6. NÁVRH BIOTECHNICKÝCH (vč. REVITALIZAČNÍCH) OPATŘENÍ NA BYSTŘINÁCH POVODÍ + VODNÍ TOK = KOMPLEXNÍ CELEK

Transkript

1 6. NÁVRH BIOTECHNICKÝCH (vč. REVITALIZAČNÍCH) OPATŘENÍ NA BYSTŘINÁCH POVODÍ + VODNÍ TOK = KOMPLEXNÍ CELEK BIOLOGICKÉ ÚPRAVY POVODÍ: Zvýšení retenční a akumulační schopnosti - Hospodaření na povodí (land use) - Lesní hospodářský plán (LHP) - Ochranná opatření (zatravňování, zalesňování) - Protierozní postupy TECHNICKÉ ÚPRAVY POVODÍ: - Záchytná zařízení: průlehy, příkopy, hrázky, terasy - Ochrana zhlaví výmolů a strží, zajištění jejich svahů a dna - Malé vodní nádrže (retenční efekt) - Hrázování a polderování údolní nivy (inundace)

2 POSOUZENÍ KORYT VODNÍCH TOKŮ Zásadní rozdělení: VOLNÁ KRAJINA versus ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ (Extravilán) (Intravilán) 1. Toky s ustáleným režimem a relativně stabilním korytem Nepotřebují úpravy/revitalizace, nejvýše lokální asanace výmolů nebo břehových nátrží.. Toky s částečně neustáleným hydrologickým a sedimentalogickým režimem Místní dílčí opatření, zejména pravidelná údržba koryta (překážky, nátrže, sesuvy průtočnost) a břehových porostů (řez). 3. Toky zcela nevyváženým režimem (hydrologickým, ekologickým, sedimentologickým) zejména BYSTŘINY Komplexně: POVODÍ + KORYTO

3 POSOUZENÍ (+příp. NÁVRH) OPATŘENÍ TRASA TOKU NIVELETA DNA (Podélný profil) PŘÍČNÉ PROFILY STABILITA KORYTA + OPEVNĚNÍ OBJEKTY NA TOKU BŘEHOVÉ POROSTY + DOPROVODNÁ VEGETECE

4 ROZDÍLNÉ PRIORITY BIOTECHNICKÝCH (REVITALIZAČNÍCH) A ZAHRAZOVACÍCH OPATŘENÍ NA BYSTŘINÁCH EXTRAVILÁN (OTEVŘENÁ KRAJINA) 1. Ochranná opatření v povodí toku a. zvyšování retenčního potenciálu povodí b. omezení vodní eroze(svahy, břehy) c. zvyšování ekologické stability krajiny (biologická geomorfologická diverzita) d. hospodaření na pozemcích (land use). Koryto vodního toku a. diverzita koryta v trase, podél. a příč. profilech b. migrace bioty (ryby,bezobratlí) c. komunikace koryta s inundací, protipovodňová ochrana (hrázování, polderování) d. čistota vody (samočistící procesy) e. břehové porosty, refugia

5 INTRAVILÁN (ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ) 1. Povodí záležitost krajiny. Koryta vodního toku a. průtočnost dimenzování na Q 50 Q 100 průtoky b. čistota vody vypouštění odpadních vod, čistírny c. robustní opevnění (ažvč. kynetových a nábřežních zdí) d. objekty hydrotechnické vers. komunikační (migrace rybí obsádky), e. břehové porosty

6 ROZDÍLNÉ POJETÍ BIOTECHNICKÝCH OPATŘENÍ NA (MALÝCH) VODNÍCH TOCÍCH Extravilán (Otevřená krajina) Protisměrné vinutí trasy (meandry) otevřené koryto (kde je to možné) Možnost vybřežení do inundace (nivy) bifurkace toku (dělení, ramena) Diverzifikovaný, střídání tůněk a peřejí, samočištění vody Diverzifikované (konkáva, konvexa), spojení s inundací (nivou) Priorita vegetačních opatření před technickými, umožnění migrace bioty, nízké příčné objekty, břehové porosty Parametr toku TRASA TOKU KAPACITA KORYTA PODÉLNÝ PROFIL PŘÍČNÉ PROFILY OPEVNĚNÍ KORYTA A OBJEKTY INTRAVILÁN (ZASTAVĚNÁ ÚZEMÍ) Úseky ovlivněné urbanizačními principy vč. přímé trasy (i zaklenuté) Max. ochrana přilehl. území, kapacit. koryto, ohrázování, poldery Sklonové poměry v souladu se systémem srážk. kanalizace, zrychleny odtok Velmi kapacitní vč. uzavřených profilů a kapacitních objektů Priorita tech. řešení (biotech. kde je možné) objekty hydrotechnické(migrace ryb) komunikační, robustní opatření, břehové porosty (kde je možné)

