SEBESTIGMATIZACE, ADHERENCE K LÉÈBÌ A VYSAZOVÁNÍ MEDIKACE U PSYCHICKÝCH PORUCH
|
|
- Oldřich Dušek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SEBESTIGMATIZACE, ADHERENCE K LÉÈBÌ A VYSAZOVÁNÍ MEDIKACE U PSYCHICKÝCH PORUCH PRÙØEZOVÁ STUDIE SELF-STIGMATIZATION, TREATMENT ADHERENCE AND DISCONTINUATION OF MEDICATION IN MENTAL DISORDERS CROSS-SECTIONAL STUDY DANA KAMARÁDOVÁ 1, KLÁRA LÁTALOVÁ 1, JÁN PRAŠKO 1, ANDREA CINCULOVÁ 1, RADIM KUBÍNEK 1, BARBORA MAINEROVÁ 1, MARIE OCISKOVÁ 1,2, JAROSLAVA ŠMOLDASOVÁ 1, ANEŽKA TICHÁÈKOVÁ 1 1 Klinika psychiatrie, Lékaøská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc 2 Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci SOUHRN Úvod: Sebestigmatizace je významný faktor ovlivòující nejen kvalitu zaøazení pacientù do spoleènosti, ale i spolupráci pøi léèbì a její úèinnost. Cílem naší práce bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi sebestigmatizací, adherencí k léèbì a vysazováním psychofarmak. Metoda: Jedná se o prùøezovou studii ambulantních pacientù navštìvujících Kliniku psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc. Do studie bylo zaøazeno celkem 332 pacientù ze šesti základních diagnostických okruhù. Míra sebestigmatizace byla hodnocena dotazníkem ISMI (Internalized Stigma of Mental Illness) a adherence dotazníkem DAI-10 (Drug Attitude Inventory). Pacienti dále anonymnì vyplòovali dotazník zjišśující základní demografická data, jehož souèástí byla i otázka, zda v minulosti vysadili medikaci. Výsledky: V naší studii se nám podaøilo prokázat statisticky významnou souvislost mezi sebestigmatizací a adherencí k léèbì. Jak sebestigmatizace, tak adherence souvisejí se závažností nemoci, dávkou anxiolytik, stavem, vìkem a vìkem poèátku nemoci. Sebestigmatizace dále korelovala se vzdìláním, poètem hospitalizací a poètem navštívených psychiatrù. Pomocí regresních analýz bylo zjištìno, že míra sebestigmatizace je významným faktorem, který negativnì ovlivòuje adherenci k léèbì a významnì pøispívá k svévolnému vysazování lékù. Závìr: Z našich výsledkù vyplývá vzájemná souvislost mezi sebestigmatizací a adherencí k léèbì. Vysoká míra sebestigmatizace mùže vést k vysazování psychofarmak bez doporuèení psychiatra. Mìla by jí tedy být vìnována náležitá pozornost. Klíèová slova: sebestigmatizace, adherence, vysazování medikace, psychické poruchy SUMMARY Introduction: Self stigmatization is an important factor playing role in social life of patients, but also discourages therapy. Aim of our study was to found connection between self stigmation, adherence and discontinuation of drug treatment. Methods: It is a cross-section study of outpatients of Department of psychiatry, University hospital Olomouc. Data were gathered from 332 probands from six basic diagnostic categories. Level of self stigmatization was measured by ISMI (Internalized Stigma of Mental Illness) and adherence by DAI-10 (Drug Attitude Inventory). Patients also anymously fulfilled demographic questionnaire, which included the question, if the patients discontinued the medication in the past. Results: In our study we proved statistically significant association between self-stigmatization and adherence to the treatment. Both self-stigmatization and adherence are associated with severity of disorder, doses of anxiolytics, marital status, age and age of onse of disorder. Self-stigmatization also correlated with education, number of hospitalizations a number of attended psychiatrists. Regresive analysis showed that self-stigmatization is an important factor that negatively influence adherence to treatment and influence discontinuation of drugs. Conclusions: Our study showed significant correlation between self-stigmatization and adherence. Level of self-stigmatization proved to be an important factor in influencing both level of adherence and discontuniation of drugs. More attention should be payed to issue of self-stigmation. Key words: self-stigmatization, adherence, discontinuation of drugs, psychic disorders Kamarádová D, Látalová K, Praško J, Cinculová A, Kubínek R, Mainerová B, Ocisková M, Šmoldasová J, Ticháèková A. Sebestigmatizace, adherence k léèbì a vysazování medikace u psychických poruch prùøezová studie. Psychiatrie 2015;19(4):
2 Úvod Pod pojmem stigmatizace rozumíme sociální jev, jenž spoèívá v negativním pohledu bìžné populace na jedince, kteøí disponují vlastnostmi vnímanými vìtšinovou spoleèností jako ménìcenné, ohrožující, nebo které mají jiné negativní konotace. Nedílnou souèástí tohoto procesu je také nerovné zacházení s tìmito osobami. Mezi nejzávažnìjší pøíèiny stigmatizace mùžeme zaøadit duševní onemocnìní (Goffman, 2003; Link et al., 1999). Laická veøejnost, která je o podstatì psychických poruch informována jen povšechnì, má tendence stigmatizovat psychiatrické pacienty nezávisle na tom, jak závažným onemocnìním trpí. Pacient mùže získat nálepku bez ohledu na to, zda trpí schizofrenií, úzkostmi, depresemi nebo je závislý na návykových látkách. Staèí, že vstoupil do kontaktu s psychiatrií. Psychiatrická diagnóza bývá zátìží jak pro pacienta, tak pro jeho rodinu. Z obavy pøed dopadem pøedsudkù okolí pacienti èasto pøítomnost poruchy popírají a odkládají vyhledání nebo realizaci adekvátní psychiatrické péèe. Podle nìkterých autorù (Barney et al., 2009) mùže být snaha vyhnout se stigmatizaci nejvýznamnìjší pøekážkou na cestì k pomoci. Ke stigmatizaci vedou jak tradièní stereotypy, které ve spoleènosti stále pøetrvávají, tak nedostatek informací o pøíèinách i léèbì duševních poruch. Média také pøispívají k udržování pøedsudkù. Psychiatriètí pacienti jsou v nich totiž èasto prezentováni jako nebezpeèní, agresivní a nepøedvídatelní (Nawka et al., 2012; Nawková et al., 2012). Znaèkování pacientù je tím èastìjší, èím více jsou vnímáni jako nevypoèitatelní, nebezpeèní nebo obtížnì léèitelní. Stereotypy ovlivòují mezilidské vztahy, pùsobí však i na celospoleèenské úrovni (napø. spoluurèují postavení psychiatrie ve spoleènosti) a mohou ovlivòovat duševní stav pacienta, jeho pocit pohody, optimismu a v mnoha pøípadech také jeho identitu (Livingston a Boyd, 2010; Schulze a Angermeyer, 2003). Pacienti jsou zpravidla dobøe obeznámeni se stereotypy, které spoleènost chová vùèi lidem léèícím se na psychiatrii, a mají z nich obavy. Úzkost z možné stigmatizace se zvyšuje u lidí, kteøí mají vyšší tendence stigmatizovat se sami (Rüsch et al., 2005). Tato sebestigmatizace mùže vést dokonce k závažnìjším následkùm než nálepkování ze strany druhých. Sebestigmatizace, jinak také internalizované stigma, je postupný proces, bìhem nìhož èlovìk nekriticky pøijímá za své negativní hodnocení spoleènosti, jež se týká rysù, které jsou druhými znevažovány (Corrigan, 2011). V oèekávání nepøijetí nebo odsouzení druhými má jedinec sklon se spoleèensky izolovat (Livingston a Boyd, 2010). Ambulantní pacienti, kteøí pøedsudky o psychiatrických pacientech pøijali za své, ménì vìøí, že se jejich duševní stav zlepší, jsou více depresivní a vykazují negativnìjší sebehodnocení (Ritscher a Phelan, 2004). Naše døívìjší studie (Ocisková et al., 2014), v níž jsme se zamìøili na pacienty s úzkostnými poruchami, s pøípadnými komorbidními depresivními poruchami a poruchami osobnosti, ukázala, že jedinci s vyšší mírou sebestigmatizace preferují spíše vyhýbavé strategie zvládání stresu, mezi nìž mùžeme øadit napø. sklon k pøedèasnému vzdávání se pøi øešení problému (tzv. behaviorální rezignace) nebo zneužívání návykových látek. Zároveò jsou ménì schopni plánovat øešení nepøíjemných situací a nalézat v nich prvky a zdroje