Termodynamická analýza turbodmychadla

Transkript

1 ermodynamická analýza turbodmychadla Bc. Miroslav Kořán Vedoucí práce: Ing. Jan Skočilas h. Abstrakt ato práce se zabývá termodynamicko analýzou turbodmychadla (dále jen ) C-13 výrobce ČZ Strakonice a.s. divize turbo. ílčími úkoly této práce je stanovení veškerých možných tepelných toků tělesem ve vybraném ustáleném stavu. ro zjištění tepelných toků byly použity zákony termodynamiky a bilanční výpočty. Zdrojem vstupních dat pro tyto výpočty jsou experimentální data převzatá od firmy ČZ Strakonice a.s. divize turbo. Výsledky analýzy budou aplikovány v navazující diplomové práci, kde je řešeno mimo stanovení tepelných toků jednotlivými částmi rozložení teplot v jednotlivých tělesech v ustáleném stavu. ento úkol je řešen pomocí CF softwaru Fluent 6.3, pro úpravu geometrie je použit program Gambit.4. V době publikace této práce nebyla provedena všechna termodynamická měření C-13 (měření na zkušebně ČZ a.s. divize turbo jsou dlouhodobě plánována). roto bylo využito výsledků měření podobného turbodmychadla ( C-15) a výsledky analýzy dmychadlové skříně tohoto byly použity pro vyhodnocení tepelných toků v C-13. Zmíněná turbodmychadla jsou konstrukčně podobná, liší se průtoky komprimovaného vzduchu, oleje a spalin. roto je možné naměřená data z většího C-15 použít po přepočtu pro bilanci druhého menšího C-13. ři přepočtu naměřených dat musí být splněna podmínka měření obou za stejných provozních podmínek (shodné teploty a tlaky vzduchu a spalin na vstupech a výstupech z ). ro vyhodnocení energií spalin a vzduchu vstupujících a vystupujících z je možno použít zjednodušení ve formě jednoduchých rovnic, např. rovnice isoentropické komprese a isobarického ohřevu (viz str.8 rovnice (4), str. 9 rovnice (10)). yto rovnice jsou však velmi nepřesné a ukázalo se, že nepřesnost je kolem 10%. Klíčová slova urbodmychadlo, termodynamické výpočty, stanovení tepelných toků, tepelná bilance.

2 I. Úvod Konstrukce turbodmychadla Konstrukce turbodmychadla z pohledu tepelné problematiky je zajímavá nejen množstvím použitých materiálů a spektrem provozních tekutin (olej, spaliny vzduch), různorodostí mechanismů přenosu tepla (volná i nucená konvekce, kondukce, radiace a jejich kombinace), ale i mechanickými opatřeními k eliminaci škodlivých tepelných toků a snížení teplot v tělesem turbodmychadla. Mechanická opatření k eliminaci škodlivých toků v jsou: utý hřídel v místě turbínových těsnících kroužků. Snížením příčné plochy průřezu hřídele se předpokládá snížení tepelného toku hřídelem. utý hřídel vznikne vyvrtáním konce hřídele a svařením (rotační svařování třením) tohoto konce s turbínovým kolem. Mezi další zajímavosti tohoto spoje jsou použité materiály obou částí. Hřídel je vyroben z vysokopevnostní chromolybdenové oceli, kdežto turbínové kolo je z žárupevného materiálu. epelný štít se nachází v těsné blízkosti turbíny (viz obr1, pozice 10). Jedná se o uměle vytvořenou dutinu vyplněnou vzduchem. íky malé tepelné vodivosti vzduchu tato dutina eliminuje přenos tepla a snižuje teploty ložiskové skříně a dalších částí. V této dutině dochází k přenosu tepla radiací, dále předpokládáme výskyt přirozené konvekce a samozřejmě kondukce. Snaha o zmapování teplot a tepelných toků je důležitá pro zvýšení účinnosti a životnosti. Zmapování tepelných toků v je důležité pro: Zjištění škodlivých tepelných toků do kompresoru eplo přenesené do komprimovaného vzduchu vedením hřídelem, dmychadlovou skříní a radiací z turbínové skříně na dmychadlovou skříň snižuje účinnost dmychadla. Stanovení okrajových podmínek pro následné CF výpočty ro optimalizaci konstrukčního řešení Konstrukční úpravy jsou důležité pro k potlačení vlivu škodlivých tepelných toků a zvýšení účinnosti.

