NUMERICKÁ SIMULACE PROCESU VYSOKOTLAKÉHO LITÍ SLITINY HLINÍKU
|
|
- Robert Kolář
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Katedra konstruování strojů Fakulta strojní KA 01 - ODLITKY, VÝKOVKY KA01.02 NUMERICKÁ SIMULACE PROCESU VYSOKOTLAKÉHO LITÍ SLITINY HLINÍKU doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Stránka 1 z 46
2 Hledáte kvalitní studium? Nabízíme vám jej na Katedře konstruování strojů Katedra konstruování strojů je jednou ze šesti kateder Fakulty strojní na Západočeské univerzitě v Plzni a patří na fakultě k největším. Fakulta strojní je moderní otevřenou vzdělávací institucí uznávanou i v oblasti vědy a výzkumu uplatňovaného v praxi. Katedra konstruování strojů disponuje moderně vybavenými laboratořemi s počítačovou technikou, na které jsou např. studentům pro studijní účely neomezeně k dispozici nové verze předních CAD (Pro/Engineer, Catia, NX ) a CAE (MSC Marc, Ansys) systémů. Laboratoře katedry jsou ve všední dny studentům plně k dispozici např. pro práci na semestrálních, bakalářských či diplomových pracích, i na dalších projektech v rámci univerzity apod. Kvalita výuky na katedře je úzce propojena s celouniverzitním systémem hodnocení kvality výuky, na kterém se průběžně, zejména po absolvování jednotlivých semestrů, podílejí všichni studenti. V současné době probíhá na katedře konstruování strojů významná komplexní inovace výuky, v rámci které mj. vznikají i nové kvalitní učební materiály, které budou v nadcházejících letech využívány pro podporu výuky. Jeden z výsledků této snahy máte nyní ve svých rukou. V rámci výuky i mimo ni mají studenti možnost zapojit se na katedře také do spolupráce s předními strojírenskými podniky v plzeňském regionu i mimo něj. Řada studentů rovněž vyjíždí na studijní stáže a praxe do zahraničí. Nabídka studia na katedře konstruování strojů: Studijní program Zaměření Studijní program Zaměření Bakalářské studium (3roky, titul Bc.) B2301: strojní inženýrství ( zaměřený univerzitně ) Stavba výrobních strojů a zařízení Dopravní a manipulační technika Magisterské studium (2roky, titul Ing.) B2341: strojírenství (zaměřený profesně ) Design průmyslové techniky Diagnostika a servis silničních vozidel Servis zdravotnické techniky N2301: Strojní inženýrství Stavba výrobních strojů a zařízení Dopravní a manipulační technika Více informací naleznete na webech a Západočeská univerzita v Plzni, 2014 ISBN doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D. Marek Kováč Zbyněk Kuzma Stránka 2 z 46
3 Numerická simulace procesu vysokotlakého lití slitiny hliníku PRO NÁSTROJ KA01.02 Stránka 3 z 46
4 OBSAH: OBSAH: ÚVOD CÍLE ANALÝZY TECHNOLOGIE VYSOKOTLAKÉHO LITÍ DO KOKILY S OZNAČENÍM FORMA VSTUPNÍ PARAMETRY Geometrie Výpočtová síť Počáteční a okrajové podmínky VÝSLEDKY NUMERICKÉ SIMULACE Teplotní cyklování forem Plnění odlitku Analýza chování kovu v komoře Analýza plnění dutiny formy Tuhnutí odlitku ZÁVĚR Stránka 4 z 46
5 1 ÚVOD Trvalá forma pro tlakové lití je komplexní sestavou mnoha částí, jako jsou vložky, rám formy, jádra atd. Výroba forem vyžaduje přesný geometrický popis každé zmíněné části. V současnosti je jedinou efektivní možností připravit geometrie ve 3D modelu. Je tedy naprostou samozřejmostí, že nástrojárny vlastní některý z moderních CAD systémů, které jsou nezbytnou pracovní pomůckou v rukou pokrokového konstruktéra. Obdobně se CAE systémy (např. SW ProCAST) dostávají do sléváren, kde slouží technologům při práci na přípravě a optimalizaci výroby odlitků. Dalším logickým krokem je optimalizace geometrie formy, vtokové soustavy a technologického postupu výroby odlitku již v procesu návrhu a přípravy produkce ocelových forem. Spojením schopností a vědomostí konstruktérů a technologů, kteří využijí CAE a CAD systémy pro návrh takové technologie, může být forma vyrobena bez nutnosti procházet časově náročným a nákladným procesem geometrických úprav a laděním procesu odlévání. Slévárny využívají CAE programy již ve fázi vývoje nových kokil a také pro optimalizaci stávající výroby. Cílem využití numerické simulace je snížení podílu nebo úplné odstranění neshodných výrobků, zkrácení výrobních časů a úspora nákladů v celém procesu výroby. Simulace navíc technologa i konstruktéra vzdělává a učí ho chápat souvislosti procesu, a tím mu dále napomáhá v jeho odborném růstu. 2 CÍLE ANALÝZY TECHNOLOGIE VYSOKOTLAKÉHO LITÍ DO KOKILY S OZNAČENÍM FORMA 2 Cílem je připravit technickou zprávu obsahující popis výpočtových modelů cyklování, plnění a tuhnutí aplikovaných na geometrii s označením FORMA 2. Zmíněné modely se používají při standardní analýze HPDC, kde se zkoumá vhodnost návrhu vtokové soustavy ovlivňujícím charakter zaplňování dutiny formy, design chladících a temperačních kanálu s ohledem na vhodné rozložení teplotních polí ve formě, charakter tuhnutí odlitku a vtokové soustavy z pohledu vzniku vnitřních vad typu porezita a další analýzy. Stránka 5 z 46
