ská politika ské politiky

Transkript

1 Hospodářsk ská politika Téma 1 Úvod do hospodářsk ské politiky

2 Úvod do hospodářsk ské politiky (HP) Předmět t HP Základy teorie HP Cíle HP Institucionáln lní zázemí HP Nositelé HP Nástroje HP

3 Předmět t HP Ekonomika v dlouhém m období kolísá kolem svého (produkčního) potenciálu Definice: Potenciál = nejvyšší úroveň reáln lného hrubého ho domácího produktu dosažiteln itelná v dlouhém m období při i daném m množstv ství výrobních faktorů,, přírodnp rodních zdrojů,, technologie, manažersk erských dovedností a institucionáln lních faktorů

4 Ekonomika v dlouhém m období

5 V krátk tkém m období ekonomika kolísá okolo potenciálu Vzniká prostor pro aktivní zásah státu tu Definice: hospodářsk ská politika je záměrná činnost státu tu ovlivňuj ující chod ekonomiky nebo ještě obecněji: přístup státu tu k ekonomice své země

6 Ekonomika v krátk tkém m období Meziroční růst reálného HDP v ČR (%) Potenciál

7 Teorie HP Hospodářsk ská politika je mladou disciplínou - základy položeny ve 30. letech 20. století a to dvěma proudy: anglo-americk americkým inspirace v J.M. Keynesovi otcovi keynesiánstv nství Základní motto: HP = krátkodob tkodobá konjunkturáln lní politika kontinentáln lním W. Eucken a L. Erhard Základní motto: HP = činnost státu tu vytvářej ející rámec fungování ekonomiky pomocí pravidel a institucí

8 Teorie HP HP se pohybuje na rozmezí ekonomické teorie a hospodářsk ské praxe Ekonomická teorie je zdrojem poznatků a rad, které se ale mohou mezi sebou lišit it podle zvoleného teoretického konceptu Hospodářsk ská praxe reflektuje politické pravomoce a ekonomické cíle

9 Teoretické koncepce HP - liberáln lní Liberáln lní minimáln lní zásahy státu, tu, primárn rní cíl: náprava n tržních selhání Definice Tržní selhání: Nedokonalá konkurence Asymetrické informace Veřejn ejné statky (nedělitelnost, nevylučitelnost a nerivalita ve spotřeb ebě) Externality (pozitivní či i negativní vedlejší efekty mající dopad na jiné subjekty než původce) Role státu tu zúžena z na vnitřní a vnější bezpečnostn nostní politiku, ochranu vlastnických ch práv v a ochranu pravidel fungování trhu konkurence apod.) trhu (např.

10 Teoretické koncepce HP - liberáln lní Přílišné zásahy ekonomice škodí viz. selhání vlády Definice Selhání vlády: Vlastní zájmy a schopnosti představitelp edstavitelů státu tu Časová zpoždění v rozhodování Setrvačnost při p i používání nástrojů hospodářsk ské politiky (vztah politiků k ekonomické teorii a praxi) Nesoulad mezi ekonomickým m a politickým m cyklem* (odmítání zásadních reforem na konci volebního období) Nevyužit ití politického kapitálu (všeobecn eobecného konsensu nad nutností zásadních reforem a ochoty lidí nést po nějakýčas as náklady n s tím m spojené) Fyziokraté,, klasický liberalismus, neoklasická teorie, monetaristé * Cyklický vývoj voj popularity v průběhu (4letého) volebního období

11 Teoretické koncepce HP - intervencionistická Intervencionistická existuje mnoho oblastí,, ve kterých trh selhává kromě standardních tržních selhání jsou to: Nedostatečná ochrana / pojištění proti životním m rizikům Nerovnoměrn rné rozdělen lení důchodu Existence nerovnovážných stavů (např.. hlubokých ekonomických ch krizí) Merkantilisté, keynesiánci nci a teorie plánov nování

12 Teoretické koncepce HP - intervencionistická Cíl l HP: podpora ekonomického růstu, r hlavní nástroj usměrňov ování agregátn tní poptávky, HP orientována na na krátk tkýčasový horizont (hospod( hospodářský cyklus) Skutečný růst HDP Potenciál Vrchol Expanze Recese Dno

