Ústav geologie a pedologie

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav geologie a pedologie Návrh realizace geoturistické naučné stezky Diplomová práce 2009 Bc. Michal Bednář

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Návrh realizace geoturistické naučné stezky zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: Bc. Michal Bednář

3 Poděkování: Rád bych poděkoval mému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Aleši Bajerovi za trpělivost při četných konzultacích v průběhu psaní této práce. A také všem, kteří mi pomohli při shromažďování potřebných údajů.

4 Michal Bednář Návrh realizace geoturistické naučné stezky Abstrakt Tato diplomová práce na téma Návrh realizace geoturistické naučné stezky navazuje a částečně vychází z bakalářské práce, která se zabývala problematikou geoturistiky a její možnosti uplatnění na území Bystřicka a Nedvědicka. Na základě zjištěných informací z bakalářské práci je v této diplomové práci vytvořen návrh realizace geoturistické naučné stezky. Návrh kromě popisu lokalit a trasy také obsahuje další neměně důležité body návrhu realizace. Jako je způsob značení turistických tras, vybavení a technické řešení. Není zde také zapomenuto na navazující problematiku realizace tohoto projektu. A to možnosti financování, propagace a péče o geoturistickou naučnou stezku. Na závěr se řeší možné kladné i záporné důsledky a rizika realizace geoturistické naučné stezky v tomto regionu. Do příloh jsou zařazeny mapy stezek, návrh propagačního letáku a informačních tabulí, technické návrhy vybavení zájmových lokalit. Klíčová slova: naučná stezka, geoturistika, informační tabule, cyklotrasa, Michal Bednář The draft implementation geoturism nature trail Abstrakt This diploma work on the thesis Realization of a geoturism nature trail is a partial follow up of a bachelor work that was focused on the problems of geoturism in the area around Bystřicka a Nedvědicka. According to the information gathered in the bachelor work, this diploma works designs a geoturism nature trail. The plan contains the description of the locality and also other important features. For example the touristic marking, equipment and so on. the plan also contains the suggested financial founds, the propagation and maintanence of the nature trail. In the last chapters the influence on the whole area is discussed. Maps of the trails, a propagation leaflet and suggested information table are present in the appendix. Keywords: nature trail, geoturism, information boards, cycle,

5 Obsah 1 Úvod Cíl práce Literární přehled Metodika Vlastní práce Popis návrhu Cíl návrhu Cílové skupiny Výchozí stav Zásahy do výchozího stavu Značení Návrh trasy Pěší naučná stezka Cyklotrasa Technické řešení Propagace a reklama Časový harmonogram realizace projektu Financování Orientační rozpočet Způsoby financování SWOT Analýza Diskuze Závěr Summery Seznam použité literatury Přílohy

6 1 Úvod Z bakalářské práce bylo vybráno území s možností realizace naučné stezky, které leží na hranicích mikroregionu Bystřicko a Pernštejn. Jedná se o region, kde hlavním turistickým lákadlem je hrad Pernštejn. Cílem bylo přijít s něčím novým, neobvyklým a hlavně výjimečným. Zmiňované území patří mezi geologicky významné a může se chlubit bohatou historií těžby nerostných surovin. Na základě těchto aspektů vznikl nápad geoturistické naučné stezky. Geoturistika je forma cestovního ruchu, která udržuje a podporuje charakter navštívených lokality její životní prostředí, kulturu, estetiku, historické dědictví a kvalitu života jejich obyvatel. Během uplynulých desetiletí se značně zvýšila poptávka návštěvníků turistických tras po informacích a nenásilném vzdělávání. Tento trend odpovídá zvyšujícímu se nárůstu vznikajících naučných stezek Naučné stezky jsou zpravidla vyznačkované výchovně vzdělávací trasy vedené přírodně nebo kulturně pozoruhodnými prostory, na nichž jsou vybrány některé významné jevy a objekty, které jsou zvláště vysvětleny. Výklad na stanovených místech se podává zpravidla na informačních panelech nebo v průvodcovském textu, případně kombinací obou způsobů. Trend naučných stezek jde ruku v ruce s rozvojem cestovního ruchu. V dnešní době cestovní ruch představuje nejen u nás, ale i ve světě velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Svým objemem tržeb se řadí ve světě na třetí místo. Cestovní ruch dokáže nepochybně velkou měrou přispět k rozvoji daného místa, oblasti či regionu, tím, že napomáhá vzniku nových pracovních a podnikatelských příležitostí, zvyšuje životní úroveň obyvatelstva a přináší potřebné investice. Rozvoj regionu prostřednictvím cestovního ruchu vyžaduje také kvalitní materiálně-technickou základnu ubytovacích a stravovacích zařízení a související infrastrukturu (dopravní možnosti a doplňkové služby)

7 2 Cíl práce Na základě zjištěných informací v bakalářské práci je cílem této diplomové práce vytvořit návrh realizace geoturistické naučné stezky tak, aby se z návrhu stal realizovatelný projekt. Cílem návrhu je kromě popisu lokalit a trasy také obsahuje další neměně důležité body návrhu realizace. Jako je způsob značení turistických tras, vybavení a technické řešení. Není zde zapomenuto také na navazující problematiku realizace tohoto projektu. A to možnosti financování, propagace a péče o geoturistickou naučnou stezku. Na závěr se řeší možné kladné i záporné důsledky a rizika realizace geoturistické naučné stezky v tomto regionu. Projekt bude mít pozitivní dopad na cestovní ruch jednotlivých obcí mikroregionů. Realizace projektu by měla přispět ke zvýšení návštěvnosti oblasti, zlepšení prosperity místních obyvatel a podnikatelských subjektů, vzdělávání návštěvníků, k ochraně geologického dědictví, zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky (cykloturistika a pěší turistika) na cestovním ruchu v regionu. Projekt si klade mimo jiné za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o regionu mezi potenciálními návštěvníky. Jde o neziskový záměr s naučně výchovnou a ochrannou tématikou