6 3 VSTUPNÍ PARAMETRY 3.1 Geometrie Prvotním vstupem pro konstruktéra formy je 3D geometrie poptávaného výrobku. Konstruktér musí od zákazníka zjistit, na které plochy výrobku je možné provést připojení vtokové soustavy, kde mu bude dovoleno připojit přetoky a kde si případně může dovolit úpravy geometrie, aby bylo možné odlitek za pomocí technologie HPDC odlít. Při přípravě tvaru odlitku je třeba počítat se smrštěním odlévaného kovu. Tímto způsobem se dopracuje ke geometrii odlitku (Obrázek 1) Obrázek 1: Geometrie odlitku K odlitku je následně nutné vytvořit vtokovou soustavu. Vytváření vtokové soustavy je spojeno s velikostí odlitku a tak i možností menší odlitky vícekrát umístit do formy, pokud to rozměry licího stroje dovolí. Vznikají tak vícenásobné formy. Odlitek zvolený pro analýzu za pomocí numerické simulace je velice tvarově složitý. Lze u něj předpokládat použití většího množství pohyblivých jader, které budou utvářet tvary jeho bočních stěn a řady děr. Orientace a rozložení jader v podstatě zamezuje umístění více odlitků na jednu vtokovou soustavu. V takovém případě by totiž nebylo možné formu otevřít. Vtoková soustava se sestává z dutiny v tlakové komoře, tablety, vtokových kanálů, které jsou napojeny na naříznutí, propojující vtokovou soustavu s odlitkem (Obrázek 2). Zde byly použity 4 naříznutí, které by měly rovnoměrně rozvést tekutý kov do dutiny formy a omezit riziko uzavření plynů v tavenině. Na opačnou stranu Stránka 6 z 46
7 odlitku bylo napojeno odvzdušnění formy. V tomto případě nebylo použito vakuování dutiny formy, které pomáhá snížit riziko uzavírání plynů. Obrázek 2: Vtoková soustava Ve chvíli, kdy je nakreslena vtoková soustava je možné připravit numerickou simulaci plnění a tuhnutí, která může hned na úvod odhalit možná nebezpečí a obtíže při tlakovém lití. Takovéto simulace jsou spíše informativního charakteru, než aby byly brány jako absolutně přesné. Po schválení návrhu vtokové soustavy konstruktér vytváří geometrii celé formy. Jejími základními prvky jsou pevná a pohyblivá polovina, které se skládají z rámů a vložek vytvářejících tvar odlitku. Do formy zajíždí pohyblivá jádra. Tvar formy obsahuje i chladící a temperační okruhy. Proti části formy zvané rozražeč je připojena tlaková komora, kam se na počátku odlévání dávkuje tekutý kov přes nalévací otvor. Komoru uzavírá píst. Velikosti forem, místa napojení chladících a temperačních kanálů jsou dána typem a velikostí licího stroje. Pro tento projekt byla dodána kompletní geometrie forem (Obrázek 3 a Obrázek 4). Stránka 7 z 46
8 Obrázek 3: Pohyblivá polovina formy Obrázek 4: Pevná polovina formy Pro účely simulace se ve většině případů používá jen část geometrií formy. Jde především o to, přesně popsat části formy, které jsou blízké odlitku. V simulaci se tedy většinou používají následující objemy: píst, tlaková komora, rozražeč, pohyblivá a pevná vložka a jádra (Obrázek 5). Důvodem pro zjednodušení je úspora výpočtového času, který je spojen s velikostí výpočtové sítě. Empiricky bylo zjištěno, Stránka 8 z 46
9 že při výpočtech přenosu tepla a proudění taveniny je zanedbání okrajových částí formy minimální chybou. Obrázek 5: Náhled objemů použitých ve výpočtu Veškeré geometrie, které vstupují do výpočtu, musejí tvořit uzavřená objemová těla. Objemy na sebe navazují plochami, které se dotýkají. Jednou z úloh uživatele je provést operaci vytvoření sestavy, při které se vytvoří jedna dotyková plocha tzv. rozhraní pro každý pár objemů, které se vzájemně dotýkají. Tento postup je nutné dodržet pro veškeré konečno prvkové numerické simulace. 3.2 Výpočtová síť Geometrie formy slouží při budování výpočtových sítí. Uživatel softwaru rozhoduje o kvalitě sítě každého objemu. Odlitek, vtoková soustava a přetoky mají většinou nejlepší kvalitu sítě. Zde se objevují velké teplotní i rychlostní gradienty, je tedy nutné tepelné a rychlostní změny, co nejpřesněji zachytit a to je možné při použití drobných elementů. V odlehlejších částech vložek jsou teplotní gradienty minimální, velikost elementů se zde zvětšuje. Po natažení povrchové sítě (Obrázek 6) na povrchy a její kontrole je možné vytvořit objemovou výpočtovou síť. Ta se běžně sestává z několika set tisíc objemových elementů až do několika desítek miliónů. V simulaci v programu ProCAST se využívá na povrchové síti trojúhelníkových elementů a v objemové síti tetraedrických elementů. Stránka 9 z 46
