V Olomouckém kraji jsem doma. A vždycky budu!

Transkript

1 V Olomouckém kraji jsem doma. A vždycky budu! Téma: Návrat do budoucnosti aneb Jak ICT změní svět za následujících 10 let? Autoři: Patrik Pluhař, Lukáš Mora, Michal Richter, 3. B Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Přerov, Bartošova 24

2 ICT neboli informační a komunikační technologie jsou jedním z nejnovějších, nejprogresivnějších a hlavně nejperspektivnější odvětví vědy a taktéž se dají považovat za jakýsi symbol lidského pokroku ve 21. století. Zjednodušeně a snad i s nadsázkou by se dalo říci, že nejlepší je ten, kdo má nejmodernější program. Je to nezastavitelná a nezkrotná mašina řítící se neuvěřitelnou rychlostí. A to jsme teprve na začátku. Ještě nám ani zdaleka neukázala svůj plný potenciál, který je takřka nekonečný. Jak se ICT a svět budou vyvíjet dál? Je možné, aby se tento vývoj nikdy nezastavil? Jsou opravdu hranice pokroku v této oblasti nekonečné? Pojďme se společně podívat do budoucnosti! Píše se rok 2026 a svět na první pohled vypadá zcela jinak, než jak jej známe dnes. Jistě, žádné sci-fi, koneckonců je to jen deset let, nicméně deset let v ICT znamená totéž, co bylo v minulosti půl milénia. Auta jezdí nezvykle hladce, plynule a zdá se, jakoby všichni řidiči byli trénovaní profesionálové. To proto, že řidič je ve skutečnosti jen jeden, a tím je program vyvinutý IT firmou, která se díky svému objevu stala jednou z nejbohatších. Díky vzájemné komunikaci všech vozů na silnicích je pravděpodobnost havárie téměř nulová, a když už k ní dojde, skoro vždy za ni může člověk (chodci, cyklisté aj.). Nad touto zdánlivou bezpečností se však vznáší temná hrozba hackerských a kyberteroristických útoků. Jeden pomatenec může z běžného laptopu způsobit havárii obrovských rozměrů. Stále však platí zákon, že v autě za volantem musí sedět osoba určitého věku s platným řidičským průkazem, která může v případě nouze převzít ruční ovládání vozidla. Jak si však může počínat člověk, který řídil pouze pár hodin v autoškole? První chytrá auta již byla vynalezena. Průkopníkem v této oblasti je zejména společnost Google, také již proběhlo rozsáhlé testování. V rámci toho bylo v roce 2015 vypuštěno na kalifornské silnice 48 chytrých automobilů, z nichž pouze 4 byly účastníkem dopravní nehody, u kterých následné vyšetřování prokázalo, že na vině byli řidiči druhých vozidel! Mnoho klasických aut bylo nahrazeno auty létajícími, a zejména ve velkoměstech již funguje flight-carová doprava, která zdánlivě usnadňuje cestování, ale také jej činí velmi nebezpečným, protože zatím nebyla vymyšlena bezchybná pravidla a zákony, které by zamezily dopravním nehodám, a počítačové programy používané v klasických autech mnohdy nestačí. Právě snaha vyvinout takový program, který by ovládal i flight-carovou dopravu, je jedna z největších výzev a priorit mnohých vědců i úřadů. Změny přinesla také letadlová a dálková doprava. Pro cestování po pevnině na velké vzdálenosti ubylo letadel, a naopak se vyvinula nová technologie, tzv. potrubní pošta, kterou představil vědec Elon Musk již v roce 2013, a i přes počáteční nedůvěru se jeho vize skutečně stala realitou. Ve stovky kilometrů dlouhých tunelech jezdí lidé rychlostí více než 1000 km/h, a to velmi šetrným způsobem k životnímu prostředí. Zejména v Americe a v Evropě se tento způsob dopravy rozšiřuje obrovskou rychlostí. Mezi běžnými občany se začínají objevovat voperované čipy, které slouží jako platební karta, GPS, občanský průkaz, průkaz zdravotní pojišťovny a preventivní hlídač zdraví (tlak, tep, riziko infarktu atd.) zároveň. Po světě se začíná mluvit i o čipech, které se nosem dají přímo