8 3 Literární přehled Výsledek bakalářské práce s názvem: Možnosti uplatnění geoturismu na území mikroregionu Bystřicka a Nedvědicka Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou předpoklady území Bystřicka a Nedvědicka pro uplatnění v novém odvětví turistiky a to geoturismu. Byly vymezeny hranice území a shrnuty dostupné znalosti, jak z oblasti geografie, geologie, pedologie, hydrologie, klimatu a bioty, tak i dostupnost, zabezpečení v ubytování, stravování a informovanost v regionu. Na základě turistických aspektů splňující principy geoturismu byly vybrány vyhovující lokality a mohli by být tedy do budoucna zařazeny do oblasti zájmu tohoto odvětví turistiky. stručná charakteristika území Území se nenachází v severovýchodním cípu Českomoravské vysočiny. Bystřicko patří do kraje Vysočina a Žďárského okresu. Nedvědicko je již na severním okraji kraje Jihomoravského a okresu Brno venkov. Oblast je charakteristická mírně členitým reliéfem s hluboce zaříznutými údolími vodních toků, velmi strmými, pomístně skalnatými svahy a úzkou nivou. Geologický podklad půd tvoří především horniny krystalinika prvohorního stáří kyselého materiálu, s nedostatkem všech živin, která většinou omezuje hloubku půdního profilu. Pro území je typické střídání bioty třetího, čtvrtého a pátého vegetačního stupně Českomoravské vrchoviny. Potenciální vegetaci tvoří květnaté bučiny, v údolích dubohabrové háje a acidofilní doubravy. V převažujících kulturních smrčinách jsou dosud hojné menší celky bučin a suťových lesů, typická jsou travnatá lada. Povrch se celkově sklání od severu k jihu. Reliéf má převážně charakter členité vrchoviny s výškovým převýšením 220m. Převážná část území leží dle Quitta (1975)v oblasti mírně teplé MT3. V celém území se projevuje gradient, když s klesající výškou od severu k jihu klesají srážky a rostou teploty. Srážky jsou v území poměrně nízké, neboť bioregion leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Celková roční teplota se pohybuje kolem 7 C. V letních měsících kolem 20 C a v zimních okolo 4 C. Oblast leží ve srážkovém pásmu od 600 mm do 680 mm. Počet letních dnů se odhaduje na 20 40, počet mrazových dní Zázemí pro turisty Ubytování: Hodnocený region vykazuje relativně široké spektrum ubytovacích kapacit, ze kterého si mohou hosté vybrat podle svých preferencí a finanční situace. Někomu vyhovuje luxusní hotel, pension, levnější ubytovna, chata obklopená krásnou přírodou, soukromí domeček na vesnici nebo kemp. Velký podíl však tvoří hromadná ubytovací zařízení s nižší kvalitou (a - 9 -

9 tím i cenou), jež oceňují například školy v přírodě apod. Velký potenciál zde skýtá rozšíření nabídky venkovské turistiky a agroturistiky, neboť současná nabídka ubytování v soukromí a penzionů je orientována převážně ve venkovských oblastech. V oblasti podnikají i ubytovatelé, kteří si uvědomují potřebu odlišit své ubytovací zařízení a tím zaujmout hosty hledající netradiční ubytování. Jedná se zejména o zachování tradičních stylů objektů v původním duchu, využití moderního, ale velice vkusného zařízení a vybavení. Nedostatky: Nedostatečné je značení (navigace) k ubytovacím zařízením i jejich vlastní propagace, včetně webové. Nabídka ubytování v soukromí a některých tzv. hotelů a penzionů neodpovídá svou kvalitou požadavkům jenom mírně náročnější klientely. Zejména ubytovatelé v soukromí ve velkém počtu případů používají vybavení, které je ve špatném stavu a ukazuje na mnohaleté používání. Zdá se rovněž, že množství ubytovatelů nemá dostatek vlastních finančních prostředků na inovaci nebo rekonstrukci zařízení nebo o ni ani nemá zájem. Nabídka doprovodných služeb je nedostatečná a soustřeďuje se často na prosté ubytování. Z hlediska ekonomického přínosu pro oblast je zcela nezbytné rozšířit nabídku ubytování s vyšším standardem služeb, které by mohlo být nabídnuto zahraničním zákazníkům. S tímto souvisí i další problém a to je jazyková vybavenost jednotlivých poskytovatelů ubytovacích služeb, který představuje velký handicap s ohledem zahraniční návštěvníky. Stravování: Většina stravovacích zařízení se nachází ve větších obcích regionu. Na těchto místech je široká škála stravovacích zařízení jako hospůdky, restaurace, vinárny nebo bufety s rychlým občerstvením. V menších obcích je situace stravování poměrně složitější. Nenajdeme zde občerstvovací kiosky ani restaurace. Návštěvník je většinou odkázán a na zdejší hospůdku, kde jen v ojedinělých případech funguje teplá kuchyně. Ale v blízkosti většiny turisticky zajímavých míst se některý z uvedených typů občerstvení rozhodně nachází. Nedostatky: Nedostatečné je značení (navigace) k stravovacím zařízením i jejich vlastní propagace, včetně webové. Nabídka ubytování v soukromí a některých tzv. hotelů a penzionů neodpovídá svou kvalitou požadavkům jenom mírně náročnější klientely. Dalším problémem je jazyková vybavenost jednotlivých poskytovatelů stravovacích služeb, která představuje velký handicap s ohledem na zahraniční návštěvníky

10 Dostupnost: Územím regionu neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace což brání rychlejšímu hospodářskému rozvoji. Nejbližší dálniční napojení je ve Velkém Meziříčí, které je od Bystřice nad Pernštejnem vzdáleno asi 35 km. Hlavní komunikační tah regionu tvoří silnice první třídy I/19, která prochází regionem v západovýchodním směru. Po místních komunikacích III. třídy se návštěvník dostanete do blízkosti zájmových území, ale ve většině případu ten závěrečný úsek musíte dojít pěšky. Toto se týká i autobusové dopravy. Ta vás zaveze do většiny obcí, vesniček i osad regionu. Územím regionu prochází od jihu na sever jednokolejná železniční trať č. 251 z Tišnova do Žďáru nad Sázavou, která má ale pouze lokální charakter a navíc je na ni napojena malá část obcí. Bystřicko a Nedvědicko je protkáno jak pěšími turistickými stezkami, které spravuje Klub českých turistů, tak i cyklistickými trasami regionálního ale i nadregionálního významu. Regionem prochází jedna z nejvýznamnějších cyklostezek v naší republice, a to Pražská stezka, která vede z Brna do Prahy. Informovanost: Na území se nachází dvě informační centra a to v centrech obou mikroregionů v Bystřici nad Pernštejnem a Nedvědici. Ale většinu informací se návštěvník dozví na obecních úřadech, vývěskách, obecních informačních tabulí nebo na internetových stránkách mikroregionů. Jiné vyžití volného času v regionu: Město Bystřice nad Pernštejnem skýtá dobré podmínky pro sport (tenisové kurty, bazén, fotbalová, basketbalové, volejbalové hřiště, sportovní hala se squashem, bowlingem, kuželkami, horolezecká stěna, posilovna v zimě se v okolí zaplní lyžařské sjezdovky i upravené běžecké dráhy). A kulturní akce probíhají převážně ve větších centrech jako je město Bystřice nad Pernštejnem, Nedvědice, Dolní Rožínka, Westernového městečka Šikluv mlýn a někdy také na hradě Pernštejně. Na rozvoj geoturismu v regionu byly stanoveny následující principy: Krajina a příroda jako základní faktor rozvoje. Preference spíše kvalitativního než kvantitativního cestovního ruchu. Vytvoření, resp. zlepšení image oblasti jak uvnitř této oblasti, tak i navenek. Udržení si tradičních a získání nových cílových skupin návštěvníků a štamgastů. Prodlužování délky pobytu návštěvníků a častější návštěvy. Prodloužení sezóny. Podpora konkurenceschopnosti a inovační schopnosti podnikatelů v cestovním ruchu, především v oblasti infrastruktury a ve službách

