Metodika výpočtu regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Metodika výpočtu regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení"

Transkript

1 Metodika výpočtu regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení Mgr. Martina Mikeszová, Ing. Mgr. Martin Lux, Ing. Petr Sunega Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Měření finanční dostupnosti bydlení V zásadě lze odlišit tři základní přístupy k analýze finanční dostupnosti bydlení (Garnett 2000): indikátorový přístup, referenční přístup a reziduální přístup. Indikátorový přístup využívá indikátorů měřících zatížení domácností výdaji na bydlení; indikátory mají obvykle podobu podílu nákladů na bydlení k příjmům domácností. Hulchanski (1995) uvádí, že domácnost čelí problému dostupnosti bydlení,, když podíl jejích výdajů na zajištění adekvátního bydlení k celkovému čistému příjmu překračuje určitou procentní hranici. Indikátory se mohou lišit podle způsobu, jakým jsou definovány náklady na bydlení a příjem domácností. Zřejmě nejfrekventovanějším indikátorem používaným zejména při hodnocení finanční dostupnosti nájemního bydlení je indikátor podílu čistého nájemného nebo výdajů na bydlení na celkových čistých příjmech domácnosti tento indikátor nazýváme, v souladu s Lux & Burdová (2000), míra zatížení. Referenční přístup nestanoví limitní hodnotu míry zatížení, ale odkazuje k situaci buď v jiném sektoru bydlení (např. nájemné by mělo být stanoveno na úrovni nájemného v soukromém nájemním bydlení) nebo k nutnosti zajistit bydlení určitým skupinám obyvatel (např. nájemné by mělo být stanoveno tak, aby si ho mohly dovolit rodiny domácností zaměstnanců s více dětmi a nízkou úrovní mezd). Reziduální přístup vychází z hodnocení výše tzv. reziduálního příjmu, který je roven částce celkového čistého příjmu domácnosti sníženého o výdaje na bydlení a o částku životního minima nezbytnou k úhradě ostatních základních životních potřeb jednotlivých členů domácnosti. Např. Grigsby a Rosenburg postulují, že dostupnost by měla být definována ve vztahu k potřebě adekvátního příjmu postačujícího, po odečtení výdajů na bydlení, k zajištění ostatních základních potřeb členů domácnosti. (citováno v Hui 2001). Žádný z uvedených přístupů (zejména míra zatížení nebo reziduální příjem) však není zcela oproštěn od potřeby normativního stanovení určité limitní hranice, jejíž překročení indikuje skutečnost, že stávající bydlení je již pro danou domácnost finančně nedostupné například určení maximální míry zatížení nebo minimálního reziduálního příjmu (dále hranice únosnosti). Stanovení hranice únosnosti je jen obtížně vědecky odůvodnitelné, podobně jako každý jiný normativní soud. V některých zemích nejsou hranice stanoveny explicitně, ale implicitně vyplývají z politiky státu v oblasti adresného příspěvku na bydlení. Určení hranice únosnosti je tak poznamenáno normativním, často subjektivním soudem, a jen těžko může být určeno objektivním způsobem. Zvolení jakékoliv metody pro její stanovení může být snadno vědecky zpochybnitelné proto je při analýze finanční dostupnosti bydlení nutné postupovat opatrně a kriticky. Určitým posunem v této oblasti je kvazi-normativní přístup k finanční dostupnosti bydlení vyvinutý v Lux (2004, 2005, bude publikováno též 2007), který bude využit i pro účel tohoto projektu. Kvazi-normativní přístup, jež představuje jistou inovací dosavadních postupů, vychází ze stanovení limitních mezí na základě výše veřejných nákladů při alternativním nastavení veřejné podpory a z toho plynoucí výše skutečně placených výdajů na bydlení. Normativita při určení hranice únosnosti je navíc jen jedním z problémů při měření a hodnocení finanční dostupnosti bydlení. Všechny indikátory používané pro měření, jak je bydlení finančně dostupné pro různé skupiny domácností v různých částech země, se musí 1

2 rovněž vyrovnávat se skutečností, že analýza prostých výdajů na bydlení nezohledňuje dostatečně kvalitu samotného bydlení, velikost užívaného bydlení, ochranu nájemních práv a ostatní s bydlením související náklady (náklady dojížďky). Vysoká míra zatížení (tedy na první pohled problém s finanční dostupností bydlení) u některých domácností, bydlících například v nájemním bydlení, nemusí být způsobena jejich nízkým příjmem nebo obecnou vysokou úrovní nákladů na bydlení, ale pouze tím, že tyto domácnosti bydlí v příliš luxusních a/nebo příliš velkých bytech neodpovídajících velikosti jejich domácností (například dvoučlenná domácnost bydlí ve čtyřpokojovém bytě), u kterých je také vyžadováno vyšší nájemné. Pokud by se takové domácnosti přestěhovaly do přiměřeného bydlení (což nelze než opět definovat normativně), pak by jejich míra zatížení mohla výrazněji poklesnout na hodnoty, které již nejsou hodnoceny jako neúnosné nebo problémové. Prostý neupravený výpočet míry zatížení tak může podávat zkreslený obraz o tom, kolik domácností je skutečně v nouzi z pohledu finanční dostupnosti bydlení. Indikátory používané pro měření finanční dostupnosti bydlení se s tímto problémem musí nutně vypořádat, jinak odráží spíše defekty na daném trhu s bydlením než skutečné disparity ve finanční dostupnosti bydlení. Mimo to, jednotlivé právní typy bydlení se podstatně liší podle formy výdajů na bydlení. Pro účel sledování vývoje finanční dostupnosti vlastnického (případně též družstevního) bydlení je vhodné využít i alternativních indikátorů. Je tomu proto, že obecná míra zatížení nemusí ukázat skutečnou váhu problému finanční dostupnosti vlastnického bydlení, je-li aproximována za celek domácností zahrnující jak domácnosti, které si pořídily bydlení poměrně nedávno (za zpravidla vyšších tržních cen), tak domácnosti, které si pořídily vlastní či družstevní bydlení před mnoha lety nebo v průběhu privatizace obecních bytů (za netržních cenových podmínek). Některé domácnosti si pro pořízení bydlení musely vzít úvěr, jiné nikoliv. Alternativním ukazatelem vhodnějším pro zmapování a hodnocení finanční dostupnosti vlastnického bydlení běžně používaným ve vyspělých zemích je tak například indikátor price-to-income ratio (poměřující průměrné/mediánové čisté příjmy domácností a průměrné/mediánové ceny prodávaného bydlení, P/I) nebo lending multiplier (ukazující poměr celkové sumy, kterou domácnost zaplatí v rámci splátek úvěrů na bydlení, k celkovým čistým ročním příjmům domácnosti, LM). V neposlední řadě, analýza vývoje finanční dostupnosti bydlení v tranzitivních zemích, či přesněji v českém prostředí, je kulturně specifická. Je tomu zejména proto, že míra ochrany před nepříznivým vývojem na trhu s bydlením je mezi českými domácnostmi rozdělena daleko nerovnoměrněji i nerovněji, než je tomu ve vyspělých zemích. V průběhu transformace se z hlediska přístupu k bydlení (socio-ekonomického pohledu) u nás, stejně jako v jiných tranzitivních zemích, v zásadě vyprofilovaly dva základní segmenty trhu. Dědictví důsledků bytové politiky z minulého režimu a pokračování v regulaci nájemného (resp. nedostatečná reforma v oblasti nájemního bydlení) a privatizace bytů za zvýhodněných cenových podmínek v období ekonomické transformace, jsou hlavními příčinami rozdělení české společnosti z hlediska přístupu k bydlení a v posledku též finanční dostupnosti bydlení do dvou hlavních zřetelně oddělených (i když přesně jen velmi těžko definovatelných) skupin: skupiny domácností užívajících výhod privilegovaného bydlení, kam náleží lidé hradící regulované nájemné, lidé, kteří si pořídili vlastní nebo družstevní bydlení ještě před rokem 1989 a lidé, kteří měli možnost koupit si vlastní bydlení při privatizaci obecních bytů, během které byly a dosud jsou byty prodávány i hluboko pod úrovní tržních cen; a segment neprivilegovaného bydlení, ve kterém bydlí lidé hradící z důvodu samotné regulace nájemného zbytečně vysoké tržní nájemné (Lux, Sunega 2002) a kteří z důvodu časově omezených nájemních smluv a zcela volného způsobu stanovení nájemného (prvotního i opětovného) užívají slabší legislativní ochrany před jednáním pronajímatelů, lidé označovaní 2

