Marketingová studie. uplatnění a využití produkce české ovčí vlny. říjen Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 1

Transkript

1 Marketingová studie uplatnění a využití produkce české ovčí vlny říjen 2006 Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 1

2 Marketingová studie se zabývá předpokladem uplatnění produkce vlny chovu ovcí vyprodukované v regionu Bílé Karpaty - Beskydy a v České republice na českém trhu. Kvalita vlny je předpokladem jejího zpracování do konkrétních výrobků. Malé chovy, pestrost plemen, různé technologie chovu a zacílení ekonomiky na produkci jehněčího masa jsou v současné době charakteristické pro oblast chovu ovcí nejen v regionu Bílé Karpaty - Beskydy, ale i v celé České republice. Tato skutečnost má zásadní vliv na kvalitu a množství vyprodukované vlny a tím i možnosti a varianty jejího dalšího zpracování a využití. Na jedné straně situace v chovu ovcí a na druhé straně téměř neexistence textilního průmyslu v ČR, který do roku 1990 českou vlnu zpracovával. Je tedy nutné tento sektor podporovat a hledat nové zpracovatele, nové výrobky např. řemeslné zpracování vlny, regionální výrobky, které vzniknou v místě produkce vlny a podpoří tak rozvoj regionu. OBSAH 1. Situace chovu ovcí v regionu Bílé Karpaty - Beskydy a v ČR 2. Produkce vlny v regionu Bílé Karpaty - Beskydy a v ČR 3. Stávající situace zpracování vlny v ČR 4. Předpoklad využití vlny české produkce 5. Vznik regionálních produktů 6. Závěr 7. Použité materiály, literatura, kontakty. Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 2

3 1. Situace chovu ovcí v regionu Bílé Karpaty - Beskydy a v ČR Tab.č. 1 stavy ovcí a beranů ( ústřední evidence ) Věk Ovce (k ) Berani (k ) do 3 měsíců až 6 měsíců měs. až 1 rok až 2 roky až 3 roky až 4 roky až 5 roky až 6 roky až 7 roky až 8 roky nad 8 let 2) Celkem ) Zvířata nad 8 let a zvířata u kterých nebylo známo datum narození Tab.č. 2 Stavy ovcí v kusech Ovce a berani Pramen: ČSÚ Soupis hospodářských zvířat k do roku 1992, od roku 1993 do roku 2002 soupis hospodářských zvířat k daného roku Tab.č. 3 Stavy ovcí v kusech Ovce a berani Pramen: ČSÚ Soupis hospodářských zvířat k daného roku, od roku 2003 soupis hospodářských zvířat k 1. 4.daného roku, od roku 2001 změna přepočtu metodiky bez hobby aktivit obyvatelstva Stavy ovcí podle ČSÚ poklesly v ČR od roku 1990 do roku 2006 o 65,4 %, tj. o ks na ks. Prudký pokles počtu ovcí od roku 1990 se zastavil v roce Meziroční nárůst stavu ovcí 2001/2000 činil kusů, tj. 4,1%, v roce 2002/2001 byl nárůst již ks, což činí 10%, v roce 2003/2002 je nárůst ks tj. 7,1 %, v roce 2004/2003 je navýšení stavu ovcí o ks, tj. 12,3 %, v roce 2005/2004 je nárůst o ks, tj. 21 % a v roce 2006/2005 je nárůst o ks, tj. 5,9 %. Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 3

