lovk tráví v budovách 90% asu..

Transkript

1 !!ž " " """ 1

2 lovk tráví v budovách 90% asu.. Základní uživatelský parametr každé stavby urené pro dlouhodobý pobyt lidí, a se jedná prostedí pracovní nebo obytné, je kvalita vnitního mikroklimatu, definovaná jako tepelná, svtelná, akustická pohoda apod. Jedná se o nkolik složek vnitního prostedí budov, které jsou popsány vybranými fyzikálními a chemickými veliinami, jejichž udržení v definovaných mezích je podmínkou funknosti budov a vytvoení zdravého prostedí pro lovka, píp. optimálního prostedí pro náronjší technologický proces. Akutní respiraní onemocnní Podle osmi rozsáhlých studií došlo ke snížení výskytu akutních respiraních onemocnní o 23 až 76 % po zvýšení dávek vtracího vzduchu na osobu, po snížení potu pracovník nebo po ozáení vzduchu UV záiem. Alergie a astma Zvláš významné jsou koncentrace alergen v ovzduší (z nábytku, koberc, kopírek), zvýšená vlhkost spojená s výskytem plísní, kontakt se zvíaty a kouení. V mnoha studiích je se 100 % jistotou prokázána píinná souvislost mezi plísnmi v ovzduší a dýchacími potížemi Syndrom nemocných budov (SBS) Autoi jedné rozsáhlé studie došli k závru, že zvýšení dávky vtracího vzduchu na 18 m 3 /h na osobu sníží výskyt píznak SBS na tetinu prmru. Výskyt SBS zejména u kanceláských pracovník v USA je vysoký. Z hodnocení 100 administrativních objekt s cca 64 miliony zamstnanc vyplynulo, že píznaky SBS pociuje v prmru 23 % pracovník. 2

3 Ze všech studií, které byly ve svt provedeny, jednoznan nejlépe vycházejí budovy s pirozeným vtráním, naopak nejhe dopadají budovy klimatizované. asto je hlavním viníkem nedostatená údržba klimatizaních soustav, ale nelze vylouit ani lidský faktor, pedevším psychiku lidí. Interiéry respektive ásti interiér, které jsou špatn vtrané/vtratelné, jsou astji píinou kontaminace prostedí plísnmi. Plísn rostou v místech s vyšší vlhkostí (kolem 70%), samozejm pednostn na vlhkém podkladu. Pak jim vtšinou nevadí ani suchý vzduch. Velmi astým místem nálezu plísní jsou obložené zdi, stropy opatené podhledy, pod tapetami a pilepenými koberci. Plísn pedstavují pomrn znané riziko vzhledem k tomu, že nejastji se vyskytující plísn také nejvíce alergizují. Chemické látky, zvlášt organické povahy, pedstavují zvláštní skupinu, protože si je do interiér dodáváme sami. S kanceláskou technikou jako jsou kopírky nebo laserové tiskárny je teba zacházet jako se silným zdrojem zneištní, proto také kanceláské budovy astji spadají do kategorie tzv. nemocných budov než jakékoliv jiné budovy. Mimo to neopominutelným zdrojem je kouení cigaret, respektive spalování ehokoliv v interiérech, zvlášt tch špatn vtraných.!"# $ %$& ' $( Syndrom nemoci z budov (SBS) nelze pesn definovat. Není dosud známo, zda se jedná o jeden syndrom, nkolik odlišných syndrom, nebo jednotlivé nesouvisející symptomy. Mechanismy, které jsou v nm zahrnuty, jsou povtšinou neznámé. Ale pokud si nkolik lidí stžuje na symptomy, které lze dát do souvislosti s dobou strávenou v urité budov, pak tyto obtíže jsou vtšinou oznaeny jako SBS. Výskyt takových píznak souvisejících s budovou se velice liší u jednotlivých budov. Nap. v administrativních budovách si typicky kolem poloviny osazenstva stžuje, že v posledním msíci mli podobné obtíže jako jsou bolesti hlavy, obtíže s usínáním doma, ale spavostí na pracovišti, problém se soustedit atd. V domácnostech je výskyt nižší, ženy si stžujíastji než muži. Svtová zdravotnická organizace formáln uznala SBS v roce Definice zdraví WHO íká, že zdraví není jen absence nemoci, ale tlesná, duševní, sociální a psychosociální pohoda. 3

