energeticky soběstačné budovy

Transkript

1 energeticky soběstačné budovy První český titul zaměřený na výstavbu a provoz budov s nízkou energetickou náročností Téma: Vnitřní prostředí budov Realizace: Nulový dům v Hustopečích 79 Kč

2 editorial melcice 2013 VELUX GROUP VELUX A VELUX LOGO JSOU REGISTROVANÉ OCHRANNÉ ZNÁMKY POUŽÍVANÉ V LICENCI VELUX GROUP. ZIMA LÉTO Aktivní dřevostavba na severním svahu Využití potenciálu denního světla a pasivních solárních zisků přicházejících do objektu střechou, bylo pro energetickou koncepci domu na stíněném pozemku zásadní. V letních měsících zaručuje tepelnou pohodu v interiéru systémové solárně poháněné stínění. Náklady na výstavbu šetrné budovy jsou o 6,7 % nižší než na běžnou budovu ve vysokém standardu, praví tisková zpráva České rady pro šetrné budovy, jež avizuje vydání několik let připravované studie porovnávající stavební a ekonomické parametry budov v různých úrovních šetrnosti. Uvedená citace musí působit na mnoho lidí jako červený hadr na notně naštvaného býka. Samotná studie má vyjít do konce tohoto roku a vzhledem k tomu, že kolektiv autorů je více než reprezentativní, tak by z celého počinu mohla vzniknout velmi zajímavá diskuze. Pokud ale zůstaneme u výše uvedené citace, samozřejmě vytržené z kontextu, napadne nás logicky otázka, jak byly budovy na různých úrovních šetrnosti srovnávány. Pokud bychom totiž hovořili jen o energetické náročnosti (na níž bývá pojem šetrnost často a mylně redukován), pak by to byl asi nesmysl. Postavím-li například rodinný dům a vedle něj jeho dvojče, se stejnými dispozicemi, stejnou prostorovou orientací, stejně pojatou fasádou atd., pak výstavba toho domu, jenž by měl být v pasivním energetickém standardu, bude vždycky dražší. Klíč k tomu, aby bylo možné směle tvrdit, že náklady na výstavbu šetrných budov jsou nižší než u budov běžných, je ve dvou faktorech. Prvním je zcela jiné uchopení pojmů cena a hodnota. Prizmatem šetrnosti lze materiál, technologii i lidskou práci (a to i intelektuální) vnímat jako vícerozměrný soubor proměnných, jenž má potenciál finančně zhodnotit více než jen to, co je teď a tady. Šetrná kalkulačka má zkrátka více (relevantních) funkcí a s jejich využitím můžeme náklady na výstavbu vyčíslit překvapivě zajímavě i pro největší skeptiky. Druhý faktor je diskutabilnější. Má-li být výstavba šetrné budovy (nebo jen budovy s nízkou energetickou náročností) nákladově atraktivní, musí mít její tvůrci od první čárky návrhu na paměti nejen důrazné uplatnění důsledků jistých fyzikálních vlastností, ale akcentovat také skromnost a základy environmentálního chování, což je v naprostém pořádku. Pak to však imaginární autory srovnávaných běžných budov staví do role marnotratných neumětelů. Možná jimi však koneckonců jsou, protože kdyby se v každém návrhu kladl důraz na stoprocentní využití atributů uvedeného přístupu, budou všechny budovy šetrné. Mgr. Jan Táborský, předseda redakční rady 2 3

3 obsah pohled experta pohled experta Twenty fifteen zero start! 5 reportáž Konference Energeticky soběstačné budovy 6 Twenty fifteen zero start! Bitva o definice, co je pasivní a co (téměř) nulový dům a v jakém jsou vztahu, ještě neskončila. Znalci poměrů v České republice vědí, proč je v nadpisu této úvahy takové divné odpočítávání. aktuálně 7 nová zelená úsporám Zajistí Nová zelená úsporám oživení českého stavebnictví? 14 Komentář: Nová zelená úsporám je v plném proudu 18 vnitřní prostředí budov Aktuální problémy vnitřního prostředí v českých školách 20 Vnitřní prostředí v budovách: soudobé problémy a zdravotní aspekty 25 realizace Rodinný dům v Hustopečích: budova s nulovou potřebou energie 28 Jak se žije v nulovém domě 33 soutěž Studentský projekt Air House: vývoj konceptu soutěžního domu 35 rozhovor Thomas Rau architekt, kterému nula ani certifikace nestačí 37 vnitřní prostředí budov Energetické a environmentálne posúdenie bytových domov 40 certifikace LEED verze 4, pozitivní budovy a další novinky z USGBC 45 šetrné budovy Hodnota a přínosy šetrných budov 50 Šetrné stavění nemusí znamenat vyšší náklady 54 regenerace bytového fondu Ukázková rekonstrukce bývalého učiliště na pasivní bytový dům 55 Z praktických důvodů jsme před několika lety v TNI uvedli, že podle referenčního výpočtu je možné za pasivní rodinný dům (na jiné se tato výjimka nevztahuje!) považovat i takový, který kromě jiných splní požadavek potřeby tepla na vytápění do 20 kwh/m 2 za rok. Pro mnoho kolegů odpadlictví nejhrubšího druhu, pro jiné ochrana před ohýbáním výpočtů k dosažení jinak posvátné patnáctky (15 kwh/m 2 ). Důvody byly dvojího druhu: objektivní, v souvislosti s kontinentálním klimatem, kombinovaným s možností dlouhých inverzních období, kdy je současně velmi nízká teplota venkovního vzduchu a nedostatek slunečního záření. Druhou skupinu důvodů tvořila snaha udržet konformitu výpočtů s postupy a daty podle platných technických norem. Bez zacházení do detailů na tomto místě připomeňme jen problém s dostupností a kvalitou dat o slunečním záření, na které jsou výpočty budov s velmi nízkou potřebou tepla velmi citlivé. Jistě by nebylo korektní, aby dům, postavený například v bavorském městě Hof jako pasivní, se stal nepasivním po virtuálním přesunutí do Chebu (40 km vzdušnou čarou), a to jen proto, že úřední klimatické údaje byly zásadně odlišné. Ohýbání výpočtů k deklaraci 15 kwh/m 2 mohlo také způsobit nepříjemnost v tom, že by nebyly kvalitně řešeny tepelné vazby z obavy před zhoršením celkového výsledku by si totiž mnozí raději ušetřili práci a problémem se vůbec nezabývali. Vliv různých faktorů To, že je u malých budov, jako jsou rodinné domy, skutečně složitější v tuzemských klimatických podmínkách dosáhnout standardu původně popsaného pro německé klimatické poměry a až později rozšířeného jinam, lze nepřímo odvodit z výsledků nedávné rozsáhlé studie Passivhaus Institutu v Darmstadtu. Cílem bylo ověřit, s jakými prvky by bylo možné dosahovat pasivního standardu v celosvětovém měřítku. Na mapě, která takto vznikla, jsou mimo jiné pro rozsáhlou oblast na východ od Německa požadována taková okna, která odpovídají čtyřnásobnému zasklení v současně dosažitelné kvalitě. Pokud by měl být takový přístup rigorózně požadován vždy, a to dříve, než dojde k dalšímu technologickému pokroku v oblasti zasklení, ocitli bychom se ve slepé uličce s cenou, ovlivněním denního osvětlení, občasnou kondenzací a námrazou na vnějších površích skel i hmotností. Je zajímavé, jak až nadměrnou pozornost vyvolává diskuze o výše uvedeném čísle. Je dobré si připomenout, že vždy, když se jedná o zlomek (v čitateli množství tepla, ve jmenovateli započítaná podlahová plocha), měla by se stejná pozornost věnovat oběma částem matematického výrazu. S klidným svědomím můžeme tedy kritizovanou dvacítku opustit, když podlahová plocha téhož posuzovaného domu naroste, jakmile se v předpisech změní pravidla pro započítávání podlahových ploch přechodem od celkových vnitřních rozměrů k hrubým rozměrům, tedy včetně ploch pod stavebními konstrukcemi. Důležitým bodem pro diskuzi zůstává, jak pokračovat dále od pasivního k téměř nulovému domu, po kterém je poptávka vyvolaná textem směrnice EPBD II a kde se přitom ponechává na členských zemích, aby si samy upřesnily, co to vlastně znamená. Rámcově může být přístup docela jednoduchý: budova téměř energeticky nulová může být budovou pasivní (podle zavedeného způsobu hodnocení), doplněná o systémy využívající obnovitelné energetické zdroje v místě. Hodnocení je bilančního charakteru, zpravidla v rámci jednoho roku. Ustoupit od ověřených řešení pasivních budov s vidinou kompenzace horších parametrů pomocí zvýšené produkce obnovitelné energie nedává z několika důvodů smysl, ať už to podle národního hodnoticího schématu dopadne jakkoliv. Srozumitelnou (další) kategorii může tvořit budova připravená na to, aby se energeticky nulovou stala v budoucnu (říkejme jí třeba zero-energy ready ): důsledně realizovaná jako pasivní budova, s vhodným tvarovým řešením obvodových konstrukcí tak, aby mohly být později snadno opatřeny solárními systémy, s trasami připravenými pro energetické rozvody atd. P.S.: Námi navrhovanému nebo posuzovanému domu je úplně jedno, co jsme spočítali žije si vlastním životem, možná s nějakou nálepkou, nebo bez ní. V každém případě je naší společenskou povinnosti hledat nejlepší možné dostupné řešení a poctivě ho popsat. A ještě vyšší prioritu pochopitelně představuje zajištění kvalitního vnitřního prostředí. Autor: prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc., Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra konstrukcí pozemních staveb tywoniak@fsv.cvut.cz 4 5

4 reportáž autor: redakce aktuálně 1 První místo v kategorii novostaveb získal projekt Inventura archetypu od Norberta Obršála (Fakulta architektury VUT v Brně) Konference Energeticky soběstačné budovy V rámci doprovodného programu veletrhu For Arch 2013 se konala celá řada vzdělávacích akcí. Pod záštitou České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě proběhla 20. září konference Energeticky soběstačné budovy. Témata se zaměřila na aktuální stavební dění energeticky úsporná řešení, právní rámec a technické detaily. Konferencí provázel prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA, první místopředseda ČKAIT. Studentská soutěž Active House Award V květnu proběhl druhý ročník studentské soutěže Active House Award zaměřené na návrhy projektů udržitelných staveb podle zásad aktivního domu. Z přihlášených projektů z České republiky a Slovenska ocenila mezinárodní odborná porota celkem osm soutěžních prací. Příklady táhnou První prezentaci, která se týkala ukázkových řešení energeticky úsporných staveb, měl Ing. arch. Josef Smola. Představil v ní pasivní stavby všech typů od rodinných a bytových domů přes školní budovy (i mateřské), administrativní, komerční budovy až po supermarkety či výstaviště. Většinou se jednalo o zahraniční stavby, nejčastěji z Rakouska a Německa, ale několik příkladů bylo i z České republiky. Architekt Smola upozornil na řešení, která nejsou v českém stavebnictví obvyklá, jako jsou netradiční stínicí prvky, technologická zařízení umístěná viditelně v interiéru staveb, lehký obvodový plášť ze dřeva u budov s masivním betonovým skeletem. Viditelná technická zařízení slouží v zahraničí často jako edukativní nástroje ve školách, včetně mateřských. Děti se tak již od malička učí, že v budově fungují stroje a zařízení, která zajišťují kvalitní vnitřní prostředí. Přednášející dále upozornil na často opomíjený tzv. sedmý požadavek na stavby, kterým Evropská unie ukládá za povinnost řešit šetrnost staveb k životnímu prostředí. Právní předpisy Ing. Jaroslav Šafránek, CSc., shrnul ve druhé přednášce aktuální stav právních předpisů týkajících se energetických požadavků na stavby. Konkrétně se jedná o Směrnici EP a Rady 2010/31/ES a navazující české právní předpisy, jež tuto směrnici implementují do českého právního rámce: novelu zákona č. 406/2000 Sb., ve znění zákona č. 318/2012 Sb., vyhlášku č. 78/2013 Sb., prováděcí vyhlášky k uvedenému zákonu a další související předpisy. Prezentace se týkala i praktických dopadů nové legislativy do stavební praxe, popsány byly nejvýznamnější změny: nákladově optimální úroveň opatření, využití referenční budovy, rostoucí význam obnovitelných zdrojů energie (zohlednění spotřeby primární energie). Přednášející zdůraznil přísnost nových požadavků větší podíl zasklení obálky budovy je znevýhodněn, požadavky na izolace jsou na současné poměry nadstandardní. Například dosáhnout hodnocení úrovně A by znamenalo takovou tloušťku izolace, jež není z hlediska vložené energie environmentálně šetrná. V prezentaci tak vyvstala otázka, jaká tloušťka tepelné izolace je ještě smysluplná výpočty ukazují, že například tloušťka polystyrenu nad 360 mm již není ekonomicky ani ekologicky odůvodnitelná, vložená energie se vrátí až za 77 let. Vila Tugendhat i promarněné šance Ve třetí prezentaci navázal doc. Ing. Josef Chybík, CSc., na úvodní přednášku Ing. arch. Smoly na příkladech dalších budov ukázal vliv typologie budov, tepelného zónování uspořádání budovy na spotřebu energie. Jako z jiného světa působil snímek muzejního exponátu fasádního zateplovacího systému z roku 1968, který měl tloušťku izolace pouhých 20 mm. V současnosti, o necelých padesát let později, lze nalézt stavby s tloušťkou izolace až pětadvacetkrát větší. Docent Chybík připomněl, že mnohé zásady energeticky úsporné výstavby jsou známy již dlouho jako příklad uvedl známou vilu Tugendhat. Dále byly představeny ukázkové příklady ze zahraničí (nosná konstrukce ze slaměných balíků, pasivní kostel v rakouském Welsu), ale i z České republiky. Ing. Jiří Šála, CSc., prezentoval téma Optimalizace detailů obálky energeticky soběstačných budov. Podle jeho názoru se nevyužil při implementaci směrnice EPBD II celý potenciál úspor, který se nabízel. Koncept téměř nulového domu, postupně plánovaný v tuzemsku s náběhem okolo roku 2020, mohl být výrazně přísnější technologie se vyvíjejí rychlým tempem a byl by dostatek času se připravit na zpřísněné požadavky. Přijatý koncept stojí svými požadavky mezi nízkoenergetickým a pasivním standardem, přitom domy v pasivním standardu se již v ČR běžně staví. Zajímavým poznatkem v prezentaci Ing. Šály byl rostoucí význam tepelných mostů zatímco u domu s běžnou spotřebou energie není podíl tepelné ztráty přes tepelné mosty významný, u pasivního domu může být pro splnění přísných požadavků zásadní. Doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., se ve své prezentaci zaměřil na specifika zdrojů energie v energeticky soběstačných budovách. Uvedl mimo jiné, že celoroční vytápění staveb solárními kolektory s akumulací tepla je sice možné, náklady však vysoce převyšují přínosy. Fotovoltaické panely lze vhodně integrovat do konstrukcí obálky budovy. Jejich výhodou je přímá výroba nejhodnotnější energie elektřiny, nevýhodou je větší náročnost na zábor prostoru. Zajímavou možnost představují větrné mikroelektrárny, jež mohou vhodně doplnit fotovoltaiku, neboť vyrábějí více energie v zimě, kdy je výroba fotovoltaiky nižší. Pro další šíření a efektivní využití obnovitelných zdrojů energie by bylo potřeba mít možnost lépe se získanou energií disponovat přesunout její spotřebu v čase a místě pomocí akumulace energie. Účinnost akumulátorů i jejich životnost jsou však v současnosti ještě stále relativně nízké, a to navíc při vysokých pořizovacích cenách. Autor: redakce 1 Předmětem soutěže Active House Award bylo zpracování projektu budovy podle zásad aktivního domu, který je definován kvalitou vnitřního prostředí, ohleduplností k životnímu prostředí a energetickou efektivitou. Aktivní domy integrují požadavky pohodlí, klimatu, energetiky, životního prostředí a ekologie. Soutěžilo se v kategoriích novostavby a rekonstrukce. Představme si, že bychom budovy hodnotili podle toho, jakou mají schopnost zlepšit náš život. Cílem soutěže Active House Award je právě nasměrování studentů ke komplexnímu návrhu budov, a to jak z pohledu snížení primární energie, tak kvality vybudovaného prostředí. V letošním ročníku se objevily v soutěžních projektech velmi zajímavé motivy postihující také sociální rozměr života v budovách i sídlech, přibližuje soutěž Ing. arch. Klára Bukolská ze společnosti VELUX Česká republika, s.r.o. Kritéria pro hodnocení soutěžních prací: celkové architektonické a konstrukční řešení budovy (50 % známky); dosažení aktivního standardu stavby (30 % známky); kvalita denního osvětlení budovy s důrazem na prosvětlení střechou (20 % známky). Soutěžní práce hodnotila mezinárodní odborná porota v tomto složení: Mag. arch. Juri Troy předseda poroty (juri troy architects, Rakousko); Gunther Zsolt (3h architecture, Active House Alliance, Maďarsko); MA Lone Feifer (VELUX AS, Dánsko); Ing. arch. Martin Jančok (P-L-U-R-A-L, Slovensko); Ing. arch. Klára Bukolská (zástupce vyhlašovatele, VELUX Česká republika, s.r.o.). Projekt Active House představuje holistickou představu budovy 21. století. Potěšilo mě, že se v soutěžních příspěvcích objevily i návrhy, které přesahují pojetí aktivního domu. Jsem rád, že můžeme tyto nové myšlenky zakomponovat do nadcházejících strategických jednání sdružení Active House Alliance, uvedl maďarský architekt Gunther Zsolt, zástupce Active House Alliance. V prvním kole soutěže postoupilo do užšího výběru poroty osm projektů. Do finále se dostaly čtyři projekty, mezi které porota rozdělila ceny. Vítězové v kategoriích novostaveb a rekonstrukcí získali odměnu ve výši Kč a dvoudenní exkurzi do Kodaně. Druhé místo v kategorii novostaveb bylo oceněno Kč. Autorky projektu oceněného zvláštní cenou poroty si odnesly finanční odměnu ve výši Kč. Vítězné spojení starého a nového Vítězem kategorie novostaveb se stal projekt studenta Fakulty architektury VUT v Brně Norberta Obršála nazvaný Inventura archetypu. Porota ocenila citlivé zapojení nových (staronových) hmot do stávající struktury vesnice. V rámci přemýšlení o udržitelném a příjemném životě představuje zvolená forma kombinaci bydlení a práce. Jde zároveň o funkční koncept, pokud budeme sledovat osobní uhlíkovou stopu. Porota ocenila poloveřejný prostor společného dvora jak z pohledu urbanistického řešení, tak ze sociálního pohledu. Z hlediska výrazu architektonického řešení se jedná o budovu se skromným výrazem, která však současně vytváří 6 7

