Hygienické požadavky na vnit ní prost edí staveb

Transkript

1 Hygienické požadavky na vnitní prostedí staveb Každý prostor, kde se zdržují lidé, musí být pro zajištní zdravotn nezávadného prostedí vtratelný a dostate vtraný. Naše pedpisy, i když ne vždy hovoí stejn, nám poskytují dostatek podklad pro ešení. Realita je ale obas zcela jiná. 1 Úvod Vycházíme-li z hygienických požadavk, je kvalita vnitního prostedí budov popsána souhrnem fyzikálních, chemických a biologických ukazatel a mla by být zaruena dodržením stanovených limit na jednotlivé faktory tak, aby bylo vyloueno zdravotní riziko pro lovka, nebo vymezeno alespo pijatelné riziko tam, kde psobení škodlivin je bezprahové a žádné bezpené limity stanovit nelze. Opatení, které dodržení tchto limit zajistí, je dostatené vtrání vznikající škodliviny jsou z prostedí odvedeny, nebo alespo je jejich koncentrace snížena na ípustnou hodnotu nepoškozující zdraví lovka. Pestože vtrání je opatení energeticky zna nároné a v souasném trendu šetení energií se hledají všechny možné cesty úspor, je nutné zdraznit, že hygienické a provozní požadavky (tedy i vtrání) musí být vždy nadazeny požadavkm energetickým. 2 Platné pedpisy Obecn vychází právn závazné hygienické požadavky na jednotlivé faktory prostedí a trání ze zákon: Zákon. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon) v platném znní. Zákon. 20/1966 Sb., o zdraví lidu, ve znní pozdjších pedpis pedevším zákona. 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví, ve znní pozdjších edpis. Zákon. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znní. Zákon. 309/2006 Sb., o zajištní dalších podmínek bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. které jednotlivé požadavky vyplývají i z atomového zákona, chemického zákona, zákona o odpadech, zákona o léivech a ady dalších. Podrobnji jsou hygienické požadavky rozpracovány v provádcích pedpisech k tmto zákonm. K dispozici máme jednotlivá naízení vlády a vyhlášky, nahrazující pvodní hygienické pedpisy. V oblastech, které nejsou tmito pedpisy pokryté, pomohou požadavky norem, které mohou být právn zezávaznny odkazem na normové hodnoty v píslušném naízení vlády nebo vyhlášce, jinak jsou pouze doporuením vycházejícím z dosažené úrovn poznání ešené problematiky. kdy je stanovení konkrétních požadavk na kvalitu vnitního prostedí problematické, protože v pedpisech nejsou požadavky na jednotlivé faktory vnitního prostedí staveb vždy jednotné, nebo v posledních novelizacích pedpis zcela chybí viz Tab. 1. Mžeme je hledat podle jednotlivých typ prostedí, ke kterým se vztahují pracovní prostedí, školská a stravovací zaízení, bazény a sauny, pobytové prostory, píp. podle jednotlivých fyzikálních faktor hluk, vibrace, neionizující záení, radianí ochrana apod. Oblast byt a bytových dom (s výjimkou hluku) je v souasné dob pokryta pouze stavebními edpisy, kde jsou u byt požadavky na vnitní prostedí ešeny odkazem na normové hodnoty.

2 Tab. 1 Platné pedpisy stanovující limity pro jednotlivé faktory vnitního prostedí Typ prostedí edpis Existují limity pro: pracovní stravovací NV. 361/2007 Sb., ve znní NV. 93/2012 Sb. vyhláška. 137/2004 Sb. ve znní. 602/2006 Sb. MKL, chemické látky a prašnost, osvtlení, vtrání žádné limity neexistují školské vyhláška. 343/2009 Sb. MKL, osvtlení, vtrání pobytové vyhláška. 6/2003 Sb. MKL, chemické látky a prašnost, výskyt mikroorganism, výskyt rozto bazény, sauny vyhláška. 238/2011 Sb. MKL, osvtlení, vtrání, mikrobiální kontaminaci vody vnitní prostedí staveb vyhláška. 20/2012 Sb. trání, koncentrace CO 2 Pozn.: NV = naízení vlády MKL = mikroklima (teploty, relativní vlhkost, rychlost proudní vzduchu) 3 Pracovní prostedí 3.1 Tepeln vlhkostní podmínky Zde došlo k výrazným zmnám v poslední novelizaci vlády. 361/2007 Sb., která je uvedena pod íslem 93/2012 Sb. (pedchozí novelizace mla íslo 68/2010 Sb.). Opakovan byla upravena ást ešící teplenou zátž zamstnanc, došlo ke zm limit i sledovaných teplotních veliin, zavedena byla i veliina nová stereoteplota. Základní teplotní veliinou je stále zmená výsledná teplota kulového teplomru t g, nebo vypoítaná teplota operativní t o. Tab. 2 Celoro pípustné teploty na pracovišti podle naízení vlády. 93/2012 Sb., v závislosti na náronosti vykonávané innosti, tj. na energetickém výdeji zamstnanc ída práce Energetický výdej M [W.m 2 ] t o min nebo t g min t o max nebo t g max Rychlost proudní v a [m.s 1 ] Relativní vlhkost Rh [%] I IIa 81 až IIb 106 až IIIa 131 až IIIb 161 až IVa 201 až IVb 251 až V 301 a více ,01 až 0,2 0,05 až 0,3 0,1 až 0,5 30 až 70 Dodržení pípustných teplot podle této tabulky se nevyžaduje za mimoádn teplého dne, kterým se rozumí den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 C.

