oblouk č. t (cm) α ( ) φ a (cm) l (cm) VS (cm) r (cm) 12, ,3 18,1 10,9 2,4 10,0

Transkript

1 1. Výpočet lemniskáty oblouk č. t (cm) α ( ) φ a (cm) l (cm) VS (cm) r (cm) 12, ,3 18,1 10,9 2,4 10,0 Pro a = 18,1 x y xn yn l 0,00 0, ,00 0, ' 0 00" 0,10 0, ,81 0, ,1 0,20 0, ,62 0, , ,24 0, ,34 0, , ,28 0, ,07 0, , ,32 0, ,79 0, , ,36 0, ,52 0, , ,40 0, ,24 0, , ,44 0, ,96 0, , ,48 0, ,69 1, , ,52 0, ,41 1, , ,56 0, ,14 1, , ,60 0, ,86 2, , ,62 0, ,22 2, , ,64 0, ,58 2, ,66 0, ,95 2, ,68 0, ,31 3, , ,70 0, ,67 3, ,72 0, ,03 4, , ,74 0, ,39 4, , ,76 0, ,76 5, , ,78 0, ,12 5, , ,80 0, ,48 7, ,89443

2 2. Efektivní zrno hornina a b CG tvar k2 žula 0,001 3,007 5,58 koule 0,9 kř.porfyr 0,002 2,628 4,98 krychle 0,898 migmatit 0,002 2,691 5,38 elipsoid 1,174 granodiorit 0,001 2,847 5,05 hranol 1,123 svor 0,004 2,336 5,24 disk 1,207 rula 0,003 2,444 4,91 deska 1,220 balvany na krycí vrstvě hornina : granodiorit di ks tvar a b k2 Sb Gb pi pi.di m m2 kg m 0,6 1 koule 0,001 2,691 0,900 0,32 60,95 0,02 0,011 0,5 1 0,001 3,007 0,900 0,23 128,47 0,04 0,019 0,4 1 0,001 3,007 0,900 0,14 65,67 0,02 0,008 0,3 1 0,001 3,007 0,900 0,08 27,65 0,01 0,003 0,2 1 0,001 3,007 0,900 0,04 8,17 0,00 0,000 sumab 0,81 290,92 0,09 0,041 krycí vrstva Sk= 19,19 GK= 19,19 di Gk Gk.Sk pi pi.di Sb=d 2.k2 m kg/m 2 kg m Sk=Sp-Sb 0, ,04 0,09 0,015 pi=gi/g 0, ,66 0,08 0,011 G=Gk+Gb 0, ,28 0,07 0,008 0, ,90 0,06 0,006 0, ,85 0,09 0,007 0, ,80 0,12 0,007 0, ,80 0,12 0,005 0, ,50 0,29 0,006 suma K 3012,83 0,91 0,065 sumk+b 3303,75 1,00 0,106 m

3 3. Výpočet stabilního sklonu Koeficient C pro granodiorit = 5,05 Efektivní zrno de = 0,106 Drsnost n= 0,033 (Drsnosti n 1 a n 2 jsou stejné) h (m) b (m) m O (m) R (m) S (m2) C v (m/s) Q (m3/s) i ,5 2 5,97 0,59 3,50 27,72 2,70 9,437 0, ,6 2 6, , ,6 27,7745 2, , , ,7 2 6, , ,7 27, , , , ,8 2 6, , ,8 27, , , , ,9 2 6, , ,9 27, , , , ,47 0,62 4,00 27,97 2,72 10,882 0,015

4 4. Návrh koryta

5 5. Konsumpční a rychlostní křivka 1,4 Konsumpční křivka 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0, Rychlostní křivka 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0, ,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2 1,4 1,6 1,8 2 n1= 0,033 n2= 0,060 středně husté, seřezávané - travní porosty i= 0,015 n3= 0,060 středně husté, seřezávané - travní porosty