4 % )*** + + ',, ++, 1. Podle principu lidského práva na zdraví má každý lovk právo dýchat zdravé vnitní ovzduší. 2. Podle principu respektování autonomie ("sebeurení") má každý lovk právo na adekvátní informace o potenciáln škodlivých expozicích a na poskytnutí úinných prostedk pro kontrolu alespoásti vnitních expozic. 3. Podle principu nepáchání zla ("neško") by se do vnitního ovzduší nemla dostat žádná látka v koncentraci, která vystavuje obyvatele vnitního prostoru zbytenému ohrožení zdraví. 4. Podle principu prospšnosti ("dlání dobra") nesou všichni jednotlivci, skupiny a organizace spojené s njakou budovou, a už soukromou, veejnou nebo vládní, odpovdnost za teoretické i praktické prosazování pijatelné kvality ovzduší pro obyvatele vnitních prostor. 5. Podle principu sociální spravedlnosti by sociáln-ekonomické postavení obyvatel vnitních prostor nemlo mít žádný vliv na jejich pístup ke zdravému vnitnímu ovzduší, ale zdravotní stav mže urovat zvláštní poteby nkterých skupin populace. % )*** + + ',, ++, 6. Podle principu odpovdnosti by všechny významné organizace mly stanovit explicitní kritéria pro hodnocení kvality vnitního ovzduší v budovách a jeho dopadu na zdravotní stav populace a životního prostedí. 7. Podle principu pedbžné opatrnosti se v pípad rizika expozice škodlivému vnitnímu ovzduší nesmí nejistota v tomto ohledu považovat za dvod k odkládání efektivních opatení, kterými by této expozici bylo možno pedejít. 8. Podle principu "pvodce zneištní platí" je pvodce zneištní odpovdný za jakékoli poškození zdraví a blaha plynoucí z expozice nezdravému vnitnímu ovzduší. Navíc je pvodce zneištní odpovdný za jeho zmírnní a nápravu. 9. Podle principu udržitelnosti nelze od sebe oddlovat otázky zdraví a životního prostedí a zajištní zdravého vnitního ovzduší by nemlo vést k narušení globální nebo lokální ekologické integrity nebo práv budoucích generací. 4

5 -$ $ Mezi nejvýznamnjší choroby, které mají vztah k prostedí v budovách a ke zmnám v prostedí obecn, patí urit alergie. Existují velmi silné dkazy pro závislost mezi pecitlivlostí a "vlhkostí" v budovách. Tato závislost je natolik prkazná, že ji není možné vysvtlit pouze zvýšeným výskytem rozto v interiérech. Pochopiteln existuje i souvislost vzniku pecitlivlosti s výskytem tabákového koue a chlupatých zvíat v interiérech. Infekce dýchacích cest stejn jako zhoršený komfort provázené stesky na suchý vzduch, dusno, prvan atp., to mohou být rovnž obtíže zpsobené faktory prostedí a lze je dát do souvislosti s alergickým postižením. Potenciální expozice obyvatel škodlivinám z venkovního ovzduší SO 2 NO 2 PM 10 Zdravotn významná je stále expozice populace suspendovaným ásticím frakce PM10. Kritéria stanovená Naízením vlády. 350/2002 Sb. byla pekroena u 83% sledované populace. Expozici lze charakterizovat jako dlouhodobou pi zvolna narstajících stedních hodnotách. 5

6 5 let 9 let 13 let 6

7 . " ž Podobn jako ve vtšin vysplých zemí i vr se vnitní prostedí budov v posledním desetiletí zmnilo. Byly identifikovány ti základní zmny: vzrst cen všech druh energie a hrozba vyerpání jejich zdroj vede k šetení zejména ve zdrojích pro vytápní. Tato situace se výrazn projevila vr po ekonomických a politických zmnách v roce 1989 a její vliv se i nadále prohlubuje. Konstrukníešení budov je podizováno zabránní tepelným ztrátám, což vede k omezení pirozeného vtrání okny a k následné kumulaci škodlivin ve vnitním ovzduší, explozivní nárst používání chemických látek v budovách, v nových konstrukních materiálech, nábytku a dalších zaízeních a v intenzivnjším používání chemických istících a úklidových a desinfekních prostedk, zmnný zpsob života. V budovách tráví lidé nyní v prmru 90% asu. Zejména byty jsou místem, kde jsou možným škodlivinám vystaveny populaní skupiny více senzitivní na kvalitu vnitního ovzduší, malé dti, dlouhodob nemocní, invalidé a staí lidé s omezenou pohyblivostí.. " ž V prbhu posledních dvou dekád tohoto století výsledky vdy a výzkumu stále více ukazují krom jiných faktor, že ochrana a podpora zdraví je v úzké souvislosti také s kvalitou životního a pracovního prostedí. /%! Zlepšit kvalitu vnitního ovzduší ve stávajících i nových budovách a pispt tak k prevenci onemocnní, zlepšení zdraví a spokojenosti obyvatel. Stedndobé: Vypracovat a legislativn zakotvit systém kontroly vnitního ovzduší v budovách (MZ). Dlouhodobé: Podporovat vzdlávání odborník ve stavebnictví, léka a dalších odborník v problematice vnitního ovzduší (MZ, MPO, MŠMT) 7

