1.B/4.1 Zmûna sídla spoleãnosti

Transkript

1 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 4 Sídlo spoleãnosti s r. o. a jeho zmûna str. 1 ãást 1B I díl 4 I kap. 1 1.B/4.1 Zmûna sídla spoleãnosti Jak jsme již uvedli v předcházející kapitole, je údaj o sídle společnosti uveden v obchodním rejstříku. V případě, že se společnost rozhodne sídlo společnosti změnit, nemůže tak učinit pouhým přestěhováním z jedné nemovitosti do druhé, ale musí též absolvovat změnu zápisu v obchodním rejstříku. V zásadě mohou nastat dva případy: 1. Společnost má ve společenské smlouvě či zakladatelské listině uvedeno jako sídlo společnosti pouze obec (např. České Budějovice) a sídlo se mění pouze v rámci obvodu obce. 2. Společnost má ve společenské smlouvě či zakladatelské listině uvedenu přesnou adresu sídla společnosti nebo se společnost stěhuje mimo území obce, kterou má uvedenu jako sídlo. Případ 1.: Společnost má ve společenské smlouvě či zakladatelské listině uvedeno jako sídlo společnosti pouze obec (např. České Budějovice) a sídlo se mění pouze v rámci obvodu obce. V tomto případě je změna adresy sídla poměrně jednoduchá, pokud není ve společenské smlouvě uvedeno jinak, pak rozhodnutí o takové změně podléhá jednateli. Pro změnu sídla v tomto případě tedy není třeba svolávat valnou hromadu. MoÏné varianty Zmûna sídla v rámci jedné obce

2 str. 2 ãást 1B I díl 4 I kap. 1 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 4 Sídlo spoleãnosti s r. o. a jeho zmûna Doklady nezbytné pro zápis do obchodního rejstfiíku Zmûna sídla mimo pûvodní obec Rozhodnutí valné hromady Doklady nezbytné pro zápis do obchodního rejstfiíku Návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku musí podat jednatelé, kteří jej doloží následujícími doklady: a) výpisem z katastru nemovitostí, který se týká nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, do kterých bude sídlo společnosti přemístěno v jednom vyhotovení, b) písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, ve kterých bude umístěno sídlo společnosti, nebo písemné prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem nakládat, že s umístěním sídla souhlasí. Touto osobou může být například správce pověřený vlastníkem. Případ 2.: Společnost má ve společenské smlouvě či zakladatelské listině uvedenu přesnou adresu sídla společnosti nebo se společnost stěhuje mimo území obce, kterou má uvedenu jako sídlo. V takovém případě je zcela nezbytné, aby o změně sídla společnosti rozhodla valná hromada společnosti. Valná hromada vlastně rozhodne o změně obsahu společenské smlouvy. K tomuto rozhodnutí je zapotřebí alespoň dvoutřetinová většina všech hlasů společníků, pokud společenská smlouva nepožaduje počet hlasů vyšší. O rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis. Podobně u společností s ručením omezeným s jediným společníkem musí být rozhodnutí o změně zakladatelské listiny učiněno tímto jediným společníkem ve formě notářského zápisu. Knávrhu na zápis do obchodního rejstříku bude muset společnost doložit: 1. Výpis z katastru nemovitostí, který se týká nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, do kterých bude sídlo společnosti přemístěno v jednom vyhotovení.

