JESENICKO. Analýza příčin regionálních disparit ve vazbě na CR. dílčí část projektu MMR ČR

Transkript

1 JESENICKO Analýza příčin regionálních disparit ve vazbě na CR dílčí část projektu MMR ČR Komplexní regionální marketing jako koncept rozvoje rurálního periferního regionu Jesenicka Jan Havrlant Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity

2 Obsah Úvod Metodologické přístupy ve výzkumu cestovního ruchu Specifika území a historicko-geografické příčiny vzniku regionálních disparit Specifika cestovního ruchu v regionu Jesenicka Nabídka atraktivit a služeb CR Podnikatelské aktivity v CR Poznatky z dotazníkového šetření a analýza poptávky Profil návštěvníků regionu Jesenicka Průzkumy spokojenosti návštěvníků s infrastrukturou a službami CR Závěr

3 Metodologické přístupy ve výzkumu CR v regionu Počátky vědeckých přístupů k problematice cestovního ruchu léta min. stol. - rozvoj geografických pracovišť vbrně, Ostravě, Olomouci 1. studie, prostorové analýzy, hodnocení předpokladů pro CR zaměřeně na využití rekreačního potenciálu v zázemí měst a průmyslových oblastí - Gardavský, V., Mariot, P., ad. V zájmovém území SMSl - studie S. Šprincové (1960, 1969) a M. Havrlanta (1977) S. Šprincová: Geografie cestovního ruchu v Jeseníkách (1969) komplexně pojatá geografická studie s teoreticko-metodologickými aspekty a hodnocením podmínek území k rozvoji CR M. Havrlant: Zázemí ostravské průmyslové oblasti, jeho funkce a možnosti využití pro rekreační účely (1985) - studie s hodnocením přírodního potenciálu krajiny pro cestovní ruch a rekreaci ve vtahu k specifickým formám rekreace individuální a vázané v oblasti beskydské, aj. Hodnocení únosnosti území na základě použití matematických metod intenzity a hustoty rekreačního ruchu, indexu rekreační zástavby

4 Geografický ústav AV ČR, ESF MU Brno Vystoupil, J.: Možnosti rozvoje cestovního ruchu a rekreace v okrese Frýdek Místek (1993) na základě faktorových analýz - navržena promyšlená koncepce rozvoje cestovního ruchu Vystoupil, J. a kol.: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR (2007) hodnocení rekreačního potenciálu všech obcí v ČR Vystoupil, J. a kol. : Atlas cestovního ruchu ČR (2006) Vystoupil, J., Šauer, M. (2008): Kvantifikační analýza potenciálu (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Jesenicka (analytická studie o j. regionu )

5 Aktivity agentur, ústavů a institutů Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v TR Severní Moravy a Slezska (2002) - Institut rozvoje podnikání, s.r.o. (vč. dotazníkového šetření návštěvnosti MS kraje) J. Bína a kol.: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR (2002), Ústavu územního rozvoje Brno - teoreticko-metodologická práce s kartografickými výstupy, hodnocení potenciálu CR území jednotlivých obcí z hlediska přírodních, kulturně-historických předpokladů a jejich využitelnosti pro cestovní ruch; -hodnocení územních jednotek - důležitým segmentem pro veřejnou správu, územní plánování, marketing a pro stanovení rozvojových možností obcí

6 Výzkum CR na KSG RR PřF OU Havrlant, J. : Beskydy - transformace česko-slovenskopolské pohraniční oblasti cestovního ruchu (1998-9) interní projekt Ostravské univerzity, zaměřený na možnosti rozvoje TR v beskydském příhraničí Havrlant, J. Mikroregion Třinecko, geografická analýza MR, Postavení pohraničí v regionálním rozvoji ČR se zřetelem k zapojení do evropských struktur, grantový projekt GAČR, SÚ AV ČR, PřF OU Fialová, D., Vágner, J.: Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku (2004) - celostátní grantový projekt GAČR, PřF UK v Praze, spoluřešitel KSGRR PřF OU Havrlant, J. (2004): Vývoj druhého bydlení v oblasti Moravskoslezských Beskyd

