dvouměsíčník/ročník3 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

Transkript

1 01 obaka3_ 2009_k tisku.qxd :43 StrÆnka 1 3 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní and socia affairs at regiona, nationa, and internationa úrovni formuovaný pode aktuáních potøeb orgánù státní eves, formuated in accordance with the current needs správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav of the state administration, and in some cases the non- vykonává konzutantskou èinnost pro uživatee výsedkù profite secotr and private cients. The Institute provides výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné consutancy for the users of research resuts and organizes projekty se každý rok pøipravují ve spoupráci se seminars zainteresovanými subjekty s ohedem na kontinuitu vývoje prepared each year in coaboration with interested vìdy a výzkumu v pøedmìtných obastech. Mezi havní parties, with regard to the continuity of science and výzkumné zájmy ústavu patøí: research in the areas in questinon. The Institute s main and conferences. Research projects are research interests incude: trh práce a zamìstnanost, sociání diaog a pracovní vztahy, abour market and empoyment, sociání ochrana, socia diaogue and abour reations, rodinná poitika, socia security, pøíjmová a mzdová poitika, famiy poicy, rovné pøíežitosti, wages and income poicy, teorie sociání poitiky. equa opportunities, socia poicy theory. Významnou èinností ústavu je poskytování kompexních knihovnických a informaèních sužeb z obasti práce a sociáních An important activity of the Institute, essentia for carrying out vìcí, které zajiš uje oddìení knihovnicko-informaèních sužeb. its research objectives, is the provision of comprehensive V rámci jeho èinnosti je kontinuánì budován a zpracováván ibrary and information services in the fied of abour and socia fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené affairs. This is done by RILSA's ibrary and information services obasti, ae i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních discipín. department. dvouměsíčník/ročník3 2009

2 Obsah Editoria 1 Stati, studie, úvahy a anaýzy Návrat do zaměstnání po rodičovské dovoené: rozdíy pode rodinného uspořádání 2 Jana Chaoupková, Eva Mitche Street-eve byrokraté a jejich roe ve veřejné a sociání poitice: refexe nezaměstnanými ve třech regionech ČR 9 Pave Horák, Markéta Horáková Z Evropské unie Organizace žen ve Veké Británii - součást občanské spoečnosti 20 Statistiky a anaýzy Sociání důchodové pojištění můžeme mít také 20 Příspěvek na péči - černá díra reformy sociáního systému 26 Poznatky z praxe Mezinárodní evropská konference o sociání ekonomice a podnikání 30 Informační servis čtenářům Recenze Sociání sužby a příspěvky pro těžce zdravotně postižené na Sovensku 31 Novinky v knižním fondu 32 Z domácího tisku 32 Ze zahraničního tisku 32 For summaries of seected artices see the 3 rd page of the cover. Obsahové zaměření časopisu Sociání probematika v nejširším vymezení, zejména tyto tematické okruhy: sociání teorie, sociání poitika, sociání sužby, státní sociání podpora, hmotná nouze, posudková sužba, zdravotní postižení, rodina, sociáně-právní ochrana dětí, rovné příežitosti, pojistné systémy, důchodové, nemocenské a úrazové pojištění, příjmová poitika, zaměstnanost, poitika zaměstnanosti, sužby zaměstnanosti, trh práce, zahraniční zaměstnanost, mzdová poitika, mzdové a patové systémy, bezpečnost práce a pracovní prostředí, pracovní podmínky, organizace práce, sociání diaog a koektivní vyjednávání, migrace, integrace cizinců, mezinárodní spoupráce v obasti sociáního zabezpečení, egisativa upravující všechny tyto obasti, daší příbuzná tematika. Informace pro autory Časopis se skádá ze dvou částí, v první, tvořené rubrikou Stati, studie, úvahy a anaýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzované části časopisu rozhoduje redakční rada na zákadě výsedků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomto směru provádí potřebné kroky. Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím, že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepubikované příspěvky v eektronické podobě. Autor by mě připojit úpnou kontaktní adresu včetně teefonního čísa a e-maiové adresy. Příspěvky zasíejte v eektronické podobě na e-maiovou adresu: heena.isa@vupsv.cz. Uveřejněné příspěvky jsou honorovány. Formání požadavky Rukopis příspěvku do recenzované části (nejépe v čenění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy na odbornou iteraturu, zkoumaná probematika a použité metody, výsedky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 25 tisíc znaků včetně mezer v editoru Word musí vede vastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé a kíčová sova v češtině. Citace a bibiografické odkazy musí být úpné a v souadu s přísušnou normou, příkady viz Grafy a obrázky musí být přizpůsobeny černobíému provedení (ve formátu exce skupinový soupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové soubory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.

3 Editoria FÓRUM sociání poitiky odborný recenzovaný časopis 3/2009 Vydává Výzkumný ústav práce a sociáních věcí, v. v. i. Paackého nám Praha 2 IČO Šéfredaktorka: Mgr. Heena Lisá kontakt: heena.isa@vupsv.cz te Redakce: Dagmar Maičká kontakt: dagmar.maicka@vupsv.cz te Tisk: Vydavateství KUFR, s. r. o. Naskové 3, Praha 5 Distribuce a předpatné: Postservis Poděbradská 39, Praha 9 Kontakt: e-mai postabo.prstc@cpost.cz fax te.: (bezpatná infoinka ČP) Prodej za hotové: Knihkupectví Karoinum Ceetná 18, Praha 1 Cena jednotivého čísa: 50 Kč Vychází: 6krát ročně Dáno do tisku: Registrace MK ČR E ISSN tištěná verze ISSN eektronická verze VÚPSV Redakční rada: Doc. Ing. Ladisav Průša, CSc. (předseda - VÚPSV) Doc. Ing. Marie Dohnaová, CSc. (FHS UK) Mgr. Danuše Fomiczewová (KÚ Pardubického kraje) Doc. JUDr. Viém Kahoun, Ph.D. (ČSSZ, ZSF JČU) Prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. (VŠE) Mgr. Aeš Kroupa (VÚPSV) PhDr. Věra Kuchařová (VÚPSV) Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. (MU) Vážení čtenáři, etošní třetí, červnové číso FÓRA sociání poitiky má standardní rozsah i obsahovou nápň a všichni, kteří se na jeho tvorbě podíejí, jako vždy doufají, že čtenáře svým obsahem zaujme i informačně obohatí. Na konečnou podobu časopisu má kromě redakce významný viv redakční rada, která rozhoduje o tom, zda příspěvky nabízené do recenzované části spňují nároky kadené na čánky tohoto typu, a doporučuje recenzenty. Ti pak rovněž ovivňují kvaitu a výsedné znění textů pubikovaných v přísušné rubrice. Všichni v řetězci autor - redakce - redakční rada - recenzent usiují o to, aby výsedná podoba spňovaa všechna kritéria kadená na odborné recenzované čánky a aby byy pro naše čtenáře přínosem. Do nerecenzované části se pak redakce snaží zajistit zajímavé čánky, jejichž autoři na recenzovanou část neaspirují, avšak nabízejí často neotřeý pohed na skutečnost nebo inspirativní návrhy na řešení nejrůznějších probémů v sociání obasti u nás i v zahraničí, případně s odbornou erudicí seznamují s nejepšími poznatky z praxe. Příežitostně proto čerpá i ze zahraničního tisku. Rubrika Stati, studie, úvahy a anaýzy obsahuje dva příspěvky většího rozsahu, které se věnují zcea odišným tématům. V úvodním příspěvku Návrat do zaměstnání po rodičovské dovoené: rozdíy pode rodinného uspořádání se autorky snaží odpovědět na otázku, nakoik se iší strategie užívané ke skoubení práce a rodiny matek žijících v různých rodinných uspořádáních a jak déku ceodenní péče o dítě ovivňuje absence druhého rodiče v rodině. Osaměé matky musí totiž skoubit roi havní živiteky rodiny a havní pečovateky o dítě, často se nacházejí v obtížnější ekonomické situaci a jsou více ohroženy rizikem nezaměstnanosti než vdané ženy. Sta anayzuje rozdíy časování návratu z rodičovské dovoené na trh práce v závisosti na rodinné situaci matek, důvody, které stojí za jejich rozhodnutím vrátit se na trh práce či zůstat v domácnosti, a finanční výhodnost ekonomické aktivity žen v závisosti na rodinném stavu a počtu vychovávaných dětí. V čánku Street-eve byrokraté a jejich roe ve veřejné a sociání poitice: refexe nezaměstnanými ve třech regionech ČR se autoři zabývají konceptem street-eve byrokratů a jejich roí ve veřejné poitice. V prvních dvou částech textu definují street-eve byrokraty a vysvětují ideoogické zákady, které předurčují jejich chování (principy byrokratismu, profesionaismu, byro-profesionaismu a manažerismu). Při své anaýze vycházejí z anaytických studií na toto téma uskutečněných v posedních třech etech a zveřejňují nejnovější empirické poznatky výzkumu zaměřeného na to, jak uživateé sužeb úřadů práce reagují na sužby poskytované v duchu výše zmíněných principů. Jejich cíem je tímto způsobem empiricky ověřit, jak se principy byrokratismu, profesionaismu a byro-profesionaismu projevují v chování a jednání úředníků z pohedu uživateů veřejných sužeb. V nerecenzované části se v rubrice Z Evropské unie věnujeme největší národní dobrovoné organizaci žen ve Veké Británii NFWI a její činnosti ve prospěch žen i ceé spoečnosti. V rubrice Statistiky a anaýzy si pozornost zasouží příspěvek věnovaný možnosti zavedení sociáního důchodového pojištění v naší repubice a jeho přednostem a neméně přínosný čánek vycházející z anaýzy dat o výdajích vynaožených v prvních osmi měsících roku 2008 na příspěvek na péči. V rubrice Poznatky z praxe přinášíme informaci o konferenci o sociání ekonomice a nejzajímavějších zkušenostech v této obasti. Do Informačního servisu čtenářům je zařazena recenze na knížku věnovanou právní úpravě sociáních sužeb a příspěvku pro těžce zdravotně postižené na Sovensku a jako obvyke krátké zprávy a informace o nejrůznějších pánovaných či uskutečněných akcích a přírůstcích ve fondech odděení knihovnicko-informačních sužeb VÚPSV. Heena Lisá šéfredaktorka FÓRUM sociání poitiky 3/2009 1

4 Stati, studie, úvahy a anaýzy Návrat do zaměstnání po rodičovské dovoené: rozdíy pode rodinného uspořádání 1 Jana Chaoupková, Eva Mitche Nárůst mimomanžeské podnosti spou se skutečností, že téměř poovina dětí narozených mimo manžeství se rodí do neúpných rodin, vyvoává otázku, nakoik se iší strategie skoubení práce a rodiny matek žijících v různých rodinných uspořádáních. Významnou otázkou je to, jak déku ceodenní péče o dítě ovivňuje absence druhého rodiče v rodině. Osaměé matky musí na rozdí od matek žijících v úpné rodině skoubit roi havní živiteky rodiny a havní pečovateky o dítě. Často se nacházejí v obtížnější ekonomické situaci a jsou více ohroženy rizikem nezaměstnanosti než vdané ženy. Sta anayzuje rozdíy časování návratu z rodičovské dovoené na trh práce v závisosti na rodinné situaci matek, důvody, které stojí za jejich rozhodnutím vrátit se na trh práce či zůstat v domácnosti, a finanční výhodnost ekonomické aktivity žen v závisosti na rodinném stavu a počtu vychovávaných dětí. K odpovědi na tyto otázky využíváme dvou zdrojů: data výzkumného šetření Sociání a ekonomické podmínky mateřství z roku 2006, zaměřeného na ženy s dětmi do 10 et, a anaýzu modeových rodin, jejíž pomocí ze objasnit dopady nastavení sociáního systému na ekonomickou aktivitu matek s maými dětmi. Úvod Rodinná uspořádání v České repubice procházejí od počátku 90. et 20. stoetí výraznými změnami a rodinné formy se stávají rozmanitějšími. Mezi nejvýraznější změny demografického chování patří nárůst počtu dětí narozených mimo manžeství. Zatímco na počátku 90. et dosahova podí dětí narozených mimo manžeství hodnot koem 10 %, v současné době se v České repubice rodí mimo manžeství již více než každé třetí dítě. V případě prvorozených dětí dosáh v roce 2007 podí dětí narozených mimo manžeství až 46 %. Na tomto nárůstu se nepodíí jen růst obiby nesezdaných soužití, ae v průběhu 90. et se zvyšuje i podí osaměých neprovdaných matek. Ukazuje se, že v současnosti téměř každá druhá neprovdaná matka nežije v době narození prvního dítěte s jeho otcem (Hampová et a., 2007). Tyto změny vyvoávají otázku, nakoik se iší strategie skoubení práce a rodiny v rané fázi rodičovství v různých typech rodinných uspořádání. Probematika neúpných rodin představuje aktuání téma socioogického výzkumu (Dudová, 2007; Kuchařová, 2007). Důežitou otázkou je nejen to, jak vzorec zapojení žen do trhu práce a déku ceodenní péče o dítě ovivňuje absence druhého rodiče v rodině, ae i to, zda z hediska skoubení péče o děti a zaměstnání žen existují rozdíy mezi ženami vdanými a žijícími v nesezdaném soužití. Důvodem, proč se soustředíme jen na ženy, je především to, že podí mužů čerpajících rodičovskou dovoenou je vemi nízký a data o nich neze z důvodu jejich margináního zastoupení čerpat z běžných socioogických výzkumných šetření. 2 V tomto čánku se zaměříme na to, jak se iší časování návratu z rodičovské dovoené na trh práce v závisosti na rodinné situaci a jak se iší důvody, které stojí za rozhodnutím (znovu) vstoupit na trh práce. Pokusíme se také odpovědět na otázku, jaké skupiny žen jsou motivovány k rychejšímu návratu na trh práce a které ženy preferují deší ceodenní péči o dítě. Využíváme přitom dva zdroje: a) data výzkumného šetření Sociání a ekonomické podmínky mateřství (SEPM), zaměřeného na ženy s dětmi do 10 et (viz dáe), b) anaýzu modeových rodin, jež umožňuje zjistit dopady nastavení sociáního systému na ekonomickou aktivitu matek s maými dětmi. Vzorce pracovní aktivity žen jsou ovivněny souhrou řady faktorů působících na mikro- i makroúrovni (Kangas, Rostgaard, 2005; Kuchařová et a., 2006) 3. Lze předpokádat, že se déka čerpání rodičovské dovoené na mikroúrovni iší v závisosti na socio-ekonomickém statusu ženy a preferencích týkajících se rodinného a pracovního života. Důežitým faktorem je i rodinná situace (počet dětí, typ rodiny, postoje a ekonomické postavení partnera). Neméně důežitá je dostupnost zařízení péče o dítě nebo jeho aternativy (pacená chůva, pomoc příbuzných apod.). Předchozí studie dokádají, že ženy s vyšším vzděáním a s profesionání orientací zůstávají na rodičovské dovoené kratší dobu (Křížková et a., 2005; Kuchařová et a., 2006; Etterová et a., 2006). Diferenciace vzorců zaměstnanosti žen v různých typech rodiny je ae zkoumána méně často. Provedené výzkumy naznačují, že déka rodičovské dovoené samoživiteek a matek z úpných rodin se významně neiší (Kuchařová et a., 2006: 11), daší data ae ukazují, že na rodinném stavu záeží a že se dříve na trh práce vracejí svobodné a ovdověé matky bez ohedu na to, zda žijí v nesezdaném soužití s partnerem nebo ne (Kuchařová et a., 2006: 24). Cíem tohoto čánku je proto zaměřit se podrobněji na rozdíy vzorců skoubení práce a péče o děti v rané fázi rodičovství v různých typech rodinného uspořádání. Diferenciace rodinných uspořádání V tomto čánku se zaměřujeme na tři typy rodinného uspořádání. První typ tvoří neúpné rodiny, v jejichž čee stojí osaměá matka. Daší dva typy zahrnují úpné rodiny, které rozišujeme de rodinného stavu na rodiny tvořené manžeským párem a rodiny tvořené nesezdaným párem. Rodiny osaměých matek Obecně vzato, osaměé matky jsou z hediska rodinného stavu poměrně heterogenní skupinou zahrnující jak ženy rozvedené, popřípadě rozoučené a ovdověé, tak ženy, které nikdy nebyy provdané. Vzhedem k tomu, že sedujeme pracovní zapojení žen v rané fázi rodičovství, mezi osaměými matkami, které žiy již v době narození dítěte bez partnera, převažují nikdy neprovdané (svobodné) ženy. Svobodné matky jsou specifickou skupinou osaměých matek. Na rozdí od rozvedených (či ovdověých) matek, které se stávají jedinými pečovatekami a živitekami rodiny zpravida až v době, když je už dítě odrostejší, svobodné osaměé matky se v této situaci ocitají hned od narození dítěte, kdy péče o dítě představuje největší zátěž a kdy žena zpravida ztrácí příjem z paceného zaměstnání kvůi přerušení ekonomické aktivity z důvodu ceodenní péče o dítě. Ve srovnání s rozvedenými matkami mohou osaměé svobodné matky méně očekávat, že se otec dítěte bude po rozpadu partnerského svazku podíet na výchově dítěte a na jeho ekonomickém zabezpečení. Pravděpodobnost, že otec nebude s dítětem vůbec v kontaktu, se totiž zvyšuje, pokud neži v době narození dítěte se svou rodinou, a stoupá i s kesajícím vzděáním otce. Otcové s nižším vzděáním častěji přispívají na péči o dítě méně, než byo dohodnuto, nebo vůbec (Hampová, 2007). Poměrně vysoký podí osaměých svobodných matek neuvádí otce v rodném istu dítěte a zbavuje se tak možnosti požadovat od něj podí na péči a finančním zabezpečení dítěte. Pode údajů ČSÚ v roce 2007 chyběy v hášeních o narození údaje o otci dítěte u 30 % dětí narozených mimo manžeství, přičemž nejvyšší podí chybějících údajů by u žen s nižším vzděáním (Zeman, 2007: 25). 2 FÓRUM sociání poitiky 3/2009