7 TRASA VODNÍHO TOKU Posouzení trasy: 3 možné alternativy: Ponechání stávající trasy + odlehčovací (derivační) koryto Ponechání stávající trasy + místní úpravy (nečastější) Nová trasa (revitalizace původní), geometrické tvary variabilní křivost jen při přeložkách KRITERIA VEDENÍ TRASY: 1. údolnicí území. Nezkracovat původní trasu 3. Respektovat vlastnické vztahy 4. Dodržovat zásady křižování s komunikacemi (60-90 ) 5. Navázání na stávající trasu 6. Složení trasy z protisměrných oblouků, nejmenší poloměr r a) u kružnicových oblouků r min > 6 B b) u obl. s proměnl. křivostí r min > 4 B přímá trasa l < 6 B 7. Konkávy (pokud možno) v rostlém terénu

8 VOLBA DÉLEK A POLOMĚRU OBLOUKŮ

9 GEOMETRIE JEDNODUCH. KRUŽ. OBLOUKU Délka tečny: t = r. tgβ Polovič. úhel točen: Délka oblouku: α= 90 β D = πβ. o r. 90

10 LEMNISKÁTA: p 1. p = b OSV: t = sin(180 β) l sin α a = t.sin α cosϕ.sin ϕ nebo: a = vs.sin α cosϕ.sin(45 ϕ) ϕ= α β= ϕ l= a cosϕ r a s = 3l

11 Tabulka pro vytýčení lemniskáty pravoúhlými souřadnicemi x, y od teď pro a = 1,0 m, x n = a. x, y n = a. y x y ϕ 1 0,00 0, , ,10 0, , ,0 0, ,0004 0,4 0, ,4010 0,8 0, ,80 0,3 0, ,304 0,36 0, , ,40 0, , ,44 0, ,4414 0,48 0, , ,5 0, ,551 0,56 0, ,5676 0,60 0, , ,6 0, , ,64 0, , ,66 0, , ,68 0, , ,70 0, ,787 0,7 0, ,7547 0,74 0, ,7819 0,76 0, ,8107 0,78 0, , ,80 0, ,89443

12 POSOUZENÍ (NÁVRH) PODÉLNÉHO SKLONU DNA STABILNÍ SKLON: stav,kdy nedochází k výrazné erozi ani k sedimentaci dnových splavenin. Dnové útvary jsou přirozené. Stabilizace dna se zvyšuje: prodloužením trasy kamenným pohozem (umělým zdrsněním) prahy a pásy příčnými objekty (stupni a skluzy) kombinací těchto opatření Podélná sklon (niveleta) by měl stabilizovat výškovou (geodetickou) polohu dna s ohledem na hladinu podzemní vody. HPV: Inundace vysoká HP Optimální hodnoty kultur: TTP POLE LESY 0,5 0,8m 0,8 1,m 1,,0m (i výše lužní lesy)

13 URČENÍ STABILNÍHO SKLONU DNA: A. ŠTĚRKONOSNÉ TOKY (BYSTŘINY) A1. Metoda tangenciálních napětí: Meyer Peter (pro zrno d s > 4mm): 0,047 ρ s ρ.d J s s = ρµ..y A. Metoda nevymílacích rychlostí: Obecně: v J v s = (viz Chézyho rov.) C.R Strickler: v J v 5,8.y 1/6.d 1 /3 s = s,ks 3/ 4,v v = = k s.r Jestliže k 1 (dno) k (břehy): 1/ k + O + k.o k = 1 1 O + O 1 C = k. R 1/6, v v = k. R /3. 1,1 d 1/ 6 s Kompatibilita Stricklerova výrazu s Chézyho rov.: v = C RJ s 1/6 C (Strickler) = 1,1 R d s J 1 s /

