zinek je také obsažen ve spermiích a prostatě. U kuřáků odstraňuje škodlivé kadmium a neutralizuje měď. Ztráty jsou znatelné při nadměrném pocení a po požití alkoholu. (Sharon, 1994). V kombinaci s vitamínem B se podílí na snížení histaminu v krvi. Používá se k léčbě některých druhů schizofrenie, zklidňuje nervový systém, je doporučován ve vyšší konzumaci diabetikům pro své kladné účinky na inzulín. Slouží také k podpoře imunitního systému.. (Sharon, 1994). Nejvyšší podíl zinku je v syrových ústřicích, mase, rybách, pivovarských kvasnicích, houbách, mléce nebo luštěninách. (Sharon, 1994) Měď Měď je potřebná ke vstřebání železa a absorpci vitamínu C. Tohoto stopového prvku potřebuje naše tělo jenom nepatrné množství, vysoké dávky mohou mít fatální dopad na depresivní onemocnění, vysoký krevní tlak nebo mohou zapříčinit vznik infarktu myokardu. V případě, že je hladina mědi v organismu vysoká může jí snížit užití zinku. (Sharon, 1994). V sojových bobech, luštěninách či nemletém obilí je možné nalézt dávky mědi. Doporučená denní dávka není stanovena, obecně se doporučuje užívat měď do 2 mg. (Sharon, 1994). 22

23 Mangan Kromě aktivace mnoha enzymů se tento stopový prvek podílí rovněž syntéze mastných kyselin a cholesterolu nebo při vzniku hormonů štítné žlázy. Kojící ženy jej potřebují k tvorbě mateřského mléka. Při zvýšené spotřebě manganu se musí zvýšit také dávky fosforu a vápníku. Mangan slouží jako preventivní stopový prvek proti cukrovce, podporuje růst svalů. (Sharon, 1994). Mangan nalezneme v nemletém obilí, ořeších a také především v čaji, při častém popíjení čaje z něj můžeme získat až třetinu denní dávky. (Sharon, 1994). Doporučená denní dávka je 9 mg pro kojící ženy. (Sharon, 1994) Chrom Chrom je rafinací odstraňován ze surovin jako je cukr a mouka i přesto,že je nezbytnou živinou. Chrom se také podílí na prevenci cukrovky, což spočívá v tom,že reguluje hladinu cukru v séru, snižuje cholesterol a tělesnou hmotnost. (Sharon, 1994). Chrom nalezneme především v pivovarských kvasnicích,melase, pšeničných klíčcích, měkkýších či mušlích. (Sharon, 1994) mikrogramů chromu denně by měla být odpovídající dávka pro kojící ženy. Pro srovnání dospělý člověk má doporučenou dávku mikrogramů za den. (Sharon, 1994) Jód Jód je částí tyroxinu, hormonu štítné žlázy. Právě produkcí tyroxinu se zkvalitňuje mentální funkce. Kromě této vlastnosti snižuje hladinu cholesterolu, pomáhá při procesu spalování tuku. Jeho užívání podporuje kvalitu růstu vlasů, zubů a nehtů. Využívá se k přechodu kyslíku do buněk. Tímto procesem napomáhá ke kvalitnímu tělesnému růstu a k získávání tělesné energie. (Sharon, 1994). Negativní vliv na vstřebání jódu má zvýšený přísun syrové košťálové zeleniny, jako je například zelí. (Sharon, 1994). Lidé v oblastech, kde je půda chudá na jód, musejí užívat jodidovanou kuchyňskou sůl či mořské živočichy. (Sharon, 1994). Jód také ovlivňuje vnímání chladu. Při jeho nízké hladině v těle, která by měla být 25 23