5 Stati, studie, úvahy a anaýzy Rodiny osaměých matek jsou ve srovnání s úpnými rodinami vystaveny vyššímu riziku chudoby a nízké životní úrovně. Riziko chudoby se iší i mezi různými typy rodin s jedním rodičem (Ro, 1992, cit. de Torremocha, 2006). Míra ekonomického propadu po rozpadu partnerského svazku se odvíjí pode míry, v jaké bya žena závisá na příjmu manžea či partnera, a je proto pravděpodobně vyšší u žen rozvedených. Zatímco rozvedené matky jsou často vystaveny pouze dočasné tíživé situaci v období po rozvodu (Dudová, 2007), svobodné osaměé matky se častěji nacházejí v douhodobé obtížné ekonomické situaci. K ekonomickým těžkostem osaměých matek přispívá nižší úroveň příjmů žen, horizontání i vertikání segregace žen na trhu práce spou s vyšší úrovní nezaměstnanosti žen. Jejich pozici na trhu práce znevýhodňuje i to, že nemají s kým sdíet nároky péče o dítě, a proto je čas, který mohou věnovat ekonomické aktivitě, více omezený (Dudová, 2007). Postavení svobodných osaměých matek na trhu práce kompikuje i to, že mají ve srovnání s vdanými matkami častěji nižší vzděání a dítě mají v průměru v nižším věku než vdané ženy, tudíž jejich praxe v zaměstnání před narozením dítěte je často vemi omezená (Hampová, 2007). Vyšší podí žen, které se stávají neprovdanými matkami v nižším věku, je navíc v regionech s horší socio-ekonomickou situací (Hampová, Řeháková, 2006). Můžeme předpokádat, že osaměé matky vzhedem k obtížné ekonomické situaci usiují o zvýšení svých příjmů, a proto usiují o návrat do zaměstnání dříve než ženy, které žijí v úpné rodině. Na druhé straně ae patí, že osaměé matky jsou častěji postiženy nezaměstnaností. Zajímá nás proto, s jakými překážkami se při návratu na trh práce potýkají a jaké faktory působí demotivačně s ohedem na vstup do ekonomické aktivity. Graf č. 1: Déka rodičovské dovoené s nejmadším dítětem pode rodinné situace a vzděání (v měsících) Úpné rodiny: manžeské a nemanžeské rodiny Úpnou rodinu tvoří manžeský nebo nesezdaný pár s dětmi, a už s vastními nebo z předchozího partnerského svazku jednoho z partnerů, nebo bez dětí. Z hediska rodinného stavu mohou úpné rodiny zahrnovat manžeské rodiny, nesezdané soužití svobodných partnerů, popřípadě nesezdaný svazek partnerů, z nichž aespoň jeden proše předchozím manžestvím. I když nesezdaní partneři vychovávající dítě tvoří rodinu v mnoha ohedech funkčně podobnou rodině manžeské 4, některé výzkumy naznačují, že fungování nesezdaných a manžeských rodin se v některých ohedech iší a že se iší i jejich sociáně-demografická struktura. Nesezdané páry s dětmi mají ve srovnání s rodinami sezdaných párů nižší rodinný příjem, nižší vzděání a vyšší riziko nezaměstnanosti (Manning, Lichter, 1999; Kiernan, 1996; Hampová et a., 2007). Lidé žijící v nesezdaném soužití zastávají méně tradiční postoje k rodině a přikádají větší význam osobní nezávisosti (Thomson, Coea, 1992; Hampová, 2003). Nesezdané páry se také vyznačují ve srovnání s manžeskými páry méně tradiční děbou práce v rodině (South, Spitze, 1994; Gupta, 1996; Baxter, 2005; Hampová, 2002) a ekonomické roe obou partnerů jsou častěji vyrovnané (Brines, Joyner, 1999). Anaýzy českých dat ukázay, že u nesezdaných párů se častěji než u manžeů setkáme se situací, kdy žena přispívá do rodinného rozpočtu vyšším příjmem než její partner (Hampová, 2002). Můžeme proto předpokádat, že matky žijící v nesezdaném soužití se budou vracet do zaměstnání dříve než vdané matky. Použitá data V tomto příspěvku využíváme data z výzkumného šetření Sociání a ekonomické podmínky mateřství, které byo reaizováno v roce Toto šetření se zaměřovao na sociání, ekonomickou a rodinnou situaci žen, jejichž první dítě se narodio po roce 1995, tj. žen s dětmi do 10 et. Respondentky byy vybrány na zákadě kvótního výběru (kvótními znaky byy: kraj, veikost místa bydiště, současný rodinný stav a vzděání). Výhodou těchto dat je, že poskytují informaci o rodinné situaci ženy při narození každého jejího dítěte a umožňují tak srovnávat situaci vdaných a neprovdaných matek, a to jak těch, které žiy Zdroj: SEPM Adj. R2 0,03 Pozn.: Do anaýzy byy zahrnuty ženy, které již ukončiy rodičovskou dovoenou s nejmadším dítětem. N=531. NS = nesezdané soužití. Zdroj: SEPM N= 533. v nesezdaném soužití, tak těch, které v době narození dítěte nežiy s otcem dítěte. Z původního datového souboru, který přináší údaje o 1160 ženách, jsme z důvodu zjednodušení anaýz vyoučiy 48 žen, které mají tři nebo více dětí. Soubor, se kterým pracujeme, zahrnuje 1112 dotázaných žen (703 z nich má jedno dítě a 409 má dvě děti). Při narození nejmadšího dítěte byy tři čtvrtiny matek vdaných (835) a zhruba čtvrtina žen bya neprovdaná; na neprovdané připadá 13 % žen žijících v nesezdaném soužití (149) a 11 % nežijících s partnerem (126). 6 Mezi neprovdanými matkami převažovay svobodné ženy (88 %). 7 Vdané ženy mají častěji dvě děti, naproti tomu osaměé matky mají častěji jen jedno dítě. Vzhedem k tomu, že se během posedního desetietí podíy dětí narozených mimo manžeství zvyšují, jsou děti narozené neprovdaným matkám v průměru madší a vyšší podí neprovdaných matek by v době výzkumu na mateřské nebo rodičovské dovoené. Cekově rodičovskou dovoenou s nejmadším dítětem ukončio 533 (48 %) dotazovaných žen a daších 502 (45 %) byo na mateřské nebo rodičovské dovoené v době sběru dat. 8 Déka rodičovské dovoené v závisosti na rodinné situaci a vzděání Ve výzkumu SEPM byy matky dotazovány na to, jak douho cekově trvaa jejich mateřská a rodičovská dovoená s každým dítětem. 9 Pro zjednodušení zde používáme pojem rodičovská dovoená (RD) jako souhrnné označení doby ceodenní péče o maé dítě, včetně mateřské dovoené a včetně případného čerpání rodičovského příspěvku až do 4 et dítěte (resp. do 7 et u douhodobě zdravotně postiženého dítěte). Je třeba přitom připomenout, že pobírání rodičovského příspěvku nevyučuje za předpokadu zajištění ceodenní péče o dítě možnost přivýděku (nejčastěji se jedná o příežitostnou výděečnou činnost či částečný pracovní úvazek) a že čerpání rodičovské dovoené nemusí znamenat úpné přerušení pracovní aktivity. V násedujících Tabuka č. 1: Viv výše vzděání a rodinné situace na déku rodičovské dovoené (Lineární regrese) Koef. S.E. Sign. 95% konf. interva Konstanta 35,280 1,926 0,000 31,497 39,063 1 dítě (ref. 2) 1,606 0,971 0,099-0,302 3,514 rod. situace (ref. vdaná) žia sama -3,800 1,408 0,007-6,566-1,035 v nesezdaném soužití -2,729 1,453 0,061-5,584 0,126 vzděání (ref. VŠ) bez maturity 3,291 1,538 0,033 0,271 6,312 SŠ s maturitou 1,026 1,528 0,502-1,976 4,029 FÓRUM sociání poitiky 3/2009 3

6 Stati, studie, úvahy a anaýzy Tabuka č. 2: Odhadované šance preference deší rodičovské dovoené B S.E. Sig. Exp(B) 1 dítě (srv. 2 děti) -0,162 0,204 0,427 0,851 rodinná situace (srov. sama) 0,001 vdaná -0,616 0,330 0,062 0,541 nesezdané soužití -1,594 0,431 0,000 0,203 déka rodičovské dovoené 0,000 0,009 0,988 0,999 vzděání ženy (srov. VŠ) 0,011 zákadní 1,265 0,476 0,008 3,543 SŠ bez mat. 1,047 0,335 0,002 2,851 SŠ s mat. 0,903 0,324 0,005 2,465 konstanta -0,146 0,548 0,790 0,864 Nagekerke R2 0,079 % úspěšně zařazených případů 60,4 Zdroj: SEPM N= 457. anaýzách se zaměříme podrobněji na návrat do zaměstnání po rodičovské dovoené s nejmadším dítětem. Důvodem této voby je skutečnost, že otázky týkající se důvodu návratu na trh práce ve výzkumu SEPM byy vztaženy pouze k posední rodičovské dovoené, že poměrně vysoký podí matek dvou dětí navazuje na první rodičovskou dovoenou kontinuáně daší mateřskou, 10 a také to, že podí neprovdaných matek se dvěma dětmi je nízký. 11 Graf č. 1 ukazuje déku rodičovské dovoené s nejmadším dítětem v měsících v závisosti na rodinné situaci a pode výše dosaženého vzděání. Jak už byo zmíněno výše, v případě, že je žena vdaná, předpokádáme, že žije ve spoečné domácnosti s manžeem. Data SEPM dokádají, že české ženy průměrně ceodenně pečují o dítě do věku koem 3 et (tj. koem 38 měsíců), tj. využívají ceou dobu nároku na rodičovskou dovoenou, během které je jim garantováno držení pracovního místa v zaměstnání. Přestože se ženy s vyšším vzděáním vracejí na trh práce rycheji než ženy s nižším vzděáním, rozdíy pode vzděání nejsou příiš výrazné. Pokud ae vezmeme v úvahu rodinnou situaci, rozdíy pode vzděání se zvětšují. Osaměé matky s vysokoškoským vzděáním se do zaměstnání vracejí v průměru již před dosažením 2,5 et věku dítěte. Rozdíy pode rodinného stavu může ovivňovat skutečnost, že u vdaných žen se častěji jedná o rodičovskou dovoenou s dítětem druhého pořadí. Podrobnější anaýza za použití metody ineární regrese (tabuka č. 1) potvrzuje, že i v případě, kdy kontroujeme pořadí dítěte, viv rodinného stavu i vzděání zůstává. Osaměé matky a ženy se středoškoským a vysokoškoským vzděáním zůstávají doma kratší dobu než ženy s nižším vzděáním a než ženy, které žijí s partnerem. Skutečnost, že se osaměé matky vracejí na trh práce dříve (by v průměru jen o někoik měsíců), vyvoává otázku, jaké motivy za tímto rozhodnutím stojí. Osaměé matky totiž zároveň výrazně častěji uváděy, že kdyby to tehdejší ekonomická situace rodiny umožňovaa, raději by nástup do zaměstnání odožiy. Zatímco ve skupině osaměých matek by raději zůstao dée na rodičovské dovoené 66 % dotázaných, mezi vdanými ženami by jejich podí jen 47 %. 12 Nejmenší podí (28 %) žen, které by uvítay deší rodičovskou dovoenou, by Tabuka č. 3: Havní motiv nástupu do zaměstnání po rodičovské dovoené pode rodinné situace a vzděání a preference deší rodičovské dovoené (řádková %) Havní motiv nástupu do zaměstnání po RD Nedostatek Nedostatek Nespokojenost Obava Zůstaa financí na financí na s pozicí ženy ze ztráty by doma zákadní pož. životní na RD pozice na dée* potřeby standard trhu práce Rodinná situace Vdaná 29,6 37,9 10,7 21,7 46,8 při narození dítěte Nesezdané soužití 30,5 30,5 18,6 20,3 28,3 Sama 67,3 10,9 7,3 14,5 66,7 Cekem 33,6 34,3 11,3 20,8 46,9 Vzděání ženy ZŠ 60, 0 34,3 2,9 2,9 59,5 SŠ bez mat. 39,6 37,5 7,8 15,1 52,6 SŠ s mat. 29,7 36,0 14,0 20,3 46,1 VŠ 17,4 20,3 14,5 47,8 27,5 Zůstaa by doma dée 81,1 63,4 3,6 37,9 47,0 Data: SEPM Pozn.: Motivy nástupu do zaměstnání: N= * Dopočet do 100 % tvoří odpovědi nevím a ne. N= Rozdíy odpovědí pode vzděání i rodinného stavu jsou sign. 0,05. Graf č. 2: Odhadnuté pravděpodobnosti preference deší rodičovské dovoené Zdroj: SEPM Pozn.: NS = nesezdané soužití. mezi ženami žijícími v nesezdaném soužití. Toto zjištění naznačuje, že preference vzorců zapojení do trhu práce se iší i v různých typech úpných rodin. Důvodem může být to, že ženy žijící v nesezdaném soužití si chtějí udržet svůj vastní příjem a nechtějí být ekonomicky závisé na partnerovi. Předpokad, že možnost deší ceodenní péče o dítě preferovay spíše ženy s nižším vzděáním a ženy, které žijí bez partnera, ověřovaa binární ogistická regrese. Do ogistické regrese, která odhadovaa šanci, že žena chtěa být doma dée, kdyby to ekonomická situace umožňovaa, vstupovay proměnné pořadí dítěte, vzděání, déka rodičovské dovoené a rodinná situace (viz tabuka č. 2). Samotná déka skutečně čerpané rodičovské dovoené neměa na preferenci být dée v domácnosti viv. Odpovědi ae závisey na vzděání a rodinném stavu. Nejčastěji chtěy zůstat dée doma osaměé matky a ženy s nižším vzděáním. Nejméně často by tuto možnost voiy vysokoškoačky. Tuto souvisost dokumentuje graf č. 2. Preference dešího období ceodenní péče o dítě úzce souvisea s důvody, které ženy motivovay k nástupu do zaměstnání po rodičovské dovoené. 13 Matky, které byy k návratu do zaměstnání motivovány ekonomickými důvody, častěji uváděy, že by, kdyby to situace umožňovaa, zůstay raději doma dée (tabuka č. 3). Naopak ty, které byy v domácnosti nespokojené, nebo ty, které nechtěy ohrozit svůj kariérní postup, odpovíday na tuto otázku negativně. Cekově ae byy nejčastější právě důvody ekonomické: nedostatek prostředků na pokrytí zákadních potřeb rodiny a nedostatek prostředků pro zajištění požadovaného životního standardu rodiny (oba důvody uvedo koem 34 % dotázaných). První z těchto důvodů by nejčastější u osaměých matek, druhý častěji uváděy vdané ženy. Ženy žijící s otcem dítěte v nesezdaném soužití naopak častěji jako havní důvod návratu do zaměstnání uváděy nespokojenost s pozicí ženy na rodičovské dovoené. Tato skutečnost vysvětuje, proč se matky žijící v nesezdaném soužití vracejí na trh práce dříve než vdané ženy a proč by méně z nich uvítao zůstat doma dée. Nespokojenost s pozicí 4 FÓRUM sociání poitiky 3/2009

7 Stati, studie, úvahy a anaýzy ženy na rodičovské dovoené a obava ze ztráty pozice na trhu práce byy havním důvodem návratu do zaměstnání pro 11 %, resp. 21 % dotázaných žen. Obava, že douhodobé omezení či přerušení ekonomické aktivity bude mít dopad na pokes jejich kvaifikace a omezí vyhídky pracovního postupu, bya nejčastějším důvodem pro ženy s vyšším vzděáním. Osaměé matky se tedy ve srovnání s vdanými matkami vracejí do zaměstnání dříve. Havním motivem jejich návratu do zaměstnání je obtížná ekonomická situace. Pokud by to ae ekonomická situace dovoovaa, zůstay by raději doma dée. Data SEPM ukazují, že pokud osaměé matky nastupují do zaměstnání před třetím rokem věku dítěte, pracují na rozdí od matek z úpných rodin častěji na pný úvazek. Osaměé matky si jako jediné živiteky rodiny nemohou obvyke dovoit nastoupit do zaměstnání na částečný úvazek, protože by příjem, který by získay z práce na částečný úvazek, nestači na pokrytí rodinného rozpočtu. Data SEPM naznačují, že existují i určité rozdíy časování návratu do zaměstnání po rodičovské dovoené vdaných žen a žen žijících v nesezdaném soužití. Ženy žijící v nesezdaném soužití se častěji než ostatní cítiy na rodičovské dovoené nespokojené a méně z nich preferovao deší ceodenní péči o dítě za předpokadu, že by to ekonomická situace rodiny umožňovaa. Přestože si naprostá většina matek přeje vrátit se do zaměstnání po ukončení rodičovské dovoené, ne všem se to daří stejnou měrou. Na příčiny probematického vstupu na pracovní trh po rodičovské dovoené se zaměřuje násedující část příspěvku. Překážky vstupu na pracovní trh po rodičovské dovoené V České repubice jsou ženy ve věku, kdy nejčastěji pečují o dítě, tj et, v porovnání s muži vystaveny výrazně vyššímu riziku nezaměstnanosti. Zejména madé ženy s dětmi jsou často odmítány zaměstnavatei, protože se u nich bez ohedu na jejich reáné schopnosti a podmínky očekává konfikt pracovních a rodinných roí (Kuchařová et a., 2006: 95; Křížková, 2002: 26; Sirovátka, Mareš, 2002: 114). Také rozdíy v úrovni mezd jsou nejvyšší ve věku, kdy ženy nejčastěji pečují o maé děti (Vohídaová, 2006: 4). Specifické míry nezaměstnanosti se zároveň značně iší v závisosti na rodinném stavu ženy. Nejvíce jsou nezaměstnaností a tedy potažmo chudobou ohroženy rodiny samoživiteek s dětmi (Sirovátka, 2005; Sirovátka, Mareš, 2002). Data SEPM potvrzují, že postavení samoživiteek na trhu práce je obtížnější než postavení matek žijících s partnerem. Tuto skutečnost dokádají jednak podíy žen, které zůstávají na rodičovské dovoené, přestože by již chtěy nastoupit do zaměstnání, a dáe podíy nezaměstnaných matek po skončení rodičovské dovoené. Zatímco pode dat SEPM zůstává v domácnosti Tabuka č.4: Havní překážky vstupu na pracovní trh pode věku nejmadšího dítěte (absoutní četnosti) Věk nejmadšího dítěte Cekem do 3 et 3 6 et nad 6 et N % N N N hedá práci na část. úvazek ,1 nemá hídání pro děti ,6 nemůže najít práci ,3 nemoha se po rodičovské vrátit do býv. zaměstnání ,9 nechce to partner ,9 kompikované dojíždění ,9 jiný důvod ,4 Cekem ,0 Zdroj: SEPM Pozn. Vzhedem k nízkým absoutním četnostem je nutno třídění pode věku nejmadšího dítěte brát jen jako iustrativní a zaměřit pozornost zejména na rozdíy od cekového rozožení. s dítětem i po jeho třetím roce, přestože by už chtěy nastoupit do zaměstnání, koem 30 % žen, v případě osaměých matek dosahuje podí skryté nezaměstnanosti až 43 %. Osaměé matky jsou po skončení rodičovské dovoené nejvíce ohroženy nezaměstnaností. Ve skupině matek s dětmi od 3 do 6 et je nezaměstnaných 12 % osaměých matek (ve srovnání s 6 % a 7 % vdaných a nesezdaných matek). Nezaměstnanost osaměých matek je nejvýraznější především v období, kdy se starají o předškoní dítě starší čtyř et (tj. po skončení nároku na rodičovský příspěvek), zejména pokud mají nízké vzděání. Pro ženy s dětmi madšími tří et je havní překážkou návratu do zaměstnání nedostupnost zařízení péče o děti a nedostatek částečných úvazků (tabuka č. 4). 14 Přestože je třídění pode věku nejmadšího dítěte věcně důežité, je nutné ho vzhedem k nízkým absoutním četnostem brát jen jako iustrativní. I přes nízké četnosti data naznačují, že důvody ekonomické neaktivity žen se iší pode věku dítěte. Matky starších dětí udávají častěji jako havní důvod ekonomické neaktivity to, že nemůžou najít zaměstnání, přičemž ženy s předškoními dětmi hedají častěji práci na částečný úvazek. Vdané ženy častěji uvádějí jako havní důvod to, že nemají možnost zajistit hídání dítěte, pro osaměé matky je havní překážkou nedostatek vhodných pracovních míst, které by byo možné skoubit s péčí o dítě. Matky, které stojí v čee neúpné rodiny, hedají obtížněji zaměstnání, které by vyhovovao potřebě skoubit je s péčí o dítě (např. s pracovní dobou saditenou s otevírací dobou předškoních zařízení). Samoživiteky se tak obtížněji potýkají s nároky zaměstnavateů, pro než představují pracovní síu s maou mírou fexibiity. Překážku vstupu na pracovní trh mohou vytvářet i vysoké nákady na hedání a udržení zaměstnání (např. ve formě výdajů na dojíždění do zaměstnání, na stravování mimo domov, zajištění péče o děti v době, kdy je matka v zaměstnání, a v neposední řadě ztráty aternativních zdrojů příjmů (tj. sociáních dávek), které očekávané zisky z ekonomické aktivity často nepřevyšují. Na finanční motivaci přechodu z ekonomické neaktivity do zaměstnání se zaměříme v násedujícím oddíe. Ekonomická motivace k nástupu do zaměstnání modeové rodiny Skutečnost, že pode výpovědí dotazovaných matek byy nejsinějším motivem k ukončení rodičovské dovoené ekonomické důvody, nás ved k otázce, za jakých okoností by se, pokud bychom bray v úvahu pouze finanční výhodnost, různým skupinám žen vypáceo nastoupit do zaměstnání. Mnohé anaýzy interakce daňového a dávkového systému dokádají, že český sociání systém dostatečně nemotivuje ke vstupu na pracovní trh zejména nízkopříjmové skupiny obyvate, zváště pokud je v domácnosti více dětí (Gauščák, Pave, 2005; Soukupová, 2005; Žižavský, 2003). Dávky, které tyto rodiny dostávají v období ekonomické neaktivity, jsou totiž častokrát vyšší než jejich reáně dosažitený pracovní příjem. Patí to zejména pro osoby, jejichž partner nepracuje, a pro osaměé matky s nižším vzděáním. Data SEPM ukazují, že přání nastoupit do práce je mezi ženami se zákadním vzděáním, zejména pokud jsou samoživiteky, sabší než u ostatních skupin žen. Toto zjištění je v souadu s jinými výzkumy, které pomocí měr mezní daňové sazby a poměrů náhrady 15 potvrzují, že český sociání systém sice podporuje (či spíše neodrazuje od) zvyšování příjmu samoživiteek za předpokadu, že nemusí patit za hídání dítěte v době, kdy jsou v zaměstnání, nepůsobí však příznivě na přechod z nezaměstnanosti do pracovního poměru (Soukupová, 2005; Sirovátka, Žižavský, 2003). Zatímco na daních a odejmutých dávkách při zvyšování mzdy ujde osaměé matce reativně maý podí z nárůstu mzdy (méně než 30 %), příjmy pynoucí ze sociáních dávek, které pobírá, pokud je ekonomicky neaktivní, nahrazují často většinu jejího potenciáního čistého disponibiního příjmu, zejména pokud by měa pracovat za podprůměrnou mzdu. Zaměstnanost sice snižuje riziko chudoby neúpných rodin s dětmi někoikrát účinněji než sociání dávky, zároveň však patí, že prudký pokes aternativních zdrojů příjmu FÓRUM sociání poitiky 3/2009 5