pouèení, které by stimulovaly osobnostní rùst. Stigmatizace sama o sobì pùsobí jako udržovací faktor duševní poruchy. Pokud se pacient cítí nadmìrnì nervózní a neustále kontroluje vnìjší projevy své nervozity ( aby ostatní nepoznali, že je blázen ), jeho stav se zákonitì zhoršuje. Cílem naší práce bylo zjistit míru stigmatizace u ambulantních psychiatrických pacientù u jednotlivých diagnostických okruhù a její vztah k adherenci k léèbì a vysazování pøedepsané medikace. Metoda Pùvodní práce Úèast ve studii byla nabídnuta všem pacientùm, kteøí pøicházeli na kontrolu do ambulance Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci v období od 1. èervence do 30. záøí Pacienti docházeli na ambulantní kontroly a byli léèení standardními léky urèenými pro danou diagnostickou skupinu podle doporuèených postupù a zásad dobré klinické praxe. Kritéria zaøazení do studie Do studie byli zaøazeni pacienti splòující následující kritéria: ochota vyplnit dotazníky vìk mezi 18 a 55 lety kompenzovaná psychická porucha (pacient je schopen docházet na ambulantní léèbu a nemusí být hospitalizovaný) Vyluèující kritéria byla následující: mentální retadrace organická psychická porucha akutní stav vyžadující hospitalizaci nebo krizovou intervenci Diagnóza byla stanovena podle MKN-10 (MKN ) atestovaným lékaøem. Správnost diagnózy potvrdil prozkoumáním dokumentace nezávislý hodnotitel. Posuzovací nástroje ISMI (Internalized Stigma of Mental Illness) škála skládající se z 29 položek se ètyøbodovou stupnicí, mìøí pìt oblastí internalizovaného stigmatu. Patøí mezi nì pocity odcizení a toho, že jedinec není plnohodnotným èlenem spoleènosti, míra souhlasu se stereotypy o lidech s duševní poruchou, percepce toho, jak je s ním nyní zacházeno, stažení ze spoleènosti a stupeò rezistence vùèi stigmatu (Boyd et al., 2014). Vzhledem k absenci èeské verze metodu pøeložili Dostálová s Dostálem (nepublikováno). Celková Cronbachova alfa pøekladu èinila 0,9, jednotlivé subškály mìly vyšší vnitøní konzistenci než subškály pùvodní verze (Ritsher et al., 2003). V pùvodní anglické verzi bylo pomocí exploraèní faktorové analýzy identifikováno pìt faktorù vysvìtlujících 67 % variance. Subškála souhlasu se stereotypy se rozdìlila do dvou faktorù, rezistence vùèi stigmatu nemìla svùj faktor. To odpovídá zjištìní, že rezistence vùèi stigmatu pøedstavuje koncepènì odlišný prvek, a faktorová analýza by tedy mìla zahrnovat pouze zbylé ètyøi subškály (Lysaker et al., 2007). Metoda nedisponuje normami. Na našem pracovišti jsme zjišśovali vnitøní konzistenci èeského pøekladu škály u 346 pacientù Cronbachova alfa byla 0,963 a split-half 0,905 (nepublikovaná data). Drug Attitude Inventory (DAI-10; Hogan et al., 1983) dotazník hodnotící postoj pacientù k lékùm. Pacient považuje konstatování o lécích buï za pravdu, nebo za lež. Konstatování se týkají jak úèinkù lékù, tak jejich potøebnosti a dobrovolnosti užívání. Hodnotí míru souèasné adherence (tedy nikoliv, zda v minulosti pacient léky vysazoval, èi nikoliv). CGI (Clinical Global Impression; Guy, 1976) celkové hodnocení závažnosti psychopatologie. Zdrojem hodnocení 176
3 Tabulka 1: Popis souboru Věk Věk prvních projevů nemoci Trvání poruchy (v letech) Počet hospitalizací Průměr 42,66 32,73 7,11 2,32 2,09 SD 14,16 14,61 7,63 2,89 1,79 SD směrodatná odchylka Počet vystřídaných psychiatrů je komplexní hodnocení pacienta lékaøem. V jeho subjektivní verzi (subjcgi-s) hodnotí svùj celkový stav pacient sám na stupnici závažnosti 1 7, pøièemž každý ze stupòù závažnosti má popsané charakteristiky. Demografický dotazník obsahuje základní údaje: pohlaví, vìk, zamìstnanost, stav, pobírání dùchodu, vzdìlání, vìk nástupu nemoci, délka docházky do ambulance, poèet hospitalizací, èas od poslední hospitalizace, poèet navštìvovaných psychiatrù, souèasnou medikaci, údaj o vysazování medikace v minulosti (na doporuèení psychiatra a z vlastní vùle). Statistické hodnocení Ke statistickému hodnocení výsledkù byl použit statistický program Prism3. Demografická data i prùmìrné celkové skóry v jednotlivých dotaznících a CGI stupnicích byly hodnoceny pomocí popisné statistiky; byly zjištìny prùmìry mediánù, smìrodatných odchylek a charakter rozložení dat. Vztahy mezi jednotlivými kategoriemi byly hodnoceny pomocí korelaèních koeficientù a lineární regrese, vztah alternativních promìnných (pohlaví; stav, vysazování medikace) Fisherovým testem. Pro porovnání rozptylù mezi subskupinami pacientù byla pøi parametrickém rozložení použita one-way ANOVA, Kruskal-Wallisùv test pak byl použit pro porovnání skupin s neparametricky rozloženými daty. U v šech statistických testù byla za pøijatelnou považována 5% hladina statistické významnosti. Protože jednotlivé faktory zjištìné v korelaèní statistice se mohou navzájem ovlivòovat, byla ke zjištìní nejvýznamnìjších faktorù použita jak lineární (ISMI a adherence), tak logistická regrese (vysazování medikace v minulosti) metodou stepwise. Model byl vybudován ve dvou, resp. ve tøech krocích. Do statistického hodnocení vstoupily tyto promìnné: hodnota ISMI, adherence k léèbì hodnocená pomocí DAI-10, vysazování lékù z vlastní vùle, diagnóza, vìk, vìk poèátku nemoci, zamìstnání, vzdìlání, CGI-O, poèet navštívených psychiatrù, užívání antidepresiv, anxiolytik a antipsychotik. Studie byla schválena místní etickou komisí. Výzkum byl proveden v souladu s poslední verzí helsinské deklarace a Doporuèením pro správnou klinickou praxi (Guideline for Good Clinical Practice EMEA, 2002). Pacienti podepsali informovaný souhlas. Výsledky Popis souboru Dotazníky byly nabídnuty celkem1162 pacientùm docházejícím na ambulanci psychiatrické kliniky. Do analýzy byli zahrnuti pacienti (332), kteøí vyplnili nejménì dva z dotazníkù. V souboru bylo 171 žen (51,5 %). Všechny ètyøi dotazníky vyplnilo 263 pacientù (28,6 %). Dùvody odmítnutí vyplòovat dotazníky byly rùzné nejèastìji to byl nedostatek èasu, neochota vyplòovat dotazníky, tvrzení o neschopnosti dotazník vyplnit, absence korekèních pomùcek (brýle), (kognitivní deficit, neschopnost èíst). Popis souboru viz tabulka 1. Antidepresiva užívalo 241 pacientù, antipsychotika 117, anxiolytika 74 a thymostabilizéry nebo antiepileptika 36 pacientù. Prùmìrná dávka antidepresiva byla 36,54 ± 22,95 mg (pøepoèteno na index paroxetinu), anxiolytika 13,49 ± 35,77 mg (pøepoèteno na index diazepamu), antipsychotika ovdovělí 3 % základní 12 % rozvedení 19 % svobodní 39 % vysokoškolské 23 % vyučení 26 % v manželství 39 % středoškolské 39 % Obrázek 1: Partnerský stav procentuální zastoupení v jednotlivých kategoriích Obrázek 2: Vzdìlání procentuální zastoupení v jednotlivých kategoriích 177