5 aktuálně prostředí s vysokým uživatelským komfortem v interiéru i exteriéru. Požadavek aktivního standardu byl naplněn ve všech hodnocených parametrech. Projekt Country Houses Druhé místo v uvedené kategorii získala dvojice Juraj Kačenka a Eva Bírová z Fakulty architektury VUT v Brně za projekt Country Houses. U tohoto projektu porota ocenila kultivované řešení venkovské architektury vycházející z historické formy původních místních staveb. Projekt je velmi propracovaný a zohledňuje všechny parametry aktivního domu. V rámci obecného přemýšlení o udržitelném rozvoji porota diskutovala nad principem novostavby ve volné krajině. Rekonstrukce za humny V kategorii rekonstrukce zvítězil návrh studentů Jaroslava Matouška a Adama Michny pod názvem Za humny z Fakulty architektury VUT v Brně. Porota na projektu ocenila koncept využití a proměny stávajícího zemědělského komplexu na budovu pro bydlení a práci z domova. Výsledné řešení má velmi vysokou estetickou hodnotu. Autorům se podařilo do stávající obálky vetknout oddělené prostory pro práci i bydlení. Přestože si stavba ponechala tradiční výraz i formu, nabízí obyvatelům současné bydlení s vysokým komfortem jak z pohledu množství denního světla, výhledu i prostoru. Autoři se zabývali také otázkou recyklovatelnosti nových konstrukcí i možností samozásobení v rámci místa. Tato forma revitalizace umožňuje získat komfort moderního samostatného domu v zahradě/krajině bez záboru orné půdy. Zvláštní cena poroty V kategorii rekonstrukce byla udělena také zvláštní cena poroty, a to výjimečnému projektu RAW Restaurant od dvou českých a dvou slovenských studentek z Fakulty architektury VUT v Brně a Fakulty architektury STU v Bratislavě (Ivana Linderová, Barbora Látalová a Eva Čápová a Michaela Lietavová). Autorky představily vizionářský 2 Na návrhu Norberta Obršála porota mimo jiné ocenila poloveřejný prostor společného dvora 3 Druhé místo v kategorii novostavby získala dvojice Juraj Kačenka a Eva Bírová z FA VUT v Brně za projekt Country Houses 4 V kategorii rekonstrukce zvítězil návrh Za humny studentů Jaroslava Matouška a Adama Michny z Fakulty architektury VUT v Brně 5 Vítězný projekt kategorie rekonstrukce nabízí obyvatelům bydlení s vysokým komfortem z pohledu množství denního světla, výhledu i prostoru a ojedinělý návrh. Jejich koncept revitalizace sklepů na restauraci dospěl až k vytvoření veřejného městského prostoru, zajímavého jak z architektonického pohledu, tak z hlediska ideové náplně. Samozásobení restaurace navíc přináší do města prvek zeleně. Koncept využívá současné principy, materiály i technologie, jejichž spolupůsobení zajišťuje koloběh života v soběstačném domě. Porota vyslovila mírnou nedůvěru nad bezproblémovým chodem kombinace tolika principů a technologií. Přesto se jedná o projekt, jehož autorky pracovaly komplexně a vytvořily místo, které je přínosem jak pro uživatele, tak pro město. Zvláštní uznání poroty Kromě cen ve dvou hlavních kategoriích a zvláštní ceny poroty byla v soutěži udělena také čtyři uznání poroty. Oceněné projekty pracovaly se zajímavým principem, respektive důležitou myšlenkou v konceptu aktivního domu. V projektu se společným zadáním Cohousing Vinoř od Evy Eisenreichové a Tomáše Eckschlagera (Fakulta stavební, ČVUT v Praze) a návrhu Patrika Janouška (Fakulta architektury, ČVUT v Praze) to byl princip sdílení výroby energie v rámci malé urbánní jednotky. V případě, že se blížíme k myšlence domu jako stroje na energii, je tato možnost spoluužívání zásadní. Projekt Gro[w]ing House Michaely Smolkové (Fakulta stavební, STU v Bratislavě) pracuje s konceptem využívání právě takového množství prostoru, kolik člověk či rodina zrovna potřebuje. Tento flexibilní systém umožňuje snížit osobní uhlíkovou stopu a představuje i ekonomicky smysluplné řešení. Návrh Štěpánovský špalíček od Vojtěcha Šedého (Fakulta stavební, ČVUT v Praze) citlivě pracuje s kontextem místa. Zapojení se týká nejen urbanistické, ale i sociální struktury ve formě lokální drobné výroby. Projekt počítá s kombinací aktivního domu, restaurace a minipivovaru. Zdroj: VELUX Česká republika, s.r.o. 6 Patrik Janoušek z Fakulty architektury ČVUT v Praze pracoval s principem sdílení výroby energie v rámci malé urbánní jednotky 7 Zvláštní cenu poroty dostaly studentky z Brna a Bratislavy za ojedinělý projekt revitalizace sklepů RAW Restaurant 8 Mezinárodní porota složená z řad odborníků vybrala nejlepší projekty soutěže Active House Award pro rok

6 aktuálně Konference BIM DAY 2013 Proč českému stavebnictví chybí dlouhodobá vize a koncepce? Proč se ve vyspělých zemích u veřejných zakázek model BIM zavádí povinně? Podaří se metodiku informačního modelu budovy označovanou zkratkou BIM prosadit jako součást dlouhodobé vize tuzemského stavebnictví? První český vzdělávací program o energeticky efektivních budovách Na konci srpna skončil testovací běh komplexního vzdělávacího programu o pasivních domech, který je v České republice unikátní. Díky kladným ohlasům a velkému zájmu začíná Centrum pasivního domu od konce září jeho další pokračování, tentokrát již v ostré verzi a v Praze. Místa se rychle plní, ale jsou ještě k dispozici. Souborem šesti vzdělávacích kurzů si během léta v Brně prošla více než stovka nových odborníků na energeticky úsporné domy. Ti se seznámili jak se základy navrhování pasivních a nulových domů a nové energetické legislativy, tak i třeba s detailními odbornými informacemi o zajišťování kvality pasivních staveb. Ze šesti připravených kurzů si snadno vybere každý ať již pro svou práci potřebuje obecný vhled do světa energeticky efektivního stavění, nebo se chystá na náročnou rekonstrukci do pasivního standardu. Takto široký výukový modul s účastí předních odborníků v oboru je v České republice ojedinělý. Nedostatečná informační hodnota projektové dokumentace, plýtvání stavebními materiály, vícepráce jak na úrovni projektu, tak během samotné výstavby, v neposlední řadě pak vysoká uhlíková stopa většiny donedávna realizovaných staveb to je celosvětově výčet zásadních problémů stavebnictví. Některé problémy si společnost uvědomuje již delší dobu a přemýšlí o jejich řešeních. Jedním ze způsobů, jak změnit nepříznivá fakta, by mohla být i nová metodika práce na principu informačního modelu budovy, která se skrývá za zkratkou BIM (Building Information Modeling). Na výroční konferenci BIM DAY 2013 se představí přední zahraniční i domácí odborníci na problematiku zavádění metodiky BIM do stavební praxe. Hodnota informací roste s časem, a proto je jednou z hlavních myšlenek metodiky BIM práce s informacemi beze ztráty dat po celou dobu životnosti stavby, a to od jejího návrhu přes projektování, výstavbu až po její správu. Přijďte diskutovat o budoucnosti stavebnictví na tato témata: Proč BIM není součástí standardů výkonů a činností autorizovaných osob? Proč BIM není (prozatím) součástí českých (lokalizovaných) norem? Proč BIM není součástí zákona o zadávání veřejných zakázek? Konference BIM DAY 2013 se uskuteční ve čtvrtek 31. října 2013 od 9.00 do hod. v Ballingově sále v budově Národní technické knihovny v Praze. Podrobné informace o konferenci s kompletním programem lze nalézt na stránkách Organizátorem konference je Odborná rada pro BIM a Výzkumné centrum AdMaS. Přehled nabízených kurzů: Kurz A Úvod k navrhování pasivních a nulových domů; Kurz B Základní principy navrhování pasivních a nulových domů; Kurz C Navrhování pasivních a nulových domů; Kurz D Zajištění kvality u budov s téměř nulovou potřebou energie; Kurz E Navrhování a inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů; Kurz F Energeticky efektivní rekonstrukce stávajících budov. Nový odborný vzdělávací program vznikl v rámci projektu Tvorba vzdělávacího programu pro odborníky v oblasti energeticky úsporné výstavby v Jihomoravském kraji (reg. č. CZ.1.07/3.2.04/ ), jenž je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Přihlašovací formuláře najdou zájemci na webových stránkách Centra pasivního domu (

7 aktuálně Vzdělávací kurzy BREEAM a LEED Česká rada pro šetrné budovy připravila na podzim sérii seminářů a školení k certifikacím BREEAM a LEED. Poprvé v ČR proběhnou kurzy LEED 251, 301 a BREEAM Awareness. Kurzy nabízejí jedinečnou příležitost získat ať už základní informace o těchto certifikačních systémech, nebo se přímo připravit na akreditace BREEAM International Assessor a LEED Accredited Proffesional. Pasivní cihlový dům uspěl v náročných testech První pasivní dům v ČR postavený z jednovrstvého cihelného zdiva, který vyrostl na českobudějovickém výstavišti, prošel náročnými testy a potvrdil, že i dům z cihel vyhoví náročným požadavkům pasivních domů. O stavbě pasivního cihlového domu podrobně informovala minulá čísla časopisu ESB. Kurzy LEED Kurzy povede zkušená zahraniční lektorka Marija Golubovic, LEED AP, která má s certifikací LEED bohaté zkušenosti díky širokému portfoliu realizovaných staveb. Kurzy budou obsahovat teoretickou část podle výukových standardů; důraz však bude kladen i na praxi budou se proto také detailně probírat konkrétní realizované projekty. Připraveny jsou tyto kurzy: LEED BD+C 251 (Understanding building design + Construction LEED rating system); LEED BD+C 301 (Implementing the building design + Construction LEED rating system); LEED GA (preparation exam), který bude provázán jak s teorií, tak i s příklady z praxe. jemci mají také možnost připravit se na získání akreditace BREEAM International Assessor. Tento kurz se bude konat prosince 2013, přičemž výuce v učebně předchází intenzivní samostudium interaktivních podkladů on-line, a to v rozsahu čtyřiceti hodin. Kurz je určen pro nové zájemce o certifikační systém BREEAM, navrhování i realizaci šetrných budov a hodnocení staveb podle systému BREEAM. Členové České rady pro šetrné budovy mají na všechny kurzy výrazné slevy. Podrobnosti o jednotlivých kurzech jsou uvedeny na webu České rady pro šetrné budovy ( Kurzy jsou plánovány na tři dny, konkrétně na listopadu Zájemci se mohou zapsat buď na celý nabízený program, nebo si vybrat konkrétní kurz, který je zajímá. Místem konání bude Hotel Golf, Praha 5 ( pro účastníky bude zajištěno občerstvení po celou dobu konání kurzů. Kurzy BREEAM Další kurzy se týkají certifikace BREEAM. Prvním z nich je kurz BREEAM Awareness, jenž je určený pro širší stavební veřejnost a seznámí účastníky se základy certifikačního systému a samotným procesem certifikace. Kurz je určen pro projektanty, stavební techniky, architekty, rozpočtáře, ředitele společností, developery a všechny, kdo chtějí navrhovat či realizovat šetrné budovy podle kritérií BREEAM. Kurz proběhne 6. prosince 2013 v Praze. Zá- 1 City Green Court na pražském Pankráci s certifikací LEED Platinum 2 Spielberk Tower B v Brně s certifikací BREEAM Outstanding V druhé polovině srpna proběhla v domě třetí série měření neprůvzdušnosti obálky budovy, tzv. blower-door test. Měření opět prováděl Ing. Jiří Novák, Ph.D., z ČVUT v Praze. Zděná stavba z jednovrstvého zdiva z cihel potvrdila svoje přednosti i v oblasti vzduchotěsnosti. Hodnota n 50 = 0,2 (1/h), která byla v domě naměřena, je dvakrát nižší, než doporučuje norma ČN , a třikrát lepší, než vyžadují standardy pro pasivní dům. Při stavbě domu, který realizovala firma HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, se kladl důraz na kvalitní materiály, samotná stavba domu však probíhala standardním způsobem. Nebyla v něm použita žádná speciální vzduchotěsnicí opatření (např. ve formě vzduchotěsných elektrických krabic), pečlivě se však hlídala návaznost jednotlivých konstrukčních prvků, např. střechy na zdivo, spojení zdiva a rámů oken, zasazení vchodových dveří, rozvody připojovacího potrubí ve zdivu či vedení kabelů z domu. O pasivních domech se dosud mluvilo především v souvislosti s dřevostavbami, experimentální projekt typového rodinného domu však ukázal, že stěny pasivních domů lze stavět i z cihelného jednovrstvého zdiva bez vnějšího zateplení. Popsaný pasivní rodinný dům patří mezi projekty, na jejichž stavbu je možné získat z programu Nová zelená úsporám dotaci až Kč. Dům samotný je po předchozí domluvě přístupný veřejnosti v rámci prohlídek s výkladem. Podrobnosti k výstavbě lze také najít na stránkách -budoucnosti.cz. Odborná i laická veřejnost se může seznámit se způsobem výstavby pasivních a nulových cihlových domů na sérii konferencí HELUZ řešení nejen pro nulové domy, které se v průběhu října uskuteční v Českých Budějovicích, Praze, Hradci Králové, Brně, Ostravě a Plzni. Bližší informace jsou k dispozici na webových stránkách firmy HELUZ nebo na stránkách garanta konference, společnosti AZ Promo s.r.o. Zdroj: HELUZ cihlářský průmysl v.o.s