8 Stati, studie, úvahy a anaýzy Tabuka č. 5: Minimání výše mzdy ženy v Kč pode věku dítěte, příjmu partnera a rodinného stavu. Děti navštěvují veřejné předškoní zařízení Příjem manžea 1 dítě 2 děti 2 děti /partnera (2,5 roku) (2,5 a 5 et) (2,5 a 7 et) Samoživiteka Vdaná manže nevyděává manže 9 tis. Kč manže 18 tis. Kč Nesezd. soužití partner nevyděává partner 9 tis. Kč partner 18 tis. Kč Tabuka č. 6: Minimání výše mzdy ženy v Kč pode věku dítěte, příjmu partnera a rodinného stavu. Starší dítě navštěvuje veřejné předškoní zařízení, madší soukromé jese Příjem manžea 1 dítě 2 děti 2 děti /partnera (2,5 roku) (2,5 a 5 et) (2,5 a 7 et) Samoživiteka Vdaná manže nevyděává manže 9 tis. Kč manže 18 tis. Kč Nesezdané soužití partner nevyděává partner 9 tis. Kč partner 18 tis. Kč Zdroj: vastní výpočty. Zdroj: vastní výpočty. ve chvíi, kdy samoživiteka začne pracovat, je značně demotivující. Esping-Andersen (1999:164) uvádí, že každé odejmuté jedno procento dávek v ekonomické aktivitě má za násedek jednoprocentní pokes zaměstnanosti. Podobně i české studie dokádají, že sociání dávky mají za určitých okoností negativní viv na pracovní pobídky. Aternativní zdroje příjmu, tj. především sociání dávky, jsou nejvýznamnějším faktorem přijetí či nepřijetí určitého zaměstnání (Sirovátka, Žižavský, 2003). Jejich úroveň, resp. míra, v níž tyto zdroje nahrazují mzdu, ovivňuje výši tzv. vymíněné mzdy, tj. nejnižší možné mzdy, za kterou je ekonomicky neaktivní ochoten nastoupit do zaměstnání. V násedujících anaýzách se pokusíme najít odpově na otázku, jak vysoká musí být minimání výše potenciání mzdy, aby se za ni různým skupinám žen s dětmi vypatio nastoupit do zaměstnání. Pro výpočty využijeme metodu modeových rodin. Hodnoty v tabukách č. 5 a 6 udávají, jak vysoká musí být hrubá mzda ženy, aby výsedný čistý disponibiní příjem domácnosti po odečtení výdajů na nezbytné životní potřeby a nákadů na zajištění ceodenní péče o dítě by vyšší než nuový (hodnoty jsou zaokrouheny na desítky). Uvažujeme dvacet jedna modeových rodin definovaných pode rodinného stavu matky (vdaná, v nesezdaném soužití, samoživiteka), věku a počtu dětí (jedno dítě ve věku 2,5 roku, dvě děti ve věku 2,5 a 5 et a dvě děti ve věku 2,5 a 7 et) a příjmu partnera (bez příjmů z ekonomické činnosti, s příjmem zhruba ve výši pooviny průměrné hrubé mzdy v ČR za rok 2006 a s příjmem zhruba ve výši průměrné hrubé mzdy v ČR za rok 2006). Výše dávek a příjmů se vždy vztahuje k roku Nesezdaná soužití v našem modeu jsou tzv. účeově nesezdaná. Účeové nesezdané soužití označuje situaci, kdy pár předstírá odděené hospodaření, ae ve skutečnosti spou partneři žijí v jedné domácnosti a podíejí se spoečně na nákadech na její vedení. Výsedky za nesezdané soužití jsou tedy pouze hypotetické. Pokud nesezdaný pár přizná spoečné hospodaření, je na tom ve skutečnosti stejně jako pár manžeský, či dokonce hůře, protože na rozdí od manžeů nemají nesezdaní partneři nárok na upatnění spoečného zdanění či na sevu na daních na manžea/ku s nízkými příjmy. 16 Postup při výpočtu minimáně nutné hrubé mzdy by násedující. 17 Nejprve by spočten čistý příjem domácností bez přihédnutí k nákadům na předškoní péči o dítě. ČP = HM - čistá daň + PnD + RP + PnB + SocP + dorovnávající sociání dávky Dáe byy vzaty do úvahy výše životního minima každé z modeových rodin a typ předškoního zařízení péče o dítě. Pokud dítě ve věku 2,5 roku ceodenně navštěvovao veřejné jese nebo škoku, byy od čistého příjmu rodiny odečteny kromě životního minima i škoné (1075 Kč 18 ) a rodičovský příspěvek, na který rodič ztrácí nárok, pokud sám či prostřednictvím jiné soukromé osoby řádně ceodenně nepečuje o dítě. Pokud dítě (či nejmadší z dětí) navštěvovao soukromé jese, byo odečteno jen životní minimum rodiny a škoné (8000 Kč). Tabuky č. 5 a 6 ukazují, že jak typ předškoního zařízení, tak rodinný stav ženy, věk a počet dětí a zejména příjem partnera hrají vekou roi. Pokud je péče o dítě v době, kdy je matka v zaměstnání, zajištěna zdarma (napříkad příbuznými) a matka neztrácí nárok na rodičovský příspěvek, vypatí se jí z čistě ekonomického hediska pracovat v podstatě za jakoukoi mzdu. Pokud však musí děti posíat do veřejné škoky či dokonce do soukromých jesí, situace se značně mění. Nejvyšší nároky na výši potenciání mzdy mají vždy vdané ženy, jejichž partner nevyděává. Nadto pouhá přítomnost druhé neaktivní osoby v domácnosti je ještě významnějším demotivujícím faktorem než samotná finanční rovina (Gauščák, Pave, 2005). Také příjem samoživiteek musí být reativné vysoký, zejména pokud se pro nejmadší dítě nenajde místo ve veřejném zařízení péče o děti. Naopak pro matky, jejichž manže vyděává průměrnou mzdu, nehraje z čistě finančního hediska výše jejich budoucího příjmu žádnou roi. Reativně nejépe jsou na tom ženy v účeově nesezdaných soužitích, které si mohou dovoit pracovat i za vemi nízkou mzdu, bez ohedu na výši příjmu partnera či počet a věk dětí. Jak však byo řečeno výše, v momentě, kdy není nesezdané soužití účeové, dostávají se tyto matky do obdobné pozice jako matky vdané. Je třeba si uvědomit, že hodnoty v tabuce udávají jen skutečně minimání nutnou mzdu, tj. takovou, která zajistí, že se příjem rodiny, pokud žena nastoupí do zaměstnání, nesníží. Aby bya žena opravdu motivována k přijetí zaměstnání, musea by tato mzda, už jen napříkad z důvodu nákadů na dojíždění do zaměstnání, být vyšší. Tabuky č. 7 a 8 se zaměřují jen na neúpné rodiny. Hodnoty udávají výši čistého disponibiního příjmu samoživiteky s ohedem na dosažené vzděání za předpokadu, že by její hrubý příjem ze mzdy dosahova mediánu hrubých mezd žen v ČR v přísušné vzděanostní kategorii. Disponibiní příjem domácnosti by opět vypočten tak, že od hrubé mzdy byy odečteny daně a odvody na sociání a zdravotní pojištění, přičten daňový bonus na dítě a reevantní sociání dávky a byo přihédnuto k výdajům pokrývajícím škoné a zákadní životní potřeby rodiny (životní minimum). Vidíme, že pokud osaměá žena s nízkým vzděáním vychovává dítě/děti, z nichž aespoň jedno navštěvuje soukromé zařízení péče o děti, dostává se příjem domácnosti po zapacení všech nezbytných výdajů do záporných hodnot. Pokud děti navštěvují veřejné předškoní zařízení, není situace toik aarmující. Otázkou však zůstává, zda je výsedný disponibiní příjem napříkad ve výši okoo dvou tisíc korun měsíčně natoik vysoký, aby představova pro samoživiteky dostatečnou motivaci k výděečné pracovní činnosti. Je třeba vzít v úvahu, že významnou roi při hedání zaměstnání hrají také daší finanční výdaje, jako jsou nákady na dopravu do zaměstnání, ae i subjektivní okonosti, jako jsou cena ztráty času, který by by jinak stráven s dítětem, riziko ztráty budoucího zaměstnání ve srovnání s jistotou sociáních dávek (často dopněných příjmy z šedé ekonomiky), výše mzdy z předchozího zaměstnání, 6 FÓRUM sociání poitiky 3/2009

9 Stati, studie, úvahy a anaýzy Tabuka č. 7: Výše mezd a čistých příjmů samoživiteek v Kč pode vzděání, věku a počtu dětí. Děti navštěvují veřejné předškoní zařízení. Čistý disponibiní příjem samoživiteky Vzděání ženy Průměrná Medián 1 dítě 2 děti 2 děti mzda mezd (2,5 roku) (2,5 a 5 et) (2,5 a 7 et) ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VoŠ, bakaář VŠ Tabuka č. 8: Výše mezd a čistých příjmů samoživiteek v Kč pode vzděání, věku a počtu dětí. Starší dítě navštěvuje veřejné předškoní zařízení, madší soukromé jese. Čistý disponibiní příjem samoživiteky Vzděání ženy Průměrná Medián 1 dítě 2 děti 2 děti mzda mezd (2,5 roku) (2,5 a 5 et) (2,5 a 7 et) ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VoŠ, bakaář VŠ Zdroj: ČSÚ; vastní výpočty. životní postoj nezaměstnané, pocity stigmatizace spojené s nezaměstnaností apod. Nezaměstnaní s nízkým vzděáním, kteří živí děti a jejichž mzdy byy dříve nízké, stanovují totiž své vymíněné mzdy nad své mzdy v dřívějším zaměstnání a nad úroveň životního minima jejich domácností (Sirovátka, Žižavský, 2003). Navíc medián mezd, ze kterého výpočty v tabukách č. 7 a 8 vycházejí, je mediánem mezd všech žen v přísušné vzděanostní kategorii, nikoi pouze těch, které jsou havami neúpných domácností. Průměrný hrubý příjem ze závisé činnosti v neúpných rodinách za rok 2005 by pode ČSÚ pouze 7800 Kč, z čehož vypývá, že zaměstnání dostupná samoživiteům jsou pravděpodobně pacena hůře, než je obvyké v přísušné vzděanostní kategorii, a disponibiní příjmy modeových rodin v našem příkadu by tedy byy ještě nižší. Závěr Obtížná ekonomická situace motivuje osaměé matky, zejména pokud disponují kapitáem upatniteným na pracovním trhu, k rychejšímu návratu po rodičovské dovoené do zaměstnání než ženy, které žijí s partnerem. Jejich preference týkající se rané péče o dítě se ae od ostatních žen neiší. Důvodem, proč zpětně uvádějí, že by raději zůstay doma dée, je, že se potýkají s většími obtížemi při skoubení nároků zaměstnání a péče o dítě než ženy, které mohou péči o dítě sdíet s partnerem. České matky totiž vzhedem k maé rozšířenosti částečných úvazků mohou reáně voit mezi ceodenní péčí o dítě v domácnosti nebo prací na pný úvazek. Pro osaměé matky jakožto jediné živiteky rodiny je navíc práce na částečný úvazek spíše jen hypotetickou možností a naézt vhodné zaměstnání na pný úvazek je pro ně vzhedem k podmínkám na trhu práce často vemi obtížné. Zjištění ukazují, že existují i určité rozdíy mezi časováním návratu do zaměstnání po rodičovské dovoené vdaných žen a žen žijících v nesezdaném soužití. Ženy žijící v nesezdaném soužití častěji jako havní důvod návratu do zaměstnání uváděy Zdroj: ČSÚ; vastní výpočty. nespokojenost s pozicí ženy na rodičovské dovoené, vracey se na trh práce dříve než vdané ženy a méně často vyjadřovay přání zůstat v domácnosti dée. Anaýzy dokádají, že přestože je ekonomická aktivita jednou z nejúčinnějších strategií, jak zepšit životní standard neúpných rodin, nastavení systému daní a dávek pobízí osaměé matky s dětmi spíše k setrvání v domácnosti než k aktivní participaci na trhu práce. Čistě ekonomické pobídky, resp. jejich nedostatek, nejsou však jediným a rozhodujícím faktorem ovivňujícím jednání matek po rodičovské dovoené a neznamenají nezbytně dobrovoné setrvání v domácnosti a přechod do nezaměstnanosti. Většina matek s dítětem starším tří et dekaruje přání nastoupit do zaměstnání a snaží se ho aktivně naézt. Do cesty se jim však staví nedostatek míst v zařízeních péče o děti, nároky a předsudky zaměstnavateů a absence částečných úvazků. 1 Tato sta je přepracovanou a rozšířenou verzí příspěvku Skoubení práce a rodiny v rodinách s dětmi do 10 et: záeží na rodinné struktuře? předneseného na konferenci Reprodukce nebo intimita? K novému vymezení české socioogie rodiny pořádané FSS MU a MČSS v Brně, Práce na této stati bya podpořena GA AV ČR v rámci projektu Proměny rodinných a pracovních drah v ČR (č. KJB ). 2 Např. v roce 2004 v České repubice tvořii muži jen jedno procento osob pobírajících rodičovský příspěvek (Nešporová, 2005:13). 3 K shrnutí teoretických přístupů k vysvětení zaměstnanosti žen viz např. Křížková, 2005, Bartáková, Pasová, Např. anaýza hospodaření s příjmy ukázaa, že přestože nesezdaní partneři častěji hospodaří s financemi odděeně, v případě, že spou vychovávají dítě, se rozdíy v hospodaření s příjmy v závisosti na rodinném stavu ztrácejí (Chaoupková, 2006). 5 Výzkumné šetření byo provedeno v rámci projektu Sociání a ekonomické charakteristiky mimomanžeské podnosti v České repubice po roce 1989 podpořeného GA AV ČR (č. 1QS ). Sběr dat zajiš ovao Centrum pro výzkum veřejného mínění Socioogického ústavu AV ČR, v. v. i. 6 Otázka, zda žena žia v době, kdy se narodio dítě, ve spoečné domácnosti s jeho otcem, bya pokádána jen svobodným, rozvedeným a ovdověým ženám. Data tak neumožňují postihnout situaci, kdy je žena vdaná, ae s manžeem nežije. Např. pode dat Evropského sociáního výzkumu z roku 2002 žio odděeně od manžea koem 2 % žen (bez kontroy pode věku dítěte). Vzhedem k tomu, že ze předpokádat, že podí vdaných žen žijících odděeně od manžea v době narození dítěte je ještě nižší, nebereme tuto možnost dáe v úvahu. 7 Při narození prvního dítěte byo 10 % žen rozvedených a neceá 2 % žen bya ovdověá. 8 Dopočet do 100 % tvoří případy, kde údaje byy neúpné nebo chybné (7 %). 9 Otázka zněa: Řekněte mi, kdy jste bya na mateřské/rodičovské dovoené se svým dítětem/dětmi? Uve te, prosím, měsíc a rok, kdy Vaše mateřská/rodičovská dovoená začaa a skončia. Pokud byy v současnosti na mateřské/rodičovské dovoené nebo pokud přešy z jedné mateřské/rodičovské dovoené přímo do druhé, bya odpově zaznamenána jako RD neukončena. Podí chybějících odpovědí se pohybova mezi 0,9 6 %. Pokud po první rodičovské dovoené přímo násedovaa daší mateřská dovoená, bya odpově RD neukončena (po kontroe meziporodního intervau) nahrazena datem narození druhého dítěte. 10 Cekem 28 % žen přešo z rodičovské dovoené s prvním dítětem rovnou na mateřskou dovoenou s druhým dítětem. Pokud tento údaj vztáhneme jen na ženy, které mají dvě děti, zjistíme, že téměř každá druhá matka dvou dětí bya na mateřské a rodičovské s prvním a druhým dítětem kontinuáně. 11 Dvě děti má jen 9 % osaměých matek a 23 % žen žijících v nesezdaném soužití ve srovnání s 43 % vdaných matek. 12 Cekově na otázku, zda by chtěa raději zůstat doma dée, kdyby to tehdejší ekonomická situace rodiny umožňovaa, odpověděa kadně téměř každá druhá dotázaná (47 %). Negativně odpověděo 36 % žen a 17 % uvedo, že neví. 13 Matkám, které ukončiy RD s nejmadším dítětem, bya předožena násedující otázka: Co byo Vaším havním motivem k nástupu do zaměstnání po Vaší posední mateřské/rodičovské dovoené? Vyberte prosím pouze jeden důvod, který považujete za nejdůežitější: (1) Vaší domácnosti chyběy prostředky na pokrytí zákadních potřeb; (2) Vaše ekonomická situace neumožňovaa takový životní standard, jaký byste si představovaa; (3) V domácnosti jste se cítia osaměá a izoovaná; (4) Příiš douhá mateřská/rodičovská dovoená by poškodia Vaše vyhídky na úspěchy v zaměstnání; (5) Práce v domácnosti Vám připadá neuspokojivá; (6) Váš manže/partner chtě, abyste začaa přispívat do rodinného rozpočtu; (7) V domácnosti jste neměa dostatečné spoečenské uznání; (8) Hrozia Vám ztráta původního zaměstnání; (9) Máte vastní podnik/živnost, jehož existence by bya ohrožena. Do kategorie nespokojenost s pozicí ženy na mateřské/rodičovské dovoené byy zahrnuty odpovědi (3), (5) a (7), které zvoio 6,2 %, 4,5 % a 0,6 % matek. Do kategorie obava ze ztráty pozice na trhu práce byy zahrnuty výroky (4), (8) a (9), vybrané 6 %, 11,4 % a 3,4 % dotázaných. Odpově (6), kterou vybrao 2,6 % žen, bya v daších anaýzách součena s odpovědí (2), kterou častěji uváděy ženy žijící s partnerem. FÓRUM sociání poitiky 3/2009 7