11 Hodnocení území z hlediska možnosti uplatnění geoturismu Území Bystřícka a Nedvědicka má velký předpoklad pro to, aby se zde rozvinul cestovní ruch v odvětví geoturismu. Protože splňuje kritéria, kterých je za potřebí pro možnost uplatnění geoturismu nachází se na jeho území dostatek geologicky významných oblastí, která zahrnují konkrétní geologické dědictví je zde dobrá síť cest jak turistických pěších, cyklostezek, tak i silniční komunikace z hlediska stravování a ubytování je Bystřicko a Nedvědicko také na průměrné úrovni. Jak v kvalitě tak kvantitě. jiné turistické, kulturní i sportovní aktivity jsou dostačující zájem místních lidí o rozvoj regionu v cestovním ruchu je také patrný zdroje financí na otevření zajímavých lokalit a stezek jak z dotací místních firem, EU tak i státu by bylo možné získat. Z negativ: špatný stav některých lokalit nekvalitní nebo žádné značení a informovanost nedostačující nebo žádné vybavení lokalit (např. posezení, odpadkové koše, bezpečnostní zábradlí, orientační a naučné tabule, stojany na kola atd.) propagace regionu Hlavní priority geoturismu jsou, zlepšení prosperity místních lidí, propagace, vzdělávání včetně programů pro školy a muzejní výstavy. Kromě toho má podstatně přispívat k ochraně životního prostředí a ochraně geologického dědictví. A tyto priority jsou důležité pro rozvoj regionu. Dnešním trendem cestovního ruchu je příroda, krajina, ráz venkova, jeho kultura a tradice, památky. Rozmach ekoturistiky a agroturistiky ukazuje, že geoturismus je tím správným směrem. Oblast Bystřicka a Nedvědicka má geologicky významné lokality, turistické zázemí, snahu se rozvíjet, tedy potřebné atributy pro rozvoj geoturismu. Výběr lokalit pro realizaci návrhu geoturistické naučné stezky Z vhodných geoturistických lokalit, které byly detailně popsány v bakalářské práci bylo na základě několika turistických aspektů vybráno několik, které budou součástí pěší i cyklistické naučné stezky. Musí být zajímavá z hlediska geoturismu. Dále rozhodovala jejich geografická poloha spojená s dostupností, jak pro pěší, tak pro cyklo-turisty. Okolí těchto zastávek naučné stezky muselo splňovat stravovací, ubytovací i dopravní zabezpečení. A v neposlední řadě také atraktivnost bližšího okolí z důvodu nalákání potenciálních turistů i na jiná zajímavá místa

12 Z dvaceti dvou vhodných lokalit jsou součástí pěší a cyklistické geoturistické naučné stezky právě tyto lokality: Nedvědice (mramor) Nedvědice (rula) Hrad Pernštejn Pernštejn u Nedvědice (Fe skarn) Věžná (serpentinit) Věžná (pegmatit) Rožná Hradisko ( Li pegmatit) Dolní Rožínka (těžba uranu) Švařec Cumberg (polimetické historické ložisko) Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem (Stálá expozice:"uran na Vysočině") Vysoká skála (Štěpánov nad Svratkou) K těmto vybraným lokalitám přibilo ještě několik zajímavých míst, která jsou součástí pěší a cyklistické geoturistické naučné stezky

13 4 Metodika Výběr území Území bylo vybráno na základě výsledků bakalářské práce na téma Možnosti uplatnění geoturistiky na území Bystřicka a Nedvědicka. Touto studií bylo zjištěno, že území Bystřicka a Nedvědicka má geologicky významné lokality, turistické zázemí, snahu se rozvíjet, tedy potřebné atributy pro realizaci geoturistické naučné stezky. Prostudování literatury a jiných pramenů vztahujících se k dané problematice Je třeba vyhledat informace jak o regionu, tak o vybraných zájmových lokalitách. Vhodné je použít všechny možné dostupné prameny: literaturu, internet, mapové podklady apod. Terénní průzkum vybraného území Na vybrané lokalitě by měl být proveden terénní průzkum za účelem zjištění současného stavu dané lokality. Dále je třeba prozkoumat terén z hlediska optimalizace návrhu trasy naučné stezky. Trasu pěší stezky vést po lesních nebo polních cestách. Pohyb po veřejných komunikacích je možný, ale je méně žádoucí. Je nežádoucí pohybovat se po polích nebo chodit pod elektrickým vedením a ani ve vzdálenosti do 150 m od něj, ačkoli je to možné, není-li nezbytné. Návrh trasy stezky a umístění informačních tabulí na trase a náležitosti projektové dokumentace Metodika byla převzata z dokumentu: Doporučené zásady pro zřizování, značení a údržbu naučných stezek a pro zřizování bodových informačních panelů Cílem těchto zásad, které vznikly ve spolupráci Ministerstva životního prostředí (dále MŽP), Ministerstva pro místní rozvoj (dále MMR) a Klubu českých turistů (dále KČT), je sjednotit podmínky zřizování, značení a údržby naučných stezek (dále NS) a tam, kde pro jejich vytvoření nejsou potřebné podmínky, zavést umísťování bodových informačních panelů (dále BIP). Splnění kriterií těchto zásad je nutnou podmínkou pro získání dotací na zřízení a následnou údržbu NS a BIP z dotačních programů MŽP a MMR. Je rovněž nutnou podmínkou pro to, aby KČT převzal vyznačkování těchto NS včetně jeho průběžné údržby, jakož i zapojení BIP do sítě svých turistických značených tras. Uvedená ministerstva i KČT doporučují orgánům krajských samospráv a dalším subjektům, aby splněním těchto zásad rovněž podmínily poskytování svých dotací na tuto činnost v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 7. února 2001 č. 114: Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy

14 Článek 1 Charakteristika naučných stezek a bodových informačních panelů Naučné stezky jsou zpravidla vyznačkované výchovně vzdělávací trasy vedené přírodně nebo kulturně pozoruhodnými prostory, na nichž jsou vybrány některé významné jevy a objekty, které jsou zvláště vysvětleny. Výklad na stanovených místech se podává zpravidla na informačních panelech nebo v průvodcovském textu, případně kombinací obou způsobů. Pokud se vyskytnou jen ojedinělé významné jevy a objekty, které neumožňují účelné vytvoření naučné stezky, zřizují se u nich bodové informační panely. Pokud jsou umístěny mimo sídla, zajišťují přístup k nim zpravidla turistické značené trasy Klubu českých turistů (dále TZT). Za BIP lze považovat i informační tabule umístěné na kulturně nebo historicky cenných objektech (budovách) v městských památkových rezervacích nebo zónách. Článek 2 Projekt na zřízení naučné stezky nebo bodového informačního panelu Zřízení NS nebo BIP může navrhnout kterákoliv právnická nebo fyzická osoba (dále jen zřizovatel). Zřizovatel však musí vycházet z možnosti území a podmínek, stanovených zejména v územní plánovací dokumentaci nebo vyplývajících z územních rozhodnutí a nařízení a z územních plánovacích podkladů. Zřizovatel zpracuje projekt na zřízení NS nebo BIP, jehož součástí bude vedle tématického obsahu: úplná adresa zřizovatele NS nebo BIP průběh trasy nebo umístění BIP (zákres v mapě vhodného měřítka nebo v její kopii), způsob vyznačení naučné stezky nebo zapojení BIP do sítě TZT (viz čl. 3 a 4) vybavení naučné stezky informačními panely (u BIP odpadá), podmínky pro zabezpečení ekologicky udržitelného cestovního ruchu (s výjimkou NS nebo BIP v památkových rezervacích nebo zónách). Zřizovatel pak s KČT dohodne způsob vyznačení NS nebo zapojení BIP do sítě TZT a uzavře s ním na tuto činnost i na následnou údržbu značení smlouvu, která bude přiložena k projektu a bude pro případ realizace projektu obsahovat závazek zřizovatele průběžně udržovat vybavení naučných stezek informačními panely a její schůdnost nebo průběžně udržovat bodové informační panely. Zřizovatel je dále povinen předložit společně s projektem: souhlas vlastníků, nájemců či správců pozemků, po kterých má navrhovaná NS vést nebo na nichž má být umístěn BIP, vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody, vyjádření příslušného orgánu státní památkové péče v případě průchodu NS nebo umístění BIP v památkové rezervaci nebo památkové zóně nebo v případě, že NS nebo BIP

15 prezentují památkové a kulturní hodnoty na ostatním území. Článek 3 Vyznačení naučné stezky včetně následné údržby V případě uzavření smlouvy provede KČT vyznačení NS v terénu podle platných metodických pravidel KČT. Ta umožňují dva způsoby vyznačení, z nichž přednostně má být použit první: A. Pokud vede NS po stávajících trasách TZT, nebude vyznačkována zvláštní značkou NS, ale pro její sledování v terénu bude využito stávajícího turistického značení. O průběhu NS bude uživatel informován na všech rozcestích TZT zvláštními směrovkami (obr. 1), v jejichž hrotech bude pás nebo symbol TZT, po níž NS pokračuje. V případě, že se návrh průběhu NS zcela neshoduje s průběhem TZT, posoudí se při přípravě smlouvy mezi zřizovatelem a KČT možnost přizpůsobení průběhu NS průběhu TZT, případně možnost přeložení průběhu TZT na navrženou trasu NS za předpokladu, že to výrazněji nenaruší zásady stavby sítě TZT nebo jejich schůdnost. B. V případě, že trasa NS leží mimo stávající síť TZT, vyznačkuje se novou pásovou značkou nebo místní značkou nebo zvláštní značkou naučné stezky. Pokud křižuje jiné TZT, vybaví se v prvních dvou případech směrovkami naučné stezky podle bodu A, ve třetím případě běžnými směrovkami s uvedením názvu NS v záhlaví a symbolu NS v hrotu směrovky (obr. 2). Krátké NS (do délky cca 1 km) s plánkem jejich průběhu na informačních panelech zůstanou v tomto případě zpravidla bez směrovek. Značení NS, které KČT převezme do své správy na základě smlouvy se zřizovatelem, bude pravidelně udržovat v rámci plánu obnovy své sítě TZT. Článek 4 Zapojení bodových informačních panelů do sítě TZT Pokud nebude BIP umístěn přímo na trase TZT, ale v její bezprostřední blízkosti, provede KČT její přeložení kolem BIP v případě, že to výrazněji nenaruší zásady stavby sítě TZT nebo schůdnost trasy. Pokud to nebude možné, BIP nebude od nejbližší trasy vzdálen více než 1 km a pro příchod k němu bude možno nalézt vhodnou komunikaci (pěšinu), vytvoří KČT k BIP od nejbližší TZT významovou odbočku vybavenou směrovkou, jejíž text bude charakterizovat příslušný BIP a udávat vzdálenost k němu. Článek 5 Vybavení naučných stezek, zřizování BIP a údržba Vybavení NS (informační panely, průvodcovské texty, průvodcovské služby apod.) a schůdnost NS (lávky, haťové chodníky apod.) včetně příslušné údržby zajistí zřizovatel. Obdobně zajištění BIP a jejich údržby, případně i schůdnosti odbočky k němu je povinností zřizovatele

16 Pokud jsou součástí informačních panelů nebo průvodcovských textů mapy nebo plánky, je v případě, že NS vede po TZT, nezbytné do nich zakreslit průběh těchto TZT (i v nejbližším okolí NS). Podklady pro znázornění průběhu TZT poskytnou příslušné územní značkařské složky KČT. Článek 6 Závěrečná ustanovení Zákresy průběhu NS, které KČT na základě uzavřené smlouvy bude mít ve své péči, uveřejní ve svých turistických mapách i v mapách, na jejichž vydávání bude spolupracovat. Pokud dojde k širšímu uplatnění BIP, vytvoří pro jejich zákres do turistických map KČT zvláštní mapovou značku. Tyto zásady se nevztahují na zřizování BIP, které nevyžadují zapojení do sítě TZT. Ministerstva a KČT zajistí předání těchto zásad všem svým orgánům, organizacím a složkám, jichž se týkají. V Praze dne Konstrukční zpracování informačních tabulí a ostatních zařízení Architektonické řešení jednotlivých částí bude podřízeno charakteru prostředí, ve kterém bude naučná stezka umístěna. Konstrukce všech zařízení by měla odpovídat svému účelu. Při návrhu konstrukce by se měla brát v potaz odolnost zařízení proti přírodním podmínkám a vandalismu. Informační tabule by se měly skládat z dřevěné desky, střechy, nosné konstrukce, která bude zapuštění do země. Střecha by měla být jednoduchá a měla by být umístěna nad dřevěnou deskou tak, aby nezakrývala text. Dřevěná deska by měla být umístěna v takové výšce, aby se text na ní dobře četl jak dětem, tak dospělým lidem. Text a grafika informačních tabulí Značení stezky bude dále doplněno samostatně stojícími informačními tabulemi. Tyto tabule mají naučný charakter a formou vzdělávacích textů, fotografií a ilustrací poskytují turistům poznatky o přírodních, vlastivědných či historických zajímavostech v okolí. Informační panely jsou bezesporu nejviditelnější částí naučné stezky. Jejich prostřednictvím autoři stezky komunikují s návštěvníkem a snaží se ho zaujmout. Jaké by měl mít takový informační panel funkce a jak by měl vypadat? Zorientovat Abychom návštěvníkovi usnadnili orientaci v terénu a na trase stezky, měl by každý panel na zastávce naučné stezky obsahovat následující: název naučné stezky (uvedený zřetelně v záhlaví), pořadové číslo a název zastávky (uvedené jako podtitul),