10 Obrázek 6: Vytvoření povrchové sítě na površích tělesa. Na modelu byla vytvořena výpočtová síť. Počty automaticky vytvořených elementů lze vidět v tabulce 1. Tabulka 1: Počty elementů Statistika modelu Povrchové elementy Objemové elementy Počáteční a okrajové podmínky Před spuštěním simulace je třeba popsat celý proces cyklování, plnění a tuhnutí za pomocí okrajových a počátečních podmínek. Následuje jejich výpis v tabulce 2. Termofyzikální data byla získána z materiálových databázi prostředí Visual-Environment nebo vygenerována pomocí termodynamické databáze od firmy Computherm. Počáteční teplota formy byla zvolena 20 C. Forma tedy není předehřívána, ale její nahřátí na provozní teplotu se provádí opakovaným odlitím hliníkové slitiny. U prvních zhruba deseti odlitků je forma natolik studená, že dochází k nezaběhnutí odlévaného kovu. Po dobu prvních deseti cyklů jsou chladící okruhy vypnuty. Stránka 10 z 46
11 Tabulka 2: Počáteční a okrajové podmínky Parametr Odlévaný materiál Materiál formy Teplota taveniny při lití do komory Teplota tlakové formy před prvním cyklem Hodnota a jednotka ADC12 DIEVAR 720 C 20 C Licí stroj Elap TL6 750 Vnitřní průměr komory Nastavení cyklu formy 110 mm 5 s zavření formy 7 s - čekání na nalití kovu, nalití kovu a ustálení hladiny kovu v komoře 35 s nalisování a tuhnutí 5 s otevření formy a vyjmutí odlitku 20 s sprejování (10 s) a ofuk formy (10 s) Celková délka cyklu 72 s sonda 1: médium demi voda 20 C, průtok 1 l/s sonda 2: médium demi voda 20 C, průtok 1 l/s sonda 3: médium demi voda 20 C, průtok 0,5 l/s sonda 4: médium demi voda 20 C, průtok 1 l/s Chlazení formy sonda 5: médium demi voda 20 C, průtok 1 l/s sonda 6: médium demi voda 20 C, průtok 0,5 l/s sonda 7: médium demi voda 20 C, průtok 1 l/s sonda 8: médium demi voda 20 C, průtok 2 l/s sonda 9: médium demi voda 20 C, průtok 2 l/s Chlazení vlnovce: médium voda 20 C, průtok 10 l/s Chlazení tablety: médium voda 20 C, průtok 12 l/s Stránka 11 z 46
12 Schéma chlazení formy Poloha pístu (mm) Rychlost (m/s) Průběh lisování , , , , , ,0 4 VÝSLEDKY NUMERICKÉ SIMULACE Nejčastější slévárenskou vadou u technologie vysokotlakého lití je porezita vzniklá objemovou změnou v průběhu tuhnutí kovu anebo uzavřením plynů v tavenině. Dalšími vadami je například nezaběhnutí, studené spoje, výskyt oxidických blan, nedodržení povrchové kvality odlitku z důvodu eroze formy či kavitace. To jsou příklady vad, které je možné hledat v simulacích cyklování, plnění a tuhnutí. 4.1 Teplotní cyklování forem Činitelem, který spolurozhoduje o vzniku vad v procesech plnění, tuhnutí a chladnutí odlitku, je teplotní rozložení formy v průběhu jejího teplotního cyklu. Teplotní charakteristika formy je spojována s její geometrií, použitým materiálem, časováním cyklu a objemem tepla, který musí z odlitku odvést, a s regulací tepla za pomocí chladicích a temperačních členů. Teplotní cyklování začíná na nepředehřáté formě, která má v celém svém objemu 20 C (Obrázek 7). Stránka 12 z 46
13 Obrázek 7: Homogenní teplotní pole na počátku prvního cyklu. Bylo napočítáno 10 teplotních cyklů formy. V těchto výpočtech není uvažováno plnění dutiny formy. Každý jednotlivý cyklus začíná od chvíle naplnění dutiny formy kovem, následuje tuhnutí a chladnutí odlitku ve formě, otevření formy, vyjmutí odlitku z formy, ostřik obou polovin formy, ofuk formy, uzavření a čekání na další dávkování kovu. Na následujících stranách bude rozebrán desátý teplotní cyklus formy. Předchozí nejsou ve zprávě obsaženy, protože je jejich základní charakter podobný desátému cyklu. Na obrázcích 8 14 jsou zachyceny nejdůležitější okamžiky v průběhu teplotního cyklu. Protože není zapnuto chlazení umístěné proti tabletě, je již na počátku cyklu dosaženo celkem vysokých teplot v rozražeči a v komoře v místech blízkých tabletě. Chladící okruhy by v těchto místech bylo vhodné zapnout i pro prvních deset cyklů. Teploty na bočních jádrech nedosahují nijak extrémních hodnot. V průměru jsou vložky a jádra prohřáty na teploty blízké 180 C, což je běžná provozní teplota forem na počátku cyklu. V místech, kde je kontakt mezi odlitkem a formou, lze pozorovat větší prohřátí formy. Naopak okrajové oblasti vložky se neprohřály více než na C. Stránka 13 z 46
14 Obrázek 8: teplotní pole; počátek 10. Cyklu Nejvyšších teplot je na povrchu vložek dosaženo přibližně po devíti vteřinách desátého cyklu (Obrázek 9). Je to doba, kdy je odlitek ve fázi tuhnutí. Při tomto procesu přechází do formy velké množství tepla. Teplotně exponovaná místa formy jsou v důsledku teplotní expanze častokráte deformována a dochází v nich k cyklickému namáhání, které po určitém počtu cyklů může vést až porušení souvislosti materiálu formy. Obrázek 9: teplotní pole; devátá sekunda desátého cyklu Po deváté sekundě se teploty odlitku a vložek na jejich rozhraní vzájemně blíží. Větší část odlitku je již v tuhém stavu. V tuhnutí nadále pokračují jen masivnější části odlitku a vtokové soustavy. Forma se otevírá v době (Obrázek 10), kdy je již celý odlev v tuhém stavu. Vedením tepla z prohřátých částí do studenějších se zrovnoměrňuje teplotní pole vložek. Stránka 14 z 46