4 Pùvodní práce Tabulka 2: Sebestigmatizace, adherence a vysazování lékù v celém souboru, vztah k pohlaví, vzdìlání a stavu Pohlaví muž žena Vzdělání základní vyučen/a středoškolské vysokoškolské Míra stigmatizace (hodnota ± SD) 60,01 ± 14,45 62,12 ± 14,61 66,71 ± 15,56 63,03 ± 12,56 59,73 ± 14,37 58,84 ± 15,76 Statistika porovnání skupin mezi sebou nepárový t-test: t = 1,210 df = 275; one-way ANOVA F = 2,741 df = 276; p < 0,05 Adherence k léčbě (hodnota ± SD) 4,241 ± 4,42 4,338 ± 4,244 3,543 ± 4,973 4,103 ± 4,523 4,075 ± 4,326 5,235 ± 3,608 Statistika porovnání skupin mezi sebou Mann-Whitney U = 10300; 39,13 % 35,67 % one-way ANOVA: F = 1,58 df = 287; Frekvence vysazování medikace v minulosti (hodnota ± SD) 45,0 % 38,6 % 35,9 % 34,2 % Statistika porovnání skupin mezi sebou Fisherův přesný test: chi-square, df = 1,707, 3; Stav bez partnera s partnerem 63,01 ± 14,73 59,50 ± 14,24 nepárový t-test t = 2,009 df = 275; p < 0,05 3,664 ± 4,482 4,838 ± 4,114 Mann-Whitney U = 8761; P < 0,05 40,0 % 35,0 % Fisherův přesný test SD směrodatná odchylka 3,47 ± 11,21 mg (pøepoèteno na index risperidonu). 124 pacientù (37,35 %) pøiznalo vysazování medikace v minulosti. Více než tøetina pacientù byla svobodných a další více než tøetina žila v manželském svazku (obrázek 1). Pozitivní rodinnou psychiatrickou anamnézu udávalo 42,2 % pacientù. Pacienti mìli nejèastìji støedoškolské vzdìlání (obrázek 2). Jednotlivé diagnostické okruhy byly v souboru rozloženy rùznì (obrázek 3). Sebestigmatizace, adherence a vysazování lékù v celém souboru, vztah k demografickým promìnným Pohlaví Prùmìrná míra sebestigmatizace hodnocená ISMI v celém vzorku je 61,08 ± 14,54. U mužù a u žen se míra sebestigmatizace statisticky významnì neliší (tabulka 2). Stejnì tak nebyl mezi pohlavími nalezen statisticky významný rozdíl v míøe adherence k léèbì (tabulka 2) a frekvencí vysazování medikace (tabulka 2). poruchy osobnosti; 21 úzkostně- -neurotické spektrum; 120 závislost na návykových látkách; 58 depresivní porucha; 57 onemocnění schizofrenního okruhu; 62 bipolární afektivní porucha; 14 Obrázek 3: Diagnostické okruhy v procentech zastoupení v jednotlivých kategoriích Vzdìlání Prùmìrná míra sebestigmatizace se s výší dosaženého vzdìlání snižuje (tabulka 2). One way ANOVA ukazuje statisticky významný rozdíl v míøe sebestigmatizace mezi skupinami s rùzným vzdìláním, ovšem v post hoc Turkeyovì mnohoèetném srovnání nebyl zjištìn statisticky významný rozdíl. Pøestože prùmìrná souèasná míra adherence roste s výší vzdìlání, statistická analýza neukazuje na rozdíl mezi nimi (tabulka 2). Statisticky významný rozdíl podle úrovnì vzdìlání nebyl nalezen ani u vysazování lékù v minulosti (tabulka 2). Stav Pacienti bez partnera v prùmìru vykazují statisticky významnì vyšší míru sebestigmatizace než pacienti s partnerem (tabulka 2). Pacienti bez partnera dále vykazují významnì nižší adherenci (tabulka 2). Ovšem pøiznané vysazování psychofarmak ze svého rozhodnutí v minulosti se frekvencí v tìchto dvou skupinách neliší (tabulka 2). Vìk, vìk poèátku nemoci Míra sebestigmatizace hodnocená celkovým skórem ISMI nekoreluje významnì s vìkem ani s vìkem poèátku nemoci (tabulka 3). Naopak míra adherence k léèbì s tìmito promìnnými statisticky významnì koreluje (tabulka 3). Tedy èím nižší je vìk pacienta a vìk poèátku nemoci, tím nižší je hodnota v DAI-10 dotazníku a tím nižší je adherence k léèbì. Poèet hospitalizací, èas od poslední hospitalizace, poèet navštìvovaných psychiatrù Míra sebestigmatizace hodnocená celkovým skórem ISMI nekoreluje významnì s èasem od poslední hospitalizace, statisticky významnì pozitivnì však souvisí s poètem pøedešlých hospitalizací a poètem ambulantních psychiatrù, které pacient v minulosti vystøídal (tabulka 3). Naopak souèasná míra adherence k léèbì nesouvisí s poètem hospitalizací, s èasem od poslední hospitalizace ani s poètem v minulosti navštìvovaných psychiatrù (tabulka 3). Vyšší poèet navštívených psychiatrù zvyšuje šanci na vysazování lékù z vlastní vùle 1,174krát (95 % CI 1,004 1,327), p = 0,
5 Tabulka 3: Tabulka korelací ISMI a adherence s demografickými a klinickými daty ISMI celkový skór Míra adherence Věk Věk počátku nemoci Čas od poslední hospitalizace Pearson r = -0,05906; r = 0,1747; p < 0,005 r = -0,06621; r = 0,1692; p < 0,005 r= -0,1364; r = 0,1004; p = 0,1741 Počet předešlých hospitalizací r = 0,2591; r = 0,1158; p = 0,0501 Počet vystřídaných ambulantních psychiatrů r = 0,2591; r = -0,08646; p = 0,1433 Tabulka 4: Tabulka korelací ISMI a adherence s medikací ISMI celkový skór Míra adherence Dávka antidepresiva Dávka anxiolytika Dávka antipsychotika r = 0,2812; r = 0,03782; r = 0,007426; r = 0,2918; p < 0,05 r = 0,1413; r = -0,1432; Tabulka 5: Tabulka korelací ISMI a adherence s hodnotami hodnoticích škál ISMI celkový skór Míra adherence CGI-S CGI-2 DAI-10 ISMI r = 0,4422; r = -0,1694; p < 0,005 r = 0,3681; r = -0,217; p < 0,0005 r = -0,3393; R = 0,3393; Medikace Míra sebestigmatizace hodnocená celkovým skórem ISMI statisticky významnì pozitivnì souvisí s dávkou antidepresiva, nikoliv však anxiolytika èi antipsychotika (tabulka 4). Souèasná míra adherence k léèbì hodnocená dotazníkem adherence DAI-10 statisticky signifikantnì pozitivnì koreluje s dávkou anxiolytika (tabulka 4). Pomocí lineární regresivní analýzy bylo prokázáno, že nejvýznamnìjším prediktorem celkového skóru v ISMI je užívání antipsychotik. Pacienti užívající antipsychotika dosahují signifikantnì vyšších hodnot celkového ISMI (p = 0,007). V pøípadì souèasné míry adherence bylo užívání antidepresiv indentifikováno jako její prediktor. Užívá-li pacient antidepresiva, míra souèasné adherence se zvyšuje (p = 0,002). Užívání antidepresiv snižuje šanci na vysazení lékù 0,416krát (95 % CI 0,242 0,715), p < 0,005. Sebestigmatizace, adherence a vysazování lékù v celém souboru, vztah k hodnoceným dotazníkùm Míra sebestigmatizace hodnocená celkovým skórem ISMI statisticky významnì pozitivnì souvisí s CGI-S, CGI-O a významnì negativnì koreluje se souèasnou mírou adherence (obrázek 4, tabulka 5). To znamená, že èím vìtší míru sebestigmatizace pacient vykazuje, tím nižší je jeho souèasná adherence k léèbì a vìtší tíže onemocnìní. Lineární regresivní analýza prokázala, že nejvýznamnìjšími prediktory celkového skóru ISMI jsou objektivní CGI a souèasná míra adherence. Zvyšování CGI-O souvisí se zvyšováním skóre ISMI (). V pøípadì adherence je souvislost obrácená, zvýšení souèasné míry adherence predikuje snížení celkového skóre ISMI () (Adjusted R square 0,223). Logistická regresní analýza prokázala, že významným parametrem pro predikci vysazování lékù z vlastní vùle je celkové skóre v ISMI. Vyšší míra stigmatizace zvyšuje 1,09krát šanci na vysazení lékù z vlastní vùle (95 % CI 1,0004 1,037), p < 0,05. Lineární regrese F = 29m43, DFn = 1,000, DFd = 256,0, Obrázek 4: Lineární regrese mezi celkovým skórem v ISMI a adherence 179
6 Pùvodní práce nepárový t-test, t = 2,340 df = 275 p < 0.05 chi-square, df = 11,26, 6; ISMI-CS-nevysazující ISMI celkový skór u pacientů, kteří v minulosti léky z vlastního rozhodnutí nevysazovali ISMI-CS-vysazující ISMI celkový skór u pacientů, kteří v minulosti léky z vlastního rozhodnutí vysazovali závislosti (n = 58) schizofrenní (n = 62) bipolární (n = 14) deprese (n = 53) úzkostné (n = 120) osobnosti (n = 21) Obrázek 5: Porovnání celkového skóru v ISMI mezi paciety, kteøí v minulosti léky z vlastního rozhodnutí vysazovali, a tìmi, kteøí ne Obrázek 6: Frekvence vysazování lékù u jednotlivých diagnostických skupin Míra souèasné adherence k léèbì hodnocená dotazníkem adherence DAI-10 statisticky signifikantnì negativnì koreluje s CGI-S, CGI-O a s celkovým skórem sebestigmatizace hodnoceným pomocí ISMI (tabulka 5). Pøi porovnání prùmìrného celkového skóru v ISMI u pacientù, kteøí v minulosti léky z vlastního rozhodnutí vysazovali (n = 108; ISMI = 63,62 ± 14,55), a u tìch, kteøí léky z vlastního rozhodnutí nevysazovali (n = 169; ISMI = 59,46 ± 14,35), byl rozdíl v míøe sebestigmatizace statisticky významný; tzn. že pacienti, kteøí léky vysadili o své vùli, vykazují v prùmìru vyšší míru sebestigmatizace (obrázek 5). Sebestigmatizace, adherence a vysazování lékù v minulosti u jednotlivých diagnostických skupin Míra sebestigmatizace hodnocená v ISMI se v prùmìru mezi jednotlivými diagnostickými skupinami statisticky významnì neliší (tabulka 6). Míra souèasné adherence se mezi diagnostickými skupinami v prùmìrech lišila (tabulka 7). Statistické porovnání míry souèasné adherence