8 nová zelená úsporám autor: Ing. Jaroslav Šafránek, CSc. Zajistí Nová zelená úsporám oživení českého stavebnictví? Program Nová zelená úsporám, který byl vyhlášen MŽP ČR 12. srpna 2013, má za úkol kromě základního cíle zaměřeného na úspory energie při provozu budov povzbudit skomírající stavební firmy a výrobce stavebních materiálů. Program navazuje na velmi úspěšný předchozí program Zelená úsporám (dále ZÚ), během něhož bylo podáno více než projektů. Rozsah projektu Nová zelená úsporám (dále NZÚ) nepříznivě ovlivňuje značně nižší množství finančních prostředků, což zapříčinily ceny emisních povolenek a problémy s jejich prodejem. Obsah programu NZÚ Program NZÚ je rozdělen do čtyř základních oblastí: oblast A Snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů; oblast B Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností; oblast C Efektivní využití zdrojů energie; oblast D Podpora na přípravu a zajištění realizace podporovaných opatření. Splnění požadovaných kritérií se prokazuje Odborným posudkem (dále OP). OP se skládá z projektové dokumentace vypracované podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z Energetického posudku (dále EP), který je vypracován podle ustanovení zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Oblast A Snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů je rozdělena do čtyř podoblastí. Podoblast A.1 se dělí na A.1.1 a A.1.2. V podoblasti A.1.1 se požaduje: splnění hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla obálky navržené budovy, který musí být: U em 0,95 x U em,r (W/m 2.K), přičemž U em,r je průměrný součinitel prostupu tepla obálky referenční budovy; dosažení procentního snížení vypočtené měrné roční potřeby tepla na vytápění E A proti stavu před realizací opatření o 40 %. V podoblasti A.1.2 se požaduje splnění následujících kritérií: splnění měrné roční potřeby tepla na vytápění navržené budovy E A 70 (kwh/m 2.a); všechny stavební prvky obálky budovy, na kterých dochází k realizaci opatření, musí splňovat podmínku na součinitel prostupu tepla konstrukce: U i 0,95 x U rec,20 (W/m 2.K), kde U rec,20 je doporučená hodnota součinitele prostupu tepla podle ČSN část 2:2011; současně musí být splněna podmínka úspory měrné potřeby energie na vytápění o 40 % jako v podoblasti A.1.1. V podoblasti A.2 se požaduje: splnění hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla obálky navržené budovy, který musí být U em 0,85 x U em,r (W/m 2.K); splnění měrné roční potřeby tepla na vytápění navržené budovy E A 55 (kwh/m 2.a); dosažení procentního snížení vypočtené měrné roční potřeby tepla na vytápění E A proti stavu před realizací opatření o 50 %. V podoblasti A.3 se požaduje: splnění hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla obálky navržené budovy, který musí být U em 0,75 x U em,r (W/m 2.K); splnění měrné roční potřeby tepla na vytápění navržené budovy E A 35 (kwh/m 2.a); dosažení procentního snížení vypočtené měrné roční potřeby tepla na vytápění E A proti stavu před realizací opatření o 60 %. Program NZÚ v oblasti A pamatuje i na památkově chráněné budovy, kde se požaduje, aby všechny měněné stavební prvky obálky budovy na systémové hranici obálky budovy splňovaly podmínku: U i 0,95 x U rec,20 (W/m 2.K): podoblast A.1; U i 0,85 x U rec,20 (W/m 2.K): podoblast A.2; U i 0,75 x U rec,20 (W/m 2.K): podoblast A.3. Přehled požadovaných kritérií uvádí tab. 1, která dále obsahuje také míry podpory z celkových způsobilých výdajů. Celkové způsobilé výdaje se stanovují na základě jednotkových cen stavebních prací uvedených v tab. 2. Z uvedených údajů je zřejmé, že žadatel může dostat maximální výši dotace na 1 m 2 zateplené stěnové konstrukce ve výši 30 % v podoblasti A.1, a to 390 Kč/m 2, 40 % v podoblasti A.2, A.1 Sledovaný parametr Označení jednotky A.1.1 A.1.2 A.2 A.3 Míra podpory z celkových způsobilých výdajů (%) Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy Měrná roční potřeba tepla na vytápění Všechny stavební prvky obálky budovy, na kterých dochází k realizaci opatření, musí splnit podmínku na součinitel prostupu tepla Procentní snížení vypočtené měrné roční potřeby tepla na vytápění EA oproti stavu před realizací opatření Tab. 1 Všechny měněné stavební prvky obálky budovy na systémové hranici musí splnit podmínku na součinitel prostupu tepla Kritéria programu NZÚ v oblasti A tj. 520 Kč/m 2, a 55 % v podoblasti A.3, tj. 715 Kč/m 2. Kritéria a požadavky Z kritérií programu NZÚ v oblasti A je zřejmé, že jsou podporována pouze kompletní řešení zateplení všech konstrukcí obálky budovy. Vyplývá to z požadovaného porovnání průměrného součinitele prostupu tepla obálky navržené budovy s referenční hodnotou tohoto ukazatele. I v podoblasti A.1.2, kde se požaduje splnění snížených doporučených hodnot součinitele prostupu tepla upravované konstrukce, je požadován ještě další požadavek, a to splnění měrné potřeby tepla na vytápění ve výši, jejíž splnění vyžaduje provedení dodatečných tepelných izolací prakticky všech konstrukcí obálky budovy. U em (W/m 2.K) E A (kwh/m 2.a) U (W/m 2.K) (%) Památkově chráněné budovy U (W/m 2.K) Uvedená kritéria mají dopad i na rozsah budov, kde lze požadovaná kritéria splnit. Lze je snadněji splnit u rodinných domů, jež jsou celé podsklepené a mají půdní prostor nad celým půdorysem stavby, či plochou střešní konstrukci. U těchto budov není technickým problémem provést požadované tloušťky tepelně izolačních vrstev na všech konstrukcích obálky budovy. Naopak nepodsklepené či částečně podsklepené domy a s vytápěným podkrovím pod sedlovou střechou nemají prakticky šanci požadovaná kritéria splnit. Např. zajištění požadované hodnoty součinitele prostupu tepla podlahové konstrukce na terénu vede k výraznému navýšení tloušťky konstrukce. To by vedlo k problémům s dveřními otvory, schodišti, 0,95 x U em,r 0,85 x U em,r 0,75 x U em,r ,95 x U rec, ,95 x U rec,20 0,85 x U rec,20 0,75 x U rec,20 Podporovaná opatření Maximální měrné způsobilé výdaje bez DPH (Kč/m 2 ) Zateplení obvodových stěn Zateplení šikmé či ploché střechy Zateplení podlahy na terénu Výměna výplní stavebních otvorů Ostatní konstrukce (stropy, konstrukce mezi vytápěným a nevytápěným prostorem ) 500 Tab. 2 Maximální měrné způsobilé výdaje bez DPH světlou výškou místností apod. Problém má sice technické řešení, ale za cenu vysokých nákladů, přičemž žadatel na úpravu podlahové konstrukce dostane pouze dotaci od 510 do 935 Kč/m 2. Podobná situace je i u šikmých částí střešních konstrukcí při vytápěném podkroví. Splnění požadavků na požadovanou sníženou doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla znamená provedení nadkrokevního či podkrokevního zateplovacího systému. Nadkrokevní systém znamená rekonstrukci střešní konstrukce na celé ploše střechy; systém tepelné izolace pod krokvemi z vnitřní strany konstrukce znamená v řadě případů výrazné snížení uznatelné obytné plochy podkrovní místnosti podle požadavků stavebního zákona

9 nová zelená úsporám autor: Ing. Jaroslav Šafránek, CSc. Srovnání s programem Zelená úsporám Porovnáme-li požadovaná kritéria programu NZÚ se starým programem ZÚ, je zřejmé, že NZÚ je o mnoho přísnější a náročnější. V ZÚ se podporovaly dvě základní oblasti: A.1 celkové zateplení a A.2 dílčí zateplení. V celkovém zateplení, podoblast A.1, se požadovalo splnění měrné roční potřeby tepla na vytápění u rodinných domů ve výši E A 70 (kwh/m 2.a) a procentní snížení měrné roční potřeby tepla na vytápění po realizaci zateplení alespoň o 40 % oproti stavu před jeho realizací. V případě dosažení vypočtené měrné roční potřeby tepla na vytápění u rodinných domů nejvýše E A 40 (kwh/m 2.a) byla poskytována vyšší podpora, a to formou dotace jako fixní částka na m 2 podlahové plochy zateplené budovy. V podoblasti A.2 dílčí zateplení byla podporována opatření, kde podmínka zněla dosáhnout alespoň 20 % snížení vypočtené hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění po realizaci navržených opatření. Vyšší podpora byla poskytována v případě dosažení úspory alespoň 30 %. Každé z navržených opatření (DTI vnějších stěn, střechy, stropů, výměny výplní otvorů apod.) muselo splňovat doporučené hodnoty součinitelů prostupu tepla podle ČSN část 2:2007. Z porovnání kritérií programů NZÚ a ZÚ vyplývá, že návrhové hodnoty součinitelů prostupu tepla zateplovaných konstrukcí jsou v NZÚ nižší viz koeficient 0,95 v podoblasti A.1.2, kterým se násobí doporučená hodnota U rec,20. Nově jsou zařazeny požadavky na průměrnou hodnotu součinitele prostupu tepla obálky budovy, jež se porovnává s průměrným součinitelem prostupu tepla obálky referenční budovy. Referenční budova je budova stejných rozměrů jako navržená budova, ale s tepelně technickými vlastnostmi konstrukcí splňující požadované hodnoty součinitelů prostupu tepla podle ČSN část 2:2011. To znamená, že při stavebních úpravách budovy s důrazem na úsporu energie se musí splnit minimálně snížené hodnoty požadovaných součinitelů prostupu tepla podle ČSN , část 2:2011, viz koeficienty 0,95 0,85 0,75. U dílčího zateplení podle programu ZÚ se podporovala i částečná technická opatření jako výměna oken či části oken, zateplení jen některých konstrukcí, nově je požadováno kompletní zateplení i v případech, kdy je to technicky těžko splnitelné, až vyloučené. Odborný a energetický posudek Nedílnou součástí podkladů pro podání žádosti je Odborný posudek. OP se skládá z projektové dokumentace vypracované podle ustanovení vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z Energetického posudku (dále EP), jenž musí být vypracován podle ustanovení zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky MPO ČR č. 480/2012 Sb. Zatímco projektová dokumentace musí být vypracována autorizovanou osobou podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, EP mohou vypracovávat pouze energetičtí specialisté s oprávněním vydaným MPO ČR na vypracovávání energetických auditů a energetických posudků. Tím je velice omezeno množství zpracovatelů EP proti ZÚ, kde i energetické hodnocení mohly vypracovávat autorizované osoby, neboť i energetičtí specialisté mající oprávnění pouze na vypracování Průkazů energetické náročnosti budov energetický posudek vypracovat nemohou. Pasivní domy V oblasti B je podporována výstavba pasivních domů. V této oblasti se podporuje nejen výstavba nových pasivních rodinných domů, ale také změna dokončené budovy, která před zahájením změny nesplňuje definici rodinného domu podle stavebního zákona, na rodinný dům. Podle dosažených energetických parametrů budovy se oblast podpory B dělí na dvě podoblasti podpory B.1 a B.2. Podmínkou pro poskytnutí podpory v dané podoblasti podpory je dosažení technických parametrů uvedených v tab. 3. Porovnáme-li požadavky programu NZÚ s požadavky na pasivní rodinné domy v programu ZÚ, lze konstatovat, že jsou téměř shodné. Jediným rozdílem je požadavek na součinitel prostupu tepla konstrukcí, který byl v ZÚ požadován na úrovni doporučených hodnot podle ČSN část 2:2007. Vzhledem k tomu, že jedním z dalších kritérií byl požadavek i na průměrnou hodnotu součinitelů prostupu tepla obálky budovy U em 0,22 (W/m 2.K), splnění tohoto požadavku znamenalo již u původního programu ZÚ návrh součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí ve výši U = 0,12 0,18 (W/m 2.K). Výše podpory v programu NZÚ byla zřejmě upravena podle zkušeností stavebních firem realizujících pasivní rodinné domy a je proti podpoře v ZÚ ( Kč) cca dvojnásobná. Výše podpory signalizuje trend podporovat výstavbu pasivních a nulových domů, který nás v nedaleké budoucnosti čeká. Zpracovatelé odborných posudků v oblasti B poukazují na vysokou pracnost energetických hodnocení. Nutností je stanovit součinitele prostupu tepla jednotlivých oken a často je nutné vyhodnotit všechny detaily a návaznosti konstrukcí výpočtem pomocí dvourozměrného teplotního pole. Aby byl splněn požadavek na měrnou potřebu tepla na vytápění ve výši 20 či 15 kwh/m 2.a, nelze v řadě případů pouze dosadit lineární činitele prostupu tepla podle ČSN či TNI , ale je třeba stanovit tyto činitele výpočtem. To se často pojí s upravením již navržených detailů návazností konstrukcí. Zdroje energie Oblast podpory C se zaměřuje na efektivní využití zdrojů energie. V podoblasti C.1 je podporována výměna zdrojů na tuhá a vyjmenovaná kapalná fosilní Sledovaný parametr Označení jednotky Podoblast podpory B.1 Podoblast podpory B.2 paliva za efektivní, ekologicky šetrné zdroje. Výměna zdrojů energie se dotuje vyššími částkami při současné realizaci opatření v oblasti A. Měrná potřeba energie v budově je limitována hodnotou E A 150 kwh/m 2.a. V podoblasti C.2 není výměna zdrojů energie podmíněna snížením energetické náročnosti budovy. Dotace jsou poskytovány na kotle a krbová kamna na biomasu a na tepelná čerpadla. U zdrojů na biomasu se podporují pouze zdroje s nízkými hodnotami emisí lokálních škodlivin do ovzduší a zdroje zapojené do systému s akumulačním zásobníkem. Program NZÚ nepodporuje výměnu elektrického přímotopného vytápění. U tepelných čerpadel jsou podporována pouze ta, jež jsou zapojena do systému s akumulačním zásobníkem tepla o minimálním objemu 15 l/kw jmenovitého výkonu zdroje. U tepelných čerpadel je uplatněn nový požadavek, že při zápisu do seznamu výrobků a technologií musí být uváděné parametry ověřeny v některé ze zkušebních laboratoří Výše podpory Kč/dům Měrná roční potřeba tepla na vytápění E A kwh/m 2.a Měrná obnovitelná primární energie E pn,a kwh/m 2.a Součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici U registrovaných v Evropské asociaci pro využití tepelných čerpadel (European Heat Pump Association). Nestačí tudíž certifikát vydaný jinými akreditovanými laboratořemi. To vyvolalo negativní reakci u dodavatelů tepelných čerpadel vlastnících platný certifikát od tuzemských laboratoří, jež nejsou registrovány v EHPA, přestože certifikace jejich výrobků byla provedena v souladu s platnými evropskými normami a předpisy. Aktuální stav programu W/m 2.K U pas,20 U pas,20 Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy U em W/m 2.K 0,22 0,22 Průvzdušnost obálky budovy po dokončení stavby n 50 Závěrem se pokusím odpovědět na problém zmíněný v úvodu článku. Z dosavadního průběhu přijímání žádostí bylo k 10. září 2013 podáno cca 2490 žádostí, z toho pouze cca 35 % spadá do oblasti A. To je v naprostém rozporu s programem ZÚ, kde dominovaly žádosti na zateplení budov. Po určitém nárůstu podaných žádostí po 12. srpnu 2013 dochází v posledních dnech k výraznému útlumu. Jestliže na h -1 0,6 0,6 Nejvyšší teplota vzduchu v pobytové místnosti Θ ai,max C Θ ai,max,n Θ ai,max,n Povinná instalace systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla Účinnost zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu η Tab. 3 Technické parametry v oblasti podpory B ano ano % zateplení bylo podáno cca 870 žádostí a část z nich bude vrácena k opravám či doplněním kvůli chybám v podaných projektech, výrazný nárůst stavebních prací v nejbližší době nelze očekávat. Předpokládám, že asi bude následovat postup uplatněný u programu ZÚ, kdy původní přísná kritéria byla po určité době výrazně zmírněna. Autor: Ing. Jaroslav Šafránek, CSc., CSI a.s. Praha, člen AR ČKAIT jsafranek@volny.cz 16 17