10 Stati, studie, úvahy a anaýzy 14 Tato otázka bya pokádána ženám, které nebyy v době sběru dat SEPM ekonomicky aktivní, ae chtěy by být zaměstnané. Znění otázky: A co je havním důvodem toho, že v současnosti nechodíte do zaměstnání? Vyberte prosím jednu možnost, která se nejvíce bíží Vaší situaci. (1) Hedáte práci na částečný úvazek, (2) Nemáte hídání pro děti, (3) Nemůžete najít práci, (4) Zaměstnavate Vám neumožni po mateřské/rodičovské dovoené návrat do Vašeho bývaého zaměstnání, (5) Nechce to Váš manže/partner, (6) Dojíždění do zaměstnání je příiš kompikované, (7) Jiný důvod? 15 Poměr náhrady je míra, v níž dávky v nezaměstnanosti a jiné sociání dávky nahrazují disponibiní příjem ze zaměstnání. Mezní daňová sazba vyjadřuje, o koik se jedinci či domácnosti sníží nebo zvýší příjem, pokud začne pracovat či pokud přejde do épe pacené práce. 16 Spoečné zdanění manžeů byo možné upatnit jen do roku Sevu na daních na vyživovaného manžea/manžeku ze využít, pokud manže/ka nemě/a roční příjmy vyšší, než je stanovaný imit (v roce 2006 by ve výši Kč). 17 HM = hrubá mzda, ČP = čistý příjem, ŽM = životní minimum, RP = rodičovský příspěvek, PnD = přídavek na dítě, PnB = příspěvek na bydení, SocP = sociání přípatek. 18 Jako příkad bya vzata výše nákadů na státní škoku v Hradci Kráové. Popatky za veřejné jese a škoky stanovuje provozovate (obec), a proto se mohou v různých místech išit. V některých případech se popatky odvíjí od výše příjmů rodičů, a rodiče s nižšími příjmy patí nižší částku (bíže viz Kuchařová Svobodová, 2006). Literatura: Bartáková, H. - Pasová, B. Mechanismy rozhodování žen s vysokoškoským vzděáním o přechodu z rodičovské na trh práce. In Mareš, P. - Hofírek, O. (eds.). Sociání reprodukce a integrace: ideáy a meze. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s Baxter, J. To Marry or Not Marry. Marita Status and Househod Division of Labour. Journa Famiy Issues, 2005, vo. 26, no. 3, s Brines, J. - Joyner, K. The Ties That Bind: Principes of Cohesion in Cohabitation and Marriage. American Socioogica Review, 1999, vo. 64, no. 3, s Dudová, R. Mateřství po partnerském rozchodu. In Dudová, R. - Hastrmanová, Š. Otcové, matky a porozvodová péče o děti. Socioogické studie 07:7. Praha: Socioogický ústav AV ČR, 2007, s Esping-Andersen, G. Socia foundations of postindustria economies. New York: Oxford University Press, Etterová, S. et a. Postoje a zkušenosti s harmonizací rodiny a zaměstnání rodičů dětí předškoního a madšího škoního věku. Harmonizace rodiny a zaměstnání (část 3). Praha: Výzkumný ústav práce a sociáních věcí, Gauščák, K. - Pave, J. Vypatí se pracovat? Anaýza pastí nezaměstnanosti a neaktivity. (onine]. Prezentace předběžných výsedků projektu ČNB č. D2/2005 Distribution of Marita and Average Effective Tax Rates na Semináři Ministerstva financí ČR, Smiovice [Cit ]. Dostupné z www. mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/gauscak_j05_ppt.ppt>. Gupta, S. The Effects of Transitions in Marita Status on Men s Performance of Housework. Journa of Marriage and Famiy, 1999, vo. 61, no. 3, s Hampová, D. Marriage and Cohabitaton: Quaitative Differences in Partnership Arrangements. Socioogický časopis/czech Socioogica Review, 2002, roč. 38, č. 6, s Hampová, D. A kde jsou otcové? In Hampová, D. et a. Děti na psí knížku? Mimomanžeská podnost v ČR. Praha: Socioogický ústav AV ČR, 2007, s Hampová, D. et a. Děti na psí knížku? Mimomanžeská podnost v ČR. Praha: Socioogický ústav AV ČR, Hampová, D. Preferované partnerské uspořádání: sociodemografické a hodnotové rozdíy. Demografie, 2003, roč. 45, č.3, str Hampová, D. - Řeháková, B. Mimomanžeská podnost: individuání charakteristiky a viv regionu. In Hampová, D. (ed.). Mimomanžeská podnost v České repubice a po roce 1989: sociání a ekonomické souvisosti. Praha: Socioogický ústav AV ČR, 2006, s Chaoupková, J. Dohromady nebo každý zváš? Hospodaření s příjmy manžeských a nesezdaných párů. Socioogický časopis/czech Socioogica Review, 2006, roč. 42, č. 5, s Kangas, O, T. - Rostgaard, T. Preferences or institutions? Work - famiy ife opportunities in seven European countries. Journa of European Socia Poicy, 2007, vo. 17, no. 3, s Kiernan, K. L. Partnership Behaviour in Europe: Recent Trends and Issues. In Coeman, D. (ed.). Europe s Popuation in the 1990s. Oxford University Press, 1996, s Křížková, A. Podmínky upatnění žen v řídících pozicích na trhu práce. In Čermáková, M. et a. Na cestě do EU: rovné příežitosti mužů a žen v ČR. Praha: Socioogický ústav AV ČR, 2002, s Křížková, A. Kombinace pracovního a rodinného života ČR: poitiky, čas, peníze a individuání rodinné strategie. Socioogické studie 05/04. Praha: Socioogický ústav AV ČR, Kuchařová, V. Rodina a zaměstnání V. Neúpné rodiny. Praha: Výzkumný ústav práce a sociáních věcí, Kuchařová, V. et a. Zaměstnání a péče o maé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavateů. Upatnění nároku na rodičovskou dovoenou a na péči o nemocného čena rodiny v praxi. Zpráva z výzkumu. Praha: Výzkumný ústav práce a sociáních věcí, Kuchařová, V. - Svobodová, K. Sí zařízení denní péče o děti předškoního věku v ČR. Praha: Výzkumný ústav práce a sociáních věcí, Mannig, W. - Lichter, D. Parenta Cohabitation and Chidren s Economic We-being. Journa of Marriage and Famiy, 1999, vo. 58, s Nešporová, O. Harmonizace rodiny a zaměstnání. Rodiny s otci na rodičovské dovoené. Praha: Výzkumný ústav práce a sociáních věcí, Ro, J. Lone Parents Famiies in European Community. London: European Famiy and Socia Poicy Unity, Sirovátka, T. Životní šance, rodina a sociání poitika. In Rodinná poitika jako nástroj prevence sociáního vyoučení. Sborník textů z česko-německo-rakouské konference. Brno: Národní centrum pro rodinu, 2005, s Sirovátka, T. - Žižavský, M. Nezaměstnanost a pracovní pobídky. Poitická ekonomie, 2003, roč. 51, č. 3, s Sirovátka, T. - Mareš, P. Rodina, sociání rizika a sociání poitika. In Pňava, I. - Piát, M. (eds.). Děti, mádež a rodina v transformaci. Brno: Barrister & Principa, 2002, s Soukupová, E. Podpora rodin s dětmi v Evropě: Srovnání baíčku finanční podpory vypácené rodinám s dětmi v 16 zemích Evropy. Dipomová práce. Praha: Fiozofická fakuta Univerzity Karovy, South, S. J. - Spitze, G. Housework in Marita and Nonmarita Househods. American Socioogica Review, 1994, vo. 59, s Thompson E. - Coea, U. Cohabitation and Marita Stabiity: Quaity or Commitment? Journa of Marriage and Famiy, 1992, Vo. 54, no. 2, s Torremocha, I. M. Lone-parenthood and Socia Poicies for Lone parent Famiies in Europe. In Kaufmann et a. (eds.) Famiy ife and famiy poicies in Europe. Voume 2. Oxford: Oxford University Press, 2006, s Vohídaová, M. Viv ekonomických a hodnotových faktorů na reprodukční strategie aktérů v České Repubice. Příspěvek na konferenci Equa is Not Enough v Antverpách, Zeman, K. Nemanžeská podnost - demografický přehed. In Hampová, D. (ed.). Děti na psí knížku? Mimomanžeská podnost v ČR. Praha: Socioogický ústav AV ČR, 2007, s Žižavský, M. Poměry náhrady pracovních příjmů nezaměstnaných. In Mareš, P. - Sirovátka, T. Trh práce, nezaměstnanost a sociání poitika. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s Autorky jsou pracovnice Socioogického ústavu AV ČR, v. v. i., a zaměřují se na hodnotové orientace ve spoečnosti, rodinného chování a rodinné poitiky. Autoři příspěvku se zabývají konceptem street-eve byrokratů a jejich roí ve veřejné poitice, a to v co nejširším kontextu. V prvních dvou částech textu definují street-eve byrokraty a vysvětují ideoogické zákady, které předurčují jejich chování (principy byrokratismu, profesionaismu, byroprofesionaismu a manažermismu). Při své anaýze vycházejí z anaytických studií, které na toto téma uskutečnii v posedních třech etech. Zároveň zveřejňují nejnovější empirické poznatky výzkumu zaměřeného na to, jak uživateé sužeb úřadů práce reagují na sužby poskytované v duchu výše zmíněných principů. Havním cíem autorů je konkrétně ověřit, jak se principy byrokratismu, profesionaismu a byroprofesionaismu projevují v chování a jednání úředníků z pohedu uživateů současných veřejných sužeb. Probematikou street-eve byrokracie, která představuje agentury, které jsou financovány z veřejných (vádních nebo nevádních) rozpočtů a mezi jejichž zaměstnanci je významný podí úředníků první inie typu učiteů, poicejních úředníků, soudců, nekomerčních právníků, zdravotníků, psychoogů či sociáních pracovníků apod. (Lipsky, 1980: 3, 27), se zabýváme již řadu et. Vede jiných českých pubikací (především Musi, 2004; Winker, 2000, 2001, 2002) jsme se o úřednících první inie, kteří jsou mnohdy považováni za skutečné tvůrce poitiky (např. Lipsky, 1980, 1991; Hasenfed, 1983; Vinzant a Crothers, 1998; Winter, 1990; Paumbo a Caista, 1990; Maynard-Moody a Musheno, 2003; Riccucci, 2005), již někoikrát krátce zmínii. Nejdříve v souvisosti s tím, kdo to vastně street-eve byrokraté (inioví pracovníci) jsou (Horák, 2003, 2004), a dáe pak, jaký mohou mít viv na výchozí záměry poitik a jejich výsednou podobu v procesu jejich reaizace na okání úrovni (o teoretickém vivu krátce viz Horák, 2008; Horák a Kuhavý, 2008; o praktickém vivu v případě vybraného veřejného programu poitiky zaměstnanosti viz Horák, 2005; Horák a Horáková, 2005; Horák, Horáková a Sirovátka, 2007; Sirovátka, Horák a Horáková, 2007). V případě praktického vivu iniových pracovníků na výsednou podobu veřejné a sociání poitiky jsme zjistii, že je významné, jakou roi tito řadoví pracovníci zastávají v průběhu jednání s konkrétními uživatei poskytovaných programů (patí to především pro programy sociání poitiky v obasti zaměstnanosti, bydení, vzděání, péče o zdraví, rodinné poitiky, sociáního zabezpečení, ae např. i v případě programů poi- 8 FÓRUM sociání poitiky 3/2009

11 Stati, studie, úvahy a anaýzy Street-eve byrokraté a jejich roe ve veřejné a sociání poitice: refexe nezaměstnanými ve třech regionech ČR 1 Pave Horák, Markéta Horáková 2 tiky bezpečnostní či životního prostředí - srv. Potůček a LeLoup, 2005: 19). Ve svých výzkumech jsme vycházei z kíčového rozděení na byrokratické, profesionání a smíšené, tzv. byroprofesionání jednání těchto pracovníků. V této stati se pokusíme předožit koncept street-eve byrokratů, jakož i naznačené koncepty způsobů jejich jednání, pokud možno co nejkompexnějším způsobem. První a druhá část textu bude proto věnována vymezení street-eve byrokratů a kořenům principu byrokracie, profesionaismu, byroprofesionaismu a manažerismu, které jejich jednání významně ovivňují. V třetí, anaytické části textu, navazujeme na naše předchozí výzkumná šetření a předkádáme výsedky posedního průzkumu, který jsme provedi v květnu roku Zaměřii jsme se v něm na refexi vybraných uživateů poitiky pracovního trhu nad byrokratickým, profesionáním anebo smíšeným (tzv. byroprofesionáním) jednáním úředníků. Snažíme se tím empiricky podpořit význam užívání naznačených konceptů byrokracie, profesionaismu a manažerismu při zkoumání chování úředníků v soudobé veřejné poitice. Street eve byrokraté ve veřejné poitice a odišné způsoby jejich jednání Lipskyho koncept street-eve byrokracie Nedávné výzkumy v obasti veřejného managementu a impementace poitiky (Hagen a Lurie, 1995a, b; Meyers, Gaser, Dion, MacDonad, 1996; Brodkin, 1997; Jewe, Gaser, 2000; Meyers, Riccucci, Lurie, 2001; Hagen a Owens-Maney, 2002; Maynard-Moody a Musheno, 2003) definitivně potvrdiy dřívější úvahy a případová zjištění o kíčové roi řadových pracovníků při reaizaci veřejných a sociáních programů (Johanson, 1973 in Emore, 1978; Weathery a Lipsky, 1977; Lipsky, 1980, 1991; Hasenfed, 1983; Vinzant a Crothers, 1998) a nepřímý viv manažerů na veškeré jejich aktivity (Riccucci, 2005). Roe řadových pracovníků 3 ve státních organizacích je podstatou Lipskyho (1980) konceptu street-eve byrokracie. Streeteve byrokraté představují všechny pracovníky veřejných sužeb, kteří při výkonu své práce jednají přímo s občany a mají poměrně rozsáhou svobodu v rozhodování, kterou využívají při řešení konkrétních probémů svých kientů. Za street-eve byrokraty je možné považovat učitee, poicisty a ostatní zákon prosazující zaměstnance, soudce, právníky a jiné zaměstnance soudů, zdravotníky a daší státní zaměstnance, kteří mají přístup k vádním programům a poskytují v jejich rámci sužby (Lipsky, 1980: 3; srv. Vinzant a Crothers, 1998; Maynard-Moody a Musheno, 2003). Lipsky (1980) tvrdí, že street-eve byrokraté jsou během své práce vystaveni náročným a nejednoznačným pracovním podmínkám, které ovivňují jejich rozhodování a znemožňují jim vykonávat jejich zaměstnání tak, jak by si přái. Těmito překážkami jsou zejména chronicky nedostatečné zdroje různého typu, rostoucí poptávka po nabízených sužbách a nejednoznačné, vágní anebo konfiktní cíe organizace a reaizovaných programů. Daším úskaím je obtížně měřitený anebo zcea neměřitený výkon řadových pracovníků a nedobrovonost, a tím i nízká motivace jejich kientů (srv. Lipsky, 1980: 27-8). Vede náročných a nejednoznačných pracovních podmínek jsou street-eve byrokraté vystaveni takům odišných zájmů a preferencí ostatních pracovníků, kteří jsou v hierarchicky nadřazené pozici. Jde zejména o manažery, kteří poci ují vůči řadovým pracovníkům ambivaentní vztah: na jedné straně vnímají vzájemný názorový rozpor a na straně druhé svou závisost (Lipsky, 1980). Roe manažera je totiž spojena s řízením podřízených ve snaze dosáhnout cíů organizace a reaizovaných programů; zaměřují se proto na pracovní výkon iniových pracovníků a na minimaizaci jejich autonomie, aby docházeo k co nejmenšímu odkonu od jimi stanovených strategických cíů. Zároveň se ae snaží respektovat požadavky iniových pracovníků. Ti se oproti tomu snaží řešit specifické potřeby svých kientů a maximaizovat proto svou autonomii tak, aby mohi užít vastních, speciaizovaných postupů, které nejsou manažery předem napánovatené. Jejich záměry tak často nejsou v souadu s cíi samotné organizace. Pracovní podmínky i odišné zájmy různých zaměstnanců organizace soustavně ovivňují průběh rozhodování řadových pracovníků v konkrétních pracovních situacích. Způsobují větší či menší měrou uvědomované rozpory v jejich roi a staví je před mnohdy obtížně řešitené diematické situace. Ty se mohou týkat bu úvah o povaze poskytovaných veřejných programů, anebo může jít o diemata, která ovivňují konkrétní způsoby jednání pracovníků s kienty (bíže Lipsky, 1980; Musi, 2004). Vyšší míra autonomie vyžadovaná iniovými pracovníky v podstatě představuje požadavek mít moc rozhodovat a definovat (Lipsky, 1980; Badwin, 2000), která se ae managementu organizací většinou moc neíbí (Brodkin, 1997). Vyšší míra autonomie je ae i přes neibost manažerů přítomna u iniových pracovníků vždy. Důvodem je četnost a bezprostřednost kontaktů iniových pracovníků s jejich kienty a specifičnost odišných potřeb těchto kientů. Z tohoto důvodu jsou monitorování a kontroa street-eve byrokratů obvyke zcea znemožněny. Mezi iniovými pracovníky a jejich nadřízenými se tak vytváří významný odstup a s posunem doů po organizační hierarchii se jejich prostor pro rozhodování nutně zvyšuje (Wison, 1989). Paradoxem však je skutečnost, že prostor pro samostatné rozhodování iniových pracovníků se koncentruje na nižších úrovních organizace. I když street-eve byrokraté zastávají v procesu poskytování sužeb rozhodující pozici, jejich pracovní podmínky jenom zřídka umožňují maximání pracovní výkony. Na jedné straně se totiž od nich očekává, že budou jednat s kienty jako s jednotivci, na straně druhé je ae rostoucí počet uživateů sužeb nutí vymýšet rutinní aktivity, které umožňují kienty zpracovat v masovém měřítku. Zatímco administrátoři na vyšší úrovni a tvůrci poitiky jsou zcea zaujati tím, jak jsou poitiky stanoveny v egisativě, nařízeních a směrnicích, havním zájmem street-eve byrokratů je zvádat stres a sožitost své každodenní práce (Emore, 1978). Linioví pracovníci se během rozhodování snaží čeit nejednoznačným a nejednotným pracovním podmínkám a zájmům jiných aktérů tím, že vytvářejí tzv. mechanismy zvádání [copying mechanisms] (Lipsky, 1980) 4. Jejich podstatou je naézt a osvojit si reativně sožitou neformání rutinu, která se spoéhá na jednoduché standardizované zdroje informací o kientech. Ty jim umožňují jednoduchou a rychou kasifikaci a označování kientů (např. rozený akohoik, drogově závisý apod.). Díky formání rutině je pak zajištěna osobní distance pracovníka od kineta (Lipsky, 1980: 201). Ve své podstatě mají mechanismy zvádání dvojí funkci. V prvním případě umožňují iniovým pracovníkům naézt způsob, jak zvádnout probémové kienty, vekou pracovní zátěž a taky pynoucí z nutnosti respektovat stovky pravide a procedur a zodpovědně je přizpůsobit konkrétním kientům (Lipsky, 1991). Jinými sovy, umožňují jim řešit nejednoznačné sužby a hodnoty, které jsou kíčovými prvky ovivňujícími průběh jejich rozhodování. Věří přitom, že děají to nejepší, co je za daných nepříznivých okoností v jejich siách (Lipsky, 1980). Dochází tak k tomu, že se street-byro- FÓRUM sociání poitiky 3/2009 9

12 Stati, studie, úvahy a anaýzy kraté řešení diemat, která při jejich práci vznikají, vyhýbají nebo je oddaují. Účeem těchto strategií je potom upatnit a ospravednit právě ty způsoby jednání s kientem, které řadovým pracovníkům umožňují, aby se vznikým diematům vyhnui (Musi, 2004). V druhém případě mohou mechanismy zvádání soužit street-eve byrokratům k tomu, aby byi co nejúspěšnější v učení se pravidům a v manipuaci s nimi, v kontroe kientů, v co nejideánějším rozděování dávek a sužeb, a tím i v redefinování veřejné poitiky (Prottass, 1979). Souhrnně řečeno, z Lipskyho (1980) konceptu street-eve byrokratů vypývá, že existence neurčitých pracovních podmínek vyvoává u iniových zaměstnanců diemata, která se pracovníci v rámci své pozice, roe a autonomie snaží řešit upatněním vastních strategií interakce s kienty (srv. Musi, 2004). I když inioví pracovníci vykazují naprogramované chování, které představuje rutinní oddaování či přehížení psychicky vyčerpávajících situací, mají možnost zvoit vede neosobního, rutinního přístupu ke kientům přístup osobnější, nerutinní. V této souvisosti můžeme odišit dva způsoby chování street-eve byrokratů, které mají bezprostřední viv na jednání s uživatei veřejných programů a zprostředkovaný viv na veřejnou poitiku, ve které se angažují. Prvním typem je byrokratické, neosobní chování, které se vyznačuje dodržováním předem stanovených zákonných a organizačních pravide a norem. Na straně druhé můžeme identifikovat profesionání, na životní situaci kienta zaměřené individuání chování. To spočívá v dodržování norem dané profese, které mohou být k pravidům organizace či zákona v protikadu 5. Odišná jednání street-eve byrokratů: viv principu byrokracie, profesionaismu, byroprofesionaismu a manažerismu Principy profesionaismu Profesionání inioví pracovníci a sedování jejich postavení ve státních byrokratických organizacích jsou předmětem zájmu socioogů organizace 6 již od 70. et minuého stoetí (např. Scott, 1969; Smith, 1970; Bau a Meyer, 1971; Forder, 1974; Brown, 1975). Důežitým zdrojem informací o iniových pracovnících ve veřejné a sociání poitice jsou také studie, které se zabývají mechanismy fungování sociáního státu (např. Brodkin, 1997, 2001; Carke a Newman, 1997) a roí iniových (sociáních) pracovníků (Dominei, 1997; Harris, 1998, 2002). Častým předmětem zájmu socioogů organizace je konfiktní postavení profesionáů v byrokratické struktuře organizace, ve které se pohybují (obzv. Scott, 1969; Bau a Meyer, 1971). Principy byrokracie a profesionaismu jsou totiž ve své podstatě protikadné. Pode Freidsona (2001) je na ně možné nahížet jako na dva 7 odišně fungující světy (modey), které jsou zaoženy na odišných předpokadech (ogikách). Logika byrokracie, reprezentovaná státními i nestátními organizacemi, představuje svět předpověditenosti a efektivity, ve kterém vedoucí a manažeři organizací kontroují ty, kteří vytvářejí statky a sužby. Produkce a distribuce statků a sužeb je zde pánována a kontroována administrativou vekých organizací. Každá z nich (soukromá či veřejná) je ovádána na zákadě sady organizačních pravide. Ta ustavují jednak kvaifikaci pracovníků, kteří mohou být zaměstnáni k vykonávání různých prací, a zároveň definují jejich povinnosti. Logika profesionaismu je oproti tomu zaožena na existenci světa pracovníků, kteří mají speciaizované znaosti, které jim umožňují poskytovat obzváště důežité sužby. Tito pracovníci mají moc organizovat a kontroovat svou vastní práci. Pouze oni mohou poskytovat konkrétní sužby spotřebiteům. Jakožto čenové své profese mají profesionáové právo kontroovat a upravovat výhradně práci svých koegů. Své moci samostatně jednat nezneužívají, protože se věnují práci spíše z nadšení a touhy pomoci druhým než kvůi maximaizaci svého užitku. Uživateé sužeb a manažeři se tak mohou spoehnout na jejich vysoce kvaitní práci za rozumnou cenu. Za profesionáy bývají obvyke považováni pracovníci s absovovaným speciaizovaným výcvikem, kteří se přikánějí k profesionáním referenčním skupinám, které stojí mimo organizaci (Scott, 1969). Jde o různé profesní komory, sdružení a asociace. Havním cíem těchto skupin je vytváření a kontroa kritérií výkonu (standardů) profesionáů. Vádnou, stejně jako pracovníci, systematicky utříděným poznáním, profesionání autoritou a kuturou. Dáe pak prosazují dohodnutý etický kodex správného jednání a vyžadují jeho dodržování pod hrozbou sankcí (Greenwood, 1965). Tyto skupiny mají dvojí moc: vede možnosti kontroovat kritéria výkonu profesionáů mohou také určit, kdo je kvaifikován k výkonu definované sady úkoů (a zabránit tak, aby je vykonáva někdo jiný (Freidson, 2001). Na zákadě této moci jednotivé profese aspirují na vysoký status ve spoečnosti. Jinými sovy, profesionaismus představuje ideoogii, jejíž funkcí je egitimovat moc, autoritu a status profesních skupin představovaných ékaři, učitei, sociáními pracovníky apod. (Forder, 1974). Za zákadní principy profesionaismu, které určují výsednou roi a praktiky iniových (profesionáních) pracovníků, můžeme považovat požadavek autonomie k dodržování jednotné profesionání ideoogie a z ní vypývajících norem (tj. profesionáních pravide a standardů). Jak jsme již uvedi, jádrem profesionaismu jsou specifické a spoečností uznávané znaosti a dovednosti, které nejsou jednoznačně standardizovatené, a tím i racionaizovatené. K jejich prosazování vyžadují profesionání pracovníci oproti neprofesionáům určitou míru autonomie, aby mohi vykonávat svou práci, resp. aby mohi zvažovat zcea nezávise možná řešení, rozhodovat se pro ně a být přitom odoní vůči existujícím nařízením (Forder, 1974; Freidson, 2001; srv. Lipsky, 1980, 1991). Požadavek autonomie je podporován profesními institucemi, které monitorují vzděání a výcvik pracovníků, poskytují icence, kontroují tak jednotivé praktiky a vedou k discipíně vzdorující čeny. Využívají k tomu své vastní ideoogie a norem (pravide a standardů), které by měy být dodržovány. Cíem takto zajiš ované interní reguace a sebereguace v případě profesionáních iniových pracovníků ve státních organizacích na okání úrovni je jejich ochrana před intervencemi vády (srv. Harris, 1998; Harris, 2002). Vztah profesionaismu a byrokracie Převaha profesionaismu nad byrokracií v současné veřejné poitice bya v posedním desetietí empiricky potvrzena ceou řadou vědců, kteří se zabývai změnami manažerských praktik, užívanými technoogiemi a vastním prostředím firem (bíže např. Freidson, 2001; Riccucci, 2005). Jinými sovy, zákadní byrokratické principy hierarchické kontroy reaizované na zákadě formáního dohedu byy nahrazeny novými formami organizace a zaměstnanosti, které jsou zaoženy na autonomii aktérů a možnosti upatňovat normy své profese (jde o tzv. otevřené systémy anebo voně spojené dynamické sítě). Při upatňování profesionáních principů v byrokraticky fungující organizaci veřejné poitiky můžeme identifikovat dva zákadní typy konfiktů. Tyto konfikty souvisí s požadavkem autonomie iniových pracovníků: ovivňují totiž to, jak tito pracovníci vnímají cíe veřejných programů, které reaizují, a zároveň ovivňují zvoený způsob, jak těchto cíů dosáhnout (srv. Scott, 1969; Smith, 1970; Forder, 1974; Bau a Meyer, 1971). První konfikt se týká odišných norem, které ovivňují vastní jednání iniových pracovníků (na jedné straně existují byrokratické normy vynucované organizací, na straně druhé normy profesionání, které pracovníci získávají mimo organizaci). Havním probémem je skutečnost, že jeden ze zákadních principů profesionaismu předpokádá, že profesionáové nebudou dodržovat výhradně nadřízená formání pravida a procedury stanovené zákonem a organizací. Měi by totiž upatňovat normy a pravida své vastní profese, které vyzdvihují neformání způsoby jednání s kienty a které jsou v protikadu k formáním pravidům. Autonomie požadovaná profesionáními iniovými pracovníky k prosazování profesionáních norem pak nutně vede k vzájemnému konfiktu principů byrokratické organizace a standardů využívaných profesionáy. Odišnost byrokratických (organizačních) a profesionáních norem vede navíc k tomu, že se pracovníkům nadřízený management organizace snaží omezovat autonomii podřízených profesionáů 10 FÓRUM sociání poitiky 3/2009