3 někdy jako nebydlící (manželé po rozvodu nebo dospělé děti, které z důvodu nízkých příjmů a nemožnosti dědictví privilegií jsou nuceni žít v nechtěném soužití s jinou domácností), a lidé, kteří si pořídili vlastní či družstevní bydlení za tržních podmínek a uhradili trhem určenou cenu. Na rozdíl od jiných sociálních nerovností byla tato segmentace (a z ní plynoucí sociální nerovnost v přístupu k bydlení) vytvořena nikoliv působením tržních sil, ale realitou zásadní ekonomické transformace a aktivitou státu a obcí, centrální a lokální bytovou politikou, a to i v jiných tranzitivních zemích (Lux ed. 2003). Proto analýza vývoje finanční dostupnosti bydlení by měla být prováděna zvlášť pro privilegovaný a zvlášť pro neprivilegovaný sektor bydlení. Pro účel relevantního srovnání vývoje finanční dostupnosti bydlení v jednotlivých českých regionech i aktuálních regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení bude meziregionální srovnání provedeno zvlášť pro jednotlivé právní typy bydlení (nájemní a vlastnické, přičemž do vlastnického bydlení bude náležet i bydlení družstevní), zvlášť pro výše zmíněné segmenty trhu a zejména pak zvlášť pro různě definované typy domácnosti. Z důvodu nedostatku informací o privilegovaném sektoru vlastnického bydlení se ovšem naše analýza omezí pouze na privilegovaný a neprivilegovaný sektor nájemního bydlení a neprivilegovaný sektor vlastnického bydlení. Srovnání vývoje finanční dostupnosti bydlení pro různě definované typy domácností (definované podle ekonomické aktivity, výše příjmu, složení domácnosti) by mělo, mimo jiné, pomoci testovat hypotézu, zda-li existují a posilují se regionální disparity v počtu (podílu) domácností potenciálně ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu nerovnoměrného vývoje cen bydlení a příjmů nebo disparity v počtu (podílu) domácností akutně ohrožených sociálním vyloučením. Takové srovnání umožní v zásadě první kvantifikaci tohoto velmi závažného sociálního problému, jehož přímé dopady je možné očekávat v budoucnu, zřejmě již v průběhu řešení projektu. Regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení budou zkoumány též s ohledem na očekávaný vývoj regulovaného nájemného v průběhu chystané deregulace nájemného. Zdroje dat V České republice neexistuje takový datový soubor, který by umožnil jednoduchou analýzu regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení, tj. analýzu skutečných disparit na základě znalosti konkrétních domácností s jejich konkrétními výdaji a příjmy. Ačkoliv pro celorepublikovou (či ještě lépe omezenou celorepublikovou) výpověď o finanční dostupnosti bydlení je možné využít datového souboru ČSÚ Statistika rodinných účtů (viz dále podrobněji), vzhledem k velikosti dotázaného vzorku a kvalitě výběru (jedná se o kvótní výběr) ji není možné použít pro analýzu regionálních disparit. Tento nedostatek přitom není jediný. V České republice rovněž chybí relevantní data o příjmech domácností, jelikož ze stejného důvodu jako výše uvedeného nelze Statistiku rodinných účtů pro tento účel použít. Je to obrovská škoda, jelikož pak data z tohoto šetření poskytují jen velmi málo možností pro jakékoliv podrobnější statistické a sociologické analýzy. Zdroje dat pro informace o úrovni hrubých mezd v jednotlivých krajích České republiky jsou dvojího druhu, podnikové výkaznictví ČSÚ a regionální statistika cen práce (RSCP). Podnikové výkaznictví ČSÚ 1 poskytuje informace o průměrných mzdách v krajích ČR, jež lze 1 Údaje o průměrných hrubých mzdách jsou vypočítávány jako podíl celkových mzdových prostředků bez ostatních osobních mzdových nákladů a evidenčního počtu zaměstnanců. V podnikatelské sféře jsou tyto informace zpracovány za ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci, v odvětví finančního zprostředkování a v nepodnikatelské sféře pak bez ohledu na počet zaměstnanců. 3

4 od roku 1993 dále třídit podle firemních charakteristik, např. podle odvětví ekonomické činnosti (OKEČ). Do roku 2001 tyto údaje byly zjišťovány pracovištní metodou, tj. byly evidovány sídla jednotlivých organizačních jednotek podniku až na úrovni okresů, od roku 2002 do roku 2004 se pak postupuje pouze tzv. podnikovou metodou (územní třídění je provedeno podle sídla vykazujícího ekonomického subjektu včetně provozoven dislokovaných na jiném území) a od roku 2005 se začíná opět se zavádění sídla jednotlivých organizačních jednotek na úrovni krajů. Dalším zdrojem dat je regionální statistika cen práce (RSCP), jejíž garantem je MPSV ČR. RSCP sbírá od roku 2001 data za jednotlivé zaměstnance na základě výběrového šetření 2 a hlavním cílem zjišťování jsou mzdové úrovně zaměstnání podle klasifikaci KZAM v jednotlivých krajích. Údaje o výši průměrných příjmů podle klasifikace KZAM v jednotlivých krajích ČR za období od roku 1998 až 2000 byly zpracovávány na základě podnikového výkaznictví ČSÚ. Dřívější údaje nejsou k dispozici, neboť klasifikace KZAM byla ve mzdových statistikách poprvé zavedena v roce 1996 a to pouze na celostátní úrovni. Posledně zmiňovaný zdroj je pro účel analýzy regionálních disparit nejvhodnější. Průměrné výše důchodů, podpor v nezaměstnanosti a jiných dávek v jednotlivých krajích jsou pro období od roku 1994 po rok 2005 částečně zpracovány ČSÚ na základě evidence Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a částečně samotným ministerstvem. Pro účel měření regionálních disparit jsou rovněž k dispozici údaje o regionálních tržních cenách bytů a rodinných domů, a to ze zdroje ČSÚ a Institutu regionálních informací s.r.o., jež jsou transformovatelné (v případě ČSÚ již transformované) do podoby průměrných regionálních údajů. Data ČSÚ zahrnují odhadní a kupní ceny bytů a rodinných domů (a některé další relevantní charakteristiky obchodovaných bytů a rodinných domů) za období (v příštím roce bude k dispozici datový soubor s cenami za rok 2005) evidované Ministerstvem financí (MF) na základě přiznání k platbě daně z převodu nemovitostí. Sledovány jsou odděleně údaje o bytech, rodinných domech, bytových domech, zděných garážích a stavebních pozemcích. Výše uvedené datové soubory předává MF v agregované podobě jednou za dva roky ČSÚ pro účely zpracování cenových přehledů (publikace Ceny sledovaných druhů nemovitostí). Datové soubory Institutu regionálních informací jsou získávány na základě pravidelného monitoringu nabídkových cen bytů ve více než 335 městech ČR. Sběr dat je prováděn z lokálních i celostátních inzertních novin a časopisů, průzkumů v terénu a z inzertních nabídek na internetu. V letech bylo do systému zapsáno více než záznamů o cenách bytů a o nájemném. Jejich očištění od neobvyklých a náhodných vlivů je u cen starších bytů možné poměrně dobře zajistit. Na základě očištěných dat jsou publikovány výstupy v podobě průměrných cen a indexů cenového vývoje za tzv. standardní byt. Postup výpočtu indikátorů finanční dostupnosti bydlení a zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Jelikož zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení pro ověření výše uvedených hypotéz je velmi důležité, byl použit v tomto projektu alternativní postup, a to postup vytvoření typů domácností a typů bydlení, přičemž každému typu domácnosti by byl přiřazen odpovídající typ bydlení (tímto způsobem jsme se vyrovnali i s námitkou týkající se 2 Výběrový soubor tvoří více než 3500 ekonomických subjektů podnikatelské sféry s 10 a více zaměstnanci, které celkově zaměstnávají přibližně 1,3 milionu zaměstnanců. Nepodnikatelská sféra, která je evidována odděleně, se šetří od roku 2003 plošně. V RSCP se ekonomické subjekty člení na organizační jednotky, jestliže je možné provést vnitřní rozčlenění podle okresů, ve kterých dílčí jednotky působí. 4