24 mg, nastávají pocitychaldu. Nemoc,která vzniká sníženou sekrecí jódu se nazývá hypothyeróza. Lidé s touto chorobou jsou obézní, mají zrychlený puls, pociťují bušení srdce, mají stále pocit chladu,,jsou nervózní a podráždění, trpí zácpou. (Sharon, 1994). Doporučená denní dávka pro kojící ženu je 200 mikrogramů za den. (Kolektiv autorek, 1998) Selen V kombinaci s vitamínem E je prospěšný pro mladistvý vzhled pleti, chrání tělo před předčasným stárnutím a částečně zabraňuje katastrofálním dopadům po užití rtuti, kadmia nebo olova. (Sharon, 1994). Selenu je přičítáno pozitivum za prevenci proti rakovin. Jeho užívání se také podílí na dobré kondici našeho srdce. Koncentrovaný selen se nachází v ejakulátu, proto vysoká zásoba selenu může pozitivně zvýšit pohlavní funkci u mužů. (Sharon, 1994). Kladné účinky má selen na imunitu, chrání tělo před rozvinutím autoimunitních chorob, např. Sklerózou multiplex. (Sharon, 1994). Nejvíce selenu nalezneme v tuňácích, kteří do sebe selen vychytávají z moře, dále pak v pivovarských kvasnicích či pšeničných klíčcích. (Sharon, 1994). V potravinách vypěstovaných v České republice nalezneme selenu minimální množství. Proto má většina obyvatel naší země podprůměrnou hladinu selenu v těle. Kojícím ženám se doporučuje denně zkonzumovat 75 mikrogramů selenu. (Kolektiv autorek, 1998) Fluor Tento prvek nalezneme v kostech a zubech. V našem okolí se vyskytuje jako fluorid sodný v pitné vodě. Fluor je důležité užívat pro více odolné kosti (vůči zlomeninám) a pro kvalitní chrup. Podílí se totiž na snížení kyselosti v ústech. Je však nutné dávat si pozor na zvýšený přísun, protože fluor ve vyšším míře může poškodit mozek. Fluor také zabraňuje vstřebání vápníku. Fluor se vyskytuje v již zmiňované pitné vodě, mořských řasách a chaluhách. Denní dávka je upřesněna na 1,5 až 4 mg. Toxická dávka se považuje od 20 mg. (Sharon, 1994). 24

25 2 Pitný režim Kojícím matkám je doporučeno, aby denně vypily 2 až 3 litry tekutin. Jako vhodné nápoje jsou považovány čaje pro kojící a voda. Důležité je, aby nedošlo k hydrataci. ( babyonline. cz/vyziva-deti/vyziva-a-pitny-rezim. html) 3 Výživa kojících žen v 70. letech 20. století Ženám bylo doporučováno konzumovat 1 1,5l mléka denně. Také byly vybízeny k veliké konzumaci zapražených polévek, avšak musely dávat pozor, aby po nich příliš nepřibíraly. Literatura uvádí jíst co nejpestřejší stravu, hodně čerstvého ovoce a zeleniny. Matky se neměly přejídat a být ve stravování střídmé. Důležitý byl především přísun vitamínu C a D. Nadýmavé potraviny (zelí, kapusta) byly matkám v období věku 1 3 týdny dovolovány. Autor knihy uvádí, že následné dětské větry jsou přirozenou reakcí organismu dítěte. Aromatické potraviny (česnek, cibule) lékaři nedoporučovali stejně tak,jako platil přísný zákaz kouření kojícím matkám. Za odstrašující příklad se uvádí případ, kdy matka vykouřila 40 cigaret denně a kojenec zemřel na otravu nikotinem. Kouření platilo jako obecně škodlivé, stejně jako pobyt v zakouřeném prostředí. V knize je vyjádřena myšlenka, aby na krabičkách cigaret bylo vytištěno varování o škodlivosti kouření, jak v té době uzákonili v USA. (Matoušek, 1976) Kojícím matkám byl doporučován přísný zákaz konzumace alkoholu. Rozdělení dávky mléka (dop. 1,5l ) do více dávek denně a do tzv. druhé večeře. Zajímavostí je, že v uvedeném vzorovém jídelníčku byl v zimním období během týden třikrát uveden houskový knedlík. (Trča, 1975) 4 Mateřské mléko 4. 1 Fyziologie laktace Během těhotenství, kdy probíhá vývoj plodu, vyvíjí se také mléčné žlázy u žen. Tento stav je zajišťován především hormony prolaktinem a oxytocinem.. Pro start kojení je doporučováno přiložení dítěte k prsu půl hodiny po porodu. Začne tak včasná stimulace nervových zakončení na bradavce a nervový systém začne produkovat prolaktin a oxytocin. (Volf, Volfová, 2003). 25