6 6. Vliv úprav MVT na životní prostředí V dnešní době je úprava nebo revitalizace vodních toků velmi diskutovaným tématem. Úpravy vodních toků zasahují například: v opevnění koryta, jeho kapacitě, tvaru toku, příčného a podélného profilu, využití okolních pozemků, atd. Cílem není vracet toky do původních tvarů, ale zajistit co možná největší diverzitu živočichů, která jde ruku v ruce s návratem základních principů a koloběhů. Dnešní úpravy na vodních tocích se týkají především nepovedených někdy až nepochopitelných zásahů od cca poloviny 20. století. V té době nezáleželo nikomu na ochraně živočichů a krajině, ve kterých žili. Nikoho nezajímalo, že kvalita vod byla v katastrofálním stavu, že napřimování, prohlubování koryt toků a jejich opevnění bylo z nepropustných a přírodě vzdálených materiálů. Ať už to byly ryby, kterým byla znemožněna migrace, ztíženo rozmnožování, atd. To vše mělo za následek: Změnu druhů ve vodách, některé dokonce úplně vymizely. Odvodnění krajiny - především kvůli zintenzivnění a snahy o maximalizaci zemědělství. Změnu hladiny a kvalitu podzemní vody, což zapříčinilo v některých oblastech nedostatek podzemní vody. Nemožnost výskytu meandrování na řekách, které napřímením zvýšily rychlost proudící vody, a ta v dolních částech toku způsobovala hmotné škody. Dalším problémem změny tvaru a povrchu koryta či pokryvu okolí toku je, invaze více adaptabilních druhů rostlin a živočichů, které někde úplně zdecimovali původní druhy nebo je zcela nahradily. Dnešní moderní revitalizace mají za cíl, jak již bylo zmíněno výše, dosáhnout co možná největší diverzity a měly by se co nejvíce blížit stavu, který je typický v dané oblasti. Využívat by měly materiály typické v místě revitalizace. Případnou výsadbu na březích je třeba volit tak, aby kořeny rostlin zpevňovaly břehy a aby utvářely přirozené ukryty pro místní živočichy žijící jak na souši, tak ve vodě. Revitalizované koryto by mělo obsahovat i útvary zasahující do proudu a také mělčiny a tůně, které jsou podstatnými součástmi vodního toku. Břehy by měly být co možná nejvíce členité a pokud možno nezpevněné. Podstatným faktorem je také to, jestli se revitalizace týká intravilánu nebo extravilánu. V případě intravilánu je vše ztíženo okolní zástavbou, která v některých případech znemožňuje větší zásah do tvaru toku a jeho opevnění. Nežádoucí je také rozlívání toku, způsobující záplavy ve městech. Proti povodním se poté bojuje protipovodňovými stěnami a hrázemi. Ty však neřeší příčinu problému, jen se snaží zmírnit následky a stojí státní rozpočet nemalé peníze. Příkladem jak se jak z estetického hlediska, tak i z technického velmi dobře vypořádat z revitalizací toku, najdeme na řece Cheonggyecheon v Soulu v Jižní Koreji. Řeka ve městě byla v 60. letech 20. století zcela zakryta silničními stavbami, revitalizací jí dostala do nového života. V extravilánu je technických možností mnohem více. Může zde užit rozmanitějších pokryvů břehů, ať už je to bylinný, keřový nebo stromový v ideálním případě kombinace. To má za následek snížení rychlosti vody, retenci vody v krajině, která ochlazuje okolí, zvýšení samočistících pochodů a následnou vyšší kvalitu vody a o celkovém vzezření krajiny nemluvě. Další výhodou, která je, ale podmíněna

7 určitou solidárností okolních vlastníků je, že voda se může vylívat z koryta a zaplavovat tak údolní nivy a zvyšovat úrodnost krajiny. Poslední zmíněna výhoda ovšem v ČR naráží na nevoli vlastníků příbřežních pozemků, ti jdou ve většině případech slepě po ziscích nebo jim prostě a jednoduše vadí, že by jejich pozemky, ač nevyužívané, měly být zaplavovány. Nechápou, jak významný faktor voda vylitá z koryt toků má. Do budoucna je třeba i v zákonech ČR jasně zakotvit, že revitalizace vodních toků a určité působení vody s ní spojené, budou muset vlastníci strpět. V konečném důsledku to přinese užitek nám všem. Zdroje: Praha, prosinec/2015 Radek Calta: