kulturní a kreativní průmysly v Brně a Ostravě

Transkript

1 kulturní a kreativní průmysly v Brně a Ostravě Specializovaná mapa s odborným obsahem AUTORSKÝ KOLEKTIV: Ing. Igor Ivan, Ph.D. Ing. MgA. Tereza Raabová, Ph.D. Mgr. Ondřej Slach, Ph.D. PhDr. Eva Žáková praha 2015

2 Název: Autoři: Kulturní a kreativní průmysly v Brně a Ostravě specializovaná mapa s odborným obsahem Ing. Igor Ivan, Ph.D., Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Mgr. Ondřej Slach, Ph.D., Ostravská univerzita v Ostravě Ing. MgA. Tereza Raabová, Ph.D.; PhDr. Eva Žáková, Institut umění Divadelní ústav Vydavatel: Institut umění Divadelní ústav Rok vydání: 2015

3 kulturní a kreativní průmysly v Brně a Ostravě Specializovaná mapa s odborným obsahem Institut umění Divadelní ústav Celetná 17, Praha 1 Specializovaná mapa s odborným obsahem je výstup projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR přiděleného Ministerstvem kultury ČR v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), číslo projektu DF11P01OVV031.

4 Obsah I. Cíle výsledku 6 II. Popis výsledku 8 A. Metodika tvorby specializované mapy 8 B. Vyhodnocení specializované mapy 21 III. Návrh využití výsledku 31 A. Východiska návrhů využití specializované mapy 31 B. Návrhy využití specializované mapy na státní úrovni 32 C. Návrh využití specializované mapy na regionální a lokální úrovni 35 IV. Seznam použité literatury a datových zdrojů 38 V. Seznam publikací, které předcházely výsledku 45 A. Seznam publikací věnovaných mapování kulturních a kreativních průmyslů 45 B. Seznam publikací věnovaných podpoře kulturních a kreativních průmyslů z Evropské unie 46 PŘÍLOHA 1 Specializované mapy s odborným obsahem: kulturní a kreativní průmysly v Brně a Ostravě 48 4

5 Seznam zkratek ARES ČSÚ CZ-NACE EU KKO KKp MOap MPO NIPOS OPPIK Administrativní registr ekonomických subjektů Český statistický úřad Klasifikace ekonomických činností Evropská unie kulturní a kreativní odvětví (synonymum KKP) kulturní a kreativní průmysly Moravská Ostrava a Přívoz Ministerstvo průmyslu a obchodu Národní informační a poradenské středisko pro kulturu operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Zkratky odvětví v tabulkách AR DE TV HU KD RE RO SU UV VU VČ SUM architektura design film a TV hudba kulturní dědictví reklama rozhlas scénická umění umělecké vzdělávání výtvarná umění vydavatelské činnosti celkový součet 5

6 I. Cíle výsledku Specializovaná mapa s odborným obsahem podává pohled na prostorovou organizaci aktivních subjektů působících v odvětví KKP ve dvou městech Brně a Ostravě v členění na základě vymezených oblastí dle Výsledků účtu kultury ČR za rok 2012 (ČSÚ, NIPOS, 2014). To umožňuje účelnější směřování veřejných prostředků EU a ČR ve vztahu k inteligentní specializaci regionů, která je základem kohezní politiky pro období let Cílem výsledku je zajištění propojenosti národní i regionálních inteligentních specializací, účelnosti a efektivity veřejné podpory a taktéž zajištění absorpční kapacity v rámci podpory z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Soubor specializovaných map s odborným obsahem může sloužit jako základ pro vytváření a podporu klastrových iniciativ v KKP, následně přetvořených do podoby klastrových organizací coby nejvyšší úrovně systémově řízené spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru, jak je dále rozvedeno v Bednář (2013), v návaznosti na přijatou certifikovanou metodiku MPO ČR Regionální klastrová politika, viz Pavelková a kol. (2013), a též podporu v rámci OPPIK. Zároveň slouží kvantitativní mapování jako podklad pro zhodnocení významu tohoto odvětví směrem ke kreativní ekonomice sledovaných měst (Brna a Ostravy), ale i jako referenční vzor a inspirace pro další města České republiky. V neposlední řadě je cílem výsledku podpora povědomí o významu KKP ve městech ČR v zájmu udržení kreativní třídy jako jednoho z klíčových aktérů při změně či zlepšení jejich image a obratu ke kreativní ekonomice, kdy za příklady mohou sloužit města jako Liverpool, Glasgow a v posledních letech i města v Polsku, např. Lodž a Nowy Sącz, na což upozorňují Bednář a Danko (2014). 6

7 Soubor specializovaných map s odborným obsahem naplňuje tyto plánované cíle projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR: získání kompletních informací kvantitativního i kvalitativního charakteru o stavu jednotlivých odvětví kulturních a kreativních průmyslů v ČR následná analýza těchto dat a zjištění vytvoření podkladů pro doporučení strategického charakteru vedoucí k lepší organizaci a efektivnějšímu financování umění a kultury z veřejných prostředků na celostátní, regionální i místní úrovni získání dat směřujících k důslednějšímu využití společenského a ekonomického potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v ČR 7

8 II. Popis výsledku A. Metodika tvorby specializované mapy Mapování a další přístupy k analýze kulturních a kreativních průmyslů (dále jen KKP) lze realizovat na různých úrovních. Jak uvádějí Jeffcut a Pratt (2002, s ), většina výzkumů se zaměřuje na metaúroveň (význam KPP v rámci znalostní ekonomiky) a makroúroveň (komparace měst či států v kontextu KKP), nicméně mezoúroveň (úroveň měst) a především mikroúroveň (KKP uvnitř měst) byly prozatím zkoumány spíše omezeně (příklady prací na vnitroměstské úrovni např. Currid, Williams, 2010, Hutton, 2006). Předložený soubor specializovaných map si klade za cíl na příkladu dvou měst analyzovat a dílčím způsobem interpretovat mikrogeografickou organizaci KKP a alespoň částečně zaplnit stávající mezeru v kontextu České republiky. Jestliže chtějí města a jejich management reálně uvažovat o podpoře KKP na svých územích, je pro ně nezbytné získat informace nejen o odvětvové struktuře a zaměstnanosti KKP v rámci celého města, ale taktéž o tom, kde se firmy konkrétně vyskytují a kde existuje největší potenciál pro jejich cílenou institucionální podporu. Mapování KKP na mikroúrovni nabízí při dodržení systematického postupu požadovanou empirickou evidenci pro efektivní intervenci na poli KKP. Z hlediska praktické aplikace ukazuje následující text způsoby a postupy, jak tuto empirickou evidenci vytvořit a částečně také interpretovat. Východiskem datové základny při většině kvantitativních mapování kulturních a kreativních průmyslů jsou sekundární databáze založené na veřejných zdrojích dat poskytovaných orgány veřejné správy, zodpovědnými za vedení registru právních subjektů vyvíjejících jakoukoliv hospodářskou činnost na území daného státu. V případě ČR tvoří základní bázi dat Registr ekonomických subjektů spravovaný Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Avšak souhrnné údaje o ekonomicky aktivních subjektech v ČR ze všech veřejně přístupných databází jsou dosažitelné prostřednictvím internetového portálu ARES spravovaného Ministerstvem financí ČR. Ten sdružuje především data z Ministerstva financí ČR (Centrální evidence dotací z rozpočtu), 8

