Novostavba objektu REHA-PRAKTIK na parc.č.1056/1, 1056/4, 1039/30, 1039/27 k.ú. Nýrsko

Transkript

1 Oznámení záměru dle přílohy č.3 zák.č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů pro záměr Novostavba objektu REHA-PRAKTIK na parc.č.1056/1, 1056/4, 1039/30, 1039/27 k.ú. Nýrsko listopad 2012

2 Oznámení záměru dle přílohy č.3 zák.č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů pro záměr Novostavba objektu REHA-PRAKTIK na parc.č.1056/1, 1056/4, 1039/30, 1039/27 k.ú. Nýrsko Obsah: Seznam použitých zkratek a symbolů Úvod 4 5 ČÁST A IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 6 A.I. A.I.1. A.I.2. A.I.3. A.I ÚDAJE O OZNAMOVATELI Obchodní firma IČ Sídlo Jméno, příjmení a bydliště oprávněného zástupce oznamovatele Část B ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. B.I.1. B.I.2. B.I.3. B.I.4. B.I.5. B.I.6. B.I.7. B.I.8. B.I.9. 7 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název záměru a zařazení záměru Kapacita (rozsah) záměru Umístění záměru (kraj, obec, NUTS II, katastrální území, typ území) Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění včetně přehledu zvažovaných variant a hlavní důvody jejich výběru Stručný popis technického a technologického řešení záměru Předpokládaný termín zahájení a dokončení realizace záměru Výčet dotčených územně samosprávných celků Výčet navazujících rozhodnutí dle 10 odst.4 zákona a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. Půda B.II.1.1. Zábor půdy B.II.1.2. Chráněná území B.II.1.3. Ochranná pásma B.II.2. Voda (odběr a spotřeba) B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

3 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1. Ovzduší (množství a druh emisí do ovzduší) B.III.2. Odpadní vody (množství a druh znečištění) B.III.3. Odpady (množství dle druhů a kategorií) B.III.4. Hluk a vibrace B.III.5 Elektromagnetické a jiné záření B.III.6. Zápach B.III.7. Jiné výstupy B.III.8. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií B.III.9. Doplňující údaje ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 22 C.I.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.I.2. Stručná charakteristika současného stavu těch složek životního prostředí v dotčeném území, které by mohly být ovlivněny C.I.2.1. Ovzduší a klimatické poměry C.I.2.2. Meteorologické údaje C.I.2.3. Imisní limity C.I.2.4. Horninové prostředí C.I.2.5. Hydrologické a klimatické poměry C.I.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení ČÁST D ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI 27 D.I.1. Vlivy na veřejné zdraví 27 D.I.2. Vlivy na obyvatelstvo 27 D.I.3. Vlivy na ovzduší a klima 27 D.I.4. Vlivy na hlukovou situaci a eventuální další fyzikální a biologické charakteristiky 27 D.I.5. Vlivy na povrchové a podzemní vody 28 D.I.6. Vlivy na půdu 28 D.I.7. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 28 D.I.8. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 28 D.I.9. Vlivy na krajinu 29 D.I.10. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 29 D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI 29 D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘEKRAČUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE 29 CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.IV.1. Opatření pro dobu výstavby D.IV.2. Opatření pro období provozu záměru D.IV. -2-

4 D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ A ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ 30 ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 31 ČÁST F ZÁVĚR 32 ČÁST G VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 33 ČÁST H PŘÍLOHY (DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE, VYJÁDŘENÍ Z HLEDISKA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE) 34 H.I. H.I.1. H.I.2. H.I.3. SEZNAMY Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam použité legislativy H.II. SEZNAM PŘÍLOH 34 H.III. POUŽITÉ PODKLADY 35 ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 35 H.II. PŘÍLOHY 36-3-

5 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ BPEJ CO ČHMÚ ČIŽP DN DOSS DÚR EIA EVL IČ k.ú. KÚ KÚPK MÚ NA NN NO NOX NUTS NV OA OI OOVZ OP OÚ OŽP PD PUPFL SES SZÚO TUR TUV ÚP ÚPD ÚŘ ÚSES ÚTJ VKP VN VÚC VZ ZP ZPF ZÚJ ZTI ŽP bonitované půdně ekologické jednotky oxid uhelnatý Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí označení průměru potrubí (v mm) dotčený orgán státní správy dokumentace pro územní řízení Enviromental Impact Assesment hodnocení vlivů na ŽP evropsky významná lokalita identifikační číslo (subjektu) katastrální území krajský úřad Krajský úřad Plzeňského kraje městský úřad nákladní automobil nízké napětí kategorie odpadu N = nebezpečný, O = ostatní oxidy dusíku La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques (územní statistické jednotky) Nařízení vlády osobní automobil oblastní inspektorát orgán ochrany veřejného zdraví ochranná pásma obecní úřad odbor životního prostředí projektová dokumentace pozemky určené k plnění funkce lesa stupně ekologické stability současně zastavěné území obce (dle stavebního zákona) trvale udržitelný rozvoj teplá užitková voda územní plán územně plánovací dokumentace územní řízení územní systém ekologické stability územně technická jednotka významný krajinný prvek vysoké napětí velký územní celek vodní zdroj zemní plyn zemědělský půdní fond základní územní jednotka zdravotně technické instalace životní prostředí -4-

6 ÚVOD Oznámení záměru (dále jen oznámení) Novostavba objektu REHA-PRAKTIK na parc.č.1056/1, 1056/4, 1039/30, 1039/27 k.ú. Nýrsko je vypracováno ve smyslu 6 zákona č. 100/2001 S., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) a slouží jako základní podklad pro zjišťovací řízení dle 7 zákona. Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č.3 zákona. Záměrem investora je novostavba zdravotnického zařízení, které bude určeno především pro rehabilitaci. Vzhledem k tomu, že se jedná o jediné zařízení tohoto druhu v rámci regionu, jsou v rámci objektu přidruženy ještě další provozy. Součástí objektu budou ambulantní ordinace lékařů, prostory pro suchou i mokrou rehabilitaci, kryokomora. Dále je zde navrženo ubytování pro klienty a byty pro personál. V přízemí je umístěna samoobslužná restaurace jak pro klienty, tak pro zaměstnance a dále prodejna. Ve druhém nadzemním podlaží je situován přednáškový sál, tělocvična, archiv, knihovna sloužící především pro odbornou veřejnost a pacienty. Dále je zde řešeno zázemí pro personál, šatny, kanceláře a sklady. V podkroví je navržena dílna pro výrobu zdravotních potřeb a rehabilitačních pomůcek se skladem nábytku. V podkroví jižního objektu se bude nacházet zázemí pro provoz rehabilitace a ubytování praní bílého prádla, mandl atp. Suterén objektu bude zčásti využit pro parkovací stání, zčásti pro technické zázemí a bazénovou technologii. Oznamovatelem záměru je investor, cílem oznámení je poskytnout základní údaje o záměru, jeho možných vlivech na životní prostředí a rizicích vyplývajících z jeho provozu. Dokumentace byla zpracována v listopadu Jedním z hlavních podkladů pro zpracování tohoto oznámení byla oznamovatelem rozpracovaná projektová dokumentace pro ÚŘ. Lze konstatovat, že pro zpracování oznámení byla tato dokumentace jako podklad postačující. -5-