8 : 9:;<= ž Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla pi respektování hospodárnosti vhodná pro zamýšlené využití a aby souasn splnila základní požadavky, kterými jsou mechanická odolnost a stabilita, požární bezpenost, ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostedí, ochrana proti hluku, bezpenost pi užívání, úspora energie a ochrana tepla > )?53)*** )?53)*** % Naízení. 148/2006 Sb. o ochran zdraví ped nepíznivými úinky hluku a vibrací Vyhláška. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zaízení a provozoven pro výchovu a vzdlávání dtí a mladistvých Vyhláška. 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny pi innostech epidemiologicky závažných Vyhláška. 6/2003 Sb. kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatel pro vnitní prostedí pobytových místností nkterých staveb 8

9 "$ % POJIŠOVNA LOV K PRO SVÉ POHODLÍ VYTVÁÍ CHATRNÉ UM LÉ EKOSYSTÉMY, KTERÉ LZE UDRŽOVAT JEN DODÁVÁNÍM VN JŠÍ ENERGIE. )**)3403A% Obecný rámec pro výpoet energetické náronosti budov (lánek 3) Metoda výpotu energetické náronosti budov musí zahrnovat alespo tato hlediska: tepelné charakteristiky budovy (obvodový pláš, vnitní píky apod.). Tyto charakteristiky mohou rovnž zahrnovat prvzdušnost; zaízení pro vytápní a zásobování teplou vodou, vetn jejich izolaních charakteristik; klimatizaní zaízení; vtrání; zabudované zaízení pro osvtlení (zejména nebytový sektor); umístní a orientace budovy, vetn vnjšího klimatu; pasivní solární systémy a protislunení ochrana; pirozené vtrání; vnitní mikroklimatické podmínky, vetn návrhových hodnot vnitního prostedí 9

10 7 % $# $ Mrná spoteba tepla na vytápní Energetický štítek stupe energetické náronosti SEN Energetický prkaz budovy ; Zabývá se primární funkcí budovy vytvoeným vnitním prostedím. Nejastjší obavy budoucích uživatel: Nebude tady v lét horko? Neutratím moc za topení? Nebude tady prvan? Nebude se tady prášit? Neuslyším hluk z ulice? A co radon?.. Podrobn definuje jednotlivé parametry vnitního prostedí budov, Uruje faktory, které prostedí utváí a pedstavuje metody, kterými ho lze hodnotit a pedvídat. 10

11 B<C ž $ E 0 ) 1 D? $ FFž F F G 11

12 7 % + + Týden Téma Úvod Tepeln vlhkostní mikroklima Odérové, mikrobiální, Aerosolové a toxické mikroklima Akustické mikroklima Ionizaní, elektroiontové, elektrostatické mikroklima Feng shui Pednáška Základní pojmy Faktory TV-MK lovk - produkce a výdej tepla Vlhkost v budovách Hodnocení TV-MK Optimalizace TV-MK Mení TV-MK Modelování a výpoty H Pednášky dostupné na webu (aktualizace) Cviení soustava drobných píklad pro pochopení a zapamatování dané problematiky Píklady jsou vkomponovány do pednášky (nkteré kolektivní, nkteré individuální) nutné: Papír, pravítko, kalkulaka,. TE A TADY PODMÍNKY K ZÁPOTU Pimená úast, aktivní práce ve cvieních, pedložení všech vypracovaných úloh vetn porozumní jejich ešení Pedmt ukonený zápotem 12

