Doprava ve městech. Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu. Christiane Just
|
|
- Andrea Pavlíková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Doprava ve městech Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu Christiane Just Faktory ovlivňující cestovní zvyklosti a dopravu ve městech jsou předmětem řady studií a často se o nich píše. Předchozí výzkum však nebral v úvahu dopad rychlých a rozsáhlých změn v počtu obyvatelstva měst a jeho struktuře na dopravu města. V současné době čelí takovým změnám mnoho evropských regionů. Hlavním tématem této studie je vliv demografických změn na dopravu ve městech. Předmětem výzkumu jsou také změny v cestovních zvyklostech v závislosti na věku. 1. Pozadí studie Mění se obyvatelstvo i místa a s nimi se také mění množství a dělba přepravní práce indukované městské dopravy. Městská je definována jako každodenní poptávka všech obyvatel města po cestování mezi dvěma nebo více místy. Je všeobecně známo, že tato poptávka není v průběhu času konstantní. Rovněž je známo, že různé skupiny populace se liší kategoriemi cest. V předchozích studiích byly některé z těchto kategorií identifikovány jako cestovní zvyklosti v závislosti na věku. Velikost a struktura populace závisí na takových faktorech jako je migrace, úmrtnost a porodnost. Tyto faktory jsou postupně ovlivňovány elementy, jako je například kultura, sociální zabezpečení a hospodářská situace. V této studii jsou zkoumány cestovní zvyklosti specifické podle věku v kontextu s celým demografickým profilem. Jestliže se změní velikost a podíl různých věkových skupin, změní se i městská. Ve studii je popsáno, jak změny v demografickém profilu ovlivňují a budou ovlivňovat dopravu ve městech. Z různých důvodů je pro plánovače, politiky na všech úrovních, dopravní průmysl a provozovatele veřejné dopravy důležitá mezioborová spolupráce v oblasti budoucí poptávky po dopravě. Kromě toho znalost ekonomicky rentabilní poptávky po dopravě nám umožňuje činit dlouhodobá rozhodnutí směřující k trvale udržitelnému rozvoji městské dopravy. Následkem dramatických změn po znovusjednocení Německa v r došlo ve východním Německu k zásadním změnám ve struktuře obyvatelstva a v cestovních zvyklostech, což představuje výjimečnou příležitost pro analýzu. 2. Studie Tato studie přispívá k současným znalostem o cestovních zvyklostech dvěma způsoby. Zaprvé popisuje nástroj používaný k výpočtu poptávky po dopravě ve městech pro minulost i pro budoucnost na základě struktury populace a cestovních zvyklostí. Budoucí dopravu lze vypočítat pomocí scénářů cestovních zvyklostí (vytvořených uživatelem podle měnících se cestovních zvyklostí na osobu) a použitím údajů o obyvatelstvu. Použitá metoda výpočtu je výsledkem zlepšení stávajících metod na základě komplexního zahrnutí demografických dat a byla navržena k aplikaci v obecně používaném softwaru Microsoft EXCEL. Šablonová struktura umožňuje nástroj aplikovat na jakékoliv město, region či zemi pro jakýkoliv časový rámec a pro různé ukazatele cestovních zvyklostí (jako například počet cest). Tím metoda dosahuje evropské
2 úrovně. Poskytuje základ pro důkladnější pochopení dopravních trendů a umožňuje přesnější prognózy dopravy. Zadruhé studie informuje o přezkoumání případové studie, jehož pomocí byla aplikována výpočetní metoda v případě tří velkých měst - Drážďan, Chemnitz a Lipska - východoněmecké spolkové země Sasko (analyzováno společně jako velká saská města ). V evropském kontextu je tento region mimořádně důležitý pro jeho rychlý úbytek a stárnutí obyvatelstva a změny v cestovních zvyklostech po znovusjednocení Německa. Důležitou součástí studie je analýza důvodů takového rychlého poklesu a zjištění, zda ke změně došlo následkem míry porodnosti a