7 Současný výzkum na KSG RR PřF OU ( ) Rumpel, P. a kolektiv : Komplexní regionální marketing jako koncept rozvoje rurálního periferního regionu Jesenicka, projekt MMR ČR Cíle projektu: řešení rozvoje periferního regionu, eliminace disparit, vč. disparit a rozvoje cestovního ruchu K tomuto účelu - analyzovány tvrdé i měkké faktory cestovního ruchu - s využitím anketních šetření, realizovaných v hlavních rekreačních střediscích i v dosud stagnujících turistických lokalitách

8 Vymezení zájmového území regionu Jesenicka

9 Specifika území a historicko-geografické příčiny vzniku regionálních disparit Rozvoj hospodářských aktivit - historicky spojen s přírodním potenciálem území a s vývojem obyvatelstva a sídel Vazby na přírodní potenciál krajiny Jesenicka zřejmé dodnes Po roce v důsledku odsunu německého obyvatelstva se radikálně snížil počet obyvatel; v souvislosti s nedosídlením příhraničního prostoru, většina obcí stagnovala, či dokonce chátrala Jesenická sídla jsou migračně ztrátová především z důvodů nedostatku pracovních příležitostí Uvedené okolnosti vedly k prohlubování regionálních a lokálních disparit, mj. i ve vývoji cestovního ruchu

10 Specifika periferního regionu Jesenicka území se slabým zastoupením výrobního sektoru; větší význam jen průmysl stavební, těžba vápenců a žuly tradiční průmysl i zemědělství prošly od r značným útlumem a transformací Jeseník (12,4 tis. obyvatel) - slabou průmyslovou základnu; přes polovinu EA obyvatel pracuje v nevýrobním sektoru Region s rostoucím významem cestovního ruchu, lázeňství a služeb vázaných na CR Ve většině venkovských obcí regionu je ale zaměstnanost v III. - podprůměrná (kolem 40%)

11 Současné problémy na trhu práce Vdůsledku transformačních procesů zde narostla míra nezaměstnanosti na vysokou hodnotu i přes pozitivní posun v letech dosahuje nadprůměrné úrovně (v Jeseníku a Javorníku okolo 12%, v příhraničním prostoru až 24%) S ohledem k periferní poloze, odlehlosti území od hlavních komunikačních tahů atd. - se nedá očekávat výrazné zlepšení situace na trhu práce v nejbližších letech, s výjimkou posílení nevýrobního sektoru ve vazbě na rozvíjející se cestovní ruch

12

13 Specifika cestovního ruchu v regionu Jesenicka Potenciál pro celoroční turistiku, rekreaci a lázeňství Pěší turistika, cykloturistika, lyžařská turistika, sjezdové lyžování ad. sporty podružné funkce myslivost, agroturistika ad. měkké formy turismu dosud málo rozvinuty Přestože má Jesenicko vcelku dobré podmínky pro celoroční využití, je zde značná sezónnost v návštěvnosti, výrazná zvláště v zimních a letních prázdninových měsících Využití lůžkových kapacit jen kolem % Nejnavštěvovanější lokality obce v okolí Červenohorského a Ramzovského sedla a lázeňský prostor Jeseník Lipová (mimo lokalit Malá Morávka - Praděd-Ovčárna v oblasti bruntálské)