7 ČÁST A IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE A.I. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.I.1. Obchodní firma: REHA-PRAKTIK, spol. s r.o. A.I.2. IČ: A.I.3. Sídlo: Kunětická 2534/2, Praha A.I.4. Jméno, příjmení a bydliště oprávněného zástupce oznamovatele: MUDr. Pavel Homolka Palackého Nýrsko -6-

8 Část B ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název záměru a zařazení záměru Novostavba objektu REHA-PRAKTIK na parc.č.1056/1, 1056/4, 1039/30, 1039/27 k.ú. Nýrsko Na posuzovaný záměr je nahlíženo jako na záměr uvedený v příloze č.1 zákona kategorie II, sloupec B, bod (Tematické areály na ploše nad 5000 m2). B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Plocha pro umístění předkládaného záměru se nachází v areálu bývalých kasáren v Nýrsku. Areál leží na jižním okraji města Nýrska, v nezastavěném a zastavitelném území města vymezeném územně plánovací dokumentací města, v klidné okrajové části s převážně obytnou zástavbou. Záměrem investora je novostavba zdravotnického zařízení, které bude určeno především pro rehabilitaci. Vzhledem k tomu, že se jedná o jediné zařízení tohoto druhu v rámci regionu, jsou v rámci objektu přidruženy ještě další provozy. Součástí objektu budou ambulantní ordinace lékařů, prostory pro suchou i mokrou rehabilitaci, kryokomora. Dále je zde navrženo ubytování pro klienty a byty pro personál. V přízemí je umístěna samoobslužná restaurace jak pro klienty, tak pro zaměstnance a dále prodejna. Ve druhém nadzemním podlaží je umístěn přednáškový sál, tělocvična, archiv, knihovna sloužící především pro odbornou veřejnost a pacienty. Dále je zde řešeno zázemí pro personál, šatny, kanceláře a sklady. V podkroví je navržena dílna pro výrobu zdravotních potřeb a rehabilitačních pomůcek se skladem nábytku. V podkroví jižního objektu se bude nacházet zázemí pro provoz rehabilitace a ubytování praní bílého prádla, mandl atp. Suterén objektu bude zčásti využit pro parkovací stání, zčásti pro technické zázemí a bazénovou technologii. Celková plocha území dotčeného záměrem je 6645 m2. Z toho činí: zastavěná plocha 2652 m2 zpevněná plocha 672 m2 plocha zeleně 3321 m2 Stručný popis hlavního objektu: 50 zaměstnanců v jedné směně 7 ordinací ambulantních lékařů + další vyšetřovny, prostory pro diagnostiku, zátěžové testy atp. suchý provoz rehabilitace - kryokomora, 7 tělocvičen pro chůzi, fittness a cvičebny LTV, 8 boxů pro elektroléčbu a pedikúra mokrý provoz rehabilitace - bazén 4x10m, 6 vířivek, 2 koupelové vany, sauna, pára, 2 místnosti pro masáže kapacita mokrého provozu je 45 osob kapacita samoobslužné restaurace je 250 jídel ve špičce pro ubytování slouží 9 dvoulůžkových bezbariérových pokojů, je zde navrženo 6 bytových jednotek v suterénu je vytvořeno 44 parkovacích stání, 34 parkovacích míst je navrženo mimo objekt -7-

9 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, NUTS II, katastrální území, typ území) Stavba, včetně zpevněných ploch, bude umístěna v areálu bývalých kasáren na pozemcích Města Nýrska p.p.č. 1056/1, 1056/4, 1039/30, 1039/27 k.ú. Nýrsko, okres Klatovy, Plzeňský kraj. V okolí záměru se nachází převážně obytná zástavba a nevyužité plochy areálu bývalých kasáren. Plzeňský kraj (kód NUTS: CZ 032) Okres Klatovy (kód NUTS: CZ 0322) Obec s rozšířenou působností Klatovy (kód NUTS: CZ ) Pověřená obec: Klatovy Obec Nýrsko (kód NUTS: CZ ) Katastrální území obce Nýrsko (kód ÚTJ: ) Obrázek č.1 - Umístění záměru -8-

10 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Předložený záměr řeší novostavbu zdravotnického zařízení, které bude určeno pro rehabilitaci, ambulantní péči a dále i ubytování, stravování, bydlení pro personál. V ÚPD obce Nýrsko je plocha záměru vymezena jako smíšená obytná a zdravotnické zařízení a rehabilitace patří k hlavnímu možnému využití plochy. Záměr je v souladu s regulativy územní studie. V dotčeném území, ani jeho okolí není znám žádný další záměr ani podobného, ani jiného druhu, vlivem jehož přípravy a realizace by mohlo dojít ke kumulaci vlivů na ŽP. Tento předpoklad je posílen i tím, že se jedná o jediné zařízení tohoto druhu v rámci regionu a tedy se nepředpokládá, že by využitím území mohlo dojít k významné kumulaci na obyvatelstvo nebo životní prostředí. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění včetně přehledu zvažovaných variant a hlavní důvody jejich výběru Rozhodnutí investora o umístění novostavby zdravotnického zařízení a dalších navazujících provozů vychází z podnikatelského záměru investora. Po realizaci záměru dojde k přesunutí stávajícího provozu rehabilitace, která je umístěna ve stejné lokalitě, avšak v nevyhovujících prostorách neodpovídajících dnešnímu trendu v rehabilitačních provozech, do prostor plně respektujících nároky klientů na straně jedné a na straně druhé potřeby zdravotnického personálu pro výkon požadovaných služeb. Výběr lokality vyplynul ze záměru Města Nýrska k využití bývalého areálu kasáren. Pro pozemek nejsou známy žádné další podmínky uspořádání, využití nebo omezení. Záměr není uvažován v dalších variantách ani co do umístění, ani co do rozmístění v ploše. Kromě předkládané varianty lze tedy uvažovat pouze variantu nulovou, tj. ponechání lokality ve stávajícím stavu. Tato varianta by mohla nastat teoreticky v případě, že by investor od záměru upustil, což se nepředpokládá. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Příprava staveniště a výstavba Koncepce umístění novostavby zdravotnického zařízení vychází z požadavků investora i Města Nýrsko jako vlastníka pozemku a především z podmínek pozemku. Charakter pozemku je spíše rovinatý, mírně klesající směrem k severovýchodu, stoupající k jihozápadu s přístupovou komunikací umístěnou severozápadně vzhledem k pozemku. Výstavba bude prováděna dodavatelsky (na základě výběrového řízení). Provozní zařízení staveniště budou tvořit dočasné objekty dodavatele, které budou po dostavbě odstraněny. Stavební a architektonické řešení Urbanistické řešení vychází z regulativů územní studie. Navrženy jsou dvě podélné čtyřpodlažní hmoty (tři nadzemní a jedno podzemní podlaží) propojené spojovací chodbou v přízemí, na kterou je napojeno stravování. Maximum parkovacích míst je řešeno v suterénu objektu, další část také na přilehlých zpevněných plochách. Kromě těchto ploch a přístupových komunikací pro dopravu (hasiče) i pěší je celý komplex zasazen do zeleně s výhledem na stávající alej východně od pozemku. Podélné hmoty objektu s délkou fasády přes 60 m jsou řešeny jako vyzdívaný skelet, zatímco spojovací krček jako prosklený ocelový skelet. Na straně kuchyně a skladů je zaměněn obvodový materiál za sendvičové izolační panely, s dispozicí prosvětlenou shora. Použitý materiál se rovněž odráží v pohledu na fasádách. Pravidelný rastr sloupů na podélných stranách fasády pomáhá opticky zkrátit délku fasády, chodec tak vnímá délku fasády ne jako jeden dlouhý blok, ale jako vice malých buněk. Rastr sloupů je navíc v -9-

