ANALÝZA A KOMPARACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance ANALÝZA A KOMPARACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Analysis and comparison of excise duties in the Czech Republic and in the selected countries of the EU Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr VALOUCH, Ph.D. Brno, 2013 Autor: Bc. Věra KŘÍŢOVÁ

2

3 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2012/2013 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: KŘÍŢOVÁ Věra Finance ANALÝZA A KOMPARACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Analysis and comparison of excise duties in the Czech Republic and in the selected countries of the EU Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Provést analýzu spotřebních daní v České republice, srovnat systém a strukturu spotřebních daní v České republice a ve vybraných státech EU, najít odlišnosti a na základě získaných poznatků formulovat případné návrhy a doporučení pro moţnou změnu v systému spotřebních daní v České republice. Postup práce a pouţité metody: 1. Analýza spotřebních daní v ČR včetně historických souvislostí (vznik, vývoj), 2. Komparace systému spotřebních daní v České republice a vybraných státech EU, 3. Analýza výsledků provedené komparace, 4. Formulace doporučení a návrhů, 5. Závěry Pouţité metody: komparace, analýza, syntéza, dedukce.

4 Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: Daň z příjmů právnických a fyzických osob, daň z přidané hodnoty, spotřební daně, daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitostí, darovací daň, silniční daň, účetnictví: sborník příkladů. Brno: Komora daňových poradců České republiky, s. ISBN SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice: cvičebnice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. +. ISBN ŠULC, Ivo. Zákon o spotřebních daních s komentářem :k aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN NETOLICKÝ, Martin. Zařadíme spotřební daně do systému rozpočtového určení daní územním celkům? Obec a finance, Praha: TRIADA spol. s r. o., XII, 4s ISSN Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Valouch, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

5 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Bc. Věra Kříţová Analýza a komparace spotřebních daní v České republice a ve vybraných zemích EU Analysis and comparison of excise duties in the Czech Republic and in the selected countries of the EU financí Rok obhajoby: 2013 Ing. Petr VALOUCH, Ph.D. Anotace Předmětem diplomové práce Analýza a komparace spotřebních daní v České republice a ve vybraných zemích EU je analýza systému spotřebních daní v České republice a porovnání tohoto systému s vybranými státy Evropské unie. První část charakterizuje spotřební daně obecně a analyzuje spotřební daně v České republice. Druhá část je zaměřena na systém spotřebních daní v Německu, Velké Británii a Dánsku. Ve třetí části jsou obsaţeny výsledky komparace a čtvrtá část obsahuje návrhy a doporučení pro systém spotřebních daní v České republice. Annotation The object of the submitted thesis: Analysis and comparison of excise duties in the Czech Republic and in the selected countries of the EU is to analyze the system of excise duties in the Czech Republic and to compare this system with the selected countries of the European Union. The first part characterizes excise duties in general and analyzes excise duties in the Czech Republic. The second part concentrates on the system of excise duties in Germany, Great Britain and Denmark. The third part contains the results of the comparison and the fourth part contains the results and the recommendations for the system of excise duties in the Czech Republic. Klíčová slova Spotřební daně, Evropská unie, Německo, Velká Británie, Dánsko, daň, výrobky Keywords Excise duties, European Union, Germany, Great Britain, Denmark, tax, products

6

7 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Analýza a komparace spotřebních daní v České republice a ve vybraných zemích EU vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. dubna 2013 vlast no ruč ní podpis aut o ra

8

9 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Valouchovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné vedení a rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

10

11 OBSAH ÚVOD ANALÝZA SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE VČETNĚ HISTORICKÝCH SOUVISLOSTÍ HISTORICKÉ SOUVISLOSTI SPOTŘEBNÍCH DANÍ CHARAKTERISTIKA SPOTŘEBNÍCH DANÍ HARMONIZACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V EU ÚPRAVA SPOTŘEBNÍ DANĚ V ČESKÉ REPUBLICE DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ DAŇ Z LIHU DAŇ Z PIVA DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ VÝNOS SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČR KOMPARACE SYSTÉMU SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VYBRANÝCH STÁTECH EU NĚMECKO TABÁK KÁVA PIVO ŠUMIVÉ VÍNO LIHOVINY MINERÁLNÍ OLEJE JADERNÉ PALIVO VÝNOS SPOTŘEBNÍCH DANÍ V NĚMECKU VELKÁ BRITÁNIE TABÁK ALKOHOL Pivo Lihoviny Víno Cider a perry UHLOVODÍKOVÉ OLEJE CESTUJÍCÍ v LETECKÉ DOPRAVĚ DAŇ ZE SUROVIN DAŇ ZE ZMĚNY KLIMATU DAŇ ZE SKLÁDEK ODPADU VÝNOS SPOTŘEBNÍCH DANÍ VE VELKÉ BRITÁNII DÁNSKO TABÁKOVÉ VÝROBKY CIGARETOVÝ PAPÍR, ŠŇUPACÍ a ŢVÝKACÍ TABÁK ČOKOLÁDA, CUKROVINKY KÁVA a SUBSTITUTY KÁVY ŢÁROVKY ČAJ a ČAJOVÉ EXTRAKTY LIHOVINY... 57

12 2.3.8 PIVO a VÍNO MINERÁLNÍ VODA ZMRZLINA MINERÁLNÍ OLEJE SÍRA OBALY, PLASTOVÉ TAŠKY CFC PESTICIDY BATERIE ROZPOUŠTĚDLA ODPADNÍ VODA ANTIBIOTIKA a STIMULÁTORY RŮSTU v KRMIVU ZVÍŘAT DUSÍK VODA PVC ODPAD a SUROVINY VÝNOS SPOTŘEBNÍCH DANÍ V DÁNSKU ANALÝZA VÝSLEDKŮ PROVEDENÉ KOMPARACE FORMULACE DOPORUČENÍ A NÁVRHŮ FORMULACE DOPORUČENÍ NÁVRH ZDANĚNÍ ČOKOLÁDY A CUKROVINEK ODHAD VÝNOSU NAVRHOVANÉ DANĚ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 94