13 Stati, studie, úvahy a anaýzy a vést je k dodržování organizačních norem pomocí různých způsobů kontroy 8 (Riccucci, 2005). Druhý typ konfiktu se týká odišného způsobu kontroy dodržování byrokratických a profesionáních norem využívaných iniovými pracovníky (v prvním případě jde o hierarchický systém kontroy v byrokratické organizaci, zaožený na odpovědnosti podřízeného vůči nadřízenému v byrokratické struktuře, v druhém případě se profesionaismus spoéhá na sebekontrou a odpovědnost profesionáů). Tento konfikt má bezprostřední viv na rozsah autonomie iniových pracovníků. Byrokratický systém má tendenci ji omezovat, zatímco touhou profesionáů je mít pro samostatné rozhodování co největší prostor. Hierarchie profesionání struktury totiž sestává z řady poradenských vztahů, které mají synergickou povahu. Havním zdrojem discipíny profesionáů je skutečnost, že standardy, které by měi dodržovat, vychází z profesionáního škoení a norem koegů. Profesioná pak jedná s uživatei veřejných sužeb na zákadě vastního profesionáního úsudku a i když jeho nadřízení koegové nesouhasí s jeho rozhodnutím, nic s tím nemohou děat vzhedem k jeho právu na vastní vobu (Smith, 1970). Zatímco profesioná vyžaduje k řešení konkrétních případů anebo při vymezování svých práv a povinností minimum nařízení, tedy i minimum kontroy, byrokratická hierarchie je systémem vemi přísné kontroy. Byrokrat je totiž ovádán pravidy a nařízeními, která definují jeho povinnosti. Na jejich zákadě řeší jednotivé případy a při jakýchkoi pochybnostech se musí obrátit na nadřízeného úředníka (ibid., p. 26). Existenci zmíněných konfiktů potvrdio již v poovině 70. et někoik autorů s tím, že se profesionáové (z řad ékařů, vysokoškoských profesorů, vědců a sociáních pracovníků apod.) opravdu vyskytují ve dvou odišných a částečně konfiktních institucionáních prostředích 9 (Scott, 1969). V důsedku toho se profesionáové často vyznačují mj. tím, že jsou kritičtí vůči cíům organizace, cíům veřejných programů a standardům jejich výkonu. To patí obzváště v případech, kdy se na jejich tvorbě nepodíei čenové jejich vastní profese. Vyžadují a očekávají vysoký stupeň autonomie a tím i odstup od kontroy organizací. Jsou také méně vnímaví vůči sankcím ze strany organizace a dávají přednost dobrému hodnocení svých koegů před pochvaou nadřízenými administrátory (Scott, 1969: 89). Z ogiky konceptu profesionaismu a z výsedků uskutečněných empirických studií, které patnost tohoto konceptu potvrzují, vypývá, že profesionáové jsou svými pány a jejich ovivňování nadřízenými je minimání anebo nepřímé. Zaměříme-i se tedy výhradně na iniové pracovníky ve veřejné poitice a na jejich profesionaitu (a nikoi např. na manažery či jiné pracovníky), neděáme vekou chybu. Svoboda iniových pracovníků samostatně se rozhodovat ae není úpná, protože ve srovnání s pevně stanovenými profesemi je jejich autonomie menší 10. Přestože existují zastánci názoru, že principy profesionaismu a byrokracie nemusí být nutně v protikadu 11, v praxi skutečně dochází k nutnému příkonu byrokrata k profesionáním principům anebo profesionáa k byrokratickým principům. První případ iustruje skutečnost, že mnozí inioví pracovníci zaměstnaní ve státní správě zastávají funkce, které překračují jejich byrokratickou roi: vede administrativních úkonů mají např. také povinnost brát v úvahu prospěch uživateů programů, nabízet jim pomoc a odkazovat je na jednotivé organizace. V druhém případě je práce profesionáních iniových pracovníků kromě požadavky profese ovivněna pracovním prostředím státní organizace, která hojně využívá principů byrokracie. Jinými sovy, i když profesionání etika sociáních pracovníků podporuje reaizaci její pečovateské dimenze, její využití v praxi je omezováno organizačními, egisativními, ekonomickými a poitickými prioritami (Dominei, 1997:221). V mnoha ohedech potom inioví pracovníci upatňují hybridní přístup (Stevenson, 1972 in Brown, 1975), protože kombinují profesionání a byrokratický sty jednání s kienty (Bau a Scott, 1963). Ve studiích o vývoji sociáního státu a roi iniových zaměstnanců se v této souvisosti hovoří o tzv. byroprofesionaismu. Principy byroprofesionaismu Do pooviny 60. et v USA a do konce 80. et v Evropě byo fungování sociáního státu ovivněno Novou veřejnou administrativou 12, která bya reakcí na kritiku tradičního administrativního (byrokratického) státu 13. Tato nová administrativa se vyznačovaa zejména tím, že bya organizována na principech byroprofesionaismu (Hoós et a, 2005). Byroprofesionaismus je zaožen na racionání administrativě byrokratických systémů a současně na profesionání expertize poskytovaných sužeb (Harris, 1998). Představou jeho tvůrců byo, že byrokratická administrativa bude zaručovat sociání nestrannost institucí veřejné poitiky a profesionaismus zajistí využití odborných znaostí v průběhu poskytování jednotivých sužeb. Nejde tedy ani o čistý autonomní profesionaismus, ani o převádání principu byrokratické hierarchie, ae o spojení obou prvků (Carke a Newman, 1997). Byroprofesionání přístup se vyznačuje tím, že praktiky iniových pracovníků jsou ovivněny příkazy centrání vády, které vypývají z egisativy (zákonů, strategických dokumentů, metodik apod.). Omezená finanční kontroa a veký prostor pro vastní interpretaci egisativy by měy okáním autoritám umožnit měnit své struktury, procedury a podobu, a tím i úroveň poskytovaných sužeb. Ty by měy být pně v souadu s vádou obecně stanovenými směrnicemi týkajícími se veřejné poitiky a programů. Vnitřní řízení organizací by měo být při dodržování těchto principů pně v souadu s požadavkem odborné kvaifikace pracovníků a měo by výkonným manažerům umožnit kontrou pracovních postupů iniových pracovníků pomocí supervize. Linioví pracovníci však nejsou podřízenými výkonných manažerů. Ti totiž mají iniovým pracovníkům poskytnout určitou míru autonomie, kterou potřebují pro kontrou času, rozsahu, frekvence a způsobu kontaktu s uživatei veřejných programů. Sužby poskytované veřejnosti potom nepředstavují pouze pracovní proces zprostředkovaný státem, ae i pracovní proces utvářený v kontextu specifických a jedinečných okáních poitik (Harris, 1998). Jinými sovy, iniovému pracovníkovi zůstává určitý stupeň odpovědnosti za osobní rozhodování, který je podstatně vyšší než u jiných skupin zaměstnanců. Zatímco změny v organizační struktuře jsou výhradně reakcí managementu na vzniké probémy, odpovědnost nesená individuáními pracovníky je ovivněna pouze máo (Bamford, 1989 in Harris, 2002: 155). Reforma sociáního státu, ke které došo ve Spojených státech na konci 60. et a na začátku 70. et minuého stoetí, je ae projevem obtížné reaizace ideje byroprofesionaismu, nebo došo k výraznému omezení profesionání sožky práce úředníků-byroprofesionáů (bíže Brodkin, 1997; Dominei, 1997). Mezi poitiky tehdy převažova názor, že inioví pracovníci jsou vemi náadoví a působí rušivým dojmem (Goodse, 1981). Byi přezíráni jak pravicí, tak i evicí. Pravice je kritizovaa za štědrost při distribuci sociání pomoci a obviňovaa je z podvodů, pýtvání, zneužívání pravomoci a enosti. Levice na straně druhé tvrdia, že obtěžují chudé domácnosti nočními návštěvami, porušují pravida sociání pomoci a ve svých úsudcích jsou ehkovážní, tvrdohaví a omezení (Brodkin, 2001). Důsedkem těchto názorů byo zavedení tzv. rodinného veřejně byrokratického modeu. Ten spočíva v posíení hierarchické organizační struktury a manažerské kontroy, ve standardizaci praktik výkonných pracovníků a v omezení jejich svobody v rozhodování. Kvaifikovaní sociání pracovníci byi ze státních organizací poskytujících sociání pomoc propuštěni a nahrazeni nekvaifikovanými pracovníky. Praktiky úředníků se přesunuy od procesů zaměřených na potřeby jednotivých kientů před reformou k procesům zaměřeným na procedury. Přístup kientů k sociání pomoci by systematicky bokován na zákadě nově nastavených podmínek nároku, které vyžadovay enormní papírování (Brodkin, 2001: 6). Zatímco profesionaita byroprofesionáů bya ve Spojených státech minimaizována, pováečný sociání stát v Evropě neby tímto trendem nijak ovivněn. Vyvíje se požadovanou dvojí ogikou reprezentace veřejného: jednak byrokratickými znaostmi FÓRUM sociání poitiky 3/

14 Stati, studie, úvahy a anaýzy úředníků, kteří zajiš ovai sociání nestrannost a odvoávai se na poskytování sužeb ve veřejném zájmu, a dáe pak profesionáními znaostmi těchto pracovníků. Ty měy být zárukou poskytování kvaitních sužeb veřejnosti včetně inovací stávajících veřejných programů ve snaze dosáhnout veřejného prospěchu a sociáního pokroku (Carke a Newman, 1997). Principy manažerismu Byroprofesionání způsoby organizace veřejných programů, které dominovay v pováečném sociáním státu, byy na konci 80. et a začátku et 90. minuého stoetí nahrazeny Novým veřejným managementem 14. Ten sedova principy manažerismu, konkrétně pak fexibiity, účinnosti, přísné kontroy a decentraizace (Brodkin, 2001). Došo k zestátnění sociání práce jakožto profese většiny iniových pracovníků zaměstnaných ve státních organizacích veřejné poitiky. Násedně bya posíena byrokratická kontroa nad těmito úředníky v podobě zesíeného vivu managementu na definování jejich profesionáních úkoů a zavádění kontroy jejich pracovního výkonu. Management se rovněž více než dosud podíe na formáním vymezení sužeb poskytovaných veřejnosti (Dominei, 1997). Důvodem zavedení vědeckého manažerismu (jakožto snahy prosadit nové způsoby řízení pracovního procesu v organizacích) bya soustavná kritika sociáního státu odbornou i aickou veřejností a především poitiky. Její instituce byy vnímány jako neúčinné, nákadné a kadoucí maý důraz na účinnost poskytovaných programů a hodnotu peněz (Harris, 1998, 2002). Kíčová bya ztráta důvěry v neutraitu byroprofesionáních režimů: profesionáové byy poitiky vnímáni jako zranitení kvůi své nákonnosti ke kientům a navíc vyžadovai příiš vekou reguaci a kontrou managementem. Zároveň byo kritizováno byrokratické uspořádání státních organizací pro jejich nevhodnost, neúčinnost a neosobní řízení, a tím i neschopnost přizpůsobovat se změnám v proměnivém moderním světě. Navíc byi byroprofesionáové kritizováni samotnými kienty sociáního státu za neosobní přístup (Carke a Newman, 1997). Reformy byroprofesionáního způsobu organizace sociáního státu se týkay zejména tří aspektů: změny způsobu organizace státních institucí, zavedení tržních mechanismů do veřejného sektoru a zavedení kvazitrhů (Carke a Newman, 1997; Harris, 1998). Podstatou organizačních reforem by tzv. manažerský mode organizace sociáních sužeb, který spočíva v informační nadvádě managementu nad iniovými pracovníky a ve všudypřítomné kontroe jejich práce (Harris, 1998, 2000). Ve skutečnosti šo managementu o propojení informací získaných o pracovním procesu s jejich maximáním využitím. Získané informace měy být chráněny před ztrátou a zároveň měo dojít k eiminaci předávání informací mezi podřízenými pracovníky. Informační monopo manažerů zaožený na znaostech jednotivých kroků pracovního procesu by pak mě spou s kontroou reaizace těchto kroků umožňovat takové řízení pracovních postupů, aby byo dosaženo očekávaných cíů organizace, tedy i cíů reaizovaných programů 15. V případě decentraizace poskytuje Nový veřejný management iniovým pracovníkům potřebnou autonomii a činí je pně odpovědnými za své aktivity. Na pracovní proces je nahíženo jako na proces sožený z technické a ideoogické komponenty: zatímco technická komponenta představuje samotný proces práce nebo její význam pro pracovníka, ideoogická komponenta je vnímána jako uvědomění si využití výstupu pracovního procesu pracovníkem (Derber, 1982 in Harris, 1998). Má-i profesionání iniový pracovník technické znaosti a dovednosti, pak neohrožuje zájmy managementu, a proto neexistuje požadavek technické kontroy jeho práce. Někteří profesionání inioví pracovníci by pak mohi mít výrazný stupeň technické autonomie při určování reakcí na potřeby uživateů sužeb. Zavedení kvazitrhů a zepšení kvaity poskytovaných sužeb souvisí s potřebou decentraizovat řízení sociáního systému a zavést mode tzv. kontraktu. A to i přestože mají být sužby nadáe financovány státem a reguovány vádou (LeGrand, Barett, 1993; So a Westerved, 2005). V souvisosti s decentraizací došo ve vývoji sociáního státu ke třem jevům: k omezení řízení okáních organizací centráními vádami, k privatizaci veřejných sužeb a k odstátnění. Jde o procesy, během nichž bya část poskytovaných sužeb přesunuta do soukromého sektoru s ospravedněním, že budou ekonomicky efektivnější, dojde k redukci byrokracie, podpoře inovací a k větší vnímavosti iniových pracovníků k potřebám svých kientů (Hasenfed, 1983). Mezi státními a nestátními organizacemi došo k nárůstu počtu kontraktů, což fakticky znamenao vstup mnoha soukromých firem do obchodování s veřejnými sužbami, které byy dosud výhradně v rukou státu (Brodkin, 2001). Proces kontraktování přispě ke zepšení kvaity poskytovaných sužeb ze dvou důvodů. Nejenže seduje principy soutěživosti a prodejnosti, ae vede uzavírání dohod ve státních a mezi státními a nestátními aktéry šo také o zavádění individuáních dohod iniových pracovníků státních organizací s konečnými uživatei sužeb ve formě voucherů a individuáních kontraktů s kienty (So a Westerved, 2005). Reáné zavádění principů manažerismu ae ukázao i na výrazné sabiny ideoogie Nového veřejného managementu. Předmětem časté kritiky se především v americkém prostředí staa jednak jeho obecnost a dáe pak nedostatečná kontroa managementu nad procesem a významem práce (technická komponenta) a nad využitím výstupů poitiky (ideoogická komponenta) (Harris, 1998, 2002). Integrita iniových pracovníků bya často ochromena ztrátou smysu jejich práce, protože je management organizace nuti pnit federání vádou předepsané výkonnostní kvóty, aniž by jim prozradi cíe nově zaváděných programů, na kterých se podíei. V důsedku toho se prosazovaa strategie kvantity poskytovaných sužeb nad jejich kvaitou a docházeo také k tomu, že pracovníci vykonávai veškeré aktivity bez ohedu na to, k čemu měy původně soužit, a do veřejných programů tak napříkad umís ovai kienty bez ohedu na míru jejich angažovanosti v nich (Brodkin, 1997, 2001; Jewe a Gaser, 2000; Riccucci, 2005). Principy manažerismu jsou zaoženy na fexibiitě a účinnosti systému, přísné kontroe výkonu podřízených pracovníků managementem a decentraizaci řízení. Havním cíem managementu organizace je dosáhnout žádoucích výsedků impementovaných programů větší kontroou iniových pracovníků a jasným definováním jejich pracovních postupů. Jinými sovy, cíem manažerů je organizovat podřízené iniové pracovníky a jejich práci ve snaze efektivně dosáhnout cíů organizace i cíů reaizovaných programů (management by objectives). Dopad principů manažerismu na konkrétní jednání iniových pracovníků s kienty by se pak moh projevit ve snaze pracovníků dosahovat manažery předem stanovených cíů (postupů) jejich práce. Přesto se domníváme, že viv těchto principů na pracovní postupy iniových pracovníků můžeme opominout, a to z někoika důvodů. Jednak byo prokázáno, že viv managementu na iniové pracovníky je minimání až nuový. Principy manažerismu jsou také využívány spíše manažery než iniovými pracovníky. Uvedené principy mohou navíc ovivnit jednání iniových pracovníků pouze tehdy, pokud by byy jasně definovány cíe reaizovaných veřejných programů, což není téměř nikdy možné. Manažerské principy svou povahou také nejsou příiš využitené pro zjiš ování způsobu impementace programů iniovými pracovníky, protože nevypovídají o kvaitě přístupu iniových pracovníků ke kientům, ae o míře racionaity jejich postupů, které sedují dosažení cíů organizace anebo cíů programů. Jde tedy vastně o tendenci racionáně (byrokraticky) dosahovat těchto cíů, což odpovídá Weberovu požadavku na jednání ideáního byrokrata. Jednání street-eve byrokratů z pohedu uživateů veřejných programů: případová studie uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce ve třech regionech ČR V této části textu navazujeme na naše předchozí výzkumné studie z et 2003 až 2006, které se zaměřovay na viv principů byrokracie, profesionaismu a byroprofesionaismu na způsoby reaizace veřejné poitiky z pohedu samotných tvůrců a reaizátorů veřejných programů na okání úrovni. 12 FÓRUM sociání poitiky 3/2009