10 nová zelená úsporám autorka: Mgr. Jana Kubáňová Komentář: Nová zelená úsporám je v plném proudu Příjem žádostí v rámci první výzvy Nová zelená úsporám začal 12. srpna. Kvalitně nastavený program by měl pomoci řadě domácností k energeticky úspornému bydlení a povzbudit českou ekonomiku. Problémy však přináší systém ministerských výzev v režimu stop-and-go a také zatím nedostatečné financování programu. Během jara a části léta, kdy se již o programu Nová zelená úsporám intenzivně hovořilo, se řada menších i středních stavebních firem potýkala se skokovým útlumem v poptávce po stavebních pracích. Lidé s vidinou dotací nové investice odkládali a vyčkávali na stále odsouvané vyhlášení podmínek programu. Podmínky byly nakonec vyhlášeny pouhé dva měsíce před otevřením první výzvy. Příliš krátká lhůta mezi vyhlášením podmínek a začátkem příjmu žádostí ztížila řadě zájemců možnost své projekty pořádně připravit. Situaci dále komplikuje podávání žádostí v rámci výzev, tedy podle data stanoveného ministerstvem, a nikoliv podle individuální situace či potřeby žadatele. Finanční prostředky Podle informací z Ministerstva životního prostředí ČR bylo k 3. září podáno přes 2300 žádostí za téměř 470 milionů korun. To odpovídá čerpání 10 až 15 milionů korun denně. Tímto tempem by na rodinné domy bylo možné efektivně využít až 4 miliardy korun ročně. K dočerpání v současnosti zbývá kolem půl miliardy korun, do konce roku přibudou další peníze z prodeje emisních povolenek. Ministerstvo očekávalo výnos 800 milionů korun pro program Nová zelená úsporám do konce letošního roku. Současné propočty hovoří o částce ještě o sto milionů vyšší. V jednání je pak převod dalších tří miliard korun z národních zdrojů. Není však vyloučené, že čerpání prostředků se v současnosti ještě zpomalí, protože řada potenciálních žadatelů nevěřila, že se na ně dostane řada a projekt začala připravovat až poté, co se tempo čerpání po počátečním několikadenním boomu výrazně snížilo. Aliance Šance pro budovy v této souvislosti upozorňuje, že úspěšný program, který si získá důvěru žadatelů, by měl běžet dlouhodobě a mít stabilní podmínky i financování. Lidé by tak mohli stavební úpravy naplánovat s dostatečným předstihem, ve chvíli, kdy si skutečně mohou takovou investici dovolit. Na stavebním trhu by pak čekání žadatelů na výzvy či podmínky programu nepůsobilo výkyvy v poptávce po stavebních pracích, což letos firmy citelně poznamenalo. Nastavení kritérií Jednotlivé parametry programu Nová zelená úsporám se navzdory těmto potížím podařilo nastavit kvalitně. Dostatečně progresivně, aby motivovaly zájemce o dotaci k co nejlepšímu řešení, ale zároveň s ohledem na stávající stavební praxi. Oproti prvnímu programu Zelená úsporám, který umožňoval dotovat i dílčí stavební úpravy budov, získají tentokrát podporu pouze dobře provedené celkové obnovy budov a novostavby ve velmi úsporném energetickém standardu. Veřejné prostředky by měly soukromé vlastníky motivovat právě k takovému chování. V programu bohužel chybí podpora bytových domů, což znevýhodňuje zájemce o kvalitní energeticky úsporné byty. V reakci na letošní záplavy zavedlo Ministerstvo životního prostředí ČR pro postižené domácnosti 20% zvýhodnění na podporovaná opatření (například na výměnu oken nebo zateplení fasády). Program by měl přinést nové zakázky především menším a středním firmám napříč republikou. Otázkou je, nakolik se to projeví ještě v letošní stavební sezoně. První finanční prostředky budou úspěšným žadatelům vyplaceny až na podzim tohoto roku. Autorka: Mgr. Jana Kubáňová, Aliance Šance pro budovy jana.kubanova@sanceprobudovy.cz AKADEMIE České rady pro šetrné budovy Unikátní vzdělávací program pro vážné zájemce o šetrné stavebnictví Špička českých expertů Silný důraz na praktická řešení, lokální praxi a případové studie Komplexní přístup Co říkají o Akademii České rady pro šetrné budovy její absolventi? Vysoce hodnotím rozsah a kvalitu informací, které jsem se dozvěděl. Miroslav Vyčítal hlavní stavbyvedoucí, Skanska a.s. Absolvent Akademie, podzim 2012 Líbilo se mi, že zde byly řešeny konkrétní problémy a uváděny příklady z praxe. David Braum projektový manažer, Hochtief Development Absolvent Akademie, jaro 2013 Akademie přináší netušené znalosti, spoustu nových kolegů a známostí, které jsou důležité. Vojtěch Bernard vedoucí správy majetku, Tesco SW a.s. Absolvent Akademie, podzim 2012 Byl to přínos pro mou praxi i soukromé rozvíjení se v této oblasti. Jan Klečka stavební fyzik, Metrostav a.s. Absolvent Akademie, jaro 2013 Byl to velký skok v náhledu na problematiku, kterou se zabýváme. Josef Večeř jednatel, Královská obchodní s.r.o. Absolvent Akademie, podzim 2012 Účast na Akademii byla přínosná a plnohodnotně využitá investice. Lenka Dvořáková manažerka, Laufen CZ Absolvent Akademie, jaro 2013 Další běh Akademie začíná 1. října 2013 Místo konání: Architectural Institute Prague, Františka Křížka 1, Praha 7 - Vzdělávací program bude probíhat každé úterý v termínu říjen - prosinec Výuka začíná vždy v 16:00 a končí ve 20:00 hodin. Více informací a registrace:

11 vnitřní prostředí budov autoři: Martin Jindrák, Ing. Zdeněk Zikán Aktuální problémy vnitřního prostředí v českých školách Vnitřní prostředí v českých školách z hlediska škodlivin v ovzduší a mikroklimatických podmínek se během posledních let výrazně zhoršilo. Důvodem jsou opatření pro dosažení energetických úspor výměny oken a zateplování obálky budovy. Pokud se však současně neřeší přívod vzduchu do nově utěsněných vnitřních prostor, dochází k nepřijatelnému snížení kvality vnitřního prostředí. Z pohledu energetických úspor se jedná o chvályhodné počiny obcí, které jsou si vědomy, že energetické úspory v jimi provozovaných budovách znamenají úspory v jejich rozpočtech. Na co se však zapomíná, je dodržování souvisejících požadavků vyhlášek a zákonů, jež mají vztah k lidskému zdraví. Požadavky a předpisy Vyhláška č. 268/2009 Sb. Ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v jejím znění č. 20/2012 Sb., se píše, že pobytové místnosti (místnost nebo prostor, které svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňují požadavky k tomu, aby se v nich zdržovaly osoby), musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulovat vnitřní teplotu. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství přiváděného venkovního vzduchu 25 m 3 /h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO 2, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1500 ppm. Z hlediska zákona má tedy každý člověk, který se vyskytuje v pobytové místnosti, nárok na 25 m 3 venkovního vzduchu za hodinu. Zároveň má nárok, aby kvalita tohoto vzduchu splňovala určité parametry, jež jsou dány nepřekročením koncentrace oxidu uhličitého CO 2 přes hodnotu 1500 ppm. Vyhláška č. 410/2005 Sb. Na školy a předškolní zařízení se pak samostatně vztahuje vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. V této vyhlášce se v jednotlivých paragrafech odkazuje z hlediska požadavků na splnění vnitřních mikroklimatických podmínek na přílohu č. 3. V té je stanoveno, že každý žák má nárok na m 3 /h čerstvého vzduchu. Zároveň by měla být splněna i teplotní podmínka v místnosti podle přílohy 1, část A, tab. 5 a to, že rozdíl teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků při teplotě interiéru 20 C musí být 0 K, při teplotě 22 C maximálně 0,5 K. Jakým způsobem to zajistit při otevření okna, když venkovní vzduch bude např. mít teplotu 0 C? Větráním okny se to jistě nedá. Vyhláška č. 410/2005 Sb. stanovuje v paragrafu 18, odstavci (1): Prostory zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání určených k pobytu musí být přímo větratelné. Požadavky na větrání čerstvým vzduchem (výměna vzduchu) v době využití interiéru pak upravuje příloha č. 3 této vyhlášky. Odstavec neříká, jakým způsobem se tohoto cíle má dosáhnout, tj. zda větráním okny či mechanickým nuceným větráním pomocí větracích zařízení. Dále se píše v odstavci (4): Pokud venkovní stav prostředí neumožňuje využít přirozené větrání pro překročení přípustných hodnot škodlivin ve venkovním prostředí, musí být mikroklimatické podmínky a větrání čerstvým vzduchem zajištěny vzduchotechnickým zařízením. Odstavec (6) říká: Přirozené větrání musí být v případě těsných oken zajištěno systémy mikroventilace nebo větracími štěrbinami. O učitelích se v této vyhlášce nehovoří. Vzhledem k tomu, že učitelé jsou zaměstnanci, vztahuje se na ně nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, kde pro práci zařazenou do třídy I nebo IIa musí být na pracoviště přiváděno minimální množství venkovního vzduchu v hodnotě 25 m 3 /h na zaměstnance. Do této kategorie spadají pak i učitelé. Předpisy versus realita Předchozí odstavce tedy popisují právní rámec, který hovoří o tom, jaká kvalita a jaké množství venkovního vzduchu by mělo být použito pro větrání, případně jak zajišťovat požadavky na větrání. Jaká je však realita a v čem z hlediska mikroklimatu děti a studenti tráví velkou část svého života? Lze obvyklými způsoby dodržet znění vyhlášek? Z hlediska působení CO 2 na organizmus je nejvýše dovolená koncentrace Vliv na člověka Koncentrace CO 2 (ppm) nedoporučuje se delší pobyt, negativní důsledky na lidské zdraví >5000 otupělost, zívání >2500 na úrovni, kdy se na organizmu začíná projevovat únava a snižuje se koncentrace na prováděnou duševní činnost viz tab. 1. Ve školách je přitom možné běžně naměřit koncentrace CO 2 na úrovních ppm, což dvojnásobně až trojnásobně překračuje povolenou koncentraci (obr. 1 a 2). O tom, že podobné výsledky neměří jen zájemci, ale i státní orgány, svědčí měření Státního zdravotního ústavu [1]. Výsledky jeho měření jsou dostupné na webových stránkách. Závažnost nedostatečného větrání dokládá tab. 2 a obr. 3. Škodliviny a zdraví Doporučená hladina CO 2 však není jen samotnou koncentrací tohoto netečného plynu, který lidé produkují svým dýcháním, ale je i odpovídajícím kritériem kvality vzduchu, v němž se objevují i jiné složky škodlivin. Ty vznikají přímo v budovách (těkavé organické látky z nábytku, čisticích prostředků a jiných škodlivin, jako například formaldehyd, styren, apod.), nebo se do budov dostávají zvnějšku (pronikající radon). Čím je tedy vyšší koncentrace CO 2 ve vnitřním vzduchu, tím je v něm s velkou pravděpodobností i více dalších škodlivin vzduch je nedostatečně vyměňován za čistý vzduch z venkovního prostředí. V uzavřeném prostoru bez výměny vzduchu se rovněž zvyšuje množství drobného prachu z oblečení, šupinek kůže nebo vlasů. Jsou namáhány sliznice, plíce jsou drážděny prachem a zvyšují se koncentrace plynných částic. Účinky jednotlivých škodlivin jsou v daném okamžiku většinou neznatelné, ale následky mohou být s odstupem času vážné, studie například ukazují na možnou souvislost s alergiemi [2]. Jediným okamžitým nejviditelnějším ukazatelem je nesoustředěnost a únava přítomných osob. Vzhledem k tomu, že tyto ukazatele mohou mít svoji příčinu i jinde (zdravotní stav žáka, malý zájem o probíranou látku), nevěnuje se obecně výměně vzduchu žádná pozornost. Třída kvality prostředí (ČSN EN 15251) snížení koncentrace, únava > tř. (>1170) akceptovatelná úroveň tř. (1170) 1500 nejvýše dovolená hodnota přijatelná úroveň vnitřní prostředí tř. (870) tř. (720) venkovní prostředí Tab. 1 Vliv koncentrací CO 2 na pohodu a zdraví přítomných osob 1500 ppm 1 Koncentrace CO 2 měřené v TU Košice posluchárna zaplněná cca sedmdesáti posluchači (bez nuceného větrání) Obr ppm Prosím vložit červenou přerušovanou čáru na úroveň 1500 ppm (pravá osa y) s popiskem 1500 ppm 2 Školení projektantů v Praze (dospělí žáci) Obr ppm Prosím vložit červenou přerušovanou čáru na úroveň 1500 ppm (pravá osa y) s popiskem 1500 ppm a dále vložit černou plnou čáru od červené křivky v grafu k hodnotě ppm, s popiskem ppm 3 Měření SZÚ, hodnoty NPK 1500 ppm označuje červená čára 20 21