14 Novák: (zejména pro hrazení bystřin) d J s s = 0,0035.C. G R C G..součinitel geologikého průvodu splavenin Tab.: Součinitele geologického původu splavenin (dle Nováka) Původ splavenin C G (-) Původ splavenin C G (-) žula 5,58 krystal. Břidlice 4,0 křemen 4,98 svor 5,4 rula 5,38 slín 4,55 granodiorit 5,05 flyš. pískovec 4,77 čedič 5,63 kříd. pískovec 4,15 B. OSTATNÍ TOKY (bez podstatného pohybu štěrkových splavenin) B1. Metoda tangenciálních napětí: Shields: τ τ J s = KR γ.r,nebo(prakticky):j s = KR γ.y Meyer Peter: d J 0,0775 s s = y

15 Garbrecht: J s = 0,076 d s + 0,0008 4/3 d y Gončarov: J s s = 0,0407. log3,6. y d s B. Metoda neyymílacích rychlostí y Valentini: d J 0,093 s s = R Stejně jako pro bystřiny: v J v s = C.R STUPEŇ VE DNĚ: s = l(j o J s )

16 URČENÍ OPTIMÁLNÍHO PŘÍČNÉHO PROFILU 1. NÁVRHOVÉ PRŮTOKY PRO KAPACITU KORYTA Kultury, objekty Souvislá zástavba, obce Rozptýlená zástavba,rekreační střediska Velmi cenná půda,orná půda Louky,pastviny (TTP) Lesy Kynety (vnitř. část profilu) Návrhový průtok Q 50 Q 100 Q 0 Q 50 Q 1 Q 5 Q 30d Q 1 Q 30d Q 1 Q 90d Q 30d. ZÁSADY PRO NÁVRH PŘÍČNÉHO PROFILU Hloubky a rychlosti: (ovlivňují šířku dna) y min > 0,1 m (při Q 10d ) v min > 0,3 m. s -1 (při Q 10d ) V intravilánech: převýšení břehů při Q N >Q 50 : Q ,30m Q ,15m Dvojité profily s kynetou: šířka kynety je optimální: y min > 0,3 m (při Q 10d ) v min > 0,4 m. s -1 (při Q 10d )

17 OBVYKLÉ TVARY PŘÍČNÝCH PROFILŬ 1. EXTRAVILÁN: (Volná krajina) Volné miskovité (parabolické) profily s utvářením konkáv a konvex: konkáva konvexa inflexní poloha oblouková poloha Dvojité profily (kyneta s bermou)

18 Volné utváření geometrických profilů

19 . INTRAVILÁN: (zastavěná oblast) STŘELKA STOKOVÝ PROFIL

20 MĚSTSKÝ PROFIL KLENUTÉ PROFILY

21 PŘIVADĚČE (NÁHONY) (Hydraulický výhodný profil) ORIENTAČNÍ SKLONY SVAHŮ BŘEHŮ KORYTA: Materiál Sklony sypké zeminy (písky) 1 : 3 až 1 : 4 středně pevné zeminy 1 : až 1:,5 hlíny,tuhé zeminy 1 : 1,5 štěrkové a oblázkové břehy 1 : až 1 : 1,5

22 POSOUZENÍ STABILITY KORYTA Svah musí být odolný vůči proudící vodě: P.hydrodynamická síla Výslednice R: (Výslednice sil způsobujících nestabilitu zrna) R = P + G.sin α = G.cos α.tgϕ/ P + G.sin α = G.cos α.tgϕ P = G.cos α.tg ϕ G.sin α P s = G cos α.tg ϕ sin α Jestliže α = 0 (dno): P d = G. tg ϕ (pro α > 0)

23 SOUČINITEL STABILITY K: K P s P d cos α.tg ϕ sin α tg ϕ sin α = = = 1 sin ϕ t' t s s = K 0,8t = 0 K