Bezpečnostní rizika v současné generaci pasivních optických přístupových sítí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Bezpečnostní rizika v současné generaci pasivních optických přístupových sítí"

Transkript

1 Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: Bezpečnostní rizika v současné generaci pasivních optických přístupových sítí Security Threats in the Current Generation of Passive Optical Access Networks Matěj Rohlík, Pavel Lafata rohlimat@fel.cvut.cz, lafatpav@fel.cvut.cz Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt: Díky postupnému rozvoji a nasazování pasivních optických přístupových sítí v praxi dojde k pokrytí širokého počtu domácností a koncových uživatelů výkonným přístupovým řešením, což mimo jiné umožní vznik a přístup k řadě moderních multimediálních a interaktivních služeb. V souvislosti s tím se však objevuje nutnost dostatečného zabezpečení přenášených dat i vlastní optické sítě proti různým druhům bezpečnostních rizik. V tomto příspěvku jsou popsány nejvážnější bezpečnostní hrozby v současné generaci pasivních optických sítí a nastíněny možnosti pro jejich odstranění. Abstract: Thanks to the progressive development and deployment of passive optical access network, a wide number of households and the end users will be soon covered with powerful access solution, which will allow to access advanced multimedia and interactive services. However, it appears to be necessary to adequately secure transmitted data and also the optical networks itself against various types of security risks. This paper describes the most serious security threats in the current generation of passive optical networks and it offers several possibilities for their elimination.

2 Bezpečnostní rizika v současné generaci pasivních optických přístupových sítí Matěj Rohlík, Pavel Lafata Katedra telekomunikační techniky, Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze Technická 2, , Praha 6 rohlimat@fel.cvut.cz, lafatpav@fel.cvut.cz Abstrakt - Díky postupnému rozvoji a nasazování pasivních optických přístupových sítí v praxi dojde k pokrytí širokého počtu domácností a koncových uživatelů výkonným přístupovým řešením, což mimo jiné umožní vznik a přístup k řadě moderních multimediálních a interaktivních služeb. V souvislosti s tím se však objevuje nutnost dostatečného zabezpečení přenášených dat i vlastní optické sítě proti různým druhům bezpečnostních rizik. V tomto příspěvku jsou popsány nejvážnější bezpečnostní hrozby v současné generaci pasivních optických sítí a nastíněny možnosti pro jejich odstranění. 1 Úvod Pasivní optické přístupové sítě PON (Passive Optical Network) jsou v poslední době stále častěji diskutovány jako jedno z perspektivních řešení pro pokrytí budoucích požadavků na přenosové rychlosti a celkovou výkonnost moderních přístupových datových a telekomunikačních sítí. Optická vlákna postupně nahrazují stávající metalické rozvody nejen v oblasti páteřních, ale v poslední době i přístupových sítí a zejména v rozlehlých městských aglomeracích je úspěšně budována optická přístupová infrastruktura. Tam, kde není výhodné vybudovat čistě optické připojení až k samotnému koncovému uživateli (např. varianty FTTH (FTT Home), FTTO (FTT Office)), jsou účelně využívány stávající metalické infrastruktury a vznikají tak kombinované opticko-metalické přípojky. V praxi se tyto varianty rozdělují podle umístění bodu, ve kterém je zakončeno přívodní optické vlákno a odkud dále pokračuje směrem ke koncovému uživateli navazující metalická přípojka. Nejčastěji se jedná o varianty FTTB (FTT Building), FTTC (FTT Curb) či FTTN (FTT Node) a pro navazující metalické připojení slouží zejména vysokorychlostní širokopásmové přípojky VDSL2 (Very High Speed DSL) či lokální datové sítě založené na protokolu Ethernet. I přesto, že současná generace pasivních optických sítí založená na časově sdíleném přístupu TDMA (Time Division Multiple Access) nabízí dostatečně vysoké přenosové rychlosti v porovnání s jinými přístupovými technologiemi, byly již navrženy nové možnosti pro další zvyšování přenosových rychlostí a kapacit. Zejména použití vlnového dělení a přenos většího množství vlnových délek jedním optickým vláknem WDM (Wavelength Division Multiplex) umožní dosáhnout vyšších přenosových rychlostí a připojit větší množství koncových uživatelů v rámci jedné přístupové sítě [1]. Vzniklé hybridní optické sítě, označované jako WDM-TDMA PON, budou zřejmě tvořit univerzální řešení v oblasti přístupových sítí a systémů, určených pro distribuci hlasových služeb, vysokorychlostního datového připojení a multimediálních služeb, jako např. distribuce televizního vysílání ve vysokém HD (High Definition) rozlišení. Díky hromadnému pokrytí domácností dostatečně výkonným přístupovým řešením dojde i k rychlému rozvoji interaktivních a multimediálních služeb, jako je např. e-learning, e-health, e-money aj. V souvislosti s nabídkou těchto služeb se však dostává do popředí nutnost dostatečným způsobem zajistit bezpečnost přenášených dat a citlivých informací (např. zdravotní stav pacienta v případě služby e-health, či údaje bankovní transakce při použití služby e-money). Hlavní část zabezpečení bude sice vázána na použití moderních kryptografických a autentizačních prostředků na vyšších vrstvách modelu RM-OSI (jako např. protokoly SSL či TLS využité webovým prohlížečem pro zabezpečený přenos protokolem HTTPS), nicméně bude rovněž potřeba zajistit uspokojivým způsobem i zabezpečení ze strany vlastní přenosové sítě proti neoprávněnému odposlechu nebo manipulaci s daty. Ačkoliv v případě použití optického vlákna jako přenosového média odpadávají některé bezpečnostní problémy známé z bezdrátových či metalických přístupových sítí (jako např. odposlechnutí metalických nestíněných vedení či nešifrovaných bezdrátových přenosů WiFi), existuje přesto skupina potenciálních rizik ohrožujících správnou funkci pasivní optické sítě či umožňující nelegální přístup k přenášeným uživatelským informacím. V tomto příspěvku budou postupně diskutovány nejvážnější hrozby, které se mohou v současné generaci pasivních optických sítí z pohledu přenosových mechanizmů vyskytnout. Tyto hrozby budou klasifikovány na základě svojí závažnosti a nastíněny možnosti pro jejich odstranění. 2 Základní rizika a nutnosti zabezpečení Většina současných bezpečnostních rizik v pasivních optických sítích vychází z jejich základních přenosových principů [2], [3]. Nejzávažnější problém představuje samotná architektura sítě, kdy všechny optické síťové jednotky či zakončení ONU/ONT (Optical Network Unit/Termination) sdílejí navzájem část optické distribuční sítě ODN (Optical Distribution Network). V obou směrech je přenos datových jednotek a rámců řešen pomocí časového sdílení společné kapacity a časově sdíleného přístupu. Ve směru sestupném (downstream) probíhá komunikace ve všesměrovém (broadcast) režimu, kdy společný časový multirámec obsahuje jednotlivé příspěvky pro všechny aktivní koncové optické jednotky ONU/ONT a je distribuován pomocí pasivních optických rozbočovačů (split- 37 1