11 určitých místech (u vstupu, u bazénu) přerušen prosklenou plochou na fasádě, která tuto pravidelnost oživí. Dva hlavní podélné objekty jsou zastřešeny mansardovou střechou. Střední přízemní část spojovacího krčku je zakryta pochozí terasou a extenzivní zelenou střechou. Provozní a dispoziční řešení Dispoziční řešení vychází z požadavků investora, regulativů územní studie, z požadavků jednotlivých provozů a dále i z legislativních požadavků a technických norem. Jedná se o dvě podélné čtyřpodlažní hmoty (tři nadzemní a jedno podzemní podlaží) propojené nepodsklepenou spojovací chodbou v přízemí, na kterou je napojeno stravování. Maximum parkovacích míst je řešeno v suterénu severního objektu, v suterénu jižní hmoty je umístěna technologie bazénu, kryokomora a technické zázemí. Přízemí v severní části budovy je věnováno ambulantním ordinacím a vyšetřovnám, včetně rehabilitačních, hned u vchodu je recepce a obchod zdravotnických potřeb, jižní část je určena pro praktickou rehabilitaci dělí se na suchý a mokrý provoz (viz popis v kap. B.I.3). Obě části jsou propojeny spojovací prosklenou chodbou, na kterou je napojeno veřejné stravování v podobě samoobslužné restaurace. V druhém nadzemním podlaží jsou v severní části umístěné šatny a zázemí pro personál, archiv, knihovna, přednáškový sál a tělocvična. V jižní části v druhém nadzemním podlaží je navrženo ubytování pro klienty a dále byty pro zaměstnance. V podkroví severní části je prádelna, sušárna, mandl, sklady prádla, krejčovská dílna, sklady, kanceláře, strojovna vzduchotechniky. V podkroví jižní části je řešen sklad nábytku, protetická dílna, údržbářská dílna a další rezervní prostory. Vertikálně jsou všechna podlaží propojena dvěma hlavními schodišti v místech napojení spojovacího krčku a výtahy pro imobilní, dále otevřenými únikovými ocelovými schodišti v čelech podélných hmot. V podlaží ubytování pro klienty je k únikovému schodišti přiřazena vnější výtahová plošina. Vstupy do objektu jsou řešeny následujícím způsobem - jeden hlavní z přístupové komunikace od severu, vedle něho samostatný vstup do obchodu pro zdravotnické potřeby, dále dva vstupy přímo u hlavních schodišť (slouží pro ubytované, pro zaměstnance) a vjezd do suterénu pro vozidla garážovými vraty. Další vstupy v čelech podélných hmot jsou dva na každém patře (celkem 8) slouží jako únikový východ. Další vstupy jsou pro zaměstnance a zásobování restaurace ve střední přízemní části. Stavební řešení dvě čtyřpodlažní hmoty objektu jsou podsklepené, objekt je založený v železobetonové vaně, jedná se o vyzdívaný železobetonový skelet keramickým zdivem, s dřevěným krovem, s mansardovou střechou s valbami. Celý objekt je zateplený a obložený keramickými pásky, u sloupů minerální omítka, krytina střechy je plech. Spojovací přízemní část je nepodsklepená. Střední přízemní část je založená na železobetonové desce, ocelové stojky nesou železobetonový strop, obvodové stěny tvoří izolační dvojsklo, pouze v části kuchyně a skladů obvodové stěny jsou tvořeny sendvičovými izolačními panely Kingspan. V objektu budou použita pro výplně otvorů hliníková okna. Dveře jsou navrženy dřevěné, vnější hliníkové, prosklené. Garážová vrata budou sekční, hliníková. Osvětlení části kuchyně a prostoru pro zaměstnance bude shora z extenzivní zelené střechy střešními světlíky. Zastřešení přízemní části bude plochou střechou, na které bude zčásti pochozí krytá terasa, zčásti extenzivní zelená střecha. Zastřešení kryté části terasy se předpokládá lehkou ocelovou konstrukcí, krytinou bude plech. Celkové náklady na realizaci záměru se předpokládají ve výši cca 150 mil.kč. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení a dokončení realizace záměru Zahájení realizace Doba výstavby : : / roky

12 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj : Plzeňský Krajský úřad Plzeňského kraje Škroupova 1952/ Plzeň Obec s rozšířenou působností : Klatovy Městský úřad Klatovy nám. Míru 62/I Klatovy Obec : Nýrsko Město Nýrsko Náměstí Nýrsko Katastrální úřad : Klatovy B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí dle 10 odst.4 zákona a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Územní rozhodnutí : Městský úřad Nýrsko Stavební úřad a Odbor životního prostředí a silničního hospodářství Náměstí Nýrsko Stavební povolení : Městský úřad Nýrsko Stavební úřad a Odbor životního prostředí a silničního hospodářství Náměstí Nýrsko Kolaudační souhlas : Městský úřad Nýrsko Stavební úřad a Odbor životního prostředí a silničního hospodářství Náměstí Nýrsko

