SYSTEMATIKA HUB. Oddělení: Chytridiomycety (Chytridiomycota) Oddělení: Mikrosporidie (Microsporidiomycota) v současnosti

Transkript

1 HOUBY - FUNGI

2

3 SYSTEMATIKA HUB Oddělení: Chytridiomycety (Chytridiomycota) Oddělení: Mikrosporidie (Microsporidiomycota) v současnosti řazeny mezi prvoky Oddělení: Zygomycety (Zygomycota) Oddělení: Houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) Oddělení: Houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)

4 SYSTEMATIKA HUB MIKROMYCETY MAKROMYCETY

5

6 ZÁKLADNÍ POJMY HOUBOVÁ VLÁKNA = HYFY

7 PODHOUBÍ = MYCELIUM

8 PLODNICE

9 NEPRAVÉ PODHOUBÍ = PSEUDOMYCELIUM

10 NEPRAVÉ PLETIVO = PLEKTENCHYM

11 ROZMNOŽOVÁNÍ nepohlavní různé typy výtrusů (spor) ZOOSPORY APLANOSPORY ENDOSPORY - BAZIDIE EXOSPORY - KONIDIE pohlavní viz dále

12 CHYTRIDIOMYCETY mnohojaderné, trubicovité podhoubí zoospory a gamety mají jeden bičík patří sem saprofytické houby žijící ve vodě, ve vlhké půdě, příp. parazité kulturních rostlin LAHVIČKOVKA RAKOVINOVEC BRAMBOROVÝ

13 ZYGOMYCETY trubicovité, mnohojaderné podhoubí rychle rostou na marmeládě (jsou cukromilné), v přírodě na spadaném ovoci, na špatně uskladněném chlebu PLÍSEŇ HLAVIČKOVÁ KROPIDLOVEC ČERNAVÝ

14 HOUBY VŘECKOVÝTRUSNÉ = ASKOMYCETY tvorba specializovaného sporangia = vřecko (askus) zde dochází k redukčnímu dělení a vzniku haploidních endospor (askospory) VŘECKA S ASKOSPORAMI

15 TŘÍDA: KVASINKY

16 ROZMNOŽOVÁNÍ KVASINEK a) NEPOHLAVNÍ = PUČENÍ

17 b) POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ KVASINEK

18

19 KVASINKA PIVNÍ (SACCHAROMYCES CEREVISIAE)

20 Kandidóza častá infekce vyvolaná kvasinkami rodu Candida žijí běžně na naší kůži, v dutině ústní, ve vagíněči ve střevě, ale za určitých podmínek (teplo, vlhko, porušená kůže, změny ph, ATB ) se pomnoží a vyvolávají pak chorobné stavy postihuje především kůže a sliznice

21 TŘÍDA: VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY nejpočetnější skupina hub přehrádkované hyfy v přehrádce jednoduchý pór (umožňuje přechod plazmy a jader) rozmnožování: a) nepohlavní výtrusy (konidie X askospory)

22 TŘÍDA: VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY b) pohlavní - vytváření pohlavních orgánů (= gametangia) samčí kyjovitá anteridia a samičí kulovitá askogonia přikládají se k sobě, buněčná stěna se rozpouští samčí a samičí jádra se k sobě přikládají, ale zatím nesplývají = fáze plazmogamie vzniká různě dlouhá dvojjaderná fáze = dikaryofáze později splývání jader = karyogamie meióza a následná mitóza 8 haploidních jader 8 výtrusů (askospor) zralá vřecka se otevírají a haploidní výtrusy jsou uvolněny ven

23 PALIČKOVICE NACHOVÁ - cizopasí na travách (žito), letní fáze konidie (přenos hmyzem), zimní fáze námel přezimuje, námelové alkaloidy farmaceutický průmysl (zastavení porodního krvácení, léčba migrény, při zvýšenéčinnosti štítné žlázy, při klimakterických potížích, psychiatrie, konečná fáze léčby rakoviny ) - droga je jedovatá, v současné době se v přirozené formě prakticky nepoužívá, slouží jako průmyslová surovina - dnes se námel pěstuje uměle na vhodných odrůdách žita.