15 Obrázek 10: teplotní pole; Otevření formy Po otevření formy (Obrázek 10) výpočet uvažuje ukončení kontaktu mezi odlitkem a bočními jádry, i pevnou polovinou formy s komorou. Plochy jsou ochlazovány přirozeně proudícím vzduchem. Po uvolnění odlitku z pohyblivé poloviny formy (Obrázek 11) jsou již všechny vnější plochy vložek ochlazovány vzduchem. Odvod tepla do vzduchu je velice pomalý, takže rozdíly mezi teplotními poli na obrázku 10 a 11 jsou minimální. Obrázek 11: teplotní pole; vyjmutí odlitku Po vyjmutí odlitku je třeba formu připravit na další zalisování. Intenzivní odvod tepla z povrchu formy nastává ve chvíli aplikace postřiku formy (Obrázek 12). Tepelná kapacita postřikového média a teplo nutné na jeho odpaření je získáno z tepla formy, což je spojeno velikým propadem teplot přímo na rozhraních. Nastavení simulace umožňuje vybrat přesně povrchy, kde je postřik aplikován a v závislosti na použitých tryskách, jejich počtu, průtoku média tryskami a teplotou média nastavit odvod tepla z těchto povrchů. Stránka 15 z 46
16 Obrázek 12: teplotní pole; konec ošetření formy sprejem Dalším krokem je ofuk formy (Obrázek 13). Ofouknutí formy odvádí teplo z formy jen minimálně, je jen mírně účinnější než odvod tepla přirozeným prouděním vzduchu. Obrázek 13: teplotní pole; konec ošetření formy ofouknutím Výpočet cyklování končí ve chvíli, kdy se forma opět celá uzavírá a čeká na další dávkování kovu (Obrázek 14). Stránka 16 z 46
17 Obrázek 14: teplotní pole; konec desátého cyklu Srovnají-li se teplotní pole na konci devátého a desátého cyklu, pak lze nalézt jen menší vzájemné rozdíly teplot (Obrázek 15). Cyklus formy lze v tuto chvíli hodnotit jako ustálený. Je třeba pamatovat, že v průběhu těchto deseti cyklů bylo chlazení formy vypnuto a bude zapnuto až pro jedenáctý cyklus, kdy se předpokládá odlití odlitku, který nebude označen jako neshodný. Obrázek 15: porovnání teplotních polí na konci 9. (vlevo) a 10. (vpravo) cyklu. Na pevné i pohyblivé polovině formy byla vybrána sada bodů, které leží na povrchu jednotlivých částí formy. Většina zkoumaných bodů je umístěna na povrchu, který je v kontaktu s odlévaným kovem. Bylo vybráno menší množství bodů z odlehlejších míst, aby bylo možné zkoumat postupné prohřívání formy. Pro vybrané body byly vyneseny průběhy teplot v čase (Obrázek 16, Obrázek 17, Obrázek 18). Na místech, která jsou v přímém kontaktu s odlévaným kovem, dochází po dobu tuhnutí odlitku ke strmému vzestupu teplot. Po otevření formy a vyjmutí odlitku se povrchové teploty snižují, ale největší propad teplot lze pozorovat po dobu aplikace Stránka 17 z 46
18 postřiku. Po ošetření formy dojde opětovnému nárůstu teplot na jejím povrchu. Postřikem byla totiž ochlazena pouze povrchová vrstva kokily. Teploty se zvyšují přesunem tepla z objemu kokily k jejímu povrchu. Body, které byly vybrány na odlehlejších místech, se postupně mírně ohřívají v průběhu všech deseti cyklů. Přísun tepla od odlitku převyšuje odběr tepla na vnější straně vložek. Nejvyšší teploty, kterých vybrané body dosahují, se pohybují kolem 500 C. Okamžité ochlazení formy může lokálně snížit teplotu až na 30 C. Velké teplotní rozmezí v rámci cyklu formy vedou na tepelné namáhání formy a její možné porušení. Obrázek 16: vlevo obrázek vybraných bodů na pohyblivé polovině formy; vpravo vynesení teplotních křivek z vybraných bodů Obrázek 17: vlevo obrázek vybraných bodů na pevné polovině formy; vpravo vynesení teplotních křivek z vybraných bodů Stránka 18 z 46
19 Obrázek 18: nahoře obrázek vybraných bodů na pohyblivých jádrech; dole vynesení teplotních křivek z vybraných bodů Stránka 19 z 46
20 Obrázek 19: teplotní pole řez kokilou; zleva časové fáze: počátek 10. Cyklu; 9. Sekunda 10. Cyklu; otevření formy a vyjmutí odlitku Obrázek 20: teplotní pole řez kokilou; zleva časové fáze: konec ošetření formy sprejem; konec ofouknutí formy; konec desátého cyklu Ve zvláštním zobrazení výsledků teplot je možné nechat zobrazit jen místa, která mají vyšší teplotu než uživatelem zvolenou (zde 220 C). Obrázek 21 tak ukazuje místa, která jsou nejvíce prohřátá na konci desátého cyklu. Pokud by již nebyl proveden návrh chlazení formy, pak by toto zobrazení bylo dobrým Stránka 20 z 46