úmrtnosti, migrace nebo kombinací těchto faktorů. Ve studii jsou analyzovány změny ve frekvenci cest v závislosti na věku, v procestovaných vzdálenostech a ve způsobech cestování. Použitím výše popsané výpočetní metody autor ukazuje vliv populačních změn na dopravu od r Na konci studie jsou čtyři vytvořené scénáře (scénáře: A - žádné změny v cestovních zvyklostech po r. 1998; B - pokračování stávajících trendů; C - nejlepší případ přijetí udržitelného cestování, D - nejhorší případ) cestovních zvyklostí pro výpočet poptávky po dopravě ve městech v r V případové studii byly přezkoumány dva časové rámce. Prvním časovým rámcem je etapa předchozího vývoje po znovusjednocení Německa v letech Druhým časovým rámcem je etapa budoucího období až do r V důsledku chybějících dat je hlavní zájem soustředěn na města a předměstí a regiony nejsou brány v úvahu. Od Zemského statistického úřadu spolkové země Saska (Statistisches Landesamt des Freistaats Sachsen) byla získána data, která popisují demografický vývoj ve dvou časových rámcích (počet porodů, úmrtí, migrací). Data o cestovních zvyklostech v závislosti na věku poskytla Katedra dopravy a plánování infrastruktury (prof. Ahrens) na Technické univerzitě v Drážďanech. Tato katedra prováděla každých pět let průzkum cestovních zvyklostí v domácnostech v 17 německých městech. V tomto článku nejsou podávána bližší vysvětlení o výše uvedené metodě. Následující odstavce uvádějí přehled o výsledcích případové studie velká města Saska. 3. Zjištění případové studie 3.1 Vývoj od r Obyvatelstvo Pokud jde o bývalé východní Německo, znovusjednocení Německa mělo významný vliv na počet a strukturu jeho obyvatelstva. Hlavními důvody jsou změny v hospodářství, v plánování předpisů a v sociálním a politickém prostředí. Demografická situace po znovusjednocení Německa v letech 1988 až 1999 se vyznačuje 16% poklesem populace v důsledku rychlého poklesu porodnosti (v souvislosti s vyšší sociální nejistotou) a migrace mnoha lidí do západní části Německa (lepší situace na pracovním trhu) nebo stěhování na předměstí (příležitost stavět rodinné domky). Následkem je neustále se měnící věková struktura, klesající počet mladých lidí, zatímco počet starších lidí roste. Zvážíme-li změny v cestovních zvyklostech v závislosti na věku ve výpočtech v EXCELu, mají tyto změny významný dopad na dopravu ve městech. Obyvatelstvo ve městech lze charakterizovat jako ubývající a stárnoucí. Cestovní zvyklosti Autor analyzoval změny v cestovních zvyklostech (počet cest a vzdálenost) na osobu a den v letech 1991 až 1998 a podrobněji cestovní zvyklosti v závislosti na věku v r ve velkých saských městech. Na základě těchto analýz lze vytvářet scénáře, které berou v úvahu předcházející vývoj. 1
3 Každodenní cestovní zvyklosti osob v letech 1991 až 1998 V posledních deseti letech zůstává počet cest za den relativně stejný s přibližně 3,15 cestami za den na osobu (obrázek 1). Přesto však došlo ke změnám ve způsobech cestování. V r byla nejdůležitější, na druhém místě byla, se zařadila na místo třetí a byla výrazně nejméně významným způsobem dopravy. cesty/den a osobu 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0, Obr. 1: Cesty za osobu a den, celkem automobilová cyklistická Až do r neustále klesal počet cest na osobu za den, uskutečněných prostředky veřejné dopravy a pěšky, a zvyšovalo se používání jízdního kola a automobilu. Podle posledních výsledků je nejvýznamnějším dopravním prostředkem pro cestování automobil. Největší nárůst byl zaznamenán u cyklistické dopravy a největší pokles, téměř o polovinu, u pěší dopravy. Pojem vzdálenost je definován jako skutečná vzdálenost procestovaná za den na osobu každým druhem dopravy. Po růstu v letech 1991 až 1994 celková vzdálenost procestovaná na