15 Stati, studie, úvahy a anaýzy V násedující části textu předkádáme totéž téma uchopené z pohedu výsedných uživateů těchto veřejných programů. Data a metodoogie V průběhu května roku 2008 jsme zkoumai jednání street-eve byrokratů z pohedu nezaměstnaných uživateů sužeb. Konkrétně jsme provedi poostandardizované rozhovory s 62 náhodně osovenými uchazeči o zaměstnání 16 registrovanými na úřadech práce ve třech regionech ČR. Tyto regiony jsme záměrně vybrai s ohedem na naše předchozí zkušenosti s byrokratickým, profesionáním anebo byroprofesionáním jednáním zaměstnanců těchto úřadů (dva z těchto úřadů jsme navštívii již v předchozím výzkumu - viz Horák, Horáková a Sirovátka, a na jednom úřadě jsme byi poprvé). Naším cíem byo zjistit, jak tito respondenti refektují v rámci své specifické životní situace individuání zkušenost s přístupy iniových pracovníků úřadu. Centrem našeho zájmu byo konkrétně zmapovat čtyři kíčové obasti, které jsme násedně anayzovai a mezi regiony vzájemně srovnávai: (1) životní situace uchazečů o zaměstnání a jejich motivace využívat sužby nabízené úřadem, (2) jak je úřad vnímán a co se očekává od poskytovaných sužeb, (3) informovanost o nabízených sužbách a (4) spokojenost s nimi 17. V jednotivých výpovědích jsme se snažii identifikovat prvky byrokratického, profesionáního anebo byroprofesionáního jednání. Vycházei jsme přitom ze tří předpokadů, které se týkay druhé až čtvrté ze zmíněných obastí, kdy negativní zkušenosti nezaměstnaných s úřadem, zjevné vyhýbání se jednání nezaměstnaných s pracovníky úřadu a nedostatečně poskytované informace o zprostředkovateských a poradenských sužbách pracovníky úřadu mohou být projevem jejich byrokratického jednání jako protikadu jednání profesionáního 18. Výsedná zjištění V roce 2008 jsme uskutečnii rozhovory s náhodně vybranými nezaměstnanými uchazeči ve třech regionech ČR. Opětovně jsme navštívii dvě z výše uvedených sociáně probémových okait, které se v roce 2003 a 2006 vyznačovay příkonem k spíše byrokratické vs. profesionání impementaci IAP (tj. úřad práce A a D). Dáe jsme provedi výzkum v dosud nenavštívené sociáně neprobémové okaitě (vyznačující se nízkými mírami sedovaných ukazateů a repubikově průměrnou mírou vzděanosti uchazečů o zaměstnání; budeme ji označovat jako region E). Podstatou tohoto výzkumu byo zmapovat míru spokojenosti s existujícími poradenskými aktivitami nabízenými sedovanými úřady. Ze získaných poznatků vypývá, že na jediném úřadě práce v regionu A byy spněny všechny tři námi vytyčené výchozí předpokady profesionáního přístupu pracovníků úřadu k dotázaným nezaměstnaným (tento úřad je proto možné označit za profesionáně orientovaný úřad práce ). V případě regionu D byy naše výchozí předpokady napněny částečně a byo prokázáno využívání jak byrokratických, tak i profesionáních postupů řadovými pracovníky ( byroprofesionáně orientovaný úřad práce ). Na úřadu práce v regionu E oproti tomu neby spněn ani jeden z výchozích předpokadů a jednání řadových pracovníků ze proto označit za byrokratické ( byrokraticky orientovaný úřad práce ). Dáe jsme zjistii, že v sociáně probémových regionech A a D je při reaizaci poitiky zaměstnanosti hojně využíván profesionání přístup pracovníků úřadu ke kientům (v první okaitě) a byroprofesionání přístup (v druhé okaitě). V neprobémovém regionu E byy oproti tomu významnou měrou upatňovány byrokratické principy. V regionu D jsme tedy identifikovai oproti předchozím etům vemi mírný posun od ryze byrokratické orientace k upatňování byroprofesionáních principů. Z našich výsedků jinými sovy vypývá, že pouze v regionu A byy spněny všechny tři námi vytyčené výchozí předpokady profesionáního přístupu pracovníků úřadu k dotázaným nezaměstnaným, zatímco v regionu D byy spněny jen částečně a v regionu E vůbec (profesionáně orientovaný úřad v okaitě A dáe nazýváme na poradenství orientovaným úřadem a byroprofesionání a byrokratický úřad D a E označujeme na zprostředkování orientované úřady ). Uvedené skutečnosti se odráží v samotném typu poskytovaných sužeb, konkrétně v tom, zda pracovníci úřadu nabízei uchazečům o zaměstnání pouze sužby, které souvisejí se zprostředkováním zaměstnání (kde neexistuje expicitní tak na vyšší profesionaitu pracovníků), anebo také sužby speciaizovaného poradenství (kde je profesionání přístup pracovníků nezbytný). O skutečnosti, že nápň práce řadových pracovníků poskytujících zprostředkování zaměstnání (tzv. poradců-zprostředkovateů z odboru nebo odděení Zprostředkování a poradenství) tenduje k byrokratičnosti, zatímco poradenská práce (tzv. poradců z odboru nebo odděení Speciaizovaného poradenství anebo Informačního a poradenského střediska úřadu práce pro vobu a změnu povoání, tzv. IPS) inkinuje k profesionaitě, vypovídá převaha negativní kritiky u prvního typu činnosti a nadmíra pozitivních ohasů u druhého typu činností. První typ sužeb je totiž spojen výhradně se snahou pracovníků poskytovat co nejkompexnější, kvaitní informace o voných pracovních místech, což je v současnosti obtížné dosáhnout díky jejich časté pracovní přetíženosti a technoogickým a personáním omezením19. Druhý typ sužeb oproti tomu umožňuje více zapojit profesní potenciá řadových pracovníků při snaze změnit stávající životní situace uchazečů o zaměstnání nebo je minimáně více motivovat. Z tohoto důvodu vyvoay poradenské sužby včetně rekvaifikací u téměř všech nezaměstnaných ve všech zkoumaných regionech pozitivní ohasy 20. A to i přestože v regionu D - a obzváště E - by podí dotázaných, kteří se těchto sužeb účastnii, vemi maý (v regionu A více než poovina dotázaných, v regionu D méně než poovina dotázaných a v regionu E pouze pětina). Výše uvedená souhrnná zjištění vypývají z anaýzy díčích obastí, na které jsme se v tomto výzkumu zaměřii (životní situace uchazečů, vnímání úřadu práce, informovanost o nabízených sužbách a spokojenost s nimi). Kíčové výsedky z těchto obastí v násedující části textu krátce demonstrujeme. Vnímání úřadu a očekávání od poskytovaných sužeb I přes častou kritiku zprostředkovateských sužeb hodnotí většina dotázaných ze všech zkoumaných regionů svůj úřad pozitivně 21, i přestože jsou jim sužby zprostředkovateského i poradenského rázu nabízeny zároveň pouze v jednom jediném regionu (je jím opět jako v předchozích etech okaita A). Ve zbyých dvou okaitách (D a E) sužby speciaizovaného poradenství větší či menší měrou absentovay. Důvody pozitivního hodnocení úřadů nezaměstnanými v regionech s absencí těchto speciaizovaných sužeb je potom možné spatřovat v menším očekávání uchazečů od aktivity zaměstnanců úřadu a v jejich dobré zkušenosti s jednáním s úředníky 22. Na úřady práce se dáe s větším očekáváním obracejí především ženy madého a středního věku, a to v regionech s profesionáním či byroprofesionáním přístupem k nezaměstnaným (okaita A a D). V regionu A, kde se úřad orientuje především na poradenské aktivity, se uchazeči nespoéhají pouze na osobní kontakt s pracovníky úřadu, jsou ae motivováni a expicitně vedeni k tomu, aby se spoéhai sami na sebe (využívání různých způsobů hedačských aktivit typu nástěnek, boxů i osobních pohovorů se speciaizovanými poradci z IPS) 23. V regionu D, kde dominují aktivity zprostředkovateské, oproti tomu uchazeči dávají přednost osobnímu jednání s pracovníky, které považují za příjemnější a aktuánější než např. nástěnky a při němž dochází k rychejšímu předání potřebných informací. Ostatní uchazeči o zaměstnání (všichni muži a starší ženy nad 50 et a úpně všichni nezaměstnaní v byrokraticky orientovaném úřadu v okaitě E) očekávají od úřadu méně. Vypadá to, že madší uchazeči mají nižší motivaci obracet se na úřad, protože využívají zázemí svých rodičů anebo na pomoc úřadu rezignovai. Uchazeči nad 50 et a většina mužů žije v představě nutnosti zabezpečit sebe a svou rodinu vastními siami, s minimání závisostí na úřadu. Výjimkou jsou muži z regionu D s rigidním trhem práce, kteří s vastními hedačskými aktivitami neuspěi, stejně tak mají minimání očekávání rezignované ženy vyššího věku. Specifickou skupinu tvoří nezaměstnaností uzamčení uchazeči FÓRUM sociání poitiky 3/

16 Stati, studie, úvahy a anaýzy (nekvaifikovaní, rodiče s maými dětmi, ženy nad 50 et, zdravotně postižení, Romové, nezaměstnaní pečující o osobu bízkou), jejichž situace je obzváště probémová v sociáně probémových regionech A a D, kde jsou poměrně rigidní trhy práce a kde jsou možnosti úřadů omezovány nedostatečnou poptávkou po pracovní síe. Příežitost najít vhodné zaměstnání tak mají pouze vybraní uchazeči (spíše madí a fexibiní). Svou registraci na ÚP všichni dotázaní zdůvodňují získáním hmotného zabezpečení, které může představovat zdroj psychické podpory a posíení vastní zodpovědnosti. Z uvedeného vypývá, že ačkoiv jsou úřady práce vnímány ve všech sedovaných regionech registrovanými uchazeči pozitivně, míra jejich očekávání je vyšší v okaitách, které se vyznačují větším příkonem k profesionánímu jednání s nezaměstnanými, kde je poskytováno speciaizované poradenství a kde je s uchazeči příjemně komunikováno (zejména region A). Anebo jsou probémy související s nezaměstnaností spatřovány výhradně v povaze trhu práce, proti níž jsou úředníci bezmocní (region D). V regionu, kde se vyskytuje byrokraticky orientovaný úřad (okaita E), registrovaným uchazečům naopak nezbývá nic jiného, než aby se spoéhai sami na sebe, protože pomoc od úředníků pode svých zkušeností s nimi nemohou očekávat (ti poskytují pouze hmotné zabezpečení a zprostředkovateské informace, které jsou navíc často zkresené či neúpné). Z tohoto důvodu je jejich očekávání od úřadu nižší. Je přitom zjevné, že strategii spoéhat se při hedání zaměstnání sami na sebe voí nejen v poradenských kursech motivovaní kienti, ae také samostatní a nezávisí uchazeči a dáe pak i zkamaní uchazeči, kteří rezignovai na jednání s úředníky, nebo ti jim nebyi schopni v naezení vhodného zaměstnání pomoci. Informovanost o nabízených sužbách Přestože se naprostá většina dotázaných domnívá, že jsou zcea informováni o sužbách, které by jim moh úřad práce nabídnout, pouze na poradenství orientovaném úřadu A bya identifikována snaha pracovníků poskytnout povinně všem nezaměstnaným vede zprostředkovateských aktivit také poradenské sužby 24. Ve zbyých dvou regionech kontaktují uchazeči pracovníky úřadu především kvůi hmotnému zabezpečení a svými zprostředkovatei jsou seznamováni pouze s informacemi o pracovních místech na daném trhu práce 25. Až na jediného dotázaného z regionu D, který očekáva od úřadu jakoukoi poradenskou sužbu, které se mu dosud nedostao, nevyžadova nikdo z dotázaných poradenské sužby, protože o těchto možnostech úřadu jednoduše nevědě. S informacemi získanými od pracovníků úřadu v regionu ae nebyi zcea spokojeni všichni uchazeči. Kritičtí byi někteří krátkodobě registrovaní kienti (do 1 2 měsíců) a uchazeči vyššího středního věku, kteří se ociti v obtížné životní situaci, která je pracovníky úřadu často neřešitená (zdravotně postižený, cizinec, žena po mateřské dovoené). Šo navíc často o respondenty, kteří kadi specifické nároky na hedané pracovní místo (pouze určité profese, práce na částečný úvazek apod.). Nespokojení kienti z regionu D oproti tomu vyžadovai rozšíření poskytovaných zprostředkovateských aktivit, které hraničiy s poradenstvím (šo např. o pomoc při jednání se zaměstnavateem). Z provedených rozhovorů vypývá, že s rostoucí profesionaizací přístupu pracovníků úřadu k nezaměstnaným roste i jejich informovanost o sužbách, které jim úřad práce může nabídnout. Přitom je zjevné, že při poskytování konkrétních programů aktivní poitiky zaměstnanosti si kade každý úřad během náboru uchazečů jiné podmínky pro jejich zařazení. Může tak úmysně docházet k fitraci poskytovaných informací bez ohedu na to, zdai je konkrétní jednání úředníků byrokratické či profesionání. Naprosto nesporným faktem je ae to, že k vyššímu upatňování profesionáního přístupu jsou naprosto nezbytné dostatečné personání (a související strukturání) kapacity úřadu. Úřad práce v regionu A je typickým reprezentantem siné důvěry vedení úřadu ve vastní personání kapacity speciaizovaných poradců, kteří jsou motivovaní individuáně pracovat se všemi uchazeči o zaměstnání, přestože u skupin douhodobě nezaměstnaných s téměř neřešitenou životní situací nemůže vždy dojít k odvrácení pocitů rezignace, nepodaří-i se naézt vhodné a trvaé zaměstnání. Omezené strukturání a personání kapacity ve zbývajících regionech jsou potom jasným indikátorem vyšší pravděpodobnosti příkonu pracovníků úřadu k byrokratickému jednání s uživatei sužeb. Spokojenost s nabízenými sužbami Ve všech regionech byo prokázáno, že všichni dotázaní jsou spokojeni s úřadem práce a jím poskytovanými sužbami bez ohedu na to, zdai úřady inkinují při poskytování sužeb k profesionáním či byrokratickým praktikám (výjimkou byy v hedání práce neúspěšné osoby středního a staršího věku). Díky vemi dobré a příjemné zkušenosti s úřadem ho všichni dotázaní považují za instituci, které je možné důvěřovat, a to i přestože jsou téměř všichni uchazeči přesvědčeni, že větší aktivitu při hedání zaměstnání musí vynaožit sami. Shodné výpovědi o spokojenosti uchazečů ve všech regionech vypývají zejména z jistoty hmotného zabezpečení a dáe pak z pozitivní zkušenosti s komunikací s pracovníky úřadu (a už díky symetričnosti vztahu mezi pracovníky a kienty v regionu A anebo sympatickému a příjemnému jednání mezi pracovníky a kienty ve zbyých dvou regionech, zejména v regionu D). V případě okaity A je důvodem pozitivního hodnocení úřadu také široká paeta nabízených aktivit, která vyvoává u dotázaných pozitivní ohas i v případech, kdy se nezaměstnaní nacházejí v obtížné situaci, která je řešitená jen douhodobě. Sedujeme-i upatňování byrokratického vs. profesionáního přístupu řadových pracovníků ÚP pode výpovědí kientů o jejich spokojenosti s nabízenými sužbami, ukazuje se jako důežité, se kterými úředníky se uchazeči nejčastěji setkávají, resp. s jakým typem zaměstnanců úřadu jsou v kontaktu. Jak jsme již naznačii výše, v regionu A jsou těmito pracovníky speciaizovaní poradci z Informačního a poradenského střediska, kteří poskytují výhradně poradenské sužby a kteří inkinují k užívání profesionáních praktik. V regionu D a E jde oproti tomu zejména o poradce-zprostředkovatee, kteří informují uchazeče o voných pracovních místech na daném okáním trhu práce a tendují k byrokratickému jednání. Tuto skutečnost potvrzuje i to, že zatímco zprostředkovateské sužby jsou v každém z regionů aespoň některým z uchazečů kritizovány, poradenské sužby, pokud jsou nabídnuty, jsou hodnoceny vesměs pozitivně. Závěr Linioví pracovníci (street-eve byrokraté), kteří byi centrem zájmu ceé stati, se vyznačují tím, že jednají přímo se svými kienty a mají poměrně rozsáhou svobodu v rozhodování. Tu potřebují k řešení sožitých probémů uživateů veřejných programů a k obraně proti takům náročných pracovních podmínek organizačního a mimo-organizačního prostředí. Linioví pracovníci musí rovněž čeit takům ostatních zaměstnanců uvnitř organizace, obzváště hierarchicky nadřazeným manažerům, kteří se často pokouší minimaizovat jejich autonomii a vnucovat své vastní zájmy a preference. Všechny tyto taky je možné vnímat jako organizované na obecných principech byrokracie a manažerismu (v případě pracovních podmínek uvnitř organizace), anebo profesionaismu (v případě požadavků kadených na roi profesionáních iniových pracovníků pravidy profese, která jsou dána mimo organizaci a která respektují požadavky uživateů veřejných programů). Uvedené taky se inioví pracovníci snaží řešit upatněním vastních strategií interakce s kienty a vastními specifickými způsoby impementace veřejných programů. Tyto strategie mohou být zaoženy na využívání byrokratických či profesionáních principů nebo na jejich kombinaci pode řešené situace. Byrokratické jednání může mít podobu rutinního oddaování či přehížení psychicky vyčerpávajících situací a neosobního přístupu ke kientům. Profesionání jednání iniových pracovníků se může oproti tomu projevovat snahou o individuání řešení specifických probémů a postavení kientů, tj. nerutinním, více osobním způsobem. Ve skutečnosti je ae jednání iniových pracovníků díky situaci, ve které se naézají, hybridní: jde o kombinaci byrokratických a profesionáních prin- 14 FÓRUM sociání poitiky 3/2009

