Obr ATM mele pakety různých protokolů do jedné standardní ATM buňky o velkosti 53 bajtů
|
|
- Aneta Tereza Bartošová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 4.1 ATM Protokol ATM má velké ambice. Jeho cílem je být univerzálním linkovým a síťovým protokolem. Jako síťový protokol umožňuje síťovým rozhraním používat celosvětově jednoznačné (globální) síťové adresy. Jeho přívrženci sní o tom, že by mohla globální celosvětová síť založená na ATM nahradit Internet. ATM se orientuje na virtuální okruhy. Umožňuje spojení na dvoubodových spojích (point-topoint) a na spojích, kdy jeden odesilatel adresuje více adresátů (point-to-multipoint). ATM přenáší: zvuk, video, rámce datových sítí tvořících virtuální okruhy (Frame Relay, X.25) i datových sítí netvořících virtuální okruhy jako je např. IP-protokol. Jednou za aplikací protokolu ATM je emulace lokálních sítí (tzv. LAN emulace), kdy ATM nahrazuje klasické protokoly pro LAN jako je Ethernet či FDDI. LAN emulace plně nahrazuje protokoly LAN a to i včetně jejich nedostatků. Emulace LAN přináší ale i výhody např. mohou se využít vysoké rychlosti ATM či emulovaná LAN může být tvořena geograficky vzdálenými stanicemi. ATM využívá asynchronní přenos (viz kap ), veškerá přenášená data se na vstupu krouhají do poměrně krátkých buněk, které jsou dlouhé 53 bajtů, jak je znázorněno na obr Každá buňka přenáší 48 bajtů dat. Veškerá vstupní data (zvuk, video, privátní sítě, spojované i nespojované sítě) se namelou do buněk (viz obr. 4.26). Síť ATM pak přenáší buňky směrem k příjemci. Příjemce pak z dopravených buněk skládá původní informaci. Obr ATM mele pakety různých protokolů do jedné standardní ATM buňky o velkosti 53 bajtů ATM používá k přenosu dat fyzické linky (např. E1, E3 atp.). Logicky je fyzická linka rozdělena na virtuální cesty (Virtual Path VP). Jak je znázorněno na obr. 4.27, tak každá virtuální cesta je dále rozdělena na virtuální kanálky (Virtual Channel VC).
2 Virtuální cesty a virtuální kanálky Obr Každá ATM buňka ve svém záhlaví nese identifikaci virtuální cesty (Virtual Path Identifier VPI) a virtuálního kanálku (Virtual Channel Identifier VCI). Virtuální cesty i virtuální kanálky jsou jednostranné cesty, tj. pro oboustrannou komunikaci musí být pro každý směr komunikace zřízena samostatná cesta. Jádrem ATM sítě jsou tzv. ATM přepínače, které přepínají virtuální cesty mezi sebou. Na obraze 4.28 je schématicky znázorněn ATM přepínač přepínající virtuální cesty. Takovýto ATM přepínač přepisuje identifikaci VPI v záhlaví buňky. Na obr přepisuje např. VPI=1 na VPI=6. Identifikace virtuálních kanálků zůstávají zachovány. Obr ATM přepínač přepínající virtuální cesty ATM přepínače mohou přepínat nejenom virtuální cesty, ale i virtuální kanálky jak je znázorněno na obr Takový přepínač se skládá ze dvou vrstev. Spodní vrstva přepíná virtuální cesty, horní pak přepíná i virtuální kanálky.
3 Obr Přepínání virtuálních kanálků Příchozí (resp. odcházející) ATM buňka je v ATM přepínači identifikována třemi údaji: VPI, VCI a síťovým rozhraním (interface) ATM přepínače. Pro přepínání ATM buněk udržuje ATM přepínač přepínací tabulku, která říká jaké buňky na vstupu se mají přepnout na jaké buňky na výstup. Např. na obr počítač A chce odesílat buňky jak počítači B, tak i počítači C. Počítač A používá pro odesílání buněk na počítač B identifikaci VPI=3/VCI=31; buňky jsou na počítač B doručovány s identifikací VPI=6/VCI=31, tj. dochází pouze k přepínání cesty z VPI=3 na VPI=6.
4 Přepínání buněk Obr Přepínací tabulka pak pro náš případ musí mj. obsahovat následující údaje (je třeba si uvědomit, že ATM spoj je jednostrannou komunikací, takže tabulka musí mít minimálně další řádky pro komunikaci v opačném směru). Vstup Rozhraní 1 Výstup VPI/VCI Rozhraní VPI/VCI 3/31 2 6/31 1 4/34 4 5/35 Některé kombinace VPI/VCI jsou vyhrazeny pro služební účely. Rozlišujeme dva typy rozhraní (viz obr. 4.31): Rozhraní uživatel síť (User to Network Interface - UNI), které je mezi uživatelovým počítačem a přilehlým ATM přepínačem. Rozhraní síť síť (Network to Network Interface NNI) mezi jednotlivými ATM přepínači téže ATM sítě.