14 Ramzovské sedlo mezi H. Jeseníkem a Rychlebskými horami

15 Lázně Jeseník a Lipová

16 Atraktivity CR lokalita Červenohorské sedlo

17 Lůžková kapacita a počet ubytovacích zařízení v obcích regionu Jesenicka v letech

18 Počet lůžek využitelných v CR na km 2 na Jesenicku a Šumpersku (zdroj: Vystoupil, J., Šauer, M.,2008)

19 Frekventovaná hlavní hřebenová magistrála Jeseníků Ramzová Šerák Keprník Červenohorské sedlo

20 Ramzovské sedlo - ski areál : cca 7 sjezdovkami, nejdelší upravovanou sjezdovkou v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska Vrchol Šeráku je zpřístupněn sedačkovou lanovkou Ostružná (ski areál - 6 vytýčených svahů) Petříkov (SA se 7 lehkými a středně náročnými sjezdovkami) Červenohorské sedlo - SA situován převážně na severních svazích V. Klínovce (1160 m) - 10 upravovaných, vzájemně propojených sjezdovek všech obtížností, vybavených vleky (zastaralými) Lipová - Miroslav lyžařské centrum se sedačkovou lanovkou, 4 převážně lehčími sjezdovými tratěmi, snowboardparkem Ostatní areály - svými přírodními, kapacitními, technickými ad. kvalitativními parametry zdaleka nevyrovnají výše uvedeným Nabídka atraktivit a turistické infrastruktury Pěší + lyžařská turistika - na shodných cestách v hřebenové magistrále H. Jeseníku: Ramzovské sedlo Šerák - Keprník - Červenohorské sedlo - Praděd - Skřítek

21

22 Nabídka jiných rekreačních aktivit - omezená V regionu Jesenicka není k dispozici větší zimní stadion Otevřená ledová plocha - jen v Jeseníku Petříkov - bobová dráha (1996): letní + mimo sezónní využití Víceúčelové, kryté sportovní haly, tenisové haly pro celoroční využití - jen v Jeseníku a Bělé Jeseník - multifunkční hala, 3 tenisové areály, umělá lezecká stěna Léčebné lázně a.s. - celoročně možnosti lázeňských pobytů, vč. možností krátkodobých relaxačních wellness programů Bělá pod Pradědem -víceúčelový sportovní areál s hřišti a tenisovými kurty. Nové Relaxcentrum Bělá-Domašov nabízí krytý bazén ad. aktivity Tenisové kurty v Ramzové, Lipové-lázních, Filipovicích, Skorošicích, Vidnavě a Žulové

23 Podnikatelské aktivita v cestovním ruchu Intenzita podnikatelské aktivity na Jesenicku nadprůměrná Lokální disparity PA odrážejí do značné míry rozdílnosti v turistické a rekreační atraktivitě funkční specializaci obcí Nejvyšší intenzita PA v horských obcích - s malým počtem obyvatel zimní a letní sportovněrekreační centra - lázeňská centra (kumulují více funkcí obytnou, obslužnou, výrobní ad.) Dominantní význam CR ve struktuře pracovních příležitostí v těchto obcích; nadprůměrná zaměstnanost v CR ve většině obcí

24 Tab.: Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu Pořadí obce v rámci okresu Název obce Počet podnikatelů v základních službách CR - pohostinství a ubytování na 1000 EA 2. Bělá pod Pradědem 79,8 6. Česká Ves 39,8 5. Jeseník 57,2 3. Lipová-lázně 68,4 1. Ostružná 176,8 okres Jeseník 44,9 Olomoucký kraj 21,5 Pramen: ČSÚ ČR 23,1

25 Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu Zdroj: Vytoupil, J., Šauer, M. 2008

26 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v ubytování a pohostinství Pramen: ČSÚ Pořadí obce v rámci okresu Obec % EA obyvatel v pohostinství a ubytování 5. Bělá pod Pradědem 6,1 10. Česká Ves 4,0 4. Jeseník 6,3 3. Lipová-lázně 6,8 1. Ostružná 43,2 okres Jeseník 5,0 Olomoucký kraj 3,2 ČR 3,8