3 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 4 Sídlo spoleãnosti s r. o. a jeho zmûna str. 3 ãást 1B I díl 4 I kap Písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, ve kterých bude umístěno sídlo společnosti, nebo písemné prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem nakládat, že s umístěním sídla souhlasí. 3. Notářský zápis obsahující rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy (zakladatelské listiny) společnosti, který musí obsahovat též nově schválený text ve dvojím vyhotovení. 4. Úplné znění společenské smlouvy ve dvojím vyhotovení. Všechny listiny, které se zakládají do sbírky listin (tedy v tomto případě notářský zápis a úplné znění společenské smlouvy) lze k obchodnímu rejstříku přiložit místo v písemné v elektronické podobě. Návod na zpracování dokumentu do elektronické podoby naleznete na stránkách a také na zákaznickém portálu. Pokud se týká samotného návrhu na změnu zápisu v obchodním rejstříku návrh musí být podán na formuláři, který naleznete spolu s postupem pro jeho vyplnění na zákaznickém portálu nebo na stránkách Pouze upozorňujeme, že podpisy jednatelů musí být úředně ověřeny. Zápis změny sídla v obchodním rejstříku má deklaratorní charakter, to znamená, že rozhodnutí o změně sídla je účinné ode dne přijetí rozhodnutí, případně ode dne pozdějšího, který je v rozhodnutí stanoven. Společnost je povinna bez zbytečného odkladu po změně sídla podat návrh na zápis změny do obchodního rejstříku u příslušného soudu. tip Návrh na zmûnu zápisu v OR LhÛta pro podání návrhu

4 str. 4 ãást 1B I díl 4 I kap. 1 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 4 Sídlo spoleãnosti s r. o. a jeho zmûna Byla-li již změna sídla provedena v obchodním rejstříku, živnostenskému úřadu se již neoznamuje. V opačném případě jste! povinni nahlásit změnu živnostenskému úřadu, který vás v případě nedodržení této povinnosti může pokutovat. Îivnostensk úfiad Živnostenskému úřadu se změna dokládá usnesením valné hromady o změně sídla, bylo-li ho ke změně třeba. Dále je nutné ke změně sídla doložit doklad o vztahu k sídlu (např. nájemní smlouva, kupní smlouva, výpis z katastru nemovitostí, postačí ale i písemné prohlášení vlastníka nebo osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí). Změna se ohlašuje na Jednotném registračním formuláři změnový list, který naleznete ve formulářích obsažených na Zákaznickém portálu. Formulář lze také vyzvednout na kterémkoliv živnostenském úřadu a nebo centrálním registračním místě CMR. Společnost by měla samozřejmě nahlásit změnu sídla i na jiné orgány. Například pokud společnost vlastní nemovitost, měla by změnu sídla ohlásit katastrálnímu úřadu. Rozsah tohoto oznámení záleží na činnosti společnosti a na majetku společnosti a na tom, do jakých právních vztahů společnost vstupuje.

5 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Sociální a zdravotní poji tûní spoleãníkû str. 1 ãást 2A I díl 7 I kap. 1 2.A/7 Sociální a zdravotní poji tûní spoleãníkû 2.A/7.1 Sociální poji tûní spoleãníkû Sociální pojištění zahrnuje obecně nemocenské pojištění, které upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a důchodové pojištění, které upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Pojistné na sociální pojištění upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Problematika nemocenského pojištění společníků je jednoduchá, neboť společníci nejsou účastni nemocenského pojištění. To znamená, že společníkům se neposkytují žádné dávky nemocenského pojištění (například nemocenské). Rozsah sociálního poji tûní Nemocenské poji tûní! Společníci se nemohou k nemocenskému pojištění přihlásit ani dobrovolně.

6 str. 2 ãást 2A I díl 7 I kap. 1 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Sociální a zdravotní poji tûní spoleãníkû Úãast na dûchodovém poji tûní Rozhodn pfiíjem Protože společníci nejsou pojištěnci nemocenského pojištění, neuznává se u nich na příslušných tiskopisech dočasná pracovní neschopnost. Důchodového pojištění jsou účastni ti společníci, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost s ručením omezeným práci, za kterou jsou touto společností odměňováni. Tito společníci jsou však účastni důchodového pojištění jen v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění aspoň ve výši rozhodného příjmu. Rozhodný příjem je stanoven zvlášť pro každý kalendářní rok a činí jednu čtvrtinu součinu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (hodnoty těchto parametrů vyhlašuje vláda nařízením; pro rok 2010 platí hodnoty těchto parametrů stanovené nařízením vlády č. 339/2009 Sb.); rozhodný příjem se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru. V roce 2009 činil rozhodný příjem částku Kč a vroce 2010 činí rozhodný příjem Kč. To znamená, že v roce 2010 jsou společníci účastni důchodového pojištění a zaplatí také pojistné na důchodové pojištění v tom kalendářním měsíci, v němž jim byl zúčtován příjem aspoň ve výši Kč. Účast společníků na důchodovém pojištění se tedy sleduje v každém kalendářním měsíci zvlášť. Pokud společníkům nebude v některém kalendářním měsíci zúčtována odměna nebo jim bude zúčtována odměna v částce nižší než je rozhodná částka (v roce 2010 tedy méně než Kč), nebudou v tomto ka-