5 UNI a NNI Obr Rozhraní Struktura hlavičky ATM buňky závisí na skutečnosti, zda-li se jedná o buňku na rozhraní UNI nebo NNI. Jak je vidět z obr Rozdíl mezi těmito dvěma typy spočívá pouze v tom, že buňka UNI má na úkor pole VPI navíc pole GFC. Obr Záhlaví ATM buněk Význam jednotlivých polí záhlaví: GFC (Generic Flow Control) je určeno pro lokální komunikaci (např. řízení toku dat), v praxi se většinou nevyužívá bývá nastaveno na hodnotu VPI a VCI obsahuje identifikace virtuální cesty a virtuálního kanálku ke kterému buňka náleží. Pro buňky NNI je pole VPI o 4 bity delší, což umožňuje v komunikaci mezi ATM přepínači používat větší množství virtuálních cest. HEC (Header Error Control) obsahuje kontrolní součet. Existují dva druhy HEC Detekční mód, kdy je buňka při chybě odmítnuta. Korekční mód, kdy je hlavička buňky opravena (předpokládá se chyba v jednom bitu hlavičky).
6 CLP (Cell Loss Priority) umožňuje první stupeň správy. Buňky s CLP=1 jsou kandidáty na odmítnutí v případě přetížení spoje. PT (Payload Type) obsahuje informace o přenášených datech. Pole PT je dlouhé 3 bity, označme je xyz. Bit z je informace o paketu vyšší vrstvy (vrstvy AAL), který je do buňky nakrouhán. Paket AAL byl nakrouhán do několika buněk. z=1 signalizuje, že se jedná o poslední fragment AAL paketu. První a prostřední fragmenty mají hodnotu z=0. Bit y signalizuje přetížení spoje. Bit x je určen pro další rozlišení buněk ATM buňka se vkládá do super-rámce fyzické vrstvy. Na obr je znázorněna jedna z možností vkládání buňky do super-rámce linky E1 (sloty 0 a 16 slouží pro služební účely). Obr Vkládání buněk ATM do super-rámce E1 (doporučení ITU G.804) Vrstvy ATM
7 Jednotlivé vrstvy ATM Obr Z hlediska síťového modelu se problematika ATM skládá ze tří vrstev: 1. Fyzické vrstvy, která se skládá z vlastní fyzické vrstvy PM a vrstvy TC. Vrstva TC má na starosti vkládání buněk do super-rámců, vkládání prázdných buněk na nečinné linky, vytváření a ověřování kontrolního součtu záhlaví buňky (HEC) atd. 2. Vrstvy ATM, která je zodpovědná za konstrukci buněk, přepínání buněk, definuje rozhraní UNI a NNI atd. 3. Vrstvy AAL, která adaptuje (přizpůsobuje) služby vyšší úrovně pro vrstvu ATM AAL Vrstva AAL balí pakety protokolů vyšších vrstev (např. IP-pakety) do AAL paketu. Paket AAL je posléze segmentován (rozemlet) do jednotlivých ATM buněk. Celý proces se děje ve dvou krocích. Nejprve vrstva CS zabalí paket vyšší vrstvy do AAL paketu jehož délka je dělitelná 48 a posléze vrstva SAR tento AAL paket rozemele na ATM buňky. Pokud by délka AAL paketu nebyla dělitelná 48, pak je AAL paket doplněn o výplň důvodem je skutečnost, že ATM buňka má právě 48 bajtů dlouhou datovou část. Jelikož vrstva AAL musí zpracovávat nejrůznější typy dat (zvuk, video, datové pakety atd.), tak je vytvořeno několik typů vrstvy AAL:
8 1. AAL typu 1 pro služby s požadavkem na přenos toku bitů s konstantní šíří přenášeného pásma (např. telefonní hovory). 2. AAL typu 2 pro služby s požadavkem na přenos toku bitů s proměnnou šířkou přenášeného pásma (např. animace, video). 3. AAL typu 3 pro přenos datových paketů síťových služeb vytvářejících virtuální okruhy. 4. AAL typu 4 pro přenos datových paketů síťových služeb nevytvářejících virtuální okruhy. 5. AAL typu 5, které vzniklo zjednodušením AAL 3 a 4. Dále se budeme zabývat pouze AAL 5. Obr Formát paketu AAL 5 Na obr je znázorněn formát paketu vrstvy AAL typu 5. Výplň slouží k dosažení délky paketu tak, aby byla násobkem 48. Pole UU (User to User indication) je určeno pro přenos uživatelské informace. Pole CPI (Common Part Indicator) je určeno pro řízení výkonu a monitorování (tč. se nevyužívá). Pole délka obsahuje délku AAL paketu a pole CRC obsahuje kontrolní součet. Na obr je pak znázorněna segmentace (mletí) AAL paketu do ATM buněk. V záhlaví ATM buněk se využívá pole PT. Pole PT je nastaveno na nulu kromě poslední buňky, která jej má nastaveno na jedničku. Vrstva AAL typu 5 předpokládá, že ATM buňky nesoucí konkrétní AAL paket jsou ATM sítí přenášeny za sebou, tj. nedochází k záměně pořadí buněk. Pomocí pole PT lze tak i buňku na druhém konci sestavit datové části přicházejících buněk se skládají za sebe dokud nedorazí buňka s PT=1, tak se přidá jako poslední a vznikne tak sestavený AAL paket.