12 7 Gymnázium Hrabůvka Větrání okny? Ve školách se navíc často setkáváme se situací, kdy místní nařízení zakazuje o přestávkách otevírat okna (aby někdo nevypadl oknem z budovy), větrání se tedy přesouvá do vyučovacích hodin. Ve vyučovacích hodinách se pak kvůli studenému vzduchu, který proudí od oken na sedící žáky, okna předčasně zavírají (vliv studeného vzduchu má větší negativní dopad na sedící než na stojící nebo pohybující se osobu). Druhým častým důvodem, proč se v hodinách okna zavírají, je hluk pronikající do třídy z vnějšího prostředí, jež negativně ovlivňuje soustředění žáků. Okna se tedy zavírají pro dosažení lepší soustředěnosti žáků. Jejich soustředěnost pak však klesá se stoupajícími koncentracemi škodlivin a CO 2 ve vnitřním vzduchu. Nárůst koncentrací CO 2 a dalších škodlivin ve třídách tedy způsobuje zejména snaha omezovat větrání, a to ať vědomě (snahy o zavírání oken o přestávkách, zavírání kvůli chladu či kvůli venkovní smogové situaci), nebo i nevědomě (pořízení nových oken s lepším kováním a těsněním způsobuje uzavření celého prostoru bez výměny vzduchu). Na jednu stranu uvedené snahy v podobě zavírání oken přinášejí zisky v podobě úspor energií, lepší akustiku související s omezením venkovního hluku, na druhou stranu nastávají problémy se škodlivinami, které se v dlouhodobém horizontu odrazí ve zdraví těch, kteří musí v takovém prostředí pobývat. Nesoustředěnost a horší kvalita pak jen představuje další podružný efekt. 4 Pavilon ZŠ Slivenec po stavební obnově budovy 5 Větrací systém instalovaný v pavilonu ZŠ Slivenec po stavební obnově Tab. 2 Výsledky měření koncentrací CO 2 a dalších mikroklimatických faktorů v jednotlivých školách [1] trů). Do návratnosti investice se bohužel také nezapočítává kladný vliv na zdraví osob a potenciál lepšího soustředění na výukový proces, který pak z dlouhodobého hlediska znamená celospolečenského přínos pro vzdělanost obyvatelstva. Příklady z praxe Naštěstí se již objevují první vlaštovky v podobě prozíravých ředitelů škol či starostů obcí a v několika školách tak již lze nalézt první instalace vzduchotechnických zařízení. Jednou z prvních je Základní škola ve Slivenci (obr. 4 až 6). Dalším příkladem je Gymnázium Hrabůvka (obr. 7 až 9), kde byl také instalován systém nuceného větrání. ZŠ v Kostelní Lhotě Celková obnova budovy Základní školy v Kostelní Lhotě je zdařilým příkladem z hlediska instalace větracího systému, ale i z hlediska celkového stavebního řešení (obr. 10 až 12). Obnovou byl budově z roku 1879 totiž navrácen přibližně původní vzhled, který v šedesátých letech necitlivě narušila přestavba do podoby socialistického realizmu. V současnosti se tak budova vrací ke svému původnímu vzhledu, avšak v podstatně energeticky úspornější podobě: byla instalována nová okna, provedena izolace obálky budovy a samozřejmě se stavebně upravily i vnitřní prostory. V současné době je škola také vybavena novým systémem vytápění, kde jako zdroj tepla slouží tepelné čerpadlo vzduch voda. 8 Gymnázium Hrabůvka realizovaná větrací jednotka s rekuperací tepla 10 Původní podoba školy v Kostelní Lhotě kolem roku Gymnázium Hrabůvka přívod vzduchu textilními vyústkami, vzadu odvod vzduchu pomocí klasického SPIRO potrubí s vyústkami 11 Škola v Kostelní Lhotě v roce 1960 Nucené větrání Z uvedených měření a studií jednoznačně vyplývá, že kvalitu i množství větraného vzduchu nejsme schopni stávajícím systémem větrání pomocí oken dosáhnout. O energetických úsporách bychom pak u tohoto systému ani neměli hovořit nedokážeme jím zajistit minimální požadovanou kvalitu vnitřního prostředí. Tato zjištění by proto měla vést k volbě systému nuceného větrání, jenž průběžně zajistí množství větraného vzduchu, a to bez nutnosti pravidelného lidského zásahu. Systém navíc může výrazně zlepšit kvalitu vzduchu díky filtraci snížení množství prachu a pylů vnášených z venkovního prostředí. V neposlední řadě umožňuje nucené větrání vrátit velkou část tepla zpět do větraného prostoru. Zařazením rekuperačního výměníku tepla do systému vzduchotechniky lze šetřit tepelnou energii, která by jinak Systém nuceného větrání V současné době ve dvou malotřídkách probíhá výuka 1. až 3. ročníku s šestnácti žáky a dále 4. až 5. ročníku s devíti žáky. Zastupitelstvo obce vědělo, že je třeba dodržet nařízení vyplývající ze stavebních, energetických zákonů a zákona o zdraví. Z toho důvodu se zvažovala možnost instalace systémů nuceného větrání, ideálně se zpětným získáváním tepla, a to i přes omezené finanční 12 Budova školy v Kostelní Lhotě po komplexní obnově v roce 2012 prostředky. Ve třídě pro šestnáct žáků bylo třeba zajistit průtok přiváděného vzduchu m 3 /h. Bylo rozhodnuto instalovat systém nuceného větrání s rekuperací tepla pro dvě třídy. Pro zajištění výměny vzdubyla bez užitku odváděna. To je přímý ekonomicky vyjádřitelný zisk v podobě ušetřených peněz za tepelnou energii. Z hlediska návratnosti investic se však posuzuje návratnost celé investice do vzduchotechnického zařízení (ne návratnost samotného výměníku tepla) vůči uspořené energii. Nezohledňují se zákonné požadavky na větrání, jež nelze větráním okny splnit (při dodržení požadovaných mikroklimatických paramechu slouží rovnotlaká větrací jednotka Atrea Duplex 510 EC4, která se běžně používá pro větší rodinné domy nebo malé kanceláře. Umístěna byla pod stropem toalet, kde je napojen i odvod kondenzátu. Čerstvý venkovní vzduch se 22 23

13 vnitřní prostředí budov autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D. nasává z fasády, prochází rekuperačním výměníkem tepla a do tříd se přivádí pomocí přívodních ventilů pod stropem, nad tabulí v přední části učeben. Vzduch odvádí ze zadní části tříd sací žaluzie, umístěná také pod stropem (obr. 13 a 14). Odtud vzduch proudí přes rekuperační výměník v jednotce a následně je vyfukován ven. Díky zpětnému zisku tepla je zajištěna provozní úspora pro zřizovatele školy. V obou třídách jsou umístěna čidla CO 2, která upravují větrací výkon jednotky čím vyšší je koncentrace CO 2, tím více se větrá, a to z toho důvodu, aby bylo větrání řízené podle okamžitých požadavků a nezáviselo na nastavení vyučujícím a na jeho pocitech. Když žáci třídu opustí, vzduchotechnika stále přivádí čerstvý vzduch podle koncentrace CO 2 se však výkon větrání postupně snižuje, až se v odpoledních hodinách úplně zastaví. Zařízení se znovu spustí ráno po příchodu žáků a po zvýšení koncentrace CO 2 nad nastavenou startovací hodnotu. Optimalizace a měření Po uvedení systému do provozu probíhalo dlouhodobé měření koncentrace CO 2, a to nejprve bez použití nuceného větrání (systém byl vypnutý) a následně s využitím řízeného větrání se zpětným získáváním tepla. Dlouhodobé měření parametrů vnitřního prostředí probíhalo i z důvodu optimálního využití větrací jednotky. V prvním období je v současnosti provozován systém pouze na základě řízení čidel CO 2, později bude řízení jednotky doplněno o automatické spínání na menší výkon větrání ráno před příchodem žáků a využití objemové kapacity školní třídy. Pro porovnání údajů bylo na pět dní vzduchotechnické zařízení zcela vypnuto. Už třetí den se však učitelé dotazovali, zda není možno období bez zapnutí VZT zkrátit, protože si předchozích šest týdnů zvykli na kvalitnější prostředí. Zvláštností jsou i subjektivní pocity některých vyučujících, kteří sdělili, 13 Přívod vzduchu do třídy nad školní tabulí (Základní škola v Kostelní Lhotě) 14 Odvod vzduchu ze třídy (Základní škola v Kostelní Lhotě) že ve srovnání s předchozím obdobím je při použití VZT po návratu ze školy méně bolí hlava. Závěr Uvedené příklady jsou ukázkou toho, že ve školských budovách je možno instalovat systémy nuceného větrání. Ty mohou kromě počitatelných ekonomických výsledků v podobě úspor energie zvýšit kvalitu výuky a zlepšit zdraví přítomných osob. Každá investice do větracího systému je určitou finanční zátěží, a to nejen při stavebních úpravách budov. Má delší dobu návratnosti než jiná energeticky úsporná opatření (např. výměna oken). Většinou se provádí jen čistě ekonomické hodnocení návratnosti vůči úsporám energie, často se navíc nespravedlivě uvádí ekonomicko-energetické srovnávání nuceného větrání (kdy se dodržují požadované mikroklimatické podmínky) s nedostatečným větráním okny (nedodržují se požadované mikroklimatické podmínky). Jistě by bylo spravedlivější ekonomické srovnání, které by oceňovalo kvalitnější vnitřní prostředí a lepší podmínky v daném prostoru. Běžně používaná ekonomická hodnocení nuceného větrání se zpětným získáváním tepla čistě z energetického hlediska jsou totiž svým způsobem deformovaná a ne zcela objektivní. Nucené větrání, a ještě lépe nucené větrání se zpětným získáváním tepla, by mělo být v současné době součástí každé novostavby nebo větší stavební úpravy, a to i ve školských budovách, kde se v současnosti evidentně nedodržují požadavky na kvalitu vnitřního prostředí. Nucené větrání se zpětným získáváním tepla navíc také šetří tepelnou energii, jejíž ceny jistě v budoucnu klesat nebudou. Autoři: Martin Jindrák, Ing. Zdeněk Zikán, Atrea, s.r.o. martin.jindrak@atrea.cz, zdenek.zikan@atrea.cz. Literatura: [1] Státní zdravotní ústav, [2] Sundell J., On the history of indoor air quality and health. Indoor Air. 14, 7, Vnitřní prostředí v budovách: soudobé problémy a zdravotní aspekty V uplynulých desetiletích byla pozornost odborné (a následně i laické) veřejnosti věnována především úsporám energie. Pokud se řešila kvalita vzduchu, šlo v převážné míře o venkovní vzduch a jeho znečištění, emisní limity apod. Zároveň s tímto děním se však snižovala kvalita vnitřního prostředí, často právě kvůli úsporám energie spojených s neuváženým omezením intenzity větrání. Pozitivně na zdraví obyvatel nepůsobí ani celá řada moderních chemikálií, které si do vnitřního prostoru vnášíme. Nedostatečné větrání, vlhko a plísně, pasivní kouření a nové stavební materiály zvyšují koncentrace chemických sloučenin, jež snižují kvalitu vnitřního vzduchu. U některých z těchto faktorů byla prokázána souvislost s nárůstem nepříjemných symptomů spojených s vnitřním prostředím. Hovoří se například o zvýšení četnosti a intenzity symptomů tzv. syndromu nemocných budov (SBS Sick Building Syndrome), nárůstu alergií a různých přecitlivělostí, které jsou také spojovány s faktory vnitřního prostředí. Obecně byly jako rizikové faktory identifikovány tyto aspekty: vlhkost, plísně, těkavé organické látky (VOC), konkrétně formaldehyd, nízká intenzita větrání, pasivní kouření, ftaláty a roztoči. Zdravotní důsledky se dostavují v podobě syndromů SBS, projevů alergií, astmatu a infekcí dýchacích cest. Lidé obývající budovy si většinou potenciálního nebezpečí a škodlivin ve vnitřním prostředí v budovách nejsou vědomi. Z parametrů vnitřního prostředí se často řeší pouze teplota vnitřního vzduchu, kterou také obyvatelé snadno vnímají a hodnotí. Ostatní činitelé vnitřního prostředí ať už chemičtí (plynné látky, sloučeniny VOC, ozon a jeho látky vzniklé jeho reakcí v prostoru), nebo biologičtí (bakterie, viry, roztoči, atd.) většinou pozornosti unikají bez povšimnutí. Přitom dopad těchto činitelů na lidské zdraví je většinou mnohem významnější, než je tomu u zmiňované teploty. Díky výzkumu a studiím se zájem odborné veřejnosti posouvá stále k novým tématům. V šedesátých letech minulého století se zájem soustředil na radon a jeho výskyt v budovách. Začátkem sedmdesátých se stal hlavním tématem formaldehyd, který je v současnosti již obecně znám jako škodlivina s karcinogenními účinky a jeho výskyt (například v nábytku) je přísně limitován a sledován. Sedmdesátá léta byla zlomová i z důvodu energetické krize, jež pozornost k vnitřnímu prostředí nepřímo přivedla. Ukázalo se, že nemůžeme jednoduše omezit větrání, abychom ušetřili tepelné ztráty. V důsledku toho následoval výzkum syndromů nemocných budov, roztočů a později i alergií a astmatu. Přestože první důkazy o škodlivosti nedostatečného větrání v moderních budovách pocházejí již z osmdesátých let, s tímto problémem a jeho podceňováním se setkáváme až do současnosti. Ftaláty Aktuálním tématem současného výzkumu vnitřního prostředí jsou ftaláty. Několik studií z poslední doby se zaměřilo na výrobky z měkčených plastů, jež často obsahují ftaláty a jež jsou ve vnitřním prostředí hojně používané. Existují epidemiologické důkazy pro vztah mezi koncentrací ftalátů v prachu ve vnitřním prostředí, výskytem měkčených produktů v interiéru (např. PVC) a alergickými příznaky v dýchacích cestách. Také odhadované relativní riziko zápalu plic, zánětu průdušek a zánětu středního ucha u dětí bylo při výskytu plastových stěn v interiéru mírně zvýšené. Rešerše z odborné literatury ukazují, že estery ftalátů se běžně vyskytují ve vnitřním prostředí a obecně jsou jim proto vystaveni všichni obyvatelé budov. Převažující ftalát vyskytující se v prachu vnitřního prostředí je DEHP, následuje jej ftalát BBzP. Různé epidemiologické studie shodně potvrdily existenci vztahu mezi rozvojem astmatu a působením DEPH. Přítomnost podlahové krytiny z PVC v budově byla prokazatelně u přítomných osob spojena s rozvojem astmatu, sípání a ekzémů. U malých dětí se pojí PVC v domácnosti prokazatelně s diagnostikováním astmatu. Naopak aktuální studie z USA prokázala, že děti žen, které byly během těhotenství vystaveny expozici ftalátů BBzP, častěji trpí ekzémy. V západních zemích je již běžné sledovat přítomnost ftalátů v různých produktech. Zatímco v tuzemsku lze informaci o ftalátech nalézt jen u několika hraček pro kojence, ve Spojených státech amerických 24 25