13 Cíle HP Hierarchie cílůc HP Blahobyt společnosti Základní společenské cíle (hodnoty) Ekonomické cíle

14 Cíle HP Blahobyt (1) Maximalizace společensk enského blahobytu Jak definovat společensk enský blahobyt? Součet všech v individuáln lních užitku itků? Nebo tzv. Paretovo optimum,, kdy užu nelze nalézt způsob, jak přilepp ilepšit it všem v (slabé optimum) nebo jen části, aniž bychom ale neuškodili ostatním m (silné optimum). Jak měřm ěřit společensk enský blahobyt? Rozší šířit ukazatele spotřeby o životní úroveň / blahobyt a spočítat současnou hodnotu budoucí spotřeby nebo zahrnout do standardního systému národnn rodních účtů aktiva jako přírodnp rodní a lidské zdroje (více na: HAMILTON, K. - RUTA, G.: Measuring Social Welfare and Sustainability. Environment Department, The World Bank, June 8, pdf/kirk%20hamilton. %20Hamilton.pdf.)

15 Cíle HP Blahobyt (2) Existující alternativní ukazatele Ukazatel lidského rozvoje (index HDI, zdroj Světov tová banka) zohledňuje ekonomickou a životní úroveň (středn ední délku života, gramotnost a životní úroveň) Čistý ekonomický blahobyt (NEW) HDP zohledňuj ující záporné a pozitivní externality (škody na životním m prostřed edí nebo naopak práce doma apod.) Tzv. zelený produkt zohledňuje změny v přírodnp rodních zdrojích a životního prostřed edí Indikátor udržiteln itelného ekonomického blahobytu zahrnuje enviromentáln lní a sociáln lní faktory Indikátor bohatství zahrnuje velikost populace, přírodnp rodní bohatství a lidský kapitál l apod.

16 Cíle HP základní společensk enské cíle Svoboda Spravedlnost stejn Jistota Pokrok prost Nezávislost Demokracie Racionalita vy Svoboda svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého ho Jistota absence strachu o svobodu stejná práva pro všechny; v všem v podle zásluhz prostředek dosažen ení vytýčen eného cíle c a uplatnění inovací vislost svoboda a zodpovědnost dnost za sebe sama Demokracie proces prosazování základních společensk enských cílůc vyžaduje nejlepší možnou realizaci cílůc z hlediska nákladů,, ušlých u přílep ležitostí apod.

17 Cíle HP ekonomické cíle Stabilní a progresivní vývoj voj ekonomiky neboli dynamická rovnováha Definice Dynamická rovnováha ve smyslu vyvážen eného hospodářsk ského růstur spojeného s rovnováhou ou na trhu zboží neboli nízkn zkou inflací,, rovnováhou ou na trhu práce neboli nízkn zkou nezaměstnanost stnaností a rovnováhou ou ve vnější ších hospodářsk ských vztazích sledovanou ou prostřednictv ednictvím m platební bilance a odrážej ející se ve vývoji voji devizového kurzu.

18 Cíle HP ekonomické cíle Růst HDP Magickýčtyřúhelník Míra nezaměstnanosti Běžný účet/hdp Míra inflace

19 Cíle HP Vztahy mezi cíli: c Horizontáln lní Negace konfliktnost: nízká nezaměstnanost Neutralita nezávislost Komplementarita: : růst r produkce a zaměstnanosti Totožnost nost: : snižov ování nezaměstnanosti a růst r zam Vertikáln stnanost vs.. nízkn zká inflace st zaměstnanosti lní: vztahy nadřízenosti a podřízenosti (r nadřízen růstu r průmyslov myslové produkce) (růst HDP je

20 Typy HP Stabilizační neboli makroekonomická hospodářsk ská politika je činnost vlády ovlivňuj ující výkonnost hospodářstv ství jako celku; v užším m významu v jako politika vlády vyhlazující hospodářsk ský cyklus. viz měnovm nová a fiskáln lní politika, politika zaměstnanosti, vnější hospodářsk ská politika a strukturáln lní politika Mikroekonomická hospodářsk ská politika se zaměř ěřuje na trhy určit itých státk tků a snaží se eliminovat tržní selhání viz důchodovd chodová,, sociáln lní a zemědělsk lská politika, politika ochrany hospodářsk ské soutěž ěže, regionáln lní a ekologická politika