pomocí Kruskal-Wallisova testu ukázalo, že tento rozdíl je vysoce statistický. Post hoc analýza rozdílu mezi jednotlivými skupinami ukázala statisticky významný rozdíl (p < 0,001) mezi prùmìrnou adherencí ve skupinì s poruchami schizofrenního okruhu a skupinou depresivních pacientù adherence je významnì vyšší u druhé skupiny. Frekvence vysazování lékù v minulosti byla v rùzných diagnostických skupinách procentuálnì odlišná. Nejèastìji v minulosti vysadili o vlastní vùli pacienti s bipolární poruchou, nejménì èasto pacienti s depresivní poruchou. Ovšem pøi porovnání frekvence vysazování u všech skupin nebyl zjištìn statisticky významný rozdíl (obrázek 6). Diskuse Naše studie hodnotila u 332 ambulantních psychiatrických pacientù celého diagnostického spektra (kromì demencí) vztah sebestigmatizace k aktuální adherenci k léèbì, hodnocené dotazníkem DAI-10, a k pacientem uvedenému údaji, že v minulosti léky vysazoval o vlastní vùli. Sebestigmatizace V prvních analýzách jsme zkoumali, zda sebestigmatizace souvisí s demografickými údaji. Z našich nálezù vyplývá, že Tabulka 6: Hodnota ISMI u jednotlivých diagnostických skupin ISMI-závislosti (n = 53) ISMI-schizofrenní (n = 50) ISMI-bipolární (n = 12) ISMI-deprese (n = 39) ISMI-úzkostné (n = 102) Průměr 59,51 62,68 61,75 61,08 59,4 68,88 SD 14,54 13,65 16,78 12,87 14,6 16,91 Statistika one-way ANOVA F = 1,519, df = 277; SD směrodatná odchylka ISMI-osobnosti (n = 17) Tabulka 7: Míra adherence u jednotlivých diagnostických skupin adher Závisl (n = 50) adher Sch (n = 52) adher BAP (n = 13) adher Depr (n = 41) adher Uzko (n = 110) adher Osob (n = 19) Průměr 4,7 2, ,244 4,573 2,789 SD 4,229 4,137 4,397 3,904 4,302 4,602 Statistika Kruskal-Wallis statistic 19,41; p < 0,005 SD směrodatná odchylka 180
7 pohlaví nehraje roli v negativním vnímání sama sebe jako nemocného, což neodpovídá našemu oèekávání o vyšší sebestigmatizaci u mužù, pacientù nižšího vìku a s nižším vzdìláním. Naše nálezy se liší od výsledkù nìkterých studií. Studie Brohanové et al. (2010), provádìná na 1229 pacientech se schizofrenií ve 14 státech Evropy, prokázala vyšší míru sebestigmatizace u žen. I ve studii Girma et al. (2013) byla podle ISMI významnì vyšší míra sebestigmatizace u žen než u mužù. Existují však i studie, které souvislost mezi pohlavím a vìkem neprokázaly (Yen et al., 2005). Dùvodem rozdílnosti mùže být to, že studie byly provádìny v rùzných letech, v rùzných státech s rùzným sociokulturním pozadím a u rùzných skupin pacientù. Jiným dùvodem mùže být používání rùzných škál k hodnocení míry sebestigmatizace. Pacienti bez partnera vykazují významnì vyšší míru sebestigmatizace než pacienti s partnerem. Lze uvažovat o tom, že více se stigmatizující lidé ménì èasto vyhledávají nebo udrží partnerský vztah, ale kauzalita mùže být také obrácená: lidé, kteøí jsou sami, mají tendenci se více sami stigmatizovat. Autoøi se pøiklánìjí k druhé variantì. Pro èlovìka je pøirozené žít v partnerství. Neschopnost najít partnera nebo udržet vztah, neopìtovaná láska èi pocity osamìlosti mohou být pacienty interpretovány jako daò z nemoci a pøispívat k sebestigmatizaci. Práci zkoumající souvislost mezi sebestigmatizací duševnì nemocných a partnerstvím se nám pomocí dostupných databází nepodaøilo nalézt. Zdá se také, že èím èastìji pacienti pobývají v nemocnièním èi léèebném zaøízení, tím více sami sebe stigmatizují. Vysvìtlení mùžeme spekulativnì hledat v hluboko zakoøenìném lidovém oznaèení psychiatrických nemocnic (døíve léèeben) jako blázincù i ve vžité pøedstavì veøejnosti, že duševnì nemocní jsou hospitalizováni pøedevším proto, že jsou agresivní. Jiným vysvìtlením souvislosti míry stigmatizace a poètem hospitalizací mùže být to, že pacienti s vyšší mírou stigmatizace mají závažnìjší onemocnìní, a proto musí být i èastìji hospitalizováni. Ani pro tento výsledek se nám nepodaøilo najít oporu v dostupné literatuøe. V naší studii se nepodaøilo prokázat statisticky významný vztah mezi mírou sebestigmatizace a úrovní vzdìlání. Øada studií v jiných populacích však tento vztah nachází. Ustündağa a Kesebir (2013) u pacientù s bipolární poruchou v Turecku zjistili, že sebestigmatizace hodnocená pomocí ISMI je vyšší u pacientù s nižším socioekonomickým statutem, nižší úrovní vzdìlání, žijících na venkovì, bez práce a s více dìtmi. Girma et al. (2013) zaznamenali nepøímou úmìru mezi výší vzdìlání a mírou sebestigmatizace hodnocenou ISMI u 422 pacientù s vážnou duševní poruchou v Etiopii a Temilola et al. (2013) u 256 pacientù v Nigérii. Rovnìž Werner et al. (2009) u geriatrických depresivních pacientù v Izraeli zjistili nižší míru sebestigmatizace hodnocené ISMI u pacientù s vyšším než nižším vzdìláním. Tento nález potvrdili ve své studii i Lv et al. (2013), kteøí zkoumali souvislost mezi sebestigmatizací a mírou vzdìlání u pacientù se schizofrenií v Èínì. Vzhledem k tomu, že review a metaanalýza 127 èlánkù zabývajících se stigmatizací a sebestigmatizací pøevážnì ve vyspìlých zemích (Livingston a Boyd, 2010) nenacházejí žádný významný vztah mezi demografickými faktory a sebestigmatizací, lze tyto rozdíly mezi našimi výsledky a výsledky výše uvedených studii vysvìtlit kulturními rozdíly. Ukázalo se také, že míra sebestigmatizace souvisí se závažností poruchy hodnocenou objektivnì psychiatrem i subjektivnì samotným pacientem. Podobné výsledky, tedy vztah mezi závažností psychopatologie a mírou sebestigmatizace, uvádí review a metaanalýza 127 èlánkù Livingstona a Boydové (2010). Na otázku, zda je závažnost poruchy pøíèinou vyšší míry sebestigmatizace nebo zda se vyšší míra sebestigmatizace podílí na vnímání závažnosti poruchy, nelze na základì našich dat odpovìdìt. Dále pak míra sebestigmatizace souvisí s poètem ambulantních psychiatrù. Lze uvažovat o tom, že pacienti s vyšší mírou sebestigmatizace hùøe reagující na léèbu subjektivnì hùøe vnímají závažnost svého onemocnìní, a tak logicky vyhledají pomoc u dalších psychiatrù. Fakt, že míra sebestigmatizace souvisí negativnì s dávkou antidepresiva, mùže být ovlivnìn lepší kontrolou depresivního prožívání. Tuto domnìnku nejsme z našich dat schopni prokázat, protože jsme cílenì nehodnotili míru deprese; nabízí se jako otázka pro další výzkum. Pro tuto interpretaci však mùže svìdèit nález, že vyšší CGI pozitivnì souviselo s vyššími skóry sebestigmatizace. Navzdory tomu, že existují studie zkoumající vztah k lékùm a míru sebestigmatizace (Kranke et al., 2011; Tsang at al., 2010; Fung et al., 2008), konkrétní rozdíly mezi jednotlivými skupinami farmak zkoumány nebyly. Dále se ve studii ukázalo, že nižší míra sebestigmatizace souvisí s lepší adherencí. Tento nález je v souladu s pracemi jiných autorù (Lyimo et al., 2014; Fung et al., 2010; Tsang et al., 2010). To ukazuje na dùležitost intervencí, které budou zamìøeny na snížení míry sebestigmatizace pacientù. Pacienti, kteøí pøiznávají, že z vlastního rozhodnutí medikaci v minulosti vysadili, vykazují významnì vyšší míru sebestigmatizace než pacienti, kteøí tak neuèinili (nebo to v dotazníku nepøiznávají). Naše nálezy odpovídají výsledkùm ze studií s pacienty s depresí pacienti s vyšší mírou vnímaného stigmatu léèbu pøedèasnì ukonèovali nebo pøerušovali (Sirey et al., 2001a,b,c; Sirey et al., 2005). Pomocí regresních analýz se ukázalo, že míra sebestigmatizace souvisí jak se souèasnou adherencí k léèbì, tak s vysazováním lékù bez doporuèení psychiatra v minulosti, ostatní faktory regresivní analýza potlaèila. Dá se tedy soudit, že míra sebestigmatizace mùže významnì ovlivnit léèbu pacienta a mìli by jí vìnovat pozornost nejen