14 vnitřní prostředí budov autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D. Výskyt [%] Prudký nárůst výskytu alergií a astmatu u českých dětí v letech je informace o obsahu ftalátů uvedena na téměř všech obalech hraček pro děti i výrobků pro vybavení interiéru. Význam větrání alergie astma Dostatečné větrání je v mnoha případech jediným způsobem, jak zajistit kvalitní vnitřní prostředí. Primární je vždy omezit zdroje škodlivin, to však často není možné. Škodliviny produkují i lidé a jejich běžné činnosti, obecně se tedy musí většinou řešit odvod produkovaných škodlivin. Větrání čerstvým venkovním vzduchem je pak základním a účinným způsobem, jak toho dosáhnout. Velkou předností větrání je to, že ředí koncentrace a odvádí všechny škodliviny i ty, které v současnosti ještě nejsou zmapované a prozkoumané. I proto postupně odborné studie poukazují čím dál více na pozitivní vliv větrání, zatímco negativní vlivy jednotlivých škodlivin se prokazují obtížněji. Rešeršní studie publikovaná v roce 2011 (Sundell et. al., 2011) hodnotila výsledky dvaceti sedmi odborných recenzovaných článků týkajících se větrání a zdraví obyvatel budov. Studie potvrdila stejnou závislost mezi větráním a různými důsledky na zdraví. Přestože důkazy o škodlivosti konkrétních látek nebyly dostatečné, pozitivní vliv větrání byl podložen jednoznačně. Zjistilo se, že pokud je v kancelářích přívod venkovního vzduchu na osobu větší než 25 l/s, zajišťuje to průkazně nižší výskyt syndromu nemocných budov SBS. Naopak se ukázalo, že nižší intenzita větrání zvyšuje pravděpodobnost výskytu nachlazení, onemocnění horních cest dýchacích a syndromů astmatu. Ukázalo se, že u dětí ve skandinávských zemích byla intenzita větrání vyšší než 0,5 h -1 v obytných budovách spojena s nižším výskytem alergických projevů. Souvislosti, relevance a důvěryhodnost Přestože kvalitě vnitřního prostředí nebyla v posledních letech věnována hlavní pozornost, lze k tomuto tématu nalézt mnoho studií a informací. Internetový vyhledávač nabízí pro spojení vnitřní prostředí a zdraví (v angličtině) více než 20 milionů odkazů a téměř půl milionu vědeckých článků v aplikaci Google Scholar. Snadno lze nalézt zcela protichůdné informace o vlivu různých faktorů vnitřního prostředí na lidské zdraví, produktivitu či pohodlí. V prvé řadě 8 je třeba oddělit cílené články podporované výrobci různých produktů. I ty mohou mít na první pohled totiž zdánlivě odborný charakter a punc věrohodnosti. I nezávislé články z vědeckých pracovišť to však nemají lehké a nelze je vždy považovat za věrohodné. Lobby výrobců bývají velmi mocná a i v rozvinutých zemích si vědci někdy raději dvakrát rozmyslí, jaké výsledky budou publikovat. Příkladem za všechny mohou být čističky vzduchu poměr vychvalujících a kritických článků je jednoznačný, a to ve prospěch těch pozitivních. Přitom několik studií z prestižních vědeckých pracovišť mluví jednoznačně v jejich neprospěch. Obecně nejvěrohodnější jsou články rešeršního typu, ideálně zaštítěné odbornou asociací a vedené týmem autorů, který předem stanoví jednoznačná kritéria relevance a věrohodnosti. Teprve při shrnutí a porovnání výsledků relevantních studií lze vyvozovat důvěryhodné závěry. Čtyři principy pro budoucnost V posledním čísle časopisu Indoor Air shrnuje jeho šéfredaktor William Nazaroff čtyři základní body, jak se v oblasti vnitřního prostředí posunout dál a na co se v budoucnu zaměřit. Uvedené základní principy výstižně shrnují současné vědění v oboru: 1 omezte produkci škodlivin ve vnitřním prostředí, 2 udržujte prostředí suché (zamezte nadměrné vlhkosti), 3 dobře větrejte, 4 zamezte přístupu škodlivin z vnějšího prostředí. Všechny body jsou podloženy výsledky relevantních studií a nezbývá než autorovo shrnutí doporučit případným zájemcům o tuto tematiku k podrobnému prostudování. Poznámka: Článek byl redakčně krácen. Plnou verzi včetně citací zdrojů a literatury najdete v elektronické verzi časopisu. Autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D., šéfredaktorka stavova@esb-magazin.cz Nový přístup k navrhování, realizaci a provozování budov trvale udržitelná výstavba Kurzy na podzim 2013 Na podzim 2013 startuje Národní stavební centrum vzdělávací kurzy určené pro široké spektrum posluchačů, především pak pro ty, kteří jsou profesně zaměřeni na oblast stavebnictví a zajímají se o šetrné stavby. Témata jsou přehledně strukturovaná tak, že účastník postupně získává praktické informace týkající se nového způsobu navrhování budov, využívání moderních a efektivních technologií šetrných k životnímu prostředí, využívání obnovitelných materiálů a získají celkový přehled o problematice udržitelného rozvoje ve stavebnictví. Popis vzdělávacího programu Vzdělávací program nabízí jedinečnou příležitost zúčastnit se komplexně řešeného programu pro navrhování, realizaci a provozování budov s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. Zkušení lektoři z praxe představí témata formou přednášek a odborných studijních textů. Součástí programu jsou také příklady staveb, diskuse a workshopy s odborníky. Lektoři a experti Ing. arch. Dalibor Borák (Dobrý dům), Ing. arch. Josef Smola, Ing. arch. Mojmír Hudec, Ing. Juraj Hazucha (Centrum pasivního domu), Ing. Jiří Šála, CSc., Ing. Martin Novák (Evora), Ing. Martin Vonka, Ph.D. (Fakulta stavební ČVUT), Ing. Martin Mohapl, Ph.D., Ing. Olga Rubinová, Ph.D., Ing. Marcela Počinková, Ph.D., doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D., Ing. Jakub Vrána, Ph.D. (Fakulta stavební VUT), doc. Ing. Petr Mastný, Ph.D. (Fakulta FEKT VUT), Karel Plotěný (ASIO), JUDr. Alena Kliková, Ph.D. (Právnická fakulta MUNI) ZAČÍNÁME V ŘÍJNU 2013 BLOK I: Filozofie a architektura navrhování budov dle principů trvale udržitelné výstavby Filozofie a architektura navrhování budov Zkušenosti z praxe při navrhování budov BLOK II: Navrhování vnější obálky budov dle principů trvale udržitelné výstavby Materiály typické pro stavbu budov Navrhování vnější obálky budov BLOK III: Navrhování vnitřního prostředí budov dle principů trvale udržitelné výstavby Energetická náročnost budov a navrhování vnitřního prostředí budov Navrhování systémů využití obnovitelných zdrojů energií, inteligentní budovy a hospodaření s vodou pro budovy BLOK IV: Legislativa, ekonomika, kontrola kvality provádění a vedení staveb, environmentální hodnocení a certifikace budov dle principů trvale udržitelné výstavby Legislativa, ekonomika ve stavebnictví pro navrhování budov Kontrola kvality provádění a vedení staveb, environmentální hodnocení a certifikace budov Více informací a registrace: Národní stavební centrum s. r. o. Bauerova 10, Brno Přihlašte se již nyní! Nový vzdělávací program startuje na podzim Tel.: , svobodova@stavebnicentrum.cz

15 realizace autor: Ing. Rostislav Kubíček 1 Rodinný dům v Hustopečích Rodinný dům v Hustopečích: budova s nulovou potřebou energie Rodinné domy se v České republice stavějí různé často svépomocí nebo tzv. na klíč, výběrem z katalogu. Při projížďce typickou satelitní výstavbou se tak může zdát, že kvalitní architektury se u rodinných domů jen tak nedočkáme. Světlé výjimky se však již najdou, jak ukazuje článek o rodinném domě v malém městě 30 km jižně od Brna. Dům zaujme nejen svým architektonickým návrhem, ale i energetickou koncepcí, která nejen splňuje, ale i překračuje mírné požadavky současných českých předpisů. Moderní novostavba dvoupatrového rodinného domu svým návrhem splňuje požadavky pasivního standardu, a to i při posouzení podle přísnější metodiky PHPP. Dům byl navržen jako pasivní a díky osazení fotovoltaických kolektorů se z něj v roční bilanci stává dům s nulovou potřebou energie. Za návrhem stojí brněnský Vize Ateliér, s.r.o., vedený Ing. arch. Martinem Krčem a Ing. Rostislavem Kubíčkem. Podle návrhu byla zrealizována novostavba rodinného domu v pasivním standardu. Popis budovy Dům je určen pro čtyřčlennou rodinu a má dvě oddělené části: obytnou část (samotný dům) a garáž. Dům s garáží propojuje krytá zimní zahrada (k níž náleží i sauna), která vytváří plynulý přechod mezi těmito dvěma částmi. Garáž obsahuje tři parkovací stání. Dům je optimalizován (zónován) tak, aby se maximálně využila orientace místností ke světovým stranám. V interiéru je zakomponována galerie nad obývacím pokojem, díky které sahají sluneční paprsky hluboko do dispozice domu a nepřímo prosvětlují i pokoje v druhém podlaží. Neobytná část je částečně podsklepená. Projekt domu zohledňuje moderní materiály a svým návrhem optimálně využívá vlastnosti dané místem stavby a představami majitelů. V projektu se podařilo splnit i přání majitele, a to vybudovat vinný sklípek, což je požadavek u pasivních domů spíše výjimečný. Sklípek se nachází pod garáží, čímž není narušena tepelná obálka vlastního domu. Stavebně konstrukční řešení Obytnou část tvoří kompaktní ucelený prostor s příznivým poměrem A/V = 0,64, jenž je oddělen od dalších částí domu, čímž se zabránilo nechtěným tepelným mostům. Obvodové stěny jsou masivní zděná konstrukce z vápenopískových cihel, zateplená minerální izolací o tloušťce 250 mm. Základy tvoří železobetonová deska s pasy. Všechny stěny domu jsou od betonové základové desky odděleny deskami z pěnového skla. Tím se minimalizují tepelné mosty pod všemi 2 Vertikální řez domem; červeně jsou zvýrazněny fotovoltaické panely, žluté šipky naznačují průchod slunečního záření v zimě 3 Půdorys 1.NP 4 Půdorys 2.NP Základní údaje o stavbě Název stavby: Nulový rodinný dům v Hustopečích Autor návrhu: Vize Ateliér, s.r.o. Konstrukce: masivní Začátek stavby: rok 2011 Obydlený od: roku 2012 Zastavěná plocha: 89,5 m 2 Užitná plocha (podle ČSN EN ISO 13789): 159,1 m 2 Vytápěný prostor: 478,1 m 3 Obestavěný prostor: 721 m 3 Poměr A/V: 0,64 Obr. 5 Půdorys druhého nadzemního podlaží prosím u obrázku smazat původní legendu nahoře a vložit kam se hodí legendu dole 28 29

16 realizace autor: Ing. Rostislav Kubíček stěnami prvního podlaží, procházejícími rovinou tepelné izolace podlahy. Ostatní prostory (garáž a zimní zahrada) jsou z pórobetonových cihel se zateplením a jsou dilatačně i energeticky odděleny od hlavní části domu. Nosné prvky střechy představují dřevěné I profily, mezi které je jako tepelná izolace provedena foukaná celulóza v celkové tloušťce 400 mm, doplněná 100 mm minerální vlny v podhledu. Tloušťky izolací a tepelně-technické vlastnosti konstrukcí uvádí tab. 1. Okna a venkovní dveře jsou bezúdržbové, s rámy nového typu, které umožňují překrytí celého rámu tepelnou izolací fasády. Dřevo-hliníkové okenní rámy mají solární izolační trojskla. Jejich stínění zajišťují venkovní žaluzie ovládané elektricky. Energetická koncepce Vytápění je teplovzdušné, v kombinaci s předehřevem pomocí solanky. Teplou vodu zajišťují termické solární kolektory. Díky precizně řešeným detailům a důkladnému propojení tepelných izolací obálky bylo možné dosáhnout velmi úsporného návrhu. Podle výpočtového programu PHPP (Passive House Planning Package) představuje měrná potřeba tepla na vytápění domu pouhých 13 kwh/m 2 rok, a to bez uvažování zisků z obnovitelných zdrojů (tab. 2). Měrná potřeba primární energie je 73 kwh/m 2 a. Primární energie znamená celkovou energii, jež má v sobě započítanou účinnost výroby a ztráty při přenosu této energie (např. ve veřejné síti). Po odečtení primární energie 73 kwh/m 2 a z fotovoltaických panelů se dům stává energeticky nulový. Kvalitní provedení izolací a vzduchotěsných opatření dokazuje měření Blower Door testem, který zjistil celkovou neprůvzdušnost domu n 50 = 0,19 h -1, Přičemž požadovaná hodnota pro pasivní domy je 0,6 h -1. Konstrukce Základové konstrukce (strop nad nevytápěným prostorem) Stěna Zastřešení šikmé (šikmé části zastřešení) Výplně otvorů Okna Zasklení Dveře Tab. 1 Stavební konstrukce a jejich tepelně-technické vlastnosti 5 Terasa s krytým koupáním Skladba Nášlapná vrstva Cementový potěr: 50 mm Tepelná izolace EPS 3500T: 50 mm Tepelná izolace EPS 100S: 200 mm ŽB podkladní deska: 160 mm Omítka Vápenopískové tvárnice 200/240 mm Tepelná izolace z minerální vlny / místy s vloženými I nosníky 280/250 mm Silikonová omítka / Modřínový obklad Betonová střešní taška Latě, kontralatě, odvětrávaná mezera Pojistná hydroizolace Záklop Tepelná izolace z foukané celulózy s vloženými I nosníky: 400 mm Parobrzdná a vzduchotěsná rovina z OSB: 15 mm Tepelná izolace z minerální vlny: 100 mm Podhled Dřevo-hliníkové rámy s izolačními trojskly celkové U W : 0,77 W/(m 2 K) Solární izolační trojskla celkové U g : 0,6 W/(m 2 K) Dřevěné, s izolační výplní z PU U D : 0,76 W/(m 2 K) Technická zařízení budovy Hlavní předností stavby je hybridní fotovoltaická elektrárna. Hybridní fotovoltaický systém má v garáži umístěné baterie pro akumulaci elektrické energie, jež mimo topnou sezonu umožňují majitelům úplnou energetickou soběstačnost (tj. odpojení od elektrické sítě). Střecha domu se asymetricky sklání a její větší plocha směřuje k jihu. Na ní jsou umístěny kolektory, a to termální i fotovoltaické. V domě je umístěna vzduchotechnická jednotka se zpětným získáváním tepla (rekuperací), která v prvé řadě trvale zajišťuje přívod čerstvého vzduchu do všech místností a zároveň přispívá k další úspoře energie. Dalším prvkem energetické koncepce je malé tepelné čerpadlo (se solankovým zemním výměníkem), které ohřívá vodu energií získanou ze zeminy. Pro vyšší účinnost tepelného čerpadla jsou do systému také napojeny solární termické a fotovoltaické kolektory. Fotovoltaické kolektory napojené na akumulátory umožňují majitelům samostatné fungování. Všechna teplovodní zařízení se sbíhají do centrálního zásobníku tepla, ve kterém dochází k předávání a akumulaci tepelné energie. Inteligentní ovládání V domě byla navržena a napojena inteligentní elektroinstalace. Tím se dům odlišuje od toho běžného všechny senzory (např. tlačítka nebo čidla teploty) a aktory (spínače, stmívače) jsou totiž zapojeny do centrální řídicí jednotky. Všechny funkce se pak nastavují pomocí počítače v centrální jednotce. Elektroinstalace je dále rozšířena o multimédia, kamery a ovládání dalších domácích spotřebičů. Pomocí centrálního panelu nebo pomocí internetu je tedy možné veškeré systémy domu ovládat a kontrolovat. 6 Venkovní žaluzie brání přehřívání interiéru v letním období 7 Schodiště do druhého podlaží Měrná potřeba tepla na vytápění (bez vlivu fotovoltaiky, podle PHPP 2007) Celková potřeba primární energie podle PHPP Tab. 2 Energetické vlastnosti budovy 8 Panel inteligentního ovládání 9 Zástěna v koupelně z barevných luxferů 10 Hala nad schodištěm 13 kwh/(m 2.a) 35,5 kwh/(m 2.a) Neprůvzdušnost n 50 (ověřena měřením) 0,19 h -1 Měrný příkon tepla (výpočet podle PHPP) 15,6 W/m