3 ter) do všech koncových bodů sítě. Koncová optická jednotka následně z multirámce vydělí pouze tu část, která je určena pro ni samotnou, zbylá část multirámce je automaticky zahozena. Rozpoznání vlastního obsahu je provedeno na základě jeho označení příslušným identifikátorem koncové jednotky, který je uložen jako služební informace v záhlaví každé datové jednotky. Datová část s obsahem uživatelských dat je v sestupném směru vždy šifrována, v případě sítě GPON (Gigabit PON) pomocí blokové šifry AES (Advanced Encryption Standard), pro sítě EPON (Ethernet PON) není metoda striktně dána, většinou se jedná o proprietární řešení jednotlivých výrobců založené na velmi podobném principu jako v případě varianty GPON a mechanizmu typu AES. Záhlaví a jiné služební informace se však přenáší nešifrované. Ve směru vzestupném je potřeba vhodným způsobem řídit vysílací okamžiky jednotlivých koncových jednotek ONU/ONT tak, aby po jejich průchodu pasivními rozbočovači nedocházelo ke vzájemným překrýváním a kolizím. Předpokládá se rovněž, že tyto příspěvky procházejí jednosměrně pouze mezi danou koncovou jednotkou a centrální jednotkou optického linkového zakončení OLT (Optical Line Termination) a není tedy nutné je šifrovat ani jinak zabezpečovat. Problém představuje rovněž umístění jednotlivých optických jednotek. Centrální jednotka optického linkového zakončení OLT se typicky nachází v chráněných prostorech daného operátora, fyzický přístup k ní není tedy obvykle možný. Jiná je však situace s optickými síťovými jednotkami ONU/ONT, které jsou v případě přípojek typu FTTH či FTTO obvykle umístěny přímo u koncového zákazníka, a jsou tak volně přístupné pro provedení případných zásahů či jiných neoprávněných úprav. Riziko rovněž představují nezakončené a nechráněné výstupy pasivních optických rozbočovačů. směru. V případě, že jedna z koncových optických jednotek ONU/ONT nebude dodržovat své přidělené vysílací okamžiky, naruší tím provoz i všech zbývajících koncových jednotek ve vzestupném směru, neboť po průchodu optického signálu pasivními rozbočovači dojde ke kolizím mezi ním a příspěvky odesílanými zbylými optickými jednotkami a tím i k jejich znehodnocení. Například tedy postačí, aby útočící koncová jednotka ONU/ONT (nebo i jiný vhodný optický zdroj) vysílala nepřerušovaný optický signál dostatečné úrovně a tím efektivně přeruší veškerý provoz v optické síti ve vzestupném směru [6]. Navíc je v takovém případě velmi obtížné určit takto vysílající koncovou optickou jednotku a řešení celé situace si většinou vyžádá postupné manuální odpojování úseků optické sítě a přímý zásah přítomné údržby. Možné řešení uvedeného problému je popsáno v [7]. Jedná se o systém využívající speciálních pasivních optických spojek s příměsí oxidu telluričitého TeO 2 a vlnových filtrů pro jejich řízení. V klidovém stavu je spojka obousměrně průchozí, její vložný útlum se pohybuje pouze kolem 1 db. V případě potřeby vzdáleného odpojení požadovaného úseku optické trasy je z jednotky OLT vyslán řídící impulz definované úrovně na určené vlnové délce (pro řízení těchto spojek v celé síti je např. možné využít dosud neobsazené pásmo v okolí vlnových délek nm), na který reaguje příměs spojky změnou svého optického stavu do nepropustného. Tím účinně zabrání jakémukoliv dalšímu průchodu optického paprsku. 3 Bezpečnostní hrozby V této sekci budou postupně představeny hlavní problémy a rizika spojená s přenosem uživatelských dat v pasivních optických sítích. Tyto hrozby lze v zásadě rozdělit do několika skupin podle jejich principu: útok typu DoS (Denial of Service) odposlech služebních zpráv (traffic analysis) odposlech (eavesdropping) uživatelských dat ve vzestupném směru odposlech (eavesdropping) uživatelských dat v sestupném směru maskování (spoofing, masquerading) 3.1 Útok typu DoS V tomto případě se nejedná o bezprostřední ohrožení bezpečnosti vlastních uživatelských dat, ale o způsobení nedostupnosti určité služby, případně celé pasivní optické sítě ostatním uživatelům. Jeho provedení v případě pasivních optických sítí není složité realizovat a vychází z principu sdílení společné přenosové kapacity a řízení vysílacích okamžiků koncových optických jednotek ONU/ONT ve vzestupném Obrázek 1: Princip pasivní spojky v otevřeném a nepropustném stavu Uvedené řešení je pouze pasivní, není potřeba žádného dodatečného napájení či ovládání, zpět do průchodného stavu však může spojku uvést pouze obsluha přítomná na jejím místě. V celé optické síti je možné rozmístit větší množství těchto pasivních spojek, např. na jednotlivé výstupy všech pasivních rozbočovačů, a pomocí vhodných vlnových filtrů a definovaných délek je možné každou řídit individuálně a vzdáleně z centrální jednotky OLT tak odpojovat problematické úseky optické sítě. 3.2 Odposlech služebních zpráv V sestupném směru jsou ve společném multirámci šifrována pouze vlastní uživatelská data, záhlaví datových jednotek s obsahem služebních a řídících zpráv, adresy a identifikátory jednotlivých koncových jednotek jsou však bez jakéhokoliv zabezpečení. V ideálním případě koncová optická jednotka ONU/ONT provede filtraci příchozího multirámce a vybere z 37 2

4 něho pouze uživatelskou část pro ni určenou [2]. Pokud by se však potenciálnímu útočníkovi podařilo předchozí proces filtrace obejít, získal by tak přístup nejen k uživatelským datům všech aktivních koncových jednotek ONU/ONT (v šifrované podobě), ale i ke služebním a řídícím zprávám pro jednotlivé koncové jednotky. Vzhledem k tomu, že se optické síťové jednotky či zakončení ONU/ONT nacházejí typicky v prostorech koncových uživatelů, není zásah do programového vybavení a tím pádem obejití filtračního procesu v koncové jednotce ONU/ONT příliš obtížný, jak dokládá např. [6]. Takto modifikovaná koncová jednotka, která umožňuje vyšším vrstvám kompletní přístup k obsahu přenášenému v sestupném směru, se označuje jako tzv. promiskuitní (promiscuous) či jako pracující v tzv. promiskuitním režimu (promiscuous mode). Vyšší vrstvy tak mohou pracovat s daty, které nebyly původně určeny odposlouchávající koncové jednotce. Otázka odposlechu přenášených uživatelských dat bude diskutována v následující části, potenciální útočník však může zneužít i služební a řídící zprávy, zejména pokud nejsou, jako v případě pasivních optických sítí, nijak chráněny. Analýzou obsahu služebních záhlaví jednotlivých datových rámců a bloků je možné například získat přehled o počtu a aktuálním stavu všech aktivních koncových jednotek ONU/ONT, získat jejich identifikátory, informace o aktuálně přidělené vysílací kapacitě každé koncové jednotce pro směr vzestupný apod. Na základě těchto informací lze získat velmi přesný obraz aktuálního provozu v celé pasivní optické síti. Zřejmě nejzávažnější nebezpečí představuje přístup k identifikátorům a adresám všech aktivních koncových optických jednotek. Každá optická síťová jednotka či zakončení ONU/ONT je v dané optické síti vybavena jednoznačným identifikátorem, který je jí vždy přidělen při úvodním procesu připojování nové jednotky do optické sítě (ONU Discover) a který je následně používán pro obousměrnou komunikaci mezi ní a centrální jednotkou optického linkového zakončení OLT a pro značení všech přenášených datových jednotek. Potenciální útočník může získaný identifikátor použít pro svou vlastní optickou koncovou jednotku ONU/ONT (opět stačí většinou pouze zásah do programového vybavení jednotky) a tím se přímo vydávat za jinou koncovou jednotku se všemi možnostmi, které z toho vyplývají. Tento způsob zneužití cizího identifikátoru (adresy) a proces vydávání se za jinou koncovou jednotku v síti se označuje jako maskování (spoofing, masquerading) a bude blíže popsán v další části tohoto příspěvku. Pro zabránění odposlechu a zneužití služebních informací a zpráv byla navržena v příspěvku [8] metoda pro šifrování i těchto částí přenášených datových jednotek. Uvedený ochranný systém spočívá v zabezpečení služebních zpráv (zejména identifikátorů koncových optických jednotek a informací o přidělené přenosové kapacitě ve vzestupném směru) pomocí unikátního klíče a logické funkce XOR. Pro oba přenosové směry existuje vždy mezi každou optickou síťovou jednotkou či zakončením ONU/ONT a jednotkou optického linkového zakončení OLT dvojice unikátních klíčů označovaných jako SK (Secret Keys). Tyto klíče jsou mezi oběma stranami vyměněny v počáteční fázi registrace nové koncové jednotky do optické sítě pomocí zabezpečeného protokolu KAP (Key Agreement Protocol). V dalším průběhu komunikace jsou vždy vygenerovány pseudonáhodné klíče K 1, K 2,, K n pro zabezpečení jednotlivých polí ve služebních zprávách a informacích, následně jsou pomocí funkce XOR a klíče SK zašifrovány ( K SK, K SK,... K SK ) a uloženy do předem vyhrazených pozic v záhlaví datové jednotky. Dále jsou pomocí 1 2 n jednotlivých klíčů K 1, K 2, K n a funkce XOR zabezpečeny nejdůležitější části záhlaví. Správnou interpretaci klíčů K 1 až K n a následně dešifrování obsahu služebních informací a záhlaví může provést pouze koncová jednotka s platným unikátním klíčem SK. 3.3 Odposlech uživatelských dat ve vzestupném směru V ideálním případě se uživatelská data a služební a řídící zprávy šíří ve vzestupném směru pouze mezi danou koncovou optickou jednotkou a centrální jednotkou optického linkového zakončení OLT. Jak však poukazuje literatura [9], která vychází zejména z praktických zkušeností různých operátorů provozujících pasivní optické přístupové sítě, je v některých případech možné odposlouchávat i provoz ve vzestupném směru zejména díky odrazům vznikajícím na nedostatečně přizpůsobených rozhraních. Článek [10] dále interpretuje výsledky měření, které byly provedeny na testovací optické síti, a potvrzuje existenci uvedeného rizika odposlechu provozu ve vzestupném směru. V doporučeních pasivních optických sítí EPON (IEEE 802.3ah) a GPON (ITU-T G.984) jsou mimo jiné uvedeny nezbytné parametry optické distribuční sítě ODN pro správný provoz zvolené varianty pasivní optické sítě. Tato doporučení se zejména týkají útlumových charakteristik a hodnot útlumu odrazu ORL (Optical Return Loss) [11], kde by měly zejména minimální hodnoty útlumu odrazu zaručovat dostatečnou směrovost. V praxi však mohou být útlumy odrazu výrazně nižší, cože je způsobeno například nečistotami na konektorech na rozhraních optického vlákna a pasivního rozbočovače či jednotky optického linkového zakončení OLT. Odražené optické signály se od místa odrazu šíří sestupným směrem a pomocí pasivních rozbočovačů se dostávají až k jednotlivým koncovým optickým jednotkám. V závislosti na místě odrazu a topologii použité optické distribuční sítě (zejména typu, počtu a konfiguraci pasivních rozbočovačů, délky jednotlivých úseků optických vláken aj.) mohou mít v určitých případech tyto odražené optické signály dostatečnou úroveň, aby je bylo možné detekovat a zachytit. Zjednodušeně tuto možnost ilustruje Obrázek 2, kde modře je znázorněno vysílání jednotky ONU 1 ve vzestupném směru a žlutou a fialovou barvou odrazy na rozhraních pasivních rozbočovačů, které se šíří zpět k jednotkám ONU 2 a 3. Obrázek 2: Vznik a šíření odrazů ve vzestupném směru Protože běžný provoz v sestupném směru probíhá u současné generace pasivních optických sítí v pásmu vlno- 37 3