7 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Sociální a zdravotní poji tûní spoleãníkû str. 3 ãást 2A I díl 7 I kap. 1 lendářním měsíci účastni důchodového pojištění a také v tomto měsíci nebudou platit žádné pojistné na důchodové pojištění. Spoleãníku byla za práci pro spoleãnost v roce 2010 zúãtována v mûsících leden aï ãerven odmûna ve v i Kã mûsíãnû, v ãervenci mu byla zúãtována odmûna Kã, v mûsících srpen aï listopad mu byla zúãtována odmûna Kã a v prosinci mu byla zúãtována odmûna Kã. Tento spoleãník bude úãasten dûchodového poji tûní jen v mûsících ãervenec a prosinec 2010 (tj. jako doba dûchodového poji tûní mu bude za rok 2010 vykázána doba 62 dnû), v nichï také zaplatí pojistné na dûchodové poji tûní; v ostatních mûsících roku 2010 úãasten dûchodového poji tûní nebude (tyto mûsíce se mu tedy nebudou zapoãítávat do dûchodu a za tyto mûsíce, v nichï se nehledí k odmûnû, se mu téï rozmûlní základ pro v poãet dûchodu, pokud tyto mûsíce spadnou do období rozhodného pro stanovení základu pro v poãet dûchodu; tímto obdobím je období posledních 30 let pfied pfiiznáním dûchodu, s v jimkou rokû pfied rokem 1986) a z odmûn zúãtovan ch v tûchto mûsících se také nebude odvádût pojistné na dûchodové poji tûní. V případě, že byl společníku zúčtován příjem z jeho činnosti (práce) pro společnost až po ukončení této činnosti, považuje se tento příjem za zúčtovaný v posledním kalendářním měsíci výkonu této činnosti. Důchodového pojištění není účasten ten společník, který vykonává pouze svá práva týkající se řízení společnosti a kontroly její činnosti na valné hromadě společníků v rozsahu a způsobem uvedeným ve společenské smlouvě, popřípadě ve stanovách, a podílí se na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky (v poměru obchodních podílů nebo způ- P Ktefií spoleãníci nejsou úãastni dûchodového poji tûní

8 str. 4 ãást 2A I díl 7 I kap. 1 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Sociální a zdravotní poji tûní spoleãníkû Pojistné spoleãníkû na dûchodové poji tûní DÛsledek neodvedení pojistného sobem určeným ve společenské smlouvě). Výkon těchto práv společníka a právo na podíl na zisku společnosti nezakládá účast společníka na důchodovém pojištění; to též znamená, že tento společník není poplatníkem pojistného na důchodové pojištění (z podílu na zisku se toto pojistné neplatí). Pro účely pojistného na důchodové pojištění mají společníci účastní důchodového pojištění postavení zaměstnanců a společnost s ručením omezeným má postavení jejich zaměstnavatele. Pojistné odvádí zaměstnavatel za kalendářní měsíc jednak za sebe (sazba pojistného činí u zaměstnavatele v případě společníků 21,5 % z vyměřovacího základu, jímž je úhrn odměn zúčtovaných všem společníkům a jednatelům účastným v kalendářním měsíci důchodového pojištění), jednak za své zaměstnance (sazba pojistného činí u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu, jímž je odměna zúčtovaná společníku účastnému důchodového pojištění v kalendářním měsíci). Pojistné na důchodové pojištění odvádí vždy zaměstnavatel, a to i za své zaměstnance. Za dobu důchodového pojištění se u zaměstnanců v pracovním poměru nebo činných na základě dohody o pracovní činnosti auspolečníků společnosti s ručením omezeným nepovažuje kalendářní měsíc, za který jejich zaměstnavatel (tj. společnost s ručením omezeným) neodvedl pojistné na důchodové pojištění, které byl povinen odvést, je-li tímto zaměstnavatelem společnost s ručením omezeným a tyto osoby jsou současně společníky této společnosti anebo členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti. U společnosti s ručením omezeným se tato úprava týká společníků, kteří vykonávají práci pro společnost za odměnu mimo pracovněprávní vztah, a společníků (všech, tj. i těch, kteří