13 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. Půda (zábory půdy) B.II.1.1. Zábor půdy Ve stávajícím areálu bývalých kasáren nejsou plochy určené k zemědělskému využití. Realizace záměru proběhne převážně na pozemcích s využitím ostatní plocha. Realizace záměru nevyvolá zábor půdy ze zemědělského půdního fondu, ani zábor pozemků určených pro plnění funkce lesa. B.II.1.2. Chráněná území Dotčené území, ani jeho okolí není situováno ve zvláště chráněném území ve smyslu zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ani v území chráněném z hlediska vodohospodářského. Území nezasahuje do územních prvků zvláště chráněných území, ani do nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. B.II.1.3. Ochranná pásma Záměr je situován v prostoru bývalých kasáren na pozemcích p.č. 1056/1 ostatní plocha, 1056/4 ostatní plocha, 1039/30 ostatní plocha, 1039/27 ostatní plocha k.ú. Nýrsko (pozemky ve vlastnictví Města Nýrska). Při stavbě budou respektována ochranná pásma inženýrských sítí. Záměr nezasahuje do žádných typů ochranných pásem: ochranná pásma k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů ochranná pásma vodních toků ochranné pásmo hřbitova ochranná pásma zvláště chráněných území ochranná pásma ložisek nerostných surovin ochranná pásma nemovitých kulturních památek, národních kulturních památek, památkových rezervací nebo památkových zón ochranná pásma ČOV ochranná pásma lázeňských míst k ochraně přírodních léčivých zdrojů B.II.2. Voda (odběr a spotřeba) Období výstavby Realizace záměru nevyvolá extrémně zvýšené nároky na spotřebu vody. Spotřeba vody bude pouze v rámci realizace stavebních prací a pro hygienické účely pracovníků při realizaci záměru. Množství vody bude závislé na počtu pracovníků při výstavbě a odběru vody pro technologické účely v rámci stavby. Pitná voda bude v období výstavby řešena vodovodní přípojkou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Období provozu

14 Při provozování vlastního záměru bude potřeba zvýšeného množství vody vzhledem k charakteru provozu. Následné množství odpadních vod bude odpovídat počtu pracovníků na směně, který byl stanoven na 50 osob (viz výpočet níže). Objekt bude napojen vodovodní přípojkou na vodovod pro veřejnou potřebu města. Bilance potřeby vody Výpočet byl proveden dle Vyhlášky č. 120/2011 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. 150 klientů 50 zaměstnanců 18 ubytovaných klientů 15 ubytovaných pracovníků 250 jídel v restauraci mytí skla v restauraci bazén 48 m3 ochlazovací bazén 1,45 m3 2 x vířivka 400 l 2 x vířivka 160 l 2 x vířivka 80 l 230 lidí splachování WC* (á 30 l/den) (á 72 l/směnu * 1,5směny) (á 150 l/ den) (á 150 l/ den) (á 10 l/ jídlo) l/den l/den l/den l/den l/den l/den l/den l/den 800 l/den l/den l/den l/den (vypouštění 1x za měsíc) (vypouštění 1x za den) (vypouštění 1x za den) (vypouštění 20x za den) (vypouštění 20x za den) (á 25 l/den) Celkem *)Pro splachování WC bude tj.230 lidí*25 l = l/den. používána voda z technologie Maximální denní potřeba: Qmd = Qpd * kd = * 1,5 = l/den Qmd - max. denní potřeba vody (l/den) Qpd - prům. denní potřeba vody (l/den) kd - koeficient denní nerovnoměrnosti Maximální hodinová potřeba: Qmh = (Qpd * kd* kh ) / 12 = * 1,5 * 4,4 / 12 = l/h Qmh - max. hodinová potřeba vody (l/h) Qmd - max. denní potřeba vody (l/den) kd - koeficient denní nerovnoměrnosti kh - koeficient hodinové nerovnoměrnosti Vteřinová potřeba: Qs = Qmh / 3600 = / 3600 = 4,08 l/s Qs - vteřinová potřeba vody (l/s) Roční potřeba: Qr = (Qpd * 365) / 1000 = ( * 365) / 1000 = 9 745,5 m3 / rok Qr - roční potřeba vody ( m3) l/den cca 25 l/os/den,

15 Potřeba teplé vody o teplotě 400C bude cca 15 m3/den + malá ztráta v cirkulaci. Max. hodinová potřeba teplé vody se předpokládá 2,0 m3 (největší spotřeba - vířivky, které budou využity rovnoměrně v průběhu pracovní doby (1,5 směny, tj. 12 hodin)). U výměníku pro získávání tepla uvádí výrobce účinnost 70-85% podle způsobu užívání v RD. Zde by se měla účinnost o něco zvýšit, neboť výměník bude zásobován pouze teplou vodou z vířivek. B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Surovinové zdroje Suroviny pro období realizace záměru budou přesně specifikovány v jednotlivých stupních PD, zejména v souvislosti se stavebními pracemi vzniknou požadavky na dodávku stavebních a hutních materiálů a výrobků (mimo pomocné látky pro údržbu zemních a stavebních strojů pohonné hmoty, maziva atp.). Suroviny pro období provozování záměru nejsou vzhledem k charakteru záměru téměř žádné s výjimkou těch, které jsou využity v rámci rehabilitačního provozu a stravovacího provozu. Mimo tyto suroviny bude v provozu spotřebováváno určité množství náhradních dílů a provozních surovin pro strojní vybavení a údržbu budov. V administrativní části jsou spotřebovávány běžné kancelářské potřeby, papír, spotřební materiály pro výpočetní techniku atp. Energetické zdroje Vytápění Na základě požadavku investora jsou jako hlavní zdroj tepelné energie pro vytápění, dohřev vzduchu ve VZT zařízeních a pro přípravu TUV zvolena tepelná čerpadla systému země/voda o celkovém jmenovitém výkonu cca 250 kw. Na základě zhodnocení místních klimatických podmínek, investičních nákladů a spolehlivosti zdroje byly jako nejvhodnější způsob odběru tepla zvoleno 20 vrtů o průměru 150 mm a hloubce každého vrtu 150 metrů. Tato tepelná čerpadla budou sloužit zároveň i pro přípravu TUV v nepřímo ohřívaných zásobnících teplé vody, které budou zároveň doplněny o elektrická topná tělesa (zejména pro sanitaci zásobníků). Příprava TUV bude probíhat pomocí stejného topného zdroje, který bude sloužit i pro vytápění objektu. Dle podkladů ZTI bude činit maximální hodinová spotřeba teplé vody o teplotě 40 C l/h, přičemž maximální denní spotřeba teplé vody bude l. Pro přípravu TUV v průběhu dne bude použito tepelné čerpadlo o tepelném výkonu cca 50 kw. Požadovaný celkový výkon topného zdroje musí být cca 330 kw tepelného výkonu. Roční spotřeba tepelné energie na vytápění, ohřev vzduchu ve VZT zařízení a na přípravu TUV: Vytápění, tepelná ztráta 150 kw: kwh/rok VZT 130 kw, doba chodu cca 12 h/den: kwh/rok Příprava TUV, l/den, 40 C: kwh/rok * Celkem tepelné energie: kwh/rok * Předpokládaná spotřeba tepelných čerpadel: cca kwh/rok ** * Ve vyšších stupních projektové dokumentace bude rozpracována možnost zpětného získávání tepla z odpadní teplé užitkové vody. Tato hodnota je tedy maximální, pro případ, že by tepelnou energii odpadní teplé vody nebylo možné nebo ekonomické využívat. ** Zdrojem tepelné energie budou tepelná čerpadla, převážně země/voda, je uvažován teoretický topný faktor cca 4. Topný faktor by měl být lepší s ohledem na předpokládané ohřívání teplonosného média primárního okruhu pomocí odpadního tepla z odpadní teplé užitkové vody