5 vých délek 1480 až 1500 nm, nejsou jím tyto odrazy ovlivňovány a rušeny. Pro zachycení a analýzu odrazů nelze použít běžnou koncovou optickou jednotku ONU/ONT, neboť její detektor není pro vzestupné pásmo 1260 až 1360 nm přizpůsoben. Avšak vzhledem k tomu, že koncové optické jednotky a tím pádem i koncové body optické distribuční sítě ODN, ke kterým jsou tyto jednotky připojeny, mohou být volně přístupné, nabízí se možnost použít vlastního detektoru a provoz v pásmu vyhrazeném pro vzestupný směr pasivně odposlouchávat (eavesdropping). Tato bezpečnostní hrozba je o to větší, neboť pasivní odposlech nelze detektovat a navíc provoz ve vzestupném směru v současných pasivních optických sítích není nijak zabezpečen ani šifrován. Pasivně lze tak nejen odposlouchávat přenášená uživatelská data bez rizika odhalení a bez nutnosti jejich dešifrování, ale rovněž zachytit vygenerované klíče, které po určitých intervalech odesílá každá koncová jednotka ONU/ONT ve vzestupném směru a které následně používá centrální jednotka optického linkového zakončení OLT pro šifrování provozu ve směru sestupném. Ochrana proti odposlechu odrazů je prezentována v [9], nejvhodnějším řešením se nabízí šifrování provozu i ve směru vzestupném. Problém však představuje dostatečná bezpečnost při výměně klíčů, řešením by zřejmě bylo použití protokolu KAP. Jako další perspektivní možnost se nabízí systém pomalého vlnového skákání WH (Wavelength Hopping), který bude představen v rámci následující části pojednávající o zabezpečení sestupného směru. 3.4 Odposlech uživatelských dat v sestupném směru Princip odposlechu uživatelských dat byl popsán v předchozí části článku. Pro jeho realizaci v sestupném směru je buď možné použít koncovou optickou jednotku v tzv. promiskuitním režimu, která umožňuje zachytávat veškerý provoz v optické síti, nebo takovou jednotku využít v kombinaci s maskováním a přímo se vydávat za požadovaného uživatele. V prvním případě lze zejména pasivně zachytávat komunikaci jiných koncových jednotek, ve druhém přímo aktivně zneužívat cizí identifikační údaje a využívat tak např. služby kompromitovaného koncového uživatele. Provoz je v sestupném směru zabezpečen (nejčastěji pomocí blokové šifry AES), takže jej není v současné době možné prolomit. V případě, kdy se podaří útočníkovi přímo zachytit klíč pomocí odrazů ve vzestupném směru, je možné pasivně odposlouchávat a dešifrovat uživatelská data odesílaná v sestupném směru. Stejně jako v případě odposlechu ve vzestupném směru, nelze ani pasivní odposlech ve směru sestupném detekovat. Určitý stupeň ochrany poskytuje skutečnost, že příspěvky pro jednotlivé koncové uživatele ve společném multirámci mohou být libovolně dlouhé a jejich délka se v každém multirámci může měnit na základě aktuálního stavu a potřeb koncových optických jednotek. Útočník tak musí důsledně ze služebních zpráv a informací v záhlavích analyzovat délky jednotlivých bloků uživatelských dat, jejich konce a začátky ve společném multirámci. Nicméně ani toto nepředstavuje významnější překážku pro realizaci odposlechu, jak dokládá např. [6] a [12]. Možné řešení bylo představeno v [12], [13] a [14]. Jedná se o tzv. metodu pomalého vlnového skákání WH (Wavelength Hopping) společně s generováním cyklických kódů (Cycling Code Technique). Základní princip spočívá v rozdělení uživatelských dat do několika bloků, které jsou pak postupně vysílány na odlišných vlnových délkách. Pro generování pseudonáhodných posloupností vlnových délek mohou být použity cyklické kódy a jejich deriváty, např. OOC (Optical Orthogonal Codes) či MW-OOC (Multiple Wavelength OOC) jak uvádí [12]. Tato posloupnost musí být předem určena a známa jak na vysílací, tak i přijímací straně. Zavedení vlnového skákání WH se u pasivních optických sítí předpokládá v obou směrech. Pro úspěšný odposlech pak bude navíc potřeba znalost posloupnosti použitých vlnových délek. Článek [12] například uvádí použití hustého vlnového dělení DWDM (Dense WDM) s rozestupem nosných 25 či 50 GHz, což by umožnilo vyhradit až několik set vlnových délek pro realizaci vlnového skákání. Popsaná metoda spočívá ve vygenerování dvojice pseudonáhodných matic individuálně vždy pro komunikaci mezi jednou koncovou jednotkou ONU a centrální jednotkou optického linkového zakončení OLT pro každý směr přenosu, jedna matice tvořená z množiny dostupných vlnových délek a druhá kódová matice stejné velikosti. Z těchto matic je dále vygenerována posloupnost vlnových délek pro realizaci vlastního skákání. Pro zamezení mezikanálových interferencí je potřeba zajistit ortogonalitu kódové matice a následně i vzniklé posloupnosti vlnových délek. Z toho vyplývá i nutné omezení pro přenášené datové bloky, které musí být vždy stejné délky, např. vlnové skákání po jednotlivých rámcích Ethernet u varianty EPON. Dále by bylo nutné vybavit koncové jednotky ONU i jednotku OLT vhodným přeladitelným zdrojem (nebo dvojicí zdrojů) a sadou vlnových filtrů, což by znamenalo zejména zvýšení ceny optických jednotek. Na druhé straně se však jedná o velmi odolné zabezpečení proti odposlechu, jak dokládá na modelových výpočtech literatura [13], bez přesné znalosti posloupnosti použitých vlnových délek je pasivní odposlech prakticky nemožný. 3.5 Maskování Tato bezpečnostní hrozba byla již popsána v předchozím textu. Na základě odcizeného identifikátoru se může útočník vydávat za jinou koncovou optickou jednotku v téže síti, a mít tak přístup k informacím a službám kompromitovaného uživatele. Pro zabránění odcizení a zneužití identifikátoru jiných optických jednotek bude potřeba implementovat zabezpečení přenášených služebních zpráv a informací. 4 Závěr Z výčtu předchozích bezpečnostních rizik (Obrázek 3.) vyplývá, že bude potřeba v pasivních optických sítích implementovat nové a komplexnější systémy pro zabezpečení přenášených uživatelských informací i služebních zpráv. Zejména hrozba pasivního odposlechu uživatelských dat a služebních zpráv v obou směrech přenosu představuje značné riziko. Pro zabránění zneužití identifikátorů a adres koncových optických jednotek, či jejich podvržení, bude potřeba zajistit dodatečné šifrování záhlaví přenášených datových jednotek a zpráv. 37 4