17 realizace autor: Ing. Rostislav Kubíček rozhovor autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D. Závěr Ke komplexnímu navržení moderního pasivního domu je bezpochyby nutné jeho projektování v návaznosti na výpočty v programu PHPP Jde o návrhový nástroj vyvinutý pro pasivní domy a jeho výsledky jsou, oproti výsledkům běžných výpočtových programů, velmi přesné jejich věrohodnost byla již ověřena na stovkách pasivních domů v zahraničí. Výsledky topné zátěže vypočítané běžnými programy mohou být proti výpočtu PHPP i více než dvojnásobné. Díky přesnějšímu výpočtu v PHPP je proto možné dimenzovat TZB na nižší výkony a ušetřit tak náklady za předimenzované zdroje tepla. Kvalitní dům znamená v prvé řadě kvalitní projektovou dokumentaci, je tedy vhodná spolupráce architekta a projektanta se zkušenostmi v projektování pasivních domů. Soudobé výpočetní metodiky pak zajistí návrh moderního domu splňující veškeré požadavky pasivního standardu. Tím lze následně jak splnit nároky na ekologicky šetrnou stavbu, tak zajistit spokojenost majitelů. Autor: Ing. Rostislav Kubíček, Vize Ateliér, s.r.o. kubicek@vizeatelier.eu 10 Technická místnost Větrání Větrací rekuperační jednotka Atrea Duplex RK3 Zemní výměník tepla Solankový Atrea TCA 3.1 Vytápění Ohřev vody Energetické médium Zdroj energie Akumulace energie Komín Sklep Tab. 3 Technická zařízení v budově Teplovzdušné Solární ploché kolektory Sunwing T3 s akumulačním zásobníkem IZT-C TTSE 925 Sluneční záření Elektrický proud Sluneční kolektor Tepelné čerpadlo Fotovoltaický panel Akumulační zásobník na 925 litrů IZT-C TTSE 925 Ne (vnitřní: ne) Ne Jak se žije v nulovém domě? Domů s nulovou spotřebou energie v České republice mnoho nenajdeme. Kolem jejich návrhu, realizace i užívání ještě stále koluje mnoho mýtů. Využili jsme proto jedinečnou možnost promluvit si s majitelem domu popsaného v předchozím článku. Co vás přimělo k rozhodnutí pořídit si takový dům? Byly důvodem finanční úspory provozních nákladů, zpřísňující se legislativa či módní trendy? Základní myšlenkou bylo postavit dům, který by byl nejen maximálně energeticky úsporný, ale současně i v co největší míře nezávislý na vnějších sítích. Tato myšlenka vycházela z mého životního přístupu nebo, chcete-li, pohledu na svět. Vnímal jste energetickou úspornost jako určité omezení při návrhu domu? Nebylo například možné vyhovět některým vašim požadavkům, protože pak by dům nebyl energeticky úsporný? Vzhledem k nutnosti dodržet principy pasivní stavby, tedy minimalizovat tepelné ztráty a současně co nejvíce snížit spotřebu elektrické energie to vše spojené s požadavky na komfortní využívání domu byla nutná důkladná projektová příprava tak, aby se vše podařilo spojit v jeden celek. S ohledem na tyto skutečnosti bylo nutné řadu částí domu přizpůsobit. Např. požadavek na krb znamenal umístění krbu mimo vlastní pasivní dům. Byla tedy vytvořena tzv. zimní zahrada nebo, přesněji řečeno, vstupní část domu, ve které se instaloval krb ve spojení se zimní zahradou. Tato část plynule navázala na venkovní relaxační část a současně umožnila i bezproblémové umístění sauny. To nám umožnilo zakomponovat tyto části do projektu tak, aby nebyla ovlivněna pasivní část nadměrným zdrojem tepla z krbu a vlhkosti ze sauny. Nicméně nebral bych to jako omezení, ale spíše jako Čelní fasáda domu projektovou výzvu a nutnost důkladně promyslet návaznosti při užívání prostoru. Jak probíhala stavba domu s ohledem na energeticky úsporná opatření nastaly problémy s některými technologiemi či instalací zařízení pro obnovitelné zdroje energie? Vlastní stavba vznikala subdodavatelsky, což se v tomto případě ukázalo jako optimální řešení, a to zejména ve vztahu ke znalostem jednotlivých dodavatelů a kvalitě prováděných prací. Bylo tak jednodušší měnit nekvalitní dodavatele v průběhu stavby. To ji sice na jednu stranu termínově komplikovalo, ale přineslo to očekávaný výsledek v oblasti technických parametrů stavby bylo např. dosaženo indexu neprůvzdušnosti n 50 = 0,19 1/h, což považuji za výborný výsledek. Současně tento postup umožnil dodržet požadovanou preciznost při zpracování jednotlivých stavebních detailů. Vznikly nějaké problémy s dodržením požadovaných standardů kvality? 32 33

18 rozhovor autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D. soutěž autor: redakce 1 6 Jednotlivé původní návrhy domu, ze kterých se vycházelo při pozdějším vývoji konceptu Stručně bych problémy definoval dvěma slovy kvalita a termíny. Zcela základním problémem bylo dodržování obsahu projektu, tedy kvality prováděných prací. Téměř polovina firem podílejících se na stavbě s tím měla problém. V reálu to znamenalo prakticky trvalou přítomnost stavebního dozoru. Problémy technologické části se opět týkaly kvality, termínového plnění realizační firmy a částečně také souvisely s kvalitou vlastní dodávky technologie od jedné firmy. Potíže nastaly s dodávkou tepelného čerpadla, respektive s jeho těsností. Komplikace tedy souvisely se složitějšími technologiemi. To mohu potvrdit. Relativně složitá technologická část vybavení domu, která není u tzv. standardního domu běžná, přinesla řadu drobných problémů, které bylo nutné v průběhu stavby, ale zejména při uvádění do provozu operativně řešit. Nemohu také opomenout složité administrativní řízení pro povolení realizace hybridní fotovoltaické elektrárny. Jak dlouho už v domě bydlíte a jak jste s ním spokojeni? Dům využíváme již druhým rokem a po počáteční provozní optimalizaci technologické a řídicí části mohu říci, že jsme v současné době více než spokojeni. Jako příklad mohu uvést téměř 70% roční soběstačnost při zásobování elektrickou energií (v letním období je to téměř 98 %). Ve spojení s podzemní retenční nádrží na dešťovou vodu o objemu téměř litrů nám to dává opravdu vysoký stupeň nezávislosti na venkovním zásobování. V současné době uvažujeme ještě o doplnění vlastní studny, abychom byli zcela nezávislí na okolních zdrojích. Měli jste problém zvyknout si na úsporné technologie a zařízení, například na jejich ovládání, regulaci? Vzhledem k tomu, že dům je vybaven tzv. inteligentním systémem pro řízení části technologií (ne všech z důvodu bezpečnosti v případě poruchy), bylo zpočátku trochu problematické a nezvyklé uvědomit si, že jednotlivé vypínače neslouží jako vypínače, ale ovládací spínače. Občas se tím pádem podařilo rozsvítit či spustit něco jiného, než bylo zamýšleno. Zvyknout si na úsporné technologie nebylo nic složitého, je to naopak velmi komfortní, neboť řada funkcí probíhá zcela automaticky. Dům lze ovládat a kontrolovat z mobilu prakticky odkudkoliv. Jak zajišťujete údržbu a servis technických zařízení? Většina lidí se domnívá, že u takto technologicky vybaveného domu je nutný častý servis, což není tak úplně pravda. Většinu běžných kontrol technologie si provádím jako uživatel sám, pouze vzduchotechnická jednotka vyžaduje pravidelný odborný servis. Řízení technologií je uděláno tak, aby se v případě poškození vyměnil pouze nefunkční prvek, nikoliv celý systém. Nastavit parametry je možné z jakéhokoliv počítače, v případě nutnosti lze nastavení řešit se servisní firmou vzdáleným přístupem, tj. bez nutnosti, aby k nám jezdili. Jak vnímáte v současné době energetickou úspornost domu pociťujete nějaká omezení při jeho užívání? Nikoliv, funguje jako kterýkoliv standardní dům. Nicméně drobné omezení nastává vzhledem ke kapacitě záložního zdroje elektrické energie. Ten naběhne v případě výpadku venkovní sítě (poruše na elektrickém vedení apod.), v nočních hodinách nebo pokud nesvítí slunce. Dům v takovém případě přejde do úsporného režimu. Řidicí systém pak minimalizuje spotřebu a odpojí část spotřebičů, takže v provozu zůstávají pouze některá světla (odpojí se např. venkovní osvětlení a v každé místnosti zůstanou rozsvícena pouze základní světla), lednička, mrazák, varná deska a pochopitelně řídicí systém domu. Jako další nestandardní prvek bych uvedl velmi rychlé přehřátí interiéru v létě, což nastává při nesprávné manipulaci se stíněním. V běžném režimu situaci ohlídá automat, ale při přepnutí do ručního ovládání je třeba na tuto skutečnost více myslet. Pokud byste svůj dům stavěli znovu, měnili byste něco na základě vašich dosavadních zkušeností? Části konstrukčních detailů stavební části střechy bych řešil jednodušším způsobem. Řešení bylo totiž velmi pracné, s nutností vysokého důrazu na přesnost, a tedy i cenu. Jednalo se zejména o napojení dřevěné střešní konstrukce na věnec s ohledem na vzduchotěsné spojení těchto prvků, a to při zohlednění rozdílné teplotní a vlhkostní dilatace těchto materiálů. V neposlední řadě šlo o tvarové sesazení jednotlivých částí, dílů střechy tak, aby byla zachována její těsnost. V technologické části bych již znovu nepoužil jako primární zdroj vytápění teplovzdušné, a to zejména s ohledem na jeho pomalé výkonové charakteristiky. Jako příklad uvedu požadavek na rychlé zvýšení nebo snížení teploty, kdy doba potřebná na tuto změnu je v porovnání s klasickým (myšleno teplovodním vytápěním) několikanásobně delší. Vzhledem k tomu, že dům nevyužíváme soustavně (často cestuji), je tento pomalý nárůst teploty nebo její snížení v létě nekomfortní. Jako další negativní vlastnost tohoto systému vytápění vnímám chybějící pocit sálavého tepla. Řešení bylo navrženo již při projektování instalování krbu v části zimní zahrady. V neposlední řadě zmíním servis a komunikaci s výrobcem tohoto systému vytápění, která není optimální. Celkově patří vytápění k nejméně tzv. user friendly technologiím v domě. Autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D., šéfredaktorka stavova@esb-magazin.cz Foto: Ing. Rostislav Kubíček Studentský projekt Air House: vývoj konceptu soutěžního domu Studenti ČVUT v Praze se úspěšně probojovali mezi dvacet finalistů studentské architektonické soutěže Solar Decathlon 2013, která právě vrcholí v americkém Los Angeles. V soutěži soupeří univerzitní týmy z celého světa v návrhu a stavbě energeticky soběstačného solárního domu. Čeští studenti postoupili do finále vůbec poprvé, a to s projektem domu s názvem Air House. Projekt Air House vznikal postupně během dvou let a prošel velmi výraznými změnami. První návrhy byly vytvořeny na Fakultě architektury ČVUT již v roce Množství zajímavých nápadů, které tyto koncepty přinesly, se využilo při práci na společném návrhu (obr. 1 až 6). Obrázky návrhů ukazují, že zvažovány byly velmi rozličné varianty od elipsovitého tvaru obálky až po krychlovitý stavební modul, který by bylo možné výškově i plošně skládat do větších celků. Dalším krokem týmu pak bylo společně vytvořit jednotný návrh, který byl následně spolu s přihláškou odeslán odborné komisi soutěže do USA (obr. 7 a 8). Tento návrh domu již zůstal ve veřejném povědomí, neboť plášť tvořený konstrukcí z nafukovacích fóliových polštářů zaujal na první pohled. Finální návrh Projekt Air House na základě zaslaného návrhu porota akceptovala. Dostal se mezi dvacet úspěšných, se kterými se jejich týmy soutěže v USA účast