9 Obr Segmentace AAL paketu do ATM buněk Na obr je v AAL paketu uvedeno, že se jedná o datovou část vrstvy CP. Pokud se protokolem ATM mají přenášet datové pakety protokolů využívajících virtuální okruhy, pak je nutné navíc ještě použít vrstvu SS (viz obr. 4.34). Vrstva SS balí pakety protokolů vyšších vrstev do svých paketů majících SS záhlaví a SS zápatí. Až výsledný SS paket je pak balen do paketu CP jak je znázorněno na obr Signalizace Dosud jsme se zabývali virtuálními okruhy (tj. virtuálními cestami a virtuálními kanálky), které už byly sestaveny a bez jakýchkoliv potíží pracovaly. Jakoby se jednalo o pevné okruhy. ATM však umožňuje virtuální okruhy i dynamicky vytvářet. K vytváření okruhů slouží signalizace. Signalizace neslouží jen k vytváření okruhů, ale i k signalizaci chybových stavů, k monitorování sítě atd. Se signalizací pro vytvoření virtuálního okruhu se denně setkáváme při telefonování. Při telefonování nejprve zvolíme na číselníku telefonní číslo a telefonní síť nám na základě volby čísla vytvoří telefonní okruh. Při volbě telefonního čísla sdělujeme číslo telefonní síti, aby nám okruh vytvořila. Tj. při vytváření telefonního okruhu je jedním účastníkem komunikace uživatel a druhým telefonní síť.
10 Při signalizaci ATM je tomu obdobně. Opět zůstaneme pouze u případu vytvoření virtuálního okruhu, což je jen jednou ze základních funkcí signalizace. Uživatel pro vytvoření okruhu musí signalizací požádat síť o tuto službu (službu vytvoření virtuálního okruhu). Uživatel je na rozhraní uživatel siť (UNI). Copak má uživatel se samotnou sít spojení? To je opravdu problém, jak navázat spojení se sítí, aby uživatel mohl síti signalizovat své požadavky, či aby mu síť předávala nějaké informace. Signalizace probíhá ve dvou krocích. 1. V prvním kroku se použije tzv. metasignalizace. Vzpomeňme si, že při popisování virtuálních cest a virtuálních kanálků jsme řekli, že cesty a kanálky o některých identifikacích slouží pro služební účely. Metasignalizace je právě takovým služebním účelem. Zpravidla virtuální kanálek VPI=0/VCI=1 se využívá pro metasignalizaci. Metasignalizací pošle uživatel jednu ATM buňku (její formát je určen doporučením Q.2120), kterou žádá síť o navázání komunikace na vrstvě AAL (např. pro nás AAL typu 5). Síť pak opět jednou buňkou odpoví. Výsledkem je dohoda o spojení na nějakém virtuálním kanálku. (Existují i jiné varianty signalizace, kdy se informace síti předají jen metasignalizací, pak se zpravidla využívá kanálek VPI=0/VCI=5.) 2. V druhém kroku již existuje komunikace na AAL vrstvě. Do paketu vrstvy AAL se vkládají pakety signalizace (např. dle doporučení Q.2931). Pakety signalizace obsahují jednotlivé zprávy, jako je např. zpráva SETUP nebo CONNECT. Jedná se o zcela analogickou situaci, kterou jsme popsali v kapitole u signalizace ISDN (ISDN používá doporučení Q.931, jehož pakety jsou velice podobné paketům Q.2931). Signalizaci můžeme také rozdělovat z pohledu rozhraní, tj. na signalizaci na rozhraní UNI a NNI. I když se v sítích ATM signalizací ani směrováním dále již nebudeme podrobně zabývat, tak si uveďme alespoň tvar ATM adres. Obr. 4.37
11 Na obr jsou nejčastěji používané ATM adresy (nejedná se o standarty ITU, ale ATM fóra). ATM adresy jsou odvozeny od NSAP adresy používané protokoly OSI. Adresy jsou dvacetibajtové a skládají se z polí: AFI (první bajt) specifikuje typ adresy. IDI (Initial Domain Identifier) obsahuje pro adresu DCC pole DCC, což je identifikace zemně podle normy ISO Pro adresu ICD pole ICD, což je mezinárodní kód podle normy ISO Pro adresu E.164 pole E.164 obsahující ISDN číslo podle normy E.146. DSP (Domain Specific Part), které jednoznačně specifikuje adresu v rámci konkrétního IDI. Adresa síťového rozhraní je určena bez pole SEL. Pole SEL (Selector) je určeno pro bližší specifikaci protokolu vyšší vrstvy, které se mají data předávat. Např. mají-li se předávat LAN emulaci či přímo IP-vrstvě. Obecně se pole DSP dělí na HO-DSP (High-Order DSP), což je adresa domény ( adresa sítě ) ESI (End Systém Identifier), což je adresa síťového rozhraní, která je šestibajtová, takže se skutečně do ní např. vejde fyzická adresa protokolu Ethernet ( adresa počítače ). Pole HO-DSP se obecně dělí na pole DFI (Domain Specific Part Identifier), AA (Administrative Authority) RD (Routing Domain) a Area. Toto dělení se však v ATM sítích příliš už nevyužívá LAN Emulace Otázkou je jak využít siť ATM. V praxi se setkáváme se dvěma typy použití: 1. Základní (native) módem, kdy pakety protokolů vyšších vrstev (na obr IPprotokolu) jsou vkládány přímo do ATM, tj. do paketů AAL typu 5 (resp. paketů podvrstvy CP). 2. Druhou možností je emulovat protokoly LAN (např. Ethernet, Token Ring apod.) nad sítí ATM. Pak se IP-datagramy vkládají např. do rámců protokolu Ethernet, který se vkládá do paketů AAL typ 5 (resp. do paketů podvrstvy SS, které se vkládají do paketů podvrstvy CP). Emulace lokálních sítí má jistou nevýhodu ve zvýšení režie, protože do dat se vkládají další hlavičky, ale má i své nesporné výhody. Výhodou je, že lze integrovat stávající LAN se sítěmi ATM. Vznikají tak virtuální lokální sítě, které se mohou skládat z počítačů ležících na segmentu klasické LAN plus počítačů připojených v síti ATM kdekoliv na Zemi. Navíc přenosové rychlosti v sítích ATM bývají někdy vyšší než v klasických LAN.