6 March Dostupný z WWW: < [5] IEEE: IEEE Standard 802.3ah-2004, Ethernet in the First Mile. [online], [cit ]. IEEE 802.3ah, June Dostupný z WWW: < Obrázek 3: Bezpečnostní rizika v PON Z pohledu perspektivně uvažovaných možností pro zvyšování přenosové kapacity pomocí vlnového dělení u budoucí generace pasivních optických sítí se jako nejvhodnější způsob zabezpečení ukazuje použití moderních blokových šifer společně se zabezpečeným systémem pro výměnu klíčů. Bude rovněž nutné vhodným způsobem zabezpečit i přenášené služební a řídící zprávy a to jak ve směru sestupném, tak i vzestupném. To by bylo možné realizovat pomocí sady unikátních klíčů, které by byly individuální pro každou optickou jednotku a směr přenosu, obdobně jako je inicializace šifrovaného spojení realizována v protokolu IPsec tedy pomocí kryptografického algoritmu Diffie-Hellman. Implementace metody vlnového skákání představuje v praxi příliš vysoké náklady a nároky zejména z pohledu optických jednotek a její praktický přínos je diskutabilní. Jiným vhodným způsobem zabezpečení je využití již existujících protokolů vyšších vrstev jako např. IPsec, a vytvoření oddělených virtuálních sítí s navzájem utajenými informacemi, které v případě odposlechnutí budou vždy čitelné pouze oprávněným stranám. Poděkování Tento příspěvek vznikl za podpory Výzkumného záměru MSM Literatura [1] LAFATA, P.: Pasivní optické sítě WDM-PON. Access server [online]. 2009, roč. 7, č , [cit ]. Dostupný z WWW: < 0004>. ISSN [2] LAFATA, P., VODRÁŽKA, J.: Pasivní optická síť GPON. Access server [online]. 2009, roč. 7, č , [cit ]. Dostupný z WWW: < 0002>. ISSN [3] LAFATA, P.: Pasivní optická přístupová síť EPON. Access server [online]. 2009, roč. 7, č , [cit ]. Dostupný z WWW: < 0003>. ISSN [4] ITU-T: G Gigabit-capable passive optical networks (GPON). [online], [cit ]. ITU-T, [6] KARTALOPOULOS, S., V., JIN, D.: Vulnerabilities and Security Strategy for the Next Generation Bandwidth Elastic PON. WSEAS Transactions on Communications [online], [cit ]. ECE Department, TCOM graduate program, The University of Oklahoma, USA Dostupný z WWW: < [7] WONG, S.-W., SHAW, W.-T., DAS, S., KAZOVSKY, L., G.: Enabling Security Countermeasure and Service Restoration in Passive Optical Networks. IEEE Xplore [online], [cit ]. Photonic and Networking Research Laboratory, Stanford University, USA Dostupný z WWW: < er= &isnumber= >. [8] INÁCIO, P., R., M., HAJDUCZENIA, M., FREIRE, M., M., da SILVA, H., J., A., MONTEIRO, P., P.: Preamble Encryption Mechanism for Enhanced Privacy in Ethernet Passive Optical Networks. SpringerLink [online], [cit ]. Siemens S. A., Research and Development Department, Rua Irmaos Siemens, Amadora, Portugal Dostupný z WWW: < 3/>. [9] O BYRNE, V.: Verizon s Fiber to the Premises: Leassons Learned. Proceedings of OFC [10] GUTIERREZ, D., CHO, J., KAZOVSKY, L., G.: TDM- PON Security Issues: Upstream Encryption is Needed. IEEE Xplore [online], [cit ]. Photonic and Networking Research Laboratory, Stanford University, USA Dostupný z WWW: < er= &isnumber= >. [11] LAFATA, P.: Útlumová bilance pasivních optických přístupových sítí. Access server [online]. 2009, roč. 7., č , s [cit ]. Dostupný z WWW: < 0002>. ISSN [12] SHAWBAKI, W., KAMAL, A.: Security for FTTx Optical Access Networks. IEEE Xplore [online], [cit ]. Department of Electrical and Computer Engineering, Iowa State University, USA Dostupný z WWW: < er= &isnumber= >. [13] SHAWBAKI, W.: Security in Passive Optical Network via Wavelength Hopping and Codes cycling techniques. 37 5

7 SpringerLink [online], [cit ]. Department of Electrical and Computer Engineering, Iowa State University, USA Dostupný z WWW: < 7/>. [14] TANCEVSKI, L., ANDONVIC, I.: Hybrid Wavelength Hopping/ Time Spreading Schemes for use in Massive Optical Network with Increase Security. IEEE Journal of Lightwave Technology, VOL. 14, No 12, December

Zabezpečení pasivních optických sítí při aplikaci asymetrických rozbočovačů

Zabezpečení pasivních optických sítí při aplikaci asymetrických rozbočovačů Zabezpečení pasivních optických sítí při aplikaci asymetrických rozbočovačů Pavel Lafata lafatpav@fel.cvut.cz Katedra telekomunikační techniky, FEL, ČVUT v Praze Pasivní optické přístupové sítě PON = Passive

Více

Přístupové sítě. Druhy optických a hybridních sítí. Uspořádání metalických přípojek. Rozdělení optických přístupových sítí. FTTEx

Přístupové sítě. Druhy optických a hybridních sítí. Uspořádání metalických přípojek. Rozdělení optických přístupových sítí. FTTEx Přístupové sítě Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. Katedra telekomunikační techniky ČVUT-FEL vodrazka@feld.cvut.cz http://access.feld.cvut.cz Druhy optických a hybridních sítí Podle místa ukončení optického vlákna

Více

PROGRAMY PRO KALKULACI ÚTLUMOVÉ BILANCE PASIVNÍCH

PROGRAMY PRO KALKULACI ÚTLUMOVÉ BILANCE PASIVNÍCH 34 INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGIES AND SERVICES, VOL. 8, NO. 2, JUNE 20 PROGRAMY PRO KALKULACI ÚTLUMOVÉ BILANCE PASIVNÍCH OPTICKÝCH PŘÍSTUPOVÝCH SÍTÍ A JEJÍ OPTIMALIZACI Pavel LAFATA 1, Jiří

Více

SOUČASNÉ A BUDOUCÍ VARIANTY PASIVNÍCH OPTICKÝCH PŘÍSTUPOVÝCH

SOUČASNÉ A BUDOUCÍ VARIANTY PASIVNÍCH OPTICKÝCH PŘÍSTUPOVÝCH SOUČASNÉ A BUDOUCÍ VARIANTY PASIVNÍCH OPTICKÝCH PŘÍSTUPOVÝCH 1. ÚVOD Digitální přípojky typu xdsl tvoří v současné době společně s bezdrátovými sítěmi nejčastější způsob realizace připojení běžných domácností

Více

PROGRAMY PRO KALKULACI ÚTLUMOVÉ BILANCE PASIVNÍCH OPTICKÝCH PŘÍSTUPOVÝCH SÍTÍ A JEJÍ OPTIMALIZACI

PROGRAMY PRO KALKULACI ÚTLUMOVÉ BILANCE PASIVNÍCH OPTICKÝCH PŘÍSTUPOVÝCH SÍTÍ A JEJÍ OPTIMALIZACI PROGRAMY PRO KALKULACI ÚTLUMOVÉ BILANCE PASIVNÍCH OPTICKÝCH PŘÍSTUPOVÝCH SÍTÍ A JEJÍ OPTIMALIZACI Pavel LAFATA 1, Jiří VODRÁŽKA 1 1 Katedra telekomunikační techniky, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze,

Více

Optická vlákna na všech úrovních jsou typu G.652.D nebo G.657.A. Optická vlákna v patch kabelech ve všech úrovních 0 až 4 jsou typu G.657.