9 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Sociální a zdravotní poji tûní spoleãníkû str. 5 ãást 2A I díl 7 I kap. 1 nejsou účastni důchodového pojištění), kteří jsou činní pro společnost na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti. Dlužné pojistné však může být dodatečně zaplaceno avtomto případě se bude kalendářní měsíc, za který bylo dlužné pojistné zaplaceno, považovat za dobu důchodového pojištění. Pojistné dlužné za kalendářní měsíc však musí být zaplaceno do tří let ode dne splatnosti dlužného pojistného; to znamená, že bude-li dlužné pojistné zaplaceno v delší lhůtě, nebude to již mít vliv na to, že kalendářní měsíc, za který se pojistné dlužilo, se nebude společníku hodnotit jako doba důchodového pojištění. Pojistné, které dluží společnost, může zaplatit též společník; to platí též pro osobu, která byla společníkem. Byl-li již přiznán důchod a při přiznání důchodu nebyla započtena doba pojištění z důvodu neodvedení pojistného, přihlédne se u společníka dodatečně k této době, jen bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za prosinec kalendářního roku, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který nebylo dlužné pojistné odvedeno, nebo byloli dlužné pojistné uhrazeno za poslední kalendářní měsíc před přiznáním důchodu, za který společnost dlužila pojistné, anebo za poslední kalendářní měsíc, v němž byl pojištěnec společníkem; dlužné pojistné musí být přitom uhrazeno nejpozději do tří let ode dne splatnosti tohoto pojistného. V plata dûchodû spoleãníkûm Z důchodového pojištění se poskytují důchody starobní, invalidní a pozůstalostní. Výkon práce společníka pro společnost za! odměnu ani právo na podíl na zisku společnosti nemá vliv na výplatu těchto důchodů, s výjimkou výplaty předčasného starobního důchodu.

10 str. 6 ãást 2A I díl 7 I kap. 1 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Sociální a zdravotní poji tûní spoleãníkû P Starobní důchod přiznaný před dosažením důchodového věku (tzv. předčasný starobní důchod) se v období do dosažení důchodového věku nevyplácí, pokud práce společníka pro společnost za odměnu je vykonávána v takovém rozsahu, že zakládá účast společníka na důchodovém pojištění; předčasný starobní důchod se tedy neposkytuje v období do dosažení důchodového věku v těch kalendářních měsících, v nichž byla společníku zúčtována odměna aspoň ve výši rozhodného příjmu (tj. v roce 2010 aspoň ve výši Kč). Skutečnost, že v kalendářním měsíci nebyly splněny podmínky pro výplatu předčasného starobního důchodu, je povinna oznámit plátci důchodu společnost s ručením omezeným, a to na předepsaném tiskopisu; tuto skutečnost je povinen oznámit plátci důchodu též důchodce, který však může spolupodepsat oznámení zasílané společností s ručením omezeným. Lhůta pro oznámení této skutečnosti činí 8 kalendářních dnů. Spoleãník spoleãnosti s ruãením omezen m vykonává pro tuto spoleãnost práci za odmûnu mimo pracovnûprávní vztah; tomuto spoleãníku byl od 1. ledna 2010 pfiiznán pfiedãasn starobní dûchod, a to dva roky pfied dosaïením dûchodového vûku. Spoleãníku je kaïd mûsíc vyplácena odmûna ve v i Kã a jednou roãnû je mu v ãervenci vyplácena odmûna ve v i Kã. Tomuto spoleãníku se vyplácí pfiedãasn starobní dûchod v tûch mûsících, v nichï mu náleïí odmûna ve v i Kã (v e této odmûny nedosahuje rozhodné ãástky Kã), a v plata pfiedãasného starobního dûchodu nebude náleïet za mûsíc ãervenec, v nûmï byla spoleãníku zúãtována odmûna pfiesahující rozhodnou ãástku.