9 Ministerstva průmyslu ČR (Živnostenský rejstřík), Ministerstva spravedlnosti ČR (Obchodní rejstřík) a ČSÚ (již výše zmíněný Registr ekonomických subjektů). Dále jsou k dispozici i databáze ekonomických subjektů dostupné v podobě komerčních produktů, sdružujících výše uvedené datové platformy do jedné, navíc doplněné i o vlastní šetření. Proto informační základnu pro účely tvorby tohoto souboru specializovaných map s odborným obsahem tvořily údaje z databáze Bisnode (2014), nabízející ucelený přehled o komerčních, neziskových a veřejných subjektech z veřejně dostupných zdrojů, tj. Český statistický úřad a Ministerstvo financí České republiky. Z pohledu regionálního členění je však důležité upozornit na přiřazení všech údajů o subjektech KKP k jejich sídlu, jelikož databáze Bisnode (2014) nenabízí ekonomické ukazatele o pobočkách jednotlivých subjektů podobně jako Registr ekonomických subjektů. Ten nabízí pouze adresy poboček, které jsou veřejně dostupné prostřednictvím databáze ARES. Zjištění údajů o těchto pobočkách by vyžadovalo vlastní průzkum každého subjektu jednotlivě, což je nejen časově náročné, navíc by nemusely být subjekty, především komerční, ochotny takovéto údaje poskytnout. Právě vztah údajů k jejím sídlům je jedním z důvodů, proč je nutné chápat výsledky kvantitativního mapování z pohledu zaměstnanosti za indikativní a proč bylo mimo jiné při mapování přirozených klastrů KKP přistoupeno k hodnocení prostřednictvím analýzy subjektů. Při zpracování výsledné databáze byly vyloučeny ty subjekty, u nichž nebyly nalezeny ani kategorie obratu, ani kategorizovaný počet zaměstnanců. Takovéto subjekty byly považovány za neaktivní, tedy nevyvíjející žádnou ekonomickou aktivitu v posledních dvou letech. Rovněž byly vyloučeny všechny subjekty označené poznámkou v likvidaci. Operacionalizace proměnných z databáze Bisnode (2014) byla pro účely kvantitativního mapování provedena dle níže uvedených položek: 1. Výběr subjektu dle převažující činnosti (tj. činnosti podílející se nadpoloviční většinou na obratu firmy, resp. činnosti v případě neziskových či veřejných subjektů) v rámci podskupin odvětvové klasifikace ekonomických činností CZ NACE. Na tomto základě byly s využitím Výsledků účtu kultury ČR za rok 2012 (NIPOS a ČSÚ, 2014, str. 24) vyčleněny tři sektory KKP a to kulturní sektor, 9

10 kulturní průmysly a kreativní průmysly. Stejně tak byly v rámci nich vymezeny jednotlivé oblasti KKP, jejichž přehled podávají tabulky 1 3. Při jejich vymezování byl respektován počet subjektů v jednotlivých podskupinách CZ-NACE a jejich vydělení v rámci Výsledků účtu kultury ČR za rok Z analýzy byla vyloučena řemesla, u kterých ač proběhl proces jejich výběru podle podskupin CZ-NACE, byl v rámci Výsledků účtu kultury ČR za rok 2012 vymezen za celé oddíly CZ- NACE, kdy není možné kvalifikovaně určit z této ani z jiné databáze charakter výroby příslušného podniku, tj. zda se jednalo o provozování tradičních řemesel s rukodělnou výrobou či standardizovanou produkci na zakázku bez vlastního kreativního vkladu a inovací. 2. Registrované sídlo subjektu v rozlišení na obec a kraj, tedy administrativní úroveň NUTS 3 a LAU 2. Tabulka 1 Přehled převažujících podskupin CZ-NACE v kulturním sektoru Oblast Převažující podskupiny CZ-NACE Kulturní dědictví 91.03, 91.02, Scénická umění 90.01, 90.02, Výtvarná umění (včetně fotografické tvorby) 74.20, Umělecké vzdělávání Zdroj: NIPOS a ČSÚ (2014) a vlastní zpracování Tabulka 2 Přehled převažujících podskupin CZ-NACE v sektoru kulturních průmyslů Oblast Převažující podskupiny CZ-NACE Film, televize 47.63, 59.11, 59.12, 59.13, 59.14, 60.20, Rozhlas Hudba 47.63, Vydavatelské činnosti (včetně překlad. a tlumoč. čin.) 47.61, 47.62, 58.11, 58.13, 58.14, 58.21, 63.91, Zdroj: NIPOS a ČSÚ (2014) a vlastní zpracování 10

11 Tabulka 3 Přehled převažujících podskupin CZ-NACE v sektoru kreativních průmyslů Oblast Převažující podskupiny CZ-NACE Architektura Design Reklama Zdroj: NIPOS a ČSÚ (2014) a vlastní zpracování Důležité je připomenout, že KKP zahrnují čistě tržně orientovaná odvětví, ale také odvětví, zejména ta kulturní, která jsou financována převážně z veřejných zdrojů. Smyslem jejich vymezení je především poukázat na nezbytnost vnímat je jako soubor různorodých odvětví, která mají rozdílné prostorové preference, inovační režimy atd., což vyžaduje diferencovaný přístup např. v oblasti jejich regionální distribuce či případných praktických implikací. S vědomím vysoké různorodosti KKP se proto v textu soustředíme výlučně na odvětví zaměřená na tvorbu obsahu (content origination), jejichž hodnota je odvozena od duševních autorských práv (Pratt, 2005). Tato odvětví mají společnou (symbolickou) znalostní základnu a z ní vyplývající blízkost prostorové organizace (více viz dále), ve které dominují urbánní prostory (Asheim a kol., 2007). Prostorová organizace KKP Obecně se KKP koncentrují převážně v urbánních prostorech a mají tak svým způsobem převážně urbánní povahu (urban nature, Lazzeretti a kol., 2008), přičemž jejich koncentrace je nejznatelnější ve velkých městech, která jako privilegovaná místa (Scott, Storper, 2003) nabízejí geograficky koncentrovanou kritickou kapitálovou, znalostní, institucionální a infrastrukturní masu. Vedle velikosti sehrává důležitou roli i ekonomická struktura velkých měst, neboť disponují diverzifikovanou ekonomickou strukturou, zatímco malá města jsou převážně specializovaná (Duranton, Puga, 2000). Společně s odvětvovou diverzitou se do ekonomické výkonnosti promítá také diverzita ve smyslu velikosti firem, přičemž více diverzifikovaná velikostní struktura má pozitivní vliv, zatímco existence omezeného počtu velkých firem a nízkého počtu 11