5 zohlednění spotřeby bydlení, tj. užívání velikosti bytu neodpovídajícího velikosti domácnosti). Pro účel měření finanční dostupnosti privilegovaného i neprivilegovaného nájemního bydlení byl použit indikátor míry zatížení a u "neprivilegovaného" vlastnického (resp. družstevního) bydlení byl použit indikátory price-to-income ratio a lending multiplier. Indikátory byly vypočteny za pomocí dat o čistých příjmech domácností odhadnutých pro vytvořené typy domácností (na základě dostupné regionální příjmové statistiky, zejména RSCP, data MPSV, MF a pečlivé simulace dávek a daní) a dat o cenách a nájmech ze zdrojů Institutu regionálních informací (jednoho z řešitelů projektu). Postup výpočtu indikátorů finanční dostupnosti bydlení a zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení lze shrnout do šesti bodů: 1. Vytvoření typologie domácností 2. Výpočet čistých příjmů domácností 3. Vytvoření typologie bydlení 4. Přiřazení typu bydlení k typu domácnosti 5. Výpočet indikátorů finanční dostupnosti bydlení 6. Zmapování regionálních disparit 1. Vytvoření typologie domácností Pro účel výpočtu všech indikátorů finanční dostupnosti (míry zatížení, price-to-income ratio a lending multiplier) byly definovány typy domácností na základě následujících 3 hlavních faktorů: ekonomické aktivity členů domácnosti, kategorie zaměstnání u ekonomicky aktivních členů domácnosti a velikosti a složení domácnost. Jednotlivé typy domácností tak jsou kombinací následujících kriterií: ekonomická aktivita členů domácnosti - ekonomicky aktivní, nezaměstnaný, starobní důchodce, rodič na rodičovské dovolené, kategorie zaměstnání ekonomicky aktivních členů domácnosti - členění do 10 základních skupin KZAM (klasifikace zaměstnání) u osoby v čele domácnosti, 3 velikost a složení domácnosti - domácnosti jednotlivců, bezdětných manželských či partnerských svazků, manželských či partnerských svazků s jedním dítětem, manželských či partnerských svazků se dvěma dětmi, manželských či partnerských svazků s více dětmi, samoživitel s jedním dítětem, samoživitel s více dětmi. Kombinace těchto kritérií lze vytvořit 206 typů domácností, přičemž zanedbáváme komplikované typy domácností s více než dvěma dospělými členy (členem domácnosti je kromě partnerky/manželky a partnera/manžela další dospělý člen např. dospělé již pracující dítě, babička apod.) a nerodinné vícečlenné domácnosti (tyto specifické typy domácností tvoří jen 10 % všech cenzových domácností v ČR podle SLDB 2001). Neboť vysoký počet typů domácností není vhodný pro následnou analýzu dat a některé takto vytvořené typy domácností mají jen velmi malé reálné zastoupení, konečná volba kritérií byla rozhodnuta na základě analýzy dat ze Sčítání lidu, bytů a domů 2001 o skutečném zastoupení jednotlivých typů domácností v ČR v roce Rovněž byly však vyřazeny typy domácností, pro něž z dostupných zdrojů není možné zjistit výši příjmů. Jedná se zejména o domácnosti 3 Pro naši typologii je předpokládáno, že kategorie zaměstnání obou ekonomicky aktivních členů jsou zhruba stejné. Na jedné straně zpracovaná data ze SLDB 2001 evidují zaměstnání podle KZAM pouze u osoby v čele domácnosti a neumožňují tudíž zjištění zastoupení konkrétních kombinací kategorie zaměstnání manželů (partnerů), např. domácnosti zaměstnance kategorie KZAM 1 žijícím se zaměstnancem KZAM 1, na druhé straně různé kategorie zaměstnání u členu domácností by nadmíru komplikovaly typologii domácností a zvyšovali počet typů. 5

6 podnikatelů (14,5 % všech cenzových domácností v ČR), protože regionální příjmová statistika (RSCP) zahrnuje pouze mzdy zaměstnanců. Postupně byly tedy vyřazeny: nerodinné vícečlenné domácnosti; domácnosti podnikatelů; domácnosti, u nichž nebyla zjištěna ekonomická aktivita; domácnosti příslušníků armády; domácnosti nepracujících důchodců s dětmi; samoživitele s více než jedním dítětem a rodiny s více než dvěma dětmi. Ze dvou dvojic příbuzný kategorií zaměstnání KZAM 5 a KZAM 6 a kategorií KZAM 7 a KZAM 8 byly vytvořeny dvě kategorie KZAM 5, 6 a KZAM 7, 8. Zároveň do typologie domácností nebyly vybrány domácnosti marginálně zastoupeny s relativní četností pod 0,10 %. Jedná se například o domácnosti zaměstnaného člena domácnosti zařazeného do KZAM 1, 2, 3, 4, 5 a 6, 9 s nezaměstnaným nebo domácnosti zaměstnaného člena domácnosti zařazeného do KZAM 1, 2, 4, 5 a 6, 9 s osobou na rodičovské dovolené. Tabulka 1: Vyřazené typy domácností a jejich zastoupení v ČR Vyřazené typy domácností: Zastoupení podle SLDB 2001 Nerodinné vícečlenné domácnosti 10,10% Domácnosti podnikatelů 14,45% Nezjištěná ekonomická aktivita 2,04% KZAM - 0 (příslušníci armády) 0,35% Nepracující důchodci s dětmi 1,19% Rodiny s více než 2 dětmi 1,54% Samoživitelé s více než 1 dítětem 1,28% Marginálně zastoupené typy domácností nezaměstnaných a osob na rodičovské dovolené (celkem typů 28) 2,57% Celkem 33,54% Zdroj: SLDB 2001, na zakázku spočítané výstupy z interní dat ČSÚ. Po vyřazení všech pro analýzu nevhodných typů jsme získali 60 typů domácností, které zastupují zhruba 66 % českých domácností. 6