24 ROD ŠTĚTIČKOVEC (PENICILLIUM) - některé druhy produkují antibiotika, jiné spolupůsobí při zrání sýrů (Penicillium camemberti, Penicillium roqueforti tzv. ušlechtilé plísně)

25 ROD KROPIDLÁK (ASPERGILLUS) Aspergillus flavus významná toxinogenní houba!

26 PADLÍ - choroby rostlin na listech, stoncích a plodech moučnaté povlaky, do buněk hostitele vysílají haustoria

27 SMRŽ OBECNÝ - jedlý

28 UCHÁČ OBECNÝ

29 LANÝŽ ČERNÝ - kulovitá houba, která roste více než 30 cm pod povrchem země - barva černá, povrch hladký nebo drsný, uvnitř je masitá síťovitá, žilkovaná struktura mramorové barvy - velmi aromatická houba používaná spíše jako koření nebo doplněk jídla - sbírají se pomocí cvičených psů a vepřů

30 Mykózy neboli plísňová onemocnění, jsou lidská onemocnění vyvolaná houbami, mikromycetami nejčastěji postihují kůži a viditelné sliznice, méně vnitřní orgány počet vzniku těchto onemocnění stoupá díky používání širokospektrálních antibiotik, kortikosteroidů, cytostatik i chirurgických výkonů s následnou imunosupresí (např. transplantace) plísňová onemocnění kůže - na místech, kde zůstává kůže vlhká, v meziprstních prostorách, ve vlasech, či vousech léčba: antimykotika (Ketonazol, Klotrimazol nebo Amfotericin B)

31 mykózy kůže a nehtů

32 Mykotoxiny toxiny mikroskopických hub mohou prostřednictvím kontaminace potravin ovlivnit zdraví člověka v současnosti popsáno cca 70 druhů toxinogenních mikroskopických hub

33 Biologická léčba pomocí tzv. chytré houby Pythium oligandrum (mykoparazit) léčba kožních a nehtových mykóz, ale i ochrana rostlin před plísněmi či proti plísním na zdech

34 HOUBY STOPKOVÝTRUSNÉ = BASIDIOMYCETY vyšší houby přehrádkovaná vlákna přehrádky se soudkovitým pórem rozmnožování: a) nepohlavní konidie b) pohlavní častější (výjimka rzi) setkání a splynutí dvou jednojaderných podhoubí, vyrůstajících z pohlavně odlišených výtrusů (+) a (-) plazmogamie (splynutí buněčné plazmy) dvoujaderné podhoubí (dikaryofáze) roste časově neomezeně dlouho, za příhodných podmínek může tvořit plodnice ve výtrusorodém roušku plodnice nastává v bazidiích karyogamie meiotické dělení vznik 4 haploidních jader 4 stopečkaté výtrusy (bazidiospory) plazmogamie a karyogamie jsou značně oddálené (dikaryofáze je delší než u vřeckovýtrusných hub) bazidie tvoří rouško = hymenium, jsou umístěny buď v rourkách (u hřibovitých) nebo na lupenech (u bedlovitých) hub

35

36 BAZIDIE NESOUCÍ NA STOPEČKÁCH BASIDIOSPÓRY

37 ROURKY LUPENY

38

39 rozrušují celulózu nebo lignin DŘEVNÍ HOUBY na trouchnivějících větvích, pařezech či kmenech CHOROŠ VÁCLAVKA OBECNÁ