12 malých a středně velkých firem má spíše negativní dopady na městské ekonomiky (Chinitz, 1961). Pro lokalizaci a fungování KKP je pak příhodnější spíše diverzifikovaná (odvětvově, firemně) než specializovaná ekonomická struktura (viz např. Stam a kol., 2008, Slach a kol., 2013). Koncentraci do velkých měst v Evropě, zejména hlavních, dokumentuje řada empirických studií (inter alia De Propris a kol., 2009, Power, 2003, Rehák, Chovanec, 2012). V České republice jsou prostorové vzorce relativně srovnatelné se státy západní Evropy s tím rozdílem, že dominance Prahy jako hlavního města je výraznější, než je tomu v těchto státech (Bednář, Grebeníček, 2012, Slach a kol., 2013). V rámci měst mají KKP tendence se koncentrovat do vysoce specializovaných prostorově omezených lokalit (Scott, 1996) či moderněji vyjádřeno do klastrů (Porter, 1998). Vysokou prostorovou koncentraci KKP lze vysvětlit těmito výhodami (Rumpel a kol., 2010, s ): Existence širokého trhu vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Koncentrace firem na základě existence širokého trhu kvalifikovaných pracovních sil ve městech je obecně respektována (Puga, 2010). Prostorová koncentrace zefektivňuje také flexibilitu trhu práce a cirkulaci pracovních sil. Samotná cirkulace pracovníků mezi firmami v rámci časově omezených projektů (tzv. projektová ekologie) přispívá k přenosu informací a znalostí mezi firmami (Grabher, 2002). Taktéž nutnost přicházet s novými produkty a službami vede firmy k proměnám struktur pracovních týmů. Výstižně to shrnuje Grabher (2004, s. 121), když uvádí, že v reklamě platí heslo vždycky změň vítězný tým, přičemž tento princip vyvěrá z diskontinuální povahy tvorby znalostí, respektive inovací v reklamě. Ostatně vysoce kvalifikovaný trh práce je považován pro lokalizaci KKP za klíčový (viz např. Pratt, 2006, Nachum, Keeble, 2003). Kreativní (kulturní) prostředí (viz např. Florida, 2002). Prostředí je v tomto duchu tvořeno fyzickou, funkční a sociální strukturou. Ve smyslu fyzickém, tzn. budovy a jejich prostorová lokalizace, mohou být nositeli dobré či špatné pověsti 12

13 (reputace). Také proto se KKO koncentrují v historických částech měst (vnitřních městech) s vysokou estetickou a symbolickou hodnotou (Hutton, 2006). Dalším důvodem je fakt, že invence a kreativita mohou být stimulovány urbánní strukturou (Drake, 2003), a naopak že image lokality se může stát součástí služby či produktu (Molotch, 2002). Velkou roli při získávání kontaktů a informací hrají také kavárny, kluby či veřejná prostranství (tzv. třetí prostory, Oldenburg, 1999). I proto se kulturní (kreativní) klastry vyznačují koncentrací této infrastruktury (Mommas, 2004). Přístup k informacím, který je nejsnazší v městských aglomeracích. Konkurence nutí firmy k neustálé obnově informací, přičemž tyto informace mohou získat prostřednictvím tzv. lokálního buzz (Bathelt a kol., 2004). Participace na lokálním buzz přitom není spojena s žádnými zvláštními investicemi (Bathelt a kol., 2004), což je klíčové především pro nově vznikající firmy. Na nestabilním trhu KKO jsou klíčové informace, respektive snadný a rychlý přístup k nim. Glaeser (1997) tvrdí, že urbánní hustota zrychluje míru mezilidské interakce, protože když se lidé učí skrze interakci, akumulace lidského kapitálu je pak vyšší. V případě učení na základě interakce je tento snadný přenos myšlenek a nápadů založen na sledování nebo poslechu, přičemž je zřejmé, že schopnost vidět nebo slyšet se snižuje výrazně s narůstající prostorovou vzdáleností (Glaeser a kol., 2000, s. 103). Mimoto firmy lokalizované v klastrech (často působí jako tzv. gatekeepers) mají i lepší přístup k informacím z vnějšího prostředí (Nachum, Keeble, 2003). Blízkost zákazníků. Firmy v KKO se specializují převážně na jednorázové produkty, jejichž finální podoba často vzniká v úzké interakci s klienty. Větší okruh zákazníků zvyšuje pravděpodobnost získání zakázky a redukuje rizika firem. Ve městech se nacházejí sídla velkých firem a dalších potencionálních odběratelů. Město tak nabízí větší odbytový trh. Blízkost dodavatelů. Produkty vytvářené KKO vznikají v rámci projektů a v krátkém čase. Proto je nezbytná vysoká flexibilita při vzájemné spolupráci, která je zvyšována prostorovou koncentrací (blízkostí). Předem nejasná podoba finálního 13

14 výstupu a jeho vysoká rizikovost navíc nutí firmy mít k dispozici širokou paletu dodavatelů. Firmy se však nemusejí shlukovat pouze na základě spolupráce, ale také na základě rivality a vzájemné averze (Malmberg, Maskell, 2002). Mimoto vytváří koncentrace tlak na specializaci, ze které mohou těžit všechny firmy a jedinci v daném sektoru (Puga, 2010). Uvedené urbanizační efekty zdůrazňují význam interakce a učení v důsledku prostorové koncentrace. Právem bývá kritizováno upozadění klasických faktorů, jako je např. dopravní dostupnost či ekonomické efekty plynoucí z prostorové blízkosti v podobě koordinace (Branzanti, 2014). Samozřejmě nelze opomenout ani klasické lokalizační faktory, jako jsou ceny nájmů či stav a kvalita (cena) technické a sociální infrastruktury. Výše uváděné faktory mají vliv na prostorovou koncentraci KKP. Simultánně s procesem koncentrace však působí také faktory, které vedou k prostorové dekoncentraci KKP. Mezi typické faktory dekoncentrace patří nárůst aglomeračních nevýhod (diseconomies of agglomeration) v podobě vysokých cen nájmů, zhoršené dostupnosti či vysoké mzdy (Turok, 2004). Výzkum realizovaný autory Keeble a Nachum (2002) ukázal, že pro lokalizaci aktivit firem mimo Londýn (decentralizace) má velký význam rodiště zakladatele firmy, environmentální kvalita či kvalita života jako celku. K dekoncentraci přispívá také skutečnost, že firmy (zejména ty větší) se snaží lokalizovat mimo ostatní firmy, aby zabránily imitaci a kopírování svých produktů a služeb (viz např. Oerlemans a kol., 2001). 14