3 Obr. 1 opis částí turbodmychadla [1] 1. mychadlová skříň,. mychadlové kolo, 3.Axiální ložisko, 4. Zadní stěna, 5. urbínová skříň, 6.Rotor, 7. mychadlové radiální ložisko, 8.Ložisková skříň, 9. urbínové ložisko, 10. epelný štít Obr. Řez turbodmychadlem [1] 3

4 ro tepelnou analýzu bylo zvoleno turbodmychadlo C-13 firmy ČZ Strakonice a.s. (viz obr.3). mychadlo je určeno pro osazení k motoru o výkonu kw. oto turbodmychadlo není vybaveno natáčivými statorovými lopatkami turbíny, pouze spirální turbínovou skříní. urbodmychadlo je vybaveno obtokem turbíny tzv. Waste gate. oto zařízení zajišťuje, aby nedošlo k překročení určitého tlaku vzduchu na výstupu z dmychadla. ři dosažení tohoto tlaku se automaticky otevře obtok turbíny a část spalin proudí tímto obtokem, tj.nedochází k dalšímu nárůstu otáček turbodmychadla, resp. tlaku za dmychadlem. ímto je celé chráněno proti překročení limitních otáček. Obr. 3 urbodmychadlo C- 13 [1] Obr. 4 Schéma uvažovaných tepelných toků turbodmychadlem ozn. řenos tepla radiací z turbínové skříně není uvažován z důvodu nepřímého (bočního) ozáření tohoto povrchu. oto zjednodušení se projeví navýšením tepelného toku. Q VLS1 4

5 II. raktická část Výpočty i experimenty jsou prováděny pro 1 vybraný stav. ento stav je jednoznačně definovaný teplotou spalin vstupujících na turbínu 700 C, hmotnostním průtokem turbínou 0,06 kg s -1 a hmotnostním průtokem kompresorem 0,098 kg s -1. ále je nutno uvést, že všechny níže uvedené výpočty jsou pro uzavřený obtok turbíny, tj. veškeré spaliny expandují na turbíně. ozn. Je velmi obtížné dosáhnout stejného průtoku vzduchu a spalin při měření ve zkušebně. oto je rozdílné oproti skutečnému provozu. rovoz se spalovacím motorem je charakterizován stejnými hmotnostní průtoky spalin a vzduchu (zanedbáme-li hmotnost paliva přiváděného do zkomprimovaného vzduchu ve spalovacím motoru a bude-li uzavřen obtok turbíny). ozn. Jednoznačně definovaný stav při měření je nutný pro opakovatelnost měření. A) Analýza tepelných toků v dmychadle (kompresoru) Níže uvedená analýza komprese v dmychadle je provedena pro turbodmychadlo C-15 (obecně platí pro jakékoliv ). Výsledky této analýzy jsou využity v sekci B pro stanovení tepelných toků v C-13, pro které celá tato práce vznikla) ři jakémkoliv stlačování plynu vzniká nedokonalostí komprese nežádoucí teplo, které navyšuje příkon kompresoru. Část tohoto tepla odchází spolu s komprimovaným médiem, zbylá část prostupuje tělesem kompresoru do okolí (viz obr.5). Obr. 5 růběh komprese v běžném kompresoru (kompresor bez přívodu tepla z okolí) ozn. Isoentropická komprese je nejdokonalejší způsob komprese, pomineme-li komprese, při nichž odebíráme komprimovanému médiu teplo (např. isotermická komprese a pod.). 5