11 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Sociální a zdravotní poji tûní spoleãníkû str. 7 ãást 2A I díl 7 I kap. 1 Společnost s ručením omezeným má ve vztahu ke společníkům účastným důchodového pojištění postavení zaměstnavatele, a proto plní všechny povinnosti stanovené zaměstnavatelům při provádění důchodového pojištění (například vyplňuje a odesílá evidenční list důchodového pojištění). Kromě těchto obecných povinností však platí pro společnost s ručením omezeným specifické povinnosti. Společnost je povinna pro účely důchodového pojištění vést seznam společníků a členů statutárního orgánu (jednatelů) a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést. Za porušení této povinnosti vést tyto údaje (způsob vedení těchto údajů není přitom předepsán) může okresní správa sociálního zabezpečení uložit pokutu až do výše Kč (při opakovaném nesplnění této povinnosti, za jejíž nesplnění byla již pokuta uložena, pokutu až do výše Kč). Společnost, pro niž vykonávají společníci práci za odměnu mimo pracovněprávní vztahy, je dále povinna na předepsaném tiskopisu oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den, kdy jim poprvé na základě jejich práce vznikla účast na důchodovém pojištění včetně dne zahájení jejich práce, a to do 8 dnů následujících po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém jejich účast na důchodovém pojištění poprvé vznikla, avtěchto případech i den skončení jejich práce, a to do 8 dnů následujících po tomto dni; do 8 dnů se rovněž oznamuje změna ohlášených údajů. Společnost, která zaměstnává tyto společníky a jíž nevznikla povinnost přihlásit se podle zákona o ne- Povinnosti v dûchodovém poji tûní

12 str. 8 ãást 2A I díl 7 I kap. 1 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Sociální a zdravotní poji tûní spoleãníkû DÛchodové poji tûní spoleãníkû pfii soubûhu ãinností P mocenském pojištění do registru zaměstnavatelů (tato povinnost nevzniká podle zákona o nemocenském pojištění tehdy, pokud společnost nezaměstnává žádné zaměstnance, kteří jsou účastni nemocenského pojištění), je povinna přihlásit se na předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů vedeného podle zákona o nemocenském pojištění do 8 kalendářních dnů následujících po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém poprvé vznikla společníku účast na důchodovém pojištění, a plnit další povinnosti vyplývající pro zaměstnavatele ze zákona o nemocenském pojištění. Rovněž za nesplnění těchto povinností lze uložit pokutu do Kč (při opakovaném porušení do Kč). Tatáž osoba může současně být společníkem ve více společnostech, může být společníkem a zaměstnancem v pracovněprávním vztahu, může být společníkem a jednatelem nebo může být společníkem a osobou samostatně výdělečně činnou; ve všech těchto případech platí, že pro účely účasti na důchodovém pojištění se každá činnost posuzuje samostatně. To znamená, že v každé této činnosti se sledují podmínky účasti na důchodovém pojištění zvlášť a z každé činnosti může vzniknout účast na důchodovém pojištění včetně povinnosti platit pojistné na důchodové pojištění. Tatáž osoba může být tedy současně účastna důchodového pojištění na základě více činností. To platí ivpřípadě, že se jedná o právní vztahy k téže společnosti. Spoleãník vykonává pro spoleãnost A práci mimo pracovnûprávní vztah za odmûnu, která ãiní Kã mûsíãnû. Od 1. ãervence 2010 zaãal tento spoleãník vykonávat pro spoleãnost B práci na základû pracovního pomûru za sjednanou mzdu Kã mûsíãnû. Tento

13 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Sociální a zdravotní poji tûní spoleãníkû str. 9 ãást 2A I díl 7 I kap. 1 spoleãník je od 1. ãervence 2010 úãasten dûchodového poji tûní z dvojího titulu (jako spoleãník vykonávající pro spoleãnost A práci za odmûnu a jako zamûstnanec v pracovním pomûru ke spoleãnosti B) a platí také pojistné na dûchodové poji tûní (prostfiednictvím spoleãností) zvlá È z kaïdého právního vztahu. Pracovní pomûr pfiitom zaloïí i úãast na nemocenském poji tûní.