psychoterapeuti, ale i všichni psychiatøi podávající pacientùm psychofarmaka. Souèasná adherence k léèbì Faktory ovlivòující adherenci k léèbì byly sledovány pøedevším u somaticky nemocných pacientù (DiMatteo, 2004). Z psychických problémù ukázala svùj vliv na adherenci jen míra deprese (DiMatteo, 2000). Pokud se týká souèasné adherence a demografických dat, v našem souboru nebyly zjištìny rozdíly, jestliže jsme skupiny rozdìlili podle pohlaví. Nálezy zkoumající vliv pohlaví jsou nekonzistentní. Lepší adherence u ženského pohlaví byla prokázána jen v jedné studii (Blouin et al., 1985). Navzdory tomu, že pacienti s vysokoškolským vzdìláním vždy dosahovali nejlepších prùmìrných výsledkù, rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významný. Tento nález není v souladu s našimi hypotézami ani s výsledky jiných autorù (Kalichman et al., 1999; Last et al., 1985). Tuto diskrepanci lze vysvìtlit menším zastoupením pacientù se základním vzdìláním. Míra souèasné adherence pacienta k léèbì souvisí dále s vìkem pacienta starší pacienti vykazují vyšší míru adherence, míra adherence se zvyšuje s pozdìjším poèátkem nemoci a dávkou anxiolytika, negativnì však se subjektivním i objektivním klinickým dojmem. Pacienti, kteøí jsou bez partnera, mají významnì nižší adherenci k léèbì než pacienti s partnerem. I jiným autorùm se podaøilo prokázat lepší adherenci u pacientù žijících v partnerském vztahu (Matas 181
8 et al., 1992). Vliv partnerství na adherenci byl zkoumán u pacientù s HIV. Navzdory tomu, že se jedná o specifickou skupinu pacientù trpící pohlavnì pøenosnou nemocí, i v této skupinì pacientù je partnerství spojeno s lepší adherencí k léèbì (Power et al., 2003). Zdá se tedy, že nižší adherenci mùžeme oèekávat u pacientù, kteøí jsou mladší, bez partnera, jejich onemocnìní zaèalo døíve a vykazují celkovì vyšší závažnost onemocnìní opìt smìr kauzality není možné z dat vysvìtlit. Na rozdíl od sebestigmatizace pacienti z rùzných diagnostických skupin mohou být adherentní k léèbì rùznì, z našich výsledkù vyplývá, že menší souèasná adherence je u pacientù s diagnózou ze schizofrenního okruhu než u pacientù s diagnózou depresivní poruchy. Aèkoliv existují studie zkoumající adherenci u pacientù s depresí (Melfi et al., 1998; Lingam a Scott, 2002) a se schizofrenií (Babiker et al., 1986; Gilmer et al., 2004), u žádné z tìchto studií nebyl použit dotazník DAI-10. U ostatních diagnostických skupin se to však neprokázalo, ovšem skupiny pacientù s bipolární poruchou a poruchami osobnosti nebyly na takový prùkaz dostateènì velké. Pøi hodnocení souèasné adherence u rùzných skupin psychofarmak se podaøilo prokázat souvislost mezi adherencí a dávkou anxiolytik. Adherenci pøi užívání lékù rùzných skupin zkoumali ve své práci Bulloch a Patten (2009). Podle jejich nálezù je non-adherence nejnižší pøi užívání antipsychotik (34,6 %) a nejvyšší pøi užívání antidepresiv (45,9 %), v pøípadì anxiolytik pak 38,1 %. Rozdíly obou nálezù lze vysvìtlit tím, že u studie Bullocha a Pattena (2009) se jednalo o korespondenèní výzkum, ve kterém byli pacienti dotazováni, zda si nevzali tabletu a proè, kdežto v našem pøípadì jsme využili hodnocení adherence pomocí dotazníku DAI-10. Další významný rozdíl byl v procentuálním užívání anxiolytik. Ve studii Bullocha a Pattena (2009) je užívalo 1,1 % probandù, kdežto v naší studii 22,3 %. Vysazování lékù v minulosti Stejnì tak se oproti našemu oèekávání neliší mezi pohlavími ani frekvence vysazování medikace v minulosti, což je v souladu s pracemi jiných autorù (Bulloch a Patten, 2009). Pøiznané vysazováním medikace o vlastní vùli v minulosti se významnì neliší u pacientù bez partnera èi s partnerem, podle úrovnì vzdìlání, u pacientù bez partnera i u pacientù s partnerem. V naší studii se také nepodaøilo prokázat, že by svévolné vysazování lékù v minulosti bylo ovlivnìno diagnostickým okruhem. Studie zabývající se pøímým srovnáváním pravdìpodobnosti vysazování lékù u rùzných diagnostických skupin nebyla v dostupných databázích nalezena. Dá se však spekulovat, že se na tomto výsledku bude hlavnì podílet nedostateèný poèet pacientù s bipolární poruchou. Je také otázkou, nakolik jsou tyto údaje udávané pacienty validní. Omezení studie Jedním z omezení studie je fakt, že data byla sbírána z dotazníkù, které vyplòovali sami pacienti, a kromì demografických dat a objektivního CGI èi dávek medikace mohla být data modifikovaná rùznou motivací pacientù. Nìkteøí pacienti také vyplnili jen èást dotazníkù. Nejvýznamnìjším omezením studie je nedostateèný poèet probandù ve skupinì bipolárních pacientù a pacientù s poruchami osobnosti. Závìr Pùvodní práce Výsledky studie naznaèují, že míra sebestigmatizace mùže být velmi významný faktor, který souvisí s nízkou adherencí a vysazováním medikace u pacientù s psychickými poruchami napøíè diagnostickým spektrem. Dalším zajímavým nálezem je i to, že míra sebestigmatizace se mezi jednotlivými diagnostickými okruhy neliší. Pokud tento výsledek bude ovìøen dalšími studiemi, velkou perspektivou pro zvýšení adherence mohou být strategie na snížení sebestigmatizace, které mohou být provádìny pomocí systematické psychoedukace pacientù nebo v prùbìhu psychoterapie. MUDr. Dana Kamarádová Fakultní nemocnice Olomouc I. P. Pavlova 185/ Olomouc ová adresa: dana.kamaradova@fnol.cz Do redakce došlo: K publikaci pøijato: LITERATURA Babiker IE. Noncompliance in schizophrenia. Psychiat Dev 1986; 4: Barney LJ, Griffiths KM, Christensen H, Jorm AF. Exploring the nature of stigmatising beliefs about depression and help-seeking: implications for reducing stigma. BMC Public Health 2009; 9: 61. Blouin A, Perez E, Minoletti A. Compliance to referrals from the psychiatric emergency room. Can J Psychiatry 1985; 30: Brohan E, Elgie R, Sartorius N, Thornicroft G. Self-stigma, empowerment and perceived discrimination among people with schizophrenia in 14 European countries: The GAMIAN-Europe study. Schizophr Res 2010; 122(1 3): Boyd JE, Adler EP, Otilingam PG, Peters T. Internalized Stigma of Mental Illness (ISMI) Scale: A multinational review. Compr Psychiatry 2014; 55(1): Bulloch AGM, Patten SB. Non-adherence with psychotropic medications in the general population. The International Journal for Research in Social and Genetic Epidemiology and Mental Health Services; / s Corrigan PW, Rafacz J, Rüsch N. Examining a progressive model of selfstigma and its impact on people with serious mental illness. Psychiatry Res 2011; 189(3): DiMatteo RM. Variations in Patients Adherence to Medical Recommendations: A Quantitative Review of 50 Years of Research. Medical Care 2004; 42(3): DiMatteo RM, Lepper HS, Croghan TW. Depression Is a Risk Factor for Noncompliance With Medical Treatment. Arch Intern Med 2000; 160: EMEA, 2002: pdf Fung KMT, Tsang HWH, Corrigan PW. Self-stigma of people with schizophrenia as predictor of their adherence to psychosocial treatment. Psychiatr Rehabil J 2008; 32:
9 Fung KM, Tsang HW, Chan F. Self-stigma, stages of change and psychosocial treatment adherence among Chinese people with schizophrenia: a path analysis. Soc Psych Psych Epid 2010; 45(5): Gilmer TP, Dolder CR, Lacro JP, et al. Adherence to Treatment With Antipsychotic Medication and Health Care Costs Among Medicaid Beneficiaries With Schizophrenia. Am J Psychiatry 2004; 161: Girma E, Tesfaye M, Froeschl G, et al. Facility based cross-sectional study of self stigma among people with mental illness: towards patient empowerment approach. Int J Ment Health Syst 2013; 7(1): 21; doi: / Goffman E. Stigma. Poznámky o zpùsobech zvládání narušené identity. Praha: Slon, Guy W, ed. ECDEU Assessment manual for psychopharmacology. Rockville: U.S. DHEW, Hogan TP, Awad AG, Eastwood R. A self-report scale predictive of drug compliance in schizophrenics: reliability and discriminative validity. Psychol Med 1983; 13(1): Kalichman SC, Ramachandran B, Catz S. Adherence to Combination Antiretroviral Therapies in HIV Patients of Low Health Literacy. J Gen Intern Med 1999; 14(5): Kranke DA, Floersch J, Kranke BO, Munson MR. A Qualitative Investigation of Self-Stigma Among Adolescents Taking Psychiatric Medication. Psychiatr Serv 2011; doi: /appi.ps Last CG, Thase ME, Hersen M, et al. Patterns of attrition for psychosocial and pharmacologic treatments of depression. J Clin Psychiatry 1984; 46: Lingam R, Scott J. Treatment non-adherence in affective disorders. Acta Psychiatr Scand 2002; 105(3): Link BG, Phelan JC, Bresnahan M, et al. Public conceptions of mental illness: labels, causes, dangerousness, and social distance. Am J Public Health 1999; 89 (9): Livingston JD, Boyd JE. Correlates and consequences of internalized stigma for people living with mental illness: A systematic review and meta-analysis. Soc Sci Med 2010; 71: Lv Y, Wolf A, Wang X. Experienced stigma and self-stigma in Chinese patients with schizophrenia. Gen Hosp Psychiatry 2013; 35(1): Lyimo RA, Stutterheim SE, Hospers HJ, et al. Stigma, Disclosure, Coping, and Medication Adherence Among People Living with HIV/AIDS in Northern Tanzania. AIDS Patient Care STDS 2014; 28(2): Lysaker PH, Roe D, Yanos PT. Toward understanding the insight paradox: Internalized stigma moderates the association between insight and social functioning, hope, and self-esteem among people with schizophrenia spectrum disorders. Schizophr Bull 2007; 33(1): Matas M, Staley D, Griffin W. A profile of the noncompliant patient: a thirty-month review of outpatient psychiatry referrals. Gen Hosp Psychiatry 1992; 14: Melfi CA, Chawla AJ, CroghanTW, et al. The effects of adherence to antidepressant treatment guidelines on relapse and recurrence of depression. Arch Gen Psychiatry 1998; 55(12): Mezinárodní klasifikace nemocí 10. revize, MKN-10. Praha: Maxdorf, Nawka A, Rukavina TV, Nawková L, et al. Psychiatric Disorders and Aggression in the Printed Media: Is There a Link? A Central European Perspective. BMC Psychiatry 2012; 12: 19. Nawková L, Nawka A, Adámková T, et al. The picture of Mental Health/ Illness in the Printed Media in Three Central European Countries. J Health Commun 2012; 17(1): Ocisková M, Praško J, Látalová K, et al. Internalizované stigma a efektivita farmakoterapie a psychoterapie u úzkostných poruch aporuch neurotického spektra. Èeská a Slovenská Psychiatrie 2014; 110(3): Power R, Koopman C, Volk J, et al. Social Support, Substance Use, and Denial in Relationship to Antiretroviral Treatment Adherence among HIV-Infected Persons. AIDS Patient Care STDS 2003; 17(5): Ritsher JB, Otilingam PO, Grajales M. Internalized stigma of mental illness: Psychometric properties of a new measure. Psychiat Res 2003; 121: Ritsher JB, Phelan JC. Internalized stigma predicts erosion of morale among psychiatric outpatients. Psychiat Res 2004; 129(3): Rüsch N, Angermeyer MC, Corrigan PW. Mental illness stigma: concepts, consequences, and initiatives to reduce stigma. Eur Psychiatry 2005; 20(8): Schulze B, Angermeyer MC. Subjective experiences of stigma: A focus group study of schizophrenic patients, their relatives, and mental health professionals. Soc Sci Med 2003; 56: Sirey JA, Bruce ML, Alexopoulos GS, et al. Perceived stigma as a predictor of treatment discontinuation in young and older outpatients with depression. Am J Psychiatry 2001a; 158: Sirey JA, Bruce ML, Alexopoulos GS, et al. Stigma as a barrier to recovery: perceived stigma and patient-rated severity of illness as predictors of antidepressant drug adherence. Psychiatr Serv 2001b; 52(12): Sirey JA, Bruce ML, Alexopoulos GS, et al. Perceived stigma as a predictor of treatment discontinuation in young and older outpatients with depression. Am J Psychiatry 2001c; 158(3): Sirey JA, Bruce ML, Alexopoulos GS. The treatment initiation program: an intervention to improve depression outcomes in older adults. Am J Psychiatry 2005; 162(1): Temilola MJ, Adegoke AO, Olaolu AT, et al. Self-stigma, quality of life and schizophrenia: An outpatient clinic survey in Nigeria. Int J Soc Psychiatry 2013; 3. [Epub ahead of print] Tsang HW, Fung KM, Chung RC. Self-stigma and stages of change as predictors of treatment adherence of individuals with schizophrenia. Psychiatry Res 2010; 180(1): Ustündağ MF, Kesebir S. Internalized stigmatization in bipolar patients: relationship with clinical properties, quality of life and treatment compliance. Turk Psikiyatri Derg 2013; 24(4): Werner P, Stein-Shvachman I, Heinik J. Perceptions of self-stigma and its correlates among older adults with depression: a preliminary study. Int Psychogeriatr 2009; 21(6): Yen CF, Chen CC, Lee Y, et al. Self-Stigma and Its Correlates Among Outpatients With Depressive Disorders. Psychiatr Serv 2005; doi: / appi.ps
Sebestigmatizace, adherence. a vysazování medikace u úzkostných poruch průřezová studie
Sebestigmatizace, adherence k léčbě a vysazování medikace u úzkostných poruch průřezová studie původní práce Andrea Cinculová 1 Dana Kamarádová 1 Marie Ocisková 1,2 Ján Praško 1 Klára Látalová 1 Kristýna
původní práce Souhrn Summary
Sebestigmatizace, adherence k léčbě a vysazování medikace u psychotických poruch průřezová studie původní práce Kristýna Vrbová 1 Dana Kamarádová 1 Klára Látalová 1 Ján Praško 1 Andrea Cinculová 1 Radim
Stigma duševní choroby OLGA PECHOVÁ KATEDRA PSYCHOLOGIE FF UP
Stigma duševní choroby OLGA PECHOVÁ KATEDRA PSYCHOLOGIE FF UP Goffman Stigma: Poznámky o způsobech zvládání narušené identity (1963/2003). Kvalitativní přístup, výpovědi stigmatizovaných osob. Zabýval
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací
Pøehled úèinnosti intervencí protidrogové léèby v Evropì 6 7 9 10 11 ê á 13 1 Úèinnost, efektivita a nákladová efektivita Tabulka 1: Definice úèinnosti, efektivity a nákladové efektivity 15 1 16 2
Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie
Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,
5. PŘÍLOHY. Příloha č. 1 Seznam tabulek. Příloha č. 2 Seznam obrázků. Příloha č. 3 Seznam zkratek
5. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Seznam tabulek Příloha č. 2 Seznam obrázků Příloha č. 3 Seznam zkratek PŘÍLOHA Č. 1 SEZNAM TABULEK Číslo tabulky Název tabulky Strana Tabulka 1 Nejčastější obsahy obsesí a s nimi
Vrbová K, Praško J, Látalová K, Ocisková M, Holubová M, Grambal A, Maráčková M. Sebestigmatizace u pacientů s poruchami schizofrenního spektra
Sebestigmatizace u pacientů s poruchami schizofrenního spektra původní práce Kristýna Vrbová 1 Ján Praško 1 Klára Látalová 1 Marie Ocisková 1 Michaela Holubová 1,2 Aleš Grambal 1 Markéta Maráčková 1 1
Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu
Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu Mgr. Barbora Orlíková, PhDr. Ladislav Csémy Centrum pro epidemiologický a klinický výzkum závislostí Národní ústav duševního zdraví Tento příspěvek
Lucie Motlová1,2, Eva Dragomirecká2, Filip Španiel2, Pavla Šelepová2
Vliv rodinné psychoedukace u schizofrenie na kvalitu života pacientů a jejich příbuzných Family Psychoeducation in Schizophrenia and Quality of Life in Patients and their Relatives Lucie Motlová1,2, Eva
PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní
PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní kùže a bradavic v areálech Každý èlovìk prožije bìhem svého života mnoho situací a událostí, v nichž se v souvislosti s ménì èi více závažnými prohrami, zklamáními
RACT Popis vzorku klientů a pečovatelů
RACT Popis vzorku klientů a pečovatelů Klecany 26. 10. 2017 Obsah prezentace 1) Základní informace o respondentech 2) Klienti a) Sociodemografické charakteristiky b) Globální fungování - GAF c) Kvalita
Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem
Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje
Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 11 17.6.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v Královéhradeckém
Léèba problémù spojených se zneužíváním drog: dùkazy o úèinnosti 6 7 Slovník pojmù 9 1 Dùkazy o úèinnosti Pozn. editora èeského vydání: V pùvodním originálním textu jsou používány termíny drug use treatment,
Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 2018 5 Obsah 7 1 Preambule 9 10 11 2 Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 2018 12 3 Základní východiska 13 4 Pøístupy k øešení
VÝVÌSKOVÁ SDÌLENÍ/POSTER SESSIONS KLINICKÉ STUDIE. Abstrakta PSYCHIATRIE ROÈNÍK 19 2015 SUPPLEMENTUM 1
Abstrakta PSYCHIATRIE ROÈNÍK 9 05 SUPPLEMENTUM VÝVÌSKOVÁ SDÌLENÍ/POSTER SESSIONS KLINICKÉ STUDIE Pk: ANTIDEPRESIVA A DEMENCE Antidepressants and dementia Janatka J., Morávek S., Tichý V. Ústøední vojenská
Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR Bakalářská diplomová práce Vypracovala: Kateřina Jurčová Vedoucí
Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 11. 2016 7 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech 2009 2015 Health care about patients with eating
a psychoterapie u úzkostných
Internalizované stigma a efektivita farmakoterapie a psychoterapie u úzkostných poruch a poruch neurotického spektra původní práce Marie Ocisková 1,2 Ján Praško 2 Klára Látalová 2 Dana Kamarádová 2 Aleš
Health care about patients with eating disorders in the Czech Republic in
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 10. 2017 6 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech 2010 2016 Health care about patients with eating
původní práce Souhrn Summary
Sebestigmatizace u psychiatrických pacientů standardizace škály ISMI původní práce Marie Ocisková 1,2 Ján Praško 1 Lenka Dostálová 3 Dana Kamarádová 1 Klára Látalová 1 Andrea Cinculová 1 Radim Kubínek
OVLIVÒUJE KOMORBIDNÍ PORUCHA OSOBNOSTI ÚÈINNOST LÉÈBY U SOCIÁLNÍ FOBIE?
OVLIVÒUJE KOMORBIDNÍ PORUCHA OSOBNOSTI ÚÈINNOST LÉÈBY U SOCIÁLNÍ FOBIE? IS THERE ANY INFLUENCE OF PERSONALITY DISORDER ON THE TREATMENT OF SOCIAL PHOBIA? JANA VYSKOÈILOVÁ 1,2, JÁN PRAŠKO 1,2,3, TOMÁŠ NOVÁK
Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 10 14. 10. 2011 Souhrn Pacienti s trvalým bydlištěm v Kraji Vysočina hospitalizovaní s psychiatrickou
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji
Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika
Komorbidity a kognitivní porucha
Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní
Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje
Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 10 20. 10. 2011 Souhrn Pacienti s trvalým bydlištěm ve Zlínském kraji hospitalizovaní s psychiatrickou
Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00
Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.
Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 12. 2013 55 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR
Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 20. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Kraji Vysočina v roce 2010
Nemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové
Nemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové 3. 10. 2016 Nemoc jako žádná jiná vlivem stigmatizace Stigma je specifický hodnotící proces,
Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje
Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 23. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení ve Zlínském kraji v roce
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 10 10. 10. 2011 Souhrn Pacienti s trvalým bydlištěm v Jihomoravském kraji hospitalizovaní
Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Hospitalizace. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Hospitalization
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20.10.2009 60 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Hospitalizace European Health Interview Survey
Přehled o vysokoškolském studiu pacientů s RS v České republice
Přehled o vysokoškolském studiu pacientů s RS v České republice Sobíšek L 1,2, Grishko A 1, Vojáčková J 2, Horáková D 3 1 Fakulta informatiky a statistiky, VŠE v Praze, Česká republika 2 Nadační fond IMPULS
Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
Mgr. Tomáš Petr. Jak získat pacienta k lepší spolupráci s léčbou
Mgr. Tomáš Petr Jak získat pacienta k lepší spolupráci s léčbou Průběh schizofrenie Časté relapsy během prvních 5 let trvání nemoci 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 30-50% 40-60% 80% 80% 1. rok
Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek
Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král
Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2013 57 Souhrn Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2008 2012
Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje
Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT
Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje
Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Pardubice 8 18.6.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v Pardubickém kraji v roce 2003
Současný stav české psychiatrické péče v číslech
Současný stav české psychiatrické péče v číslech Zpráva z vybraných recentních studií Petr Winkler petr.winkler@nudz.cz petr.winkler@kcl.ac.uk Osnova Úvodní čísla o systému péče Počty dlouhodobě léčených
Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Jihlava 7 16.7.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v kraji Vysočina v roce 2003 Psychiatry
Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2012 66 Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2011 Health
Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2012
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 10. 2013 46 Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických
Oddělení applikovaného výzkumu centra neuropsychiatrických studií 2000 2004
Oddělení applikovaného výzkumu centra neuropsychiatrických studií 2000 2004 Department of clinical application research, center of neuropsychiatric studies in 2000 2004 Pavel Mohr 1,2,3, Marek Preiss 1,2,
Ocisková M, Praško J, Vrbová K, Kamarádová D, Jelenová D, Látalová K, Mainerová B, Sedláčková Z, Ticháčková. u pacientů se schizofrenií
Stigmatizace a sebestigmatizace u pacientů se schizofrenií souborný článek Marie Ocisková 1,2 Ján Praško 1 Kristýna Vrbová 1 Dana Kamarádová 1 Daniela Jelenová 1 Klára Látalová 1 Barbora Mainerová 1 Zuzana
Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje
Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Plzeň 10 28.8.2006 Psychiatrie vč. AT - návykových nemocí a sexuologie - činnost v Plzeňském kraji
Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA
Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví MUDr. Martin Hollý, MBA 19.5.2015 Sociální situace Tělesné zdraví Duševní zdraví Prevalence duševních poruch u bezdomovců
PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY
PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:
Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.
Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.2014 Agenda Popis stávajícího systému Popis inovace Rizika a jejich
Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 12. 2011 61 Péče o pacienty s diagnózami, a (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2010 Health care
Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje
Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 6 31.8.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v Karlovarském kraji v roce
KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016
KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant
Zahajovací konference
Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace
Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 9 43 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci European Health Interview
SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY
Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení
Indikátory kvality psychiatrické péče
September 30, 2017 YPNM 2017 Prague Indikátory kvality psychiatrické péče Petr Winkler, Výzkumný program sociální psychiatrie, Národní ústav duševního zdraví, Klecany, Česko petr.winkler@nudz.cz; petr.winkler@kcl.ac.uk
KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016
KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant
Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric bed establishments in 2008
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 15. 9. 2009 49 Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce 2008 Psychiatric care in psychiatric
Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 9. 2010 52 Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F50.9 - poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních
Pražská vysoká škola psychosociálních studií
Pražská vysoká škola psychosociálních studií Stres u mužů v pomáhajících profesích a jeho zvládání pomocí extrémních sportů Martin Balej Vedoucí práce: MUDr. Olga Dostálová, CSc. Praha 2014 Prague college
Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje
Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ústí nad Labem 8 3.6.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v Ústeckém kraji v roce 2003
VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU
VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU Z. Horáková Èeské vysoké uèení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Abstrakt Práce se zabývá termovizním mìøením pacientù, kteøí
Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient establishments in 2010
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 8. 2011 45 Psychiatrická péče v lůžkových zařízeních v roce 2010 Souhrn Psychiatric care in psychiatric in-patient
Èinnost nadace. Organizace regionálních setkání onkologù, klinických semináøù a doškolovacích kurzù pro mladé onkology
Èinnost nadace Organizace regionálních setkání onkologù, klinických semináøù a doškolovacích kurzù pro mladé onkology Spolupráce s èeskými a zahranièními onkologickými centry vèetnì studijních pobytù Zabezpeèení
PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?
PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem
Možnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
Sociální opora jako protektivní faktor duševního zdraví Social support as supporting factor of mental health
ISSN 1803-4330 recenzovaný časopis pro zdravotnické obory ročník VI/1 duben 2013 Sociální opora jako protektivní faktor duševního zdraví Social support as supporting factor of mental health *Šárka Ježorská,
Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje
Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 9 10. 10. 2011 Psychiatrie vč. AT- návykových nemocí a sexuologie - činnost oboru v Olomouckém
Činnost oboru psychiatrie v roce 2006. Activity in branch of psychiatry in 2006
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 2. 2008 4 Činnost oboru psychiatrie v roce 2006 Activity in branch of psychiatry in 2006 Souhrn Počet ambulantních
ANALÝZA VYUŢÍVÁNÍ SLUŢEB PRACOVNÍ REHABILITACE U OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM
ANALÝZA VYUŢÍVÁNÍ SLUŢEB PRACOVNÍ REHABILITACE U OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM THE ANALYSIS OF OCCUPATIONAL REHABILITATION SERVICES USAGE BY PEOPLE WITH MENTAL HEALTH DISORDERS RŮŽIČKOVÁ Pavlína Abstrakt
Péče o pacienty s diagnózou F patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 29. 12. 2011 63 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v
Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v roce Activity of out-patient facilities of psychiatric care in 2013
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 10. 2014 28 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v roce 2013 Activity of out-patient facilities
ODDÁLENÍ LÉČBY U PACIENTŮ S PANICKOU PORUCHOU
ODDÁLENÍ LÉČBY U PACIENTŮ S PANICKOU PORUCHOU původní práce Katarína Adamcová Ján Praško Michal Raszka Psychiatrické centrum Praha Korespondenční adresa: MUDr. Katarína Adamcová Psychiatrické centrum Praha
Internalizované poruchy chování
Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované
Stigmatizující jednání vůči duševně nemocným v Česku a Anglii Ladislav Csémy Petr Winkler Miroslava Janoušková Lucie Bankovská Motlová
Stigmatizující jednání vůči duševně nemocným v Česku a Anglii Ladislav Csémy Petr Winkler Miroslava Janoušková Lucie Bankovská Motlová Psychiatrické centrum Praha Laboratoř sociální psychiatrie Stigma
DŮLEŽITOST ADHERENCE LÉČBY U HIV POZITIVNÍCH PACIENTŮ
DŮLEŽITOST ADHERENCE LÉČBY U HIV POZITIVNÍCH PACIENTŮ PhDr. Jiří Frei, Ph.D. 1, Doc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc. 2, MUDr. Sam Hofman 3 1) Fakulta zdravotnických studií ZČU v Plzni 2) Fakultní nemocnice
Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric bed establishments in 2009
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 2010 48 Psychiatrická péče v lůžkových zařízeních v roce 2009 Psychiatric care in psychiatric bed establishments
Péče o pacienty s diagnózou F patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 2010 49 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR Health
Psychoterapeutický denní stacionář pro lidi se schizofrenními potížemi: dynamika a prediktory změny, provázání s komunitním týmem
Psychoterapeutický denní stacionář pro lidi se schizofrenními potížemi: dynamika a prediktory změny, provázání s komunitním týmem A.Hrubcová, O.Pěč Klinika ESET { Skupinové psychoterapeutické programy
Terapeutická odezva na komplexní léčbu u pacientů se sociální fobií
169 Terapeutická odezva na komplexní léčbu u pacientů se sociální fobií MUDr. Dana Kamarádová, Ph.D., doc. MUDr. Klára Látalová, Ph.D., prof. MUDr. Ján Praško, CSc., MUDr. Daniela Jelenová, MUDr. Barbora
Prevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR. CZEch Mental health Study (CZEMS)
Prevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR CZEch Mental health Study (CZEMS) Mgr. Karolína Mladá Národní ústav duševního zdraví Number of Project: CZ.1.05/2.1.00/03.0078 Title: National
ÚMRTÍ PACIENTA V REŽIMU PALIATIVNÍ PÉČE
FAKULTNÍ NEMOCNICE MOTOL, 10.05.2017 ÚMRTÍ PACIENTA V REŽIMU PALIATIVNÍ PÉČE REAKCE NA ZTRÁTU A PROŽÍVÁNÍ POZŮSTALÝCH SITUACE ÚMRTÍ PACIENTA KDO PROŽÍVÁ ZTRÁTU? definice paliativní péče paliativní péče
Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 12. 2010 68 Péče o pacienty s diagnózami, a - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech 2005 2009 Health care
Adherence k psychofarmakům - opomíjená součást terapeutické účinnosti
Adherence k psychofarmakům - opomíjená součást terapeutické účinnosti Prof. MUDr Jaromír Švestka, DrSc. Psychiatrická klinika FN v Brně Pokroky v péči o nejzávažnější duševní onemocnění 5. ročník Brno
Časová perspektiva jako prediktor závislosti na alkoholu? Eva Bazínková
Časová perspektiva jako prediktor závislosti na alkoholu? Eva Bazínková EVA BAZÍNKOVÁ Centrum duševního zdraví Jeseník a Šumperk prim. MUDr. Miroslav Novotný ABSTRACT Time perspective and alcohol dependence
Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje
Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 8 26.8.2005 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost oboru v Karlovarském kraji
4 Psychiatrická rehabilitace a komunitní péče o duševně nemocné
4 Psychiatrická rehabilitace a komunitní péče o duševně nemocné Rozvoj dalšího vzdělávání praktických lékařů a ambulantních psychiatrů v problematice komunitní péče o duševně nemocné MUDr. Ondřej Pěč -
A PROJEKT SHELTER V ČR
DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM
Stigma spjaté s duševním onemocněním a současné snahy o destigmatizaci v ČR Eva Tušková, Národní ústav duševního zdraví
1 Stigma spjaté s duševním onemocněním a současné snahy o destigmatizaci v ČR Eva Tušková, Národní ústav duševního zdraví Seminář SZÚ - Snižování zdravotních nerovností: Zdraví v kontextu sociálně ekonomických
Analýza rozptylu. PSY117/454 Statistická analýza dat v psychologii Přednáška 12. Srovnávání více než dvou průměrů
PSY117/454 Statistická analýza dat v psychologii Přednáška 12 Analýza rozptylu Srovnávání více než dvou průměrů If your experiment needs statistics, you ought to have done a better experiment. Ernest Rutherford
Péče o pacienty s diagnózou F patologické hráčství v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2008 47 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v psychiatrických ambulantních a lůžkových
2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
1. Vymezení normality a abnormality 13
Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21
Zvyšuje užívání marihuany riziko schizofrenie?
Zvyšuje užívání marihuany riziko schizofrenie? Monika Víchová Psychologický ústav FFMU, Brno info@psychologon.cz Marihuana bývá považována za měkkou drogu a uvažuje se o její legalizaci. Je jisté, že má
Péče o pacienty s diagnózou F patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 29. 10. 2012 54 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v
Oddìlení klinické biochemie a hematologie, Vítkovická nemocnice a.s., Ostrava (2) Pracovištì laboratorních metod IKEM, Praha
Mgr. Hana Valentová (1), MUDr. Petr Kubáè (1), RNDr. Zdenek Kubíèek (2), RNDr. Lenka aldynová Kulíšková (1) (1) Oddìlení klinické biochemie a hematologie, Vítkovická nemocnice a.s., Ostrava (2) Pracovištì
Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient facilities in 2011
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 9. 2012 46 Psychiatrická péče v lůžkových zařízeních v roce 2011 Souhrn Psychiatric care in psychiatric in-patient