21 pomocníkem při návrhu chladící soustavy. Sondy a chladící kanály jsou vhodně umístěny do těchto míst a měly by zabránit nadměrnému prohřívání formy. Obrázek 21: Zobrazení míst s teplotami vyššími než 220 C Načasování cyklu formy se dle simulace jeví jako vhodně navržené. Forma dosáhne po deseti cyklech provozních teplot a pracuje již v ustáleném teplotním režimu. Bylo by vhodné nechat spuštěný po celou dobu chladící okruh umístěný proti tabletě, aby se zabránilo nadměrnému prohřívání formy v těchto místech. 4.2 Plnění odlitku Numerická simulace plnění odlitku navazuje na výsledky, které byly získány při simulaci cyklování. Teplotní pole kokily, jader a tlakové komory jsou přeneseny z konce 10. cyklu jako vstupní teploty pro výpočet plnění. Ve výpočtu je modelován pohyb pístu. Ten je do simulace převeden jako válcový objem, kterému je přiřazena křivka rychlosti. Rychlost pohybu pístu je definována stejně jako na tlakovém stroji závislostí rychlosti na poloze pístu Analýza chování kovu v komoře Simulace plnění začíná v okamžiku po nadávkování tekutého kovu (Obrázek 22). Tekutý kov v komoře zaplňuje takovou část komory, aby jeho množství bylo dostatečné pro úplné zaplnění dutiny formy a vytvoření tablety předepsané velikosti. Počáteční objem tekutého kovu v komoře má definovánu konstantní teplotu 720 C v celém svém objemu. Stránka 21 z 46
22 Obrázek 22: teplotní rozložení na počátku 11. Cyklu Stránka 22 z 46
23 Mezi nadávkováním a rozjezdem pístu je prodleva, která slouží pro uklidnění hladiny kovu. V simulaci byl tento časový úsek taktéž zakomponován, díky tomu lze pozorovat ochlazení kovu v komoře před rozjetím pístu a toto teplotní pole se také projeví při samotném zaplňování dutiny formy. Obrázek 23: teplotní pole; rozjezd pístu Stránka 23 z 46
24 Nastavení rychlosti pohybu pístu je vhodně zvoleno s ohledem na předejití vzniku vlny na hladině kovu a uzavírání plynů v kovu. Postupný nárůst rychlosti tzv. Parashot je správně předepsán, vzduch nad hladinou kovu je vytlačen ven z komory před frontou plnění (Obrázek 24, Obrázek 25, Obrázek 26) Obrázek 24: teplotní pole; po uzavření nalévacího otvoru Obrázek 25: teplotní pole; čas 9.89 s Stránka 24 z 46
25 Obrázek 26: teplotní pole; okamžik před nastoupáním kovu do vtokového kanálu Obrázek 27 a Obrázek 28 zachycují rychlostní pole kovu v tlakové komoře. Na počátku je pohyb pístu velice pozvolný a tak je zabráněno vzniku vlny na hladině kovu. Rychlosti pohybu pístu začínají narůstat až v době, kdy kov vstupuje do dutiny formy. Maximálních rychlostí pístu je dosaženo při 75 % naplnění dutiny formy (Obrázek 28). Obrázek 27: rychlostní pole; kov komoře s volnou hladinou; vpravo rychlostní pole ve chvíli vstupu kovu do prostoru odlitku Stránka 25 z 46
26 Obrázek 28: okamžik dosažení maximální rychlosti pohybujícího se pístu Analýza plnění dutiny formy Na počátku plnění se do dutiny formy dostává chladnější kov, který byl blízkosti okruhu chlazení u tablety. Teplejší kov zaplňuje odlitek až v pozdějších časech. Teploty kovu jsou po celou dobu plnění dostatečně vysoké a nedochází ke vzniku studeného spoje anebo nezaběhnutí do některé části odlitku. I přesto, že byla křivka rychlosti pístu dobře zvolena lze pozorovat rozdělení taveniny na větší množství proudů a rozstřiku kolem stěn (Obrázek 29). Tomu nelze zabránit, protože má odlitek velice komplexní geometrii obsahující větší množství děr. Stránka 26 z 46
27 Obrázek 29: teplotní pole; 4 stádia zaplňování dutiny formy V okamžiku naplnění (Obrázek 30) je minimální změřená teplota na odlitku 561 C, maximální 710 C a průměrná teplota v objemu odlitku 697 C. Obrázek 30: teplotní pole po naplnění odlitku Stránka 27 z 46
28 Výsledek teplota v okamžiku zaplnění ukazuje teplotu každého objemového elementu ve chvíli, kdy volná hladina kovu dosáhla tohoto místa. Tento výsledek pomáhá při detekci nezaběhnutí, k výskytu této vady v tomto výpočtu nedochází. Teploty jsou dostatečně vysoko nad teplotou likvidu. Obrázek 31: teplota v okamžiku zaplnění Stránka 28 z 46
29 Obrázek 32 ukazuje ve 4 časových momentech rychlostní rozložení proudící taveniny v dutině odlitku. Umístění všech 4 naříznutí na povrchu odlitku je vhodně zvoleno s ohledem na předpokládanou maximální rychlost v naříznutí 35 m/s. Prostor za naříznutími je vyplňován kovem a je jen malá pravděpodobnost, že by v jejich blízkosti docházelo k uzavírání plynů v tavenině. V naříznutí, které je na obrázcích třetí z levé strany, se dosahuje největší průtočnosti. Pro rovnoměrnější plnění by bylo vhodné posílit (zvětšit) dvě naříznutí na levé straně. Za nimi je odlitek zaplňován pomaleji. Obrázek 32: rychlostní pole ve 4 fázích zaplňování odlitku Stránka 29 z 46