6 Situace popsaná na předchozí straně nastává prakticky v každém (turbo)kompresoru poháněném elektromotorem. Isoentropická účinnost komprese je definována : IS (1) Kde IS je isoentropický příkon dmychadla, je příkon dmychadla. uto účinnost jsme schopni stanovit z naměřených hodnot celkových teplot a celkových tlaků komprimovaného média na vstupu a výstupu z kompresoru. akto stanovená hodnota účinnosti je ovšem nepřesná, protože je zanedbáno teplo, které uniklo stěnami kompresoru do okolí. Z praktického hlediska předpokládám toto teplo zanedbatelné. roto pro výpočty příkonu při pohonu dmychadla stlačeným vzduchem je uvažováno H. V turbodmychadle poháněném spalinami je situace složitější. Vedle tepla vzniklého nedokonalostí komprese (které částečně zůstává v komprimovaném vzduchu a částečně prostupuje tělesem dmychadla do okolí) jsou zde i další parazitní tepelné toky. yto toky jsou přivedené hřídelem a tělesem ložiskové skříně ze spalin a dále je zde teplo přivedené radiací z turbínové skříně na dmychadlovou skříň. yto parazitní tepelné toky jsou částečně odvedeny povrchem dmychadlové skříně, částečně prostupují do komprimovaného vzduchu a tím ovlivňují průběh komprese (viz obr. 6). Obr. 6 růběh komprese v turbodmychadle ozn. eploty vynášené v grafu jsou teploty celkové. Úsek na čáře S=konstantní odpovídá vratnému mech. výkonu, který lze isoentropickou expanzí komprimovaného vzduchu získat zpět. 6

7 Rovnice úplné bilance dmychadlové skříně (plyne z obr. 4) Q C15 VLS R C15 C15 H C15 Q C15 S () Vyhodnocení měření urbodmychadla C-15 dne Bylo měřeno turbodmychadlo C-15 geometricky podobné turbodmychadlu C-13. urbodmychadlo C-15 je určeno pro větší výkony, tudíž má větší rozměry a průtoky jednotlivých médií. roto budou naměřená data zatížena menší relativní nepřesností. ro analýzu tepelných toků zvoleny otáčky 1500 Hz. yto otáčky jsou nejvíce podobné stavu turbodmychadla C-13 (otáčky 1450 Hz), pro který je celá tato práce vytvořena. ro možnost zjištění tepelných toků bylo měřeno v několika konfiguracích ( poháněné stlačeným vzduchem, poháněné spalinami a se zaizolovanou dmychadlovou skříní poháněné spalinami. Ve všech třech uvedených případech je olej vstupující do turbodmychadla temperován na teplotu 80 C. Níže uvedené výsledky byly následně přepočítány a použity pro turbodmychadlo C-13. urbodmychadlo C-15 poháněné stlačeným vzduchem Z tohoto měření je možné usuzovat na množství energie disipované v dmychadlové skříni (při pohonu turbíny stlačeným vzduchem nejsou parazitní tepelné toky do komprimovaného vzduchu). íky absenci parazitních tepelných proudů lze zjistit skutečný příkon dmychadla. Stanovení příkonu dmychadla je ovšem zatíženo chybou způsobenou zanedbáním odvodu tepla povrchem dmychadlové skříně. říkon dmychadla je ve skutečnosti větší než příkon níže vypočtený, právě o velikost tepla odvedeného povrchem dmychadlové skříně do okolí. n [ Hz ] p 1C [ a ] p C [ a ] IS [ K ] S [ K ] 1 [ K ] [ K ] m [ kg s -1 ] , 344,9 9,01 35,36 0, ,4 ab.1 Naměřená data dmychadla při pohonu turbíny stlačeným vzduchem [1] isipované teplo při kompresi Celá situace je zjednodušena tak, že je uvažován izobarický ohřev z bodu S do bodu. ři skutečné kompresi je energie disipována v celém průběhu komprese. ento fakt je zohledněn použitím střední měrné tepelné kapacity mezi teplotami 1 a (závislost měrné tepelné kapacity na tlaku není uvažována). le. tvaru prvního zákona termodynamiky pro isobarický ohřev platí rovnice (3). ráce a teplo však nejsou stavovými veličinami, tudíž jejich velikost závisí na cestě mezi stavy 1 a (začátek a konec komprese). V tomto případě je rozdíl takto vypočteného (uvedeno níže) disipovaného tepla od hodnot získaných integrací dané polytropické přeměny -10 %. Níže uvedený postup je znatelně jednodušší. ro účely diplomové práce budou však použity hodnoty získané integrací po dané polytropické změně. Q C 15 IS dh η S [%] (3) Q C15 IS m c p d (4) 7

