Vliv demografického vývoje populace na sociální pojištění v České republice The impact of demographic trends on social insurance in the Czech Republic

Transkript

1 Vliv demografického vývoje populace na sociální pojištění v České republice The impact of demographic trends on social insurance in the Czech Republic Abstrakt Lenka Fulínová Příspěvek je zaměřen na popis důchodového systému v české republice v kontextu demografického vývoje. Důchodový systém v České republice je založen na průběžném financování, systém pay-as-you-go, známý jako PAYGO. Tento systém předpokládá, že odvody z příjmů ekonomicky aktivního obyvatelstva do důchodového systému postačí na výplatu starobních důchodů. Článek se snaží objasnit, že důchodový systém založený na principu PAYGO je v České republice nadále neudržitelný. Důvodem je demografický vývoj obyvatel v následujících letech. Abstract The paper focuses on the description of the pension system in the Czech Republic in the context of demographic development population. The pension system in Czech Republic is based on a system pay-as-you-go, in nutshell PAYGO. This system assumes that the contributions from the income of the economically active population to the pension system are sufficient for the payment of pensions. The article is trying to clarify that the retirement system based on the principle of the AYGO is in the Czech Republic continue to be unsustainable. The reason is the demographics of the population in the coming years. Klíčová slova Demografický vývoj, sociální pojištění, důchodový systém, průběžné financování, starobní důchody, fondové financování, penzijní spoření, zaměstnanec, zaměstnavatel. Key words Demographic trends, social insurance, pension system, interim financing, retirement pensions, fund financing, retirement savings, employee, employer. 234

2 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Úvod Česká republika jako samostatný stát vznikla 1. ledna 1993 rozdělením bývalé České a Slovenské Federativní republiky. S počtem 10,5 mil. obyvatel a rozlohou km2 patří k menším středoevropským státům. V souvislosti s ekonomickou a sociální transformací po roce 1989 došlo k některým změnám v demografické charakteristice obyvatelstva. K nejvýraznějším patřilo odsouvání založení rodin a narození dětí do pozdějšího věku rodičů. Počet narozených dětí klesal, od roku 1993 až do roku 2005 byl počet živě narozených nižší než počet zemřelých. V letech 2006 až 2012 byl populační vývoj ve znamení početní převahy živě narozených nad zemřelými. V roce 2013 a2014 stále ještě počet živě narozených dětí převyšoval počet zemřelých, ale už s podstatně menším rozdílem stav byl spíše vyrovnaný. Znamená, to že zatím nedochází k absolutnímu úbytku obyvatelstva, ale ani k jeho navyšování. Problémem je, že zdroje pracovních sil budou demograficky stárnout a obyvatelstvo ve věku 65 a více let bude jedinou částí populace, která početně poroste. Očekává se, že do roku 2035 to bude až o jeden milion osob. Systém důchodového pojištění je v České republice založen na principu průběžného financování (pay-as-you-go), známý jako PAYGO. Znamená to, že lidé v produktivním věku financují penze spoluobčanů v důchodovém věku. Vzhledem k tomu, že počty nejstarších občanů se v následujících letech několikanásobně zvýší, zatímco počet lidí v produktivním věku se očekává zhruba na stejné úrovni, je nutné zajistit, aby odvody těch co do systému důchodového pojištění přispívají stačily na vyplácené důchody. Dle Listiny základních práv a svobod (zákon č. 2/1993 Sb.) mají občané právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. Z tohoto důvodu jsou příjmy a výdaje ze sociálního pojištění zahrnuty ve struktuře příjmů a výdajů státního rozpočtu. V roce 2015 tvoří příjmy ze sociálního pojištění 35 % příjmů státního rozpočtu a výdaje na sociální dávky tvoří 42 % ze struktury výdajů státního rozpočtu. Do konce srpna 2015 bylo do systému sociálního pojištění odvedeno mil. Kč. Tato částka je určena na výplatu všech dávek ze sociálního pojištění tedy všech důchodů (nejenom starobních), nemocenského pojištění a podpory pro nezaměstnané. 235

3 Graf č. 1 Struktura příjmů státního rozpoču ČR (2015) 236 Graf č. 2 Struktura výdajů státního rozpočtu ČR podle druhů (2015) Výdaje na sociální dávky tvoří: podpora v nezaměstnanosti, státní sociální podpora, dávky sociální péče, ostatní sociální dávky a největší část (80 %) tvoří výdaje na důchodové pojištění.