30 Nejvyšších rychlostí proudícího kovu je dosaženo v blízkém okolí naříznutí (Obrázek 33). Tvar vtokové soustavy a naříznutí určují nasměrování hlavních proudů tekoucího kovu. 3 ze 4 hlavních proudů jsou nasměrovány k pravé části odlitku, proto je tato část rychleji zaplňována. Obrázek 33: rychlostní pole: vlevo zobrazení rychlostí nad 10 m/s; vpravo úplné rychlostní pole Funkce 4 naříznutí byla ověřena na grafu, který ukazuje rychlosti ve zvolených bodech umístěných přibližně ve středu každého naříznutí. Dosahované rychlosti jsou srovnatelné, tedy naříznutí jsou využívány stejnou měrou. Obrázek 34: Místa výběru kontrolních bodů v naříznutí; vpravo graf průběhu rychlostí v kontrolních bodech Stránka 30 z 46
31 Doba plnění odlitku je sekund. Posledními zaplňovanými místy jsou ledvinky a kanály odvzdušnění. Funkce odvzdušnění je tedy zaručena po celou dobu plnění odlitku. Obrázek 35: čas plnění Stránka 31 z 46
32 Komplexní geometrie odlitku obsahuje množství míst, která jsou zaplňována se zpožděním. V takových pozicích se uzavírají kapsy plynu, který nemůže odcházet pryč z formy. I přes vhodně navržené odvzdušnění formy hrozí riziko rozptýlené plynové porezity v odlitku (Obrázek 36). Do blízkosti těchto míst by bylo vhodné umístit vyhazovače. Kruhové díry, které jsou na odlitku vytvořeny za pomocí jader, by měly mít po svém obvodě drážky pro odchod plynů z formy. Stránka 32 z 46
33 Obrázek 36: výsledky rozložení plynů v dutině formy v průběhu plnění Stránka 33 z 46
34 4.3 Tuhnutí odlitku Simulace tuhnutí odlitku navazuje na dokončený výpočet plnění. Teplo je odváděno do dříve nacyklované formy, kde je nyní spuštěno chlazení formy v podobě chladících okruhů a sond. Nejrychlejší pokles teplot na odlitku lze pozorovat na jeho okrajových oblastech, kde je menší tloušťka stěn. Kolem středových děr se teploty mění pomaleji a odlitek tedy tuhne pozvolněji (Obrázek 37). Stránka 34 z 46
35 Obrázek 37: Teplotní pole odlitku a vtokové soustavy v 5 časových momentech tuhnutí Stránka 35 z 46
36 Obrázek 38 zachycuje tekutou část odlitku a její postupný úbytek v průběhu tuhnutí odlitku.ve druhé řadě obrázku je zachycen čas blízký utuhnutí naříznutí. Tím se ukončuje funkce dotlaku a zbylý tekutý kov v odliku již není v dalším průběhu tuhnutí doplňován z vtokové soustavy. Velký objem kovu, který musí ztuhnout, prodělává významnou objemovou změnu, která se následně projevuje vznikem porezity v odlitku. Třetí a čtvrtá řada obrázků ukazuje tepelné uzly, které se v odlitku nacházejí. Stránka 36 z 46
37 Obrázek 38: tuhnutí odlitku; výsledek frakce solidu; ztuhlý kov je transparentní Stránka 37 z 46
38 Obrázek 39 obsahuje graf, kde jsou vyneseny křivky tuhnutí v naříznutích. Jako první ztuhne naříznutí, které je oproti ostatním odlehlé (bod 4). Zbývající tři naříznutí tuhnou přibližně ve stejný okamžik, který je na časové ose sec od začátku nadávkování tekutého kovu. Obrázek 39: vlevo pozice kontrolních bodů; vpravo průběh tuhnutí v kontrolních bodech Stránka 38 z 46
39 Nejdéle tuhnoucí tepelné uzly v odlitku by bylo vhodné intenzivněji chladit, jejich pozice se nacházejí po obvodu odlitku (Obrázek 40). Případně pokud by to zákazník a technologie dovolila, pak bylo možné přemístit zaříznutí na oblasti bližší tepelným uzlům. Samotný výsledek čas do ztuhnutí měří čas od spuštění simulace až do okamžiku dosažení teploty solidu každého jednotlivého objemového elementu. Obrázek 40: čas do ztuhnutí; dole zobrazení hodnot nad 18 sekund Stránka 39 z 46
40 Čas tuhnutí (Obrázek 41) vypovídá o tom, jak dlouhá je doba naměřená v každém elementu mezi teplotami likvidu a solidu. Lze ji tedy spojit se samotnou rychlostí tuhnutí. Rozložení oblastí je identické jako u výsledku doba do ztuhnutí. Obrázek 41: čas tuhnutí Stránka 40 z 46
41 Výše byl popsán vznik množství tepelných uzlů, které tuhnou samostatně. S tím je spojený vznik porezity v odlitku (Obrázek 42). Pro vznik porezity jsou kritická místa napojení stěn odlitku, místa se zesílenou stěnou a výstupky, kde bude prováděno vrtání pro umístění čepů a šroubů. Nebezpečí vzniku porezity ve velké části těchto míst nejde snížit umístěním dalšího chlazení. Jedná se o natolik velké tepelné uzly, že by bylo nutné změnit geometrii samotného odlitku, což je možné provést pouze pro konzultaci s konstruktérem dílu. Obrázek 42: porezita Stránka 41 z 46
42 Vznikající porezita se vyskytuje v prostorech mezi chladícími sondami (Obrázek 43). Posunutím sond blíže k místům s porezitou by bylo možné omezit alespoň její velikost. Obrázek 43: rozmístění chladících sond a porezity Největší aglomerace porezity byly vyobrazeny na řezech (Obrázek 44). V jednotlivých řezech jsou patrné přechody tlouštěk stěn a stěny, které mají největší tloušťku, jsou zasaženy vznikem porezity. Stránka 42 z 46