osobu za den zůstává relativně konstantní na přibližně 22 km na osobu (obrázek 2). Podobně jako u změn v použití druhu dopravy k cestování došlo ke 20% nárůstu v používání automobilu, zdvojnásobila se, využívání veřejné dopravy se snížilo o 14 % a pěší dopravy o jednu pětinu. Dnes jsou automobily nejvíce používaným dopravním prostředkem. Přibližně dvě třetiny procestované vzdálenosti byly realizovány automobilem. Pak následuje (1/3 pěší a ). vzdálenost/den a osobu 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0, celkem Obr. 2: Vzdálenost za den a osobu, automobilová cyklistická Situace se změnila, došlo k výraznému nárůstu cestování automobilem a na jízdním kole a k poklesu pěší dopravy a používání veřejné dopravy. K růstu používání jízdních kol došlo mimo jiné v důsledku potřeby cestovat na delší vzdálenosti nebo neochoty platit za jízdenku nebo za automobil. Hlavní důvody změn v cestovních zvyklostech v tomto období souvisejí se zvýšenou motorizací, živelným rozvojem měst a rostoucími náklady na používání veřejné dopravy. Cestovní zvyklosti v závislosti na věku pro různé způsoby cestování v r Obrázek 3 ukazuje výrazný vliv věku na volbu druhu dopravy a intenzitu jeho užívání. 2
4 Počet cest podle věkových skupin Ujetá vzdálenost 2,0 25 cesty/den a osobu 1,5 1,0 0,5 km/den a osobu , >64 věková skupina >64 věková skupina Obr. 3: Cestovní zvyklosti podle věku, rok 1998 Většina cest pěšky je uskutečňována věkovou skupinou 0 až 17 let. Od věku 24 let je automobil dominantním druhem dopravy. Největší podíl na cestování automobilem mají příslušníci věkové skupiny od 25 do 44 let. Cyklistická hraje menší roli ve všech věkových skupinách. Počet cest podniknutých veřejnou dopravou je na stejně nízké úrovni jako až do věku 9 let, zatímco ve věkové skupině 10 až 17 let zaujímá druhé místo hned za pěší dopravou. Od 24 let hraje opět méně významnou roli s přibližně 0,5 cest za den na osobu. Pro starší lidi má velký význam, kdežto v používání veřejné dopravy nebyl zaznamenán žádný růst. Při srovnání počtu uskutečněných cest převažuje ve vztahu ke vzdálenosti ve věkové skupině 18 let a výše používání automobilu. Maximální vzdálenosti urazí lidé ve věku 25 až 55 let díky intenzivnímu používání automobilů. Cyklistická a má největší význam v případě krátkých vzdáleností (<1km denně). Průměrná vzdálenost při použití veřejné dopravy činí 5,5 km za den na osobu a největší vzdálenosti urazí příslušníci věkové skupiny 25 až 34 let. Důvodem pro dominantní roli cestování automobilem u lidí ve věku 18 let a výše je oprávnění k získání řidičského průkazu. Doprava ve městě Městská vypočítaná pomocí tohoto nástroje kombinuje změny v cestovních zvyklostech v závislosti na věku a změny ve věkové struktuře obyvatelstva. Výsledkem je neustále se měnící ve městech, která bude podrobně analyzována pro ukazatel počet cest. Počet cest uskutečněných všemi obyvateli velkých měst v Sasku Obrázek 4a ukazuje, že od r do r klesl počet cest uskutečněných ve třech městech o 9 % na cest za den. Je to důsledek poklesu obyvatel v kombinaci s méně používanými ekologickými druhy dopravy: (-25 %) a (-33 %). 50% nárůst cyklistické dopravy neměl žádný významnější účinek na celkový počet cest díky své menší roli v celkovém obrazu. Zásluhou svého velkého podílu je 10% nárůst automobilové dopravy významnější. 3