7 Tabulka 2: Výčet všech typů domácností Typ Jednot. Počet záv. První dospělý člen Druhý dospělý člen Relat. četnost /pár dětí Ekon. aktivita KZAM Ekon. aktivita KZAM cenz. dom. v ČR starobní důchodce 14,37% nezaměstnaný 1,67% zaměstnanec KZAM 1 0,48% zaměstnanec KZAM 2 1,17% zaměstnanec KZAM 3 2,30% zaměstnanec KZAM 4 0,61% zaměstnanec KZAM 5, 6 1,25% zaměstnanec KZAM 7, 8 3,03% zaměstnanec KZAM 9 0,78% starobní důchodce starobní důchodce 10,96% nezaměstnaný nezaměstnaný 0,14% starobní důchodce nezaměstnaný 0,26% zaměstnanec KZAM 1 zaměstnanec 0,45% zaměstnanec KZAM 2 zaměstnanec 0,56% zaměstnanec KZAM 3 zaměstnanec 1,36% zaměstnanec KZAM 4 zaměstnanec 0,23% zaměstnanec KZAM 5, 6 zaměstnanec 0,54% zaměstnanec KZAM 7, 8 zaměstnanec 3,74% zaměstnanec KZAM 9 zaměstnanec 0,42% zaměstnanec KZAM 7, 8 nezaměstnaný 0,26% zaměstnanec KZAM 1 starobní důchodce 0,14% zaměstnanec KZAM 2 starobní důchodce 0,23% zaměstnanec KZAM 3 starobní důchodce 0,40% zaměstnanec KZAM 4 starobní důchodce 0,07% zaměstnanec KZAM 5, 6 starobní důchodce 0,19% zaměstnanec KZAM 7, 8 starobní důchodce 1,12% zaměstnanec KZAM 9 starobní důchodce 0,25% nezaměstnaný 0,54% rodičovská 0,64% zaměstnanec KZAM 1 0,12% zaměstnanec KZAM 2 0,32% zaměstnanec KZAM 3 0,82% zaměstnanec KZAM 4 0,26% zaměstnanec KZAM 5, 6 0,47% zaměstnanec KZAM 7, 8 0,51% zaměstnanec KZAM 9 0,25% nezaměstnaný nezaměstnaný 0,11% nezaměstnaný rodičovská 0,08% zaměstnanec KZAM 1 zaměstnanec 0,36% zaměstnanec KZAM 2 zaměstnanec 0,43% zaměstnanec KZAM 3 zaměstnanec 1,03% zaměstnanec KZAM 4 zaměstnanec 0,15% zaměstnanec KZAM 5, 6 zaměstnanec 0,41% zaměstnanec KZAM 7, 8 zaměstnanec 2,46% zaměstnanec KZAM 9 zaměstnanec 0,20% zaměstnanec KZAM 7, 8 nezaměstnaný 0,22% zaměstnanec KZAM 3 rodičovská 0,19% zaměstnanec KZAM 7, 8 rodičovská 0,52% nezaměstnaný nezaměstnaný 0,11% nezaměstnaný rodičovská 0,09% zaměstnanec KZAM 1 zaměstnanec 0,45% zaměstnanec KZAM 2 zaměstnanec 0,50% zaměstnanec KZAM 3 zaměstnanec 1,20% zaměstnanec KZAM 4 zaměstnanec 0,16% zaměstnanec KZAM 5, 6 zaměstnanec 0,44% zaměstnanec KZAM 7, 8 zaměstnanec 2,82% zaměstnanec KZAM 9 zaměstnanec 0,19% zaměstnanec KZAM 7, 8 nezaměstnaný 0,28% zaměstnanec KZAM 3 rodičovská 0,23% zaměstnanec KZAM 7, 8 rodičovská 0,62% Zdroj: SLDB 2001, na zakázku spočítané výstupy z interní dat ČSÚ. 7

8 2. Výpočet čistých příjmů domácností K vytvořeným typům ekonomicky aktivních domácností byly přiřazeny průměrné hrubé příjmy podle regionální příjmové statistiky (RSCP, regionální průměr) a u domácností důchodců průměrné starobní důchody v kraji. U domácností, kde oba partneři (manželé) jsou zapojeni do pracovního procesu, bylo předpokládáno, že typ jejich zaměstnání patří do stejné kategorie KZAM. Jelikož je značně nepravděpodobné, že oba pracující členové domácnosti budou vydělávat úplně stejně a z daňového hlediska to může být podstatné, byl dvojnásobek průměrného příjmu v dané kategorii zaměstnání rozpočítán na jeden příjem muže a jeden příjem ženy podle podílu příjmu žen na příjmu mužů v dané kategorii a kraji. Z daňového hlediska je důležitý také věk dětí. Věkové kategorie dětí byly proto vybrány podle nejčastějšího zastoupení v ČR podle SLDB Pro všech 60 typů domácností ve všech krajích pak byl dopočítán čistý příjem a případné sociální dávky. Pro účely zdanění hrubých příjmu u všech typů domácností od roku 2000 byly vytvořeny speciální přepočtové tabulky v programu Excel, zohledňující daňové zákony v daných letech. Při modelování čistých příjmů domácností bylo uvažováno výhradně o příjmech ze zaměstnání, tj. ze závislé činnosti a funkčních požitků. Předpokládali jsme, že příjmy vykazují maximálně dvě ekonomicky aktivní osoby v domácnosti, a že slevy na dani (resp. nezdanitelné částky) uplatňuje ta osoba, která má vyšší příjmy. Výše daní a dávek byla zjišťována v souladu s předpisy platnými v daném roce, neboť v průběhu sledovaného období došlo ke změnám ve způsobu výpočtu daní a některých dávek, valorizaci částek životního minima apod. Mezi hlavní změny způsobu zdaňování patří postupná transformace nezdanitelných částek na slevy na dani počínaje rokem 2005, možnost uplatnění společného zdanění manželů počínaje rokem 2005 a změna v koncepci životního minima od roku 2007 spojená se zavedením existenčního minima a systému pomoci v hmotné nouzi a s tím související úpravy dávek státní sociální podpory (zejména zásadní změna příspěvku na bydlení). Tímto způsobem byly získány čisté příjmy domácnosti od roku 2000 do roku 2007 v jednotlivých krajích. 3. Vytvoření typologie bydlení Pro účel výpočtu všech indikátorů finanční dostupnosti bydlení byly definovány typy bydlení: čtyři nejčastější velikosti bytů (1+1, 2+1, 3+1 a 4+1) a typ bydlení v rodinném domě. Velikost užitné plochy v jednotlivých kategoriích bytů byla určena jako průměr v daném typu bydlení u trvale obydlených bytů v bytových domech na základě SLDB Průměrný jednopokojový byt má rozlohu 38 m 2, dvoupokojový 57 m 2, třípokojový 73 m 2 a čtyřpokojový 88 m 2. Zároveň bylo přihlédnuto k tomu, zda se průměr výrazněji neodlišuje od mediánu (viz Tabulka 3) a tudíž průměr není vlivem extrémně malých či extrémně velkých hodnot odchýlen. Medián byl vypočítán pouze u hodnot obytné plochy bytů, neboť data pro výpočet mediánu u hodnot užitné plochy bytu nemáme k dispozici. Lze však předpokládat, že srovnání průměru a mediánu pro obytnou plochu bude velmi podobné se srovnáním průměru a mediánu pro užitnou plochu. Pro všechny kraje byly použity stejné typy bytů, neboť z dat ze sčítání lidu vyplývá, že mezi regiony nejsou výrazné odlišnosti ve velikosti bytů (viz Tabulka 4). Typ bydlení v rodinném domě představuje bydlení ve standardním rodinném domě o velikosti 135 m 2 dle definice Institutu regionálních informací, který shromažďuje data o cenách právě tohoto typu rodinného domu. 4 U rodičů s jedním dítětem je dítě ve věku 6-10 let a u domácností se dvěma dětmi ve věku 6-10 let a let. U domácností, kde je jeden člen na rodičovské dovolené, pro domácnost s jedním dítětem byl čistý příjem spočítán s přihlédnutí k dítěti ve věku do 4 let a u domácnosti se dvěma dětmi k jednomu dítěti do 4 let a druhému dítěti ve věku od 6 do 10 let. 8