3 Zcela samostatn jsou dále ešena klimatizovaná pracovišt, kde klimatizace je použita nikoli z dvod technologických požadavk na prostedí, ale k zajištní optimální pohody prostedí. Pracovišt jsou ješt rozdlena do tí kategorií (A, B, C), podle požadované kvality prostedí a náronosti vykonávané innosti: Kategorie A platí pro klimatizovaná pracovišt s požadovanou vysokou kvalitou prostedí, na nichž je vykonávaná práce nároná na pozornost a soustední. Kategorie B platí pro klimatizovaná pracovišt s požadovanou stední kvalitou prostedí i práci vyžadující pržnou pozornost a soustední. Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná pracovišt podrobn tab. 3. Tab. 3 Pípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracovišt tídy I a IIa ída práce I 80 Energetic ký výdej M [W.m 2 ] IIa Katego rie A Klimatizovaná pracovišt Nastavení vytápní Tepelný odpor odvu 1,0 clo t o min (t g min ) t o min (t g min ) B ±1,5 22 C A ±1,0 +2,5 2,0 B ±1,5 20 C ±1,0 +2,5 2,0 Nastavení chlazení Tepelný odpor odvu 0,5 clo t o min (t g min ) t o min (t g min ) ±1,0 ±1,5 1,0 +2,5 2,0 ±1,0 ±1,5 +1,0 +2,5 2,0 R y c h l o s t p r o u d n í v a [ m. s 1 ] 0, 0 5 a ž 0, 2 Relativní vlhkost Rh [%] 30 až 70 Obdobným zpsobem jsou v NV. 93/2012 Sb. stanoveny i limity pro psobení rozdílné horizontální tepelné zátže na úrovni hlavy zamstnance psobení teplých a chladných povrch. Dále jsou uvedeny i limitní rozdíly výsledných teplot mezi hlavou a kotníky pi dané teplot v úrovni hlavy zamstnance.

4 3.2 Chemické látky a prašnost V NV jsou uvedeny seznamy vtšiny v pracovním prostedí se vyskytujících látek a typ prach a jsou pro n stanoveny limitní hodnoty: Pro chemické látky pípustné expoziní limity (PEL), tj. celosmnov vážené prry a nejvyšší pípustné koncentrace (NPK-P), tj. asov vážený prr po dobu nejvýše 15 min. Pro prašnost pípustné expoziní limity (PEL). V obou tchto oblastech došlo k doplnní a zpesnní limit pro nov uvádné i starší látky. 3.3 Osvtlení Požadavky jsou stanoveny odkazem na normy: SN Denní osvtlení budov, SN Sdružené osvtlení a SN EN Svtlo a osvtlení. Novelizace norem na osvtlení je pedmtem dalšího sdlení. 3.4 Vtrání Množství vymovaného vzduchu se uruje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náronost. Minimální množství venkovního vzduchu pivádného na pracovišt musí být: 25 m 3.h 1 na zamstnance vykonávajícího práci zaazenou do tíd práce I nebo IIa na pracovišti bez pítomnosti chemických látek, prach nebo jiných zdroj zneištní (to je nov uvedená dávka vzduchu, která je v souladu s minimálními požadavky stavební vyhlášky), 50 m 3.h 1 na zamstnance vykonávajícího práci zaazenou do tíd práce I nebo IIa na pracovišti s pítomností chemických látek, prach nebo jiných zdroj zneištní, 70 m 3.h 1 na zamstnance vykonávajícího práci zaazenou do tíd práce IIb až IIIa, 90 m 3.h 1 na zamstnance vykonávajícího práci zaazenou do tíd práce IVa až V. Pokud je na pracovišti povoleno kouení, zvyšuje se dávka vzduchu o 10 m 3.h 1. Je-li na pracovišt pístup veejnosti (nap. supermarkety apod.), zvyšuje se množství ivádného venkovního vzduchu úmrn pedpokládané zátži 0,2 až 0,3 osoby/m 2 nezastavné podlahové plochy. 4 Školská zaízení Požadavky na jednotlivé faktory vnitního prostedí jsou ešeny vyhláškou. 410/2005 Sb. ve znní vyhlášky. 343/2009 Sb. Jsou zde uvedeny požadavky na mikroklimatické podmínky a vtrání, chemické látky a prašnost se eší podle vyhlášky. 6/2003 Sb. pro pobytové prostory. Bohužel chybí limit pro koncentrace CO 2, jehož nárst v utsnných a nedostate vtraných školských budovách je v souasnosti vysoký a má za následek nadmrnou únavu, nesoustednost i drobné zdravotní obtíže žák i uitel. Uvádné dávky vzduchu jsou oznaeny jako intenzita vtrání erstvým vzduchem viz tab. 4. Osvtlení je opt ešeno odkazem na normové hodnoty.