40 HLÍVA ÚSTŘIČNÁ DŘEVOMORKA DOMÁCÍ

41 REZAVEC DUBOVÝ - nepříliš hojná parazitická houba - červenec-říjen, kmeny a kořeny dubů - patří mezi gutující houby zbavuje se tak přebytečné vody a některých pro houbu jedovatých látek - vědecky velmi zajímavá! produkce cytotoxických a antibakteriálních látek ergosterolperoxid protinádorová aktivita (inhibuje růst buněk HL60 - linie myeloidních leukemických buněk a indikuje apoptózu) protizánětlivé látky imuno-stimulační látky

42 JEDLÉ HOUBY HŘIB DUBOVÝ KŘEMENÁČ BŘEZOVÝ

43 KLOUZEK SLIČNÝ KOZÁK BŘEZOVÝ

44 BEDLA VYSOKÁ ŽAMPION LIŠKA

45 HADOVKA SMRDUTÁ (Phallus impudicus)

46 JEDOVATÉ HOUBY MUCHOMŮRKA ZELENÁ MUCHOMŮRKA TYGROVANÁ

47 MUCHOMŮRKA ZELENÁ považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu prudce jedovatá, ale navíc první příznaky otravy se objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce zasaženy důležité orgány amatérští houbaři si ji často pletou se žampiony a dalšími druhy jedlých hub

48 MUCHOMŮRKA TYGROVANÁ jedovatější než červená a otrava může být někdy i smrtelná první příznaky otravy se projeví v rozmezí 0,5 4 hod. pozor na možnost záměny za jedlou muchomůrkou růžovou

49 MUCHOMŮRKA ČERVENÁ

50 MUCHOMŮRKA ČERVENÁ otrava často probíhá jako opojení alkoholem jméno podle toho, že se v minulosti někde používala k trávení much: uříznutý klobouk se položil na talíř a na červeně zbarvené straně se posypal cukrem mouchy olizovaly sladkou šťávu a uhynuly pro člověka je sice jedovatá, ale jen zřídka dochází k těžším otravám

51 ZÁVOJENKA OLOVOVÁ VLÁKNICE ZAČERVENALÁ

52 PSYCHOTROPNÍ HOUBY obsahují psychoaktivní látky psilocybin a psilocin užití je rizikové (účinky jsou podobné LSD) a hrozí předávkování vyvolává ospalost, nemotornost, pocení a samozřejmě halucinace LYSOHLÁVKA ČESKÁ

53 SNĚTI A RZI SNĚŤ KUKUŘIČNÁ

54 PRAŠNÁ SNĚŤ PŠENIČNÁ REZ TRAVNÍ

55 MYKORRHIZA

56 Nejvíce hub je z rodu hřibů: žlutomasý, křemenáč, hnědý, dubový, kozák pod břízami, klouzek obecný a zrnitý pod borovicemi, klouzek sličný pod modříny

57 LICHENISMUS

58 DUTOHLÁVKA SOBÍ V severských zemích je dutohlávka sobí významným krmivem pro soby. Vedle toho má i několik dalších využití, používá se například k výrobě alkoholického nápoje aquavit. Původní obyvatelé Aljašky z kmene Tanaina používají dutohlávku sobí jako jídlo. Pro tento účel je dutohlávka sobí připravována rozdrcením stélky a vařením či máčením v horké vodě, dokud nezměkne. Tento národ také používá dutohlávku sobí jako lék proti průjmu.

59 PUKLÉŘKA ISLANDSKÁ Slizy drogy chrání sliznice zažívacího traktu, hořké kyseliny zlepšují chuť k jídlu. Droga vykazuje účinek proti choroboplodným baktériím. Tradičně je používána při nachlazení, zánětu průdušek spojeným s kašlem a teplotami, při poruchách trávení a nechutenství, při podráždění a zánětech v ústní dutině a hltanu, k posílení nespecifické obranyschopnosti organismu. V lidovém použití se objevuje i při onemocněních ledvin a žlučníku a zevně na hojení ran.

60 TERČOVKA ZEDNÍ

61 TERČOVKA BUBLINATÁ

62 PROVAZOVKA

63 HÁVNATKA PSÍ