3 do mozku a umožní tím přímo myšlenkovou neverbální komunikaci mezi lidmi po celém světě, z čehož někteří propadají panice, neboť se oprávněně bojí hrozby zneužití takových technologií mimo jiné také ke čtení myšlenek jednotlivců. Ke klidu nikterak nepřispívá ani skutečnost, že mnozí politici, celebrity a slavné osobnosti varují, že čipy narušují svobodu jednotlivců a jsou jen nástrojem k tomu, aby skupina osob mohla kontrolovat celou lidskou populaci. Ani zde se nejedná o žádné sci-fi. Podle optimistických odhadů by takové čipy mohly být na světě již v roce 2020, a první využití, které by měly mít, je vojenské, překvapivě. Americká armáda je plánuje implantovat svým vojákům, aby lépe komunikovali s počítači na základnách. Široké uplatnění našly nové technologie také v lékařství, kde veškeré operace provádějí roboti ovládaní zkušenými doktory, zatímco banální záležitosti jako například odběr krve už provádí robot samostatně. Zdravotní sestry jsou jen přežitek, se kterým se lidé setkají jen ve starých filmech či nemoderních nemocnicích, ostatně už v dnešní době existuje robot, který dokáže odebírat krev lépe a přesněji než kterákoliv zdravotní sestra. Tento robot je dílem mladých inženýrů z kalifornského Mountain View. Transplantace hlavy, uměle vypěstované náhradní orgány nebo umělá krev jsou na denním pořádku. Právě tohle, ačkoliv se to zdá být nejšílenější teorie ze všech, je velmi blízko, neboť první transplantace hlavy má být provedena již v roce 2017! Nechybí zkušený chirurg, zájemce o transplantaci, a tudíž jediným problémem jsou investoři a peníze. Jedna z mála věcí, kterou dokážou lidé téměř po celém světě, zejména v Evropě a Americe, naprosto bez výhrad ocenit, je to, že do lékařství a lékařské péče míří velká část všech státních rozpočtů. To však neznamená, že člověk může umřít jen stářím. Objevují se stále nové viry a nemoci, čemuž velice napomáhá obrovské znečištění vzduchu, a to zejména ve velkoměstech. Děsivě rychlý je také pokrok v robotice. Naprostá většina domácností má své roboty, kteří se stále víc a víc podobají lidem. Programy jsou až tak skvělé, že na policii každým dnem přibývá oznámení, že si domácí robot uvědomil sebe sama a jeho majitel se bojí sdílet s ním jeden dům. Naštěstí se všechna oznámení prokážou být falešná, nicméně i tak jich přibývá a pro policii už je řešení těchto problémů vskutku banální záležitostí. Lidé se však začínají obávat, že se děsivá vize Karla Čapka naplní. A to bez jakýchkoliv metafor, a přesně tak, jak ji popsal ve svém díle R.U.R. Turingův test, což je mimochodem pojem, který v té době zná úplně každý, stále dokola přezkušuje nové a nové typy robotů, kteří dosahují nevídané podobnosti s lidmi. Ty nejvyspělejší už nejde odhalit bez osobního setkání, takže mnoho lidí neví, zda po internetu komunikuje opravdu s člověkem či jen s vyspělým programem. Stejně jako Turingův test znají všichni lidé také jméno Isaac Asimov, jehož sci-fi dílo Hra na honěnou patří mezi povinnou četbu již na základních školách. Jeho tři zákony robotiky (neublížíš člověku, budeš člověka poslouchat a budeš se chránit před zničením) jsou něco, co se v médiích skloňuje tak často, až jde z toho mnohým hlava kolem. Všechny státy světa podepsaly dohodu, že do válečných konfliktů za žádnou cenu nenasadí roboty namísto