17 plánek stezky s vyznačením trasy a umístění zastávky, u níž návštěvník právě stojí (na úvodním panelu by měl být podrobnější a větší plánek, na každém dalším panelu stačí menší, schematičtější). co všechno mohou podnikat, jak se dostanou do zajímavých lokalit a kde jsou důležitá zařízení, jako jsou záchodky, občerstvení, restaurace, železniční nebo autobusové zastávky, pošta atd jak dlouho bude aktivita trvat nebo kolik kilometrů mají ujít upozornit na bezpečnostní rizika a na lokality, kterým by se měli vyhnout Informovat informovat nejen o lokalitě, ale i o širším okolí navazovat i na jinou problematiku než je účelem naučné stezky informace by měly být lehce pochopitelné a ne moc odborně podrobné nejde pouze o sdělování faktů, ale cílem je předat návštěvníkům nové myšlenky a způsoby nahlížení a hodnocení konkrétního místa Pobavit zaujmout návštěvníka a vzbudit v něm nadšení a zábavu neznamená to, že by informace měly být povrchní text doplňovat zajímavými fotografiemi nebo ilustracemi Propagace každý, kdo do tabulí investuje peníze, chce, aby se o jeho zájmu vědělo a aby se vědělo, že konkrétní lokalitu podporuje nebo o ni pečuje je třeba ale postupovat citlivě, aby nebyl z tabule reklamní poutač Ovlivňovat chování používání informačních tabulí je často považováno za ovlivňování chování lidí lidé mohou být povzbuzováni, aby lokality navštívili, nebo mohou být odrazování od návštěvy jiných míst, například citlivých oblastí přírodní rezervace Zákazové piktogramy soubor zákazových piktogramů bývá zpravidla součástí uvítací tabule nebo na informačních tabulích jednotlivých zastavení naučných stezek jednotlivé piktogramy informují návštěvníka o činnosti, kterou je zakázáno provádět Vzhled a forma textu na informačních panelech Potřeba pamatovat, že většina návštěvníků přijíždí ve svém volném čase a ne proto, aby něco nutně studovali. Hlavní publikum tvoří lidé, kteří přijíždějí příjemně strávit část svého volného času. Je třeba dát pozor na úroveň sdělení. V žádném případě by neměl poučovat. Nepatří sem nezáživné bloky textu převzaté z odborné encyklopedie nebo vysokoškolských skript. Cílem naučné stezky by neměla být úporná snaha sdělit návštěvníkovi úplně všechno a zahltit jej údaji, které při letmém čtení není ani schopen plně vnímat, natož vstřebat. Text by měl naopak klást důraz na interakci, kontakt, komunikaci s návštěvníkem, nevtíravě se v něm snažit vzbudit zájem o danou

18 problematiku. Měl by být: co nejkratší tedy zbavený zbytečných přívlastků, složitých souvětí, bezvýznamných výplňových vět; mluvit hned k věci, vyhnout se zdlouhavému blábolení a obšírným popisům, text musí být dobře čitelný, vhodná výška písmen je nejméně 8 mm schematicky strukturovaný tedy rozčleněn tak, aby se v něm návštěvník dokázal rychle zorientovat (tj. např. zřetelně vyznačit nadpisy různých úrovní, dlouhé špalky textu rozčlenit mezi nadpisy, používat odrážkové seznamy, klíčové údaje graficky zvýrazňovat), rozdělit jej do bloků nebo odstavců přibližně o 50 slovech srozumitelný tj. bez cizích slov (pokud nejsou zároveň ihned vysvětlena), latinských názvů (pokud není např. zajímavou formou vysvětlen jejich původ), novotvarů, neobvyklých slov, běžných slov v neobvyklém významu, žargonu specifického pro daný obor apod., pravopisně, stylisticky a typograficky správný tj. bez pravopisných chyb, překlepů apod. nedostatečný kontrast barev textu a pozadí protože panely časem vyblednou, je lépe se vyhnout experimentům např. bílého textu na šedém pozadí apod. Nejvhodnější je kombinace černé na bílém nebo jiných kontrastních barev, dostatečně velkým a čitelným písmem, vzorek na pozadí textu souvisí s předchozím bodem. Na pozadí textu (jako tapeta) nepatří sebejemnější barevné vzorky, zesvětlené fotografie, výřezy z katastrálních map apod. Vypadají sice efektně, ale většinou brání v pohodlném čtení a jsou zbytečné, bez informační hodnoty obrázky Za obecně nejvhodnější informační panely s minimem textu a s převahou fotografií a obrázků. Jsou na pohled poutavé, a přístupné nejširšímu spektru návštěvníků (dětem i dospělým). Pro představení fauny a flóry jsou nejvhodnější kvalitní fotografie, nejlépe pořízené přímo v konkrétní lokalitě, nebo velmi kvalitní kresby. Jsou-li součástí textu nějaké grafy, musejí být co nejjednodušší a jasně pochopitelné

19 Propagace a reklama Při tvorbě propagačního programu je nutné určit cílovou skupinu, na kterou se bude zaměřovat, image tvořící naučnou stezku, poslání propagačního materiálu, částku ochotnou uvolnit na propagaci a reklamu, informaci k odeslání a médium použita k přenesení propagační zprávy. V případě návrhu textu a grafiky propagačního materiálu postupovat obdobně jako při návrhu informační tabule. Výpočet nákladů na realizaci a časového harmonogramu realizace Jednotlivé položky rozpočtu podrobně popsat v části technické řešení projektu. Dle množství použitého materiálu a potřebné práce vytvořit přibližnou kalkulaci nákladů na realizaci navrhované stezky. Ceny zjistit průzkumem trhu. Jednotlivé kalkulace nákladů výrobku uceleně uvést v konečném rozpočtu. Rozdělit celkový harmonogram na předinvestiční, investiční, provozní fázi. Jednotlivé fáze popsat a vytvořit přehlednou tabulku s úkony a měsíci popisující časový harmonogram. Financování Hledat finanční zdroje z dotačních titulů, vlastních zdrojů a ze sponzoringu. V případě využití dotačních zdrojů je nutné projekt zařadit do správného dotačního titulu, příslušné prioritní osy a oblasti podpory. Při výběru sponzora klást důraz na dobré jméno společnosti, regionální umístění a její zaměření, které by mělo být v souladu s projektem