9 Tabulka 3: Užitná a obytná plocha trvale obydlených bytů v bytových domech podle počtu obytných místností Průměr užit. Průměr - obyt. Medián - obyt. plocha (m 2 ) plocha (m 2 ) plocha (m 2 ) Jednopokojový byt Dvoupokojový byt Třípokojový byt Čtyřpokojový byt Zdroj: SLDB 2001 (publikace tabulka č. 58, publikace e , tabulka č.359), vlastní výpočet. Tabulka 4: Průměrná užitná a obytná plocha bytu v bytových domech průměr užit. plocha (m 2 ) průměr obyt. plocha (m 2 ) Hl. m. Praha 66,1 39,6 Středočeský 64 39,6 Jihočeský 62,8 40,3 Plzeňský 62,2 40 Karlovarský 65,9 38,6 Ústecký 63,4 39,2 Liberecký 62,9 39,8 Královéhradecký 61,5 40,2 Pardubický 61,4 39,9 Vysočina 62,1 39,4 Jihomoravský 64,1 39,3 Olomoucký 62,1 40 Zlínský 61,8 38,6 Moravskoslezský 63,3 38,5 Zdroj: SLDB 2001 (publikace e , tabulka č.118). 4. Přiřazení typu bydlení k typu domácnosti K jednotlivým typům domácností byl normativně přiřazen odpovídající typ bydlení na základě složení domácnosti. Jednotlivcům byly přiřazeny byty 1+1, manželským párům či nesezdaným partnerům byty 2+1, rodinám s jedním dítětem 3+1 a rodinám se dvěma dětmi 4+1. Podle údajů ze SLDB 2001 české rodiny se dvěma dětmi příliš často nebydlí v bytech 4+1, pro další analýzy je proto možné tento jednoduchý klíč přiřazení typu bydlení modifikovat. Vybraným typům domácností bude pro úplnost rovněž přiřazeno bydlení v rodinném domě. Tabulka 5: Cenzové domácnosti v trvale obydlených bytech podle počtu pokojů Typ bydlení Domácnosti jednotlivců Bezdětné manželské (nebo nezdané) soužití Samoživitel/ka s 1 dítětem Manželské (nebo nesezdané) soužití s 1 dítětem Manželské (nebo nesezdané) soužití se 2 dětmi 1 obytná místnost 32,70% 6,72% 16,38% 5,53% 3,24% 2 pokoje 37,45% 32,47% 34,84% 25,03% 20,81% 3 pokoje 20,55% 40,50% 35,15% 44,96% 47,23% 4 pokoje 5,00% 13,07% 8,42% 15,04% 17,41% 5+ pokojů 2,07% 6,96% 4,03% 9,04% 10,98% Celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Zdroj: SLDB 2001 (publikace , tabulka č.48) 9

10 5. Výpočet indikátorů finanční dostupnosti bydlení U všech typů domácností byla vypočítána míra zatížení pro formu nájemního bydlení a priceto-income ratio a lending multiplier pro formu vlastnického bydlení s použitím dat o čistých příjmech a výdajích na bydlení. Pro účel výpočtu všech indikátorů byly odhadnuty výdaje na bydlení zvlášť pro privilegovaný segment bydlení a zvlášť pro neprivilegovaný segment bydlení. Výdaje na bydlení mají dvě základní složky: nájemné (resp. kapitálové náklady nutné pro pořízení vlastního či družstevního bydlení) a ostatní výdaje spojené s bydlení (výdaje za energie, topení, úklid a jiné). Ostatní výdaje spojené s bydlením není možné, z důvodu nedostatečné datové báze, relevantně vysledovat. Indikátor finanční dostupnosti bydlení (míra zatížení) tak je vztažena pouze k první složce výdajů na bydlení. V privilegovaném segmentu nájemního bydlení je nájemné určeno jako maximální regulované nájemné pro daný typ bytu v daném regionu v daném roce. Regionální údaj byl získán jako vážený průměr výše maximálního regulovaného nájemného ve vybraných největších obcích regionu. Pro neprivilegovaný segment nájemního a vlastnického bydlení byla využita data o cenách bytů a rodinných domů a data o nájemném v bytech a rodinných domech v jednotlivých krajích v letech 2000 až 2006 ze zdrojů Institutu regionálních informací (jednoho z řešitelů projektu, podrobnosti v metodice vytvořené Institutem regionálních informací). Kapitálové náklady nutné pro pořízení vlastního bydlení jsou určeny jako výše splátky úvěru použitého pro pořízení vlastnického bydlení při dané ceně bytu či rodinného domu. Pro účel výpočtu všech indikátorů (míry zatížení, price-to-income ratio a lending multiplier) budou odhadované čisté příjmy sledovaných typů domácností srovnány s odhadovanými výdaji na bydlení pro byt či rodinný dům normativně přisouzený danému typu domácnosti podle její velikosti. Tento vzorek bude navíc konfrontován se skutečnými údaji ze Sčítání lidu, bytů a domů z roku 2001, což umožní kvantifikaci typů domácností potenciálně ohrožených finanční nedostupností bydlení v jednotlivých českých krajích. 6. Zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení Z vypočtených indikátorů finanční dostupnosti bydlení byla vytvořena databáze zahrnující data pro všech 60 typů domácností ve všech krajích od roku 2000 do roku 2006, která bude použita pro zmapování regionálních disparit i následné analýzy. Cílem analýzy regionálních disparit však není srovnání skutečné finanční dostupnosti bydlení domácností žijících v různých regionech, jelikož to je z důvodu nedostatku kvalitních dat nemožné, ale vysledovat obecnou míru regionálních disparit ve finanční dostupnosti adekvátního (tj. odpovídajícího velikosti domácnosti) nájemního i vlastnického bydlení pro různé typy domácností a zejména pak podchytit obecný vývoj finanční dostupnosti adekvátního bydlení i regionálních disparit v této oblasti v čase. Tento obecný vývoj je pak možné aproximovat i přes pouze určitý vzorek předpokládaných typů domácností. Pro vyhodnocení disparit a vývoje disparit ve finanční dostupnosti bydlení u jednotlivých typů domácností mezi regiony byly použity jak standardní statistické míry variability, kterými jsou rozptyl, směrodatná odchylka a variační koeficient, tak Gini koeficient nebo ukazatel beta-konvergence/beta divergence představující Pearsonův korelační koeficient mezi ročním přírůstkem hodnoty a absolutní hodnotou v daném roce. Záporný koeficient poukazuje například na to, že se rozdíly mezi regiony snižují. Všechny použité statistické indikátory jsou předmětem aktuální kritické diskuse mezi statistiky. 10