27 Disparity v zaměstnanosti v cestovním ruchu na Jesenicku a Šumpersku

28 Návštěvnost regionu Statistické údaje o realizované návštěvnosti v úrovni MR a obcí nejsou k dispozici Vcelku přesně lze analyzovat návštěvnost za kraje v hromadných ubytovacích zařízeních (HMZ hotely, velké pensiony, turistické chaty apod. velká UZ) Neúplné statistické údaje - ubytování privátní, v soukromých objektech DB, pensionech, chatových osadách apod. zařízeních V MSK v letech se ubytovalo v HUZ 616 tis. hostů ročně, (průměr), z toho 500 tis. (81%) domácích 116 tis. (19%) zahraničních návštěvníků V OLK v r tis. hostů z toho 320 tis. (77 %) domácích 97 tis. (23%) zahraničních návštěvníků (ČSÚ, 2006) Region Jesenicka trvale přitažlivý zvláště pro Poláky průměrně se za rok v HUZ SMS ubytuje 25 tisíc, Slováků -24 tis. a Němců -18 tisíc Ostatní národnosti přijíždějí v mnohem menším počtu (ČSÚ, 2007)

29 Podíly zahraničních hostů v HUZ podle regionů

30 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů ČR, 2007 / Foreign guests at collective accommodation establishments, by region, 2007 Praha / Prague Středočeský kraj / Central Bohemia 0,9% 6,5% 1,4% 1,2% 2,0% Jihočeský kraj / Southern Bohemia Plzeňský kraj / Plzeň Region 1,0% Karlovarský kraj / Karlovy Vary Region 4,3% Ústecký kraj / Ústí nad Labem Region 3,2% 2,2% 7,1% 2,5% 4,7% 60,0% Liberecký kraj / Liberec Region Královéhradecký kraj / Hradec Králové Region Pardubický kraj / Pardubice Region Kraj Vysočina / Highland Jihomoravský kraj / Southern Moravia 3,1% Olomoucký kraj / Olomouc Region Zlínský kraj / Zlín Region Moravskoslezský kraj / Moravia-Silesian Region

31 Realizovaná a potenciální návštěvnost v regionu Jeseníků Po r bylo v HÚZ J. ubytováno - kolem 400 tis. hostů v okr. Jeseník, Šumperk a Bruntál tj. průměrně cca 1200 hostů denně (Vystoupil, J., 2008) při zvážení koeficientu 15:1 v poměru mezi denními návštěvníky a turisty - celková hodnota cca 20 tis. návštěvníků a turistů denně (tj. pouze 5 % naplnění kapacitní únosnosti stanovené Rajonizací CR (1982) při započtení rekreantů v objektech individuální rekreace druhého bydlení - kolem 10 % naplnění kap. únosnosti celkově poměrně značné kapacitní rezervy pro rozvoj CR v oblasti Jeseníků - ve vztahu k parametrům rajonizace CR Ale - značné sezónní a víkendové výkyvy v zimní sezóně, o víkendech přijíždí až 20-ti násobně vyšší počet návštěvníků

32 Očekávaný růst počtu zahraničních turistů -do ČR nutí zamyslet se nad některými aspekty, jež by umožnily eliminovat do jisté míry regionální disparity v CR geografická poloha Jesenicka ad. faktory vytváří šance pro rozvoj CR odstranění administrativních bariér pro návštěvníky ze zemí EU vstup do Schengenského prostoru odbourává bariéry a otevírá region pro větší pohyb lidí, kapitálu atd. rostoucí poptávka po specializovaných produktech a komplexnějších produktových balíčcích CR, vycházejících s regionálních specifik výrazně rostoucí skupina turistů středního věku a seniorů - klidné, bezpečné destinace bez extrémních teplot, k nímž Jesenicko náleží rostoucí poptávka po venkovském prostředí (venkovský CR, agroturistika apod.) rostoucí poptávka po lázeňských a wellness produktech