14 str. 10 ãást 2A I díl 7 I kap. 1 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Sociální a zdravotní poji tûní spoleãníkû

15 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Ruãení jednatele str. 1 ãást 3A I díl 7 I kap A/7.4.2 Ruãení jednatele v s. r. o. A. Ručení jednatele za závazky společnosti vzniklé nevykonáváním působnosti jednatele s péčí řádného hospodáře Ručení jednatele s. r. o. za závazky společnosti vzniklé vdůsledku nevykonávání působnosti jednatele s péčí řádného hospodáře vyplývá z ustanovení 135 odst. 2 ObchZ ve vazbě na ustanovení 194 odst. 5, 6 ObchZ. Jednatel s. r. o. je ze zákona povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Vznikne-li v důsledku jednání jednatele, které nebylo vykonáváno s péčí řádného hospodáře, společnosti škoda, jednatel za škodu odpovídá. Jestliže je sporné, zda jednatel v dané věci jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, jednatel. V praxi to znamená, že společnost nemusí jednateli prokazovat, že v dané věci nejednal s péčí řádného hospodáře, nýbrž naopak jednatel musí prokazovat, že s péčí řádného hospodáře jednal. Společnost nemůže s jednatelem uzavřít smlouvu, která by tuto odpovědnost jednatele omezovala nebo vylučovala. Kdyby taková smlouva byla uzavřena, byla by neplatná. Jednání s péãí fiádného hospodáfie

16 str. 2 ãást 3A I díl 7 I kap. 4.2 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Ruãení jednatele Odpovûdnost jednatele za kodu zpûsobenou plnûním pokynu valné hromady Ruãení jednatele Podíl spoleãníkû na zisku spoleãnosti Jednatel odpovídá společnosti za škodu, kterou způsobil společnosti plněním pokynu valné hromady, jen tehdy, pokud je pokyn valné hromady v rozporu s právními předpisy, neboť takový pokyn valné hromady neměl jednatel provést. Jestliže jednatel odpovídá společnosti za škodu, pak také ručí za závazky společnosti v důsledku toho vzniklé. V případě většího počtu jednatelů ručí jednatel za shora uvedené závazky společnosti, jestliže odpovědný jednatel škodu způsobenou společnosti neuhradil a věřitelé společnosti nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo z důvodu, že společnost zastavila platby. Jednatelé ručí společně a nerozdílně. Rozsah ručení jednatele je omezen rozsahem povinnosti jednatele k náhradě škody. Ručení jednatele zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí. B. Ručení jednatele za závazek společníků vrátit neoprávněně vyplacený podíl na zisku Ručení jednatele s. r. o. za závazek společníků vrátit neoprávněně vyplacený podíl na zisku vyplývá z ustanovení 123 odst. 4 ObchZ. Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých obchodních podílů, pokud nestanoví společenská smlouva jinak. K výplatě zisku nelze použít základního kapitálu společnosti, rezervního fondu ani ostatních kapitálových fondů ani prostředků, které mají být podle zákona nebo společenské smlouvy použity k doplnění těchto fondů. Společnost nesmí vyplácet zálohy na podíl na zisku. Pokud dojde k vyplacení podílu na