26 4. 2 Mateřské mléko Mateřské mléko je vyzdvihováno a preferováno z mnoha důvodů. Je to především tím, že bílkovina mateřského mléka nealergizuje, nezatěžuje ledviny. V mléce jsou obsaženy protilátky typu IgA a také složky nespecifické imunity. A zejména pak kojení je ekonomicky a časově velice výhodné a kojením vzniká silné citové pouto mezi matkou a dítětem. Mateřské mléko dělíme na mlezivo (mléko tvořící se do 5 dnů po porodu), na přechodné mléko a na zralé mléko (to vzniká od čtrnáctého dne). (Volf, Volfová, 2003). 5 Mýty o kojení 5. 1 Kojící matka musí pít polévky z piva, aby měla dostatek mléka. Žádná odborná literatura neuvádí, že by kojící žena měla jíst polévky z piva. Ba naopak konzumace piva a výrobků z něj je doporučována omezit Kojící matka nesmí pít alkohol. Striktní zákaz konzumace alkoholu se v dnešní moderní společnosti nedodržuje. Kojícím matkám je povoleno vypít příležitostně sklenku vína či piva Kojící matka nesmí pít kávu. Matky, které jsou zvyklé konzumovat kávu a kávové nápoje je musejí omezit, ale je dovoleno pít dva až tři šálky kávy denně. (Kojení je dar, 1998) Kojící musí vypít co nejvíce tekutin. Konzumace tekutin by se měla pohybovat v rozmezí od 2 do 3 litrů tekutin. Je nutno započítávat i polévky a omáčky. Záleží především na ročním období, v létě je spotřeba tekutin vyšší. Pokud však matka není zvyklá mít velký přísun tekutin, neměla by jejich konzumaci přehánět (míněno více jak 5 litrů tekutin za den), jelikož by mohlo dojít k poškození vnitřního prostředí. ( babyonline. cz/vyziva-deti/vyziva-a-pitny- 26

27 rezim. html) Kojící matka nesmí jíst nadýmavé potraviny (zelí,cibule). V literatuře se toto doporučení neuvádí, avšak některé ženy z vlastních bohatých zkušeností uvádí neblahý vliv těchto potravin v souvislosti s bolestmi bříška kojenců. Obecné poučení je, že by se nadýmavé potraviny měly zařazovat do jídelníčku až od 3. měsíce věku kojence,kdy je dítě už částečně pohybově aktivní Kojící nesmí kouřit. Tento mýtus je částečně pravdivý. Kojící matky by neměly kouřit,ani se kouři vystavovat. Mateřské mléko při kouření dostává jiné aroma a děti jej odmítají. Literatura však uvádí, že počet 5 cigaret za den není pro dítě škodlivý. (Hrodek,Vavřinec a kolektiv, 2002). 6 Doplňky stravy pro kojící 6. 1 Čaje pro kojící matky Tyto čaje jsou doporučovány užívat několik dní před termínem porodu. Obsahují fenykl, anýz a kmín, které podporují tvorbu mléka. Je v nich také levandule,která kojící matku relaxuje a meduňka,fenykl a anýz regulují kvalitní zažívání. (Weigert, 2006) Kávovinový nápoj Caro Tento nápoje je složen z ječmene, ječmeného sladu, čekanky a žita. Pro tyto složky je vyzdvihován jeho přínos pro kvalitu zdraví. Nápoj Caro je také výbornou náhražkou kávy, jejíž pití se v období kojení doporučuje snížit na cca 3 šálky denně Melasa Melasa vzniká jako druhotný produkt při zpracování třtinového cukru. Stává se koncentrovaným sirupem, který obsahuje dostatek přírodních cukrů. V melase se také nachází množství minerálů a stopových prvků. Důležité je však složení půdy, kde třtinový cukr rostl. (Sharon, 1994). 27