8 Q C15 IS m c p IS d (5) ro hmotnostním průtok 1kg vzduchu platí: q q IS IS q IS q IS c p 17,87 kw kg IS d 1,0698 ( IS 1,0698 (35,36 336,) 1 ) s (6) (7) (8) (9) ozn. oto je disipované teplo, které zůstalo v komprimovaném vzduchu. ro stanovení celkového disipovaného tepla bychom museli měřit se zaizolovanou dmychadlovou skříní. Vzhledem k rychlosti komprese předpokládám tento rozdíl zanedbatelný. C15 QIS m q IS 0, ,87, 859 kw říkon dmychadla C-15 pro průtok 1 kg s -1 C15 cp d 1 C ,555 kw kg s (10) urbodmychadlo C15 poháněné spalinami- bilance zaizolované dmychadlové skříně V tomto případě je zamezeno ztrátám tepla povrchem dmychadlové skříně do okolí a pronikání části radiačního toku z turbínové skříně (poháněné spalinami) do dmychadlové skříně. n [ Hz ] p 1C [ a ] p C [ a ] IS [ K ] S [ K ] 1IZ [ K ] IZ [ K ] m [ kg s -1 ] η [%] ,1 347,55 9,37 35,85 0,1645 7,5 ab. Naměřená data dmychadla se zaizolovaným povrchem a pohonem turbíny spalinami [1] 8

9 Obr. 7 C-15 se zaizolovanou dmychadlovou skříní [1] Bilance zaizolované dmychadlové skříně q q q C15 C15 C15 VLS IZ C15 VLS C15 VLS C15 VLS C15 q VLS q h IZ c C15 IZ p 1IZ IZ 1IZ h C15 * d 64,709 64,555 C C15 0,718 0, d 10 (11) (1) (13) (14) (15) q C 15 1 VLS 0, 154kW kg s ozn. Je nutné počítat s tepelnými toky vztaženými na 1 kg, protože zde používáme hodnotu příkonu dmychadla z měření stlačeným vzduchem a v tomto případě protékalo dmychadlem jiné množství vzduchu než v konfiguraci pohon spalinami-zaizolovaná dmychadlová skříň. 9

10 urbodmychadlo C15 poháněné spalinami n [ Hz ] p 1C [ a ] p C [ a ] IS [ K ] S [ K ] 1 [ K ] [ K ] m [ kg s -1 ] η [%] 1 498, ,9 346,95 9,05 353,06 0, ,8 ab.3 Naměřená data dmychadla při pohonu turbíny spalinami [1] Bilance dmychadlové skříně q C15 VLS r C15 C15 q C15 S h C15 (16) 0,154 r r r C15 C15 q q C15 C15 S C15 S 64,555 q C15 S 65,7 65,7 64,555 0,154 0,563 kw kg 1 s (17) (18) oměr disipovaného tepla ku rozdílu měrných entalpickch toků komprim.vzduchu K IS q h oměr příkonu dmychadla ku rozdílu měrných entalpickch toků komprim.vzduchu 64,555 K 0,989 (0) C15 h 65,7 17,87 65,7 IS C15 0,6485 oměr tepla přivedeného ložiskovou skříní a hřídelem do komprimovaného vzduchu ku rozdílu měrných entalpickch toků komprimovaného vzduchu. (19) K VLS q, h 65,7 C15 VLS C15 0,154 3 oměr radiačního toku z turbínové skříně na dmychadlovou ku rozdílu měrných entalpickch toků komprim.vzduchu (1) K R r C15 C15 h,563 65, ,6510 () 10