4 lidských vojáků a nebudou riskovat apokalyptickou válku strojů. Světové velmoci se však navzájem obviňují z tajných programů na vývoj těchto vražedných strojů a po celém světě koluje mnoho konspiračních teorií o tom, že tajné služby je již používají k likvidaci svých odpůrců. Začíná se mluvit o prvních uměle vypěstovaných lidských klonech a přenosu vědomí. V elektronických novinách vychází každý den články o tom, že vědci jsou již krůček od přenosu vědomí laboratorní myši do robotického těla. Stále více a více lidí začíná věřit, že v následujících desetiletích přijde konečně dar (nebo prokletí), o kterém filosofové spekulují už tisíce let nesmrtelnost. Mnozí podezírají vlády a gigantické ICT firmy, že už nesmrtelností disponují, nicméně kvůli obavě z přelidnění ji nechtějí rozšířit mezi běžné lidi. Tyto informace s velkou radostí pomáhají šířit také ambiciózní a dosud neznámí politici, kteří cítí příležitost dostat se na výše postavená místa. Robotika už pronikla do všech aspektů lidské společnosti. Domácnosti, školy, zdravotnictví, infrastruktura, zemědělství, průmysl, malé i velké firmy, bezpečnostní složky, mnohdy dokonce i umělecké galerie a muzea ti všichni si nedokážou představit fungování bez robotů. Lidstvo je na nich až nezdravě závislé a chytří roboti stále víc a víc nahrazují běžné zaměstnance. Dávno je minulostí doba, kdy byly výkonní roboti schopni pracovat pouze u dělnických profesí. Nižší a střední management ve všech firmách vymizel, nahradili je robotičtí šéfové a lidé si pomalu zvykli na to, že jejich nadřízený je program, mladší generaci na tom dokonce nepřijde nic divného a studenti zdůrazňují zejména větší efektivitu a ekonomickou šetrnost robotů, což si pochvalují také majitelé společností. V důsledku toho prudce stoupá nezaměstnanost ve všech oborech kromě těch vědeckých a lékařských. Počet vědců v oblastech fyziky, biologie, chemie, medicíny a ICT se blíží k patnácti procentům z celé zaměstnané populace a podle mnohých expertů bude na konci století více než polovina zaměstnanců pracovat ve vědeckých oborech. Mluví se o tom, že roboti také nahradí úředníky ve státních institucích, čemuž se vlády vehementně snaží zabránit všemi dostupnými prostředky, aby zaměstnanost neklesla ještě níže. K moci se dostávají politici, kteří chtějí zavést uměle vytvořená pracovní místa za účelem snížení nezaměstnanosti. Pravdou ovšem je, že díky robotům, a tedy nízkým výrobním nákladům, prudce klesly ceny základních potravin a také služeb, zejména ceny elektřiny dosahují historického minima. I přes stoupající nezaměstnanost lidská životní úroveň stále roste a zaměstnaná populace začíná být schopna uživit tu nezaměstnanou, díky čemuž se objevují první názory, že práce pro nezaměstnané ani není potřeba. Široké uplatnění našly ICT také v policejních složkách, kdy díky nejrůznějším softwarům a spolupráci mezi ICT firmami a policií se úspěšně daří vypátrat kriminálníky, mnohdy i zabránit zločinům. Zatímco policie a vlády si tuto jednostranně vynucenou spolupráci vychvalují, méně spokojeny jsou však ICT firmy, kterým se sledování lidí a zasahování do jejich životů, i přestože se jedná o zločince, nelíbí a stále víc a víc se uchylují k úmyslnému zdržování takového pátrání, někdy dokonce takové pátrání blokují a nespolupracují, za což čelí ostré kritice ze všech stran. Ani zde se nejedná o pouhé fantazírování a napovídají tomu mnohé zkušenosti. Například již od počátku roku 2016 probíhá spor mezi FBI na jedné straně