20 5 Vlastní práce 5.1 Popis návrhu Návrh obsahuje pěší a cyklistickou variantu geoturistické naučné stezky. Kromě popisu lokalit a trasy také obsahuje další neměně důležité body návrhu realizace. Jako je způsob značení turistických tras, vybavení a technické řešení. Není zde zapomenuto také na navazující problematiku realizace tohoto projektu. A to možnosti financování, propagace a péče o geoturistickou naučnou stezku. Výběr trasy a zastávek naučné stezky byl zvolen na základě několika turistických aspektů. Musí být zajímavá z hlediska geoturismu. Dále rozhodovala jejich geografická poloha spojená s dostupností, jak pro pěší, tak pro cyklo-turisty. Okolí těchto zastávek naučné stezky muselo splňovat stravovací, ubytovací i dopravní zabezpečení. A v neposlední řadě také atraktivnost bližšího okolí z důvodu nalákání potenciálních turistů i na jiná zajímavá místa Cíl návrhu Pokud na základě návrhu vznikne realizovatelný projekt, měl by mít zejména pozitivní dopad na cestovní ruch jednotlivých obcí mikroregionů včetně partnerů mikroregionů. Realizace návrhu by měla přispět ke zvýšení návštěvnosti oblasti, zlepšení prosperity místních obyvatel a podnikatelských subjektů, vzdělávání návštěvníků, k ochraně geologického dědictví, zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky (cykloturistika a pěší turistika) na cestovním ruchu v regionu. Návrh si klade mimo jiné za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o regionu mezi potenciálními návštěvníky. Jde o neziskový záměr s naučnou výchovnou a ochrannou tématikou. Provozní náklady budou muset být hrazeny z prostředků obcí a z prostředků sponzorů subjektů, kteří budou příjemci nepřímých přínosů naučné stezky nebo z dotací. Místo realizace Místem realizace návrhu bylo vybráno území mikroregionu Bystřicko a Pernštejn. NUTS II: Jihovýchod NUTS III: Jihomoravský kraj Kraj Vysočina NUTS IV: Brno venkov CZ 0643 Ždář nad Sázavou CZ 0635 Turistická trasa leží na hranicích území mikroregionů Bystřicko a Pernštejn Realizace návrhu geoturistické naučné stezky bude svěřena pod záštitu některé z obcí v okolí trasy nebo pod mikroregion Bystřicko či mikroregion Pernštejn. Takovýto návrh bude mít větší šanci na uskutečnění a zároveň bude zvyšovat návštěvnickou atraktivitu těchto začleněných subjektů

21 5.1.2 Cílové skupiny Tato kapitola popisuje všechny relevantní beneficienty návrhu geoturistické naučné stezky, kterým budou z realizace plynout přínosy. K hlavním cílovým skupinám patří zejména turisté přijíždějící do mikroregionu, jednotlivé obce mikroregionu a místní podnikatelé, poskytující služby v oblasti cestovního ruchu. Návštěvníci mikroregionu Realizovaný návrh bude mít největší pozitivní dopad na příchozí návštěvníky mikroregionu, kteří navštěvují v současné době tento mikroregion za účelem poznání kulturních a přírodních zajímavostí oblasti. Díky vzniklým internetovým stránkám budou mít možnost získat informace o naučné stezce i turisté žijící mimo mikroregiony. K lepší orientaci na stezce přispějí informační tabule, které budou umístěny na jednotlivých zastávkách. Tento informační systém bude podpořen informačním centrem, který kromě již funkčních v Bystřici nad Pernštejnem, Nedvědici vznikne i v obci Rožná. Informační centra umožní návštěvníkům v kteroukoliv dobu zjistit si informace o lokalitě, ubytovaní či stravování. Dále budou přes členské obce a jejich partnery distribuovány informační materiály. Mikroregiony, obce mikroregionú Realizace návrhu ovlivní nejen jednotlivé obce na trase, ale i celé mikroregiony. Zvýšená propagace a příliv turistů bude mít pozitivní vliv na ekonomický růst oblasti. Díky tomu dojde k rozvoji nabízených služeb v oblasti cestovního ruchu a následně ke snižování nezaměstnanosti. Rozvoj cestovního ruchu bude dále pozitivně ovlivňovat ekonomický vývoj jednotlivých členských obcí svazku i celých mikroregionů. V zájmu ochrany přírodního bohatství se bude muset věnovat zvýšená pozornost pohybu návštěvníku v přírodě a po trasách turistických cest apod., aby nedocházelo ke škodám na přírodním bohatství a vzniku lokálních skládek odpadů, v důsledku zvýšeného turizmu. Podnikatelský sektor Úspěšná realizace návrhu přispěje také k rozvoji podnikání v oblasti cestovního ruchu na území mikroregionů. Jedná se zejména o poskytovatele ubytovacích, stravovacích a dalších služeb pro turisty. Ze zvýšeného turismu by mohli vytěžit podnikatelé, kteří se rozhodnou podnikat ve službách, které jsou v mikroregionech nedostatečné, a to zejména půjčovny a servisy sportovního vybavení, zejména pak cykloservisy. Zvýšený zájem turistů o mikroregiony bude vytvářet zvýšené nároky na kvalitu poskytovaných služeb, což bude významnou příležitostí pro místní podnikatele. Vybraní poskytovatelé služeb v cestovním ruchu budou využiti také při distribuci propagačních materiálů. Díky tomu dojde k propagaci mikroregionu jako celku

22 5.1.3 Výchozí stav pěší Většina zájmových lokalit byla po skončení těžby ponechána samovolnému vývoji, a proto jejich dostupnost je velice ztížená. Horní okraje lomů nejsou zabezpečeny proti sesuvu a neobsahují žádná výstražná upozornění. Převážná část trasy vede po existujících polních, lesních, silničních cestách a po lesních pěšinách, které nejsou značeny. Schůdnost některých lesních pěšin je pro budoucí turistické návštěvníky velmi obtížná až nebezpečná. Na trase se nachází dva přechody přes potok, které nejsou opatřeny mostkem. Na lokalitách i na trase je potřeba udělat ještě spoustu terénních a lesnických. cyklotrasa Cyklotrasa vede po několika již značených trasách, z toho důvodu je navrhnuté značení pouze při odbočkách Zásahy do výchozího stavu pěší Celá pěší trasa stezky není žádným způsobem značená. Je nutné provést pásové značení a na křižovatkách a nepřehledných místech provést směrové značení. Na místech, kde vede lesní pěšinou, je nutné tuto pěšinu upravit nebo vybudovat. Na těchto úsecích dojde ke zpevnění rozšíření a na několika místech v prudkém stoupání budou vybudovány schůdky z dřevěné kulatiny. Na dvou přechodech přes potok budou postaveny dřevěné mostky. Většina lokalit nepotřebuje příliš úprav. Jednalo by se pouze o prořezávku dřevin bránící v dostupnosti a výhledu. Terénní úpravy na většině míst budou malého významu. Vybavení lokalit bude tvořit informační tabule, dřevěné odpočívadlo, odpadkový koš a v případech cyklistické dostupnosti stojany na kola. cyklotrasa U cyklotrasy žádná úprava cest není nutná. V některých úsecích se doplní značení. Trasu nebudou doprovázet informační tabule. Zdrojem informací bude informační leták nebo informační tabule jednotlivých obcí. Ve většině obcí se nachází nějaké posezení i stojan na kola. V případech, kde by tak nebylo, tak by proběhla instalace odpočívadla, stojanu na kola a odpadkového koše dle návrhu