11 Použitá literatura Hui, C. M. E Measuring Affordability in Public Housing from Economic Principles: Case Study of Hong Kong. Journal of Urban Planning and Development Vol. 127, No. 1, Str Hulchanski, D The Concept of Housing Affordability: Six Contemporary Uses of the Housing Expenditure-To-Income Ratio. Housing Studies 10: Lux et al Analýza opatření bytové politiky směřujících k podpoře flexibility práce v ČR. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Lux M, P. Sunega, T. Kostelecký, D. Čermák Standardy bydlení 2002/03. Finanční dostupnost a postoje občanů. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Lux M., P. Sunega, T. Kostelecký, D. Čermák, P. Košinár Standardy bydlení 2003/2004. Bytová politika v ČR: efektivněji a cíleněji. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Lux, M Finanční dostupnost bydlení v ČR a zemích EU. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky. Lux, M. ed Housing policy: An end or a new beginning? Budapešť: Open Society Institute. Lux, M., P. Burdová Výdaje na bydlení, sociální bydlení a napětí na trhu s bydlením (mezinárodní komparace a polistopadový vývoj v ČR). Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky. Lux, M., P. Sunega Modelování rovnovážné úrovně nájemného a důsledků aplikace vybraných nástrojů bytové politiky. Finance a úvěr 53: Lux, M., P. Sunega Vývoj finanční dostupnosti nájemního a vlastnického bydlení v průběhu transformace českého hospodářství v České republice ( ). Sociologický časopis/czech Sociological Review 42 (5): Lux, M., P. Sunega, T. Kostelecký, D. Čermák, J. Montag Standardy bydlení 2004/2005. Financování bydlení a regenerace sídlišť. Praha: Sociologický ústav AV ČR. 11

Případové studie k finanční dostupnosti bydlení: regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení u vybraných typů domácností

Případové studie k finanční dostupnosti bydlení: regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení u vybraných typů domácností Případové studie k finanční dostupnosti bydlení: regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení u vybraných typů domácností Martina Mikeszová Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení

Více

Metodika měření finanční dostupnosti bydlení

Metodika měření finanční dostupnosti bydlení Metodika měření finanční dostupnosti bydlení Martina Mikeszová Indikátory: Míra zatížení podíl výdajů na bydlení na celkových čistých příjmech domácností Price-to-income ratio poměr průměrných (mediánových)

Více

Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Martina Mikeszová Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení ostup výpočtu indikátorů finanční dostupnosti

Více

Výsledky zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Výsledky zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení Výsledky zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení Martina Mikeszová Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení DC001 Cíl: Kvantifikace a deskripce vývoje finanční

Více

Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení

Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení Martina Mikeszová Jilská 1 110 00 Praha 1 martina.mikeszova@soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Struktura

Více

Souhrnná zpráva k DC 001

Souhrnná zpráva k DC 001 Souhrnná zpráva k DC 001 Zmapování vývoje i regionálních disparit (mezi regiony NUTS 3) ve finanční dostupnosti bydlení pro jednotlivé právní typy bydlení, segmenty trhu a typy českých domácností v letech

Více

Redakčně upravená periodická zpráva o řešení projektu v roce 2007

Redakčně upravená periodická zpráva o řešení projektu v roce 2007 Redakčně upravená periodická zpráva o řešení projektu v roce 2007 Projekt Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit

Více

Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu

Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu Martina Mikeszová Jan Sládek Oddělení socioekonomie bydlení, Socioekonomie bydlení Struktura prezentace Výzkumná otázka Měření

Více

Regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení

Regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení 2008 Regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení Petra Sedláková Abstrakt: Cílem příspěvku je informovat o projektu podporovaném Ministerstvem pro místní rozvoj ČR "Regionální disparity v dostupnosti

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Telefon: 221 183 225 http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie,

Více

Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí

Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování dopadů hospodářské krize na finanční

Více

Regionální disparity v dostupnosti bydlení představení projektu

Regionální disparity v dostupnosti bydlení představení projektu Regionální disparity v dostupnosti bydlení představení projektu Petr SUNEGA Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Abstrakt: Cílem příspěvku je podat základní informace o projektu podpořeném Ministerstvem pro

Více

Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení

Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení Anne MORISSEAU Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Reziduální

Více

Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení

Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení Anne MORISSEAU Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Metodika

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Představení projektu Ing. Mgr. Martin Lux hlavní řešitel projektu Sociologický

Více

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65)

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) M I N I S T E R S T V O P R Á C E A S O C I Á L N Í C H V Ě C Í VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012 VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY VE FINANČNÍ DOSTUPNOSTI NÁJEMNÍHO BYDELNÍ

REGIONÁLNÍ DISPARITY VE FINANČNÍ DOSTUPNOSTI NÁJEMNÍHO BYDELNÍ REGIONÁLNÍ DISPARITY VE FINANČNÍ DOSTUPNOSTI NÁJEMNÍHO BYDELNÍ Mgr. Martina Mikeszová Abstrakt Příspěvek se zaměřuje na analýzu regionálních disparit ve finanční dostupnosti nájemního bydlení v České republice.

Více

Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení po deregulaci nájemného regionální perspektiva*

Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení po deregulaci nájemného regionální perspektiva* Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení po deregulaci nájemného regionální perspektiva* MARTINA MIKESZOVÁ, MARTIN LUX, ANNE MORISSEAU** Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha The Potential

Více

CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH DOMŮ. ZÁVISLOST CENY A NÁJEMNÉHO m 2 BYTU NA JEHO VELIKOSTI

CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH DOMŮ. ZÁVISLOST CENY A NÁJEMNÉHO m 2 BYTU NA JEHO VELIKOSTI Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit WD - VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT - BYDLENÍ CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH

Více

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013 Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR Praha, červenec 2014 MPSV ČR, Praha 2014 ISBN 978-80-7421-078-5 O B S A H strana

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace Martin LUX Petr SUNEGA Struktura prezentace Kontext k problému Návaznost na dříve řešený projekt

Více

vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014

vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014 Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014 Zpracoval Odbor rozpočtu (62) MPSV ČR Praha, červenec 2015 MPSV_CJ_final.indd 1 19.08.15 13:58 MPSV ČR, Praha 2015 ISBN 978-80-7421-109-6

Více

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Úvod Cílem této práce je statické zpracování a vyhodnocení vývoje cen na trhu rezidenčních nemovitostí ČR ve sledovaném časovém úseku let 2007 až 2009,

Více

Dopady hospodářské krize na trh s bydlením v České republice

Dopady hospodářské krize na trh s bydlením v České republice Dopady hospodářské krize na trh s bydlením v České republice Kdo patřil k nejvíce ohroženým a jak mohou nástroje bytové politiky potenciálně zmírnit problémy těchto skupin? Tomáš Kostelecký Petr Sunega

Více

Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava

Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava DÍLČÍ CÍL DC102 Vliv hospodářské krize na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení a testování nástrojů fyzické dostupnosti bydlení zejména v oblasti udržitelnosti

Více

Měření regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení v České republice

Měření regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení v České republice Měření regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení v České republice Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. Jilská 1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

Vývoj finanční dostupnosti nájemního a vlastnického bydlení v průběhu hospodářské transformace v České republice (1991 2003)*

Vývoj finanční dostupnosti nájemního a vlastnického bydlení v průběhu hospodářské transformace v České republice (1991 2003)* STATI Vývoj finanční dostupnosti nájemního a vlastnického bydlení v průběhu hospodářské transformace v České republice (1991 2003)* MARTIN LUX, PETR SUNEGA** Sociologický ústav AV ČR, Praha Housing Affordability

Více

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ Jaromír Kalmus a kol. Tisková konference, ČSÚ Praha, 26. června 2013 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/19 ÚVOD Výběrové šetření ČSÚ odráží

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Představení projektu Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. hlavní řešitel projektu Třetí

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Regionální disparity v cenách bytů a tržním nájemném