17 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Ruãení jednatele str. 3 ãást 3A I díl 7 I kap. 4.2 zisku v rozporu s výše uvedenými zásadami, jsou společníci povinni podíly na zisku společnosti vrátit. Jednatelé ručí za vrácení neoprávněně vyplacených podílů na zisku. Ručení se však nevztahuje na všechny jednatele, nýbrž pouze na ty, kteří vyslovili s výplatou podílů na zisku souhlas. Souhlas může být vysloven jak na valné hromadě, tak mimo ni. Ručení jednatelů, kteří vyslovili s výplatou podílů souhlas, je ručením společným a nerozdílným. Ruãení jednatele! Pro výplatu podílu na zisku provedenou z majetku společnosti, který není možno pro výplatu použít, neplatí zásada o plnění přijatém v dobré víře. C. Ručení jednatele za závazky společnosti vzniklé v souvislosti s vydáním usnesení valné hromady způsobem odporujícím zákonu nebo společenské smlouvě Ručení jednatele za závazky společnosti vzniklé v souvislosti s náhradou škody společníkům a třetím osobám a poskytnutím přiměřeného zadostiučinění společníkům v souvislosti s vydáním usnesení valné hromady způsobem odporujícím zákonu, společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo stanovám vyplývá z ustanovení 131 odst. 5 ObchZ. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným a do její působnosti patří rozhodování o věcech zásadního charakteru. Z uvedeného důvodu, dojde-li k porušení právních povinností v souvislosti se svoláváním valné hromady, v souvislosti s přijímáním usnesení valné hromady nebo v sou- koda vzniklá v souvislosti s pfiijetím usnesení valné hromady

18 str. 4 ãást 3A I díl 7 I kap. 4.2 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Ruãení jednatele Ruãení jednatele vislosti s rozhodováním společníků mimo valnou hromadu a v důsledku toho k neplatnosti usnesení valné hromady, mají osoby, které tímto utrpěly škodu, právo na její náhradu. Společníci dále mají právo na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za porušení základních práv společníka, které může být poskytnuto ivpenězích. Jednatelé, kteří v souvislosti se svoláváním valné hromady, s přijímáním usnesení valné hromady nebo rozhodováním společníků mimo valnou hromadu nepostupovali v souladu se zákonem, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami, ručí za závazky společnosti vzniklé v souvislosti s náhradou škody a s poskytnutím přiměřeného zadostiučinění společníkům. V případě většího počtu jednatelů je jejich ručení společným a nerozdílným. D. Ručení jednatele na základě prohlášení ručitele Jednatel s. r. o. může převzít v určitém vztahu i dobrovolné ručení na základě prohlášení ručitele. Pro určení práva, jímž se bude ručení jednatele založené ručitelským prohlášením řídit, platí stejné kritérium jako v případě obecné úpravy. Tzn., že v závislosti na charakteru zajišťovaného vztahu bude použit buď občanský nebo obchodní zákoník. Bude-li ručitelské prohlášení zajišťovat obchodněprávní vztah nebo bude-li se závazkový vztah na základě dohody účastníků učiněné dle ustanovení 262 ObchZ řídit obchodním zákoníkem, bude se ručení řídit ustanoveními 303 až 312 ObchZ. Bude-li jednatel na základě svého ručitelského prohlášení zajišťovat jako ručitel závazky plynoucí ze vztahu, který se řídí občanským zákoníkem, bude se ručení řídit ustanoveními 546 až 550 ObčZ.

19 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Ruãení jednatele str. 5 ãást 3A I díl 7 I kap. 4.2 Ručení jednatele na základě prohlášení ručitele adresovaného věřiteli představuje ručení vzniklé na základě vůle, kdy jednatel svým jednostranným právním úkonem prohlašuje, že uspokojí věřitele, pokud tak neučiní dlužník, v tomto případě zpravidla společnost, které je jednatelem. Jednatel v tomto ručitelském vztahu vystupuje jako fyzická osoba, nikoli jako statutární orgán společnosti. V případě nesplnění závazku ze strany dlužníka by tedy jednatel byl povinen splnit zajištěný závazek ze svých osobních prostředků. Ručitelský závazek jednatele by nezanikl ani v důsledku jeho smrti a byl by předmětem dědictví. Ruãení jednatele Smyslem ručitelského prohlášení jednatele, který je zpravidla! současně společníkem společnosti, které je jednatelem, je obvykle prezentace důvěry jednatele v činnost vlastní společnosti, příp. vyjádření jeho osobní zainteresovanosti na dobrých podnikatelských výsledcích společnosti, které je jednatelem. V praxi bývá někdy osobní ručení jednatele vyžadováno v souvislosti s poskytováním úvěrů nebo při uzavírání smluv velké hodnoty. Povinnost osobního ručení jednatele může být též stanovena v manažerské smlouvě uzavírané mezi jednatelem a obchodní společností nebo přímo ve společenské smlouvě společnosti.! Obdobně jako jednatel může závazek osobního ručení za závazky společnosti převzít ručitelským prohlášením též společník obchodní společnosti.