4 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Důchodové pojištění Důchodový systém v České republice je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (tak zvaný první pilíř), na doplňkovém penzijním spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., (takzvaný třetí pilíř). Naskýtá se otázka, co tvoří druhý pilíř? Ten byl od zaveden do důchodového systému České republiky, jako dobrovolné důchodové spoření podle zákona č. 426/2011 Sb., jeho platnost, ale byla k ukončena. Občané, kteří tento pilíř využívali, dostanou zpět finanční prostředky, které tam vložili a mohou je využít v rámci třetího pilíře doplňkového penzijního spoření. Jak, bude tento druhý pilíř nahrazen, se dosud nerozhodlo. Základní důchodové pojištění 1. pilíř Systém základního důchodového pojištění je založený na povinné účasti a na průběžném financování (PAYGO). Jedná se o univerzální systém zabezpečující všechny ekonomicky aktivní osoby, jehož financování probíhá na základě solidarity mezi generacemi. Právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce. Určité odchylky v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí v případech pojištěnců sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti. Hlavní úlohou tohoto pilíře je zajistit přiměřenou výši důchodu pro všechny, kdo poctivě pracovali a platili daně a pojištění, i pro ty s nižšími příjmy. První pilíř je hodně solidární mezi důchody nejsou velké rozdíly. Průměrný český důchodce muž dostává Kč, žena důchodkyně má průměrně Kč. Průměrná česká penze je Kč. Na jednoho důchodce přispívají do průběžného státního důchodového systému zhruba dva pracující, přesněji 2,17 poplatníků. Povinná účast v tomto pilíři je pro všechny zaměstnance a jejich zaměstnavatele, pro osoby samostatně výdělečně činné. U ostatních osob je účast v tomto systému dobrovolná (od 18 cti let). U zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů je vyměřovacím základem pro odvody na sociální pojištění hrubá mzda, u osob samostatně výdělečně činných je stanoven minimální vyměřovací základ. Příslušné částky jsou do systému odváděny měsíčně, osoby samostatně výdělečně činné pak ještě provádějí roční zúčtování oproti zaplaceným zálohám během roku. Odvody na důchodové pojištění jsou součástí odvodů na sociální zabezpečení. V následující tabulce je uvedeno kolik odvádějí jednotliví účastníci 237

5 % z hrubé mzdy Zaměstnanec 6,5 Zaměstnavatel OSVČ Osoby dobrovolně účastné 25,0 (z toho je 21,5 % na důchodové pojištění) % z vyměřovacího základu 29,2 (z toho je 28 % na důchodové pojištění) 28,0 Tabulka č. 1: odvody na sociální zabezpečení Ze základního důchodového pojištění se poskytují důchody: Starobní Invalidní Vdovské a vdovecké Sirotčí Rok Starobní důchody Invalidní důchody Vdovské a vdovecké Sirotčí důchody Celkem Tabulka č. 2 Počet vyplácených důchodů od roku 2004 (v tis. Kč)1 1 zdroj: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice ve vývojových řadách a grafech 2014, MPSV 2015, ISBN

6 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Z tabulky je patrné, že z hlediska demografického vývoje je nejdůležitější vývoj počtu starobních důchodů. Počet ostatních důchodů zůstává zhruba na stejné úrovni, zatímco počet starobních důchodů se za posledních 10 let zvýšil o oproti roku Vzhledem k tomu, že průměrná výše starobního důchodu činí , bylo v roce 2014 na starobní důchody potřeba v průměru o Kč více než v roce V roce 2004 činil podíl výdajů na důchody 7,6 % HDP v běžných cenách. V roce 2014 to už bylo 9,1 %. O tom, že dochází i k absolutnímu zvyšování starobních důchodů svědčí i to, že v roce 2004 byl průměrný starobní důchod Kč. To představovalo 53,3 % čisté mzdy. V roce 2014 činila průměrná výše starobního důchodu Kč, což bylo 54,7% čisté mzdy. Z hlediska demografického vývoje také dochází k prodlužování doby, po kterou je starobní důchod pobírán. V roce 2014 činila průměrná délka pobírání řádného starobního důchodu 23,55 let, v roce 2004 to bylo 21,3 roků, v roce 1970 to bylo pouhých 11 let. Prodlužující se délka pobírání starobního důchodu, má pak také za následek, že osoby s minimálními příjmy, které do systému přispívali během doby pojištění přispěly méně, než obdrží na starobních důchodech, zatímco osoby s vyššími příjmy, které díky tomu odvedli do systému sociálního pojištění více peněz, než po dobu pobírání starobního důchodu obdrží. Dobrovolný důchodový systém Funguje jako doplňkové penzijní spoření ( dříve penzijní připojištění se státním příspěvkem) od roku Účastníci tohoto systému odvádějí soukromé penzijní společnosti (penzijnímu fondu) dohodnutou částku. V závislosti na výši příspěvku mohou získat státní příspěvek a za splnění stanovených podmínek, si pak mohou snížit o zaplacené částky základ daně z příjmu fyzických osob v ročním zúčtování. Jednotlivé penzijní fondy dále nabízejí určité výhody pro své klienty- např. kreditní karty, slevy ve vybraných obchodech, zhodnocování naspořených částek apod. Výplata dávek z tohoto systému včetně připsaných státních příspěvků a dalších benefitů se uskutečňuje po dosažení stanoveného věku a délky spoření. Na příjmech důchodců se podílí tyto dávky zatím stále jen zanedbatelnou měrou. Účast je možné ukončit výpovědí smlouvy za předem daných podmínek. Naspořené prostředky jsou předmětem dědictví, správcem peněžních prostředků jsou soukromé penzijní společnosti, které je dle vybrané investiční strategie zhodnocují. 239