23 5.2 Značení Pěší naučná stezka Značená naučná stezka bývá vyznačena značkami tvořenými bílým čtvercem cm, který je protnut úhlopříčným zeleným pruhem o šíři 3 cm z levého horního rohu do pravého dolního rohu. Značka může být doplněna oranžovým číslem stanoviště. Tentýž číselný odkaz je pak uváděn v tištěném průvodci naučné stezky. Obr.č.1:značka naučné stezky Pokud daným územím již nějaká jiná turistická značka vede, je vhodné vést naučnou stezku po ní a speciální značení nevytvářet. V tom případě je však nutné návštěvníka jasně upozornit (na informačním panelu, v průvodci apod.), po které značené cestě vede, a kde přesně na ní naučná stezka začíná a končí. Cyklotrasy, cyklostezky, cykloznačení Všechny prvky cyklistického značení mají žlutou podkladovou barvu. To platí jak pro cyklotrasy, tak i pro cykloturistické trasy, které jsou někdy označovány jako cyklostezky. Cyklotrasy Cyklotrasy vedou po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích se silničním (zpevněným) povrchem. Ke značení jsou používány dopravní značky zavedené v České republice vyhláškou č. 30/2001 Sb.Používají se tři základní cykloznačky: Směrová tabule (IS 19) Směrové tabule jsou umístěny na hlavních východištích a křižovatkách cyklotras. Uvedeny jsou i údaje o názvech a kilometrových vzdálenostech dalších cílů na trase. Obr.č.2: IS 19d Směrová tabule Návěst před křižovatkou (IS 20) Návěst před křižovatkou se užívá na orientačně složitých úsecích či křižovatkách. Obr.č.3: IS 20 Návěst před křižovatkou

24 Směrová tabulka (IS 21) Žluté směrové tabulky o obrysovém rozměru 200 x 300 mm s černým piktogramem kola číslem cyklotrasy v záhlaví. Místo šipek se používá směrových tabulek s černou šipkou v příslušném směru. Obr.č.4: IS 21 Směrová tabulka Na všech najdeme symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklostezky. Všechny cykloznačky nalezneme na zvláštních sloupcích, lampách nebo instalované pod běžnými silničními dopravními značkami. Cykloturistické trasy Cykloturistické trasy vedou většinou přírodním terénem po polních či lesních cestách. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14 x 14 cm (jsou tedy větší než pásové turistické značky pro pěší), které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý. Mohou být také doplněny na šipku. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských, jen základní barva je žlutá a značky jsou přibližně jednou tak velké, aby byly pro cyklisty lépe viditelné. Obr.č.5:Pásová značka Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti směrovkám pro pěší mají opět žlutý podklad a obsahují jen dvě řádky textu. V záhlaví je uvedeno, že se jedná o cyklotrasu KČT. Obr.č.6: Pásová šipka Jak nejlépe značit naučnou stezku Obr.č.7: Směrovka cyklotrasy Naučná stezka může být sebezajímavější, může vést sebeatraktivnější lokalitou, ale pokud je špatně značena a návštěvníci na ní bloudí, je její přínos sporný. Umístění značek na trase Tak, aby byly již z dálky a za všech okolností viditelné. Pokud značení provádíme v zimě nebo na jaře, počítejme s tím, že v jiných obdobích roku může být zakryto vzrostlou vegetací křovinami apod. Stezka by měla být vyznačena obousměrně, ne pouze od výchozího místa ke konečnému. Návštěvníci ji mohou jít např. z důvodu lepšího dopravního spojení obráceně

25 Důležité je rovněž zvolit správný typ barvy několikrát jsme zažili, že bylo značení zcela nové naučné stezky již po dvou měsících od jejího otevření omoklé a nevýrazné! Značení na křižovatkách a rozcestích Problémem mnoha naučných stezek je, že rovné úseky bez odboček bývají mnohdy značeny až přespříliš, zatímco v okolí křižovatek a rozcestí jakékoli značení chybí. Rozcestí jsou přitom největším úskalím na trase stezky, místem, kde může návštěvník nejsnáze ztratit správný směr. Je jim proto třeba z hlediska značení věnovat největší pozornost Zaprvé je nutno jasně vyznačit směrovku, která jednoznačně určí, kudy dál stezka pokračuje. Následující značka na odbočce musí být již z křižovatky bez problémů viditelná. Obvykle se doplňuje ještě jednou značkou bezprostředně za ní, tzv. potvrzovací. Rovněž ta musí být již z křižovatky viditelná. Značkami rozhodně nešetříme v místech, kde naučná stezka opouští hlavní cestu a odbočuje na pěšinu nižší kategorie. Zde musí být opět jednak jasně patrný ukazatel, tak již z hlavní cesty viditelné první značky na odbočce (zde je to obzvlášť důležité, protože po hlavní cestě má člověk tendenci jít a značení tolik nesledovat, a odbočku snadno minout). Totéž musí být provedeno i v opačném směru, tedy při výstupu cesty nižší kategorie na hlavní cestu. Rozhodně nepodceňujme značení v ulicích města. Platí pro ně naprosto stejná pravidla. Pokud vzhledem k terénu není kde značit (např. na polní cestě bez stromů apod.), používá se tzv. značkařských kolíků trubky zatlučené do země, přiměřené výšky, s příslušnou, klidně zvětšenou značkou. Pokud ani to není možné, je třeba na posledním místě, kde to možné je, stručně shrnout trasu až k místu, kde se značení znovu objeví (možno nákresem situace, krátkým slovním popisem). První značka za neznačeným úsekem by měla být mnohem větší než obvykle, aby byla i zdaleka dobře viditelná říká se jí volavka. Nejlepším řešením je svěřit vyznačení naučné stezky organizaci, která má v tomto oboru již více jak stoleté zkušenosti, tedy Klubu českých turistů. Díky tomu se naučná stezka stane součástí stávající sítě turistických značených cest, a její značení bude pravidelně obnovováno. Obnova značení: Turistické trasy se v pravidelných tříletých cyklech obnovují, to znamená že na určené trase značkařská skupina (obvykle dvojice) opraví všechny značky - obnoví jejich barvu, na stromech značku případně zkrátí a upraví do správného tvaru pomocí khaki barvy. Větve, které značku zakrývají, se musí odstranit. Některé značky se musí zatřít a namalovat na jiný objekt, vše záleží na situaci v terénu, kterou musí značkař posoudit a rozhodnout se dle značkařských pravidel. Trasy se obnovují pravidelně po třech letech. Náklad na obnovu 1 km značení je cca 300 Kč. Za jednu hodinu je průměrně možno obnovit 1,5 km