16 Výrobník studené vody pro klimatizaci objektu bude v topném období reverzován do funkce tepelného čerpadla vzduch/voda. Teplo bude v tomto případě odnímáno okolnímu vzduchu pomocí tepelného výměníku vzduch/chladivo. Z chladiva bude teplo převedeno výměníkem chladivo/voda do podoby horké topné vody. Elektrická energie Napojení na rozvod el. energie bude provedeno dle příslušného technického vyjádření ČEZ a.s. Elektropřípojka /kabel 3x 1-AYKY 3Bx / bude ukončena v přípojkové skříni, osazené ve venkovní stěně objektu A /léčba/, místnost Během výstavby záměru bude provedena přeložka nadzemního vedení VN, přeložku včetně projektové dokumentace provede ČEZ a.s. jakožto vlastník zařízení na náklady investora. Dále dojde k napojení na podzemní vedení sítě O2. Plyn není zaveden B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Po dobu výstavby bude přístup na pozemek veden ze stávající obecní komunikace parc.č.1039/14, stávajícím vjezdem. Areál bude napojen na síť místních komunikací ve městě Nýrsko. Na SZ rohu areálu bude tento napojen na stávající ulici Mikoláše Alše na p.č. 1039/11 a 1039/14, která dále navazuje na komunikaci na p.č.1641/1, ul. Tylova. Další napojení areálu bude na SV rohu novou komunikací přes pozemky p.č.1039/21, 1039/26, 1039/15, 1035/1, 1641/2 až na p.č. 1641/1. Tato komunikace bude napojena na ulici Tylova na p.č.1641/1. Vzdálenost od předchozího výše zmíněného napojení přes ulici M. Alše / Tylova bude cca 200m měřeno ulicí Tylova. Nové komunikační napojení areálu na SV rohu bude tvořit 2-pruhová obslužná komunikace směrově nerozdělená, s jednostranným chodníkem po pravé straně. Komunikace bude v délce 0,102 km, šířka jízdního pásu 6,0 m, jízdní pruh š. 3,0 m, chodník šířky 1,50 m (2 pruhy). Provoz kolem objektu bude na dvou stranách jednosměrný (Jižní a Západní strana), na zbývajících dvou stranách obousměrný. Komunikace budou připraveny pro budoucí napojení další výstavby jižním směrem, resp. na JV rohu stavebního pozemku. V rámci realizace záměru je navrženo 43 parkovacích míst v suterénu a cca 29 mimo budovy. Záměr vyvolá zvýšení dopravního zatížení odpovídající navýšení kapacity zdravotnického zařízení (zaměstnanců, klientů)

17 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1. Ovzduší (množství a druh emisí do ovzduší) Období výstavby Výstupem budou v období výstavby emise ze stavebních strojů a nákladních automobilů zajišťujících úpravu terénu, výkopy a dovoz příslušných stavebních materiálů či dílů, v menším množství pak odvoz stavebních odpadů. Jedná se o nepravidelné a z hlediska delšího časového období nepodstatné jednorázové navýšení emisí a zhoršení imisní situace jak přímo v lokalitě výstavby, tak podél sítě dopravou dotčených pozemních komunikací, přičemž realizace se předpokládá být rozložena do cca 2 let. Množství materiálů není v tomto stupni rozpracování PD známé, avšak vzhledem k rozsahu stavby lze konstatovat, že vliv na ovzduší bude nevýznamný, bude se jednat o vliv krátkodobý a dočasný. Plošnými zdroji znečištění v období výstavby budou především prováděné zemní práce (upřesnění objemů provedení zemních úprav bude řešeno v dalším stupni PD). Hlavním plošným zdrojem znečišťování ovzduší budou v době výstavby odkryté stavební plochy. Prašnost se může objevit ve fázi provádění výkopů pro základy (nutno dodržet technologickou kázeň, organizační opatření při provádění jednotlivých prací). Jedná se o krátkodobý, nevýznamný vliv. Období provozu V období provozu budou emise pocházet z mobilních a stacionárních zdrojů. Mobilními zdroji budou při provozování záměru dopravní prostředky osobní automobily zaměstnanců a klientů zdravotnického zařízení, případně taxi, dodávkové automobily zásobování a dopravní obsluhy (tj. rovněž osobní) + nákladní automobily dopravní obsluhy včetně odvozu odpadů. Je zřejmé, že počet nákladních automobilů pro dopravní obsluhu a odvoz odpadů bude velmi nízký ve srovnání s počtem osobních automobilů přijíždějících na parkoviště a z tohoto hlediska je možné je zanedbat. Předpokládá se nárůst dopravní frekvence o cca 100 vozidel denně na vjezdu do areálu oproti situaci ve stávajícím zdravotnickém zařízení. Většina z těchto vozidel skončí na parkovišti. Z praxe lze odhadnout, že vliv uvedeného nárůstu dopravní frekvence bude zanedbatelný a celkovou emisní i následně imisní situaci neovlivní. Vzhledem k plošnému rozsahu záměru a jeho významnému přínosu veřejnosti (zdravotnické zařízení s velmi rozsáhlou nabídkou procedur a služeb) se nejeví být provoz výše uvedeného stacionárního i výše uvedených mobilních zdrojů znečištění ovzduší významný, a proto nebyla v rámci tohoto oznámení rozptylová studie zpracovávána. Škodlivé emise jsou představovány především polétavým prachem PM10, NOx a CO. B.III.2. Odpadní vody (množství a druh znečištění) Odpadní vody v období výstavby Při zemních pracích a výstavbě se nepředpokládá vznik odpadních vod. Dešťové vody na ploše určené k realizaci záměru budou zasakovat do terénu. Odpadní vody v období provozu záměru Odkanalizování splaškových vod je navrženo do veřejné kanalizace, dešťové vody budou svedeny do vsakovacího objektu na pozemku