5 Tab. 4 Intenzita vtrání erstvým vzduchem v zaízení a provozovnách pro výchovu a vzdlávání Typ prostoru Výmna vzduchu [m 3.h 1 ] ebny 20 až 30 na 1 žáka locviny 20 až 90 na 1 žáka * Šatny Umývárny Sprchy Záchody 20 na 1 žáka 30 na 1 umyvadlo na 1 sprchu 50 na 1 kabinu 25 na 1 pisoár * s ohledem na využití tlocviny Tab. 5 Celoro pípustné parametry mikroklimatických podmínek Typ prostoru Výsledná teplota t g min t g opt t g max Rychlost proudní v a [m.s 1 ] ebny ± ,1 až 0,2 30 až 65 locviny ± ,1 až 0,2 30 až 65 Umývárny ± 2 28 Sprchy 24 0,1 až 0,2 30 až 65 Záchody 18 0,1 až 0,2 30 až 65 Chodby 18 0,1 až 0,2 30 až 65 Relativní vlhkost Rh [%] ínosem novelizovaného znní vyhlášky je, že bere v úvahu utování prostor novými okny a požaduje: Pirozené vtrání musí být v pípad tsných oken zajištno systémy mikroventilace nebo vtracími štrbinami. A dalším požadavkem, který se v jiných edpisech nevyskytuje, je požadavek na ištní VZT, kdy vyhláška íká, že úklid je eba provádt i pravidelnou údržbou nuceného vtrání nebo klimatizace a ištním vzduchotechnického zaízení. 5 Pobytové prostory Vyhláška. 6/2003 Sb. - vbec neeší vtrání, jen mikroklimatické podmínky, ale dost zmate nerozlišuje nap. u sportovních hal jejich využití požaduje stejné teploty pro zimní stadiony i tenisové haly apod. Je zde uvedeno i nkolik limit pro chemické látky a prach (chybí však základní limit pro CO 2 ) a mikrobiologické limity.

6 Tab. 6 Celoro pípustné teploty v pobytových prostorách podle vyhlášky. 6/2003 Sb. i rychlosti proudní vzduchu 0,13 až 0,25 m.s 1 a relativní vlhkosti 30 až 65 % Typ pobytové místnosti výsledná teplota t g období roku teplé chladné Ubytovací zaízení 24,0 ± 2,0 22,0 ± 2,0 Zasedací místnost staveb pro shromažování vtšího potu osob 24,5 ± 1,5 22,0 ± 2,0 Haly kulturních a sportovních zaízení 24,5 ± 1,5 22,0 ± 2,0 ebny 24,5 ± 1,5 22,0 ± 2,0 Ústavy sociální pée 24,0 ± 2,0 22,0 ± 2,0 Zdravotnická zaízení 24,0 ± 2,0 22,0 ± 2,0 Výstavišt 24,5 ± 2,5 22,0 ± 3,0 Stavby pro obchod 23,0 ± 2,0 19,0 ± 3,0 6 Pobytové prostory, byty a bytové domy Tentokrát ve stavební vyhlášce, tj. ve vyhlášce. 20/2012 Sb. Tato novelizace pedchozí vyhlášky. 268/2009 Sb. jednozna stanovuje požadavky na vtrání, rozlišuje pobytové místnosti a obytné místnosti. 6.1 Pobytové místnosti Jsou definované jako prostory, které svou polohou, velikostí a stavebním uspoádáním splují požadavky, aby se v nich zdržovaly osoby. Je požadováno, aby v dob pobytu osob bylo množství vymovaného venkovního vzduchu 25 m 3 /h na osobu, nebo minimální výmna vzduchu 0,5 h 1. Jako ukazatel kvality vnitního prostedí slouží oxid uhliitý CO 2, jehož koncentrace ve vnitním vzduchu nesmí pekroit hodnotu 1500 ppm (což je požadavek zna zmený, pvodní limit byl 1000 ppm). Je to jediný pedpis, kde je CO 2 oznaen jako základní škodlivina. Pestože není cítit, velmi podstatn se podílí se pocitu pohody, únav, nesoustednosti i drobných zdravotních potížích viz tab. 7.