5 cesty za den všech obyvate % 11% 18% 43% celkem Obr. 4a: Celkový počet cest ve městech Obr. 4b: Podíly druhů dopravy v r Podíly jednotlivých druhů dopravy v r jsou znázorněny na obrázku 4b. 43% podíl celkových cest byl uskutečněn automobily, 30 % náleží pěší dopravě, 20 % veřejné dopravě a 10 % dopravě cyklistické. Vzdálenost procestovaná obyvateli V letech 1991 až 1998 se celková vzdálenost procestovaná všemi obyvateli velkých saských měst příliš nezměnila (přibližně km), ačkoliv zde došlo k 9% poklesu populace. Všeobecný přesun všech věkových skupin na používání automobilu je v souladu s vyšší celkovou procestovanou vzdáleností. Používání veřejné dopravy pokleslo o 26 % a se snížila dokonce o 28 %. Opět se zdvojnásobila vzdálenost procestovaná na jízdním kole a vzdálenost procestovaná automobilem vzrostla o 7 %. Největší podíl na celkové vzdálenosti procestované ve městech v r zaujímá - 67 % celkové procestované vzdálenosti. Ve srovnání s r došlo k 5% nárůstu. Pokles používání veřejné dopravy a pěší dopravy vedl ke změnám v podílech 25 % a 4 %. Svůj podíl zvýšila a činila 4 % vzdálenosti procestované v r (2 % v r. 1991). 3.2 Budoucí vývoj až do r Obyvatelstvo V letech 2000 až 2015 bude dále klesat počet obyvatel a to o 9 %. Populace bude stárnout, zvýší se podíl lidí ve věku nad 65 let (1/5 do roku 2015) a sníží se počet mladých lidí. Cestovní zvyklosti a ve městech Budoucí poptávka po dopravě byla vypočtena na základě kombinace prognostických dat (poskytnutých Zemským statistickým úřadem) a scénářů cestovních zvyklostí. Návrh scénářů vycházel z definování faktorů (stanovených autorem), které byly znásobeny cestovními zvyklostmi zjištěnými v r Ve srovnání s r všechny čtyři scénáře na r (uvedené výše) ukazují pokles celkového počtu cest a procestované vzdálenosti ve městech. Hlavní výsledky jsou shrnuty následovně: 4
6 Scénář A (cestovní zvyklosti v r. 1998) ukazuje výhradně vliv populace na 14% pokles počtu cest. Největší pokles celkových cest a vzdálenosti se však objevuje ve scénáři B-současné trendy, který představuje pokračující vývoj cestovních zvyklostí na osobu podle trendů posledních deseti let (obrázek 5). Lze očekávat 20% pokles celkového počtu cest a procestované vzdálenosti. Je 25% 45% 14% 16% Obr. 5: Podíly druhů dopravy v roce 2015 scénář B-současné trendy to způsobeno různým vývojem způsobů cestování. Scénář B-současný trend ukazuje pokles v počtu cest a vzdáleností v pěší dopravě asi o 30 %. Pozoruhodný dopad lze očekávat v sektoru veřejné dopravy, kde má dojít k významnému poklesu ve vzdálenosti (20 %) a v počtu cest (30 %). V případě automobilové dopravy se počet cest a procestovaná vzdálenost sníží u všech obyvatel o 16 %, ačkoliv počet cest na osobu se zvýší o 15 %. Ve změnách se objevuje nerovnováha, protože různé věkové skupiny mají různé cestovní zvyklosti a celkové účinky na městskou dopravu jsou zjišťovány korelací mezi konkrétní věkovou strukturou a cestovními zvyklostmi v závislosti na věku. Cílem této studie je ukázat celkové spojení mezi populací a dopravou ve městech. Případová studie velkých měst Saska ukazuje ve všech scénářích, že ve městech se bude uskutečňovat méně dopravy v důsledku klesající a stárnoucí populace. Pro účely plánování je však zapotřebí více podrobnějších informací, například zahrnutí interakce s předměstími při zaměření se na prostorovou úroveň čtvrtí. Použitá výpočetní metoda také umožňuje komplexnější výpočet cestovních zvyklostí v závislosti na věku. Například starší lidé v r budou mnohem více jezdit automobilem. 4. Důsledky a evropský rozměr Počet obyvatel se nebude snižovat rovnoměrně v celém městě. Budou zde čtvrtě s výrazným poklesem obyvatel a čtvrtě, které se budou stále rozšiřovat. Plánovači a politici stojí před náročným úkolem poradit si s rostoucími disproporcemi ubývající populace. Vážné důsledky mohou očekávat zejména provozovatelé veřejné dopravy. Pro ně je zvláště důležité zabývat se prostorovým rozdělením a věkovou strukturou s rostoucím počtem starších lidí a jejich specifickými požadavky na cestování. Podle plánu se v nadcházejících letech řada východoevropských národů připojí k Evropské unii (EU). Mnoho měst v těchto zemích bude muset projít procesem integrace, podobně jako jím prošlo bývalé východní Německo během znovusjednocování Německa. Tím získává případová 5