7 Nárok na starobní důchod a stanovení jeho výše Občané mají nárok na výplatu starobního důchodu za splnění těchto podmínek: Účast na pojištění (povinná nebo dobrovolná) Doba pojištění 31 let v současné době (prodlužuje se postupně na 35 let) Dosažení důchodového věku v současné době u mužů 63 let a více. U žen je to kolem 61 let 63 let a závisí to na počtu vychovaných dětí. U ročníků narozených po roce 1977 to bude 67 let u všech pojištěnců. Jak se vypočítá výše starobního důchodu a co ji ovlivňuje? Starobní důchod se skládá: ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra důchodu je jednotná pro všechny důchody a činí 9 % průměrné mzdy (v roce 2016 to je ve výši Kč). Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu a podle získané doby pojištění. Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ. Ten tvoří (zjednodušeně řečeno) měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. Jednotlivé roční příjmy se násobí různými koeficienty, které se každoročně mění v závislosti na vývoji růstu průměrné mzdy. Do důchodu se započítávají všechny příjmy, z nichž je odváděno pojistné na sociální zabezpečení. Důchodové systémy používané v současnosti Z uvedeného je zřejmé, že současný důchodový systém v ČR je neudržitelný. V současné době se zpracovává nová důchodová reforma (měla by vejít v platnost od roku 2017). V odborné komisi, která má tuto reformu připravit, jsou zástupci koaličních stran, opozice, zaměstnavatelských svazů, odborů, ekonomů, demografů a sociologů. Komise má k dispozici vzory i jiných důchodových systémů používaných ve světě. Mezi nejpoužívanější patří: Plně průběžné PAYG Využívá se v České republice (jak popsáno výše) a např. v Německu. Odvody do systému jsou povinné pro veškeré ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Ukončení účasti v tomto pilíři není možné. Naspořené peněžní prostředky se nedědí a spravuje je stát. Výplata prostředků je formou starobního důchodu od státu po odchodu do důchodu. 240

8 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Plně fondové První a jediný čistě fondový systém na světě funguje od roku 1981 v Chile. Každý má svůj individuální účet, na který zaměstnavatel odvádí 10% mzdy. Nárok na důchod vzniká dosažením důchodového věku, nebo pokud vypočtená penze dosáhne stanovených parametrů. Klient si volí způsob vyplácení naspořených peněz (3 varianty). Stát garantuje minimální penzi (při splnění určitých podmínek), klient nejdříve čerpá co si naspořil pak nastupuje stát (z rozpočtu). Kombinované reformované s povinným druhým pilířem Používá Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Švédsko Kombinované tradiční Druhý pilíř není nutně povinný. Používá se v USA, Velké Británii, Dánsku, Nizozemsku. Kombinované s doplňkovou fondovou složkou Fondovou složku představují obvykle zaměstnanecké fondy. Používá se např. ve Francii a ve Španělsku. Závěr Podíváme-li se na věkové složení obyvatelstva v letech 2014, a porovnáme s prognózou na rok 2030 zjistíme, že se předpokládá, že ve věkových skupinách od 50 ti let a výše bude v roce 2030 několikanásobně více osob než v roce Z tohoto důvodu je důležité brát v potaz demografický vývoj při posuzování stávajícího a při plánování nového důchodového systému. Proč je současný systém neudržitelný? Při současném nastavení důchodového systému se bude poměr příjemců a plátců neustále zhoršovat, bude se prohlubovat deficit mezi příjmy a výdaji, dochází k prodlužování průměrné doby pobírání důchodu a je jasné, že se nebude zvyšovat počet ekonomicky aktivních obyvatel účastníků sociálního pojištění. Použité zdroje: [1] Česká správa sociálního zabezpečení. Důchodové pojištění [online]. Dostupné z: [2] Česká správa sociálního zabezpoečení. Statistické ročenky [online]. Dostupné z: statisticke-rocenky.htm 241

9 [3] Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení [4] Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Ing Lenka Fulínová Soukromá vysoká škola ekonomických studií vedoucí katedry Katedra účetnictví a financí Lindnerova 575/ Praha 8 lenka.fulinova@svses.cz 242