11 Zdroje tepla při kompresi 3% 1% epelný tok přivedený ložiskovou skříní a hřídelem 96% Radiace z turbínové skříně * isipace mech. energie Obr. 7 Zdroje tepla při kompresi v turbodmychadle. 100% grafu tvoří 1,63 kw pro C-13 *Jedná se o minimální hodnotu radiačního toku (při uvažování nulového odvodu tepla povrchem dmychadlové skříně viz rovnice (1)). ato hodnota bude ještě navýšena o fakt, že při měření turbodmychadla C-15 byla teplota vstupujících spalin cca o 80 C nižší než při měření C-13 dne Z výše uvedených dat je patrné, že průběh komprese je pouze málo ovlivněn těmito faktory: *Radiace z turbínové skříně * arazitním tepelným tokem hřídelem a ložiskovou skříní B) Vyhodnocení tepelných toků v C-13 Vyhodnocení měření turbodmychadla C-13 dne m [ kg s -1 ] MYCHALO p 1C [ a ] 0, p C 1 [ K ] [ K ] m [ kg s-1 ] p 3C [ a ] [ a ] ,3 344,9 0, URBINA p 4S Cp [J kg -1 K -1 ] 3 [ K ] η mech [%] [ a ] ab.4 Naměřené provozní parametry C-13 [1] 11

12 Rozdíl entalpických toků komprimovaného vzduchu H m 1 cp d (3) H m 0,718 0, d (4) 1 H m H 5, 910 0,718 ( kw IS ) 0,00 říkon dmychadla H K 5,910 0,989 5, 845 kw isipovaná energie při kompresi Q H K 5,91 0,6485 1, IS IS 565 kw IS IS (5) (6) (7) IS epelný tok vedený z ložiskové skříně do prostoru dmychadlové skříně Q 3 H K 5,91, , kw VLS VLS 014 (8) Základní rovnice rovnováhy Slouží pro výpočet teploty spalin po expanzi za turbínou, jelikož tato teplota se na zkušebně ČZ urbo neměří. (9) = + LOŽ LOŽ Ztrátový výkon ložiskového uložení LOŽ se vyhodnocuje společně s výkonem turbíny. Ztrátový výkon ložiskového uložení je zahrnut v účinnosti η,mech (účinnost turbíny včetně mechanických ztrát ložisek) viz rovnice níže. mech m. cp 4S. 3 d o integraci dostaneme vztah:. mech H 4 S mech m.. sp. cp 3 4S 3. mech. m cp (30) (31) (3) (33) 1

13 5,845 0,515 0,06 41,1 4 S 4 S 841, 7 K 99 (34) ozn. Z důvodu vyjádření střední měrné tepelné kapacity spalin není nutné ve výpočtu teploty iterovat. V případě přesnějšího vyjádření měrné tepelné kapacity spalin ve formě polynomu (a nemožnosti určení střední tepelné kapacity z důvodu neznámé teploty po expanzi) je nutné řešit teplotu 4S iteračně, např. použitím funkce SOLVER (ŘEŠIEL) v programu MS Excel. Rozdíl entalpických toků spalin 4IE H m cp d (35) 3 H m cp 4 IE 3 (36) H 0,064 1,1 841,7 99 (37) H 11, 348 kw Výkon turbíny IE H 0,54 ( 11,348) 6, 18 kw (38) (39) Ztrátový výkon ložiskového uložení LOŽ LOŽ LOŽ 0,18 5, (40) (41) (4) LOŽ 0, 83kW epelný tok jdoucí ze spalin do tělesa turbodmychadla ruhý tvar I. zákona termodynamiky pro otevřenou soustavu (rychlosti jsou zohledněny při měření teploty (dynamická teplota), kinetická energie spalin je uvažována v entalpii spalin). Q S H (43) Q S 11,348 6,18 (44) Q S 5, kw 13