18 Bilance množství odpadních vod Výpočet byl proveden dle Vyhlášky č. 120/2011 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. 150 klientů 50 zaměstnanců 18 ubytovaných klientů 15 ubytovaných pracovníků 250 jídel v restauraci mytí skla v restauraci bazén 48 m3 bazén ochlazovací 1,45 m3 2 x vířivka 400 l 2 x vířivka 160 l 2 x vířivka 80 l 230 lidí splachování WC* (á 30 l/den) (á 72 l/směnu * 1,5směny) (á 150 l/ den) (á 150 l/ den) (á 10 l/ jídlo) (vypouštění 1x za měsíc) (vypouštění 1x za den) (vypouštění 1x za den) (vypouštění 20x za den) (vypouštění 20x za den) (á 25 l/den) Celkem l/den l/den l/den l/den l/den l/den l/den l/den 800 l/den l/den l/den l/den l/den *)Pro splachování WC bude tj. 230 lidí*25 l = l/den. používaná voda z technologie cca 25 l/os/den, Roční odtok splaškových vod je 9 745,5 m3. Bilance množství dešťových vod Výpočet byl proveden dle ČSN plocha střech plocha asfaltových komunikací plocha chodníků ze zámkové dlažby m m2 600 m2 Q = Ψ x qs x S s Q = (1,0x0,03x2595) + (0,9x0,0196x2050) + (0,5x0,0196x600) = 120,0 l/s Q Ψ Ss qs průtok dešťových vod (l/s) součinitel odtoku odvodňovaná plocha (m2) intenzita 15 min. deště (prům. hodnota 5-letého deště 0,0196 l/s m2), pro střechy 0,030 l/s m2 dle ČSN Dešťové vody ze střech budou odvedeny pomocí dešťových svodů. Na dešťových svodech budou v úrovni terénu osazeny lapače střešních splavenin HL 600. Dešťové vody budou svedeny do vsakovacího objektu na pozemku

19 B.III.3. Odpady (množství dle druhů a kategorií) Odpady jsou členěny na předpokládanou produkci v době výstavby a produkci v době provozu záměru. Druhy odpadů (zařazené dle Katalogu odpadů) jsou uvedeny v tabulkách č. 1 a 2. Nakládání s odpady, evidence a další povinnosti se budou řídit zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a navazujícími prováděcími předpisy k tomuto zákonu. Odpady z období výstavby Během období výstavby vzniknou v menším množství při konkrétních stavebních činnostech stavební odpady klasického složení zbytky stavebních a pomocných materiálů. Zeminy, které v rámci stavby budou využity v místě stavby, nejsou z hlediska platné legislativy odpadem, pokud neohrozí složky ŽP. Na ostatní odtěžené zeminy bude nutno nahlížet jako na odpad a takto s ním nakládat. Další vznikající odpady v rámci stavby budou předány k odstranění oprávněné osobě. Přehled odpadů, které mohou vznikat ve fázi výstavby je uveden v tabulce č.1. Tabulka č.1 Přehled druhů odpadů ve fázi výstavby Kód Druh odpadu papírové a lepenkové obaly plastové obaly beton cihly tašky a keramické výrobky dřevo sklo plasty železo a ocel kabely neuvedené pod zemina a kamení neuvedené pod číslem stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem směsné stavební odpady neuvedené pod čísly , a Odpady z období provozu Zdrojem odpadů při provozu zdravotnického zařízení budou výhradně pomocné materiály specifikované v tabulce č.2. Provoz skladu nebude zdrojem škodlivin. Nakládání s odpady a jejich evidence bude prováděno v souladu s platnou legislativou v oblasti nakládání s odpady

20 Tabulka č.2 Přehled druhů odpadů ve fázi provozu záměru Kód Druh odpadu papír a lepenka sklo vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod č a plasty biologicky rozložitelný odpad směsný komunální odpad Předpokládané množství odpadů / rok: cca 20 tun odpadu cca 50 tun odpadu cca 2 tuny odpadu cca 5 tun odpadu cca 60 tun odpadu cca 80 tun odpadu Materiály ze stavebních prací budou dodavatelem stavebních prací likvidovány odvozem na řízenou skládku obce. Odpad vzniklý při užívání objektu bude likvidován pravidelným odvozem komunálních služeb. Likvidace případných odpadů se zbytkovým obsahem škodlivin (ZN) bude zajištěna dle platných předpisů. Nebezpečný odpad bude předán k likvidaci odborné firmě. Likvidace splaškových odpadních vod bude napojením do veřejné kanalizace. Likvidace dešťových vod bude realizována do vsakovacího objektu na pozemku. B.III.4. Hluk a vibrace Hlukem se rozumí v souladu s požadavky v oblasti ochrany veřejného zdraví a 30 odst.2. zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně veřejného zdraví) zvuk, který může být škodlivý pro zdraví. Z 30 odst.3 se chráněným venkovním prostorem rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem se rozumí obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování. Prováděcím předpisem v této oblasti je NV č.272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen nařízení), v němž jsou mimo jiné stanoveny hygienické limity hluku. Nejbližšími chráněnými venkovními prostory staveb (vlastní objekt záměru je rovněž chráněným objektem z hlediska hluku) vzhledem k záměru jsou ojedinělé objekty pro bydlení, z nichž nejbližší je ve vzdálenosti cca 20 m. Hluková situace během výstavby Hlavními zdroji hluku během výstavby záměru budou zemní a stavební práce a liniová doprava související s dovozem stavebního materiálu a zemními pracemi. Pro hluk ze staveniště je charakteristické, že se nejedná o ustálený hluk o stejné hodnotě, neboť výše hluku se během stavby může lišit podle jednotlivých stavebních procesů. Navíc hluk ze