17 Stati, studie, úvahy a anaýzy cipů. Upatňování odišných principů v jednání iniových pracovníků jsme se pokusii demonstrovat na příkadu poitiky pracovního trhu. Konkrétně šo o zaměstnance úřadů práce ve třech odišných regionech ČR, kteří inkinovai k poskytování byrokratických vs. profesionáních praktik prostřednictvím nabídky zprostředkovateských anebo poradenských sužeb kientům. Při úvahách o různých roích iniových pracovníků opomíjíme úmysně principy manažerismu. Vývoj administrativy evropského sociáního státu do konce 80. et minuého stoetí vypovídá o tom, že postavení profesionáních iniových pracovníků v byrokraticky spravovaných státních organizacích byo větší či menší měrou managementem organizace trpěno. Od začátku 90. et pak byy do systému sociáního státu zavedeny právě principy manažerismu zaožené na fexibiitě a účinnosti systému, přísné kontroe výkonu podřízených pracovníků managementem organizace a decentraizaci řízení. Dopady těchto principů je možné identifikovat jak v prostředí organizací, tak i mimo něj. Obecné principy manažerismu je ae možné využít pro jednání iniových pracovníků s kienty pouze v omezené míře. Důvodem může být empiricky prokázaný minimání viv managementu na jednání iniových pracovníků, sedování racionaity procesu dosahování cíů impementovaných programů manažery namísto monitorování jejich kvaity a faešný předpokad, že jednotivé postupy iniových pracovníků mohou vést k jasně definovaným cíům, které však ve skutečnosti nejsou jasně definovatené (a už z důvodu kompexnosti řešených případů nebo sožitosti procesů vyjednávání bíže Horák a Kuhavý, 2008). Faktory ovivňující způsob impementace veřejných programů iniovými pracovníky je možné identifikovat v institucionáním prostředí uvnitř organizace i mimo ni. Současné principy nového způsobu řízení administrativy sociáního státu (tzv. new governance) totiž významně ovivňují jak vnitřní prostředí organizací, tak i vastní impementaci poitik na úrovni iniových pracovníků. Na zákadě zavádění principů trhu, zadávání zakázek nestátním poskytovateům sužeb (kontraktování) a ovivňování výkonu státních zaměstnanců se new governance pokouší navázat na stávající principy nového veřejného managementu a navíc řešit veřejné probémy prostřednictvím nových nástrojů (např. půjčky a jejich záruky, reguace, kontrakty, kooperační dohody, refundační schémata, daňové úevy, vouchery aj.). Tyto metody představují pro iniové pracovníky možnost upatňovat dosud nevyužívané postupy práce s kienty, které mají nabídnout nová řešení (typickým příkadem jsou i individuání kontrakty s uživatei programů). Vede iniových pracovníků se na impementaci těchto nástrojů významnou měrou podíí i sítě státních či soukromých aktérů mimo organizaci (tzv. váda třetí strany ), kteří se mohou podíet na financování sužeb či mobiizaci daších aktérů, nejčastěji ae poskytují dodatečné sužby, které jsou kompementární ke stávajícím aktivitám vykonávaným státními organizacemi. Příoha: Případové studie poskytování sužeb řadovými pracovníky ve zkoumaných regionech A, D a E Profesionáně orientovaný úřad práce v regionu A Životní situace dotázaných nezaměstnaných 26 Ze získaných výpovědí vypývá, že region A se vyznačuje sině rigidním pracovním trhem, na kterém jsou poptávána zejména pracovní místa kvaifikovaných mužů madého a středního věku. Ženy jakékoi kvaifikace získávají pracovní místa spíše v pracovních pozicích, které fakticky vyžadují pouze zákadní vzděání anebo vyučení, a tak musí kvaifikované uchazečky často přijmout zaměstnání, které je pod úrovní jejich kvaifikace (jde o tzv. převzděanost, resp. podzaměstnanost ). V menší míře by identifikován tradiční probém žen s dětmi po rodičovské dovoené. Díky nepružnosti regionáního pracovního trhu a cekově nižšímu vzděání jeho obyvatestva se proto ze domnívat, že tyto osoby voí strategii prodoužené rodičovské dovoené anebo se spoéhají na tradiční roi muže-živitee. Ženy proto často rezignují na hedání zaměstnání a spoéhají se na výděek svého muže. Nezanedbatenými životními situacemi uchazečů o zaměstnání v regionu A, které je omezují v participaci na otevřeném trhu práce, jsou horší zdravotní stav s narůstajícím věkem a nutnost péče o potřebné anebo postižené čeny rodiny. Je zde patrný deficit poitiky sociáních sužeb, která by měa institucionáně zajistit péči o tyto osoby a zároveň umožnit pracovní nasazení obyvate v produktivním věku. Cekově by byo žádoucí zpružnit stávající trh práce rozšířením nabídky voných pracovních míst, které by pokrývay kvaifikovanou i rekvaifikovanou část registrovaných nezaměstnaných. V této souvisosti by byo vhodné poskytovat poradenství zaměřené na zaměstnavatee, aby se nebái vytvářet pracovní místa na pooviční pracovní úvazky. Vnímání úřadu práce Hodnocení úřadu práce jeho uchazeči v regionu A je převážně výsedkem toho, jaké mají uchazeči zkušenosti s prací jeho úředníků a jak ti mohou spnit očekávání nezaměstnaných. Dotazované uchazečky spojují úřad jednak s prací poradců-zprostředkovateů a jednak a to především s aktivitami speciaizovaných poradců informačního a poradenského střediska (konkrétně s možností nabídnout informace o voných pracovních místech v regionu, získat radu o způsobech hedání zaměstnání, absovovat rekvaifikační kursy a využívat možnosti hedat zaměstnání pomocí internetu v prostorách IPS). Muži oproti tomu hodnotí úřad v návaznosti na existující voná pracovní místa v regionu, a tím i na situaci na daném trhu práce v regionu A. Ze zkoumání důvěry dotázaných nezaměstnaných v úřad práce, důvodů jejich registrace na úřadě a jejich výsedné voby, jak hedat vhodné zaměstnání, jsou patrné dvě věci. Důvěru ve svůj úřad stejně jako ve své bízké a známé projeviy všechny dotázané ženy madého věku (do 35 et). Jako důvod své registrace uvádějí očekávání poskytnutí rady o tom, jak hedat vhodné zaměstnání 27. Všechny tyto uchazečky jsou škoeny, aby se spoéhay výhradně na sebe, a při hedání zaměstnání proto využívají různých způsobů hedačských aktivit (nástěnek, boxů i osobních pohovorů se speciaizovanými poradci z IPS). Především a jenom na sebe a své bízké se oproti tomu více spoéhají ženy středního a vyššího věku a všichni dotázaní muži. Svou registraci na úřadě tato skupina zdůvodňuje získáním hmotného zabezpečení, které představuje zdroj jejich psychické podpory a posíení vastní odpovědnosti 28. Většina dotázaných také upřednostňuje osobní jednání s pracovníky úřadu před pasivními formami hedání práce. I přes kritiku některých dotázaných, že existence úřadu představuje zbytečné pacení úředníků, kteří navíc de některých dotázaných mohou favoritizovat některé kienty 29, většina dotázaných žen pozitivně hodnotí osobní kontakt s poradci. Komunikace s nimi je totiž příjemná a přináší aktuání informace o situaci na trhu práce anebo o způsobech, jak zaměstnání hedat. Více samostatní, nezávisí muži oproti tomu dávají před osobními rozhovory s pracovníky úřadu přednost infoboxům, nástěnkám a jiným formám hedačských aktivit typu teefonních rozhovorů přímo s potenciáními zaměstnavatei. Informovanost o nabízených sužbách V regionu A existuje zjevná snaha úřadu poskytnout povinně všem uchazečům o zaměstnání vede zprostředkovateských aktivit také poradenské sužby. Tyto aktivity jsou na úřadě poskytovány v rámci Job kubu, který reaizuje tamější Informační a poradenské středisko pro vobu a změnu povoání (IPS). Jde o aktivity, které představují bezpatný přístup na internet, motivační kursy a profesní škoení. S touto skutečností korespondují i výpovědi většiny dotázaných, kteří se domnívají, že dostai dostatečné informace potřebné k řešení své životní situace a se sužbami úřadu jsou tedy spokojeni. Pouze krátkodobě registrovaní kienti úřadu práce (do 1 2 měsíců) a uchazeči vyššího středního věku nemusí mít pocit, že dostai všechny potřebné informace. Jejich životní situace je totiž mnohdy neřešitená (zdravotní postižení, cizí státní přísušnost, žena po mateřské dovoené) 30. Jde mnohdy i o osoby, které mají díky své životní situaci specifické nároky na požadovanou práci (např. hedají pouze určitou profesi, částečný úvazek apod.). Úřadem nabízené rekvaifikační kursy absovovay výhradně ženy, konkrétně více než poovina z nich. Převážně šo o necíený rekvaifikační kurs zaměřený na počítače, jiné kursy byy nabízeny výjimečně (asistentka v sociáních sužbách, účetnictví). Ze získaných údajů se můžeme domnívat, že úředníci dávají přednost právě ženám, protože je obtížné je na trhu práce ryche umístit a je u nich jistá šance, že kurs dokončí. A to i přestože je předem zřejmé, že jde o nespecifický, necíený kurs, u kterého se předpokádá, že nepovede k naezení konkrétního pracovního místa. Spokojenost s poskytnutými sužbami V regionu A jsou všichni dotázaní spokojeni s úřadem práce a jím poskytovanými sužbami. Díky vemi dobré zkušenosti s ním ho považují za instituci, které je možné důvěřovat, a to i přestože jsou téměř FÓRUM sociání poitiky 3/

18 Stati, studie, úvahy a anaýzy všichni uchazeči přesvědčeni, že větší aktivitu při hedání zaměstnání musí vynaožit sami. Pozitivní ohas se týka především úřadem poskytovaných poradenských sužeb a samotné (symetrické, pozitivně hodnocené) komunikace s pracovníky úřadu 31. Žádný z dotázaných nespatřuje v poradenských aktivitách včetně rekvaifikačních programů negativa (až na pochybnosti zkamaných uchazečů staršího věku o jejich přínosu pro zvýšení šancí v naezení zaměstnání). Z předožených zjištění je zjevné, že na úřadě práce v regionu A byy spněny všechny tři námi vytyčené výchozí předpokady profesionáního přístupu pracovníků úřadu k dotázaným nezaměstnaným. V prvním případě (vnímání úřadu), ačkoiv se nezaměstnaní vekou měrou spoéhají sami na sebe, nevyhýbají se jednání s řadovými pracovníky, které označují za příjemné a přinášející aktuání informace o situaci na daném trhu práce. Většina uchazečů (převážně žen) rovněž hojně využívá aktivit speciaizovaných poradců a víceméně všichni dotázaní hodnotí úřad vemi pozitivně. Dáe byo zjištěno (informovanost o sužbách), že tendence úřadu poskytnout povinně všem registrovaným uchazečům o zaměstnání vede zprostředkovateských sužeb také sužby poradenské je projevem siné důvěry vedení úřadu ve vastní personání kapacity speciaizovaných poradců. Ti jsou motivování individuáně pracovat se všemi uchazeči o zaměstnání, přestože u skupin douhodobě nezaměstnaných s téměř neřešitenou životní situací (v podobě zdravotních omezení či péče o dítě) nemůže vždy dojít k odvrácení pocitů rezignace z nenaezení vhodného a trvaého zaměstnání. V posední řadě (spokojenost se sužbami) z jednání pracovníků úřadu s nezaměstnanými vypývá, že příjemná komunikace a široká paeta nabízených aktivit vyvoává u dotázaných pozitivní ohasy, a to i v případech, kdy se nacházejí v obtížné situaci, která je řešitená douhodobě. I tento náš výchozí předpokad by tedy spněn a zkoumaný úřad práce ze označit za profesionání. Byroprofesionáně orientovaný úřad práce v regionu D Životní situace dotázaných nezaměstnaných 32 Z provedených rozhovorů vypývá, že pouhá pětina dotázaných hodnotí své šance naézt vhodné zaměstnání pozitivně. Jde o osoby, které jsou až na výjimky douhodobě nezaměstnané (dée než rok). Překonay ae takové životní situace, jakou je péče o postižené dítě anebo výchova maých dětí a zdravotní probémy. Ostatní dotázaní vypovídají o maých šancích. Jde o dvě odišné skupiny osob. První skupinou jsou nezaměstnaní muži do 37 et, kteří vykazují shodné charakteristiky, jako jsou nízká kvaifikace (zákadní vzděání) a romská národnost, případně i zdravotní postižení. Druhou skupinou jsou ženy starší 50 et, které se vyznačují nízkou kvaifikací (zákadní vzděání nebo vyučení) a zdravotním postižením. Kombinace nízkého vzděání a romské národnosti u první skupiny se zdá být probémem, který je současnou českou sociání poitikou obtížně řešitený. Romové totiž často vypovídají o diskriminaci samotnými zaměstnavatei ( vidí Roma nebo to, tak to, voni si mysí, že jim tam rozkradou cihy nebo tam rozkradou to, a přitom by chtěi jenom pracovat, pracovat.., no, 37etý ženatý muž romské národnosti se zákadním vzděáním). Navíc bývá vekým probémem jejich nízká motivace se vzděávat, by pomocí rekvaifikačních programů. Toto řešení se zdá být jako obtížně využitené i u uchazeček nad 50 et. Mají totiž často omezenější schopnosti se vzděávat. Z obecných zkušeností ze předpokádat, že z pohedu samotných zaměstnavateů a bohuže i poitiky pracovního trhu jde o skupinu osob, která je v předdůchodovém věku, a jak kíčoví pracovníci úřadů, tak i zaměstnavateé zvažují, zdai je ekonomicky efektivní do této pracovní síy investovat. Na druhou stranu je pravda, že většině dotázaných žen by v tomto regionu úřadem nabídnut jednotný rekvaifikační počítačový kurs, by šo o necíenou rekvaifikaci, která nemívá veký viv na zvýšení zaměstnanosti těchto uchazeček. Vnímání úřadu práce Většina uchazečů hodnotí úřad a jeho aktivity díky pozitivní zkušenosti s komunikací s pracovníky úřadu spíše pozitivně. Všichni dotázaní se zároveň shodi v tom, že možnosti úřadu spočívají výhradně ve zprostředkovateských aktivitách, o poradenských aktivitách nepada ani zmínka. Zprostředkování voných pracovních míst je navíc kvůi špatné situaci na trhu práce v regionu D, který upřednostňuje spíše madé idi do 30 et, poměrně omezené 33. V provedených rozhovorech můžeme přesto identifikovat stejně jako v regionu A - dvě skupiny uchazečů, které se iší mírou důvěry v pomoc úřadu a jeho pracovníky. První se spoéhá na pomoc úřadu, druhá na své vastní schopnosti (přičemž druhá v našem vzorku dotázaných převažuje!). První skupinu tvoří ženy madého a středního věku, které při řešení nezaměstnanosti spoéhají na pomoc úřadu. Zároveň ae zdůvodňují svou registraci na úřadě tím, že budou hmotně zabezpečeny anebo že byy ze zákona povinny se zaregistrovat. Při vobě strategie hedání zaměstnání dávají přednost osobnímu jednání s pracovníky, protože je příjemnější, aktuánější než např. nástěnky na úřadě a dochází při něm k rychému předání potřebných informací. Všichni muži a ženy vyššího věku oproti tomu věří při řešení probémů souvisejících s jejich životní situací ve vastní síy. Často využívají svých bízkých sociáních sítí (jako jsou rodina, kamarádi a známí). Důvodem mohou být neúspěchy při hedání vhodného pracovního místa (u žen i mužů), víra ve vastní samostatnost anebo potřeba ryche řešit svou situaci (u mužů). Jde o skupinu osob, která při své prvotní registraci na úřadě očekávaa, že jim zprostředkovateé pomohou naézt vhodné zaměstnání a hmotné zabezpečení u nich byo druhotné. Tito zkamaní a motivovaní uchazeči se snaží spoéhat na vastní hedačské aktivity, osobní kontakt s úředníky řadí na posední místo a užívají spíše sítě známých, internetu a nástěnek na úřadě 34. Informovanost o nabízených sužbách Většina dotázaných uchazečů se domnívá, že jim informace poskytnuté úřadem umožní vyřešit jejich životní situaci (pouhá sedmina dotázaných je opačného názoru). Téměř nikomu z dotázaných ae nebya nabídnuta vůbec žádná poradenská sužba. Nespokojení kienti vyžadovai epší informace v obasti zprostředkovateských aktivit (radu, jak se dostat k zaměstnavatei, a pomoc v zástupném jednání se zaměstnavateem), a pouze jeden z uchazečů očekáva jakékoi poradenství 35. Spokojenost s poskytnutými sužbami Všichni dotázaní jsou spokojeni se sužbami úřadu. Jejich zkušenosti a hodnocení se týkají zejména zprostředkovateských aktivit, které na úřadě převažují nad ostatními typy sužeb. Poradenské sužby na úřadě fakticky neexistují. Pozitivní hodnocení poskytovaných sužeb přímo souvisí se sympatickou, příjemnou a docea dobrou komunikací pracovníků úřadu s kienty. Zřejmě díky tomu, že se uchazeči snaží spoéhat při hedání zaměstnání více na sebe neži na úřad, nemají od něj přehnaná očekávání. Převažující zprostředkovateské sužby pětina dotázaných kritizuje expicitně, protože fakticky nevedou k naezení vhodného zaměstnání 36. Pracovníky poskytované informace jsou prý neúpné, nabízená pracovní místa jsou obsazená a zaměstnavateé se uchazečům často vůbec neozvou, zdai uchazeče na nabízené pracovní místo přijai či nikoi a z jakého důvodu. Provedené rozhovory ukazují na to, že na úřadě práce v regionu D byy naše výchozí předpokady o způsobu jednání pracovníků úřadu s nezaměstnanými napněny částečně, přičemž jejich výsedné jednání ze označit za kombinaci prvků byrokratičnosti a profesionaismu. Za prvé (vnímání úřadu), přestože se nezaměstnaní na úřadu práce v regionu D expicitně nevyhýbají pracovníkům úřadu a komunikaci s nimi hodnotí pozitivně, setkávají se výhradně se zprostředkováním informací o tamním rigidním trhu práce, na kterém má většina z dotázaných jen maé šance se upatnit. Z poradenských aktivit byy neceé poovině z dotázaných nabídnuty necíené rekvaifikační kursy a protože většina z dotázaných jsou muži a starší ženy, jsou nuceni spoéhat se sami na sebe bez jakékoi pomoci úředníků. Úřad práce přesto hodnotí pozitivně, probémy totiž spatřují výhradně v povaze trhu práce a práci úředníků vnímají jako bezvýsednou. Za druhé (informovanost o sužbách), jiný typ informací než ty, které souvisí s hmotným zabezpečením a se zprostředkováním zaměstnání, nezaměstnaným není vzhedem k omezené strukturání a personání kapacitě úřadu poskytován. Přesto většina dotázaných věří v přínos těchto informací k naezení zaměstnání. Za třetí (spokojenost se sužbami), vzhedem tomu, že nezaměstnaní v regionu D přicházejí fakticky do styku s úřadem zejména proto, aby získai hmotné zabezpečení, jsou s úřadem a jeho příjemně komunikujícími úředníky spokojeni. Na druhou stranu, protože nabízené sužby nevedou k naezení zaměstnání a poskytované informace nejsou vždy aktuání, bývají tyto sužby mírně kritizovány. Byrokraticky orientovaný úřad práce v regionu E Životní situace dotázaných nezaměstnaných 37 Nižší věk a nezávisost svobodných uchazečů o zaměstnání v regionu E zvyšují jejich šance na naezení vhodného pracovního místa. Probémy s jeho naezením mají naopak osoby zdravotně postižené anebo pečující o osobu bízkou, dáe pak rodiče bezprostředně po rodičovské dovoené anebo s maými dětmi, osoby starší 50 et a uchazeči s nízkou kvaifikací, tj. se zákadním vzděáním anebo vyučení. Nezaměstnaní se zdravotním postižením anebo pečující o osobou bízkou jsou v nezaměstnanosti uzamčeni a jejich pracovní vyhídky nejsou veké. 16 FÓRUM sociání poitiky 3/2009