5 a firmou Apple na straně druhé, protože Apple nechce pomoci s odblokováním dat z telefonu iphone 5C, který patřil masovému vrahu Syedu Farookovi. Za společnost Apple se postavily také další ICT firmy, zejména Google a Microsoft. A to i přesto, že tato data by mohla napomoct vyšetřování. Právě Microsoft má se spory s úřady vlastní zkušenosti a sám se již dostal do křížku s Evropskou komisí. Rozhodně se nejedná o ojedinělá a hloupá nedorozumění. Právě naopak státy a ICT firmy mají neshody stále častěji a mnohdy musí rozhodnout soudy. V roce 2026 jsou proto zejména u menších ICT firem na denním pořádku policejní razie, vyšetřování a nejrůznější smyšlená obvinění, která mají firmu poškodit nebo zlikvidovat. Tyto firmy jsou pak na trhu nahrazeny gigantickými ICT firmami, proti kterým se nikdo nic takového neodváží, neboť zaměstnávají nezanedbatelné procento (často se jedná až o dvouciferná čísla) obyvatel, čímž se stávají něčím, co by se dalo nazvat stát ve státě. Mají také velkou podporu veřejnosti, protože díky obrovským ziskům se dokážou o své zaměstnance starat až do smrti, mimo jiné přispívají také na důchod těm, kteří tam pracovali určitý počet let, a v některých státech jim hradí veškeré zdravotní a sociální pojištění, zatímco v jiných na tyto pojištění firmy pouze přispívají. Nejedná se však o žádnou novinku, koneckonců rozmach těchto příspěvků začal už na začátku nového tisíciletí. Jednou z bezesporných výhod je zcela jistě větší šetrnost lesů. Papírové knihy, noviny a nejrůznější dokumenty byly nahrazeny elektronickými čtečkami a tablety, díky čemuž se zastavilo kácení lesů a na vykácených místech se opět začínají objevovat stromy, které tentokrát nikdo neodstraní, alespoň takový je plán. Přibývá však škol, kde klasické psaní na papír je nahrazeno klávesnicí, někteří žáci na prvních stupních základních škol dokonce již neovládají klasické psaní rukou a bez elektroniky jsou ztraceni. Podpisy na nejrůznějších úředních dokumentech jsou nahrazeny prostým otiskem prstů, který zpravidla bezchybně určí totožnost toho, kdo se podepsal. Lidská rasa je hašteřivá, pomstychtivá, domýšlivá a mnohdy až tupě zahleděná do sebe. Avšak dokážeme být rozhodní a cílevědomí idealisté. Nejvhodnější slovo, které nás dokáže popsat, je flexibilní. A právě flexibilita je vlastnost, kterou musíme bezesporu přijmout, abychom dokázali čelit výzvám a zodpovědnosti, které před námi díky novým technologiím stojí. Už mnohokrát jsme čelili ohromným výzvám, z nichž jedna z nejhorších byla dlouhodobá hrozba jaderné války v minulém století, a přesto se ukázalo, že skrze lidský rozum vždy vede cesta, která zajistí, že tu skutečně budeme nejen za těch deset let, ale po celá další milénia. Svět v roce 2026 bude zcela jiný, stejně jako jeho problémy a hrozby, přesto nebude horší ani lepší. 10 let totiž může v ICT a vědě znamenat totéž, co dříve celá staletí, ale pro vývoj lidské mysli je to jen 10 let, a to, že se změní svět okolo nás, neznamená, že se změníme i my. Budou problémy, panika a hrozby, ale nakonec se vyřeší tak jako kdykoliv předtím.

6 Zdroje Epocha, č. 23/2013, str /default.aspx /tec_technika.aspx?c=a160208_120138_tec_technika_vse /tec_technika.aspx?c=a130813_013635_tec_technika_vse /viteze.aspx?c=a110721_131745_viteze_sov