Galén Na Bělidle 34, Praha 5.

Transkript

1

2 Upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Galén Na Bělidle 34, Praha 5 Galén, 2012

3 Petr Dítě et al. FARMAKOTERAPIE V GASTROENTEROLOGII GALÉN

4 Hlavní autor a pořadatel prof. MUDr. Petr Dítě, DrSc. Recenzent prof. MUDr. Jiří Ehrmann, CSc. II. interní gastroenterologická a hepatologická klinika FN Olomouc Petr Dítě et al. Farmakoterapie v gastroenterologii První vydání v elektronické verzi Vydalo nakladatelství Galén, Na Bělidle 34, Praha 5 Editor PhDr. Lubomír Houdek Šéfredaktorka PhDr. Soňa Dernerová Odpovědná redaktorka Mgr. Jarmila Prokešová Obrazová dokumentace z archivu autorů Sazba Mgr. Kateřina Dvořáková Určeno odborné veřejnosti G Všechna práva vyhrazena. Tato publikace ani žádná její část nesmí být reprodukována, uchovávána v rešeršním systému nebo přenášena jakýmkoli způsobem (včetně mechanického, elektronického, fotografického či jiného zá zna mu) bez písemného souhlasu nakladatelství. Autoři i nakladatel vynaložili značné úsilí, aby informace o léčivech odpovídaly stavu znalostí v době zpracování díla. Nakladatel za ně nenese odpovědnost a doporučuje řídit se údaji o doporučeném dávkování a kontraindikacích uvedených výrobci v příbalovém letáku příslušného léčivého přípravku. Týká se to především přípravků vzácněji používaných nebo nově uváděných na trh. V textu jsou používány ochranné obchodní známky léků a dalších výrobků. Absence symbolů ochran ných známek (, TM ap.) neznamená, že se jedná o nechráněné názvy a značky. Galén, 2011 ISBN (PDF) ISBN (PDF pro čtečky)

5 5 Seznam autorů Hlavní autor a pořadatel prof. MUDr. Petr Dítě, DrSc. Autoři prof. MUDr. Jan Bureš, CSc. II. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové MUDr. Milan Dastych MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D. II. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc. II. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové prof. MUDr. Petr Husa, CSc. Klinika infekčních chorob LF MU a FN Brno MUDr. Libuše Husová, Ph.D. MUDr. Bohuslav Kianička, Ph.D. II. interní klinika FN u sv. Anny Brno

6 6 Farmakoterapie v gastroenterologii MUDr. Michal Konečný, Ph.D. II. interní gastroenterologická a hepatologická klinika FN Olomouc doc. MUDr. Marcela Kopáčová, Ph.D. II. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové MUDr. Radek Kroupa, Ph.D. prof. MUDr. Jan Lata, CSc. Interní klinika LF OU a FN Ostrava MUDr. Karel Lukáš, CSc. IV. interní klinika klinika gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN Praha MUDr. Jan Martínek, Ph.D. Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha MUDr. Ivo Novotný, CSc. doc. MUDr. Vlastimil Procházka, Ph.D. II. interní gastroenterologická a hepatologická klinika FN Olomouc prof. MUDr. Stanislav Rejchrt, Ph.D. II. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové MUDr. Svatopluk Solař Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha MUDr. Karel Starý MUDr. Václav Šafka, Ph.D. II. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové MUDr. Jiří Tomášek Klinika komplexní onkologické péče LF MU, Masarykův onkologický ústav Brno MUDr. Tomáš Vaňásek, Ph.D. II. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové MUDr. Ing. Filip Závada, Ph.D. Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D. Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc.

7 7 Obsah SEZNAM AUTORŮ FARMAKOTERAPIE REFLUXNÍ NEMOCI JÍCNU (Radek Kroupa) 1.1. Úvod Etiopatogeneze Farmakoterapie Režimová a dietní opatření Antacida Inhibitory protonové pumpy H 2 -blokátory Prokinetika Nové možnosti farmakoterapie Ostatní možnosti léčby refluxní nemoci jícnu Terapie ve specifické situaci Terapie mimojícnových příznaků Noční reflux Barrettův jícen Alkalický/biliární reflux Obtížně léčitelný/refrakterní GERD Terapie GERD v těhotenství GERD a Helicobacter pylori Rizika dlouhodobé léčby

8 8 Farmakoterapie v gastroenterologii 2. FARMAKOTERAPIE NEMOCÍ TENKÉHO STŘEVA (Jan Bureš, Stanislav Rejchrt, Marcela Kopáčová) 2.1. Úvod Celiakie Crohnova choroba Enteropatie z nesteroidních antiflogistik Exsudativní enteropatie Syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě Syndrom krátkého střeva Cévní léze tenkého střeva Chronická postiradiační enteritida Whippleova choroba Chronická mezenteriální ischémie (meiopragia intestinalis) Dietní léčba a umělá výživa u chorob tenkého střeva Závěr FARMAKOTERAPIE IDIOPATICKÝCH STŘEVNÍCH ZÁNĚTŮ (Vladimír Zbořil) 3.1. Léčebná strategie idiopatických střevních zánětů Farmakoterapeutické modality Aminosalicyláty Kortikosteroidy Imunosupresiva Azathioprin/6-merkaptopurin v léčbě ulcerózní kolitidy Cyklosporin v léčbě ulcerózní kolitidy Biologická terapie NEMOCI ANOREKTÁLNÍ OBLASTI (Michal Konečný) 4.1. Anatomicko-fyziologické poznámky Symptomatologie nemocí anorektální oblasti a vyšetřovací metody Onemocnění anální oblasti Hemoroidy (hemoroidální nemoc) Řitní trhlina Sfinkteritida Kryptitida Abscesy a píštěle Karcinom anu Perianální kondylomata Prolaps Řitní inkontinence Řitní svědivka

9 Obsah Onemocnění rekta Iritační proktitida Postiradiační proktitida Infekční a parazitární proktitidy Ulcus recti cryptogenes Ischemická proktitida Anorektální bolesti (proktalgie) LÉČENÍ EXOKRINNÍ PANKREATICKÉ NEDOSTATEČNOSTI (Petr Dítě, Bohuslav Kianička) 5.1. Úvod Význam exokrinní pankreatické sekrece v klinice Použití léku s obsahem pankreatických enzymů Charakteristika léků s pankreatinem Selhání léčby FARMAKOTERAPIE KRVÁCENÍ PŘI PORTÁLNÍ HYPERTENZI (Tomáš Fejfar, Tomáš Vaňásek, Václav Šafka, Petr Hůlek) 6.1. Jícnové varixy Terapie akutního krvácení Selhání léčby Primární prevence Sekundární prevence Žaludeční varixy Rektální varixy Ektopické varixy Portální hypertenzní gastropatie Budoucnost léčby portální hypertenze Terapie krvácení při prehepatální portální hypertenzi Terapie krvácení při extrahepatální obstrukci portální žíly Terapie krvácení při izolované trombóze lienální žíly FARMAKOTERAPIE VIROVÝCH HEPATITID (Petr Husa, Libuše Husová) 7.1. Akutní virové hepatitidy Profylaxe virových hepatitid Terapie akutních virových hepatitid Chronické virové hepatitidy Terapie chronické hepatitidy B Terapie chronické hepatitidy C

10 10 Farmakoterapie v gastroenterologii 8. FARMAKOTERAPIE ONEMOCNĚNÍ JATER A BILIÁRNÍCH CEST (Tomáš Vaňásek, Jan Lata) 8.1. Metabolická onemocnění Genetická hemochromatóza Wilsonova choroba Nealkoholická steatóza a nealkoholická steatohepatitida jater Autoimunitní hepatitida Překryvné syndromy Primární biliární cirhóza Primární sklerózující cholangitida Intoxikace Jaterní poškození způsobené alkoholem Onemocnění žlučníku a žlučových cest Cholelitiáza Akutní cholecystitida Extrahepatální cholestáza Cholangitida Parazitární cholangitidy Funkční poruchy žlučových cest Biliární dyskineze Dysfunkce Oddiho svěrače TERAPIE ASCITU A HEPATORENÁLNÍHO SYNDROMU (Jan Lata) 9.1. Ascites Terapie nekomplikovaného ascitu Terapie refrakterního ascitu Hepatorenální syndrom TERAPIE FUNKČNÍCH PORUCH TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ (Karel Lukáš) Úvod Klasifikace Symptomatologie Etiologie a patogeneze Definice Rozdělení Funkční dyspepsie horní Funkční dyspepsie dolní

11 Obsah Diagnóza Terapie Prognóza PANKREATICKÁ BOLEST A JEJÍ LÉČBA (Petr Dítě, Ivo Novotný) Úvod Příčiny pankreatické bolesti Charakteristika pankreatické bolesti Terapie FARMAKOLOGICKÁ LÉČBA AKUTNÍ PANKREATITIDY (Jan Martínek, Svatopluk Solař, Filip Závada, Miroslav Zavoral) Hydratace Korekce poruch vnitřního prostředí Terapie bolesti Antibiotika Nutriční podpora Komplexní léčba multiorgánového selhání Farmakologické intervence se sporným přínosem FARMAKOTERAPIE U OSOB S AKUTNÍM NEVARIKÓZNÍM KRVÁCENÍM DO HORNÍ ČÁSTI GIT (Vlastimil Procházka) Úvod Klinický obraz Diagnosticko-terapeutické postupy Léky ovlivňující tvorbu žaludeční HCl Léčiva ovlivňující hemostázu Léčiva s vazoaktivními účinky Závěr VÝŽIVA NEMOCNÝCH S ONEMOCNĚNÍM TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ (Milan Dastych) Nespecifické střevní záněty Ulcerózní kolitida Crohnova choroba Syndrom krátkého střeva Pooperační období Období adaptace Terapie komplikací

12 12 Farmakoterapie v gastroenterologii Akutní pankreatitida Chronická pankreatitida Stavy po resekci žaludku Výživa u onemocnění jater FARMAKOTERAPIE NEUROENDOKRINNÍCH TUMORŮ (Karel Starý, Jiří Tomášek) Úvod Somatostatin Somatostatinové receptory Analoga somatostatinu Interferony Postavení chemoterapie v léčbě neuroendokrinních nádorů Chemoembolizace POUŽITÉ ZKRATKY REJSTŘÍK

13 13 1. Farmakoterapie refluxní nemoci jícnu RADEK KROUPA 1.1. Úvod Refluxní nemoc jícnu je chronické onemocnění způsobené nadměrným návratem žaludečního obsahu do jícnu, tzv. gastroezofageálním refluxem. Do určité míry jde o stav fyziologický, který není nijak nepříjemně vnímán. Onemocnění je však definováno přítomností opakovaných a obtěžujících potíží a/nebo vznikem komplikací. Jako minimální frekvenci obtíží lze označit výskyt pálení žáhy dvakrát týdně, nebo jednu noční epizodu potíží týdně. Refluxní nemoc jícnu patří mezi nejčastější onemocnění v gastroenterologické praxi s prevalencí cca 6 20 % v dospělé populaci. Refluxní nemoc jícnu zahrnuje jak případy s makroskopicky či mikroskopicky patrným poškozením sliznice jícnu tzv. refluxní ezofagitidu (erozivní refluxní nemoc jícnu) a mikroskopickou ezofagitidu, tak i pacienty s normálním endoskopickým nálezem a opakovanými obtěžujícími symptomy, tzv. endoskopicky negativní (neerozivní) refluxní nemoc jícnu (NERD). Refluxní potíže patří k nejčastějším gastroenterologickým symptomům. Prevalence pyrózy je odhadována na % dospělých. Refluxní nemoc jícnu se vyskytuje u 2 10 % populace, ale jen část nemocných vyhledá lékařské vyšetření a léčbu. Refluxní ezofagitida je charakterizována zarudnutím okrsků poškozené sliznice, které mohou splývat do obrazu podélných lineárních ulcerací postihujících různou část obvodu distálního jícnu. Dle makroskopického endoskopického obrazu je možnost refluxní ezofagitidu klasifikovat do několika stupňů (Los Angeles A D, Savary Miller I IV apod.). Působení patologického gastroezofageálního refluxu vyvolává též charakteristické změny v histologickém obrazu jícnové sliznice (prodloužení papil, hypertrofie bazální vrstvy epitelu, smíšený zánětlivý infiltrát).

14 14 Farmakoterapie v gastroenterologii Tab Klasifikace jícnových symptomů dle Montrealské definice GERD 2006 Symptomy/syndromy GER Jícnové typické jícnové symptomy (pyróza, regurgitace) atypické jícnové symptomy refluxem vyvolaná bolest na hrudi, dysfagie Mimojícnové prokázaná asociace (kašel, laryngitida, astma, zubní eroze) předpokládaná asociace (sinusitida, plicní fibróza, faryngitida, recidivující otitis media) Neerozivní refluxní nemoc jícnu zahrnuje až 50 % pacientů s refluxní nemocí jícnu. Bohužel není jednoznačná závislost mezi rozsahem patologického refluxu, přítomností potíží, endoskopickými a histologickými změnami a komplikacemi. Typické jícnové symptomy pro refluxní nemoc jícnu jsou pyróza a regurgitace. Současný výskyt opakující se pyrózy a regurgitací tvoří základ pro symptomatické určení diagnózy. Atypické příznaky z oblasti jícnu zahrnují bolest na hrudi (po vyšetření označena jako nekardiální), dysfagie, odynofagie, říhání, zvracení a bolesti v epigastriu. U těchto symptomů není vždy jasná příčinná souvislost. Reflux může způsobovat i symptomy mimojícnové extraezofageální z oblasti dýchacích cest, hlavy a krku. Mechanismus jejich vzniku zahrnuje přímé dráždění refluktujícím obsahem a reflexní vagové změny. Asociace s patologickým refluxem byla kauzálně prokázána u chronického kašle, laryngitidy, asthma bronchiale a vzniku erozí zubní skloviny. Předpokládaná asociace je i u chrapotu, pocitu chronického dráždění v krku (globus, faryngitis), recidivujících infekcí dýchacích cest (záněty paranazálních dutin a středního ucha, hlavně u dětí), zápachu z úst a idiopatické plicní fibrózy. U řady těchto symptomů není reflux jediným vyvolavatelem potíží, ale je na něj třeba v diferenciální diagnostice myslet a případná antirefluxní léčba pak ovlivní i zdánlivě nesouvisející projevy (tab. 1.1.). Mezi komplikace gastroezofageálního refluxu patří stenóza jícnu, Barrettův jícen a adenokarcinom jícnu Etiopatogeneze Refluxní nemoc jícnu vzniká při nadměrném návratu žaludečního obsahu do jícnu. Ten je vyvolán nerovnováhou mezi agresivními faktory a antirefluxními mechanismy. Prorefluxně působí agresivita žaludečního obsahu tvořená nejen kyselinou solnou a pepsinem, ale někdy i příměsí solí žlučových kyselin a pankreatických enzymů při současném duodenogastrickém refluxu. Míra vystavení jícnu kyselině je úměrná tíži poškození sliznice jícnu. Anatomické změny (mechanická insuficience dolního jícnového svěrače, hiátová hernie, abdominální přetlak při obezitě) vznik refluxu významně

15 Farmakoterapie refluxní nemoci jícnu 15 usnadňují. Vznik subjektivních potíží a poškození sliznice jícnu je důsledkem interakce i mnoha dalších faktorů poruchy motility a očišťovací schopnosti jícnu, zhoršené evakuace žaludku, individuální tkáňové rezistence a prahu senzorického vnímání ve sliznici jícnu. U pacientů s refluxní chorobou jícnu je prokázán významně vyšší výskyt přechodných relaxací dolního jícnového svěrače (TLESRs) jako vagového reflexu spuštěného žaludeční distenzí nebo i podprahovou faryngeální stimulací. Vznik a vývoj refluxních potíží ovlivňují ještě zevní vlivy skladba jídelníčku, stravovací režim, léky snižující tlak dolního jícnového svěrače (aminofyliny, antagonisté kalcia, nitráty), kouření, kofein, zvedání břemen, těhotenství a řada dalších. U každého nemocného je pak výsledný klinický obraz dán kombinací všech uvedených vlivů a dle převažujících faktorů je možné individualizovat léčebný postup. Diagnostika refluxní nemoci jícnu se opírá převážně o přítomnost symptomů. U mladších nemocných do let věku s přítomností typických symptomů (pyróza a/nebo regurgitace) a při absenci tzv. alarmujících symptomů (váhový úbytek, dysfagie, anemizace, bolesti břicha, náhlý vznik a rychlá progrese potíží) je na místě provedení terapeutického testu podáváním plné dávky inhibitoru protonové pumpy na 2 týdny a zhodnocení jeho efektu. Při vymizení obtíží lze dále pokračovat v léčbě. V případě dlouhodobých potíží, není-li adekvátní reakce na zavedenou terapii nebo při výskytu alarmujících příznaků či podezření na komplikace, je indikována endoskopie. V diferenciální diagnostice potíží je přínosné využití ph-metrie. Doplňková vyšetření zahrnují RTG pasáž, manometrii jícnu, kombinované měření ph + impedance, intragastrický záznam ph a výjimečně i další Farmakoterapie Shrnutí základních principů Léčebná strategie je stanovena na podkladě přítomnosti a charakteru potíží, jejich časovém průběhu, reakci na dosavadní léčbu, endoskopickém nálezu a výsledcích doplňkových vyšetření. Léčba refluxní nemoci jícnu zahrnuje režimová a dietní opatření, farmakoterapii a léčbu chirurgickou. I když je gastroezofageální reflux charakterizovaný narušením normální motility a koordinace posunu žaludečního obsahu distálním směrem, je farmakologická terapie převážně založena na snížení produkce a agresivity žaludečních šťáv. Zlepšení vyprazdňovací schopnosti jícnu a žaludku léky ovlivňujícími motilitu má jen doplňkový význam. Cílem léčby je ovlivnit potíže, dosáhnout úpravy slizničního poškození jícnu a zabránit recidivám. Důsledná kontrola refluxu může minimalizovat vznik komplikací. Léčba je používána jako akutní krátkodobá (6 12 týdnů) ke zhojení ezofagitidy a potlačení symptomů. Na ni ve většině případů navazuje léčba udržovací dlouhodobá, trvalá i intermitentní, se záměrem udržet dosažené zlepšení stavu bez výskytu rekurencí. K recidivě symptomů po ukončení léčby dochází až u 80 % pacientů. Indikací dlouhodobé léčby je i přetrvávání části