21 stavby může obsahovat i zdroje těžko postižitelné, většinou časově velmi omezené, jedná se zejména o rázový hluk. Pro vlastní stavbu budou využívány běžné stroje, které budou způsobovat hluk na jednotlivých místech dle probíhající výstavby. Dá se předpokládat, že hluk ze stavební činnosti nebude překračovat stanovené hygienické limity vzhledem k lokalitě, kde výstavba bude probíhat, dále i k použitým strojům a vzhledem ke vzdálenosti chráněných prostor a konfiguraci terénu. Dodavatel stavby však musí zajistit, aby pro hlučné stavební procesy byla dodržována stanovená doba a aby se jejich používání omezilo na dobu nezbytně nutnou. Stavební stroje nesmí svým špatným technickým stavem způsobovat vyšší hluk, než je obvyklé (např. poškozeným výfukovým potrubím, nepromazanými kloubovými spoji atd.). Pracovní postup zajistí při stavbě dodavatel tak, aby nedocházelo ke kumulaci jednotlivých hlučných procesů v krátkém časovém úseku. Při hodnocení akustické situace ze stavební činnosti vzhledem k posuzovaným chráněným venkovním prostorům staveb se vychází z ustanovení 12 odst.6 nařízení v návaznosti na příl.č.3, část B nařízení. Dle této přílohy lze v době od 700 do 2100h připočíst korekci + 15 db k základní ekvivalentní hladině akustického tlaku A LAeqT = 50 db. Výsledný hygienický limit bude LAeqs = 65 db v době od 700 do 2100h. Vzhledem k tomu, že se předpokládá použití moderní techniky a dobré organizace práce, neočekává se negativní vliv hluku ze stavební činnosti na nejbližší chráněné venkovní prostory staveb. Hluková situace během provozu zdravotnického zařízení Provozem záměru dojde k navýšení četnosti osobní dopravy po příjezdových komunikacích směrem ke zdravotnickému zařízení (počet automobilů se předpokládá cca v počtu 250 OA/d). Dojde tím k mírnému zhoršení akustické pohody obyvatel žijících v této klidné zóně avšak tato intenzita významně neovlivní akustickou situaci lokality, neboť i v současné době je zde provoz ke stávajícímu zdravotnickému zařízení po stejných komunikacích. Pro záměr nebyla dále zpracovávána akustická studie. Parkovací plochy jsou umístěny v suterénu objektu a dále za objektem směrem od obytné zástavby. Vlastní záměr není zdrojem hluku, zdrojem hluku je pouze vzduchotechnika, která bude řešena podrobně v dalším stupni projektové dokumentace, neboť v této fázi přípravy nejsou přesně známy jednotlivé výkony vzduchotechnických zařízení. Výfuky i sání vzduchotechniky budou standardně osazeny tlumiči hluku. V okolí záměru se nepředpokládá výskyt nadlimitního hluku z provozu posuzovaného záměru a tedy není potřeba navrhovat ani realizovat protihluková opatření. Posuzovaný záměr není zdrojem vibrací. B.III.5 Elektromagnetické a jiné záření V objektu posuzovaného záměru nebudou používána zařízení, která by byla zdrojem záření, a tedy se nenavrhuje žádná ochrana. B.III.6. Zápach Při výstavbě může vznikat v časově a místně omezených úsecích subjektivní zápach vznikající při pokládce živičných povrchů zpevněných ploch. Další výskyt látek vyvolávajících negativní pachový vjem se neuvažuje. Provozování záměru není zdrojem emise pachově postižitelných látek. B.III.7. Jiné výstupy Jiné než uvedené výstupy z realizace a provozování záměru týkající se vlivu záměru na okolní prostředí se nepředpokládají

22 B.III.8. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Možnosti havárie a vzniku nestandardní situace včetně následných environmentálních rizik jsou vzhledem k charakteru záměru na běžné, spíše podlimitní úrovni. Při výstavbě zdravotnického zařízení budou používány pouze běžné stavební materiály. Během výstavby může dojít k havárii stavebních strojů spojené s únikem ropných látek. Na stavbě bude zajištěno dostatečné množství sorpčních materiálů a bude k dispozici technika k odtěžení případně kontaminované zeminy. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že rizika havárie spojené s únikem ropných látek jsou nevýznamná. Při provozu záměru by v teoretické rovině mohlo dojít k havárii při požáru nebo při automobilové havárii. Areál záměru je členěn na jednotlivé požární úseky a protipožární ochraně bude věnována patřičná pozornost v jednotlivých stupních projektové dokumentace a dále i při běžném provozu záměru. V případě úniku ropných látek bude postupováno podle havarijního plánu zdravotnického zařízení. Stav parkovacích ploch z hlediska úkapů ropných látek bude sledován provozovatelem a eventuelní ropné znečištění bude neprodleně odstraňováno. Vzhledem k nízkým rychlostem při pohybu vozidel na parkovišti a manipulačních plochách záměru se nepředpokládá vznik automobilové havárie většího rozsahu. Pro eliminaci vzniku možných havarijních situací je nutno dodržovat všeobecně platná bezpečnostní opatření vyplývající z platné legislativy, příp. vnitropodnikových nařízení. Uvedené havarijní stavy lze považovat za běžná rizika a oproti současnému stavu nedochází k navýšení těchto rizik. Záměr investora neklade nároky na vytvoření ochranných pásem a jiných výjimečných opatření proti vzniku nebo snížení účinků havarijních a nestandardních stavů. Jak bylo výše uvedeno, pro eliminaci vzniku možných havarijních situací je nutno dodržovat všeobecně platná bezpečnostní opatření vyplývající z příslušných předpisů a norem. Při realizaci záměru i při jeho provozování musí být s těmito dokumenty všichni příslušní pracovníci (hosté a sportovci běžným způsobem - vyvěšením na chodbách či jiných vhodných místech) prokazatelně seznámeni. B.III.9. Doplňující údaje Realizací záměru nedojde k významnému zásahu do krajiny, neboť záměr bezprostředně navazuje zastavěnou část obce. Realizací záměru dojde k využití části opuštěného areálu bývalých kasáren, dojde k výraznému zlepšení nabízených služeb v oblasti zdravotnictví a především rehabilitace. Výstavbou záměru dojde k přesunu zdravotnických ordinací, rehabilitace a dalších provozů do jednoho objektu, což významně ovlivní vnímání obyvatel a zvýší jejich komfort při ošetření, následné rehabilitaci atp. Plocha pro realizaci záměru se nachází mimo aktivní zónu povodně, na pozemky areálu pouze zasahuje v severovýchodním cípu stoletá voda. Negativním účinkům vyplývajícím ze zásahu této plochy stoletou vodou bude zabráněno jednak vyvýšením terénu u hlavního vstupu do objektu a dále vyvýšením stávající nezpevněné cesty na p.č.1039/