7 studie zkoumaná v tomto materiálu mnohem větší význam v kontextu s celou Evropskou unií. Nové členské země pravděpodobně projdou podobnými změnami v cestovních zvyklostech a v demografickém vývoji. Proto by tato studie mohla plnit úlohu průvodce řízením těchto změn v rámci měnících se podmínek v souvislosti s integrací. Přinejmenším znalost vlivu, který bude mít měnící se sociální struktura na systém hromadné dopravy, by mohla pomoci politikům a plánovačům pochopit proces integrace a pomoci jim aktivně přemýšlet o budoucnosti východoevropských měst. Název článku: Traffic in cities Zdroj: Internationales Verkehrswesen, 6/2003, s Překlad: Lidmila Zrzavecká Korektura: ODIS 6
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:
VíceSociodemografická analýza SO ORP Mohelnice
Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Bc. Martin Šinál, 2019 Analýza byla zpracována v rámci projektu Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb SO ORP Mohelnice (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549)
VícePorodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti
Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo
Více1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
VíceDEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV
DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 216 se počet obyvatel České republiky zvýšil o 25, tisíce osob. Přibylo zejména seniorů, ale také dětí mladších 15 let. Nejvíce obyvatel se řadilo
VíceDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,
Více1. Vnitřní stěhování v České republice
1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.
VíceOdhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy
ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie
Více1BHospodářský telegram 08/2010
1BHospodářský telegram 08/2010 Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání Index obchodního klimatu ifo pro živnostenské hospodářství Saska, nových spolkových zemí a Německa, statistické hodnoty,
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále
VíceStrategický plán rozvoje města Kopřivnice
2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,
VíceRychlý růst vzdělanosti žen
3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob
Více10 Místní části města Kopřivnice
10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá
VícePříloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů
Příloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů 1 OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 Dálnice a silnice I. třídy... 3 1.2 Silnice II. a III. třídy... 4 1.3 Místní komunikace... 10 1.4 Síť
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
VícePrognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025
Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Březen 2016 Zpracoval: RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář
VícePrognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany
Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany vypracoval RNDr. Tomáš Fiala, CSc. katedra demografie fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická
VíceIII. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,
III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci
VíceSledované indikátory: I. Výzkum a vývoj
REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí
Více1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková
1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka 17 Nina Dvořáková Dlouhodobý vývoj přirozené měny je podmíněn ekonomickým a společenským rozvojem, úrovní zdravotní péče a kvalitou životních podmínek obyvatel.