Regionální disparity v cenách bytů a tržním nájemném Regionální disparity v cenách bytů a tržním nájemném 2000-2006 Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit 1. národní

Více

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika

Více

IDENTIFIKACE DOMÁCNOSTÍ OHROŽENÝCH FINANČNÍ NEDOSTUPNOSTÍ BYDLENÍ V SOUVISLOSTI S HOSPODÁŘSKOU KRIZÍ. Zpráva k aktivitě A09101

IDENTIFIKACE DOMÁCNOSTÍ OHROŽENÝCH FINANČNÍ NEDOSTUPNOSTÍ BYDLENÍ V SOUVISLOSTI S HOSPODÁŘSKOU KRIZÍ. Zpráva k aktivitě A09101 IDENTIFIKACE DOMÁCNOSTÍ OHROŽENÝCH FINANČNÍ NEDOSTUPNOSTÍ BYDLENÍ V SOUVISLOSTI S HOSPODÁŘSKOU KRIZÍ Zpráva k aktivitě A09101 Autoři: Mgr. Martina Mikeszová Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. Ing. Petr Sunega

Více

Aktivita A1004: Vnitroregionální rozdíly ve vybraných čtyřech krajích návrhy postupu

Aktivita A1004: Vnitroregionální rozdíly ve vybraných čtyřech krajích návrhy postupu Aktivita A1004: Vnitroregionální rozdíly ve vybraných čtyřech krajích návrhy postupu Tomáš Kostelecký Jan Sládek Jana Vobecká Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Aktivita A1004 je

Více

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Tento příspěvek se zabývá cenami bytů a jejich dostupností, tedy dostupností vlastnictví bytů (vlastnického bydlení). Dostupnost bydlení je primárně závislá na

Více

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2016 VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2016 Zpracoval

Více

Senioři - sociální skupina ohrožená exekucemi? Sociální ochrana Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i

Senioři - sociální skupina ohrožená exekucemi? Sociální ochrana Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i Senioři - sociální skupina ohrožená exekucemi? Připravila: Jana Vrabcová Sociální ochrana Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i Obsah 1. Úvod 2. Základní přehled a podmínky uvalení exekuce na

Více

Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení

Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra městského inženýrství Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Regionální disparity jejich pojetí,

Více

5. Úroveň bydlení. 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení

5. Úroveň bydlení. 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení 5. Úroveň bydlení 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení Úroveň bydlení se mj. charakterizuje ukazateli, jako je počet osob na byt, počet osob na obytnou místnost či obytná plocha připadající na 1 osobu. Vzhledem

Více

Poznámky ke zdrojům a metodice uváděných dat

Poznámky ke zdrojům a metodice uváděných dat Poznámky ke zdrojům a metodice uváděných dat Publikace formou tabulkových přehledů ukazuje na základních datech vývoj vybraných atributů životní úrovně (zejména příjmů a výdajů) domácností za dobu trvání

Více

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH Zpracoval Odbor rozpočtu a účetnictví (62) MPSV ČR

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH Zpracoval Odbor rozpočtu a účetnictví (62) MPSV ČR VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2017 Zpracoval Odbor rozpočtu a účetnictví (62) MPSV ČR Praha, červenec 2018 MPSV ČR, Praha 2018 ISBN 978-80-7421-154-6 O B S A

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně

Více

HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST - AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED

HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST - AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST - AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED 5. 9. 2019 Miroslav MATEJ Ekonomický vývoj 2 VÝVOJ ČESKÉ EKONOMIKY růst reálného hrubého domácího produktu v % Zdroj: Predikce MF ČR (červenec

Více

PŘÍČINY REGIONÁLNÍCH NEROVNOSTÍ VE FINANČNÍ DOSTUPNOSTI BYDLENÍ V ČR

PŘÍČINY REGIONÁLNÍCH NEROVNOSTÍ VE FINANČNÍ DOSTUPNOSTI BYDLENÍ V ČR PŘÍČINY REGIONÁLNÍCH NEROVNOSTÍ VE FINANČNÍ DOSTUPNOSTI BYDLENÍ V ČR EKONOMIE Petr Sunega, Martina Mikeszová, Martin Lux Úvod Nerovnosti v oblasti bydlení se projevují zejména v oblasti spotřeby, přístupu

Více

Souvislosti mezi vývojem finanční dostupnosti bydlení a prostorové mobility populace

Souvislosti mezi vývojem finanční dostupnosti bydlení a prostorové mobility populace Souvislosti mezi vývojem finanční dostupnosti bydlení a prostorové mobility populace Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Definice

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí listopad 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra městského inženýrství. aktivita A0705 Příprava faktografických údajů

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra městského inženýrství. aktivita A0705 Příprava faktografických údajů aktivita A0705 Příprava faktografických údajů 1 1. Indikátory fyzické dostupnosti - údaje týkající se SLBD 2001 - údaje týkající se SLBD 1991 - údaje 2002-2006 2 Seznam atributů 2001,1991 1.Počet bytů

Více

Aktivita A 93 Hodnocení existujících nástrojů státu, regionů či obcí, které jsou zaměřeny na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálníc

Aktivita A 93 Hodnocení existujících nástrojů státu, regionů či obcí, které jsou zaměřeny na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálníc Fakulta stavební VŠB TUO Katedra městského inženýrství Aktivita A 93 Hodnocení existujících nástrojů státu, regionů či obcí, které jsou zaměřeny na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 listopad 2016 - Otrokovice Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových příjmů

Více

Metodologické přístupy khodnocení regionálních disparit. Libuše Svatošová Ivana Boháčková

Metodologické přístupy khodnocení regionálních disparit. Libuše Svatošová Ivana Boháčková Metodologické přístupy khodnocení regionálních disparit Libuše Svatošová Ivana Boháčková Rovnoměrný rozvoj regionů Široký komplex procesů, jejichž cílem je dosažení pozitivních změn v ekonomické, sociální

Více

Úspory domácností a hrubý pracovní příjem

Úspory domácností a hrubý pracovní příjem Úspory domácností a hrubý pracovní příjem Předkládaný dokument je pracovním podkladovým materiálem pro Poradní expertní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí připravený odborem Ministerstva

Více

Dopady hospodářské krize na finanční dostupnost bydlení analýza a možné nástroje státu

Dopady hospodářské krize na finanční dostupnost bydlení analýza a možné nástroje státu Dopady hospodářské krize na finanční dostupnost bydlení analýza a možné nástroje státu Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Představení

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí září 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

Ministerstvo financí České republiky Vývoj daňových příjmů obcí, rozpočtová odpovědnost a financování výkonu státní správy

Ministerstvo financí České republiky Vývoj daňových příjmů obcí, rozpočtová odpovědnost a financování výkonu státní správy Vývoj daňových příjmů obcí, rozpočtová odpovědnost a financování výkonu státní správy Miroslav Matej, Ministerstvo financí listopad 2016 Obsah prezentace Vývoj daňových příjmů Zadluženost a plnění fiskálního

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 listopad 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových příjmů a jejich

Více

Interakce úrovně vzdělání a faktoru nezaměstnanosti v hospodářsky slabých a silných obcích České republiky

Interakce úrovně vzdělání a faktoru nezaměstnanosti v hospodářsky slabých a silných obcích České republiky Interakce úrovně vzdělání a faktoru nezaměstnanosti v hospodářsky slabých a silných obcích České republiky Vladimíra Hovorková Valentová Iva Nedomlelová 17. 6. 2010 Cíl příspěvku provedení analýz a dalších

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Důvody pro zkoumání

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

JSOU REGIONY ČR Z HLEDISKA

JSOU REGIONY ČR Z HLEDISKA XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 18. 20. 6. 2014 - Hustopeče JSOU REGIONY ČR Z HLEDISKA MEZD A PLATŮ HOMOGENNÍ? PROF. ING. JIŘÍ KRAFT, CSC. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI, EF, KEK DOC.