14 Celkový tepelný tok odváděný povrchem turbodmychadla Q Q Q H H H H Q O Q O 0 11,348 5, Q O 910 (45) (46) epelný tok odváděný olejem nebyl zatím měřen. eplo vniká do oleje přestupem z teplejší ložiskové skříně, dále pak disipací mechanické energie v ložiskách. ro první přiblížení tepelných toků je možné uvažovat množství tepla odvedené olejem rovné ztrátovému výkonu ložiskového uložení ( Q ). Celkové rozdělení v pak ukazuje obr. 8. O LOŽ Rozdělení energie odebrané spalinám v (Σ=11,348kW),5% 51,5% říkon dmychadla 45,4% 0,6% arazitní tepel. toky odvedené komprimovaným vzduchem eplo odvedené povrchem.. eplo odvedené olejem Obr. 8 řibližné rozdělení energie odebrané spalinám v ozn. Součet příkonu dmychadla a parazitních tepelných toků je energie, které je odvedena komprimovaným vzduchem. Zbylá část energie je odvedena olejem či povrchem do okolí (konvekcí, kondukcí a radiací). 14

15 odíl jednotlivých zdrojů tepla v (Σ=7,068kW) % 4% řestup tepla ze spalin 74% Ztrátový výkon ložiskového uložení Energie disipovaná v dmychadle Obr. 9 odíl jednotlivých zdrojů tepla v Z obr.9 je patrný největší podíl tepla přestupujícího do tělesa ze spalin.oto teplo činí asi 46% energie odebrané spalinám viz obr.10. odíl výkonu turbíny v energii odebrané spalinám (Σ=11,348kW) 46% 54% Výkon turbíny epelný tok ze spalin do.. Obr. 10 Zužitkování energie spalin turbínou v 15

16 odíl výkonu dmychadla v energii odebrané spalinám (Σ=11,348 kw) 36% Výkon dmychadla 64% Část nevyužité energie z energie odebrané spalinám Obr. 11 Zužitkování energie spalin v ozn. Výkonem dmychadla je myšlena isoentropická komprese. Výkon dmychadla je 70,8% z jeho příkonu. Částí nevyužité energie odebrané spalinám je myšlena energie spalin snížena o výkon kompresoru (všimněte si, že součet obou částí grafu dává energii odebranou spalinám). 16

17 Závěr odařilo se splnit stanovený cíl-určení veškerých možných tepelných toků tělesem s ohledem na dosud dostupná experimentální data. Zbývá stanovit trojici tepelných toků, které nebylo možné z dosud dostupných dat stanovit. Ukázalo se, že účinnost komprese je nejvíce ovlivněna disipací mechanické energie, nikoliv parazitními tepelnými toky. ro vyčíslení dalších tepelných toků (např. zpřesněné hodnoty tepla odváděného olejem, odvod tepla povrchy jednotlivých skříní) bude nutné provést další experimenty. Navrhuji provést následující měření pro turbodmychadlo C-13: 1) Měření teploty oleje na vstupu a výstupu z pro upřesnění tepelného toku odváděného olejem. ) oporučuji změřit průběh komprese v C-13 poháněného stlačeným vzduchem, dále pak konfiguraci se zaizolovanou dmychadlovou skříní-pohon spalinami, a nakonec stav se zaizolovanou dmychadlovou skříní-pohon stlačeným vzduchem. oslední zmíněný stav je důležitý pro odhad tepla odváděného dmychadlovou skříní (zda je toto teplo možné zanedbat či nikoliv. eploty skříně při pohonu stlačeným vzduchem jsou velmi podobné teplotám skříně při pohonu spalinami, tudíž budou shodné i tepelné toky odváděné povrchem). ato měření doporučuji proto, aby nebylo nutné přepočítávat naměřené parametry komprese z měření C-15. 3) o vyhodnocení výše doporučených měření zbývají neznámé tři tepelné toky- Q, a Q LS Q S. VLS1. yto toky není možné stanovit dopočtem z bilančních rovnic dmychadlové skříně, turbínové skříně a celkové bilance protože bilanční rovnice jsou lineárně závislé. roto navrhuji provést měření buďto se zaizolovanou ložiskovou skříní nebo se zaizolovanou turbínovou skříní. oto měření již umožní dopočítat výše uvedené tři neznámé. 17