33 Rozvoj cestovního ruchu ovlivňuje rozvoj komunikačních technologií tlak na poměr cena kvalita dostupnost finančních zdrojů ze strukturálních fondů v následujících letech, kdy je bude možné optimálně využít pro rozvoj zanedbané infrastruktury CR i lidských zdrojů

34 Dotazníkové šetření Profil návštěvníků Jesenicka * (200 respondentů) (v letní sezóně , v zimní sezóně ) Státní příslušnost: 170 Čechů, 25 Poláků, 3 Slováci, 2 Němci muži: 117, ženy: 83 Věkové skupiny ( v zimě podíl věk.skupiny let až 70%)

35 Profil návštěvníků Použitý dopravní prostředek k cestě na Jesenicko: vlastní automobil 161 (80%) respondentů vlak 16, autobus 13, motocykl 1, kolo 2 Vzdálenost od trvalého bydliště:

36 Motivy návštěvnosti v letní sezóně

37 Motivy návštěvnosti v zimní sezóně lokality Ramzovské sedlo Ostružná - Petříkov Lyžování 90 %, Rekreace 10 % lokalita Červenohorské sedlo Lyžování 72 %, Rekreace 15% Lázeňský pobyt 7 % Pracovní cesta 4 % Pěší turistika 2 %

38 Typ cesty, pobytu (v exponovaných prázdninových a víkendových dnech - 2/3 respondentů

39 Četnost a pravidelnost návštěv stejné lokality (do lokalit kolem Ramzovského sedla přijíždí až 43% respondentů v zimní sezóně pravidelně a vícekrát)

40 Počet dnů pobytu na Jesenicku v letní a zimní sezóně (Ramzovské a Červenohorské sedlo) 8% 66% 26% 1-2 dny 3-6 dnů 7 a více dnů 14,30% ; 1-2 dny 3-6 dnů 7 a více dnů 85,70%

41 Druh využívaných ubytovacích zařízení (V lok. Ramzové, Ostružné ubyt. v privát. pensionech 85%) 2,9 1,15,9 17,9 Privát 10,1 Pension Turist. Chata Hotel Lázeňské zařízení 17,3 Bungalov / Apartmán 30,5 Zařízení podniku, klubu Objekt 2. bydlení 13,7

42 Volba ubytovacích zařízení a lokalit

43 Hlavní střediska jsou navštěvována většinou opakovaně, pravidelně sezónně. Více než 2 třetiny návštěvníků přijíždí hlavně za rekreací a sportem s rodinou či individuálně, převážně vlastním vozidlem Při volbě ubytovacích zařízení v lokalitách Ramzovského sedla jsou využívány zvláště pensiony a privátní ubytování, na Červenohorském sedle hotel a turistická chata z důvodu absence soukromých pensionů Ubytovací zařízení jsou u 1-2 třetin respondentů vybírány na základě doporučení známých anebo z vlastní zkušenosti. Jsou považovány většinou za průměrně kvalitní z hlediska vybavenosti

44 Přitažlivost turistických a rekreačních lokalit Jesenicka 21 0,5 Přitažlivé, atraktivní Atraktivní(s výhradami) Neatraktivní 78,4

45 Názory na úroveň vybavenosti využívaných zařízení (větší rozdíly mezi zimními a letními návštěvníky)

46 Vybavenost využívaných zařízení Červenohorské sedlo Ramzovské sedlo a Petříkov

47 Analýza poptávky Spokojenost návštěvníků s poskytovanými službami a infrastrukturou CR Relativně vysoká spokojenost se službami v zařízeních ubytovacích: (85-99%) Vysoká spokojenost se stravovacími zařízeními (téměř 90 %)

48 Spokojenost návštěvníků s ubytovacími a stravovacími službami

49 Spokojenost s úrovní dopravní infrastruktury a s dostupností lokalit (přes 70 % dotazovaných) - menší spokojenost v zimě (63%) - avšak pouze vlastním vozidlem! - nikoliv veřejnou dopravou (přestože v regionu scházejí rychlostní komunikace) Spokojenost se značením turistických cest, lyžařských tratí a cyklotras - 98% Spokojenost se značením turistických objektů a zařízení 95 % spokojenost