15 Stručný profil studovaných měst a základní charakteristiky KKP v Brně a Ostravě Pro potřeby této studie byla vybrána dvě velká města konkrétně Ostrava a Brno. V obou případech se jedná o města, kde relativní koncentrace KKP převyšuje národní průměr (měřeno indexem lokalizace) a obě představují města evropského významu. Pro obě platí, podobně jako pro většinu postsocialistických měst, že se v roce 1989 jednalo o města převážně průmyslová, byť s rozdílnou specializací. Současně se odlišují svou základní morfologií (půdorysem). Zatímco v případě Brna lze hovořit spíše o městě monocentrickém (či radiálně-koncentrickém) s jasně vyprofilovaným centrem města a kompaktní strukturou, Ostrava je naproti tomu klasickým příkladem polycentrického města s nepravidelným půdorysem a existencí vícero center (spíše trojměstí než jedno kompaktní město; Vaishar, 2006). Uvedené charakteristiky nepředstavují samoúčelný konstrukt, ale mají vliv na velikost, strukturu a rozmístění KKP. Město Brno s 378 tisíci obyvateli lze řadit k pomyslným vítězům transformace ve skupině sekundárních měst v postsocialistickém kontextu. Brno se od počátků průmyslové revoluce vyznačovalo orientací na textilní průmysl, čemuž odpovídalo dobové označení rakouský Manchester (Fasora, 2013). V průběhu prvních dekád 20. století vystřídalo strojírenství co do počtu zaměstnanců a ekonomického významu textilní průmysl (Mulíček, 2009). Na konci centrálně plánované ekonomiky v roce 1989 vytvářelo strojírenství 53 tisíc pracovních míst (57 % ze zpracovatelského průmyslu, Tonev, Toušek, 2002). Během dalších dvou dekád klesla zaměstnanost v tomto sektoru na zhruba sedm tisíc pracovních míst, nicméně zde došlo k restrukturalizaci směrem k znalostně orientovaným aktivitám v technologicky příbuzné oblasti technicky orientovaných služeb a informačních a komunikačních technologií (více než 17 tisíc pracovních míst v roce 2009, ČSÚ). V Brně se také dynamicky rozvíjelo vysoké školství a město si uchovalo a dále rozvíjelo pozici kulturního centra jižní Moravy. Opomenout nelze ani relativně výhodnou geografickou polohu v blízkosti Vídně a Bratislavy, která měla pozitivní vliv na příliv přímých zahraničních investic. Současně je nezbytné zmínit negativní projevy úpadku některých městských částí (Šuléřová, 2006) či oslabování městského jádra (Mulíček, Osman, 2009). Brnu je vlastní relativně diverzifikovaná ekonomická struktura a silný kulturní a znalostní kapitál, které vytváří (v rámci kontextu ČR) vitální podhoubí pro lokalizaci a rozvoj KKP. 15

16 Město Ostrava představuje s počtem 300 tisíc obyvatel (2011) centrum ostravskokarvinské aglomerace (přibližně 700 tis. obyvatel). Ostravu lze, vzhledem k vývoji v posledních dvou dekádách, řadit spíše k pomyslným poraženým procesu transformace. V důsledku dynamické industrializace založené na produkčním řetězci uhlí ocel chemie strojírenství a její prostorové formě v podobě živelné urbanizace vznikla vysoce polycentrická sídelní struktura (Havrlant, 1980, Dokoupil, 2010). Polycentrický charakter měst byl znásoben vybudováním nových rezidenčních oblastí v západní (Poruba), respektive jižní části města (Ostrava-Jih). Z hlediska produkční funkce byla Ostrava centrem těžkého průmyslu a hlavní sektory hutnictví vytvářely v roce tisíc pracovních míst (71 % ze zpracovatelského průmyslu, Tonev, Toušek, 2002), přičemž v sektoru těžby černého uhlí bylo zaměstnáno okolo 20 tisíc pracovníků. I přes silnou deindustrializaci si Ostrava uchovala výraznou specializaci v oblasti hutnictví a těžkého strojírenství (stále přes 16 tis. pracovních míst). Podobně jako v Brně se i zde rozvinul sektor informačně a komunikačně technologicky orientovaných služeb (asi 9500 míst v roce 2009, ČSÚ), nicméně rozvoj nedosahuje intenzity Brna, což platí i pro vysoké školství a kulturu. Ostrava se také potýká s dlouhodobým odlivem obyvatel či sociální exkluzí (Ivan, Horák, 2011). Relativně specializovaná produkční struktura, periferní poloha a demografický vývoj limitují (ne nezvratně) fungování a rozvoj KKP. Základní analýza KKP v Brně a Ostravě Celkem bylo vymezeno pro Ostravu i Brno deset KKP architektura; design; film a televize; hudba; kulturní dědictví; reklama; rozhlas; scénická umění; umělecké vzdělávání; vydavatelské činnosti a výtvarná umění. Do těchto odvětví byly zařazeny subjekty dle uvedeného NACE. Výčet NACE pro jednotlivá odvětví je uveden v tabulkách 1 až 3 výše. Jako zdroj dat sloužila databáze Albertina Firemní Monitor, aktuální k září 2013 (Bisnode, 2014). Data pro další zpracování stejně jako roztřídění do KPP bylo dodáno zadavatelem. Celkem databáze obsahovala 5918 subjektů, které bylo potřeba lokalizovat dle uvedené adresy sídla. K tomu účelu byl využit Registr 16

17 sčítacích obvodů a budov (Český statistický úřad), kdy bylo dosaženo 100% úspěšnosti geokódování. Pro další analýzy byly využity také informace o počtu zaměstnanců jednotlivých subjektů. Tento údaj je v Albertině uváděn formou rozsahu a pro analýzy byl určen vždy střed tohoto intervalu kalkulovaný dle velikostních kategorií firem z Registru ekonomických subjektů. Ve vymezených KKP bylo na území Brna identifikováno celkem 4109 subjektů. Největšího podílu dosahovaly vydavatelské činnosti (40,7 %), následované reklamou (31,3 %). Další odvětví nedosáhla podílu 10 %. Prakticky analogický podíl nalézáme i v Ostravě (celkem 1809 subjektů) u vydavatelských činností (42,8 %), ale podíl reklamy je vyšší (39,1 %), takže dva hlavní sektory mají podíl vyšší než 80 %. Jádrové sektory kulturních průmyslů (umělecké vzdělávání, scénické umění, výtvarná umění, hudba, viz Throsby, 2008) jsou výrazněji (absolutně i relativně) zastoupeny v Brně s podílem více než 18 %, zatímco v Ostravě tvoří pouze 11,2 %. Podobně je tomu u aplikovaných kreativních průmyslů architektury a designu, u nichž je podíl především v případě Ostravy podprůměrný (4,1 %), což ilustruje podíl těchto sektorů v Brně (7,4 %). Odvětvová struktura byť pouze nominální nám naznačuje, že potenciál pro další rozvoj KKP je vyšší v Brně. Hlavní příčina spočívá ve výrazně silnější základně kulturních průmyslů, které jsou hlavním zdrojem kreativity pro další (tržně) orientovaná odvětví. Vysoký podíl reklamy na straně jedné a nízký podíl architektury a designu jádrových kreativních průmyslů na straně druhé naznačují, že v Ostravě jsou subjekty v (tržně orientovaných) KKP zaměřeny dominantně na produkci s nízkou přidanou hodnotou a nízkou cenou práce (viz analogickou argumentaci pro postsocialistický kontext Rozentale, Lavanga, 2014). Empiricky tuto domněnku částečně potvrzuje i výše průměrné mzdy v reklamě, která se v roce 2010 pohybovala na úrovni necelých 19 tisíc korun měsíčně, zatímco průměrná mzda ve městě se pohybovala okolo 26 tisíc korun (ČSÚ, 2010). 17