4 Tab. č. 4 Počet ovcí podle jednotlivých krajů v kusech Území, kraj Rozdíl 06/05 + /- Index 06/05 % Praha + Středočeský kraj ,5 Jihočeský kraj ,4 Plzeňský kraj ,6 Karlovarský kraj ,0 Ústecký kraj ,1 Liberecký kraj ,4 Královéhradecký kraj ,3 Pardubický kraj ,1 Vysočina ,8 Jihomoravský kraj ,1 Olomoucký kraj ,8 Zlínský kraj ,7 Moravskoslezský kraj ,2 Česká republika ,9 Pramen: ČSÚ Soupis hospodářských zvířat k 1.3.daného roku do roku 2002, od roku 2003 soupis hospodářských zvířat k daného roku a bez hobby aktivit obyvatelstva Z přehledu z jednotlivých krajů je patrné, že v porovnání s rokem 2005 největší nárůst v počtu ovcí v roce 2006 zaznamenaly kraje Plzeňský, kde je nárůst o ks (22,6 %), Zlínský o ks (10,7%), Středočeský o ks (8,5 %), Jihomoravský o 988 ks (24,1 %) a kraj Pardubický o 614 ks (7,1 %). Ke snížení stavů ovcí došlo v kraji Karlovarském o ks (9,0 %). Za celou Českou republiku došlo k navýšení stavů o ks (5,9 %). Tab. č. 5 Stavy ovcí v kontrole užitkovosti v roce 2004 a zastoupení jednotlivých plemen Plemeno Počet bahnic a roček v ks v roce 2004 Zastoupení jednotlivých plemen v % Počet bahnic a roček v ks v roce 2005 Zastoupení jednotlivých plemen v % Berrichon du Cher 59 0, ,3 Clun Forest 7 0,03 8 0,03 Hampshire 5 0, ,04 Charollais , ,6 Německá černohlavá ovce 107 0, ,9 Oxford down 574 2, ,6 Suffolk , ,6 Texel 977 3, ,1 Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 4

5 Masná plemena celkem , ,1 Bílá alpská 1 0,01 9 0,04 Bergschaf 123 0, ,4 Cigája 527 2, ,0 Jacob 19 0, ,1 Jurská ovce 4 0,01 6 0,02 Kamerunská ovce 57 0,2 59 0,2 Kerry Hill ,01 Romney , ,8 Lein 52 0,2 23 0,09 Leicester 2 0,01 2 0,01 Merino , ,9 Merinolandschaf , ,1 Německá dlouhovlnná 298 1, ,8 Šumavská ovce , ,9 Valašská ovce 173 0, ,7 Vřesová ovce 53 0,2 80 0,3 Žírné merino 94 0,4 25 0,1 Zušlechtělá valaška , ,6 Zwartbles 334 1, ,2 Kombinovaná plemena celkem , ,4 Finská ovce ,04 Lacaune ,1 Olkulská ovce 159 0, ,6 Romanovská ovce , ,5 Východofríská ovce Plodná a mléčná plemena celkem 653 2, , , ,5 Celkem/průměr , ,0 Pramen: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR Do roku 1990 se ovce šlechtily prioritně na produkci a kvalitu vlny. U všech hlavních chovatelských plemen se přistoupilo k zušlechťovacímu, případně užitkovému třídění s kombinovanými, plodnými a masnými plemeny. Za tímto účelem se od počátku 70. let do konce roku 1989 k nám dovezl velký počet plemen a ovcí z různých zemí Evropy. Největší import se uskutečnil z bývalého SSSR. Podmínky tržního hospodářství po roce 1990 si vyžádaly v chovu ovcí Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 5

6 zásadní změny v produkčním zaměření a technologii chovu. Dříve preferovaná produkce vlny jako hlavní užitková vlastnost byla z důvodu cenové liberalizace nahrazena plodností, masnou a mléčnou užitkovostí. V zájmu urychlené transformace šlechtitelského procesu se do České republiky dovezla k tomuto účelu zahraniční velmi výkonná masná, kombinovaná a plodná plemena. Každé plemeno má zcela konkrétní chovatelské zaměření. Šlechtitelský program u všech chovaných plemen v tuzemsku je usměrňován Radou plemenných knih a chovatelskými kluby. Údaje v tabulce č uvádějí rozdílné stavy ovcí v ČR. V rámci kvalifikovaného odhadu je v ČR ještě cca % ovcí chováno jako hobby aktivity obyvatelstva. Lze tedy uvažovat, že je v ČR cca až ks ovcí. Česká republika : Pro podložený odhad struktury a stavů ovcí v regionu, ale i v ČR jsou podklady Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR - plemenné knihy. Můžeme předpokládat, že ke kontrole užitkovosti budou zastoupeny všechny plemenné chovy ovcí. Pak rozdíl počtu stavu ovcí a stavu ovcí v kontrole užitkovosti jsou chovy s různě kříženými plemeny. Z této úvahy lze spočítat, že v ČR je cca ks ovcí plemenných, to je cca 16 % z celkového počtu ks ovcí a cca 12 % z celkového počtu ks ovcí. Ostatní chovy cca % jsou kříženci plemen, to je v přepočtu na ks ovcí cca ks z celkového počtu podle ČSÚ a cca ks z celkového počtu podle centrální evidence. Bílé Karpaty Beskydy : V regionu Zlínského kraje se chová na ks ovcí (podle ČSÚ ). To je téměř 9 % ovcí chovaných v ČR. Z tohoto počtu je cca % chovaných v regionu Bílé Karpaty - Beskydy. Nosnými plemeny chovaných ovcí v tomto regionu je Suffolk, Romey marsch, Valašská ovce a Východofríská ovce. Především plemeno Romey marsch je v rámci ČR chované převážně v tomto regionu. Ostatní jsou plemena méně zastoupená. Kvalifikovaný odhad je, že v tomto regionu je 4300 ks čistokrevných zvířat, to je cca % z celkového počtu v regionu. Je to výrazně víc než je celostátní průměr. Z toho je cca 2000 ks plemeno Romey marsch a 1200 ks plemeno suffolk. Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 6

7 2. Produkce a kvalita vlny Tab. č. 6 Srovnání výsledků kontroly užitkovosti ovcí ČR v letech v ČR - produkce vlny Rok Počet stád Počet bahnic ks Oplodně ní v % Plod nost v % Inten zita v % Odc hov v % Přírůs tek jehňat g Střiž vlny v kg ,9 149, 1 129, 5 110, , ,8 148, 8 130, 7 110, , ,4 149, 7 133, 8 113, , ,7 151, 6 129, 9 110, , ,2 149, 5 130, 3 111, , ,9 152, 3 129, 3 110, ,3 Index 2005/2000 % 140,6 170,3 97,7 102, 1 99,8 100, 4 101,7 102,4 Pramen: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR Změny v zemědělství od počátku devadesátých let měly v chovu ovcí zásadní vliv nejen na jejich početní stavy, rozšíření počtu chovaných plemen, ale především na roztříštěnost do meších chovů s různou úrovní technologií chovu a plemenářských praktik. Vedle plemenných chovů vznikají farmy s řadou variant v křížení plemen. Cílem těchto křížení je především kvalitní produkce jehněčího masa. Tyto postupy mají zásadní vliv na další produkt chovu ovcí a to vlnu. Na kvalitu vlny mají mimo typu plemene vliv i další podmínky : - klimatické podmínky chovu - technologie chovu - kvalita údržby pastvin - zdravotní stav ovcí - kvalita krmné dávky Definice kvality vlny jejího původu má zásadní vliv na její uplatnění na trhu. Hlavními ukazateli kvality vlny jsou jemnost, délka vlákna, hodnota výtěžnosti a obsah rostlinných nečistot. Jemnost je pro plemeno charakteristická vlastnost. U plemenných kříženců je nezbytné kvalitu vlny stanovit individuálně. Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 7

8 Tab. č. 7 Zemědělské podniky s chovem ovcí v ČR ( ústřední evidence 2006 ) Chovy Podíl zvířat z Počet celkových Počet ovcí zemědělských stavů v % ( ks ) podniků ( ks ) % 1 až ,1 4,2 10 až ,9 10,0 20 až ,3 21,1 50 až ,1 15,9 nad ,6 48,8 Celkem ,0 Tab. č. 8 Základní technické parametry vlny plemen ovcí nejčastěji chovaných v ČR Plemeno Šumavská ovce % podíl bahnic plemene z celku Délka vláken v mm dle almetru H v mm CV H v % Délka sloupku potní vlny v mm Průměrná jemnost vláken v um Orientační hodnota vytíženosti v % Obsah rostlinných nečistot vzorku v % Průměrná hmotnost rouna v kg 17,47 62,2 58, , ,2 3,5-4,5 28- Charollais 15,94 68, ,3 3,0-4, Merino 13, ,8 3,5-4, Suffolk 12,76 42,8 64, ,8 3,5-4,0 Merinoland 29-10,91 71, ,8 4,5-5,5 schaf 33 Romney 4, ,3-3,1 5,0-6,0 Romanovská ovce 4,7 27, , ,8 2,5-3,5 Zušlechtěná 120-4,6 68,5 65,3 valaška , ,5 3,5-4,5 Texel 3,68 26,3 73, , ,2 4,0-5,0 Východofríská ,4 ovce ,1 4,5-5,5 Oxford Down 2,23 45,9 59, , ,8 3,5-4,5 Cigája 2,11 88,4 62, , ,7 3,5-4,5 Německá 120-1, ,4 dlouhovlná , ,2 5,0-6,5 Bergschaf 0,81 57, , ,1 4,0-5,0 Zwartbles 0, , , ,5 3,5-4,5 Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 8

9 Tab. č. 7 charakterizuje roztříštěnost a velikost chovů v rámci ČR. Tato situace zvyšuje náročnost na organizaci sběru vlny. Tab.č. 8 : Podle jemnosti vlákna lze strukturu vlny v ČR u čistých plemen rozdělit : - cca 60 % ovcí mikronů - cca 26 % ovcí mikronů - cca 11 % ovcí mikronů Svým charakterem jsou tyto vlny hrubší s možností využít i k textilnímu zpracování. Současná produkce vlny za rok při průměrné produkci 3,5 kg / ks potní vlny : Česká republika : Tab. č. 9 Kvalita produkce potní vlny chovaných plemen v ČR Jemnost vlákna Zastoupení plemen ( % ) Ovce v kontrole užitkovosti Produkce potní vlny ( t ) ( v mikronech ) ( ks ) nad Celkem V ČR je cca 89 t potní vlny plemen a cca t potní vlny kříženců plemen. Chovy ovcí tedy produkují cca % vlny plemen, která se dá definovat podle jejího plemenného charakteru. Budou se lišit dalšími vlastnostmi vlny, které jsou výše uvedeny a jsou způsobeny technologickým vedením chovu. Zývající produkce potní vlny je směs, která se musí individuálně hodnotit. Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 9

10 Region Bílé Karpaty Beskydy : ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Tab. č. 10 Jemnost vlákna ( mikrony ) > 40 Kvalita produkce potní vlny chovaných plemen v regionu Bílé Karpaty-Beskydy Zastoupení plemen ( % ) Ovce v kontrole užitkovosti cca ( ks ) Produkce vlny ( t ) Celkem V regionu Bílé Karpaty - Beskydy je cca 15 t potní vlny z produkce plemenných chovů a cca 29 t potní vlny plemenných kříženců. 3. Stávající situace zpracování vlny v ČR V současné době je vlna produktem, který v podstatě nemá uplatnění a v řadě případů se stala odpadem. Přestaly existovat původní systémy kontroly kvality od stříhání vlny, přes její třídění a ošetření v zemědělském podniku až po uplatnění a dobré zpeněžení na českém trhu. Původně dotovaná cena vlny a možnost zpracovat vlnu české produkce v Čechách byla vlivem strukturálních změn textilního průmyslu ukončena. Po roce 1990 došlo k totálnímu ukončení činnosti většiny velkých textilních podniků a trh s českou vlnou se zastavil. Tab.č. 10 Vývoj struktury plemen ovcí podle užitkového zaměření v období v % Typ plemene Rok s kombinovanou Vlnařský užitkovostí masný plodný a dojný ,9 36,4 0,6 0, ,1 70,7 24,5 0, ,9 70,6 25,8 1, ,4 23,7 1, ,1 26,9 2, ,8 28,9 2, ,4 33,6 3, ,2 34,3 4, ,9 33,9 6, ,8 35,0 6, ,9 36,4 8, ,1 35,0 8, ,4 37,1 8, ,0 38,0 8,0 Pramen: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR Poznámka: rok 2006 odhad Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 10

11 Nákup potní vlny vychází vždy z podmínek stanovených odběratelem. Z tohoto důvodu je zapotřebí nejprve znát, jaká jakost potní vlny je požadovaná a jaká příprava vlny z těchto podmínek vychází. Dříve byla tato situace jednodušší neboť vycházela z požadavků textilního průmyslu v návaznosti na normu ČSN a podepřena funkcí tzv. výkupních středisek. V současné době, přestože norma platí dále, chybí zázemí v textilním průmyslu, kdy za posledních 10 let zejména vlnařský průmysl omezil svoji produkci a tudíž spotřebu vlny. Současná situace ve vlnařském průmyslu je velmi smutná a spotřeba vlny se omezila pouze na zpracování prané vlny a nebo ve většině případů česanců vlny z dovozu. Na základě této skutečnosti se likvidovaly prádelny potní vlny, ve kterých se mimo zámořských vln pro textilní průmysl prala i tuzemská vlna. V činnosti je jen prádelna v Nejdku, která pere pouze zámořské vlny a je zcela ve vlastnictví zahraničního kapitálu. Na tomto místě je zapotřebí zcela objektivně přiznat, že prádelna zavedená na tento typ suroviny a s takou kapacitou jako je v Nejdku, ani nemůže prát malé partie tuzemské potní vlny různé kvality a to nejen z důvodu ekonomického, ale především kvalitativně technologického. V současné době se pro obchodování s potní vlnou nabízí pouze možnost obchodování s potní vlnou nebo vytvoření malokapacitní prádelny, která je schopna vyprat partie s různou kvalitou o malém objemu. V obou případech je nezbytné připravit potní vlnu již na farmách, aby předložená surovina byla obchodovatelná. Každý chovatel si musí uvědomit, že vlna je součástí ekonomiky chovu ovcí a že již výběrem plemene až po žokování potní vlny mu musí být jasno, jak s touto surovinou zacházet, aby celkový výsledek odpovídal záměru farmy. V minulosti existovala výkupní střediska a taxátorů vlny, kteří podle požadavků normy určovali jakost a cenovou nabídku. Současná doba takové uspořádání neumožňuje. Potní vlna v současné době zůstává na chovateli a jeho schopnostech vlnu prodat a nebo štěstí, když náhodou se vyskytne obchodník, který o jeho vlnu projeví zájem. Snahou ministerstva zemědělství ČR na počátku roku 2000 podpořit odbyt zemědělských komodit byla dotační podpora vzniku odbytových družstev. Toho využilo několik chovatelů ovcí v oblasti Bílých Karpat chovající plemeno Romey marsch a založili v roce 2000 odbytové družstvo ROMNEY. Družstvo mělo v počátku za cíl pomoci s odbytem vlny plemene Romey marsch v regionu Bílé Karpaty. Tyto aktivity se později rozšířily i na jiná plemena a na celou ČR. Je to v řadě drobných obchodních aktivit vedle společnosti Oveko a.s. a ojedinělých obchodních příležitostí jediná cílená aktivita v ČR pomoci odbytu vlny. Dalším cílem odbytového centra Romey a Svazu chovatelů ovcí a koz ČR je znovu naučit chovatele ovce dobře ostříhat a vlnu vytřídit již na farmě a tak vytvořit základní předpoklad pro odbyt vlny. Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 11

12 4. Předpoklad uplatnění české ovčí vlny na trhu Tab.č. 11 Současní drobní zpracovatelé vlny v České republice FIRMA Firma Jan Plzeň- sever fax: tel.: mobil: info@janperi.cz Cca spotřeba za rok v tunách 0,5 Jaspis- Hana Tovaryšová Zborovská 320/ Nový Jičín tel.: fax: JaspisNJ@quick.cz www: ing.jan Lederer Vinohrady Brno tel., fax: mob.: 602 / lederer@ .cz 2,5 1 Marie Bašandová Třinec- Oldřichovice František Mizera- Merino Přívozní Týn nad Vltavou - Malá Strana tel: fax: mizera@c-box.cz 10 Dopas s.r.o. Třída Osvobození Ondry 2,5 Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 12

13 Marie Mičková Bochovice Rudíkov TUMAG ing. Zdeněk Tuvora Jiráskova Liberec Valtex CZ s.r.o. Brumovská 918 Valašské Klobouky ZERA V. Nezvala Náměšť nad Oslavou tel: ,5 TONAK a.s. Strakonice 5 JILANA a.s. Malý Beranov 10 TEBO a.s. Nová včelnice 3 SVITAP s.r.o. Svitavy 10 FEZKOTEX a.s. Strakonice 5 Vitka Brněnec a.s. Brněnec 10 Mitura 5 Celkem 85,0 Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 13

14 Tab. č. 12 Drobní zpracovatelé ovčí vlny Jméne, přijmení Ulice Město Beránková Karla Stranské Břidličná Chocholínová Svatava Varšavská 21 Praha 2 Kačmarová Petra Palackého Rýmařov Linhartová Daniela Rozlerova Praha 10 Radlová Alena P.O.BOX Vizovice Srbecka Veronika Habrovany Rousínov Stovičková Iness Krmnice Broumov Stupková Jana Razov Vizovice Šlechtová Hana Durerova 2174/ Praha 10 Šťovíčková Ines Křínice Broumov Tovaryšová Hana Zborovská Nový Jičín Tůmová Anna Dědov Teplice n/m Víznerová Ivana Družstevní Vrdy Zemanová Marie U Vlasačky Praha-Kraslice Hrušové 147 Vařilová Dana Krčínova 40 Č.Budějovice Ludmila Melková Máchova Plzeň Bory Scheinpflugová Jitka Lipová 12 Č.Budějovice Šmerda Radek Oblá Brno Jindřichův Mülerová Milena Pod Vrchy 147/II. Hradec Průzkumem potřeby zpracování tuzemské vlny u českých zpracovatelů byla zjištěna potřeba cca 80 tun za rok. Drobní zpracovatelé, u kterých lze předpokládat další potřebu vlny cca 5 t za rok. V roce 2005 se podařilo prodat přes Oveko a.s. 25 t vlny a přes družstvo Romey 12 t vlny do zahraničí. 5. Výrobky z ovčí vlny Rozhodujícím třídícím znakem vlny jsou její vlastnosti jemnost, délka, barva, obsah rostlinných nečistot a zbytkový obsah tuku. Dále to mohou být její specifické vlastnosti jako je obloučkovitost, vyrovnanost, měkkost nebo naopak pružnost apod. Uplatnitelnost těchto vlastností znali již naší předkové a proto věděli jakou vlnu použít do kterého výrobku. Existují i regionální rozdíly v kvalitě vlny, které lze využít pro výrobu specielních výrobků. Textilní vlnařský průmysl se v současné době soustřeďuje pouze na uplatnění vlny do mykaných přízí a následně do dek, zateplovacích vložek nebo nábytkových tkanin a v poslední době také pro ruční a strojní pletení. Zcela zmizelo uplatnění vlny do koberců, neboť textilní průmysl zavřel poslední továrnu na výrobu koberců v roce V současné době se jeví jako nejvýhodnější uplatnění tuzemské vlny do řemeslných nebo regionálních výrobků od svetrů, ponožek, plstěných výrobků, dětských hraček, módních doplňků až po ručně tkané koberce např. z ručně předené příze. Možnosti uplatnění jsou široké, ale předpokládají podporu ve vytvoření např. regionálních odbytových středisek pro zpracování až po malé zpracovatelské firmy. V těchto výrobcích by se uplatnila vlna odpovídajících parametrů, ostatní by byla zpracovatelná (po přípravě) do různých výrobků ve kterých není požadavek na jednotnou kvalitu či barvu např. zateplovaní rohože nebo zateplovaní šňůry. Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 14

15 Tato cesta je ověřena praxí v zahraničí např. ve Francii, Skotsku, Rakousku, pobaltských zemích a další. Podpora regionální produkce je i v možnosti certifikovat tyto výrobky podle Nařízení Rady 2092/2001 o ekologickém zemědělství a vytvořit tak absolutně nový produkt na trhu v ČR. 6. Prádelny vlny Při dnešní a již delší dobu trvající situaci, kdy na světovém trhu nabídka vlny převyšuje poptávku, jsou položky potní vlny při nabídce vystaveny velké tržní konkurenci z pohledu ceny a kvality. Pod pojmem kvalita je myšlena jednak vlastní kvalita vlny a dále pak například množství od jednoho kvalitativního druhu, balení atd. Není nadsázkou tvrzení, že při dnešní situaci v České republice je prakticky nemožné připravit obchodovatelnou položku vlny stejné kvality a několika tun, která by mohla být zajímavá pro další odběratele. V této dá se říci nepřehledné situaci v produkci vlny, by mohla být přínosem možnost jejího kvalitativního třídění, před zařazováním do praní na malokapacitním pracím stroji. Vhodným roztřiďováním položek surové ovčí vlny podle jemnosti, barvy, délky a dalších její vlastností a následně pak vhodným mícháním-blendováním jednotlivých druhů vytvářet podmínky pro produkci položek prané vlny v homogenní kvalitě a množstvích požadovaných následnými odběrateli-zpracovateli. Z ekonomického hlediska lze uvažovat tak, že čím víc se kvalitou přiblížím kvalitativním požadavkům případného kupujícího, tím mám větší šanci obstát v soutěži s konkurenční nabídkou jak ve kvalitě, tak i ceně. Výše uvedené argumenty vedly ke zvážení, jak v ČR řešit první technologický a nezbytný krok při zpracování vlny - prádelnu vlny. Po řadě prověřování jak řešit praní vlny v ČR byly zjištěny následující informace : - byly získány adresy a výrobců pracích zařízení v Evropě C.M.T.SRL CONSTRUZIONE MACCHINE TESSILI ( Itálie ) DIZMA INOX SRL ( Itálie ) ROLANDO MACHINE TESSILI ( Itálie ) FLEISSNER GMBH ( Německo ) SNITH PETRIE LTD ( Velká Británie ) - možnost instalace staršího pracího stroje z původních velkokapacitních zařízení v ČR linky Fleissner z majetku Unitops - prát českou vlnu v zahraničí byl nalezen kontakt v Rakousku - diskontinuální prací stroj firmy EFFMA Ekonomika prádelny se odvíjí od vyprané vlny za hodinu. Náš požadavek na investici prádelny byl na pokrytí současného výskytu vlny s mírnou rezervou a to spíše v množství hodin v provozu, než v hodinovém výkonu pro zajištění rentability provozu. Běžně je výkon prádelny stavěn na 1000 kg na hodinu s výkony spíše vyššími než nižšími. Je to zcela jasné stanovisko při vynaložené spotřebě energie maximální výkon. Pro potřeby vyprání potní vlny vyprodukované ovcemi chovanými v ČR byla nárokována prádelna s výkonem cca 25 kg za hodinu vyprané vlny s výtěžností cca 55%. Na náš požadavek reagovala Wool-engineering v Německu. Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 15

16 7. Závěr - vybudováním prádelny potní vlny vzniká možnost vytvořit podmínky pro prodej prané vlny, jak pro tuzemskou výrobu za výhodnou cenu, tak i do zahraničí, kde vytvořením přesně požadovaných jakostních parametrů složení směsi jemností a délek eventuelně barvy apod. bude lépe zhodnocena vyprodukovaná surovina a tím lépe uplatnitelná i za vyšší cenu - prádelnu využije kapacitně region Bílé Karpaty Beskydy, ale i další oblasti podle potřeby vytížit kapacitu prádelny - pro zachování krajových výrobků a nových výrobků z tradiční suroviny bude zapotřebí potní vlnu vyprat. Nabízí se výroba koberců, dek, svetrů, obuvi, plstí, dětských hraček, ale i technických výrobků jako je tepelná izolace - přípravou vlny od vlastní šlechtitelské práce, přes správný způsob střiže a přípravu rouna po střiži bude zajištěno vytvoření větších výrobních partií jednotných parametrů, které mohou být následně využity jak pro malé regionální provozovny, tak i odpovídající materiál pro prodej za odpovídající cenu - v případě nezajištění praní potní vlny v ČR bude tato surovina ovlivňovat ekonomiku chovu ovcí tím, že bude nutno tuto surovinu likvidovat - základní podmínkou dalšího zpracování vlny je kvalitní ostříhání ovcí, vytřídění vlny a správné uložení a ošetření vlny na farmě - nedokonalé práci a nebo špatném odhadu použitelnosti, např. když bude vlna vyprána se zbytkovým tukem pro zpracování mykanou technologií a nebo jako technický materiál je možné tuto surovinu přeprat znovu na požadovanou hodnotu obsahu zbytkového tuku tzn. nevznikne škoda na materiálu, pouze na režii - nedodržení technologického postupu praní nebo sušení se vznikem škody na materiálu bez možnosti regulérní nápravy - zvýšený obsah rostlinných nečistot které mohou být odstraněny mechanicky dalším zpracováním např. česáním u některých kvalit u jiných odřepíkovacím ústrojím na mykacím stroji při následné operaci, možnou variantou je i karbonizace, ale v současné době tato alternativa není možná. - režná vlna neodpovídá barvou požadavkům (zažlucená, zakalená apod.), náprava je možná jak bělením a nebo barvením přímo jako operace zařazená za praní na pracím stroji a tím je možno ušetřit jedno sušení. - vlnu je zapotřebí pro další zpracování v mnoha případech ošetřit protimolovou úpravou, která bude zajišťovat účinnou ochranu vůči vlnokaznému hmyzu. Tuto úpravu je nutno provádět vytahováním z lázně např. při posledním oplachu po praní před sušením. Zpracování většího množství prané vlny je záležitostí mykané technologie a nebo výroby útržků česanců. Pro obě tyto varianty jsou u nás zatím vhodné zpracovatelské závody a bylo by možno zpracovávat určité množství suroviny do česanců a nebo rouna či příze. Také následné Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 16

17 barvení by s jistými potížemi bylo možno zajistit v dosud provozovaných závodech vlnařských závodů, které vyrábí mykanou přízi (např. Jilana nebo Vitka, Randa apod). 8. Použité materiály, literatura, kontakty 1. SCHOK v ČR, areál VFU Brno, Palackého l Brno, tel/fax: , schok@atlas.cz, 2. Studie uplatnění vlny v České republice, 2003, Štork, Vejrosta 3. Situační a výhledová zpráva ovce a kozy, červen Náš chov 11/ příloha Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 17