50 Spokojenost s možnostmi parkování aj. doplňkovými zařízeními a službami (zdravotnickými, půjčovnami, servisy, hlídání dětí)

51 Spokojenost návštěvníků s doplňkovou infrastrukturou na Ramzové - Ostružné Petříkově a na Červenohorském sedle

52 (Ne)spokojenost s infrastrukturou a službami v zimních centrech Nižší spokojenost - s doplňkovými zařízeními a službami Větší polovina návštěvníků vyslovila nespokojenost se servisními, sportovně-rekreačními aj. službami. Značná nespokojenost je vyslovována k nabídce doplňkových volnočasových aktivit a produktových balíčků - a možnostem kulturně-společenského vyžití - zábavy Nejzávažnější nedostatky ve střediscích: Ramzová Ostružná Petříkov - technické vybavení lyžařských areálů, staré typy lanovek a vleků - 3 existující typy pernamentek, vzájemně neplatných u konkurenčních provozovatelů - nedostatečné sociální zázemí, WC - neupravené parkovací plochy Červenohorské sedlo - nespokojenost s technickým vybavením lyžařského areálu - absence umělého zasněžování svahů - možnosti dalšího sportovního vyžití - kulturně- společenské vyžití, možnosti večerní zábavy, - zábava pro děti

53 Nespokojenost s infrastrukturou a službami v letních centrech

54 Spokojenost s maloobchodní síti a s nabízeným sortimentem zboží

55 Anketní šetření sledovalo rovněž zájem respondentů opakovaně navštívit stejné středisko za stejným druhem pobytu Přes uváděné problémy a nedostatky - až 91 % návštěvníků znovu navštíví tyto rekreační lokality za stejným druhem pobytu - může je doporučit rovněž svým známým

56 Závěr Cestovní ruch patří k významným hospodářským odvětvím regionu Jesenicko - atraktivní krajina s řadou přírodních pozoruhodností i kulturně historických památek - předpoklady pro rozvoj různých forem CR S ohledem k CHKO je však masový rozvoj cestovního ruchu v tomto regionu limitován. Proto je nutné zabývat se možnostmi rozvoje měkkých forem turismu, jež jsou ve znamení současných trendů v rekreačních oblastech Cestovní ruch na Jesenicku - má značné rezervy Z hlediska vybavenosti, služeb, tvorby komplexních produktových balíčků nedosahuje region Jesenicka úrovně podobných regionů

57 Moderní infrastruktura, dobře fungující služby, marketingové ad. aktivity jsou základním předpokladem využitelnosti potenciálu území a rozvoje tohoto specifického regionu mnoha tváří, jakož i spokojenosti návštěvníků Závěr Rozdílné podmínky (Př, SE, Hist) byly v tomto regionu příčinou disparit v CR Disparity nebudou nikdy zcela eliminovány s ohledem k diferencovaným předpokladům pro CR Pro řešení disparit je však možné využít tohoto odvětví a naopak lze i využít existujících disparit na Jesenicku pro rozvoj cestovního ruchu, podporujícího ekonomický rozvoj regionu Důležitým faktorem - s dopadem na formování disparit, je kvalita poskytovaných služeb Rovnoměrnější využití území a rozvoj periferního prostoru vede skrze zlepšení realizačních podmínek, spojených s rozvojem základní a zvláště doplňkové infrastruktury a širších služeb CR Širší využití potenciálu CR a optimalizace rozvoje různých aktivit je z hlediska regionálního rozvoje prioritou - zejména v hůře vybavených prostorech, k nímž náleží zvláště příhraniční část Jesenicka

58 Děkuji za pozornost