18 Tabulka 4 Počty/podíly v % subjektů dle definovaného odvětví na území Brna Odvětví Počet % Architektura 233 5,7 Design 71 1,7 Film a televize 57 1,4 Hudba 122 3,0 Kulturní dědictví 27 0,7 Reklama ,3 Rozhlas 8 0,2 Scénická umění 163 4,0 Umělecké vzdělávání 167 4,1 Vydavatelské činnosti ,7 Výtvarná umění 302 7,3 CELKEM Zdroj: Bisnode (2014) Tabulka 5 Počty/podíl v % subjektů dle definovaného odvětví na území Ostravy Odvětví Počet % Architektura 51 2,8 Design 24 1,3 Film a televize 35 1,9 Hudba 43 2,4 Kulturní dědictví 6,3 Reklama ,5 Rozhlas 1,1 Scénická umění 56 3,1 Umělecké vzdělávání 20 1,1 Vydavatelské činnosti ,8 Výtvarná umění 83 4,6 CELKEM ,0 Zdroj: Bisnode (2014) 18

19 Jak jsme uvedli v předchozím odstavci, lze z podílu jednotlivých odvětví odvozovat určité implikace ve vztahu k budoucímu rozvoji KKP. Mimo podíl v zastoupení má svůj význam také struktura firem dle velikostních kategorií. Přesněji četnost subjektů v daných odvětvích v závislosti na počtu zaměstnanců, respektive střed rozsahu zaměstnanců kalkulovaný dle velikostních kategorií firem z Registru ekonomických subjektů. V teoretické části již bylo zmíněno, že velikostní struktura firem může mít pozitivní či negativní vliv na vznik nových firem. Zde je však nezbytné upozornit, že vybraný vzorek umožňuje sledovat diverzitu pouze v rámci KKP a nikoliv dalších odvětví, která mohou mít vliv na vznik nových firem. Pro KKP je charakteristická dominance mikrofirem mezi jedním až pěti zaměstnanci (Rumpel a kol., 2010). V Brně představují firmy s jedním zaměstnancem 73,8 % a v Ostravě dokonce 81,5 %. Mikrofirmy s jedním zaměstnancem mají největší zastoupení v Brně v odvětví designu (93 %) a v Ostravě ve výtvarných uměních (96,4 %), naopak s významnějším zastoupením relativně větších firem (nad osm zaměstnanců) se lze setkat v architektuře (Brno) či reklamě (Ostrava). Kompletní struktura subjektů dle počtu zaměstnanců je v tabulkách 6 a 7. Tabulka 6 Počty zaměstnanců v jednotlivých KKP v Brně Odvětví Počet zaměstnanců CELKEM Architektura Design Film, televize a rozhlas Hudba Kulturní dědictví Reklama Rozhlas Scénická umění Umělecké vzdělávání Vydavatelské činnosti Výtvarná umění CELKEM

20 Tabulka 7 Počty zaměstnanců v jednotlivých KKP v Ostravě Odvětví Počet zaměstnanců CELKEM Architektura Design Film, televize a rozhlas Hudba Kulturní dědictví Reklama Rozhlas Scénická umění Umělecké vzdělávání Vydavatelské činnosti Výtvarná umění CELKEM U středně velkých měst (myšleno v evropském kontextu) hrají důležitou roli větší firmy, a to v několika dimenzích. V první řadě větší firmy generují poptávkový potenciál pro menší firmy na trhu a poukazují na schopnost firem navyšovat své obraty i mimo místní trh. Zadruhé mohou větší firmy vytvářet podhoubí pro endogenní vznik spin-off firem v rámci vertikální desintegrace pro rozvoj KKP jako celku. Zatřetí a možná především větší firmy často operují mimo město či region a mohou působit jako gatekeepers v rámci nadregionálních komunikačních kanálů (global pipelines) a obohacovat místní informační prostředí (local buzz). Transferem informací z vnějšího prostředí mohou také zamezovat vzniku uzamčení (lock-in). Viděno touto optikou se Brno nachází ve výrazně lepší situaci než Ostrava. V Brně tvoří firmy nad osm zaměstnanců 8,2 % a v Ostravě jen 5,42 %. Brněnský trh je tak (pravděpodobně) vyspělejší a firmy na něm působící mají lepší přístup k informacím z vnějšího prostředí, které jsou pro fungování a rozvoj KKP klíčové. Subjekty v Ostravě měly doposud omezený růst, který je navíc limitovaný absencí gatekeepers. 20

21 B. Vyhodnocení specializované mapy Mapování KKP lze provádět řadou způsobů, v této práci jsou mapovány KKP ve třech základních úrovních. V té první bude mapována distribuce a koncentrace subjektů (bez zohlednění velikosti) KKP dle adresních bodů s přihlédnutím k vnitroměstským administrativním celkům. Ve druhé úrovni budou mapovány hustoty subjektů dle adresních bodů a ve třetí budou lokalizovány huby (uzly) skupin KKP na území města na základě adresních bodů. Struktura následujícího textu kopíruje uvedené úrovně a logicky vrství mapování dle míry jeho komplexnosti. 1) Distribuce a koncentrace subjektů KKP V obou městech lze vysledovat silnou tendenci KKP k prostorové koncentraci do centrálních částí měst. V Brně se nachází nejvyšší koncentrace v městské části Brnostřed (25,5 %) a příbuzných centrálních městských částech Brno-sever (11,9 %) a Královo Pole (8,7 %), případně Žabovřesky (6,2 %). Tři hlavní městské části tedy na svém území soustředí více než 46,1 % všech subjektů. V Ostravě jsou KKP lokalizovány do tří hlavních sídelních jader, konkrétně do městského obvodu Ostrava-Jih (28,6 %), Poruby (20,5 %) a Moravské Ostravy a Přívozu (18,0 %). V komparaci s Brnem vykazují KKP v Ostravě vyšší míru koncentrace do tří největších obvodů (67,1 %). Svým způsobem kopírují KKP v Ostravě vícejadernou sídelní strukturu města (viz tabulky číslo 3 a 4). Interpretace prostorových vzorců jen na základě administrativního členění nám však poskytne pouze omezenou explanaci charakteru a příčin jejich prostorové organizace. Lépe porozumět organizaci KKP nám pomůže jejich zasazení do morfologických zón odrážejících diferenciovaný vývoj zastavěného a společenského prostředí (Mulíček, Osman, 2009, s. 22) v kombinaci s mapami 1 a 2 (viz přílohu 1), kde kartogram zobrazuje počet subjektů na km². Diagram pak zobrazuje počet subjektů na jednom adresním místě. Zde je nutné podotknout, že zobrazení subjektů v mapách nemá za cíl ukázat jejich množství, ale distribuci a koncentraci subjektů. 21