Optická vlákna na všech úrovních jsou typu G.652.D nebo G.657.A. Optická vlákna v patch kabelech ve všech úrovních 0 až 4 jsou typu G.657. Řešení FTTH PON pro bytové domy., na základě využití nejpokročilejších technologií, nabízí zákazníkovi komplexní návrh a realizaci optických sítí FTTx na bázi PON (Passive Optical Network), která umožňuje

Více

Přístupové sítě nové generace - NGA. Jiří Vodrážka

Přístupové sítě nové generace - NGA. Jiří Vodrážka Přístupové sítě nové generace - NGA Jiří Vodrážka Definice NGA Co jsou přístupové sítě nové generace? Doporučení Komise 2010/572/EU: kabelové přístupové sítě, které sestávají zcela nebo zčásti z optických

Více

PON (Passive Optical Network)

PON (Passive Optical Network) Ještě před několika lety se o optické síti hovořilo hlavně v souvislosti s výstavbou páteřních spojů. V dnešní době dochází ke dvěma základním momentům, které tento pohled mění: - snížení ceny optických

Více

Testování a hledání závad na trase pasivních optických přípojek PON FTTx pomocí reflektometru OTDR. Oprava přerušených vláken svařovací soupravou.

Testování a hledání závad na trase pasivních optických přípojek PON FTTx pomocí reflektometru OTDR. Oprava přerušených vláken svařovací soupravou. PODKLADY PRO PRAKTICKÝ SEMINÁŘ PRO UČITELE VOŠ Testování a hledání závad na trase pasivních optických přípojek PON FTTx pomocí reflektometru OTDR. Oprava přerušených vláken svařovací soupravou. Ing. Michal

Více

Optoelektronika III Návrh optické přístupové sítě EPON v prostředí Optiwave OptiSystem

Optoelektronika III Návrh optické přístupové sítě EPON v prostředí Optiwave OptiSystem Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Optoelektronika III Návrh optické přístupové sítě EPON v prostředí Optiwave OptiSystem Datum: 4.1.2012 Autor: Ing. Petr Koudelka, Ing. Jan Látal Kontakt:

Více

Konfigurace a testování triple play služeb v pasivní optické síti

Konfigurace a testování triple play služeb v pasivní optické síti Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 2011 13 1 Konfigurace a testování triple play služeb v pasivní optické síti Configuration and Testing of Triple Play Services in a Passive Optical Network Pavel

Více

FTTH PON topologie. Ing. Martin Ťupa. 14.03.2014 - Brno. Passive Optical Network EPON = GEPON GPON. martin.tupa@profiber.cz www.profiber.eu.

FTTH PON topologie. Ing. Martin Ťupa. 14.03.2014 - Brno. Passive Optical Network EPON = GEPON GPON. martin.tupa@profiber.cz www.profiber.eu. 14.03.2014 - Brno Ing. Martin Ťupa martin.tupa@profiber.cz www.profiber.eu Passive Optical Network FTTH PON topologie EPON = GEPON GPON Internet Central Office OLT Optical Link Terminal 1490 nm 1310 nm

Více

RF video jako překryvná služba FTTH

RF video jako překryvná služba FTTH Distribuce TV signálů v sítích FTTH aneb jinak než IPTV Jiří Göllner, PROFiber Networking CZ s.r.o. info@profiber.eu www.profiber.eu RF video jako překryvná služba FTTH P2P (point-to-point) PON (Passive

Více

RLC Praha a.s. GPON sítě a jak dál? Jaromír Šíma

RLC Praha a.s. GPON sítě a jak dál? Jaromír Šíma RLC Praha a.s. GPON sítě a jak dál? Jaromír Šíma Sítě FTTx v roce 2013 RLC Praha a.s. PON = optická sběrnice Metalická sběrnice Koaxiální kabel Optická sběrnice Splitter GPON specifikace ITU-T Recommendation

Více

Čekám na signál? (FTTH na dohled, FTTH v nedohlednu) Stav FTTH v CZ,SK

Čekám na signál? (FTTH na dohled, FTTH v nedohlednu) Stav FTTH v CZ,SK WWW.PROFIBER.EU Čekám na signál? (FTTH na dohled, FTTH v nedohlednu) Jan Brouček info@profiber.eu www.profiber.eu Stav FTTH v CZ,SK Stav v roce 2012: ČR: Ze země rostou PONky! Kdo v CZ staví PONky? cca

Více

Zátěžové testy GPON, XG-PON, XGS-PON, NG-PON

Zátěžové testy GPON, XG-PON, XGS-PON, NG-PON Jednostupňové Splitrování Vícestupňové Splitrování Zátěžové testy GPON, XG-PON, XGS-PON, NG-PON Brno, 28. 3. 2019 Josef Beran, Peter Potrok Parametry GPON Útlumové třídy PON Maximální rozbočovací poměr

Více

Rozvoj přípojek FTTx

Rozvoj přípojek FTTx Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 2010 12 2 Rozvoj přípojek FTTx Expansion of FTTx Lines Pavel Lafata, Jiří Vodrážka lafatpav@fel.cvut.cz, vodrazka@fel.cvut.cz Fakulta elektrotechnická, České

Více

ICT Unie Pracovní skupina pro usnadnění výstavby sítí elektronických komunikací

ICT Unie Pracovní skupina pro usnadnění výstavby sítí elektronických komunikací ICT Unie Pracovní skupina pro usnadnění výstavby sítí elektronických komunikací Navrhované technické standardy pro sdílené sítě budované se státní podporou Přístup na úrovni fyzické vrstvy Rejstřík pojmů

Více

Pasivní optická infrastruktura FTTx

Pasivní optická infrastruktura FTTx Optical Fibre Apparatus Pasivní optická infrastruktura FTTx Petr Kolátor OFA s.r.o. Úvod Zatím neexistuje univerzální optimální řešení Každý projekt je unikátní Roli hraje Použité řešení aktivní části

Více

Rozvoj FTTx v ČR. FTTx Nový úkaz v ČR: ze země rostou FTTH PON! Zdroj: ČTÚ 2011/09. Jan Brouček,

Rozvoj FTTx v ČR. FTTx Nový úkaz v ČR: ze země rostou FTTH PON! Zdroj: ČTÚ 2011/09. Jan Brouček, WWW.PROFIBER.EU Nový úkaz v ČR: ze země rostou FTTH PON! Jan Brouček, info@profiber.eu www.profiber.eu Zdroj: ČTÚ 2011/09 Rozvoj FTTx v ČR FTTx 1 Rozvoj FTTx v ČR Zdroj: ČTÚ 2011/09 Rok 2005 až 2010, Zdroj:

Více

DWDM-PON VSTUP DO PŘÍSTUPOVÝCH SÍTÍ

DWDM-PON VSTUP DO PŘÍSTUPOVÝCH SÍTÍ WDM PON je DWDM-PON EXPERIMENTÁLNÍ PRACOVIŠTĚ WDM PON na VŠB v Ostravě 10.3.2011 Miroslav Hladký, Petr Šiška Miroslav.hladky@profiber.cz www.profiber.eu DWDM-PON VSTUP DO PŘÍSTUPOVÝCH SÍTÍ Point to Point

Více

Perspektivy fixních telekomunikačních sítí. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze

Perspektivy fixních telekomunikačních sítí. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze Perspektivy fixních telekomunikačních sítí Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze vodrazka@fel.cvut.cz 1 Trendy v páteřních sítích Nárůst přenosové kapacity n x 1 10

Více

Bezdrátové sítě Wi-Fi Původním cíl: Dnes

Bezdrátové sítě Wi-Fi Původním cíl: Dnes Bezdrátové sítě Nejrozšířenější je Wi-Fi (nebo také Wi-fi, WiFi, Wifi, wifi) Standard pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN, WLAN) a vychází ze specifikace IEEE 802.11. Původním cíl: Zajišťovat vzájemné

Více

Soupravy pro měření útlumu optického vlákna přímou metodou

Soupravy pro měření útlumu optického vlákna přímou metodou Jednosměrné měřicí soupravy: Tyto měřící soupravy měří pouze v jednom směru. Pro měření v druhém směru je nutné přemístění. Výhodou těchto souprav je nízká cena. Schéma zapojení těchto měřicích soustav

Více

Optoelektronika III Výstavba optické přístupové sítě na bázi EPON

Optoelektronika III Výstavba optické přístupové sítě na bázi EPON Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Optoelektronika III Výstavba optické přístupové sítě na bázi EPON Datum: 4.1.2012 Autor: Ing. Petr Koudelka, Ing. Jan Látal Kontakt: petr.koudelka@vsb.cz;

Více

Lekce 9: xdsl, FTTx, PON

Lekce 9: xdsl, FTTx, PON verze 4.0, lekce 9, slide 1 NSWI021: (verze 4.0) Lekce 9: xdsl, FTTx, PON Jiří Peterka verze 4.0, lekce 9, slide 2 rodina xdsl technologií připomenutí: xdsl (Digital Subscriber Line) je celá rodina technologií,

Více

Měření pasivních optických sítí

Měření pasivních optických sítí Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 2010 12 2 Měření pasivních optických sítí Measurement of Optical Access Networks Vladimír Tejkal, Miloslav Filka, Pavel Reichert, Jan Šporík xtejka00@stud.feec.vutbr.cz

Více

TOPOLOGIE DATOVÝCH SÍTÍ

TOPOLOGIE DATOVÝCH SÍTÍ TOPOLOGIE DATOVÝCH SÍTÍ Topologie sítě charakterizuje strukturu datové sítě. Popisuje způsob, jakým jsou mezi sebou propojeny jednotlivá koncová zařízení (stanice) a toky dat mezi nimi. Topologii datových

Více

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení.

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. 10. Bezdrátové sítě Studijní cíl Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. Doba nutná k nastudování 1,5 hodiny Bezdrátové komunikační technologie Uvedená kapitola

Více

PŘENOSOVÉ PARAMETRY A KVALITA SLUŽEB V SÍTÍCH NGA

PŘENOSOVÉ PARAMETRY A KVALITA SLUŽEB V SÍTÍCH NGA PŘENOSOVÉ PARAMETRY A KVALITA SLUŽEB V SÍTÍCH NGA Praha 28.4.2016 Cíl workshopu Přispět k diskusi: Požadované přenosové parametry sítí NGA (Next Generation Access)? Požadovaná kvalita služby QoS (Qualiaty

Více

Název Kapitoly: Přístupové sítě

Název Kapitoly: Přístupové sítě Cvičení: UZST, ČVUT Fakulta DOPRAVNÍ Název Kapitoly: Přístupové sítě Cíle kapitoly: Definice základních pojmů přístupová síť, transportní síť. Klasifikace přístupových sítí, Druhy přístupových sítí Metalické

Více

FTTX - pasivní infrastruktura. František Tejkl 17.09.2014

FTTX - pasivní infrastruktura. František Tejkl 17.09.2014 FTTX - pasivní infrastruktura František Tejkl 17.09.2014 Náplň prezentace Optické vlákno - teorie, struktura a druhy vláken (SM,MM), šíření světla vláknem, přenos opt. signálů Vložný útlum a zpětný odraz

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: MEIV - 2.1.1.1 Základní pojmy Bezdrátové sítě WI-FI Obor: Mechanik Elektronik Ročník: 4. Zpracoval(a): Bc. Martin Fojtík Střední průmyslová škola Uherský

Více

Wi-Fi aplikace v důlním prostředí. Robert Sztabla

Wi-Fi aplikace v důlním prostředí. Robert Sztabla Robert Sztabla Robert Sztabla Program Páteřní síť Lokalizace objektů Hlasové přenosy Datové přenosy v reálném čase Bezpečnost Shrnutí Páteřní síť Wi-Fi aplikace v důlním prostředí Spolehlivé zasíťování

Více

Slovník technických pojmů

Slovník technických pojmů Slovník technických pojmů Wi-Fi označuje soubor standardů pro bezdrátovou komunikaci po síti, jinými slovy mluvíme-li o Wi-Fi, mluvíme o bezdrátové síti. Setkat se můžete také s tvary WiFi, Wifi, wi-fi,

Více

Znáte technologie pasivních optických sítí?

Znáte technologie pasivních optických sítí? Optical Fibre Apparatus Znáte technologie pasivních optických sítí? Sítě FTTx v roce 2012 Brno 15. 16. 03. 2012 Martin Horák OFA s.r.o. Obsah Obecné vlastnosti PON Standardy PON sítí Vrstvový model a multiplexace

Více

FTTH PON. Zátěžové a akceptační testy FTTH PON optické rozhraní Radek Kocian. Zdroj: EXFO

FTTH PON. Zátěžové a akceptační testy FTTH PON optické rozhraní Radek Kocian. Zdroj: EXFO Zátěžové a akceptační testy optické rozhraní 14.03.2013 Radek Kocian Radek.kocian@profiber.cz www.profiber.eu Zdroj: EXFO 1 Zdroj: EXFO Možnost jednoho splitrování Zdroj: EXFO 2 Možnost vícenásobného splitrování

Více

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN.

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN. xdsl Technologie xdsl jsou určeny pro uživatelské připojení k datové síti pomocí telefonní přípojky. Zkratka DSL (Digital Subscriber Line) znamené digitální účastnickou přípojku. Dělí se podle typu přenosu

Více

Nové techniky měření sítí FTTx

Nové techniky měření sítí FTTx Nové techniky měření sítí FTTx Pavel Kosour info@profiber.eu www.profiber.eu 1 Standardní metody 2 Inteligentní OTDR iolm OTDR 3 Inteligentní OTDR iolm přímá metoda 4 Node iolm pro aktivace/akceptace/servis/monitoring

Více

Připojení k rozlehlých sítím

Připojení k rozlehlých sítím Připojení k rozlehlých sítím Základy počítačových sítí Lekce 12 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Telefonní linky ISDN DSL Kabelové sítě 11.10.2006 Základy počítačových sítí - lekce 12 2 Telefonní linky Analogové

Více

Planární výkonové odbočnice a další součástky pro PON sítě. Ing.Michael Písařík

Planární výkonové odbočnice a další součástky pro PON sítě. Ing.Michael Písařík Planární výkonové odbočnice a další součástky pro PON sítě Ing.Michael Písařík výkonové odbočnice PLC Vstupní V-drážka Čip Výstupní V-drážka Technologie výroby N3 N1 N2 N3 N1 N1>N2>>N3 N2 Iontová výměna:

Více

Standard IEEE

Standard IEEE Standard IEEE 802.11 Semestrální práce z předmětu Mobilní komunikace Jméno: Alena Křivská Datum: 15.5.2005 Standard IEEE 802.11 a jeho revize V roce 1997 publikoval mezinárodní standardizační institut

Více

KLASICKÝ MAN-IN-THE-MIDDLE

KLASICKÝ MAN-IN-THE-MIDDLE SNIFFING SNIFFING je technika, při které dochází k ukládání a následnému čtení TCP paketů. Používá se zejména při diagnostice sítě, zjištění používaných služeb a protokolů a odposlechu datové komunikace.

Více

TYPICKÝ POHLED OPERÁTORA KABELOVÉ TELEVIZE NA SÍTĚ NGA

TYPICKÝ POHLED OPERÁTORA KABELOVÉ TELEVIZE NA SÍTĚ NGA TYPICKÝ POHLED OPERÁTORA KABELOVÉ TELEVIZE NA SÍTĚ NGA Bronislav Jašek APKT 9.3.2017, Brno APKT Asociace provozovatelů kabelových a telekomunikačních sítí v ČR Vznik v roce 1991 24 řádných členů, 9 přidružených

Více

NÁPOVĚDA PRO POUŽITÍ PROGRAMU PRO KALKULACI A

NÁPOVĚDA PRO POUŽITÍ PROGRAMU PRO KALKULACI A NÁPOVĚDA PRO POUŽITÍ PROGRAMU PRO KALKULACI A NÁVRH OPTICKÉ DISTRIBUČNÍ SÍTĚ PRO PROVOZ PASIVNÍCH OPTICKÝCH SÍTÍ Autor: Ing. Pavel Lafata Verze: 1.0 TAB (tabulková) Podmínky používání programu Použití

Více

Obnova signálu aktivní optické sítě na fyzické vrstvě pomocí erbiem dopovaného vláknového zesilovače EDFA a polovodičového zesilovače SOA

Obnova signálu aktivní optické sítě na fyzické vrstvě pomocí erbiem dopovaného vláknového zesilovače EDFA a polovodičového zesilovače SOA PODKLADY PRO PRAKTICKÝ SEMINÁŘ PRO UČITELE VOŠ Obnova signálu aktivní optické sítě na fyzické vrstvě pomocí erbiem dopovaného vláknového zesilovače EDFA a polovodičového zesilovače SOA Ing. Michal Lucki,

Více

Při konfiguraci domácího směrovače a bezdrátové sítě se setkáte s obrovským počtem zkratek, jejichž význam je jen málokdy dostatečně vysvětlen.

Při konfiguraci domácího směrovače a bezdrátové sítě se setkáte s obrovským počtem zkratek, jejichž význam je jen málokdy dostatečně vysvětlen. 1 Při konfiguraci domácího směrovače a bezdrátové sítě se setkáte s obrovským počtem zkratek, jejichž význam je jen málokdy dostatečně vysvětlen. Bez jejich znalosti však jen stěží nastavíte směrovač tak,

Více

Základy bezdrátového přenosu dat pro plzeňský kraj

Základy bezdrátového přenosu dat pro plzeňský kraj Základy bezdrátového přenosu dat pro plzeňský kraj Autor: Spoluautoři: Dalibor Eliáš Petr Mojžíš Praha, 8. července 2004 T:\PROROCTVI\WI-FI_PLZENSKY KRAJ\040730_ZAKLADY WI-FI PRO PLZENSKY KRAJ.DOC ANECT

Více

Navyšování propustnosti a spolehlivosti použitím více komunikačních subsystémů

Navyšování propustnosti a spolehlivosti použitím více komunikačních subsystémů Navyšování propustnosti a spolehlivosti použitím více komunikačních subsystémů Doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra telekomunikační techniky

Více

Datové přenosy CDMA 450 MHz

Datové přenosy CDMA 450 MHz 37MK - seminární práce Datové přenosy CDMA 450 MHz Vypracoval: Jan Pospíšil, letní semestr 2007/08 43. Datové přenosy CDMA 450 MHz CDMA Co je CDMA CDMA je zkratka anglického výrazu Code Division Multiple

Více

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.

Více

Použité pojmy a zkratky

Použité pojmy a zkratky Použité pojmy a zkratky Použité pojmy a zkratky ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) asymetrická digitální účastnická linka ARPU ukazatel stanovující průměrný měsíční výnos ze služeb připadající na

Více

Konektory a Kabely. Aneb zařízení integrovaná do základní desky a konektory a kabeláž pro připojení externích zařízení

Konektory a Kabely. Aneb zařízení integrovaná do základní desky a konektory a kabeláž pro připojení externích zařízení Karel Johanovský Michal Bílek SPŠ-JIA Konektory a Kabely Aneb zařízení integrovaná do základní desky a konektory a kabeláž pro připojení externích zařízení 1 Zařízení integrovaná do MB Základní deska se

Více

IPZ laboratoře. Analýza komunikace na sběrnici USB L305. Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan. Cvičení 2

IPZ laboratoře. Analýza komunikace na sběrnici USB L305. Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan. Cvičení 2 IPZ laboratoře Analýza komunikace na sběrnici USB L305 Cvičení 2 2008 Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan Obsah cvičení Fyzická struktura sběrnice USB Rozhraní, konektory, topologie, základní

Více

ISMS. Síťová bezpečnost. V Brně dne 7. a 14. listopadu 2013

ISMS. Síťová bezpečnost. V Brně dne 7. a 14. listopadu 2013 ISMS Případová studie Síťová bezpečnost V Brně dne 7. a 14. listopadu 2013 Zadání - infrastruktura Modelová firma je výrobní firma, která síťové zabezpečení doposud nijak zásadně neřešila, a do jisté míry

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU. TV, kabelové modemy

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU. TV, kabelové modemy EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND TV, kabelové modemy PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Distribuce TV vysílání

Více

Bezdrátové sítě (WiFi, Bluetooth, ZigBee) a možnosti jejich implementace.

Bezdrátové sítě (WiFi, Bluetooth, ZigBee) a možnosti jejich implementace. Bezdrátové sítě (WiFi, Bluetooth, ZigBee) a možnosti jejich implementace. Využívají rádiový komunikační kanál: různé šíření signálu dle frekvenčního pásma, vícecestné šíření změny parametrů přenosové cesty

Více

ISMS. Autentizace ve WiFi sítích. V Brně dne 5. a 12. prosince 2013

ISMS. Autentizace ve WiFi sítích. V Brně dne 5. a 12. prosince 2013 ISMS Případová studie Autentizace ve WiFi sítích V Brně dne 5. a 12. prosince 2013 Pojmy Podnikové WiFi sítě Autentizace uživatelů dle standardu 802.1X Hlavní výhodou nasazení tohoto standardu je pohodlná

Více

Metody multiplexování, přenosové systémy PDH a SDH

Metody multiplexování, přenosové systémy PDH a SDH Metody multiplexování, přenosové systémy PDH a SDH KIV/PD Přenos dat Martin Šimek O čem přednáška je? 2 Vzorkování lidského hlasu Multiplexace kanálů PDH SDH Digitalizace lidského hlasu 3 Při telefonním

Více

CWDM CrossConnect pro Datacentra

CWDM CrossConnect pro Datacentra CrossConnect CrossConnect pro Datacentra CrossConnect system pro datová centra je založen na využití technologie vlnového multiplexu pro přenos na krátké vzdálenosti. Díky použití technologie je možné

Více

2000MHz? 1600MHz? Cat 8.2? Cat 8.1? Cat 8? Měření metalické kabeláže. Název prezentace Měření metalické kabeláže. Měření metalické kabeláže

2000MHz? 1600MHz? Cat 8.2? Cat 8.1? Cat 8? Měření metalické kabeláže. Název prezentace Měření metalické kabeláže. Měření metalické kabeláže Název prezentace 2015 Brno, 8.3.2018 Radek Praha, Kocian 21.4.2015 Juraj Sukop Cat 8? 40GBase-T? Cat 8? Cat 8.1? Cat 8.2? 1600MHz? 2000MHz? Proč nový standard pro metalické LAN kabeláže Potřeba navýšení

Více

Současné a budoucí možnosti řešení přístupové sítěpro IPTV

Současné a budoucí možnosti řešení přístupové sítěpro IPTV Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 2010 12 5 Současné a budoucí možnosti řešení přístupové sítěpro IPTV Current and Future Possibilities and Solutions of Access Network for IPTV Jaroslav Krejčí,

Více

Provozní statistiky Uživatelský manuál

Provozní statistiky Uživatelský manuál 1 Úvod Tento dokument obsahuje popis volitelné služby Provozní statistiky ke službě GTS Ethernet Line. 2 Popis aplikace Provozní statistiky Provozní statistiky jsou volitelnou službou ke službě GTS Ethernet

Více

Internet. Počítačová síť, adresy, domény a připojení. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie

Internet. Počítačová síť, adresy, domény a připojení. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Internet Počítačová síť, adresy, domény a připojení Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Počítačová síť počítačová síť = označení pro několik navzájem propojených počítačů,

Více

Informační a komunikační technologie. 3. Počítačové sítě

Informační a komunikační technologie. 3. Počítačové sítě Informační a komunikační technologie 3. Počítačové sítě Studijní obor: Sociální činnost Ročník: 1 1. Základní vlastnosti 2. Technické prostředky 3. Síťová architektura 3.1. Peer-to-peer 3.2. Klient-server

Více

X.25 Frame Relay. Frame Relay

X.25 Frame Relay. Frame Relay X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

100G konečně realitou. Co a proč měřit na úrovni 100G

100G konečně realitou. Co a proč měřit na úrovni 100G 100G konečně realitou Co a proč měřit na úrovni 100G Nárůst objemu přenášených dat Jak jsme dosud zvyšovali kapacitu - SDM více vláken, stejná rychlost (ale vyšší celkové náklady na instalaci a správu

Více

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které

Více

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ. POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ. POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. 1 Datum vydání: 1. Července 2016 Obsah Úvod -3- Předmět specifikace -3- Koncový bod sítě -4- Rozhraní G.703-4- Rozhraní

Více

Vysvětlující materiál k souhrnu otázek týkajících se Programu

Vysvětlující materiál k souhrnu otázek týkajících se Programu Vysvětlující materiál k souhrnu otázek týkajících se Programu Definice přístupových sítí nové generace (NGA) Přístupové sítě nové generace jsou definovány (podle textu Doporučení Evropské komise K(2010)

Více

Základní komunikační řetězec

Základní komunikační řetězec STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základní komunikační řetězec PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 35.240.60 materiálem o normě. Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM) Architektura

Více

Zásady plánování vnitřních rozvodů pro služby poskytované nad sítí FTTx

Zásady plánování vnitřních rozvodů pro služby poskytované nad sítí FTTx Zásady plánování vnitřních rozvodů pro služby poskytované nad sítí FTTx Příručka pro developery w w w. e l d a t a. c z Obsah 1 2 3 4 5 6 7 8 9 úvod Základní principy SíTí FTTX Základní tech. koncepce

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PŘEHLED WI-FI STANDARDŮ Seminární práce 2007 Wi-Fi (nebo také Wi-fi, WiFi, Wifi, wifi) je standard pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN,

Více

PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ PŘEDMĚT PRÁCE S POČÍTAČEM

PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ PŘEDMĚT PRÁCE S POČÍTAČEM PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0010 PŘEDMĚT PRÁCE S POČÍTAČEM Obor: Studijní obor Ročník: Druhý Zpracoval: Mgr. Fjodor Kolesnikov PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST

Více

CCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network

CCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network CCNA I. 3. Connecting to the Network Základní pojmy Konvergence sítí (telefony, TV, PC, GSM) SOHO (Small Office and Home Office) nabídka a prodej produktů evidence objednávek komunikace se zákazníky zábava

Více

Rozdělení (typy) sítí

Rozdělení (typy) sítí 10. Počítačové sítě - rozdělení (typologie, topologie, síťové prvky) Společně s nárůstem počtu osobních počítačů ve firmách narůstala potřeba sdílení dat. Bylo třeba zabránit duplikaci dat, zajistit efektivní

Více

Motorola GPON v reálném nasazení. Antonín Mlejnek mlejnek@edera.cz. EDERA Group a.s.

Motorola GPON v reálném nasazení. Antonín Mlejnek mlejnek@edera.cz. EDERA Group a.s. Motorola GPON v reálném nasazení Antonín Mlejnek mlejnek@edera.cz EDERA Group a.s. EDERA Group a.s. ( Blue4.cz s.r.o. ) V oblasti telekomunikací působí od roku 1995 Významným poskytovatel telekomunikačních

Více

Úvod do počítačových sítí. Teoretický základ datových komunikací. Signály limitované šířkou pásma. Fyzická úroveň

Úvod do počítačových sítí. Teoretický základ datových komunikací. Signály limitované šířkou pásma. Fyzická úroveň Úvod do počítačových sítí Fyzická úroveň Teoretický základ datových komunikací Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem 25.10.2006 Úvod do počítačových sítí

Více

Informační a komunikační technologie. 1.7 Počítačové sítě

Informační a komunikační technologie. 1.7 Počítačové sítě Informační a komunikační technologie 1.7 Počítačové sítě Učební obor: Kadeřník, Kuchař - číšník Ročník: 1 1. Základní vlastnosti 2. Technické prostředky 3. Síťová architektura 1. Peer-to-peer 2. Klient-server

Více

Multiplexování signálů

Multiplexování signálů EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Multiplexování signálů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Základní myšlenka

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

Identifikátor materiálu: ICT-3-02

Identifikátor materiálu: ICT-3-02 Identifikátor materiálu: ICT-3-02 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu Pasivní a aktivní síťové prvky Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí pasivní

Více

Základy počítačových komunikací

Základy počítačových komunikací Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 8 Základy počítačových komunikací Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz 16

Více

P2P nebo PON? Jaké služby budou nabízené prostřednictvím sítě? Klíčová otázka na kterou si musí odpovědět každý FTTx poskytovatel

P2P nebo PON? Jaké služby budou nabízené prostřednictvím sítě? Klíčová otázka na kterou si musí odpovědět každý FTTx poskytovatel 14.2.2013 Ing. Martin Ťupa martin.tupa@profiber.cz www.profiber.eu P2P nebo PON? Jaké služby budou nabízené prostřednictvím sítě? Klíčová otázka na kterou si musí odpovědět každý FTTx poskytovatel Cílový

Více

RADOM, s.r.o. Pardubice Czech Republic

RADOM, s.r.o. Pardubice Czech Republic Member of AŽD Group RADOM, s.r.o. Pardubice Czech Republic RADOM, s.r.o., Jiřího Potůčka 259, 530 09 Pardubice, Czech Republic Jaroslav Hokeš jaroslav.hokes@radom.eu Komunikační část systému MAV s podporou

Více

Migrace sítě CATV na HFC Název prezentace 2015

Migrace sítě CATV na HFC Název prezentace 2015 Migrace sítě CATV na HFC Název prezentace 2015 Brno, 10.3.2016 Radek Praha, Kocian, 21.4.2015 Jan Brouček Juraj Sukop Migrace sítě CATV na HFC Místní Headend Historie CATV?? Vybudovaná infrastruktura Migrace

Více

Nahrávací systém TriREC

Nahrávací systém TriREC \ 2011 Nahrávací systém TriREC 9.12.2011 OBSAH Nahrávací systém TriREC...2 Základní vlastnosti:...2 Škálovatelnost...2 Controller...3 Recorder...3 Storage...3 Integrátor...3 Vstupy...3 Nahrávání...3 Sledování...4

Více

Všechno přes IP, IP přes všechno. Propustnost včetně agregace (kolik je agregace?) Nabízená rychlost vs garantovaná rychlost. VoIP

Všechno přes IP, IP přes všechno. Propustnost včetně agregace (kolik je agregace?) Nabízená rychlost vs garantovaná rychlost. VoIP QoS na L2/L3/ Uherské Hradiště, 15.07.2015 Ing. Martin Ťupa Všechno přes, přes všechno POSKYTOVATELÉ OBSAHU/ CONTENT PROVIDERS DATOVÁ CENTRA Propustnost včetně agregace (kolik je agregace?) Nabízená rychlost

Více

Michaela Sluková, Lenka Ščepánková 15.5.2014

Michaela Sluková, Lenka Ščepánková 15.5.2014 ČVUT FJFI 15.5.2014 1 Úvod 2 3 4 OpenPGP Úvod Jak? Zašifrovat email lze pomocí šifrování zprávy samotné či elektronickým podpisem emailových zpráv. Proč? Zprávu nepřečte někdo jiný a nemůže být změněna,

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

Základy počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly

Základy počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly Základy počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly Základy počítačových sítí Lekce Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod - protokoly pravidla podle kterých síťové komponenty vzájemně komunikují představují

Více

Návodné pokyny pro vyplnění geografické přílohy

Návodné pokyny pro vyplnění geografické přílohy Formulář ART172 - Služby poskytované v elektronických komunikacích Český telekomunikační úřad Sokolovská 219, Praha 9 poštovní přihrádka 02 225 02 Praha 025 Termín odevzdání formuláře: 15.03.2018 Kontaktní

Více

Popis výukového materiálu

Popis výukového materiálu Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_I.2.14 Autor Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Anotace (metodický pokyn, časová náročnost, další pomůcky

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS

Více

Jak přesný je Váš PON power meter?

Jak přesný je Váš PON power meter? Jak přesný je Váš PON power meter? Jan Brouček info@profiber.eu www.profiber.eu K čemu PON powermeter? IPTV Znáte úroveň downstream/upstream? G-PON E-PON (GE-PON) 1 Obejdete se bez PON power meteru? (na

Více

1. Základní pojmy počítačových sítí

1. Základní pojmy počítačových sítí 1. Základní pojmy počítačových sítí Studijní cíl V této kapitole je představen smysl počítačových sítí, taxonomie, obecný model architektury, referenční modely a na závěr prvky tvořící počítačové sítě.

Více

Přepínaný Ethernet. Virtuální sítě.

Přepínaný Ethernet. Virtuální sítě. Přepínaný Ethernet. Virtuální sítě. Petr Grygárek rek 1 Přepínaný Ethernet 2 Přepínače Chování jako mosty v topologii strom Přepínání řešeno hardwarovými prostředky (CAM) Malé zpoždění Přepínání mezi více

Více

IEEE aneb WiFi

IEEE aneb WiFi IEEE 802.11 aneb WiFi bezdrátové sítě, v současnosti extrémně populární několik přenosových médií, nejpoužívanější jsou mikrovlny dva režimy práce: PCF (Point Coordination Function) činnost sítě řídí centrální

Více

Projekt IEEE 802, normy ISO 8802

Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Petr Grygárek rek 1 Normalizace v LAN IEEE: normalizace aktuálního stavu lokálních sítí (od roku 1982) Stále se vyvíjejí nové specifikace ISO později převzalo jako normu

Více