12 Obr Základní mód a emulace LAN Architektura LAN emulace je znázorněna na obr Architektura se skládá z následujícího software: Klineta (LAN Emulation Clinet LEC), který zajišťuje veškerou funkčnost přenosu dat přes ATM. Musí být v každé koncové stanici emulované LAN přes ATM. Pakliže je stanice na klasickém segmentu LAN, pak LEC je součástí aktivního prvku (HUB). LEC má jednu nebo více jednoznačných ATM adres. LEC může být realizován i na síťových kartách. Serveru (LAN Emulation Server LES), který řídí konkrétní emulovanou LAN (každá emulovaná LAN musí mít svůj LES). Má jednoznačnou ATM adresu. LES bývá součástí software ATM přečpínače. Konfiguračního serveru (LAN Emulation Configuration Server LECS), který umožňuje konfiguraci a správu emulované LAN. Zde se udržuje databáze klientů, kteří patří konkrétní emulované LAN. Serveru pro oběžníky a neznámý provoz (Broadcast and Unknown Server BUS), který zajišťuje oběžníky na LAN a ošetřuje provoz neznámých stanic.
13 Architektura emulace LAN Obr Závěr k ATM ATM je určeno pro sítě, kde je nutno přenášet různé datové protokoly, video, audio atp. Univerzálnost přináší zvyšování režie. Uvědomme si, že Ethernetový rámec je vložen do paketu emulace LAN, ten je vložen do paketu AAL, který je nakrouhán do ATM buňky. Všechny tyto pakety mají jisté záhlaví či zápatí, které zvyšuje režii. Pokud bychom chtěli např. využít ATM pro dvoubodový spoj o kterém víme, že skrze něj budeme přenášet pouze IP, pak režie může stoupnout až na 30%, kdežto režie u protokolu HDLC bývá okolo 4%. A kromě toho pro digitální linky se jeví do budoucna rozumné u takovýchto dvoubodových spojů vkládat IP-datagramy přímo do fyzické vrstvy. Emulovat LAN na dvoubodovém spoji je extrémní případ, ale je dobré si uvědomit, že tento extrémní případ zvýší režii na 30%. A 30% na lince 1 Gb/s je opravdu velké číslo. Naopak v komplikovaných sítích, kde se současně s daty přenáší i audio či video oceníme robustnost ATM.
Principy ATM sítí. Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET
Principy ATM sítí Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET vhor@cuni.cz Konference Vysokorychlostní sítě 1999 Praha 10. listopadu Asynchronous Transfer
VícePočítačové sítě Implementace RM OSI. Počítačové sítě - Vrstva datových spojů 1
Implementace RM OSI Počítačové sítě - 1 Protokoly, architektura Otevřené systémy Otevřené pro další standardizaci Definují širší kategorie funkcí pro každou funkční úroveň Nedefinují způsob implementace
VíceB-ISDN, ATM (vlastnosti)
B-ISDN, ATM (vlastnosti) Robert Bešák Rostoucí nároky na penosovou rychlost sí ISDN (úzkopásmová) již pro adu aplikace nestaívybudování širokopásmové sít ISDN Úzkopásmová sí ISDN (N-ISDN, Narrowband ISDN)
VíceSAS (Single-Attachment Station) - s jednou dvojicí konektorů, tj. pro použití pouze na jednoduchém kruhu.