20 str. 6 ãást 3A I díl 7 I kap. 4.2 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 7 Ruãení jednatele

21 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 1 Zru ení spoleãnosti s likvidací str. 1 ãást 4A I díl 1 I kap. 1 4.A/1.1 Vstup spoleãnosti do likvidace Likvidací společnosti se rozumí likvidace jejího obchodního majetku. Likvidace společnosti je tedy jeden ze způsobů, kdy se společnost zrušuje. Likvidaci obchodní společnosti obecně upravuje ustanovení 70 ObchZ, které se vztahuje i na společnost s ručením omezeným. Likvidace směřuje k postupnému zániku společnosti, a to způsobem mimosoudního vypořádání jejích majetkových poměrů. Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena rozhodnutím společníků. Může i nastat jiný okamžik zrušení, např. dnem právní moci rozhodnutí příslušného soudu, který vyslovil její neplatnost. Společnost nikdy po svém vzniku nezahájila činnost a nemá také žádný majetek a ani žádné závazky. Musí být provedena likvidace? Likvidace musí být provedena ve všech případech zrušení společnosti bez právního nástupce, tedy před jejím zánikem i v tomto případě musí být provedena likvidace. Jak vyplývá z výše uvedeného, je likvidace zahájena dnem, ke kterému je společnost rozhodnutím společníků zrušena. Likvidace se zapisuje do obchodního Co je likvidace? Zápis v obchodním rejstfiíku

22 str. 2 ãást 4A I díl 1 I kap. 1 Spoleãnost s ruãením omezen m v praxi díl 1 Zru ení spoleãnosti s likvidací? Zvefiejnûní likvidace Obchodní firma rejstříku podle ustanovení 38g ObchZ. Zápis v obchodním rejstříku má pouze deklaratorní účinek. Přesto je společnost povinna podat návrh rejstříkovému soudu (soudu, který vede obchodní rejstřík, u kterého je společnost zapsána) na zápis likvidace bez zbytečného odkladu po rozhodnutí společníků o zrušení společnosti. Spolu s návrhem je povinna založit do sbírky listin rejstříkového soudu rozhodnutí o zrušení společnosti a její likvidaci. Jak se formálně postupuje při zápisu likvidace společnosti do obchodního rejstříku? Musí se k tomu připojovat důkazní listiny? Návrh na zápis zrušení společnosti s likvidací se podává rejstříkovému soudu na předepsaném formuláři, který je uveřejněn na K návrhu se připojí listiny prokazující rozhodnutí společníků o zrušení společnosti. Na formuláři musí být ověřen podpis statutárního orgánu, tj. u s. r. o. jednatele. Návrh lze také podat i v elektronické podobě, ale to pouze za předpokladu, že podepsaná osoba má uznávaný elektronický podpis. Kromě toho musí společnost založit současně do sbírky listin rozhodnutí o zrušení společnosti ve dvojím vyhotovení, a to výhradně v elektronické podobě ve formátu PDF. Za účelem ochrany třetích osob, a to především věřitelů společnosti, musí být vstup společnosti do likvidace publikován. K tomu nepostačuje pouze zápis do obchodního rejstříku, ale likvidace se zveřejňuje ještě v Obchodním věstníku. Povinnost zveřejnění je povinností statutárního orgánu. Obchodní firma je název, pod kterým společnost s ručením omezeným je zapsána v obchodním rejstříku