43 Obrázek 44: porezita v řezech odlitkem Niyamovo kritérium je využíváno pro predikci mikroporezity. Při jeho výpočtu není brán v úvahu dotlak a metalistický tlak. Je založeno na velikosti teplotního gradientu a rychlosti tuhnutí. Vychází z předpokladu, že nejvhodnější podmínky pro vznik mikroporezity jsou v místech s malým teplotním gradientem a větší rychlostí ochlazování. Takové podmínky jsou splněny ve stěnách s konstantní tloušťkou a uprostřed tepelných uzlů. V analyzovaném odlitku se nachází řada míst, která dle tohoto kritéria nevhodně tuhnou. Toto kritérium je využíváno spíše jako informativní, než by se na něj spoléhalo při detekci mikroporezity. Obrázek 45: Niyamovo kritérium Stránka 43 z 46
44 Účinek chladících sond je jasně patrný na teplotním poli v jejich blízkém okolí (Obrázek 46). Jejich funkce se omezuje pouze na snížení teplot jader na pohyblivé a pevné polovině formy. Jak bylo psáno výše porezitu ovlivňují jen malou měrou a to díky jejich umístění dále od povrchu odlitku a mimo tepelné uzly. Obrázek 46: teplotní pole, účinek chladících sond Stránka 44 z 46
45 5 ZÁVĚR Pro dodanou geometrii FORMA 2 byla připravena povrchová a objemová síť způsobilá pro výpočet metodou FEM (finite element method). Příprava a vyhodnocení výpočtů byly provedeny v prostředí programu Visual-Enviroment firmy ESI Group. Výpočet byl spuštěn v programu ProCAST. Výsledkem simulací jsou podklady pro analýzu cyklování forem a dále plnění a tuhnutí odlitku. Načasování cyklu formy se dle simulace jeví jako vhodně navržené. Forma dosáhne po deseti cyklech provozních teplot a pracuje již v ustáleném teplotním režimu. Po celou dobu úvodních 10 cyklů by bylo vhodné nechat spuštěný chladící okruh umístěný proti tabletě, aby se zabránilo nadměrnému prohřívání formy v těchto oblastech. V průběhu plnění se ukazuje řada míst, kde může docházet k uzavírání plynů v tavenině. S ohledem na velkou složitost geometrie odlitku je možné doporučit pouze vakuování formy. Samotná křivka náběhu rychlosti pístu se jeví jako dobře navržena a její další úpravou by se pravděpodobně nepodařilo dosáhnout odstranění plynových kapes. Vtoková soustava a místa odvzdušnění jsou v rámci možností dobře umístěny. To potvrzují průběhy rychlostí v naříznutí, které odpovídají původnímu návrhu a také postupné zaplňování dutiny formy od naříznutí po odvzdušnění. Kromě uzavírání plynů nedetekovala simulace plnění další vady, jako je například eroze formy nebo vznik studených spojů a nezaběhnutí. Doporučujeme další spolupráci technologa a konstruktéra, aby byl potlačen objem vznikající porezity. Nevhodný postup tuhnutí lze ovlivnit postupným zapínáním a vypínáním chladících sond, změnou umístění sond a případně doplněním dalšího chlazení. To by mohlo být předmětem dalšího vývoje formy. Nejméně vhodnou je úprava geometrie výrobku. Pokud by se ale porezita vyskytovala v místech, která mají vliv na funkci dílu anebo takových, které jsou pohledové, pak by bylo nutné přistoupit k popsaným úpravám. Stránka 45 z 46
46 doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D., Marek Kováč Zbyněk Kuzma Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci projektu č. CZ.1.07/2.2.00/ Ukázkové vývojové projekty z praxe pro posílení praktických znalostí budoucích strojních inženýrů. Stránka 46 z 46
VSTUPNÍ DATA NUMERICKÉ SIMULACE
Katedra konstruování strojů Fakulta strojní KA 01 - ODLITKY, VÝKOVKY KA01.02 VSTUPNÍ DATA NUMERICKÉ SIMULACE doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceTuhost obráběcích strojů
Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta strojní Katedra konstruování strojů Podklady pro: KKS/ KVS,KOS Katedra konstruování strojů Fakulta strojní KKS/KVS, KOS Tuhost obráběcích strojů Zdeněk Hudec verze
Vícedoc. Ing. Martin Hynek, Ph D. a kolektiv verze Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpo tem eské republiky
Katedra konstruování stroj Fakulta strojní K doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpotem eské republiky KA01.08 stranka
VíceOZNAČENÍ A POPIS FORMY A VSTŘIKOVANÉHO DILU
Katedra konstruování stroj Fakulta strojní K 5 PLASTOVÉ OZNAČENÍ A POPIS FORMY A VSTŘIKOVANÉHO DILU doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceSTUDENÉ A ŽIVÉ VTOKOVÉ SYSTÉMY
Katedra konstruování stroj Fakulta strojní K 5 PLASTOVÉ STUDENÉ A ŽIVÉ VTOKOVÉ SYSTÉMY doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a
VíceOBECNÉ INFORMACE KA 04 - PLECHOVÉ DÍLY. doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv. verze - 1.0
Katedra konstruování strojů Fakulta strojní KA 04 - PLECHOVÉ DÍLY OBECNÉ INFORMACE doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VícePOSTUPOVÉ STŘIŽNÉ NÁSTROJE
Katedra konstruování strojů Fakulta strojní KA 04 - PLECHOVÉ DÍLY POSTUPOVÉ STŘIŽNÉ NÁSTROJE doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
Více15/7.1.2. Pracovní cyklus stroje se studenou horizontální komorou. (viz obrázek tlakového licího stroje se studenou. a snadněji automatizovatelné.