4.1.1 FDDI FDDI je normalizováno normou ISO 9314. FDDI je lokální síť tvořící kruh. Jednotlivé stanice jsou propojeny do kruhu. K propojení stanic se používá optické vlákno. Lidovější variantou FDDI je
VícePočítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz Model TCP/IP - IP vrstva 2 Obsah 3. bloku IPv4 záhlaví, IP adresy ARP/RARP, ICMP, IGMP,
VíceTechnologie počítačových sítí 2. přednáška
Technologie počítačových sítí 2. přednáška Obsah druhé přednášky Síťové protokoly Síťové protokoly Typy protokolů Protokol ISO OSI - Fyzická vrstva - Linková vrstva - Síťová vrstva - Transportní vrstva
VíceProjekt IEEE 802, normy ISO 8802
Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Petr Grygárek rek 1 Normalizace v LAN IEEE: normalizace aktuálního stavu lokálních sítí (od roku 1982) Stále se vyvíjejí nové specifikace ISO později převzalo jako normu
Více4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.
4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní
VícePřednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány
Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním
VícePočítačové sítě I 7. WAN, ATM. Miroslav Spousta, 2004
Počítačové sítě I 7. WAN, ATM Miroslav Spousta, 2004 1 WAN Wide area network, rozlehlé sítě sériová linka, PPP X.25, Frame Relay ISDN STM (Synchronous Transfer Mode) používané v telekomunikacích ATM (Asynchronous
VíceProjektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc
VLAN Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc VLAN Virtual LAN Cíl rozdělení fyzicky propojených počítačů do skupin, které fungují tak, jako by nebyly fyzicky propojeny (na rozdíl
VícePočítačové sítě Protokoly, architektura Normalizace architektury otevřených systémů Referenční model OSI standard ISO 7498 r. 1983 7.
Protokoly, architektura Normalizace architektury otevřených systémů Referenční model OSI standard ISO 7498 r. 1983 7. Aplikační vrstva přístup ke komunikačnímu systému, k síťovým službám 6. Prezentační
VíceFrantišek Potužník, ÚVT UK. Pro VRS 99 František Potužník, ÚVT UK 1
ATM QoS v síti Pasnet František Potužník, ÚVT UK Pro VRS 99 František Potužník, ÚVT UK 1 Cíl přednášky přehledově podat možnosti využití technologie ATM (na základě praktických zkušeností získaných při
VíceX.25 Frame Relay. Frame Relay
X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VícePočítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007
Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................
VíceAsynchronous Transfer Mode ATM
Asynchronous Transfer Mode ATM KIV/PD Přenos dat Martin Šimek Co je ATM 2 Asynchronous Transfer Mode 1984 CCITT stanovuje ATM standard pro realizaci B-ISDN sítí spíše pro přenos hlasu než dat 1991 založeno
Více12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování
12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které
VíceMPLS MPLS. Label. Switching) Michal Petřík -
MPLS (MultiProtocol Label Switching) Osnova prezentace: Technologie MPLS Struktura MPLS sítě MPLS a VPN G-MPLS Dotazy 2 / 21 Vznik MPLS: Ipsilon Networks (IP switching) pouze pro ATM Cisco systems, inc.
VíceMODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ
MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ V počátcích budování počítačových sítí byly sítě a technické prostředky těchto sítí od jednotlivých výrobců vzájemně nekompatibilní. Vznikla tedy potřeba vytvoření jednotného síťového
VícePočítačové sítě Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SPŠE a IT Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz ISO_OSI 2 Obsah 1. bloku Vrstvový model Virtuální/fyzická komunikace Režie přenosu Způsob přenosu
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
Více1. Základní klasifikace a pojmy počítačových sítí
1. Základní klasifikace a pojmy počítačových sítí Význam počítačových sítí neustále roste. Sítě se uplatňují jak ve firmách tak i při výuce na školách. I doma má dnes mnoho lidí svoji malou síť nemluvě
VícePřepínaný Ethernet. Virtuální sítě.
Přepínaný Ethernet. Virtuální sítě. Petr Grygárek rek 1 Přepínaný Ethernet 2 Přepínače Chování jako mosty v topologii strom Přepínání řešeno hardwarovými prostředky (CAM) Malé zpoždění Přepínání mezi více
VíceProtokoly vrstvy datových spojů LAN Specifikace IEEE 802 pokrývá :
Protokoly vrstvy datových spojů LAN Specifikace IEEE 802 pokrývá : vrstvu fyzickou (standardy xxbasexxxx např. 100BASE TX) vrstvu datových spojů: Definice logického rozhraní specifikace IEEE 802.2 Specifikace
Více6. Transportní vrstva
6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v
VíceModel ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část
Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,
VíceSystémy pro sběr a přenos dat
Systémy pro sběr a přenos dat propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem internetworking
Více7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.
7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům
VíceTelekomunikační sítě Protokolové modely
Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě
VíceČeský telekomunikační úřad Praha dne 27. 9. 2002 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 6968/2002-610. Čl. 1 Úvodní ustanovení
Český telekomunikační úřad Praha dne 27. 9. 2002 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 6968/2002-610 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 95 bodu 6 písm.