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 217 zvýšil o 31,2 tisíce. Přibylo seniorů ve věku 65 a více let a dětí mladších 15 let, naopak osob v produktivním
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým
VíceODHAD VÝVOJE FINANČNÍHO ZATÍŽENÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČESKÉ REPUBLIKY PŘI RŮZNÝCH VARIANTÁCH DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE
ODHAD VÝVOJE FINANČNÍHO ZATÍŽENÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČESKÉ REPUBLIKY PŘI RŮZNÝCH VARIANTÁCH DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Tomáš Fiala, Martina Miskolczi Abstrakt Článek obsahuje prognózu vývoje finančního zatížení
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.
Více5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014
5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.
Více5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,
5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství
VíceVývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod
Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Tento příspěvek se zabývá cenami bytů a jejich dostupností, tedy dostupností vlastnictví bytů (vlastnického bydlení). Dostupnost bydlení je primárně závislá na
VíceVeřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.
5. Vysoké školy Vysoké školy představují nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Nabízejí akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen
VíceSňatečnost a rozvodovost
Sňatečnost a rozvodovost Hrubá míra sňatečnosti (hms) - nejjednodušší ukazatel vyjadřující úroveň sňatečnosti, je definován jako počet sňatků připadajících na 1 000 obyvatel (středního stavu) ve sledovaném
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Počet obyvatel je dlouhodobě stabilní, posledních pět let mírně klesal, tempo se v roce 215 zpomalilo obyvatelstvo ubylo ve třech okresech, trvale nejvíce ve správním obvodu ORP Broumov.
VíceIV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,
IV. PORODNOST V průběhu roku 2008 se v České republice živě narodilo 119 570 dětí 7, o 4,9 tisíce více než v roce předcházejícím. Počet živě narozených dětí roste nepřetržitě od roku 2002, avšak meziroční
Více4 Porodnost a plodnost
4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se
Více2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990
Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí
VíceEXKURZE CMB DO NĚMECKA
EXKURZE CMB DO NĚMECKA Drážďany jako partner v projektu Central MeetBike Evropský kontext Drážďany jsou hlavním městem Svobodného státu Sasko s více než 500 000 obyvateli. 800 let staré město leží v údolí
VíceOBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12
OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost
VíceZimní prognóza na období : postupné zdolávání překážek
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Brusel 22. února 2013 Zimní prognóza na období 2012 2014: postupné zdolávání překážek Zatímco podmínky na finančním trhu v EU se od loňského léta výrazně zlepšily, hospodářská
Více5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2003 2013
5 Potratovost V roce bylo hlášeno 10 37,7 tisíce potratů, z toho 13,7 tisíce samovolných potratů a 22,7 tisíce umělých přerušení těhotenství (UPT). Celkový počet potratů se dlouhodobě snižuje, přitom klesá
Více2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace
2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace Počet obyvatel ovlivňují dva základní procesy, přirozená měna a migrace, jejichž intenzita a vliv na populační vývoj se výrazněji změnily i v rámci relativně
VíceDOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY
DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)
VíceČesko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová
Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje Tomáš Fiala Jitka Langhamrová 1 Připravovaná stejnojmenná publikace: Úvod autorský tým za : katedra demografie fakulty informatiky
Více6. Dopravní nehody (kódy V01-V99)
6. Dopravní nehody (kódy V1-V99) Dopravní nehody jsou skupinou vnějších příčin, na které umírá třetí největší počet osob a toto pořadí se udržuje po celé zde hodnocené období. Výrazně větší byl, zejména
VíceDemografická analýza a prognóza okresu Beroun pro rok 2001
Demografická analýza a prognóza okresu Beroun pro rok 2001 Zpracoval: Jiří Horník 820501/0077 E-mail: xhorj37@vse.cz Pro předmět: DEM201 - Základy demografie. LS 2003/2004 Květen 2004 Jiří Horník Obsah
VíceMOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA
VÝSLEDKY INDIKÁTORU MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V UHERSKÉM HRADIŠTI V OBDOBÍ 2009 A 2011 Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Město Uherské Hradiště Červen 2011 Akce je součástí aktivit
VíceTrh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.
Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu
VíceZměny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001
1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích
VíceDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna
VíceČeská veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016
pm0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +0 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině
VíceGlobální problémy-růst lidské populace
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské
Víceúp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%)
Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 29) Prezentovaná projekce obyvatelstva České republiky byla vypracována v Oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu v první polovině roku
VíceVýznam spolupráce zemí Visegrádské skupiny
Význam spolupráce zemí Visegrádské skupiny V poslední době se zintenzivnila jednání v rámci zemí Visegrádské skupiny, kterou tvoří společně s Českou republikou Maďarsko, Polsko a Slovensko. Dané země mají
Více5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,
5 Potratovost V roce bylo zaznamenáno 7 38 864 potratů, z toho bylo 13 637 samovolných potratů a 24 055 umělých přerušení těhotenství. Celkový počet potratů se již třetím rokem snižoval. Úhrnná potratovost
VíceVyužití pracovní síly
Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice
Více1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000
1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od u 2000 1.1. Celkový vývoj Charakteristika celkového vývoje ekonomických subjektů v ČR vychází z údajů registru ekonomických subjektů (RES), kde se evidují všechny
VíceVÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR
VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová, Martina Miskolczi, Zdeněk Pavlík Abstrakt: Článek obsahuje projekci vývoje
VíceNehodovost v roce 2017 dle druhu komunikací
Nehodovost v roce 2017 dle druhu komunikací Publikováno: 10. 8. 2018 Ing. Josef Mikulík, CSc. Nehodovost v roce 2017 dle druhu komunikací Článek byl publikován v Silničním obzoru č. 4/2018 Ing. Josef Mikulík,
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel v kraji nadále klesá, trvale ve správním obvodu ORP Broumov... v roce 213 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Počet obyvatel Královéhradeckého kraje dosáhl
VíceENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo
VíceDemografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.
Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období
VíceSOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE
SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČEÉ REPUBLIKY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI ZEMĚMI EU Jitka Langhamrová, Tomáš Fiala Klíčová slova: Stárnutí obyvatelstva, biologické generace, index stáří, ekonomické generace,
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících
Více3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,
3 Rozvodovost Podle údajů získaných od Ministerstva spravedlnosti ČR bylo v roce 2016 rozvedeno 25,0 tisíce manželství, o 1,1 tisíce méně než v předchozím roce a nejméně od roku 2000. Úbytek rozvodů byl
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia
VíceDěti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace
Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz
VíceJedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů SOU (L0) 4
Česká republika Celková míra v dubnu 2008 činila 5,2 % 1, což představuje 292 465 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 se průměrná celková míra v ČR zvyšovala a od roku 2004 začala klesat.
VíceZákladní trendy aktuálního populačního vývoje ČR
Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého
VíceSOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE
SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Josef Novák http://www.timur.cz
VíceVývojový index švýcarské silniční dopravy 1990 až 2002
Vývojový index švýcarské silniční dopravy až Daniela Felber Sanchez, Georg Abay Silniční provoz se na švýcarské silniční síti zvýšil mezi roky o 21 %. Nárůst dopravy je se svými 38 % vysoký především na
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia
Více4 Porodnost a plodnost
4 Porodnost a plodnost Od roku 2009 se počet živě narozených v ČR snižuje. V roce 2013 se živě narodilo 106,8 tisíce dětí. Poprvé v historii se na území Česka narodila paterčata. Podíl dětí narozených
Více1993-1998. Hans Strelow
Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními
Více3. Výdaje zdravotních pojišťoven
3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu
VíceČeská republika. 1 Se vstupem do EU (pro zajištění srovnatelnosti dat) a se snahou o získání přesnějšího ukazatele celkové
Česká republika Celková míra v dubnu 2007 činila 6,8 % 1, což představuje 372 764 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 se průměrná celková míra v ČR zvyšovala a od roku 2004 začala klesat.