28 7 Alkohol Je obecně známo,že alkohol je zdrojem vysokého příjmu kalorií. Má toxické účinky, okrádá naše tělo o živiny, což je především u kojících žen nepříjemným stavem. Také zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. Po požití alkoholu nastanou ztráty vitamínů, magnézia a draslíku. Při vysoké konzumaci alkoholu může dojít k poškození mozku a jater. Může také vzniknout obezita, trombotické stavy, křečové žíly. Po dlouhodobých vyšších dávkách jsou na první pohled znatelné mentální změny. (Sharon, 1994). 8 Péče kojící matky o sebe sama 8. 1 Péče o duševní pohodu Kojící matka by měla dbát na to,a aby byla v dobrém duševním rozpoložení. Její psychický stav se totiž odráží na tvorbě mléka, ale také na náladě jejího dítěte. Je důležité,aby žena v době kojení měla dostatek spánku, dbala o své koníčky a měla kulturní zájmy. V dnešní moderní době není ražen typ matky uvázané k domácnosti,která se jenom stará manžela a děti. (Hrodek,Vavřinec a kolektiv, 2002) Péče o fyzický vzhled V období po porodu jsou na ženě znatelné známky po těhotenství. Do fyzické kondice se však nelze dostat ze dne na den. Pro tělo kojící matky by drastické diety a úporné cvičení měly devastující účinek. Ženám se doporučuje velice opatrně začínat s cvičením, s postupným zatěžováním. Nejlépe po konzultaci s gynekologem. Kojící matky by měly mít na paměti, že tvorba mléka a kojení samotné jejich organismus vyčerpává a cvičením mohou svoje síly naprosto vyčerpat. Tím se ovšem nepodporuje obezita,neustálé ležení a odpor k cvičení. Žena by se však měla dostat do určité kondice. (Mikulandová, 2007). 28

29 8. 3 Péče o chrup Ženy v těhotenství a poté i kojící by se měly velice pečlivě starat o svoje zuby. V tomto období jsou velice citlivé dásně, kterou jsou náchylné k zánětům. Dentisté proto doporučují denně vyplachovat ústa heřmánkovým čajem na zklidnění citlivosti dásní. Kojící ženy by si měly především dávat pozor na kazivost zubů, z důvodu odvápňování zubů při kojení a také zanedbávané hygieně dutiny ústní. Zubaři obecně doporučují nejméně 5 minut intenzivního čištění zubů, důkladnou hygienu mezizubních prostor, použití ústní vody a tzv. nedělní kůry elmex gelu. 9 Kojící matka a vegetariánství Kojící ženy, které jsou vegetariánkami nemusí mít obavy o kvalitu svého mléka a tím pádem o zdraví svého dítěte. Vegetariánský způsob stravování je vhodný pro všechny životní období (děti, těhotné). Je však třeba důsledně si hlídat přísun vitamínu B12,selenu,jódu,vitamínu D a vápníku. (Luňáček, Česká vegetariánská společnost). PRAKTICKÁ ČÁST Metodika výzkumné práce Jedná se o výzkumnou práci, kvantitativní výzkum metodou dotazníků. Charakteristika vzorku respondentů Anonymní dotazníky byly vyplněny ženami, které v průběhu svého života kojily. Nejstarší respondentce bylo 63 let a nejmladší 20. Charakteristika výzkumného prostředí Dotazník byl vyplněn ženami z České a Slovenské republiky. Výsledky z obou zemí vyšly podobné, proto jsem je zahrnula do výzkumu před rokem 1992 a po roce Drobné odchylky jsou popsány u vyhodnocení jednotlivých otázek. 29

30 Průběh a popis výzkumu Výzkum byl prováděn v celé České a Slovenské republice u žen, které v průběhu svého života kojily. V dotazníku bylo 29 otázek otevřených, uzavřených i polootevřených. Dotazníky byly rozeslány pomocí u poslední vyplněný dotazník byl doručen Analýza výsledků výzkumu do roku 1992 Osloveným respondentkám bylo v době kojení průměrně 20,8 let. Nejstarší z nich bylo v době kojení 23 let a nejmladší 18. Na tento dotazník odpovědělo 22 žen. Průměrný rok, v kterém respondenty kojily byl Roky,v kterých respondenty kojily byly v rozpětí od roku 1969 do roku Část první - informovanost o správných zásadách stravování kojící matky Otázka č. 1: Byla jste poučena o zásadách stravování při kojení? Tabulka 1 - Odpovědi na otázku č. 1 Odpověď Počet respondentek Průměr ano 18 81,8% ne 4 18,2% 30

31 Graf 1- Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 1 Počet respondentek ano Odpověď ne U této otázky bylo 81,8% respondentek poučeno o zásadách stravování při kojení a zbylých 18,2% poučeno nebylo. Otázka č. 2: Byla jste poučena i o nevhodných nápojích pro kojící? Tabulka 2 - Odpovědi na otázku č. 2 Odpověď Počet respondentek Průměr ano 16 72,7% ne 6 27,3% Z tabulky je patrné, že 72,7% žen dostalo informaci týkající se vhodných nápojů při kojení a 27,3% tuto informaci nedostalo. 31