Více3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl
3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva
VíceCCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network
CCNA I. 3. Connecting to the Network Základní pojmy Konvergence sítí (telefony, TV, PC, GSM) SOHO (Small Office and Home Office) nabídka a prodej produktů evidence objednávek komunikace se zákazníky zábava
VíceUniverzita Jana Evangelisty Purkyně Automatizace Téma: Datová komunikace. Osnova přednášky
Osnova přednášky 1) Základní pojmy; algoritmizace úlohy 2) Teorie logického řízení 3) Fuzzy logika 4) Algebra blokových schémat 5) Vlastnosti členů regulačních obvodů 6) Vlastnosti regulátorů 7) Stabilita
VícePočítačové sítě I. 7. WAN, ATM Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/
Počítačové sítě I 7. WAN, ATM Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 WAN Wide area network, rozlehlé sítě sériová linka X.25, Frame Relay telefonní linka, ISDN PDH (Plesiochronous
VícePočítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík PK IT a ICT, SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz LL vrstva (linky) 2 Obsah 2. bloku Význam LL, SLIP, PPP, HDLC, Ethernet.
VíceIdentifikátor materiálu: ICT-3-03
Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu TCP/IP Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí architekturu TCP/IP. Druh
VícePočítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP
Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol
VíceTelekomunikační sítě WAN sítě
Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě WAN sítě Datum: 22.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě ts_120222_kapitola4
VíceDUM 16 téma: Protokoly vyšších řádů
DUM 16 téma: Protokoly vyšších řádů ze sady: 3 tematický okruh sady: III. Ostatní služby internetu ze šablony: 8 - Internet určeno pro: 4. ročník vzdělávací obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika - Elektronické
VíceWAN sítě WAN (Wide Area Network) označujeme rozsáhlé veřejné datové sítě spojující města nebo státy.
B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006) 3. Protokoly síťových architektur WAN sítí (X.25, Frame Relay, ISDN, ATM). Návrh topologií sítí (hierarchický model, redundantní modely
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceTechnologie počítačových sítí 8. přednáška
Technologie počítačových sítí 8. přednáška Obsah osmé přednášky Protokoly TCP a UDP Protokol TCP a UDP TCP segment Navázání a ukončení spojení protokolem TCP - Navazování spojení - Ukončování spojení -
VíceK čemu slouží počítačové sítě
Počítačové sítě Počítačová síť je spojení dvou a více počítačů kabelem, telefonní linkou, nebo jiným způsobem tak, aby spolu mohly vzájemně komunikovat. K čemu slouží počítačové sítě Sdílení prostředků
VíceAktivní prvky: přepínače
Aktivní prvky: přepínače 1 Přepínače část II. Předmět: Počítačové sítě a systémy Téma hodiny: Aktivní prvky přepínače část II. Třída: 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
VíceTechniky sériové komunikace > Synchronní přenos
Fyzická vrstva (PL) Techniky sériové komunikace (syn/asyn, sym/asym ) Analogový okruh (serial line) Přenos v přeneseném pásmu (modem) Digitální okruh (ISDN) Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos
VíceJAK ČÍST TUTO PREZENTACI
PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI
VíceAktivní prvky: brány a směrovače. směrovače
Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
VíceRoutování směrovač. směrovač
Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VíceZáklady topologie a komunikace sítí LAN
Sítě podle rozsahu Local Area Network LAN v jedné nebo několika sousedních budovách. V rámci budovy se používá strukturovaná kabeláž kombinují UTP kabely a optické kabely. Pro spojování budov se používají
VícePočítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.
Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní
VíceInovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP Ing. Zelinka Pavel
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP
Více5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a
VícePočítačové sítě. Lekce 3: Referenční model ISO/OSI
Počítačové sítě Dekompozice sítě na vrstvy 2 Komunikace mezi vrstvami 3 Standardizace sítí ISO = International Standards Organization Přesný název: Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International
VíceProtokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF
IP vrstva Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF UDP TCP Transportní vrstva ICMP IGMP OSPF Síťová vrstva ARP IP RARP Ethernet driver Vrstva síťového rozhraní 1 IP vrstva Do IP vrstvy náležejí další
VíceVirtuální sítě 2.část VLAN
Virtuální sítě 2.část VLAN Cíl kapitoly Cílem této části kapitoly je porozumět a umět navrhnout základní schéma virtuálních lokálních sítí. Klíčové pojmy: Broadcast doména, členství VLAN, IEEE 802.10,
VíceInovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií
VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední
VíceDefinice pojmů a přehled rozsahu služby
PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních
VíceArchitektury komunikujících systémů
Architektury komunikujících systémů Referenční model ISO OSI Petr Grygárek Historická realita Alternativní (proprietární) síťové architektury Různé filosofie (koncepce) otevřené nebo uzavřené standardy
VíceAktivní prvky: síťové karty