19 soutěž autor: redakce 7 8 Návrh domu přihlášený do soutěže zaujal membránovým pláštěm ze speciální fólie 9 10 Finální návrh domu, který v současnosti soutěží v americkém Los Angeles rozhovor autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D. ní. Následně návrh čekala poslední, ale zcela zásadní změna. Jelikož pořadatelé přesunuli místo konání finále soutěže do horkého Los Angeles, upustili tvůrci návrhu od odvážného nafukovacího pláště s membránou. Aby dům lépe respektoval tamní klimatické podmínky, byl navržen z tradičních materiálů, ale v inovativním konceptu tzv. domu v domě (obr. 9 a 10). Výsledný návrh reaguje na současný demografický vývoj v České republice, kde v souvislosti se změnami ve věkové struktuře populace bude bydlení seniorů (momentálně 20 % z celkového počtu domácností) čím dál závažnějším tématem. Air House je určen pro generaci našich rodičů (50+), často bojujících s tzv. syndromem prázdného hnízda. Návrh kombinuje minimální vnitřní obytný prostor s velkorysým venkovním prostorem. Inspirací mu byla tradiční venkovská architektura, chatařství a minimalistické bydlení české architektonické avantgardy třicátých let 20. století. Vzhledem k malým rozměrům a jednoduchému tvaru lze dům také postavit na běžně velké zahradě jako výminek. Vnitřní dispozice kombinuje jeden obytný prostor a prefabrikovaný technologický modul s koupelnou, technickou místností, venkovní kuchyní a skladem. Velká terasa funguje jako rozšíření vnitřního prostoru. Koncept tzv. domu v domě pracuje s principem dvou kůží. První tvoří tepelně izolovaná obálka obytného prostoru. Druhá (dřevěná pergola, horizontální a vertikální stínicí lamely) funguje jako nárazníková zóna a zmírňuje tepelnou zátěž. Vodorovná orientace lamel směrem na jih stíní fasádu proti vysokému polednímu slunci, svisle orientované lamely na západní straně proti nízkému západnímu slunci. Prostor mezi oběma kůžemi funguje jako spojnice mezi interiérem a exteriérem. Dům je celý ze dřeva: nosná konstrukce, tepelná izolace, fasáda, vnitřní povrchy, zařizovací předměty. Nosná konstrukce je navržena z masivních dřevěných CLT (cross laminated timber) panelů. Z exteriéru je opatřena tepelně izolačními panely. Sandwichový panel s dřevovlákni tou tepelnou izolací je ze strany interiéru kryt OSB deskou a ze strany exteriéru DHF dřevovláknitou deskou. Skladba je navržena jako paropropustná (difuzně otevřená). Místo parozábrany obsahuje konstrukce tzv. parobrzdu, která nebrání vstupu vodní páry do konstrukce, jen omezuje její množství. U Air House plní funkci parobrzdy vnitřní CLT panel spolu s OSB deskou. Energetický koncept Dům je koncipován jako energeticky nulový, veškerou energii získává ze slunečního záření. Koncepce reaguje na odlišné klimatické podmínky západního pobřeží USA a České republiky. Při výběru technologií bylo hlavním hlediskem jednoduché a přirozené fungování domu, které by vyhovovalo potřebám a možnostem zvolené cílové skupiny. Dům obsahuje solární zařízení (fotovoltaické i termické) a nucený systém celkového větrání. Fotovoltaický systém je složený ze třiceti kusů amorfních křemíkových panelů o výkonu 185 Wp. Solární systém slouží k přípravě teplé vody a přitápění. Skládá se ze dvou plochých lyrových solárních termických kolektorů. Sluneční záření prochází solárním sklem a zachytává se 8 na účinném selektivním absorbéru. Plocha kolektoru činí 2,39 m 2. Kolektory jsou umístěny na nadstřešní konstrukci domu s jižní orientací a sklonem 25. Tepelná energie získaná ze solárních kolektorů se distribuuje do integrovaného zásobníku tepla. Systém větrání s rekuperací tepla slouží k optimální výměně vzduchu a minimalizuje tepelné ztráty při větrání. Kvalitu vnitřního vzduchu zajišťuje teplovzdušná větrací jednotka v podmínkách České republiky bude však dům po většinu roku větrán přirozeně. Pro zimní období a pro účely soutěže bude využívána rekuperace odpadního tepla. Teplovzdušná větrací jednotka je napojena na nadřazenou regulaci a inteligentní řízení domu se shromažďováním dat. Monitorování spotřeby energií pomůže efektivně sledovat a regulovat spotřebu jednotlivých zařízení. Podle společnosti Schneider Electric lze tímto způsobem v inteligentním domě ušetřit ročně až 30 % všech nákladů za energie. Zdrojem tepla a chladu je tepelné čerpadlo vzduch voda, odebírající nízkopotenciální energii z okolního vzduchu. Autor: redakce Zdroje: Schneider Electric, a.s. Thomas Rau architekt, kterému nula ani certifikace nestačí Architekt Thomas Rau je původem Němec, ale již více než dvacet let žije v Nizozemsku a zaměřuje se na udržitelnou architekturu. Ve svých projektech překračuje běžné trendy. V době, kdy Evropa řešila koncept energeticky nulového stavění, navrhoval energeticky aktivní budovy s uhlíkově neutrální stopou. Prahu navštívil v rámci konference Šetrné budovy a svou přednáškou zaujal všechny přítomné nejen poutavým projevem, ale i nevšedním obsahem. Žijete v Nizozemsku. Jaká je v zemi situace v oblasti udržitelného stavění? Jsou mu lidé naklonění? Jaký je postoj odborné i laické veřejnosti? Podle mě se situace měnila během posledních let. Bylo období, kdy bylo udržitelné stavění velmi populární a kdy bylo běžné při stavbě zohledňovat všechny možné aspekty udržitelnosti. Během posledních dvou až tří let se však situace výrazně změnila. I v Nizozemsku samozřejmě pociťujeme dopady ekonomické krize. Pro většinu lidí se tím pádem udržitelnost stala něčím extra, něčím nadstandardním. V současnosti se v Holandsku stavějí buď budovy, které s udržitelností nemají vůbec nic společného, nebo mají naopak velmi vysoké ambice. Najdou se tak stavby, na kterých si zkoušíme to nejlepší z nejlepšího, abychom byli připraveni na budoucnost. O běžný trend výstavby se ale nejedná a mezi těmito dvěma extrémy většinou nenajdete mezistupeň. Existuje v Nizozemsku pozitivní motivace od státu ať už v podobě dotačních programů či nařízení a předpisů? Popravdě nás role nizozemské vlády v oblasti udržitelnosti zklamala. U veřejných staveb je stále obtížné nějaké prvky šetrného stavění najít. Vláda bohužel zastává názor, že udržitelné stavění je určitý luxus, něco navíc, co je drahé, složité a přináší to více problémů. Holandská vláda tedy posun k udržitelnosti rozhodně neusnadňuje. Najdou se členové vlády, kteří dělají maximum, ale vláda jako celek bohužel ne. Pro určité oblasti existují malé dotace, ale obecně je situace velmi špatná. Vlastně bychom mohli říct, že naše vláda si žádá špatné budovy. Technicky jsme mnohem dál, energeticky nulové budovy už nejsou problémem, ale není po nich poptávka na trhu a vláda je nepodporuje. Například v Německu je situace mnohem lepší. Udržitelnost je v prvé řadě spojována s úsporou energie. Jen výjimečně se pokročí dál například k emisím CO 2, šetrným materiálům, úspoře vody atd. Jaké aspekty udržitelnosti kromě energie považujete za nejdůležitější? Především bych rád podotknul, že udržitelnost neznamená jen konkrétní řešení, šetrné certifikace, měření či energie. Podle mě se udržitelnost týká postoje ke všemu, co nám umožňuje život na planetě Zemi o to všechno se musíme postarat. Udržitelnost není synonymem pro reklamní humbuk, módnost je to základní postoj, který musíme přijmout, abychom přežili. Kromě energie do udržitelnosti spadá biodiverzita, surovinové zdroje, zdraví, sociální aspekty, vzdělání a mnoho dalšího. Je velmi snadné zaměřit se jen na energii, neboť ji umíme měřit. Zmínil jste, že šetrné budovy jsou považovány ve srovnání s běžnou Thomas Rau na konferenci Šetrné budovy 2013 výstavbou za dražší. Je tomu skutečně tak? Musí být stavba udržitelné budovy dražší? Pokud někdo říká, že je šetrná budova dražší, nemá o udržitelnosti ani potuchy, nebo je to developer. Velmi často jde o kombinaci obojího, což je problematické. Většinou se bohužel postaví standardní, běžná budova a pak někdo prohlásí udělejme něco navíc, udělejme ji trochu víc udržitelnou. Když přidáváte něco navíc dodatečně, je to opravdu dražší. Šetrnou budovu je třeba od začátku navrhovat zcela jinak, zásady udržitelnosti totiž musí respektovat celý proces. Mnoho věcí při takovém 36 37

20 rozhovor autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D. Kancelářská budova Woopa ve francouzském Lyonu procesu naopak neděláte a ubíráte tím nešetrné prvky. Tím ušetříte prostředky na doplnění šetrných prvků, udržitelných technologií atd. Šetrné stavění rozhodně není nákladnější pokud se dělá správně a od samého začátku projektu. V realitě je ale stále často situace taková, že šetrná technologie, materiál, produkt je cenově dražší než běžné řešení. I proto je veřejnost těžké přesvědčit, že šetrná budova nemusí být dražší. Jenže běžný produkt a udržitelný výrobek s environmentální certifikací nelze porovnávat. Záleží na skutečné ceně a hodnotě. Cena u šetrného produktu zahrnuje všechny vynaložené náklady, a to i s ohledem na budoucnost, což děláte pro celou společnost, pro prostředí. Je to cena, kterou všichni musíme platit. U běžného produktu se o to nestaráte. Nejde srovnávat nesrovnatelné, hrušky s jablky to zkrátka nefunguje a nikdy fungovat nebude. Jde tedy o to přesvědčit investory, že je třeba se starat o životní prostředí, o dopady do budoucna? Investory přece zajímá jen jedna věc: peníze. Na ničem ostatním jim nezáleží. Nestarají se o společnost, zdraví nebo životní prostředí. Jen něco vyprodukují a pak se toho zbaví. Proč by se měli zajímat o budoucnost dané budovy? Není to v jejich zájmu. Přestaňme se starat o investory, je třeba se zaměřit na majitele, správce budov. Musí dojít k transformaci celé společnosti tak, aby každý jednotlivec odpovídal za důsledky svého chování. Za klíčový problém současnosti považuji právě nezodpovědnost za důsledky individuálního jednání, což připadá na vrub celé společnosti. Z toho důvodu vlády potřebují tak vysoké rozpočty aby napravily všechen nepořádek, který vytváříme. Je třeba to změnit a pro budovy a environmentální dopady zavést nová pravidla. Jak byste si to představoval v praxi? Například takto: pokud chcete postavit budovu, povolení k její stavbě získáte jen tehdy, pokud bude mít nulovou spotřebou energie a zavážete se, že se o ni budete starat následujících třicet let. Vzhledem k tomu, že ji budete mít doslova na krku tak dlouhou dobu, budou vás zajímat všechny její vlastnosti. Každý by si pak rozmyslel, za co chce doopravdy být na tak dlouhou dobu zodpovědný a jak vysoké účty chce dalších třicet let platit. Způsob myšlení by se kompletně změnil. V takovém procesu by hrála klíčovou roli vláda, státní nařízení a předpisy. Souhlasím vlády by musely zavést nové zákony, předpisy a změnit svůj postoj a přístup. Certifikační systémy Co si myslíte o šetrných certifikacích budov, jako jsou BREEAM, DGNB, LEED? Jsou tyto systémy užitečné a nápomocné? Obojí. V prvé řadě tyto systémy pomáhají optimalizovat chyby. Zároveň je však vnímám jako určité omezení můžete měřit jenom věci, které už znáte. Nemůžete hodnotit a podporovat něco, co ještě neznáte. Jenže budoucnost zatím neznáme! Certifikace v praxi funguje jako sdělení někomu dalšímu, že může převzít důsledky za vaše činy. Vyjadřujete jí: Podívejte se, mám certifikát, vše je v pořádku, budova je zdravá, posuďte sami. Pokud bych ale měl za danou budovu zodpovědnost dalších třicet let, nebudu takový certifikát vůbec potřebovat a vše by fungovalo lépe. Certifikát tedy představuje jen první krok, nástroj pro optimalizaci. Dalším krokem by měl podle mě být cyklický model ekonomiky dosáhnout rovnováhy mezi našimi potřebami, tj. mezi tím, co potřebujeme, co nepotřebujeme a kdo za to zodpovídá. Po certifikaci je tedy nutné udělat další krok, posunout se ve vývoji ještě dál. Jsou certifikační systémy budov v Nizozemsku populární? V podstatě existují dvě skupiny lidí, které se o certifikace zajímají. První jsou ti, kteří o udržitelnost mají skutečný zájem, mají dostatek informací a vysoké ambice. Certifikace je pak pro ně přirozeným nástrojem, jak postupovat dál. Tito lidé si navíc často staví budovu sami pro sebe a mají zájem na tom, aby byla kvalitní. Druhou skupinu tvoří lidé, kteří mají v plánu budovu brzy prodat certifikace je pro ně určitým marketingovým nástrojem. Z obou těchto důvodů nabývají certifikace v Nizozemsku na popularitě. Zmínil jste cyklický model ekonomiky, který představujete pod názvem turntoo. O co v něm přesně jde? Princip turntoo spočívá v tom, že výrobci zůstávají majiteli svých produktů a lidé platí jen za jejich užívání (služby, výkon atp.). Tento model již běžně funguje třeba u pevných telefonních linek lidé přístroj nevlastní, platí jen za provolané minuty a přístroj mají Thomas Rau zapůjčený od dodavatele služeb. V době, kdy jsou nerostné suroviny stále vzácnější, je v nejlepším zájmu výrobců zůstat majiteli svých výrobků. K materiálům, které jednotlivé produkty obsahují, se výrobci po uplynutí životnosti výrobku znovu dostanou a mohou je využít nebo recyklovat. Tento princip přirozeným způsobem podporuje rychlost inovací a zlevňování výrobků. Jdete v tomto směru příkladem? Uplatňujete tento princip ve své firmě? Uplatňujeme jej v naší kanceláři. Například nevlastníme svítidla, platíme za osvětlení podle počtu hodin. Nevlastníme ani koberce, židle nebo pracovní stoly. Platíme pouze za jejich užívání a protože nejsme jejich majitelé, starat se o ně musejí jejich výrobci. Produkt má být navržen tak, aby bylo možné jej po čase rozebrat a materiál se dal znovu využít. Jedná se o zcela nový obchodní model. Je třeba přesvědčit výrobce k takovému typu navrhování, aby později bylo možné materiály ze 100 % opět využít. Budova se tak stává materiálovou bankou. Nedostatek nerostných surovin znamená velkou výzvu, kterou si již výrobci začínají uvědomovat. Obávají se zdražení surovin v budoucnu natolik, že už nebudou moci vyrábět. Společnost Philips například uvedla, že za deset let budou všechny lampy, které vyrobí, sloužit jako surovinová banka. Lidí na Zemi je čím dál více, suroviny docházejí a výrobci musí být inovativnější. Autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D., šéfredaktorka stavova@esb-magazin.cz Foto: Rau Architects, Česká rada pro šetrné budovy Vystudoval výtvarné umění na Alanus Universität v Bonnu a architekturu na RWTH Aachen Universität. Od roku 1990 pracuje jako architekt v Amsterodamu, kde v roce 1992 založil studio Rau Architects. Během let se vypracoval mezi přední odborníky v oblasti udržitelné architektury v Evropě. Projekty jeho ateliéru získaly řadu ocenění Thomas Rau se pravidelně umisťuje v první třicítce žebříčku top 100 nizozemských klíčových hráčů na poli udržitelnosti. V letošním roce v tomto hodnocení získal dokonce čtvrté místo; v loňském roce se umístil na 18. příčce. Pro Thomase Raua jsou současné nejmodernější technické poznatky pouhým výchozím bodem při návrhu jeho realizací. Ve spolupráci s firmou Boon Edam například vyvinul otáčivé dveře, které generují elektrickou energii. Sídlo nizozemské pobočky World Wide Fund for Nature (WWF) postavil jako CO 2 neutrální a energeticky téměř soběstačnou budovu. Pro vytápění budovy se využívá metabolické teplo z nájemníků pracujících v budově. V průčelí budovy hnízdí v budkách ptáci a pro rozšíření svého přirozeného prostředí mohou využít suterénní prostory také netopýři. Kancelářská budova Woopa v rámci projektu Le Carré de Soie ve francouzském Lyonu jde ještě o krok dál. Budova je CO 2 neutrální a energeticky aktivní vyrobí víc energie, než pro svoje fungování spotřebuje. Přebytek energie se dodává do veřejné sítě. Podobně je tomu u budovy Christiaan Huygens College v Eindhovenu, která se stala první CO 2 neutrální a energeticky aktivní školní budovou v Nizozemsku. Budova při svém provozu každoročně ušetří přibližně eur v nákladech na energii