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2014/2015 činil 114 577, z toho do studia
VíceVYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB
VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB VARIACE INTENZIT CYKLISTICKÉ DOPRAVY ING. JAN MARTOLOS, EDIP s.r.o., www.edip.cz, E-MAIL: martolos@edip.cz ING.
VíceProf. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011
Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Výzkum Lidské zdroje v ICT vznikl za finanční podpory MŠMT ČR v rámci projektu Sociální síť v regionech České republiky -
Více,5% 6,8% ,8% 5,2% ,1% 7,9% ,1% 9,2% ,8% 8,6% ,5% 8,4%
Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Libereckého kraje 8,4 % a celkový počet 1 dosahoval 24 813 lidí evidovaných na úřadech práce. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v
VíceTisková zpráva. Česká republika: ochota nakupovat stále stoupá. Výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK za druhé čtvrtletí roku 2018
Tisková zpráva Česká republika: ochota nakupovat stále stoupá 24. července 2018 Mgr. Andrea Patočková Marketing&PR +420 296 555 422 andrea.patockova@gfk.com Výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK
Více1. Demografický vývoj
osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji i republice zvětšuje Pracovní síla 2 v Pardubickém kraji představuje v posledních ech v průměru 254 tisíc osob (27 29). Z dlouhodobého hlediska dochází
VíceObčané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia
VíceVývoj spotřeby ryb. Olga Štiková Ilona Mrhálková
Vývoj spotřeby ryb Olga Štiková Ilona Mrhálková Spotřeba ryb a rybích výrobků Základními faktory ovlivňujícími spotřebu potravin jsou nabídka, spotřebitelská cena (v souvislosti s cenou dalších výrobků
VíceZDRAVÍ A LIDSKÝ KAPITÁL
ZDRAVÍ A LIDSKÝ KAPITÁL Simona Fučíková Abstrakt Vzdělání je považováno za velmi důležitý faktor, který ovlivňuje zdravotní stav obyvatelstva. Na toto téma vznikla již řada výzkumů, které vzájemný vztah
VíceTisková zpráva. Tři roky českého internetu v číslech
Tři roky českého internetu v číslech Projekt NetMonitor - měření návštěvnosti a výzkum sociodemografického profilu návštěvníků internetových serverů v České republice, který realizuje Mediaresearch ve
VíceANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB
ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních
VíceÚvod obecný popis škol
OBECNÁ PROBLEMATIKA MŠ Úvod obecný popis škol Předškolní výchova, která je v České republice zajišťována především mateřskými školami, má dlouholetou tradici spojenou s vývojem zaměstnanosti žen. Pro předškolní
VíceAnalýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce
Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje
VíceDEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)
DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) Michaela Němečková Tisková konference, 11. 9. 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kraje České republiky a jejich počet
VíceVyšla publikace Demografická situace České republiky
Vyšla publikace Demografická situace České republiky Vyšla publikace Demografická situace České republiky. Proměny a kontexty 1993 2008. 29. 6. 2011; autor: Ludmila Fialová; rubrika: Právě vyšlo Demografická
VíceTomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha
Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Důchodový věk v ČR od roku 948 Zákon o národním pojištění z roku 948 (Zákon 99/948 Sb.): Nárok na starobní důchod měl pojištěnec,
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla v kraji neustále roste Pracovní síla 2 v Plzeňském kraji dosáhla v posledních třech létech v průměru 2 tis. osob. Z retrospektivního pohledu to znamená nárůst o
VíceStandardní průzkum Eurobarometr podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU
Evropská komise - Tisková zpráva Standardní průzkum Eurobarometr podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU Brusel 21. prosince 2018 Podle nového průzkumu Eurobarometr,
Více