7 Tab. 7 Úinky CO 2 na lidský organismus Koncentrace [ppm] inky cca 350 do 1000 úrove venkovního prostedí doporuená úrove CO 2 ve vnitních prostorách doporuená maximální úrove CO 2 ve vnitních prostorách nastávají píznaky únavy a snižování koncentrace nastávají možné bolesti hlavy 5000 maximální bezpená koncentrace bez zdravotních rizik > 5000 nevolnost a zvýšený tep > dýchací potíže > možná ztráta vdomí 6.2 Obytné místnosti Musí mít zajištno dostatené vtrání venkovním vzduchem a vytápní v souladu s normovými hodnotami. Podrobné požadavky na vtrání byt a bytových dom vetn doporuených systém vtrání, celé koncepce vtrání byt a vzorových výpo uvádí SN EN 15665/Z1. Je samozejm možné použít požadavky na vtrání i z dalších norem (nap. SN ), ale nikde nejsou tak komplexn zpracované, jako v SN EN 15665/Z1. Tab. 8 Požadavky na vtrání obytných budov podle národní pílohy Z1 k SN EN Požadavek Trvalé vtrání (prtok venkovního vzduchu) Intenzita trání [h 1 ] Dávka venkovního vzduchu na osobu [m 3 /(hos)] Nárazové vtrání (prtok odsávaného vzduchu) Kuchyn [m 3 /h] Koupelny [m 3 /h] WC [m 3 /h] Minimální hodnota Doporuená hodnota 0, , V dob, kdy obytné budovy nejsou dlouhodob využívány, je možné snížit intenzitu trání až na 0,1 h 1. Norma upozoruje na skutenost, že vtrání infiltrací spárami oken nelze pro budovy s tsnými okny použít, eší i malou úinnost rotaních vtracích hlavic a trání prostor s plynovými spotebii typu A a B odkazem na požadavky TPG Odbrná plynová zaízení a spotebie na plynná paliva v budovách. Tento odkaz je velmi ležitý, protože v utsnných prostorách je potom užívání tchto spotebi velmi problematické: 1. Spotebi typu A, nap. sporák bere si spalovací vzduch z prostedí a spaliny v prostedí zstávají a musí se vtráním odvést, zárove musí být zajištn dostatený pívod spalovacího vzduchu. Není-li pívod vzduchu zajištn, nemže problém vyešit sebevýkonnjší digesto. Nemá co odvádt, pouze vytvoí podtlak, pi kterém mže dojít až ke zhasnutí plamene a úniku plynu do prostoru s fatálními dsledky.