19 Stati, studie, úvahy a anaýzy U osob s nízkou kvaifikací by byo možné zvyšovat jejich idský a především specifický pracovní kapitá, rodičům s maými dětmi (především ženám) by pomoha výstavba sítě mateřských ško a nabídka pracovních míst na částečné úvazky. Vnímání úřadu práce Nikdo z dotázaných žen a mužů v regionu E se při řešení nezaměstnanosti nespoéhá na pomoc úřadu práce. Ten je vnímán výhradně jako instituce, která zajiš uje hmotné zabezpečení a zprostředkovateské aktivity v podobě poskytnutí přehedu o voných pracovních místech v regionu. Pouze v někoika případech bya očekávána i poradenská pomoc při naezení zaměstnání 38. Poskytované informace byy navíc někoika uchazeči hodnoceny jako neaktuání (především ty na nástěnkách), stejně tak v někoika případech uchazeči nebyi spokojeni s jednáním svého poradce-zprostředkovatee 39. Dotazovaní nezaměstnaní vykazovai odišné preference ve způsobech hedání práce (někteří se spoéhai pouze na sebe a na pasivní formy hedání, jiní na jednání s pracovníky úřadu, někteří tyto formy kombinovai). Pouze ženy vyššího věku (až na výjimky) využívay všech ostatních forem hedání zaměstnání, jen ne osobního jednání s pracovníky. Jde zřejmě o projev jejich rezignace na jednání s úředníky, kteří jim nebyi schopni pomoci v naezení vhodného zaměstnání. Informovanost o nabízených sužbách Všichni dotázaní se domnívají, že jim byy poskytnuty veškeré sužby, které potřebují k řešení své životní situace (a u všech tedy došo ke spnění prvotních očekávání, která od úřadu měi) 40. Až na naprosté výjimky (2 dotázaní) úřad nabíd pouze zprostředkovateské aktivity, zejména podávání informací o pracovních místech v regionu a doporučenky. Rekvaifikačních programů se účastnia pouhá pětina dotázaných. Konkrétně šo o krátkodobě nezaměstnané madé uchazeče (kterým bya poskytnuta cíená rekvaifikace na kosmetičku a řidičské oprávnění na kamion) a douhodobě nezaměstnané ženy středního věku (ty prošy necíenou rekvaifikací na práci s počítačem). Spokojenost s poskytnutými sužbami V podstatě všichni uchazeči o zaměstnání jsou v reakci na dobré a příjemné zkušenosti s komunikací s pracovníky úřadu práce spokojeni s jeho sužbami. A to i přesto, že jsou nabídky voných pracovních míst mnohdy omezené, a tedy i neuspokojivé (výjimkou jsou snad pouze rezignovaní uchazeči staršího věku, kteří spokojeni nejsou). Ačkoiv dva dotazovaní pozitivně hodnotii poradenské sužby, které jim byy nabídnuty, v tomto regionu převažují výhradně zprostředkovateské aktivity. Uchazečům o zaměstnání tak k tomu, aby byi spokojeni, stačio, že jim bya nabídnuta voná pracovní místa, případně že jim by poskytnut bezprostředně po registraci časový prostor pro samostatné hedání práce 41. Výsedky dotazování provedené v regionu E vypovídají o tom, že neby spněn žádný z našich výchozích předpokadů, a jednání řadových pracovníků ze proto označit za byrokratické. V prvé řadě byo zjištěno (vnímání úřadu), že dotázaní se na úřad práce neobrací s tím, že by jim moh pomoci řešit jejich aktuání situaci, a při hedání zaměstnání se spoéhají na všechny ostatní formy kromě jednání s konkrétním pracovníkem. Protože jsou na úřadě poskytovány výhradně sužby, které se týkají hmotného zabezpečení, a rekvaifikační kursy jsou poskytovány jen cíeně někoika máo vybraným uchazečům, převažující pocity z existence úřadu jsou jen funkční. Dáe se ukázao (informovanost o sužbách), že stejně jako v případě úřadu práce v regionu D nejsou uchazečům o zaměstnání z okaity E nabízeny jiné aktivity než ty, které souvisí s hmotným zabezpečením a zprostředkováním. Tento přístup je často kritizován a vede k tomu, že jsou využívány všechny ostatní kanáy, jen ne osobní kontakt s pracovníkem úřadu. V posední řadě (spokojenost se sužbami) bya identifikována spokojenost většiny dotázaných, krátkodobě nezaměstnaných uchazečů. Důvodem jsou bezesporu pozitivní pocity těchto nezaměstnaných z jednání s většinou pracovníků úřadu a dáe pak vysoká pravděpodobnost naezení zaměstnání pro tento typ uchazečů o zaměstnání vzhedem k dostatku voných pracovních míst na trhu práce v regionu E. Menšina douhodobě nezaměstnaných příiš spokojena nebya. 1 Tato studie vznika s podporou Ministerstva škoství, mádeže a těovýchovy - výzkumný záměr Reprodukce a integrace spoečnosti (MSM ). 2 Autoři působí na katedře sociání poitiky a sociání práce Fakuty sociáních studií Masarykovy univerzity v Brně. Poštovní adresa: Joštova 10, Brno; e-mai horak@fss.muni.cz, horakova@fss.muni.cz. 3 Jindy jsou nazýváni výkonoví pracovníci, úředníci první inie anebo inioví pracovníci (např. Winker, 2001; Musi, 2004; Horák, 2005, 2007). 4 Prottas (1979) hovoří o mechanismech masového zpracovávání kientů, Musi (2004) o vastních strategiích interakce s kienty (Musi, 2004). 5 Byrokratické vs. profesionání jednání je pak možné vymezit násedujícím způsobem: využívání neosobního a rutinního přístupu vs. osobního a nerutinního přístupu; zaměřené na poskytování méně kvaitních sužeb co největšímu počtu kientů vs. poskytování kvaitních sužeb menšímu počtu kientů; prosazování oficiáně stanovených, obecných a vágních cíů veřejných programů vs. zjednodušování jejich cíů pode vastních představ; neutrání přistupování ke všem kientům vs. favoritizování vybraných z nich (Lipsky, 1980); jednostranné jednání s kienty vs. symetrický vztah s kienty; řešení případů násedováním předem stanovených procedur vs. řešení případů pode specifické situace kienta; poskytnutí pouze materiání pomoci kientům vs. zaměření se na uspokojení nemateriání pomoci; řešení sporného případu nezasáhnutím vs. zasáhnutím (Musi, 2004). 6 Profesionaismem jakožto zájmem o studium profesí se pochopiteně nezabývai pouze socioogové organizace, ae i poitoogové (v souvisosti se zkoumáním zaměstnaneckých asociací), vědci zabývající se pracovními trhy (zaměstnaneckými) a veřejní poitikové (kritizující profesionaismus jako v poitice nežádoucí skupiny idí) (Freidson, 2001). 7 Freidson (2001) se zmiňuje i o třetím modeu, a to o svobodných trzích. Jde pode něj o svět organizovaný na zákadě spotřeby, kde jsou kíčovou hodnotou nákady a kíčovým principem svobodná soutěž. Ta podporuje inovace a násedně zvyšuje různost a kvaitu statků a sužeb, a tím stačuje cenu. Jinými sovy, kdokoi z nás si v tomto světě může cokoi vybrat, koupit a prodat. Dochází přitom k individuání soutěži, abychom nakoupii za co nejnižší cenu a prodai za co nejvyšší. 8 Kromě možnosti odepřít iniovým pracovníkům zdroje různého typu, omezit jim příežitosti pro upatňování jejich dovedností a možnosti povýšení a získání vyššího statusu v organizaci (Forder, 1974) bývá nejčastěji zmiňován přímý a nepřímý způsob kontroy. V prvním případě jde o výcvik pracovníka s cíem internaizovat standardy závazku vůči organizaci a osvojit si úrovně kompetencí, které zajistí, aby byo budoucí pracovníkovo jednání v souadu s určitými normami i při absenci intenzivní kontroy. Daší způsob kontroy spočívá v míře a typu komunikace. Vedení organizace má totiž možnost vyžadovat od iniových pracoviš různé zprávy, kopie a jiné dokumenty a/nebo distribuovat či omezovat přístup k informacím, které do organizace přicházejí z vnějšího prostředí (Smith, 1970; Croziér, 1977). 9 Konkrétně byy identifikovány násedující obasti konfiktu, které jsou typické pro profesi sociáních pracovníků (Smith, 1970: 36-7; Brown, 1975:129): (1) Organizace typu nemocnic, univerzit a sociáních úřadů mívají odděené struktury byrokratické administrativy a profesionáních praktik. Dojde-i ke kontaktu těchto dvou struktur, dochází ke konfiktům a zmatením. Zatímco byrokraté vnímají profesionáy jako nediscipinované, profesionáové vidí byrokraty jako omezující jejich speciaizované dovednosti. (2) Díky časté pooprofesionaitě sociáních pracovníků, která je způsobena reativně krátkým odborným výcvikem a dočasně ustanovenými soubory znaostí a etickým kodexem, je jejich autonomie mnohdy menší než u pevněji ustavených profesí a může tak docházet ke konfiktu mezi byrokratickými a profesionáními normami (standardy) mezi jednotivými skupinami profesionáů. Sociání pracovník je navíc mnohdy více kontroován svými nadřízenými než typický profesioná, vykonává své aktivity ve větším detaiu a obvyke si nemůže dovoit rozhodnutí odmítnout poskytnout kientům sužby. 10 Tuto skutečnost potvrzuje i výzkum, který by proveden na začátku 70. et ve snaze empiricky testovat profesionání orientaci sociáních pracovníků v administrativě a srovnat ji s již dříve ověřenou profesní orientací ékařů, vysokoškoských profesorů a vědců. Byy přitom zjištěny především násedující dvě skutečnosti (Scott, 1969: ): (1) Sociání pracovníci nemají na rozdí od jiných profesí možnost vyjednat si své pracovní požadavky s aickou veřejností, která by jim toerovaa větší rozsah autonomie potřebné k výkonu jejich sužeb. Veký počet z nich proto pracuje v prostředí práva a procedur a nikoi vastního úsudku. (2) Poitika organizací, ve kterých jsou sociání pracovníci zaměstnaní, jimi často nebya vnímána jako kompatibiní s profesionáními hodnotami. Systém pravide ovivňující jejich aktivity by většinou považován za brzdu jejich profesionáního vývoje a za zasahující do jejich pokusů pomáhat uživateům jimi poskytovaných sužeb. 11 Jde zejména o spoečnou tendenci byrokratů a profesionáů chovat se vůči uživateům sužeb emocionáně nestranně, oba jsou experty trénovanými pouze ve své úzce vymezené pracovní obasti a dáe pak se oba snaží v rámci zastávání své funkce budovat kariéru (Bau a Scott, 1962). Uvedené spoečné charakteristiky byrokratů i profesionáů ae představují poměrně obecné kategorie a jejich praktické využití je proto omezené. 12 Nová veřejná administrativa reagovaa na dosavadní nedostatečné ideoogie veřejné správy a zároveň se snažia podpořit roi administrátora jakožto aktivisty usiujícího o sociání rovnost občanů. Prostředkem dosažení těchto cíů by především: zvýšený důraz na aktivnější participaci zaměstnanců státních a okáních organizací; decentraizace jakožto projev zvýšení občanské účasti; a zastupiteská byrokracie spočívající v zastupování zájmů občanů pracovníky ve veřejné správě (Hoós et a, 2005). 13 Vznik a zánik administrativního státu bývá datován mezi ety 1887 a Jeho cíem bya snaha o maximání výkonnost státu na zákadě detaině vymezeného a systematicky prosazovaného veřejného práva. Prostředky dosažení těchto cíů byy po vzoru Webera (1947) formání kontroa poitických představiteů, hierarchická byrokracie a neutraita a anonymita úředníků (Hoós et a, 2005). Na tento FÓRUM sociání poitiky 3/

20 Stati, studie, úvahy a anaýzy typ administrativy od začátku 30. et do roku 1944 významně reagovai zastánci teorie řízení [tzv. scientific management, business administration]. Ti se zaměřii na kritiku tradičního byrokratického aparátu: centrem jejich zájmu byy nejasné standardy hodnocení výkonu úřadu, zaujatost informací o výkonu získaných od samotných úřadů, nedokonaá kontroa a nedostatečná efektivita, existence koaice byrokratů a jejich kientů (Hoós et a, 2005). 14 Nový veřejný management zaváděný od pooviny 60. et v USA a od pooviny 80. et v Evropě kad důraz na ekonomičnost, účinnost a efektivnost nákadů a organizací, nástrojů a programů sociáního státu, jakož i na zvýšení kvaity jím poskytovaných sužeb. Těchto cíů měo být dosaženo zavedením nového způsobu řízení, tzv. nové vády [new governance], která představovaa tendenci uvonit všudypřítomnou kontrou, zfexibinit řízení managementu, měření výkonů, kontraktování a privatizace (srv. Brodkin, 1997, 2001; Hasenfed, 1983; Cark a Newman, 1997; Harris,1998; Hoós et a, 2005). 15 V iteratuře se v této souvisosti hovoří o tzv. řízení cíů, které je součástí ceého spektra přístupů a forem obecného řízení výkonu (tzv. managementu výkonu). Jde o takový způsob řízení, který postupuje pode kvantitativně vymezených cíů a násedného měření výsedků. Jejich uváživá formuace a sedování jejich dodržování by měy mít za násedek neustáé zdokonaování výkonu organizace. 16 V důsedku statisticky vyššího počtu nezaměstnaných žen ve všech regionech ČR převažovay mezi dotázanými ženy nad muži (42 respondentek). 17 Díčí výzkumné otázky přísušející ke zkoumaným obastem byy tyto: (1) Jaká je životní situace dotazovaných uchazečů o zaměstnání včetně jimi odhadovaných šancí a motivace získat nové zaměstnání?, (2) Jaké jsou pode uchazečů o zaměstnání možnosti úřadu v řešení jejich životní situace, jaké formy hedání zaměstnání využívají a jak úřad obecně vnímají?, (3) Jak jsou uchazeči o zaměstnání informováni o existujících poradenských aktivitách a programech aktivní poitiky zaměstnanosti nabízených úřadem práce? a (4) Negativní zkušenosti nezaměstnaných s úřadem zahrnující jejich nespokojenost s jednáním s jeho pracovníky mohou být projevem byrokratického jednání. 18 Tyto předpokady zněy násedovně: (1) (v obasti obecného vnímání úřadu) Zjevné vyhýbání se jednání s pracovníky úřadu, nevyužívání sužeb nabízených úřadem a jeho negativní vnímání nezaměstnanými mohou být projevem byrokratičnosti přístupu pracovníků úřadu k uchazečům o zaměstnání., (2) (v obasti informovanosti o zprostředkovateských a poradenských sužbách úřadu) Nedostatečně poskytované informace o zprostředkovateských a poradenských sužbách pracovníky úřadu mohou být projevem nejen úmysné seekce uchazečů o zaměstnání, ae i projevem jejich byrokratického jednání a (3) (v obasti spokojenosti se sužbami úřadu) Negativní zkušenosti nezaměstnaných s úřadem zahrnující jejich nespokojenost s jednáním s jeho pracovníky mohou být projevem byrokratického jednání. 19 Kritika zprostředkovateských sužeb se týkaa zejména omezené nabídky voných pracovních míst neodpovídajících kvaifikaci anebo očekávání uchazečů; obsazenosti těchto míst; neúpnosti podávaných informací o nich a nefungující komunikace mezi zaměstnavatei a uchazeči o zaměstnání, které by pracovníci úřadu pode názoru nezaměstnaných mohi určitou měrou ovivnit. Za pozitivum dotázaní považovai existenci sužby zasíání sms zpráv na mobi uchazečů o aktuáních pracovních místech (v regionu A) a snahu pracovníků úřadu o poctivý přístup k uchazečům. 20 Zejména v rámci Job kubů a rekvaifikačních programů byy pozitivně hodnoceny tyto aspekty: získání nových informací a znaostí; spnění očekávání kientů; posíení sebevědomí; získání sociáních kontaktů a nových přáteství; nabytí psychické jistoty; zvýšení šancí v naezení vhodného zaměstnání. Někteří uchazeči požadovai rozšíření nabídky stávajících rekvaifikačních kursů a jejich větší zacíení na konkrétní voná pracovní místa, na která by mohi po absovování kursu nastoupit. Naopak, za nevýhodu rekvaifikačních kursů někteří považovai jejich rychost; nutnost vstřebat veké množství informací během krátké doby a douhou časovou prodevu mezi ukončením kursu a navazujícím programem. 21 Úřad vnímá jako instituci, která dodává psychickou jistotu (čověk se cejtí íp ): o čověku se ví a je hmotně zabezpečený v případě hrozby deší doby být bez zaměstnání, a tím i bytí bez peněz. (svobodný muž z regionu A, 35 et, středoškoské vzděání, měsíc nezaměstnaný). 22 S pracovníky úřadu a jimi poskytnutými informacemi je spokojena ( Já mysím, že oni se snaží opravdu, to jako jo. To mi vyhovuje, jo. ). - vdaná žena z regionu D, 53 et, zákadní vzděání, částečný invaidní důchod, 9 et nezaměstnaná). 23 Na úřad, kterému dává přednost před personáními agenturami, se obrátia z někoika důvodů: (1) poskytuje rekvaifikační kursy a (2) hromadné informace o pracovních místech v regionu, (3) umožňuje využívat internet k hedání voných pracovních míst a (4) pracovníci poskytují rady o tom, jak se ucházet o zaměstnání, jak psát životopisy atd. (svobodná žena, 37 et, středoškoské vzděání, žije s manžeem, 2 měsíce nezaměstnaná). 24 Podstatou poradenských sužeb poskytovaných masově Informačním a poradenským střediskem pro vobu a změnu povoání (IPS) v regionu A je zepšit pracovní vyhídky kientů úřadu tím, že jim poskytují informace a rady o tom, jakými způsoby a kde naézt a ucházet se o zaměstnání. Prostřednictvím Job kubu mají uchazeči v regionu A umožněn bezpatný přístup k internetu, mohou využít motivačních kursů a různých profesních škoení (v obasti marketingu, jazyků a komunikace). 25 Cíem zprostředkovateských sužeb, které dominují v regionu D a E, je podat kientům úřadu co nejkompexnější informace o voných pracovních místech, která jsou větší či menší měrou bízké profesi uchazeče. 26 Centrem našeho zájmu v regionu A byo 16 žen a 5 mužů převážně madšího a středního věku s vyučením anebo s maturitou. Poovina dotázaných bya svobodná anebo rozvedená, za důvod své nezaměstnanosti uváděi převážně ukončení činnosti zaměstnavatee, zdravotní důvody anebo ošetřování čena rodiny. 27 Respondentka se při řešení své nezaměstnanosti spoéhá nejvíce na úřad, kde předpokádá největší nabídku pracovních míst, možnost absovování rekvaifikací, a tím i vyšší šance naézt zaměstnání (rozvedená žena, 30 et, středoškoské vzděání s maturitou, pečuje sama o dvě maé děti, 3 měsíce nezaměstnaná). 28 Úřad vnímá jako instituci, která dodává psychickou jistotu (čověk se cejtí íp ): o čověku se ví a je hmotně zabezpečený v případě hrozby deší doby být bez zaměstnání, a tím i bytí bez peněz. (svobodný muž, 35 et, středoškoské vzděání, měsíc nezaměstnaný). 29 Možnosti úřadu jsou pode respondentky omezené. Příčinou je anonymní jednání pracovníků s uchazeči způsobené vekým počtem nezaměstnaných a omezenou dobou, kterou mohou pracovníci kientům věnovat. Při hedání zaměstnání doporučuje nevyužívat pouze pracovníků úřadu, ae všech ostatních dostupných forem (vdaná žena, 53 et, středoškoské vzděání, žije v domácnosti s dašími dvěma dospěými, 5 měsíců nezaměstnaná). 30 Pode zjištění respondentky jí úřad práce nepomáhá naézt zaměstnání v jejím oboru. Pouze jí pomáhá nasměrovat prostřednictvím dvou kursů v rámci Job kubů, které jí umožňují napsat životopis a jiné techniky ucházení se o zaměstnání, zvýšit sebevědomí a zepšit komunikaci (žena ukrajinské národnosti, 43 et, žije s manžeem a dvěma dětmi, 2 roky nezaměstnaná). 31 Cekové zkušenosti s úřadem hodnotí v návaznosti na své zkušenosti s poradci v Job kubu jako vemi dobré, prospěšné pro motivované kienty ( Tady úřednice se opravdu snaží. Těm uchazečům o zaměstnání, kteří jsou aktivní a kteří by měi zájem, tak se snaží jim opravdu pomoct. - vdaná žena, 55 et, středoškoské vzděání, rok a pů nezaměstnaná). 32 V regionu D byo dotázáno 11 žen a 10 mužů. Jednao se především o madé uchazeče do 35 et romské národnosti a zároveň i o osoby starší 50 et se zákadním vzděáním a vyučené. Většina z nich bya rozvedená anebo žijící osamoceně. Za havní příčinu své nezaměstnanosti uváděi výpově ze strany zaměstnavatee, vastní vůi opustit zaměstnání anebo návrat z mateřské dovoené. 33 Sužeb úřadu využia z povinnosti se zaregistrovat, úřad práce de jejího názoru může pomoci spíše madým a zdravým uchazečům, pro které je voných míst dostatek ( Pro nás, pro starší, si to musí čověk opravdu sehnat sám - rozvedená žena, 57 et, vyučená kuchařka, žije se synem, 2 roky nezaměstnaná). 34 Možnosti úřadu jsou pode dotázaného omezené, havně díky vekému množství kientů. Prvotní aktivitou má být vastní iniciativa registrovaného uchazeče, zejména pomocí internetu a novin ( pokud nevyvine vastní aktivitu, tak se moc daeko nedostane ); samoobsužných boxů nevyužívá, pouze občas nástěnek a nejvíce internetu (ženatý muž, 49 et, středoškoské vzděání, žije s ženou a dvěmi dětmi, rok nezaměstnaný). 35 Na jednu stranu se dotázaná domnívá, že od úřadu získaa potřebné informace. Na stranu druhou ae tvrdí, že jí dosud nebya nabídnuta žádná poradenská aktivita či program, by by to sama přivítaa. Obzváště kurs na počítač, se kterým to neumí ( To jsem se jako až divia, že třeba bych aj chodia na ten počítač nebo tak, ae to mi nikdy nenabída ještě. - vdaná žena, 52 et, vyučená, žije s manžeem a 14etou dcerou, 7 měsíců nezaměstnaná). 36 Poskytnuté poradenské aktivity mu zřejmě k ničemu nepomohy ( No nevím jako jo. Opravdu nevím. Asi ne. Nevím - svobodný muž, 21 et, středoškoské vzděání s maturitou, žije v domácnosti s rodiči, po neúspěšném studiu na VŠ měsíc nezaměstnaný). 37 V regionu E byo osoveno 15 žen a 5 mužů, převažovai vyučení anebo středoškosky vzděaní uchazeči o zaměstnání s maturitou madého a středního věku. Důvodem jejich nezaměstnanosti byo ukončení činnosti zaměstnavatee, u kterého pracovai, obtíže spojené s návratem po rodičovské dovoené a dobrovoné opuštění zaměstnání (převažovao u mužů). 38 V nezaměstnanosti se spoéhám na sebe, úřad využia díky hmotnému zabezpečení a kursům a aktivitám nabízeným úřadem ( Abych někde bya evidovaná nebo pro možnosti míst, informační servis, rekvaifikační kursy, nevím, sociání a zdravotní - svobodná žena, 25 et, středoškoské vzděání s maturitou, žije se sourozencem a rodiči, měsíc nezaměstnaná). 39 Práci úředníků vnímá jako veice formání ( odškrtávání těch termínů ), domnívá se, že je sama svou přítomností ruší, navíc má zkušenosti, že jejich informace nejsou aktuání. Možnosti úřadu jsou pode respondentky omezené tím, že se pracovníci dostatečně nevěnují individuáně svým nezaměstnaným ( tzn. když jsem tady čtvrtej měsíc, tak bych čekaa, že si dají větší práci, pomoc, víc mi nabídnout nebo konkrétně třeba jesti se neangažuju někde zbytečně. - vdaná žena, 50 et, vyučená dámská krejčová, 4 měsíce registrovaná na úřadě práce, zaměstnání hedá někoik et). 40 Respondent se domnívá, že získa od úřadu všechny potřebné informace, spojuje to s jejich množstvím a možností zaškoení (ženatý muž, 59 et, se zdravotními probémy, pů roku nezaměstnaný). 41 Za pozitivum zprostředkovateských aktivit považuje to, že (1) jí poradce vůbec něco nabídne (zprostředkovate je navíc v komunikaci prý příjemný ) a dáe pak že (2) dá uchazeči časový prostor pro to, aby si sám naše zaměstnání ( Vidím dobře, že prostě nechaj ten čas, když čověk sám najde a když nenajde, tak mu doporučujou - svobodná žena, 20 et, středoškoské vzděání, žije s dvěma sourozenci a rodiči v jedné domácnosti, dva měsíce nezaměstnaná). 18 FÓRUM sociání poitiky 3/2009