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Příspěvek pro Konferenci Progresívne, cenovo dostupné bývanie Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoja Slovenskej republiky Informace o plnění úkolu Návrh komplexního řešení sociálního bydlení

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE 23. 24. 10. 2014, Brno Předmět zkoumání Individuální data za osoby nejsou úplně vhodná, nevztahují se k rodinným (domácnostním) charakteristikám, získáváme

Více

6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení

6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení 6. Domácnosti Důležitými údaji, které se při cenzech zjišťují, jsou údaje o domácnostech. V domácnostech a rodinách jako základních kolektivitách se odráží složení celé populace podle věku, pohlaví, rodinného

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 15. října 2015 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 (vývoj

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 David Šátek Ministerstvo financí 19. listopadu 2015 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 (včetně

Více

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE 5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE Výběrové šetření pracovních sil je zdroj, který v době mezi sčítáními poskytuje základní informace o změnách ve struktuře hospodařících domácností (HD) založených na společném

Více

Aktuální vývoj hospodaření územních samosprávných celků

Aktuální vývoj hospodaření územních samosprávných celků Aktuální vývoj hospodaření územních samosprávných celků Miroslav MATEJ ředitel Odbor financování územních rozpočtů Ministerstvo financí květen 2018 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016

Více

Statistika chudoby v České republice:

Statistika chudoby v České republice: Statistika chudoby v České republice: Kritický pohled na evropské ukazatele Martina Mysíková, Jiří Večerník 18. SLOVENSKÁ ŠTATISTICKÁ KONFERENCIA, KOŠICE 23.-25.6.2016 2 Data EU-SILC (European Union-Statistics

Více

Příloha 1.1. Služby bydlení

Příloha 1.1. Služby bydlení Příloha.. Služby bydlení Metoda uživatelských nákladů (UCM) - 995-006... Odhad služeb bydlení pro obydlí obývaná jejich vlastníky byl změněn v rámci hlavní revize 0 ze dvou důvodů: () úpravy odhadu metodou

Více

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ Jaromír Kalmus a kol. Tisková konference, ČSÚ Praha, 28. května 2014 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz ÚVOD Výběrové šetření ČSÚ odráží

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

Nájemní bydlení jak dál?

Nájemní bydlení jak dál? Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů

Více

Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let. Petr Sunega

Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let. Petr Sunega Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let Petr Sunega Tento text vznikl v rámci interního startovacího projektu s názvem Objektivní a subjektivní hodnocení

Více

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele M O N I T O R Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele 4-2006 Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Ekonomický a sociální monitor Duben 2006 OBSAH ČTVRTLETNĚ

Více

Česká republika. 1 Se vstupem do EU (pro zajištění srovnatelnosti dat) a se snahou o získání přesnějšího ukazatele celkové

Česká republika. 1 Se vstupem do EU (pro zajištění srovnatelnosti dat) a se snahou o získání přesnějšího ukazatele celkové Česká republika Celková míra v dubnu 2007 činila 6,8 % 1, což představuje 372 764 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 se průměrná celková míra v ČR zvyšovala a od roku 2004 začala klesat.

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2010 činila 9,2 % 1, což představuje 523 591 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele M O N I T O R Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele 2-2008 Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Ekonomický a sociální monitor únor 2008 Obsah Č TVRTLETNĚ

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů SOU (L0) 4

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů SOU (L0) 4 Česká republika Celková míra v dubnu 2008 činila 5,2 % 1, což představuje 292 465 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 se průměrná celková míra v ČR zvyšovala a od roku 2004 začala klesat.

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2009 činila 7,9 % 1, což představuje 445 024 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

Ing. arch. Michal Hadlač, Ing. Milada Kadlecová, RNDr. Milan Polednik, Mgr. Vladimíra Roglová. Institut regionálních informací, s.r.o.

Ing. arch. Michal Hadlač, Ing. Milada Kadlecová, RNDr. Milan Polednik, Mgr. Vladimíra Roglová. Institut regionálních informací, s.r.o. Metodika stanovení průměrných tržních cen starších bytů a rodinných domů a stanovení průměrného tržního nájemného starších bytů v krajích a krajských městech ČR Ing. arch. Michal Hadlač, Ing. Milada Kadlecová,

Více

Příloha č. 4 KVANTIFIKACE DAŇOVÝCH ÚLEV

Příloha č. 4 KVANTIFIKACE DAŇOVÝCH ÚLEV Příloha č. 4 KVANTIFIKACE DAŇOVÝCH ÚLEV V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2015 1 Popis metodiky 1.1 Použitá metoda V současné době neexistuje jednotná metodika pro výpočet daňových úlev, nejsou dána ani žádná jiná

Více

Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích. Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s

Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích. Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s HODNOCENÍ NÁKLADŮ NA OH V ČR Současný stav hodnocení OH z hlediska nákladovosti nebo celé

Více

Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje

Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 1. října 2015 David Šátek Ministerstvo financí Obsah prezentace Hospodaření obcí v roce 2015 Predikce hospodaření obcí v roce 2016 Vývoj zadluženosti Návrh

Více

Nástroj ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení mladých domácností

Nástroj ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení mladých domácností Nástroj ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení mladých domácností Devátá koordinační schůzka řešitelů projektu Kutná Hora, 26.-27.11. 2009 Oddělení socioekonomie bydlení Hlavní cíl a cílové skupiny Cíl:

Více

Koncepce bydlení ČR do roku 2020

Koncepce bydlení ČR do roku 2020 Koncepce bydlení ČR do roku 2020 Konference Využití Evropských strukturálních a investičních fondů pro podporu sociálního bydlení v ČR Praha, 11.-12.2013 Koncepce bydlení ČR do roku 2020 Koncepce byla

Více

DIS PA RI TÉR. Manual v 1.01

DIS PA RI TÉR. Manual v 1.01 DIS PA RI TÉR Manual v 1.1 SOFTWAROVÝ NÁSTROJ PRO ZOBRAZENÍ ANALÝZ A VÝSLEDKŮ Z VÝZKUMU REGIONÁLNÍCH DISPARIT VE FINANČNÍ DOSTUPNOSTI BYDLENÍ PROJEKT WD-5-7-3 MMR ČR Projekt nese název Regionální disparity

Více

METODIKA IDENTIFIKACE TRŽNÍHO SELHÁNÍ V OBLASTI BYDLENÍ

METODIKA IDENTIFIKACE TRŽNÍHO SELHÁNÍ V OBLASTI BYDLENÍ METODIKA IDENTIFIKACE TRŽNÍHO SELHÁNÍ V OBLASTI BYDLENÍ Martin Lux martin.lux@soc.cas.cz Zpracovatelé a uživatelé metodiky výzkumný projekt č. TD03000050 Tržní selhání v kontextu sociálního bydlení jako

Více

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy Úvodní schůzka řešitelů projektu Praha, 12.4.2007 Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Studium

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017 únor 2017 1 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 Zadluženost a rozpočtová

Více

Chudoba v České republice.

Chudoba v České republice. Chudoba v České republice. Kritický pohled na evropské ukazatele Jiří Večerník, Martina Mysíková (SOÚ), Aktuální výzvy III Chudoba, 4.5.2018, Olomouc 2 Otázky Je v České republice opravdu nejnižší chudoba

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí únor 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 (vývoj daňových

Více