8 2. Spotebi typu B, nap. plynový kotel na vytápní a ohev vody umístný v byt bere si spalovací vzduch z prostedí, spaliny jsou odvádny mimo prostor. Není-li zajištn dostatený pívod spalovacího vzduchu, dochází k problémm jako v pedchozím pípad, navíc použití digestoe v ostatní ásti utsnného bytu že vytvoit takový podtlak, že obrátí komínový tah a spaliny se vrací zpt do bytu. V souasn dob stále pibývá otrav oxidem uhelnatým, které jsou vyvolány práv touto popsanou situací. Pi nuceném vtrání byt s plynovými spotebii musí chod vzduchotechniky vždy respektovat provoz plynových spotebi. Pokud bychom chtli ešit koncentraci CO 2 v bytech, máme k dispozici SN EN 15251, kde jsou limity rozdleny do kategorií podle požadavk na kvalitu prostedí a nejsou dány absolutní hodnotou, ale zvýšením nad koncentrací venkovní. Tab. 9 Zvýšení koncentrace CO 2 nad venkovní koncentraci SN EN kategorie CO 2 [ppm] I 350 II 500 III 800 IV > 800 Pozn.: Kategorie I vysoká úrove oekávání používá se pro prostedí se speciálními požadavky, u zdravotn oslabených osob apod. Kategorie II normální prostedí používá se pro nové a rekonstruované budovy Kategorie III pijatelné prostedí pro staré budovy Kategorie IV má omezené použití, jen pro ást roku Zajištní dostateného vtrání není už v souasné dob možné v ad pípadešit pouze irozeným vtráním, tj. infiltrací tsných oken, která se blíží nule. ešením mže být ízené pirozené vtrání, tj. otevírání vtracích element (a už jsou souástí oken, nebo fasády) na základ údajidel vlhkosti, CO 2 i jiné škodliviny v prostedí vznikající, nebo trání nucené, píp. klimatizace. Bez nuceného vtrání se vtšinou neobejdou nízkoenergetické stavby. A tady vzniká otázka, jak to vypadá s údržbou a ištním vzduchotechnických zaízení v bytech a rodinných domech. S velkou vzduchotechnikou v prmyslu, hotelech, nemocnicích apod. s ištním moc zkušeností není pedpisy tuto innost nenaizují, jen požadují, že vzduchotechnika nesmí být zdrojem jakékoli kontaminace. Když se v rámci njakého ištní podíváme, co všechno se po delším provozu usadí a naroste ve vzduchotechnických rozvodech, je otázka istoty bytové vzduchotechniky dost aktuální. Mnoho podklad zatím není. Pracovišt SZÚ Praha provedlo mikrobiální vyšetení vzduchotechniky ve dvou rodinných domech a jednom byt s následujícími výsledky.

9 Tab. 10 Výsledky mikrobiologického rozboru Lokalita Poet mikroorganism / str Oznaení vzorku, místo odbru Bakterie Plísn Lány Celkové množství vzduchu 130 m 3 /hod, prrn na distribuní prvek m 3 /hod, v provozu asi osm let, výmna filtr každé 3 4 msíce L1 zemní kolektor L2 obývací pokoj podlaha u konvektoru L3 ložnice vyústka strop L4 ložnice vyústka strop pívod L5 ložnice vyústka strop odtah 25 nd Slaný Jednotka spíná dle CO 2, blower door test 0,4 tsnost obálky, v provozu jeden rok novostavba S1 filtr ve VZT na stran pívodu vzduchu do místností 25 nd S2 ložnice distribuní prvek 50 /200 mm (jinak potrubí kruhové) nd nd S3 filtr odtah koupelna výmna cca ped 10 dny 500 nd Praha-Milíov Ukázkový byt, v provozu asi 15 msíc nárazov M1 obývák podlaha M2 obývák podlaha vyústka + konvektor M3 filtr VZT nd 13 M4 ložnice Detekované bakterie Micrococcus luteus a všechny izolované plísn pevážn z rodu Penicillium, Alternaria tenuissima, Cladosporium herbarum a Cladosporium cladosporioides patí ke vzdušné mikroflóe, která nepedstavuje riziko ohrožení zdraví lidí. Bakterie a plísn izolované ze všech vyšetovaných míst patí podle naízení vlády. 361/2007 Sb. ve znní mezi biologické initele skupiny 1, u nichž není pravdpodobné, že by mohly zpsobit onemocnní lovka. V tchto pípadech se tedy neprokázal njaký negativní vliv vzduchotechniky na zdraví jejich uživatel, ale je jasné, že jde o technické zaízení, které bude dobrým služebníkem jen pi správné údržb a ištní. 7. Závr Každý prostor, kde se zdržují lidé, musí být pro zajištní zdravotn nezávadného prostedí vtratelný a dostate vtraný. Naše pedpisy, i když ne vždy hovoí stejn, nám poskytují dostatek podklad pro ešení. Realita je ale obas zcela jiná. Dochází masivn k vým starých oken za okna nová, zcela tsná, která maximáln omezují irozené vtrání prostor infiltrací, ale jiný systém vtrání se pi vým oken již neeší. Kvalita prostedí v souasných utsnných bytech, uebnách i výrobních prostorách je tšinou velmi špatná, a už se jedná o vysoké koncentrace oxidu uhliitého, ady chemických látek, vysokou vlhkost vzduchu doprovázenou rstem plísní a v neposlední ad i o spaliny z plynových spotebi. Jediným dvodem je nedostatené vtrání utsnných prostor. Datum: Autor: Ing. Zuzana Mathauserová Recenzent: Ing. Miloš Lain, Ph.D.