23 ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Řešené území se nachází v podnebné oblasti mírně teplé (MT2). Tato podnebná oblast se vyznačuje středně dlouhým teplým a sušším létem, krátkým přechodovým obdobím, mírně teplým jarem a podzimem, středně dlouhou mírně teplou a mírně suchou zimou s delším trváním sněhové pokrývky. Pravděpodobnost suchých vegetačních období je 15-30%, vláhová jistota Roční průměrný úhrn srážek činí cca 800 mm, roční průměrná teplota cca 6,5 oc, počet letních dnů 20-40, počet dnů se sněhovou pokrývkou Konkrétní údaje o kvalitě ovzduší v lokalitě nejsou k dispozici. Vzhledem k převažujícím jihozápadním a západním větrům (v těchto směrech neleží žádný výrazný zdroj znečištění ovzduší) a poloze areálu lze s nízkým ovlivněním spalováním pevných paliv v zimním období vlivem plynofikace ve sledované lokalitě usuzovat na poměrně dobrou kvalitu ovzduší se znečištěním na úrovni celkového pozadí. Celkově poloha záměru nebude mít nepříznivý vliv na rozptylové podmínky. Co se týká povrchových vod, leží lokalita v povodí Labe, oblast povodí Vltavy (II.) dílčím povodí Úhlavy-část hydrologické pořadí č Příslušné hydrologické plošky povodí s označením a náleží Úhlavě, která protéká východně nedaleko plochy záměru od jihu k severu. Úhlava je vodárenským tokem a náleží mezi toky vodohospodářsky významné. Hydrogeologický rajón 631 (Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy). Území je dle geomorfologického členění ČR součástí Hercynského systému, subsystému Hercynská pohoří, provincie Česká vysočina, subprovincie Poberounské, oblasti Plzeňské pahorkatiny, celku Švihovská vrchovina, podcelku Klatovská kotlina (VB-3c) a okrsku Janovický úval (VB-3c-a). Horninový fundament lokality i jejího okolí představují metamorfované horniny typu muskoviticko-biotitických jemnozrnných svorů, perlových rul s polohami biotitických pararul a muskoviticko-biotitických pararul se sillimanitem viz. Geologická mapa ČR, List Nýrsko. Jako pokryv jsou v zájmovém území vyvinuty deluvio-fluviální, často polygenetické, hlinito-jílovito-písčité sedimenty, které směrem do hloubky přechází v eluviální materiál z podložních hornin s proměnlivým podílem jednotlivých frakcí. Zemina dokumentovaná na pozemku je převážně hlinito-písčito-jílovitého charakteru. Petrograficky se jedná o silně zvětralý eluviální materiál z podložních hornin smíšený s pokryvnými sedimenty. Pevný horninový fundament zastižen nebyl. Hrubozrnné a drobné štěrčíkovité úlomky podložních svorů a rul byly spolu s malými čočkovitými valounky křemene občasně dokumentovány ve spodnějších částech odebraných vzorků půdních profilů. Horninový fundament netvoří žádný významný kolektor podzemní vody. Hladina podzemní vody nebyla při odběru vzorků půdního vzduchu, tj. do hloubky 0,8 m zastižena. Morfologie terénu v širším okolí se směrem na jih prudčeji zvedá do podhůří Šumavy (Pajrek, 664 m n. m.). Rozsah nadmořských výšek blízkého okolí se pohybuje od 440 do 480m n.m. Na pozemku byl proveden radonový průzkum, jehož výsledkem bylo zařazení do střední kategorie radonového rizika. Na základě tohoto zjištění budou proto provedena opatření proti pronikání radonu z podloží. Biota území lokality (tj. fauna a flóra) náleží k oblasti vegetace a fauny opadavých listnatých lesů středoevropského temperátního pásma. Území je možné dle fytogeografického pojetí zařadit do submontánní, tj. vrchovinného vegetačního stupně. Současný stav bioty v širším území odpovídá vývoji narušovanému od dob středověku antropickými zásahy a novodobě přetvořeného v celkově urbanizovaném území charakteru okraje sídla. Fytogeografickým začleněním leží na rozhraní fytografických okresů 31a Plzeňská pahorkatina vlastní a 34 Plánický hřeben. Z hlediska geobotanického a

24 geomorfologického leží území lokality v biogeografickém regionu Plzeňská pahorkatina (II.14). Geobiocenologické pojetí (následně po typizaci konkrétních ekosystémů) řadí lokalitu k bukovému vegetačnímu stupni (4a). Biogeografický region 1.28 (Plzeňský). Dle rekonstrukční mapy vegetačních poměrů náleží řešené území do oblasti lužních lesů. Záměr neleží ani nesousedí s žádným chráněným ložiskovým územím ve smyslu zákona č.440/1992 Sb., o hornické činnosti, o výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Pozemky neleží v poddolované oblasti. Plocha pro realizaci záměru se nachází mimo aktivní zónu povodně, na pozemky areálu pouze zasahuje v severovýchodním cípu stoletá voda. Negativním účinkům vyplývajícím ze zásahu této plochy stoletou vodou bude zabráněno jednak vyvýšením terénu u hlavního vstupu do objektu a dále vyvýšením stávající nezpevněné cesty na p.č.1039/26. Popisovaná lokalita ani její nejbližší okolí není situováno ve zvláště chráněném území definovaném zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ani v území chráněném z hlediska vodohospodářského. Záměr nezasahuje ani jiným způsobem neovlivňuje území přírodních parků ani významné krajinné prvky ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Záměr rovněž nezasahuje ani jiným způsobem neovlivňuje vymezené územní soustavy NATURA Nejbližšími lokalitami NATURA 2000 je Ptačí oblast Šumava (CZ ), EVL Šumava (CZ ). Město Nýrsko má cca 5200 obyvatel. V zástavbě dominují jedno- až dvoupodlažní rodinné domky se zahradami, místy se nachází řadová zástavba a dále panelvé vícepodlažní bytové domy. Území je zatěžováno v míře obvyklé pro podobné typy osídlení, zejména dopravou. V zájmovém území nejsou známy žádné extrémní poměry, není ohroženo erozí, sesuvy půdy, ani jinými přírodními vlivy. Neleží na poddolovaném území, ani v území seizmické aktivity. C.I.2. Stručná charakteristika současného stavu těch složek životního prostředí v dotčeném území, které by mohly být ovlivněny Ekosystém lokality je charakterizován převahou zelených ploch. Část lokality byla udržována v minulosti nepochybně velmi sporadicky, což se projevilo rozšířením ruderálního rostlinstva zejména v podrostu zde se vyskytující vysoké zeleně. Zastoupení živočišných i rostlinných druhů na lokalitě odpovídá charakteru lokality (výskyt běžných druhů rostlin, živočichů se předpokládá výskyt odpovídajícího spektra zejména běžných druhů hmyzu i obratlovců), tzn. ochuzená fauna a flora hercynské zkulturněné krajiny transformované do plochy lidského sídla a ploch komunikací s doprovodnou zelení. Lokalita záměru nemá žádný přímý vztah k územním systémům ekologické stability a to na žádné úrovni. Krajinný ráz je dán polohou lokality na okraji městského území se zástavbou rodinných domů. Z urbanistického hlediska se u lokality záměru jedná o urbanizované území (realizací záměru se toto zařazení nezmění), charakteristikou se jedná o okraj krajiny sídelní. Záměr, který je předmětem tohoto Oznámení, je v souladu s předpokládaným záměrem rozvoje města vyjádřeným územním plánem. Navíc již v blízkosti této lokality je provozováno zdravotnické zařízení stejného druhu (stejný provozovatel) a nyní dojde ke zvýšení komfortu pro klienty i personál a rozšíření nabízených služeb. Lokalita záměru z této celkové charakteristiky nijak nebude vybočovat a vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že realizace a provozování záměru představuje pro území zatížení únosné a vzhledem k charakteru přínosné. Realizací záměru se nepředpokládá významné ovlivnění žádné ze složek životního prostředí. Stávající stav složek životního prostředí je popsán níže