13 ÚVOD Spotřební daně patří mezi nejstarší druhy daní. Spotřební daně ze spotřeby konkrétního druhu zboţí, o kterých je tato práce, mají svůj původ jiţ ve starověku a od té doby byly zakotveny ve většině právních systémů aţ do současnosti. Předmětem daně byly a jsou různé druhy zboţí jak luxusního, vzácného či zdraví nebo ţivotnímu prostředí škodlivého, tak i nezbytného zboţí s obvykle neelastickou poptávkou. 1 Jiţ řadu let sjednocuje systém spotřebních daní v Evropě právo Evropské unie z důvodu rovnější hospodářské soutěţe. Harmonizační proces stanovuje sazby i systém zdanění spotřebními daněmi v zemích Evropské unie. 2 Evropské státy tedy zdaňují spotřební daní výrobky stanovené evropským právem, kromě těchto výrobků si však často volí další výrobky na jejich území vyrobené či na jejich území dovezené, které podléhají spotřební dani. Spotřební dani nepodléhají pouze výrobky, ale často také určité sluţby, látky nebo komodity. Zdanění spotřební daní oproti plošné dani z přidané hodnoty obvykle zdraţuje zdaněné výrobky oproti jiným výrobkům a toto zdanění se proto ve většině případů odůvodňuje škodlivostí nebo vzácností tohoto výrobku. 3 Cílem této diplomové práce je provést analýzu spotřebních daní v České republice, srovnat systém a strukturu spotřebních daní v České republice a ve vybraných státech EU, najít odlišnosti a na základě získaných poznatků formulovat případné návrhy a doporučení pro moţnou změnu v systému spotřebních daní v České republice. V první části práce popíši některé historické souvislosti vývoje spotřebních daní, dále charakterizuji spotřební daně obecně, včetně pojmů a kritérií pro výběr výrobků podléhajících spotřební dani. Dále shrnu proces harmonizace spotřebních daní s odkazy na důleţité směrnice týkající se procesu harmonizace. Obsahem první části bude také vysvětlení a shrnutí právní úpravy spotřebních daní v České republice, včetně výčtu výrobků podléhajících spotřební dani na území České republiky a výnosu, který zdanění jednotlivých výrobků přináší. Obsahem druhé části této práce je komparace systému spotřebních daní v České republice a ve vybraných státech Evropské unie. Pro komparaci byly zvoleny tři státy, konkrétně Německo, Velká Británie a Dánsko. Tyto státy byly vybrány na základě předběţně zjištěných odlišností především výrobků a sluţeb, podléhajících v těchto státech zdanění spotřební daní. V této části bude charakterizována právní základna spotřební daně a systém zdanění spotřební 1 OECD (2012), Consumption Tax Trends 2012: VAT/GST and Excise Rates, Trends and Administration Issues, OECD Publishing. ISBN , s Bliţší informace na internetových stránkách EUROPA.EU. [online] [cit ]. Dostupné z: < 3 ŠIROKÝ, J., a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN s

14 daní. Dále bude postupně charakterizováno zdanění jednotlivých výrobků či sluţeb spotřební daní. Charakteristika spotřebních daní vybraných států bude zakončena shrnutím výnosů, které přináší zdanění konkrétního výrobku či sluţby v daném státě. Třetí část bude obsahovat výsledky provedené komparace, tedy mimo jiné odlišnosti systémů zdanění spotřební daní ve vybraných státech, poznatky o rozdílné výši zdanění a výsledky relativních porovnání výnosů, které dané zdanění přináší v konkrétním státě a další výsledky komparace. Čtvrtá část bude formulací doporučení a návrhů na základě provedené analýzy a komparace. Obsahem této části bude také návrh moţné změny nebo doplnění systému spotřebních daní v České republice. Metodami pouţitými v této práci budou analýza, komparace, syntéza a dedukce. 14

15 1 ANALÝZA SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE VČETNĚ HISTORICKÝCH SOUVISLOSTÍ Cílem první kapitoly je charakterizovat spotřební daně obecně, popsat historické souvislosti vzniku spotřebních daní a vývoje spotřebních daní na území České republiky aţ do současnosti, přiblíţit proces harmonizace spotřebních daní v Evropské unii a analyzovat současnou právní úpravu spotřebních daní v České republice. 1.1 Historické souvislosti spotřebních daní Spotřební daně představují časově jedny z nejstarších daní. Původně měly naturální charakter. Spotřební daně byly v historii vázány na obraty obchodníků, kteří je následně přesouvali do cen a poplatníky se tak stali spotřebitelé. Později se rozvíjely tzv. akcízy neboli daně z převodu zboţí, ze kterých se vyvinuly daně obratové, ukládané jako procentní část z hodnoty obratu zboţí. Kromě obratových daní se začaly rozvíjet také daně týkající se pouze vybraného druhu zboţí. 4 Daně uvalené na vybraný druh zboţí mají svůj původ jiţ ve starověkém Egyptě, ve kterém existovala daň z oleje na vaření. Dalším příkladem z historie mohou být Římané, kteří zavedli daň na prodej otroků. Mezi další zboţí, na které byla uvalena daň po dlouhá století, patřily například sůl, alkohol a další luxusní produkty tehdejšího starověkého světa. Výraz spotřební byl poprvé pouţit v Nizozemsku. Během historie se předměty, na něţ byla uvalena spotřební daň, často střídaly. 5 V 16. století existovaly na území České republiky takzvané posudné 6 a daň z vína. V období třicetileté války se uplatňovaly nepřímé daně na nápoje, ryby a dobytek určený na poráţku. V 17. století se začaly vybírat také takzvané daně přepychové, a to daň z prodeje zlata, šperků, koţešin, křišťálů a skleněných výrobků. V 19. století byly sloučeny daně uvalené na různé potraviny na všeobecnou potravní daň. Z této daně byly některé potraviny, jako například víno, pivo, olej a líh, později vyjmuty a zdaněny samostatně. Největší výnos ze spotřebních daní měl v té době tabákový monopol. Kromě tohoto monopolu byly dalším zdrojem výnosu ze spotřebních daní také monopol solní, loterijní a výbušninový. Při vzniku Československé republiky byl převzat daňový systém Rakouska-Uherska a spotřební daň byla uvalena na cukr, líh, minerální oleje, pivo, šumivé víno a zapalovadla. Převzaty byly také státní monopoly (tabákový, solný, umělých sladidel a výbušný). Po daňové reformě v roce 1927 se v daňové soustavě Československé republiky nacházely spotřební daně nápojové, rozdělené do dvou skupin. První skupinu tvořily alkoholické nápoje (pivo, líh a šumivá vína), u kterých byly sazby spotřební daně odstupňovány podle obsahu alkoholu. Druhou skupinu 4 KUBÁTOVÁ, K.,VÍTEK, L. Daňová politika: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, s. ISBN , s OECD (2012), Consumption Tax Trends 2012: VAT/GST and Excise Rates, Trends and Administration Issues, OECD Publishing. ISBN , s akcíz z piva 15

16 tvořily jiné nápoje, sodová a minerální voda. Dalšími spotřebními daněmi v tehdejší daňové soustavě byly spotřební daně na jiné potraviny (konkrétně daň z cukru, z masa a droţdí) a spotřební daně na jiné spotřební předměty (daň ze zapalovadel, z minerálních olejů, z uhlí, ze ţárovek a z motorových vozidel). Ve 30. letech byl okruh spotřebních daní rozšířen na daň z umělých jedlých tuků. Další zásadní změnou byla daňová reforma v roce 1948, kdy byla zavedena namísto spotřebních a dalších daní daň všeobecná. 7 V roce 1992 byl schválen zákon o dani z přidané hodnoty a zákon o spotřebních daních. Tímto zákonem byly do systému nepřímých daní České republiky zařazeny selektivní spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva a vína. 8 Tento zákon přizpůsobil daňový systém spotřebních daní trţnímu prostředí. V době zavedení spotřebních daní nebyla ještě Česká republika členem Evropské unie, přesto však přijala systém kompatibilní se systémem členských států Evropské unie Charakteristika spotřebních daní Kromě pojmu spotřební daň můţe být pouţit také pojem akcíza. Pojem spotřební daně je někdy pouţíván ve významu zahrnujícím i daň z přidané hodnoty. 10 V této práci budu pojem spotřební daně pouţívat v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, tedy ve významu selektivních spotřebních daní uvalených na vybrané výrobky či sluţby. Spotřební daně patří do skupiny nepřímých daní a postihují spotřebu konkrétních výrobků vyrobených v tuzemsku i výrobků dovezených. Výrobky podléhající spotřební dani se obvykle vyznačují výrazným daňovým zatíţením. 11 Poplatníky daně jsou osoby, které výrobky podléhající spotřební dani nakupují. Plátci spotřební daně jsou osoby, které tuto spotřební daň pod svou majetkovou zodpovědností odvádějí do státního rozpočtu. Spotřební daň je odváděna jednorázově a je obvykle stanovena jednou částkou za jednotku mnoţství nebo hmotnosti, případně procentuální částí. 12 Mezi hlavní kritéria pro výběr výrobků, které by měly podléhat spotřební dani, patří: Fiskální záměry Potřeby státního rozpočtu Politická hlediska Regulace spotřeby výrobků 7 ŠIROKÝ, J., a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN s KUBÁTOVÁ, K.,VÍTEK, L. Daňová politika: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, s. ISBN X, s SVÁTKOVÁ, S. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., s. ISBN , 2009, s Např. Široký, Daňové teorie s praktickou aplikací 11 ŠIROKÝ, J., a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN s ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN , s

17 Škodlivost výrobků argumentací pro uvalení spotřební daně je škodlivost na zdraví nebo na ţivotním prostředí daných výrobků. Elasticita poptávky a nabídky po výrobku- spotřební daně se uvalují na výrobky, které mají neměnnou spotřebu a poptávka i nabídka po těchto výrobcích je cenově neelastická. 13 Pro zajištění stabilního příjmu do státního rozpočtu je vhodné zdaňovat spotřební daní výrobky s co nejmenší cenovou elasticitou. Tuhle teorii popisuje takzvané Ramseyovo pravidlo, které je uplatňováno při výběru výrobků zdaňovaných spotřební daní. Daňové výnosy konstruované podle tohoto pravidla jsou nejstabilnějším příjmem státního rozpočtu. Ramseyovo pravidlo popisuje následující rovnice: 14 Kde: k.konstanta závisející na celkových příjmech z daní T.analyzovaná jednotková daň p...rovnováţná cena po uvalení daně..elasticita takzvané kompenzované poptávky E s cenová elasticita nabídky Vhodnými výrobky pro zdanění spotřební daní podle tohoto pravidla by byly i základní potraviny, coţ je z politických důvodů nevhodné, proto jsou pro výběr výrobků podléhajících spotřební dani pouţity i další výše zmíněná kritéria, jako například škodlivost výrobků. 15 Jako důvody pro zdaňování vybraných výrobků spotřební daní jsou uváděny: odrazování lidí od spotřeby škodlivých výrobků - spotřební daně mají tedy plnit také odrazovací funkci, fungují jako pokuta za škodlivé návyky, zajištění přílivu peněz do státního rozpočtu, harmonizace daní v EU. 16 Charakteristice spotřebních daní uvedené v této kapitole odpovídají ve většině případů i daně energetické a environmentální. Mezi energetické daně se obvykle řadí daň z pevných paliv, daň ze zemního plynu a daň z elektřiny. Daň z minerálních olejů se například v České 13 ŠIROKÝ, J., a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN s ŠIROKÝ, J., a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN s ŠIROKÝ, J., a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN s KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie-úvod do problematiky. 2. aktualiz. vyd. Praha: ASPI, s. ISBN , s

18 republice řadí mezi daně spotřební, v některých státech je však zdaněna v rámci daní energetických. Energetické daně slouţí také částečně k ochraně ţivotního prostředí a je moţné je povaţovat za podskupinu daní environmentálních. Environmentální daně mohou být vnímány jako daně zavedené z důvodu ochrany ţivotního prostředí, například poskytnutím pobídky ke sníţení určitého znečištění na optimální úroveň nebo zdaněním výrobků škodlivých ţivotnímu prostředí. 17 Výnos ze spotřebních daní tvoří v Evropské unii okolo 10 % rozpočtových příjmů všech států. Přestoţe v členských zemích Evropské unie v posledních letech docházelo povětšinou k postupnému zvyšování sazeb spotřebních daní, spotřeba výrobků podléhajících spotřební dani se sniţuje jen pozvolna a pouze v některých zemích, coţ dokazuje cenovou neelasticitu těchto výrobků. Oproti tomu lze říci, ţe v zemích, kde jsou například tabákové výrobky poměrně drahé (Velká Británie, Irsko, Švédsko, Dánsko), kouří mnohem méně obyvatel, neţ je průměr Evropské unie Harmonizace spotřebních daní v EU Harmonizační proces v oblasti spotřebních daní vychází z článku 99 Smlouvy o zaloţení Evropského hospodářského společenství, na základě kterého je Rada oprávněna přijímat rozhodnutí ke sladění právních předpisů včetně úpravy týkající se spotřebních daní. Důvodem pro sjednocení systému zdaňování spotřebních daní bylo podpoření spravedlivé hospodářské soutěţe mezi jednotlivými státy Evropské unie, protoţe rozdílná daňová zátěţ by vedla k jejímu narušení. V procesu harmonizace byly nejprve vyčleněny druhy výrobků, které budou harmonizaci podléhat, dále také osvobození a pravidla pro koloběh výrobků a oběh dokladů po území společenství. Směrnice 72/43/EHS stanovila povinnost pro členské státy EU zavést systém, kde předmětem spotřebních daní jsou minerální oleje, tabák, lihoviny, víno a pivo. Další daně v jednotlivých státech měly být podle ní zrušeny, ovšem s výjimkou daní, které nevyţadují kontroly na hranicích států nebo dodatečné náklady mezinárodního obchodu. Dalším krokem v oblasti sjednocení spotřebních daní byla směrnice 92/12/EHS. 19 Tato směrnice byla zrušena směrnicí 2008/118/EHS, která obsahuje obecnou úpravu spotřebních daní. Důvody pro nahrazení směrnice byly například sdělení o nutnosti stanovení postupů v případě nedostupnosti elektronického systému pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani (tj. systému usnadňujícího sledování pohybu těchto výrobků), sdělení o nutnosti osvobození malých výrobců vína od určitých povinností, nutnost stanovení postupů pro výběr a vrácení spotřební daně a implementace moţnosti nezdanit zboţí, které 17 OECD: Glossary of Tax Terms [online] [cit ]. Dostupné z: < 18 GOLA, P., Spotřební daně v Evropské unii, Daně a právo v praxi. Dostupné z: ASPI [databáze] , Verze Copyright c Wolters Kluwer ČR, a.s. [cit ]. ASPI ID: LIT33980CZ 19 ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 4. aktualiz. vyd. Praha: Linde, s. ISBN , s

19 bylo z určitých důvodů zničeno nebo nenahraditelně ztraceno. 20 Směrnice 2008/118/EHS, takzvaná horizontální směrnice, odkazuje v kapitole 1 článku 1 na další směrnice v oblasti spotřebních daní, a to takzvané strukturální směrnice. Strukturální směrnice se týkají zdanění konkrétních druhů výrobků a také konkrétních sazeb těchto spotřebních daní. 21 Zdaňování alkoholu a alkoholických nápojů je upraveno směrnicí 92/83/EHS, sazby spotřební daně z alkoholu jsou upraveny ve směrnici 92/84/EHS. Spotřební daň z minerálních olejů byla původně upravena strukturální směrnicí 92/81/EHS, sazby spotřební daně z minerálních olejů byly upraveny směrnicí 92/82/EHS. Od roku 2004 je nahradila směrnice 2003/96/ES vztahující se na energetické produkty a elektřinu. Zdaňování spotřební daně z tabákových výrobků je upraveno směrnicí Rady 2011/64/EU, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Směrnice 2011/64/EU definuje mimo jiné jednotlivé tabákové výrobky a minimální sazby spotřební daně z tabákových výrobků. 22 Přehled směrnic shrnuje následující tabulka: Tabulka 1: Přehled směrnic EU Horizontální směrnice 72/43/EHS 92/12/EHS 2008/118/EHS Vertikální směrnice Minerální oleje Alkohol Tabákové výrobky 2003/96/ES (která nahradila 92/83/EHS 2011/64/EU (kterou se směrnice 92/81/EHS 92/84/EHS mění směrnice 92/79/EHS, a 92/82/EHS) 92/80/EHS a 95/59/ES) Pramen: Vlastní zpracování dle EC.EUROPA.EU: Excise duties on alkohol, tobacco and energy [online] [cit ]. Dostupné z: < Vedle těchto směrnic je pro harmonizaci spotřebních daní v Evropské unii důleţité také Nařízení Rady (ES) č. 2073/2004 ze dne 16. listopadu 2004 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní, které stanoví podmínky, za kterých správní orgány členských států příslušné pro provádění právních předpisů o spotřebních daních spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí za účelem zajištění dodrţování předpisů a stanoví pravidla a postupy, které 20 SMĚRNICE RADY 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie[cit ]. Dostupné z: < 21 ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 4. aktualiz. vyd. Praha: Linde, s. ISBN , s SMĚRNICE RADY 2011/64/EU ze dne 21. června In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit ]. Dostupné z: < 19

20 umoţní příslušným orgánům členských států spolupráci a výměnu informací potřebných pro vyměření spotřební daně Úprava spotřební daně v České republice Česká republika rozlišuje mezi spotřebními a energetickými daněmi. Z oblasti ochrany ţivotního prostředí se v České republice vyskytují (kromě energetických daní) pouze různé poplatky, ne tedy další environmentální daně. Spotřební daně jsou v České republice upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Česká republika přijala od počátku koncepci jednoho zákona členěného podle jednotlivých druhů spotřebních daní. Tento zákon nahradil původní zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů byl aţ do současnosti několikrát novelizován. Mezi cíle těchto novelizací patřily především úpravy sazeb daní, opatření k zamezení daňových úniků a sbliţování právního reţimu s reţimem Evropské unie. Zákon byl od počátku aţ na výjimky v souladu s komunitárním právem. 24 České republice byla poskytnuta Evropskou unií přechodná výjimka týkající se sazeb spotřební daně z tabákových výrobků do a dále byla vyjednána trvalá výjimka pro úpravu pěstitelského pálení. 25 V současné době 26 se zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále v této kapitole jen tento zákon ) skládá ze sedmi částí. První část tohoto zákona obsahuje obecná ustanovení, z nichţ některá podrobněji rozepíši v následujících odstavcích. Předmětem úpravy tohoto zákona jsou podmínky zdaňování vybraných výrobků, způsob značení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů. 27 V tomto zákoně se pracuje s pojmem vybrané výrobky, kterými jsou výrobky podléhající spotřební dani v České republice, a to: minerální oleje, pivo, víno a meziprodukty, líh, 23 NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2073/2004 ze dne 16. listopadu 2004 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit ]. Dostupné z: < a ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 4. aktualiz. vyd. Praha: Linde, s. ISBN , s SVÁTKOVÁ, S. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., s. ISBN , s Vláda ČR: Důvodová zpráva ke změně zákona, kterým se mění zákon o spotřebních daních , Dostupné z: ASPI [databáze]. Verze Copyright c Wolters Kluwer ČR, a.s. [cit ]. ASPI ID LIT25813CZ. 26 Znění zákona platné od , sazby daní uvedené v kapitole 1 jsou aktualizované k Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 1 20

21 tabákové výrobky. 28 Zákon o spotřebních daních stanovuje výčet osob, které jsou plátci spotřební daně ve společných ustanoveních, a dále pak ve zvláštních ustanoveních tento výčet zpřesňuje pro kaţdý vybraný výrobek. Obecně jsou plátcem spotřební daně tyto osoby: Přičemţ: provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce, oprávněný odesílatel, osoby, které pouţily vybrané výrobky osvobozené od daně pro jiné účely, neţ na které se osvobození vztahuje, osoby, které pouţily vybrané výrobky, u nichţ byla vrácena daň pro jiné účely, neţ na které se vrácení daně vztahuje, osoby, které skladují nebo dopravují vybrané výrobky a neprokáţou, ţe se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, další osoby. 29 provozovatelem daňového skladu se rozumí fyzická nebo právnická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu, oprávněným příjemcem je fyzická nebo právnická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci své podnikatelské činnosti jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v reţimu podmíněného osvobození od daně dopravované z jiného členského státu, oprávněným odesílatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která dopravuje vybrané výrobky v reţimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu do daňového skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském státě nebo do místa vývozu v jiném členském státě, dovoz znamená v tomto zákoně vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství, pokud nejsou tyto výrobky propuštěny při vstupu na toto území do reţimu podmíněného osvobození od cla, dovoz znamená také propuštění těchto výrobků z reţimu podmíněného osvobození od cla, vývoz znamená výstup vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 1 29 KOTENOVÁ, B., PETROVÁ, P., TOMÍČEK, M. Zákon o spotřebních daních. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 504 s. ISBN , s Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 3 21

22 Úplný výčet plátců daně je obsaţen v 4 tohoto zákona odstavci prvním. V 4 odstavci druhém tohoto zákona je dále vymezeno, které z těchto výše vyjmenovaných osob mají povinnost se registrovat jako plátce u celního úřadu a které tuto povinnost nemají. Vybrané výrobky podléhají z důvodu zdanění spotřební daní zvýšenému dohledu správce daně. Vybrané výrobky se mohou obecně nacházet ve třech reţimech, a to: v reţimu zdaněných výrobků, v reţimu osvobození od spotřební daně, v reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně. 31 Osoba, která drţí vybrané výrobky je povinna prokázat oprávněným orgánům, v jakém reţimu drţí tyto vybrané výrobky. Tato osoba má také povinnost na výzvu oprávněných orgánů prokázat zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu nebo oprávněné nabytí výrobků osvobozených od daně. 32 Zdanění se prokazuje daňovým dokladem, dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu. 33 Doklad o prodeji vybraných výrobků jiţ uvedených do volného daňového oběhu a doklad o dopravě vybraných výrobků jiţ uvedených do volného daňového oběhu nemusí být vystaven, pokud se jedná o výrobky určené pro osobní spotřebu. Při posuzování skutečnosti zda se jedná o mnoţství pro osobní spotřebu je ovšem nutné posoudit také status dané osoby (má-li výrobek slouţit pro podnikání), způsob dopravy atd. 34 Nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje povolením k přijímání a uţívání vybraných výrobků osvobozených od daně a rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do reţimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně. 35 Předmětem daně jsou podle 7 tohoto zákona vybrané výrobky dovezené na území Evropského společenství nebo výrobky na tomto území vyrobené. Předmět daně je dále konkrétně vymezen ve druhé části tohoto zákona pro kaţdou komoditu zvlášť. Tento zákon rozlišuje mezi okamţikem vzniku daňové povinnosti a okamţikem vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Například pokud je vybraný výrobek vyroben v daňovém skladu v reţimu podmíněného osvobození, vzniká daňová povinnost, ale v tento okamţik nemusí ještě vzniknout povinnost daň přiznat a zaplatit. 36 Okamţiky vzniku povinnosti přiznat a zaplatit daň jsou obecně upraveny v 9, další skutečnosti zakládající tuto povinnost jsou dále 31 ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN , s. 34, ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN , s Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 5 34 KOTENOVÁ, B., PETROVÁ, P., TOMÍČEK, M. Zákon o spotřebních daních. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 504s. ISBN , s. 28, Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 6 36 ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN , s

23 upraveny ve druhé části tohoto zákona zvlášť pro kaţdý z vybraných výrobků. 11 obecně upravuje, které výrobky jsou osvobozeny od daně. V 12 pak najdeme podmínky uplatnění nároku na osvobození od daně. Vybraný výrobek můţe být osvobozený buďto trvale nebo v reţimu takzvaného podmíněného osvobození od daně. Osvobození od daně je uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniţ vznikne povinnost přiznat nebo vyměřit daň. Podmíněné osvobození od daně znamená odklad povinnosti přiznat a zaplatit daň aţ do dne uvedení výrobků do volného daňového oběhu. 37 Konkrétní vybrané výrobky osvobozené od daně najdeme opět ve zvláštních ustanoveních neboli ve druhé části tohoto zákona. Vybrané výrobky osvobozené od daně lze přijímat na základě zvláštního povolení. S tímto tvrzením je spojeno několik výjimek, kdy není potřeba zvláštního povolení. Těmito výjimkami jsou například nabývání vybraných výrobků pro osobní spotřebu při jejich dopravě na území České republiky, výroba piva pro vlastní spotřebu v maximálním mnoţství 200 litrů za rok a další výjimky uvedené v 13 odstavci jedna. O vydání zvláštního povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu. 13 dále upravuje náleţitosti návrhu na vydání zvláštního povolení, podmínky uznání a zániku tohoto návrhu a další. Konkretizované podmínky týkající se zvláštního povolení najdeme ve zvláštních ustanoveních. 38 Nárok na vrácení daně vzniká obecně u výrobků: které jiţ obsahují spotřební daň ve své ceně, které byly pouţity pro předem stanovený účel, například pro výrobu výrobků, které nepodléhají spotřební dani, které byly dopraveny do jiného členského státu, které byly vyvezeny. 39 Nárok na vrácení daně můţe plátce uplatnit v daňovém přiznání a tento nárok vzniká po splnění všech podmínek uvedených v vymezuje subjekty a osoby, které jsou povaţovány za osoby poţívající výsad a imunit a dále podmínky, za kterých je těmto osobám vrácena daň. Uplatní-li tyto osoby nárok na vrácení daně, nemohou jiţ uplatňovat nárok na vrácení daně podle jiných ustanovení tohoto zákona. 40 V první části tohoto zákona je dále řešena obecně problematika daňového přiznání a splatnosti daně. Daňové přiznání se podává celnímu úřadu za kaţdou skupinu vybraných výrobků samostatně a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla 37 ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN , s Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN , s KOTENOVÁ, B., PETROVÁ, P., TOMÍČEK, M. Zákon o spotřebních daních. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 504s. ISBN , s

24 povinnost daň přiznat a zaplatit. Zdaňovacím obdobím je u spotřební daně kalendářní měsíc. Stejné období platí pro uplatnění nároku na vrácení daně. Obecně je u vybraných výrobků daň splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, s výjimkou daně z lihu, která je splatná do 55. dne po skončení zdaňovacího období. 41 Vybrané výrobky v reţimu podmíněného osvobození od daně se mohou nacházet pouze v daňovém skladu nebo být dopravovány za konkrétních podmínek stanovených tímto zákonem v jeho první části, a to při poskytnutí zajištění daně a s elektronickým průvodním dokladem. 42 Směrnice Rady předpokládá, ţe vybrané výrobky, ze kterých ještě nebyla zaplacena daň, budou uchovávány pouze v daňovém skladu. Způsob zřizování a provoz daňových skladů nechává v kompetenci členských států. 43 V České republice lze provozovat daňový sklad na základě povolení celního úřadu. Náleţitosti návrhu na vydání povolení najdeme v 20 tohoto zákona. Daňový sklad je buďto podnik na výrobu vybraných výrobků nebo sklad vybraných výrobků, ve kterých provozovatel vybrané výrobky vyrábí (ve druhém případě skladuje), zpracovává, přijímá nebo odesílá. Pokud dopravujeme či manipulujeme s vybranými výrobky jiţ zdaněnými, je nutné, jak jiţ bylo řečeno, zdanění prokázat. Pokud manipulujeme s výrobky v reţimu podmíněného osvobození od daně nebo provozujeme daňový sklad, je nutné poskytnout zajištění daně. Zajištění daně musí být poskytnuto v souladu s tímto zákonem ve výši daňové povinnosti, která by vznikla uvedením těchto výrobků do volného oběhu nebo v určité části této výše daňové povinnosti která připadá na vybrané výrobky. Pro zajištění daně existují maximální limity, jejichţ výše je uvedena ve zvláštních ustanoveních tohoto zákona. Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění. Výši zajištění je moţno za určitých podmínek na ţádost sníţit. Sníţení zajištění schvaluje celní úřad. Daň je moţno zajistit po splnění podmínek také ručením. Provozovatel daňového skladu má také povinnost vést evidenci vybraných výrobků v souladu s tímto zákonem. 44 Dopravovány mohou být vybrané výrobky ve všech třech výše zmíněných reţimech. Doprava vybraných výrobků v reţimu podmíněného osvobození od daně můţe být riziková z hlediska daňových úniků. Z tohoto důvodu byly zaváděny průvodní doklady, které jsou s vybranými výrobky dopravovány a slouţí k evidenci pohybu dopravovaného zboţí. V souladu se směrnicí Rady 2008/118/ES byly v České republice v roce 2010 původní listinné průvodní doklady nahrazeny elektronickými. Výrobky v reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně mohou být tedy dopravovány pouze s elektronickým průvodním dokladem a tato doprava není moţná bez předchozího souhlasu celního úřadu. Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel zhotoví návrh elektronického průvodního dokladu. Celní úřad tento návrh ověří, je oprávněn také provést také fyzickou kontrolu 41 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 18, Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 19, ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN , s Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 19, 21, 21a, 37 a 38 24

25 vybraných výrobků. Doprava tímto způsobem můţe být uskutečněna z jednoho daňového skladu do druhého, do místa vývozu, místa předání nebo z místa dovozu do daňového skladu, místa vývozu či místa přímého předání. 45 Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované na území České republiky pro účely podnikání a stejně tak vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v České republice dopravované do jiného členského státu lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Pokud je reţim podmíněného osvobození od daně během dopravy porušen, vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem porušení reţimu. 46 Výjimku z porušení reţimu představuje nesplnění podmínek z důvodů ztráty či znehodnocení v důsledku nepředvídatelné události, o kterých byl celní úřad bezodkladně informován. 47 Vybrané výrobky je moţné prodávat za ceny bez daně, a to na základě povolení celního úřadu v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo na palubách letadel fyzickým osobám při jejich výstupu z daňového území Evropského společenství. 48 Druhá část tohoto zákona, nazvaná zvláštní ustanovení, obsahuje konkrétní informace týkající se zdanění vybraných výrobků a je rozdělena na pět Hlav, přičemţ kaţdá Hlava se zabývá konkrétním vybraným výrobkem. Část třetí tohoto zákona je zaměřena na omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků. Tato část nám říká, ţe je zakázáno prodávat tyto vybrané výrobky na místech, která nejsou zkolaudována k prodeji zboţí nebo hostinských sluţeb a která nesplňují technické poţadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak. Jsou zde dále vymezeny výjimky, pro které neplatí výše uvedené pravidlo zákazu prodeje a odkaz na orgány, které jsou oprávněny kontrolu zákazu provádět. 49 Obsahem čtvrté a páté části tohoto zákona je značkování a barvení minerálních olejů. Část šestá tohoto zákona definuje přestupky a správní delikty, odpovědnost osob za přestupky a správní delikty a těmto odpovídající výši pokut. Sedmá část tohoto zákona uvádí společná, přechodná a závěrečná ustanovení DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ Obsahem Hlavy I. je daň z minerálních olejů. Příjem z daně z minerálních olejů tvoří výrazně nejvyšší příjem státního rozpočtu ze všech spotřebních daní v České republice. Výnos daně z minerálních olejů v jednotlivých letech zobrazuje následující tabulka: 45 ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN , s Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 4, 30 a KOTENOVÁ, B., PETROVÁ, P., TOMÍČEK, M. Zákon o spotřebních daních. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 504s. ISBN , s Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 134a

26 Tabulka 2: Výnos daně z minerálních olejů v České republice Rok Daň z minerálních olejů (v mld. Kč) 82,1 79,5 81,4 80,9 Pramen: Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2011, s. 5 [online] [cit ]. Dostupné z: < C4%8Dinnosti%20Celn%C3%AD%20spr%C3%A1vy%20%C4%8CR%20za%20rok% pdf> Mezi poslední významné změny ve zdanění minerálních olejů v tomto zákoně patřily zejména zrušení daňového zvýhodnění pilotních projektů technologického vývoje takzvané emulzní nafty, také daňové zvýhodnění minerálních olejů, které jsou v rámci vnitrozemských a mezinárodních plaveb pouţity pro výrobu tepla, dále také poskytování zajištění daně pro dopravu methylesterů mastných kyselin určených k přimíchávání do pohonných hmot. 51 Konkrétní minerální oleje podléhající spotřební dani najdeme v 45 tohoto zákona. O daně jsou osvobozeny především minerální oleje pouţívané pro jiné účely, neţ je pohon motorů nebo výroba tepla, s výjimkami. Základem daně je mnoţství minerálních olejů vyjádřené v 1000 litrech nebo v tunách čisté hmotnosti. Sazby daně pro konkrétní druh minerálního oleje najdeme v Sazby daně platné k jsou obsahem tabulky 3. Tabulka 3: Sazby daně z minerálních olejů v ČR (2013) Výrobek Motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně Motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l Střední oleje a těţké plynové oleje podle 45 odst. 1 písm. b) Těţké topné oleje podle 45 odst. 1 písm. c) Odpadní oleje podle 45 odst. 1 písm. d) Zkapalněné ropné plyny podle 45 odst. 1 písm. e) Zkapalněné ropné plyny podle 45 odst. 1 písm. f) Zkapalněné ropné plyny podle 45 odst. 1 písm. g) Sazba daně Kč/1 000 l Kč/1 000 l Kč/1 000 l 472 Kč/t 660 Kč/1 000 l Kč/t 0 Kč/t Kč/t Pramen: Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 48 Část čtvrtá a pátá tohoto zákona popisují, jak jiţ bylo řečeno, pravidla značkování a barvení minerálních olejů. Minerální oleje je moţné barvit a značkovat pouze v souladu s tímto zákonem, pokud by byly značkovány či barveny jinak, budou brány jako neznačkované 51 PETROVÁ, P., Novela zákona o spotřebních daních, Daně a právo v praxi. Dostupné z: ASPI [databáze]. 2011, Verze Copyright c Wolters Kluwer ČR, a.s. [cit ]. ASPI ID: LIT38746CZ 52 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů,

27 (nebarvené). V těchto částech zákona najdeme předmět značkování a barvení vybraných minerálních olejů, zásady značkování a barvení, povinnosti a zákazy při značkování a barvení, pravidla získání povolení ke značkování a barvení, pravidla při vývozu vybraných minerálních olejů a také výčet orgánů, které jsou ke kontrole značkování a barvení v souladu s tímto zákonem oprávněny. 53 Podrobnosti značkování a barvení vybraných minerálních olejů a značkování některých dalších minerálních olejů jsou obsaţeny ve vyhlášce č. 61/2007 Sb., která jiţ byla aktualizována vyhláškou č. 211/2012 Sb DAŇ Z LIHU Hlava II, druhé části tohoto zákona, se zabývá daní z lihu. Tento zákon stanovuje zdanění lihu, tedy i zdanění lihových výrobků. Předmětem daně je tedy líh obsaţený ve výrobcích za podmínek uvedených v 67 tohoto zákona. Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu upravuje zásady a podmínky výroby a oběhu lihu. Kvalitativní parametry jednotlivých druhů lihu jsou pak upraveny prováděcími předpisy k tomuto zákonu. Pro podporu správy spotřební daně z lihu bylo zavedeno povinné značení lihu upravené zákonem č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu. Tato právní úprava zavedla povinnost značit kaţdé spotřebitelské balení lihu určené pro tuzemský trh kontrolní páskou způsobem, aby při otevření spotřebitelského balení byla kontrolní páska znehodnocena. 54 Osvobozen od daně je za splnění podmínek uvedených v 71 líh: pro přípravu a výrobu léčiv, v látkách určených k aromatizaci nápojů, jejichţ obsah nepřesahuje 1,2 % etanolu a k aromatizaci jiných potravin, pro výrobu čokoládových výrobků, pokud obsah lihu v nich nepřekročí 8,5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku, pro výrobu ostatních potravin, pokud obsah lihu v nich nepřekročí 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobků, obecně denaturovaný, zvláštně denaturovaný a zvláštně denaturovaný kvasný, ve vzorcích odebraných celním úřadem a ve vzorcích pro povinné rozbory, ve výši technicky zdůvodněných ztrát a některý líh ve výrobcích znehodnocených či zničených za přítomnosti pověřených osob. 55 Sazba daně z lihu nesmí být podle směrnice 92/84/EHS niţší neţ 550 EUR za hektolitr. Česká republika tuto podmínku splňuje. Jak jiţ bylo řečeno, Česká republika sjednala trvalou výjimku s Evropskou unií, která byla zakomponována do směrnice 92/83/EHS a která stanoví, ţe členské státy mohou uplatňovat sníţenou sazbu spotřební daně, která není niţší neţ 50 % 53 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 134a-134v 54 CELNÍ SPRÁVA: Spotřební daně - líh [online] [cit ]. Dostupné z: < 55 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 71 27

28 základní vnitrostátní sazby spotřební daně z lihu, pro líh vyrobený pěstitelskými pálenicemi. Sníţená sazba můţe být uplatněna maximálně do výše 30 litrů ovocných destilátů vyrobených na domácnost pěstitele ročně, určených výhradně pro osobní spotřebu. 56 V souladu s touto výjimkou jsou tedy v tomto zákoně uplatňovány dvě sazby spotřební daně z lihu, a to Kč/hl etanolu a Kč/hl etanolu pro líh vyrobený pěstitelskými pálenicemi v mnoţství do 30 litrů etanolu ročně. Tyto sazby jsou výsledkem posledního zvýšení sazeb spotřební daně z lihu s platností od roku 2010 a platí dále i k Základem daně je mnoţství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 C. 58 Výnos spotřební daně z lihu představuje zhruba 5 % celkového výnosu ze spotřebních daní v České republice. Inkaso spotřební daně z lihu v několika posledních letech ukazuje následující tabulka: Tabulka 4: Výnos spotřební daně z lihu v ČR Rok ,1 7,0 6,5 6,8 Daň z lihu (v mld. Kč) Pramen: Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2011, s. 5 [online] [cit ]. Dostupné z: < C4%8Dinnosti%20Celn%C3%AD%20spr%C3%A1vy%20%C4%8CR%20za%20rok% pdf> Hlava II dále obsahuje zvláštní ustanovení týkající se povinnosti přiznat a zaplatit daň, vrácení daně z lihu, zajištění daně z lihu a další DAŇ Z PIVA Touto daní se zabývá Hlava III tohoto zákona. Plátce daně z piva není v Hlavě III blíţe vymezen a platí pro něj tedy obecná ustanovení, 80 tohoto zákona pouze specifikuje, ţe plátcem není fyzická osoba (domácnost), která doma vyrobí maximálně 200 litrů piva za rok pro svou spotřebu a dále ho neprodává. Tato osoba je tedy od placení daně osvobozena a je zároveň povinna oznámit zahájení této výroby celnímu úřadu. Osvobozeno od daně je dále pivo za podmínek stanovených v 86 pro: výrobu octa, výrobu a přípravu léčiv, výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichţ obsah nepřesahuje 1,2 % alkoholu, 56 Daňaři online: Hodnocení dopadů regulace (RIA) Pěstitelské pálení [online] [cit ]. Dostupné z: < 57 SAGIT.CZ: Daň z lihu [online] [cit ]. Dostupné z: < 58 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů,

29 výrobu čokoládových výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litrů ve 100 kg výrobku a výrobu ostatních potravin, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 5 litrů ve 100 kg výrobků. Od daně jsou osvobozeny také technicky zdůvodněné ztráty, podle posouzení celního úřadu a vzorky piva k povinným rozborům. Základem daně je mnoţství piva vyjádřené v hektolitrech. Koncentrace piva se vyjádří v hmotnostních procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny a tento procentní obsah extraktu původní mladiny se stanovuje podle velkého Ballingova vzorce, upraveného vyhláškou č. 468/2003 Sb., o stanovení vzorce pro výpočet extraktu původní mladiny před zakvašením a metodách určení extraktu původní mladiny. Tento zákon rozděluje sazby daně z piva na základní sazbu, která činí v současnosti 32 Kč a na sazby sníţené, rozdělené na celkem pět dalších sazeb podle mnoţství ročně vyrobených hektolitrů piva, platné pro malé nezávislé pivovary. Definice malého nezávislého pivovaru je obsaţena v 82 tohoto zákona. 59 Pivo je pro Českou republiku významným nejen vývozním artiklem, z tohoto důvodu má Česká republika zájem spíše na nezvyšování sazeb daně z piva. Česká republika uplatnila v roce 2006 právo veta na návrh Evropské komise týkající se zvýšení spotřební daně z piva. Tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý uvedl, ţe by zvýšení sazeb daně z piva znamenalo zvýhodňování vína na úkor piva v Evropské unii. 60 Celkový výnos ze spotřební daně z piva v České republice ukazuje tabulka 5. Tabulka 5: Výnos daně z piva v ČR Rok ,6 3,4 4,3 4,5 Daň z piva (v mld. Kč) Pramen: Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2011, s. 5 [online] [cit ]. Dostupné z: < C4%8Dinnosti%20Celn%C3%AD%20spr%C3%A1vy%20%C4%8CR%20za%20rok% pdf> DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ Daň z vína a meziproduktů je upravena Hlavou IV tohoto zákona. Stejně tak jako u daně z piva neobsahuje tato část zákona ţádný zvláštní výčet plátců daně, pouze negativní vymezení plátce daně z vína a meziproduktů, a to konkrétně ustanovení, ţe plátcem daně z vína a meziproduktů není fyzická osoba, která vyrobí maximálně 2000 litrů tichého vína za 59 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, MFČR: Česká republika vetovala návrh na zvýšení spotřební daně z piva. Dostupné z: ASPI [databáze] , Verze Copyright c Wolters Kluwer ČR, a.s. [cit ]. ASPI ID LIT26278CZ 29