22 Tabulka 8 Počty/podíl v % subjektů dle městských částí Brna Městská část AR DE TV HU KD RE RO SU UV VU VČ SUM % Brno-střed ,5 Brno-sever ,9 Královo Pole ,7 Žabovřesky ,2 Židenice ,5 Bystrc ,2 Líšeň ,0 Řečkovice a Mokrá Hora ,0 Kohoutovice ,9 Starý Lískovec ,5 Komín ,5 Brno-jih ,4 Vinohrady ,2 Bohunice ,2 Nový Lískovec ,0 Černovice ,0 Slatina ,7 Maloměřice a Obřany ,4 Tuřany ,2 Medlánky ,2 Jundrov ,1 Žebětín ,9 Chrlice ,5 Bosonohy ,4 Ivanovice ,3 Jehnice ,3 Kníničky ,1 Útěchov ,1 Ořešín ,1 CELKEM Zdroj: Bisnode (2014) 22

23 Tabulka 9 Počty/podíl v % subjektů dle městských obvodů Ostravy Městský obvod AR DE TV HU KD RE RO SU UV VU VČ SUM % Ostrava-Jih ,6 Poruba ,5 Moravská Ostrava a Přívoz ,0 Slezská Ostrava ,5 Mariánské Hory a Hulváky ,1 Vítkovice ,8 Stará Bělá ,0 Radvanice a Bartovice ,9 Svinov ,9 Polanka nad Odrou ,5 Petřkovice ,3 Michálkovice ,3 Hrabová ,1 Hošťálkovice ,7 Pustkovec ,7 Krásné Pole ,7 Nová Bělá ,7 Třebovice ,6 Plesná ,6 Lhotka ,4 Martinov ,4 Proskovice ,4 Nová Ves ,4 CELKEM Zdroj: Bisnode (2014) Pozn. (vysvětlení zkratek): AR architektura, DE design, TV film a televize; HU hudba; KD kulturní dědictví; RE reklama; RO rozhlas; SU scénická umění; UV umělecké vzdělávání; VU výtvarná umění; VČ vydavatelské činnosti; SUM celkem; % podíl z celku. 23

24 Pro dílčí explanaci distribuce a koncentrace subjektů v Brně byla využita typologie morfologických zón dle již uvedeného zdroje Mulíček, Osman (2009) a pro Ostravu typologie dle Bednář (2008). Nejvyšší míra koncentrace KKP v Brně směřuje do morfologických zón historického jádra a vnitřního města a částečně také do širšího vnitřního města. Subjekty KKP jsou tak převážně lokalizovány v historické zástavbě a mimo ni kopírují směrem od historického jádra dopravní tepny Štefánikovu a Merhautovu. Podobně jako v Brně se také v Ostravě subjekty koncentrují v morfogenetické zóně historického jádra, případně v zóně tranzice či kompaktního vnitřního města. Uvedené zóny zahrnují tzv. starou Ostravu, která vznikala převážně do konce druhé světové války. I proto je vhodnější v Ostravě pracovat s jádrem a vnitřním městem, protože pak uvidíme, že hlavním prostorem koncentrace nejsou morfologické zóny sídlišť Ostravy-Jihu a Poruby, ale zóny historického jádra, zóny tranzice a kompaktního vnitřního města. Stará Ostrava tvořená Moravskou Ostravou a Přívozem (MOaP), Mariánskými Horami a Vítkovicemi koncentruje na svém území 34,4 % všech subjektů. Podobně jako v Brně jsou KKP lokalizovány v historické zástavbě. Na druhou stranu jsou v Ostravě subjekty KKP zastoupeny v periferních městských obvodech minimálně, zatímco v Brně lze pozorovat i jistou dekoncentraci do periferních městských částí (např. Bystrc, Řečkovice a Mokrá Hora). 2) Hustoty subjektů KKP dle adresních bodů Druhá úroveň předloženého mapování se soustředí na zobrazení hustot subjektů vážených středem rozsahu počtu zaměstnanců. Pro zobrazení hustoty subjektů dle adresních bodů byla využita metoda jádrového vyhlazování. Výsledný rastr má velikost buňky 10 metrů a dosah pro výpočet intenzity byl nastaven na 250 metrů. Tato metoda ignoruje administrativní hranice a detailněji lokalizuje shluky se zvýšenou koncentrací. V mapách je následně zobrazen jen určitý podíl nejvyšších nenulových hodnot pro zvýraznění koncentrací. Většinou se jedná o 20 % nejvyšších nenulových hodnot, ale v některých případech jde až o 50 % nejvyšších nenulových hodnot. Kromě 24

25 zobrazení intenzity obsahují mapy také zobrazení počtu zaměstnanců jednotlivých subjektů a dále hustotu subjektů na km² v jednotlivých městských částech/obvodech. Mapy 3 a 4 (viz přílohu 1) zachycují hustoty všech sledovaných KKP v obou městech. V Brně hustoty KKP zvýrazní roli zóny městského jádra, kde se nachází nejvyšší míra koncentrace. Můžeme také vysledovat existenci relativně izolovaných hustot, což indikuje dekoncentraci větších subjektů mimo hlavní prostor koncentrace. V Ostravě hustota subjektů vzorce vycházející z nominálního počtu subjektů poněkud proměňuje. Nejvyšší míra a rozsah koncentrace se soustřeďuje v historickém jádru a jeho bezprostředním okolí. V rámci morfologické zóny kompaktního vnitřního města jsou lokalizovány shluky v Mariánských Horách a částečně také v Přívoze. Naopak u obvodů Ostrava-Jih a Poruba nepozorujeme žádné výraznější koncentrace, což poukazuje na skutečnost, že v těchto obvodech (až na výjimky) operují spíše menší subjekty KKP. Mimoto hustoty zaměstnanců přesněji odrážejí hierarchii koncentrací KKP, na jejímž vrcholu stojí městská centra, případně vnitřní města, která představují jakési výkladní skříně KKP. To, že KKP nelze vnímat jako prostorově homogenní skupinu, dokumentují hustoty KKP za jednotlivá odvětví. Pro detailnější analýzy bylo vybráno šest odvětví s nejvyšší četností vydavatelské činnosti (včetně překladatelských a tlumočnických činností); reklama; výtvarná umění; architektura; scénická umění a umělecké vzdělávání (jen Brno). Koncentrace hustot na mapách 5 a 6 zachycují odvětví architektury. Z nich lze v případě obou měst vyčíst významnou koncentraci do několika málo adres. Výsledný vzorec zrcadlí poněkud odlišnou znalostní bázi architektury od ostatních sledovaných odvětví. Architektura totiž vedle podílu symbolické znalostní báze využívá také technicky orientovanou syntetickou znalostní bázi (Strambach, 2008). Zatímco odvětví založená na symbolické znalostní bázi mají tendence k prostorové koncentraci, odvětví založená na syntetické znalostní bázi mají naopak tendenci být prostorově dekoncentrovaná. Svou roli v menší prostorové koncentraci architektury sehrává také velikost firem, kdy větší firmy mají tendenci se prostorově izolovat od urbánních klastrů. 25

26 Další dvě mapy 7 a 8 zachycují reklamu, která patří ke klasickému odvětví symbolické znalostní báze. Tendenci k prostorové koncentraci lze identifikovat v obou městech, i když i zde vidíme relativně izolované lokalizace větších subjektů. Mapy 9 a 10 z tohoto souboru zobrazují výtvarná umění. Rozdílné vzorce koncentrace v případě Brna a Ostravy nám naznačují, že se oba jádrové kulturní průmysly nacházejí v odlišném stavu. V Brně můžeme identifikovat dvě silnější územní koncentrace. V městském jádru a dále v jeho severní části v oblasti Veveří, což poukazuje na kolokalizaci (a tedy jejich pravděpodobnou kooperaci) s dalšími odvětvími a existenci lokalizačních úspor, které signalizují vitalitu tohoto odvětví v Brně. I v Ostravě můžeme vidět koncentrace výtvarných umění, rozsah koncentrací je však menší, přičemž vedle robustnější koncentrace v centru lze identifikovat dílčí koncentrace také v Porubě. Vzorce za toto odvětví implikují, že výtvarné umění je spíše otázka jedinců bez potřebné kritické masy v podobě lokalizačních úspor. Mapy 11 a 12 znázorňují hustotu subjektů v oblasti vydavatelských činností (včetně překladatelských a tlumočnických činností). V případě Ostravy je patrné, že jsou subjekty koncentrovány pouze v několika oblastech a prakticky individuálně s vyšším počtem zaměstnanců. V Brně je situace odlišná, objevují se oblasti s vyšším počtem subjektů v centrální oblasti města. Vyšší počet zaměstnanců je pak koncentrován v jednom subjektu v jižní části města. Výskyt subjektů s jediným zaměstnancem je patrný napříč obydlenými částmi města. Na mapách 13 a 14 vidíme hustotu subjektů scénických umění. V případě obou měst se nachází jen několik subjektů. Rozdílné je jejich rozmístění. V Brně jsou tyto subjekty silně koncentrovány v centrální části města, zatímco v Ostravě (díky její polycentritě) se nachází také v jiných obvodech. Poslední mapa z tohoto souboru zachycuje umělecké vzdělávání v Brně, které je však velmi málo zastoupeno a koncentruje se tak v několika oblastech, kde je vždy jen jeden subjekt. 26

27 3) Identifikace a lokalizace hubů skupin KKP na území měst na základě adresních bodů Poslední úroveň mapování představuje určitou syntézu dvou předchozích. Identifikace a lokalizace hubů demonstruje intenzitu a míru kolokalizace vybraných skupin v prostoru. Hlavní princip prostorového shlukování vychází z relativně triviálního, nicméně stále výstižného prvního geografického zákona (Tobler, 1970, s. 236), který říká, že všechno souvisí se vším, ale blízké věci spolu souvisejí více než věci vzdálené. Lokalizace subjektů uvnitř hubů nám tedy naznačuje, že subjekty v nich kooperují mezi sebou pravděpodobně víc než ty, které v hubech nejsou. Z hlediska metodologického byly huby lokalizovány s využitím výsledků z jádrového vyhlazování. V případě Brna je jako lokalita se zvýšenou intenzitou zvolena oblast, kde intenzita dosahuje minimálně 30 % nejvyšších nenulových hodnot, v případě Ostravy byla zvolena hranice 20 %. Následně byly identifikovány překryvy většiny odvětví a tyto oblasti byly označeny jako huby. V Brně tak bylo identifikováno sedm a v Ostravě osm hubů (viz mapy 16 a 17). Na území Brna jsou huby lokalizovány na severojižní ose od Medlánek po městské centrum. V jižní části osy spolu bezprostředně sousedí pět hubů, přičemž u těchto hubů lze hovořit o jednom hlavním hubu KKP v Brně. Tento hlavní hub v sobě navíc koncentruje všechna sledovaná odvětví, a proto můžeme hovořit o hubu funkčně diverzifikovaném. V Ostravě bylo identifikováno a lokalizováno celkem osm hubů, nicméně za skutečné huby lze považovat jen tři, které se nacházejí v centrech ostravských trojměstí. Všechna sledovaná odvětví zahrnuje jen hub v centru (MOaP), zatímco u hubu v Mariánských Horách absentují scénická umění, v porubském hubu absentuje vedle scénických umění také architektura. Jestliže jsme v Brně identifikovali jihoseverní gradient (ve smyslu funkční diverzity), v Ostravě můžeme hovořit o východozápadním gradientu funkční diverzity. Cenným zdrojem pro interpretaci tvaru a prostorového rozmístění/kolokalizace hubů (klastrů) na území města je práce autorů Boix a kol. (2014). Autoři v ní identifikovali celkem čtyři základní prostorové vzorce (viz obrázek 1). Ovšem zde je nezbytné podotknout, že sledovali jinou prostorovou úroveň, a proto jsou prostorové vzorce 27

28 spíše ilustrativní. Porovnáme-li obrázek s mapami hubů v Brně a Ostravě, lze odvodit, že v Brně vykazují prostorové vzorce koncentrace rysy typu Hub (levý horní kvadrant). Dle autorů implikuje takovýto prostorový vzorec nízkou míru polycentrality a vysokou míru urbanizačních úspor, které indukují klastr do jednoho prostoru ve městě [ ] Tento fenomén se často vyskytuje ve středně velkých městech, kde velikost města a urbánní forma neumožnila expanzi urbanizačních úspor do okolních subcenter. Prostorové překryvy dovolují těmto klastrům profitovat z komplementarit mezi nimi, jakož i z dalších forem urbanizačních úspor (velikost trhu, všeobecná diverzita nebo úrovně diverzity) (Boix a kol., 2014, s. 5). Interpretace lokalizace hubů v Ostravě je o něco složitější, což je dáno množstvím subjektů KKP a také nepravidelným (vícejaderným) půdorysem města. Na straně jedné můžeme identifikovat podobný vzorec jako v Brně, tzn. jeden významný hub (celoměstské centrum) menšího rozsahu, na straně druhé kombinace vysoké míry polycentrality a nízkých urbanizačních efektů poukazuje na prostorově oddělené shluky (pravý dolní kvadrant). Určitá nejednoznačnost může znamenat především slabou míru urbanizačních úspor, které jsou pro KKP klíčové. 28

29 Obrázek 1: Vzorce kolokalizace klastrů KKP Zdroj: Převzato a upraveno dle Boix a kol. (2014) 29

30 Závěr Dokument si kladl za cíl analyzovat a částečně interpretovat prostorovou organizaci KKP na území měst Brna a Ostravy. Dosažené výsledky ukazují, že KKP mají tendenci se koncentrovat do centrálních částí měst, čímž potvrzují teoretické předpoklady. Nicméně se taktéž ukazuje, že prostorové vzorce nejsou zdaleka identické, na čemž se podílí např. rozdílná morfologie měst či celkový stav KKP na jejich území. U obou měst můžeme tvrdit, že KKP přispívají k vitalitě městských center či vnitřních měst, avšak funkční úpadek těchto částí zejména v oblasti maloobchodu a služeb se může negativně promítnout do jejich dalšího rozvoje. Mapování rozmístění a organizace KKP na vnitroměstské úrovni může přinést řadu cenných poznatků, a to v oblasti teoretické, ale zejména té praktické. Nicméně mapování s důrazem na prostorové koncentrace představuje jen jednu část výzkumu, kterou je vhodné doplnit výzkumem kvalitativního typu mezi subjekty KKP v samotných městech. 30

31 III. Návrh využití výsledku A. Východiska návrhů využití specializované mapy Uživatelem výsledku na základě smlouvy o využití výsledku bude Ministerstvo kultury České republiky. Předložený soubor specializovaných map s odborným obsahem lze využít k návrhům řešení obsažených v Příkazu ministra kultury č. 13/2014, kterým se stanoví úkoly k naplnění Programového prohlášení vlády podle usnesení vlády č. 96/2014 a naplnění cílů z důvodové zprávy ke Státní kulturní politice na léta (s výhledem do roku 2025). Tyto cíle jsou upraveny v bodech: Navrhnout meziresortní nástroje podpory konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví a jejich zahraniční prezentace. Dílčími cíli tohoto bodu pak jsou: àà àà àà nově naplnit ustanovení 8 zákona č. 2/1969 Sb. za účelem ověření pilotního projektu uceleného systému podpory kulturních a kreativních odvětví zintenzivnit zapojení soukromé sféry do prezentace české kultury v zahraničí a propojení uměleckých a podnikatelských aktivit ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Hospodářskou komorou a bilaterálními obchodně průmyslovými komorami budování kompetenčních center pro vybrané oblasti dotyku Zajistit absorpční kapacitu pro podporu kulturních a kreativních odvětví z evropských fondů. Coby dílčí výsledek toho bodu pak: àà Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem kultury zajistilo možnost podpory z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost kulturních a kreativních odvětví z Účtu kultury ve vybraných oborech dle CZ-NACE Pokračovat v budování Účtu kultury, realizovat evaluaci stávajícího Účtu kultury a jeho optimalizaci 31

32 6.8.2 Pokračovat v programu mapování a analýzy kulturních a kreativních odvětví Podporovat vzájemnou spolupráci jednotlivých stupňů veřejné správy na přípravě dotačních programů B. Návrhy využití specializované mapy na státní úrovni Na základě těchto východisek byly stanoveny následující návrhy na využití výsledku: 1) Ve vztahu k důvodové zprávě ke Státní kulturní politice na léta a. podklad pro zpracování a implementaci Státní kulturní politiky na léta (s výhledem do roku 2025) jakožto nástroje pro určení inteligentní specializace, resp. strategických oblastí KKP obcí a regionů za účelem zvyšování jejich konkurenceschopnosti ve vztahu k posilování exportu služeb s vysokou přidanou hodnotou, podpory malého a středního podnikání a tím i udržení kreativní třídy jak v ČR, tak mimo metropolitní areál hlavního města Prahy b. nástroj pro evaluaci výsledků podpory při realizaci prioritní osy I Rozvoj podnikání založený na podpoře výzkumu, vývoje a inovací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost při naplňování cíle Zajistit absorpční kapacitu pro podporu kulturních a kreativních odvětví z evropských fondů za účelem určení zachování či změny významu příslušné oblasti/příslušných oblastí KKP v regionu či městě ČR c. nástroj pro iniciaci klastrových iniciativ v KKP, které zatím nejsou na území ČR přítomny ve srovnání s ostatními státy Visegrádské čtyřky, především s Maďarskem a Polskem, za účelem naplnění cíle 4.1 Navrhnout meziresortní nástroje podpory konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví a jejich zahraniční prezentace 32

33 d. nástroj pro podporu síťování a spolupráci malých a středních podniků v rámci kreativních hubů (kompetenčních center) a jejich internacionalizačních aktivit za účelem naplnění cíle 4.1 Navrhnout meziresortní nástroje podpory konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví a jejich zahraniční prezentace e. nástroj k pravidelné aktualizaci výsledků projektu ve streamu mapování k zajištění naplnění bodu Pokračovat v programu mapování a analýzy kulturních a kreativních odvětví f. podkladový nástroj pro realizaci kvalitativního mapování činností a vazeb aktérů KKP na území měst v ČR se synergickými efektem daným využitím postupů a zkušeností v rámci projektu za účelem naplnění cíle Pokračovat v programu mapování a analýzy kulturních a kreativních odvětví, potažmo k zajištění cíle 4.1 Navrhnout meziresortní nástroje podpory konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví a jejich zahraniční prezentace ve vztahu k budování kompetenčních center g. nástroj pro evaluaci a optimalizaci stávajícího Účtu kultury včetně poskytnutí metodiky pro zpracování dat na regionální či obecní úrovni za účelem naplnění cíle Pokračovat v budování Účtu kultury, realizovat evaluaci stávajícího Účtu kultury a jeho optimalizaci h. nástroj pro srovnání jednotlivých krajů a měst ČR za účelem aktualizace regionálních inovačních strategií či strategií rozvoje a koncepcí kultury měst při koordinaci na přípravě dotačních programů za účelem naplnění cíle Podporovat vzájemnou spolupráci jednotlivých stupňů veřejné správy na přípravě dotačních programů i. nástroj podpory rozšíření činnosti regionálních inovačních či podnikatelských center při implementaci a rozhodování o využití specializovaných nástrojů podpory inovačních voucherů za účelem naplnění cílů 4.1 Navrhnout meziresortní nástroje podpory konkurenceschopnosti kulturních a kreativních 33