21 Institucionáln lní zázemí HP (1) Hospodářsk ský systém Politický systém Byrokracie Velké zájmové skupiny Nadnárodn rodní a mezinárodn rodní organizace

22 Institucionáln lní zázemí HP (2) Hospodářsk ský syst systém (typ uspořádání ekonomiky) Kastovní,, tržní a příkazovp kazový systém Politický systém (tj. státn tní instituce, politické strany, zájmovz jmová sdružen ení, jednotlivci a politické vztahy) Demokratický pluralitní systém m umožň žňujícířešit protichůdn dné zájmy politických ch subjektů (přímá a zastupitelská demokracie) Reáln lné možnosti HP na teoretické i praktické úrovni jsou středn ední Demokratické formy vlády: konstituční (parlamentní) ) monarchie (Velká Británie, Norsko), parlamentní republika (ČR,( SRN) a prezidentská republika (USA, Rusko) Nedemokratický prosazují se pouze zájmy z úzké společensk enské skupiny Nedemokratické formy vlády: absolutní monarchie, dualistická monarchie (Saudská Arábie, Kuvajt) Anarchie reáln lné možnosti HP jsou na teoretické úrovni maximáln lní a na praktické úrovni pro společnost minimáln lní,, pro jednotlivce maximáln lní Despotie reáln lné možnosti HP jsou na teoretické úrovni minimáln lní a na praktické úrovni pro společnost maximáln lní,, pro jednotlivce minimáln lní Politick

23 Institucionáln lní zázemí HP (3) Byrokracie (v (výkonný aparát, který nenese odpovědnost dnost za svá rozhodnutí a disponuje zdroji, které nejsou v jeho vlastnictví a navíc c nepodléhá nebo jen částečně tržním m sankcím) Rent-seeking behaviour (vyhledávání renty) projev racionáln lního egoistického chování úředníka, který maximalizuje svůj j osobní zisk (viz teorie veřejn ejné volby) Velké zájmové skupiny Odbory, zaměstnaneck stnanecké svazy, spolky nebo neorganizované skupiny jako důchodcid Nadnárodn rodní a mezinárodn rodní organizace členství v mezinárodn rodní organizaci zavazuje k určit itým m pravidlům m a zároveň nabízí určit ité výhody WTO, OSN, IMF, OECD, EBRDI, Světov tová banka a další

24 Institucionáln lní zázemí HP (4) Levice pravice (škála( preferencí) Levice ( (ČSSD) Plná zaměstnanost Spravedlivé rozdělen lení důchodu Růst ekonomiky Cenová stabilita Vnější rovnováha Pravice ( (ODS) Cenová stabilita Vnější rovnováha Růst ekonomiky Plná zaměstnanost Spravedlivé rozdělen lení důchodu

25 Institucionáln lní zázemí HP (4) Liberalismus - konzervatismus (škála hodnot) Liberalismus Tržní hospodářstv ství a právn vnířád Víra ve vědu, v experiment a reformu Zlepšov ování životních podmínek Snaha o přemp eměnu na společnost středn edních třídt Technokratismus ( vl( vláda techniků ) Dvojakost v pojetí lidské podstaty Víra ve spontánn nní kulturní projev jedince Zdůraz razňování ekonomické kooperace, kulturní a politické svobody Konzervatismus Tržní hospodářstv ství a právn vnířád Ústa k tradici a nedůvěra v lidský rozum Filantropie Obhajoba třídnt dních rozdílů Zvláš áštní role aristokracie ve společnosti Představa hříšh íšnosti člověka Prosazování konzervativních hodnot Podpora podnikatelské svobody, omezování politické a kulturní svobody

26 Institucionáln lní zázemí HP (5) Problém m cyklických ch voleb,, tedy střídání dvou nejsilnější ších stran, neboli volebního paradoxu, kdy zález leží na pořad adí hlasování Středn ední volič rozděluje voličstvo na dvě stejně početn etné skupiny; hlas voliče- mediána rozhodne o přijetp ijetí / nepřijet ijetí návrhu