Aktivní prvky: síťové karty 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky Síťové karty (Network Interface Card) 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software:
VícePropojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy
Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Petr Grygárek 1 Důvody propojování/rozdělování sítí zvětšení rozsahu: překonání fyzikálních omezení dosahu technologie lokální sítě propojení původně
VíceVlastnosti podporované transportním protokolem TCP:
Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v podstatě transportní vrstvě OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Původně se proto tato vrstva označovala jako
VíceInternet. Počítačová síť, adresy, domény a připojení. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie
Internet Počítačová síť, adresy, domény a připojení Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Počítačová síť počítačová síť = označení pro několik navzájem propojených počítačů,
VíceTechnické požadavky na IP vrstvu rozhraní T-S pro tlkm. služby poskytující konektivitu ADSL/VDSL
Technická specifikace externí Účinnost od: 13.09.2018 Verze: 05.00 Platnost do: Strana 1 z 6 Bezpečnostní klasifikace: Účel: Specifikaci vyšších vrstev modelu rozhraní CPE připojitelného ke koncovému bodu
VícePočítačové sítě internet
1 Počítačové sítě internet Historie počítačových sítí 1969 ARPANET 1973 Vinton Cerf protokoly TCP, základ LAN 1977 ověření TCP a jeho využití 1983 rozdělení ARPANETU na vojenskou a civilní část - akademie,
VíceEXTRAKT z české technické normy
EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 35.240.60 materiálem o normě. Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM) Architektura
VíceArchitektury komunikujících systémů
Architektury komunikujících systémů Referenční model ISO OSI Petr Grygárek rek 1 Vrstvená architektura komunikujících systémů 2 Vlastnosti vrstvené architektury Cílem dekompozice problému komunikace na
VíceTechnologie MPLS X36MTI. Michal Petřík
Technologie MPLS X36MTI Michal Petřík Obsah 1 Seznámení s technologií...3 2 Historie a vývoj MPLS...3 3 Princip MPLS...3 3.1 Distribuce směrovacích tabulek MPLS...5 4 Virtuální sítě...5 4.1 MPLS Layer-3
VíceJosef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.6
Přednáška č.6 Síťová vrstva a ethernet (rámec ethernet) IP protokol IP paket & datagram Služební protokol ICMP Fragmentace Protokoly ARP & RARP Služební protokol IGMP IPv6 Na úrovni vrstvy síťového rozhrání
VíceSPŠ a VOŠ Písek, Písek, K. Čapka 402. Učební texty. Datové sítě I. Vypracovala: Mgr. Radka Pecková
Učební texty Datové sítě I Vypracovala: Mgr. Radka Pecková CZ.1.07/2.1.00/32.0045 ICT moderně a prakticky 1 Obsah Výukové cíle... 3 Předpokládané vstupní znalosti a dovednosti... 3 1 Úvod... 4 2 Základní
VíceIT_420 Komunikační technologie a služby
KIT VŠE v Praze IT_420 Komunikační technologie a služby Téma 5: Rozlehlé komunikační sítě WAN Verze 1.1 Jandoš, Matuška Obsah Rozlehlé komunikační sítě (WAN) PDH SDH Telefonní síť (PSTN) X.25 Frame Relay
VíceProtokoly úrovně 3 nad ATM
Protokoly úrovně 3 nad ATM Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc Protokoly L3 nad ATM Přenos nativního protokolu přes ATM síť Přenos LAN přes ATM síť Používá IP adres (ne
VíceY36PSI IPv6. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29
Y36PSI IPv6 Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29 Obsah historie, motivace, formát datagramu, adresace, objevování sousedů, automatická konfigurace, IPsec, mobilita. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 2/29 Historie
Více3.17 Využívané síťové protokoly
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.
VíceY36PSI Protokolová rodina TCP/IP
Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Jan Kubr - Y36PSI 1 11/2008 Program protokol síťové vrstvy IP podpůrné protokoly ICMP RARP, BOOTP, DHCP protokoly transportní vrstvy UDP TCP Jan Kubr - Y36PSI 2 11/2008
VíceCAL (CAN Application Layer) a CANopen
CAL (CAN Application Layer) a CANopen J. Novák České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra měření Průmyslový distribuovaný systém na bázi sběrnice CAN Pressure sensor Stepper
VíceProtokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP.
Protokol TELNET Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET Telnet klient Telnet server login shell terminal driver Jádro TCP/IP TCP/IP Jádro Pseudo terminal driver Uživatel u terminálu TCP spojení
Více37MK - Semestrální práce. Signalizace v GSM
37MK - Semestrální práce - Signalizace v GSM Vypracoval: Václav Outerský Signalizace je u sítě GSM nedílnou součástí komunikace. Stará se o navazování hovoru, ostatní servisní komunikaci s mobilními terminály
VíceKomunikační protokol EX Bus. Komunikační protokol EX Bus. Topologie. Fyzická vrstva. Přístup ke sdílenému přenosovému mediu (sběrnici)
Komunikační protokol EX Bus EX Bus je standard sériového přenosu dat, primárně určený pro přenos provozních informací mezi přijímačem a ostatními zařízeními k němu připojenými. Nahrazuje standard přenosu
VíceTOPOLOGIE DATOVÝCH SÍTÍ
TOPOLOGIE DATOVÝCH SÍTÍ Topologie sítě charakterizuje strukturu datové sítě. Popisuje způsob, jakým jsou mezi sebou propojeny jednotlivá koncová zařízení (stanice) a toky dat mezi nimi. Topologii datových
VíceTelemetrický komunikační protokol JETI
Dokument se bude zabývat popisem komunikačního protokolu senzorů JETI model. Telemetrické informace se přenášejí komunikační sběrnicí ze senzorů do přijímače a bezdrátově se přenášejí do zařízení, např.
VícePočítačové sítě. Další informace naleznete na :
Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A
VíceDistribuované systémy a počítačové sítě
Distribuované systémy a počítačové sítě propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem
VíceSPECIFIKACE IP VRSTVY ROZHRANÍ T/S PRO TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY ČESKÉHO TELECOMU, A.S., ZALOŽENÉ NA KONEKTIVITĚ ADSL 26.6.2003
SPECIFIKACE IP VRSTVY ROZHRANÍ T/S PRO TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY ČESKÉHO TELECOMU, A.S., ZALOŽENÉ NA KONEKTIVITĚ ADSL 26.6.2003 Tento dokument je předmětem práv vykonávaných společností ČESKÝ TELECOM, a.s.,
VícePočítačové sítě II. 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006
Počítačové sítě II 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IPv6 nejnovější protokol, ve fázi testování řeší: vyčerpání adres zabezpečení (povinně
VíceVyvažování zátěže na topologii přepínačů s redundandními linkami
Vyvažování zátěže na topologii přepínačů s redundandními linkami Petr Grygárek, FEI, VŠB-TU Ostrava Transparentní mosty (dnes většinou přepínače) se propojují do stromové struktury. Jestliže požadujeme
VícePočítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/
Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A
VíceSeminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů. téma: IPsec. Vypracoval: Libor Stránský
Seminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů téma: IPsec Vypracoval: Libor Stránský Co je to IPsec? Jedná se o skupinu protokolů zabezpečujících komunikaci na úrovni protokolu IP (jak už
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Fyzická vrstva Lan,
VíceProhlášení o shodě implementace protokolu (PICS)
Prohlášení o shodě implementace protokolu (PICS) Pro kontrolér Tracer UC400 Tento specifikační list přináší informace o protokolu BACnet a prohlášení o shodě implementace protokolu (PICS) pro programovatelný
VíceNázev školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Informatika pro devátý ročník
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/21.3210 Téma sady: Informatika pro devátý ročník Název DUM: VY_32_INOVACE_5A_20_Topologie_sítí Vyučovací předmět: Informatika
VíceRozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN.
xdsl Technologie xdsl jsou určeny pro uživatelské připojení k datové síti pomocí telefonní přípojky. Zkratka DSL (Digital Subscriber Line) znamené digitální účastnickou přípojku. Dělí se podle typu přenosu
VíceÚvod Úrovňová architektura sítě Prvky síťové architektury Historie Příklady
Úvod Úrovňová architektura sítě Prvky síťové architektury Historie Příklady 1 Pracovní stanice modem Pracovní stanice Směrovač sítě Směrovač sítě Pracovní stanice Aplikační server Směrovač sítě 2 Soubor
VíceTechnologie počítačových sítí 5. přednáška
Technologie počítačových sítí 5. přednáška Obsah páté přednášky IP protokol (Internet protokol) IP Protokol IP-datagram ICMP Protokol - Echo - Nedoručitelný IP-datagram - Sniž rychlost odesílání - Změň
VíceTopologie počítačových sítí Topologie = popisuje způsob zapojení sítí, jejich architekturu adt 1) Sběrnicová topologie (BUS)
Počítačové sítě Je to spojení dvou a více uzlů (uzel = počítač nebo další síť), za pomoci pasivních a aktivních prvků při čemž toto spojení nám umožňuje = sdílení technických prostředků, sdílení dat, vzdálenou
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceCo je počítačová síť?
Počítačové sítě Co je počítačová síť? Počítačovou sítí se obecně rozumí spojení dvou a více počítačů prostřednictvím kabelu, telefonní linky, optického vlákna (nebo jiným způsobem) tak, aby byly schopny
VíceVPN - Virtual private networks
VPN - Virtual private networks Přednášky z Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc. Virtual Private Networks Virtual Private Networks Privátní sítě používají pronajaté linky Virtuální
VíceXL-DM130V(A) Uživatelský manuál
XL-DM130V(A) Uživatelský manuál OBSAH: 1. PŘEDSTAVENÍ... 3 2. OVLÁDÁNÍ... 5 2.1. xdsl test... 6 2.2. LAN test... 9 2.3. DMM test... 11 2.4. Modem emulation (emulace modemu)... 12 2.5. File management (správa
VíceEXTRAKT z technické normy ISO
EXTRAKT z technické normy ISO Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě. Inteligentní dopravní systémy Kooperativní ITS Zkušební architektura ISO/TS 20026
VíceUživatelský manuál WEB SERVICE V3.0 IP kamer Dahua
WEB SERVICE V3.0 IP kamer Dahua Obsah 1. Úvod...1 2. Přihlášení...1 3 Nastavení (Setup)...3 3.1.1. Kamera Obraz (Conditions)...3 3.1.2.1 Kamera Video Video...3 3.1.2.2. Kamera Video snímek (Snapshot)...4
Více