18 Seznam použitých symbolů η Isoentropická účinnost komprese v dmychadle [-] η IE Isoentropická účinnost expanze v turbíně [-] η mech Účinnost turbíny vč. mech. ztrát ložisek [-] IS Isoentropický příkon dmychadla říkon dmychadla IS Isoentropický výkon turbíny Výkon turbíny LOŽ Ztrátový výkon ložiskového uložení m Hmotnostní tok komprimovaného vzduchu dmychadlem [kg s -1 ] c Střední měrná tepelná kapacita vzduchu mezi teplotami 1 a [kj kg -1 K -1 p ] c p Měrná tepelná kapacita vzduchu [kj kg -1 K -1 ] c Střední měrná tepelná kapacita spalin mezi teplotami 3 a 4S [kj kg -1 K -1 p ] m Hmotnostní tok spalin turbínou [kg s -1 ] 1 eplota vzduchu vstupujícího do dmychadla [K] eplota vzduchu vystupujícího z dmychadla [K] IS eplota vzduchu vystupujícího z dmychadla po isoentropické [K] kompresi S eplota vzduchu po kompresi (pohon turbíny studeným stlačeným [K] vzduchem) 3 eplota spalin vstupujících do turbíny [K] 4S eplota spalin vystupujících z turbíny po isotermické kompresi [K] H Rozdíl entalpických toků vystupujících a vstupujících z Rozdíl entalpických toků vstupujících a vystupujících z H IZ eplota vzduchu po kompresi (měření se zaizolovanou [K] dmychadlovou skříní) R - Radiační tepelný tok z turbínové skříně na dmychadlovou skříň Q S epelný tok z povrchu dmychadlové skříně do okolí epelný tok z povrchu ložiskové skříně do okolí Q LS Q S Q VLS1 Q VLS Q S Q epelný tok z povrchu turb. skříně do okolí (mimo radiace urbína-dmychadlo) epelný do ložiskové skříní z prostoru turbínové skříně epelný tok ložiskovou skříní a hřídelem do prostoru dmychadlové skříně epelný tok jdoucí ze spalin do turbínové skříně Celkový tepelný tok jdoucí povrchem do okolí (vč. radiace, nezahrnuje však radiaci mezi povrch dmychadlovou a turbínovou skříní) 1C Celkový tlak vzduchu vstupujícího do [a] C Celkový tlak vzduchu vystupujícího z [a] ok energie vzduchu vstupujícího do dmychadlové skříně E 1 E ok energie vzduchu vystupujícího z dmychadlové skříně S eplota povrchu dmychadlové skříně [K] 18

19 H O1 H O E 1 E Entalpický tok oleje vstupujícího do Entalpický tok oleje vystupujícího z ok energie spalin vstupujících do turbínové skříně ok energie spalin vystupujících z turbínové skříně ozn. Indexy C-15 u jednotlivých veličin znamenají příslušnost dané veličiny k turbodmychadlu C-15 ozn. olní index IZ uvedený u některých veličin značí stav turbodmychadla poháněného spalinami se zaizolovanou dmychadlovou skříní Seznam použitých zdrojů [1] odklady poskytnuté firmou ČZ Strakonice a.s. divize turbo. [] Měrná tepelná kapacita vzduchu [online] ostupné z: kpa 19