27 Institucionáln lní zázemí HP (6) Většinový systém vs.. systém m poměrn rného zastoupení Většinový systém Volený parlament nemusí odrážet vůli v voličů S. poměrn rného zastoupení Volený parlament odráží hlasy voličů Vede k vytvořen ení dvou velkých stran (tlumí extrémistick mistické tendence) Zvyšuje akceschopnost vlády díky d stálé většině Usnadňuje zvolení nezávisl vislých kandidátů (vyšší orientace na osobnost) Omezuje moc stranických ch aparátů Posiluje přímou p zodpovědnost dnost poslanců Usnadňuje zvolení nezávisl vislých kandidátů Podpora vzniku malých (i extrémistick mistických) ch) stran Vyžaduje často tvorbu koalic s nejistou podporou v parlamentu (méně stabilní vláda) Komplikuje zvolení nezávisl vislých kandidátů Podřizuje poslance stranickým m aparátům Minimáln lní odpovědnost dnost poslanců vůči i voličů čům Komplikuje zvolení nezávisl vislých kandidátů

28 Nositelé HP národní úroveň Nositelé rozhodování - tvůrci HP Zákonodárné legislativa (parlament) Vládn dní instituce exekutiva (vláda, ministerstva, státn tní úřady jako živnostenský,, celní nebo daňov ový) Soudní instituce zajišťuj ující vymahatelnost práva Instituce nezávisl vislé na politicích ch (centráln lní banka, antimonopolní úřad, kontrolní úřad, ) Nositelé vlivu - neformáln lní organizace odbory, zaměstnaneck stnanecké svazy, politické strany a hnutí, zájmové skupiny apod.

29 Nositelé HP nadnárodn rodní úroveň IMF, World Bank, WTO, OECD, EBRD EU (Rada, Komise, Parlament, Soudní dvůr, ECB) EHP (EU27 plus Norsko, Lichtenštejnsko tejnsko a Island) účast na společném m trhu, ochraně soutěž ěže e ale ne na společných politikách Visegradská skupina (V4) integrační úsilí

30 Nástroje HP Prostředky, které tvůrci HP mají k dispozici pro dosažen ení cílů Různá hlediska členění: Systémotvorn Selektivní a plo motvorné a běžb ěžné a plošné Přímé a nepřímé Makro a mikroekonomické Nástroje fiskáln lní,, měnovm nové,, sociáln lní atd.

31 Cíle a nástroje n HP Nástroje HP musí odpovídat dat hospodářsko sko-politickému systému Euckenovo pravidlo stálosti HP ve smyslu její předvídatelnosti datelnosti Tinbergenovo pravidlo nástrojů a cílů: c : ekonomika potřebuje tolik nástrojn strojů,, kolik mám nezávisl vislých cílů. c Mundellův princip: : pro každý cíl l volíme takový nástroj, který má na něj n j největší vliv (princip efektivní tržní alokace) Meadeho princip zodpovědnosti dnosti: : za každý cíl l musí být t zodpovědn dná jedna státn tní instituce, která má na použit itý nástroj výluv lučný vliv

32 Úvod do HP - Samostudium Základní rysy hlavních ekonomických ch směrů: : merkantilisté, fyziokraté,, klasický liberalismus, neoklasická škola, institucionalismus, keynesiánstv nství, ordoliberalismus,, teorie plánov nování, monetarismus,, teorie strany nabídky, teorie veřejn ejné volby, teorie racionáln lních očeko ekávání a nová keynesiánsk nská teorie Zdroj: KLIKOVÁ,Ch Ch. - KOTLÁN, V a kol. Hospodářsk ská politika. 2.vydání Ostrava: Sokrates, s. ISBN , kap 1 s Základní makroekonomické ukazatele (HDP, inflace, ) Zdroj: tamtéž,, kap 2 s Korupce Zdroj: tamtéž,, kap 1 s

33 Literatura KLIKOVÁ,Ch Ch. - KOTLÁN, V a kol. Hospodářsk ská politika. 2.vydání Ostrava: Sokrates, s. ISBN , kap 1-21 KREJČÍ,, O.: Nová kniha o volbách ch.. Praha: Professional Publishing,, s. ISBN: HAMILTON, K. - RUTA, G.: Measuring Social Welfare and Sustainability. Environment Department, The World Bank, June 8, pdf/kirk%20hamilton. %20Hamilton.pdf.)