26 5.3 Návrh trasy Pěší naučná stezka Naučná stezka je charakterizována motem: Nahlédnutí do zákoutí krajiny poznamenané bývalou těžbou. Podstatou je zprostředkovat návštěvníkům pohled jak se do krajiny začleňují území, které byly ovlivněny těžbou. Ale nejen to, dozví se i spoustu zajímavých informací o místní přírodě, historii a zároveň je zavede na místa s atraktivními výhledy na okolní krajinu. Začátek stezky je informační cedule na nádraží v Nedvědici. Trasa pokračuje na zastávku s názvem Nedvědické lomy, která se nachází se na okraji obce Nedvědice. Dále následují zastávky vyhlídka Maria Laube, Pernštejnské lomy, lokalita Věžná, vyhlídkové místo Zadní končiny, Rožná- Hradisko, Rožná-vyhlídka na uranové doly. Celková délka naučné stezky je 13 km a prochází katastrálním územím Nedvědice, Pernštejn, Věžná, Střítež, Jabloňov a Rožná. Nejnižším bodem trasy je zastávka Nedvědické lomy v 350 m.n.m. a nejvýše položené místo je konečná zastávka Rožnávyhlídka na uranové doly v 523 m.n.m. Převýšení tedy činí 173 m. Terén trasy naučné stezky Tabulka č.1: Zastoupení druhu terénu na trase druh terénu vzdálenost % zastoupení na trase silniční komunikace III. třídy 0,84 km 7,70% lesní nebo polní cesty 10,3 km 79,20% lesní pěšiny 1,86 km 14,30% Obtížnost trasy úzce souvisí s terénem cest po kterých stezka vede a s náhlým stoupáním nebo nebezpečným klesáním. Tabulka č. 2: Náročnost trasy Stupně obtížnosti vzdálenost zastoupení na trase lehká 0,84 km 7,70% středně těžká 9,36 km 70,8% těžká 2,80 km 21,5% Trasa stezky: První zastávka: Nedvědice Tato úvodní zastávka se nachází na železniční stanici v Nedvědici. Toto místo bylo strategicky vybráno na základě předpokládané akumulaci návštěvníků přijíždějících

27 vlakem, parkovacími možnostmi a občerstvovacími zařízeními. U budovy nádraží bude instalována uvítací informační tabule. Úsek mezi železniční stanicí Nedvědice a nedvědickými lomy Trasa vede podél kolejí po betonovém chodníku, který se dále napojuje na chodník podél silniční komunikace a na autobusové zastávce trasa odbočuje na zpevněnou cestu směrem do lesního komplexu zvaného Žleby, kde se nachází nedvědické lomy. Druhá zastávka: Nedvědické lomy mramorový lom Ze tří dříve těžených lomů na mramor na svazích západně od obce Nedvědice je dnes pro exkurzní účely vhodný pouze opuštěný a zčásti zavezený lom pří silnici Nedvědice Pernštejn. Lokalita je přístupná po úzké asfaltové vozovce dlouhé asi 300 m, odbočující napravo ze silnice Brno Rožná, asi 100 m za přejezdem železnice Nedvědice Rožná. Lokalita je v lesním žlebu asi 200 m za severní lomovou stěnou. Mramorový lom v Nedvědici je významným nalezištěm nerostů typických pro kontaktně a regionálně metamorfované vápence a skarny. V lomu na bílý mramor se dnes vyskytují metamorfované minerály jen sporadicky. Bohaté naleziště mramoru a vzorků kontaktních mineralizací ve skarnu, včetně tzv. modrého mramoru, se nachází nad lomem vlevo v lese v malém zasunutém lůmku. Čočkovité těleso mramoru (tzv. nedvědické mramory) zde tvoří asi 2 km dlouhé a až 30 m mocné obloukovité protáhlé těleso, často porušené příčnou tektonikou. Mramory jsou uloženy v ortorulách (svorových rurlách, v nadloží bývají zastoupeny pyroxenické ruly). (J. Zimák et al., 1997) Vlastnické práva: celá lokalita se nachází na části parcely číslo 669/2. Výměra: m 3 Způsob využití: neplodná půda Druh pozemku: ostatní plocha Vlastnické právo: Městys Nedvědice Dnešní stav tohoto velice významného historického mramorového lomu je poznamenán negativním využíváním jako skládky sutě a odpadu ze stavenišť přilehlé obce Nedvědice. V nedávné době zde bylo skladování stavební sutě zmařeno výstavbou plotu a uzamčené brány při vjezdu do lomu. Část stavební sutě již byla odtěžena, ale vzhledový dojem stále kazí několik dodnes zapomenutých hromad odpadu. Příkré svahy jsou vegetací částečně nedotčeny, zato mírné sesuté násypy jsou již zcela zarostlé. Na základě tohoto aktuálního stavu by bylo vhodné provést rekultivaci lomu z důvodu neadekvátního stavu zastávky naučné stezky. Rekultivace Toto řešení rekultivace má za úkol začlenit území do krajiny a uvést ho do takového stavu, aby zde mohl fungovat soběstačný ekosystém, aby území působilo estetickým

28 vzhledovým dojmem a zbezpečnit okrajové hřebeny lomu. Limity z pohledu ochrany přírody, případně legislativy Na území není žádný chráněný druh živočicha ani rostliny. Lze všeobecně konstatovat, že rekultivace by jen přírodě prospěla. Ať už z důvodů zvýšení biodiverzity jak živočišné a rostlinné složky, tak i vzhledového obohacení prostředí. Po této rekultivaci by se tento významný historický lom mohl stát zastávkou turistů na cestě k dominantě okolí hradu Pernštejna. Potenciální konfliktní body a jejich řešení Vlastníkem území je Městys Nedvědice a proto se předpokládá, že by žádné problémy z hlediska vlastnictví neměly nastat. Městys Nedvědice by takovémuto řešení byla určitě nakloněna. Jiné konfliktní body nejsou známy Popis rekultivačních prací Zajistit lomovou stěnu a zbavit ji náletu neautochtonní vegetace a ponechat ji přirozené sukcesi. Pomoci těžké techniky odtěžit a odvést nepůvodní zeminu, suť a stavební odpad. Do přirozeného reliéfu dna lomu citlivě začlenit nově vytěžené mramorové kamenné prvky. Kombinace zídek a půlkruhového amfiteátru nad vydlážděnou plochou vytváří vzácně harmonický dojem s okolními, přirozeně zarůstajícími lomovými stěnami. Dále vytvořit pěšinu s dřevěným zábradlím, která povede k horním okrajům lomu, a tyto hrany lomu budou obehnány také zábradlím. Další pěšina povede k malému zasunutému lůmku vlevo v lese. Kde jsou bohaté naleziště mramoru a vzorků kontaktních mineralizací ve skarnu, včetně tzv. modrého mramoru. V těsné blízkosti intravilánu obce Nedvědice tak vznikla zajímavá plocha využitelná pro různé typy společenských aktivit pod širým nebem. Doporučuji dořešit ve spolupráci s obcí možnost odkládání odpadků, které by byly likvidovány v rámci svozu komunálního odpadu v obci a možnost vhodnými terénními úpravami (např. umístěním velkých kamenů) úplně znemožnit vjezd automobilů do prostoru lomu a tím zamezit možné tvorbě černých skládek. Předpokládané zdroje financování Financování ze strany obce Díky rekultivaci dojde k turistickému využití objektu. Jak z hlediska konání akcí pod širým nebem nebo zastávka na turistické trase na hrad Pernštejn, který byl zdoben mramorem právě z tohoto lomu. Program péče o krajinu Který má za cíl podporu dosažení optimálního stavu přírodního a krajinného prostředí. Jde především o odstraňování starých zátěží devastací, údržbu a obnovování přírodních prvků