13 > $ pohoda prostedí je stav, kdy: -lovk vyjaduje uspokojení s prostedím -lovk nemá snahu ho mnit - nejvtší podíl osob ze skupiny udává pohodu Ekologie vda o vztazích organism k prostedí, ve kterém žijí a o jejich vzájemných vztazích vnjší prostedí ž $ž ž vnitní prostedí (interní mikroklima) - pracovní - obytné ekosystém soustava složená ze subjektu a prostedí, se kterým je v interakci životní prostedí fyzická realita obklopující živý organismus, se kterou je ve vzájemném psobení a která spoluvytváí jeho stav /I VYTVÁÍ UŽIVATELSKÝ KOMFORT STAVBA FYZIKA (PRIMÁRNÍ FUNKCE) TZB - PODMÍNKY PRO POBYT A INNOST (PRÁCI) LOV KA ZTI UT VZT odvod koue a tepla MaR BMS - SI EPS SHZ EZS STA výtahy osvtlení PC sít pístupový systém kamerový systém odpadové hospodáství provoz a údržba 13

14 / ) #$ )$ &" ($ %" %$ '$ / Vnitní prostedí je utváeno toky hmoty a energie Hmota (stavba, voda, vzduch) - Energie (svtlo, teplo, zvuk) agencie látky hmotnostního nebo energetického charakteru psobící na subjekt 14

15 agencie látky hmotnostního nebo energetického charakteru psobící na subjekt optimalizace mikroklimatu = zásah do: zdroje - pole penosu - subjekt zdroj agencií pole penosu subjekt komplexní ekosystém je soustava složená ze: - subjektu (lovka) - prostedí, se kterým je v interakci = pole penosu - zdroje agencií agencie hmotnostní agencie energetické toxické plynné látky pevný aerosol toxické plyny mikroby toxické kapaliny kapalný aerosol odéry pohyb vzduchu vodní pára teplo konvekní kondukní evaporaní respiraní radianí svtlo UV záení laserové záení mikrovlnné záení ionizující záení ionty v ovzduší statická elektina zvuk vibrace TOXICKÉ MIKROBIÁLNÍ AEROSOLOVÉ ODÉROVÉ SV TELNÉ TEPELN VLHKOSTNÍ ELEKTROMAGNETICKÉ IONIZANÍ ELEKTROIONTOVÉ ELEKTROSTATICKÉ AKUSTICKÉ SLOŽKA PROSTEDÍ - MIKROKLIMA 15

16 ž SV TELNÉ 24 30,1 TEPELN VLHKOSTNÍ AKUSTICKÉ 21,9 6,6 9,9 7,5 ODÉROVÉ = píznak psobení projevy stresu agencie agencie agencie agencie stresor stres symptom symptom symptom symptom syndrom optimalizace mikroklimatu = zásah do: zdroje - pole penosu - subjekt biologické úinky 16

17 Zdroj agencie Exponovaný subjekt Agencie psobící na prostedí a subjekt Pole penosu Tvorba vnitního prostedí - formování procesu Zdroj - pole penosu p - subjekt J intenzita psobení faktoru prostedí Nemitelný efekt Fyziologický efekt Doasn patologický efekt Trvale patologický efekt Píslušný faktor na organismus nemá vliv, nebo jeho vliv není zjistitelný. Píslušný faktor vyvolává urité reakce organismu, které však nepekroí rámec bžných fyziologických regulací (udržování dynamické rovnováhy) a jsou bezpen zvládnutelné adaptaní kapacitou organismu. Úinkem faktoru dochází u organismu k výraznému vyboení z jeho normálního funkního stavu, provázené poruchami. Po perušení psobení faktoru se po urité dob, píp. léení, stav organismu vrací k normálu. Psobení faktoru dosahuje takové intenzity, která zpsobuje trvalé onemocnní (poškození) organismu nebo jeho smrt. dtská zaízení nemocnice standardní prostedí pro lovka požadavky na prostedí pro zvíata obasné podmínky v intenzivních chovech 17

18 K vnjší faktory klimatické podmínky istota venkovního vzduchu hluk stavební konstrukce výsledn ý stav proste dí vnitní faktory lovk technické vybavení budovy vtrání vytápní provoz budovy C C> Složka prostedí - mikroklima Zaízení techniky prostedí ovlivuje mikroklima: Tepeln vlhkostní Toxické Odérové Aerosolové Ionizující Elektroiontové Elektrostatické Elektromagnetické Akustické Svtelné Vtrání a klimatizace zásadn významn mírn mírn x Vytápní zásadn x x mírn x 18

19 ; ž$ K pochopení mechanism, které formují vnitní prostedí budov, k poznání zpsob, jak prostedí ovlivuje lidské zdraví, k nastínní technických prostedk, jak prostedí cílevdom utváet. Když víme, co chceme, vždy v se nám n m ukáže, jak toho dosáhnout, jen musíme me být bdlí. anonym 19