S T R J N IC KÁ P Ř ÍR U Č KA část 15, díl 7, kapitola 1.2, str. 1 díl 3, Vysokotlaké a nízkotlaké lití 15/7.1.2 T L A K V É S T R J E S E S T U D E N U K M R U Lití na strojích se studenou komorou se
VíceODVZDUŠNĚNÍ K 5 PLASTOVÉ. doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D. a kolektiv. verze - 1.0
Katedra konstruování stroj Fakulta strojní K 5 PLASTOVÉ ODVZDUŠNĚNÍ doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpo tem
Více3.1 FEM SIMULACE VSTŘIKOVÁNÍ PLASTOVÉHO VÍKA POPELNICE
Katedra konstruování stroj Fakulta strojní K 5 PLASTOVÉ 3.1 FEM SIMULACE VSTŘIKOVÁNÍ PLASTOVÉHO VÍKA POPELNICE doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským
VícePopis softwaru VISI Flow
Popis softwaru VISI Flow Software VISI Flow představuje samostatný CAE software pro komplexní analýzu celého vstřikovacího procesu (plnohodnotná 3D analýza celého vstřikovacího cyklu včetně chlazení a
Více8 VSTŘIKOVACÍ FORMA PŘIHRÁDKA - Simulace plnění
Katedra konstruování stroj Fakulta strojní K 5 PLASTOVÉ 8 VSTŘIKOVACÍ FORMA PŘIHRÁDKA - Simulace plnění doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceINFORMACE O KLÍČOVÉ AKTIVITĚ
Katedra knstruvání strjů Fakulta strjní K 5 PLASTOVÉ INFORMACE O KLÍČOVÉ AKTIVITĚ dc. Ing. Martin Hynek, PhD. a klektiv verze - 1.0 Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem
VícePROJEKT II kz
PROJEKT II 233 2114 0+5 kz Co Vás čeká?! navrhnout technologii odlévání do písku a kokily pro výrobu zadané součásti, vč. TZ s ohledem na ekonomickou stránku věci navrhnout technologii zápustkového kování
VíceVýroba, oprava a montáž vstřikovací formy
Výroba, oprava a montáž vstřikovací formy Obsah... 1 Vstřikovací forma... 2 Údržba forem... 5 Použité zdroje... 6 1. Vstřikovací forma Je to nástroj, který se upíná na upínací desky a jeho vnitřní dutina
VíceK 9 MANIPULAČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HUTNÍ PRŮMYSL
Katedra konstruování strojů Fakulta strojní K 9 MANIPULAČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HUTNÍ PRŮMYSL 2. VÝPOČTOVÁ ZPRÁVA doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceNUMERICKÁ OPTIMALIZACE PROCESU ODLÉVÁNÍ INGOTŮ
Abstrakt NUMERICKÁ OPTIMALIZACE PROCESU ODLÉVÁNÍ INGOTŮ 1) Václav Čermák, Aleš Herman, 2) Jaroslav Doležal 1) ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav strojírenské technologie, Technická 4, 166 07 Praha 6,
VíceE DO AUTOMATIZOVANÉ LINKY
Katedra konstruování strojů Fakulta strojní K2 E DO AUTOMATIZOVANÉ LINKY doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceAnalýza licího cyklu technologie lití pod tlakem
Fakulta strojní ČVUT Ú, 12133 Ústav strojírenské technologie Analýza licího cyklu technologie lití pod tlakem Lukáš Kupec, Ing. Aleš Herman PhD. Abstrakt Příspěvek popisuje analýzu odlitku z Al slitiny,
VíceMgr. Ladislav Blahuta
Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada SLÉVÁRENSTVÍ,
VíceTechnologičnost konstrukce
Technologičnost konstrukce - přizpůsobení konstrukce dílu způsobu výroby a vlastnostem materiálu s cílem zajistit maximální efektivitu a kvalitu výroby - Do jisté míry rozhoduje konstruktér na základě
VícePraktické poznatky z využití lisovaných filtrů Pyral 15 při filtraci hliníkových odlitků
Praktické poznatky z využití lisovaných filtrů Pyral 15 při filtraci hliníkových odlitků P.Procházka, Keramtech s.r.o. Žacléř M.Grzinčič, Nemak Slovakia s.r.o., Žiar nad Hronom Lisovaný keramický filtr
VíceJet cooling. Představení Příklady použití Účinnost oproti jiným technologiím Nový vývoj
Jet cooling Představení Příklady použití Účinnost oproti jiným technologiím Nový vývoj Zasedání odborné komise lití pod tlakem 30.5.2013 Škoda Auto a.s. Představení: V průběhu tuhnutí odlitku se tepelná
VíceINOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 NUMERICKÉ SIMULACE ING. KATEŘINA
Více1.1 ŘETĚZOVÝ DOPRAVNÍK
Katedra konstruování strojů Fakulta strojní K 9 MANIPULAČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HUTNÍ PRŮMYSL 1.1 ŘETĚZOVÝ DOPRAVNÍK doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským
VícePOČÍTAČOVÁ SIMULACE PLNĚNÍ DUTINY VSTŘIKOVACÍ FORMY SVOČ FST 2015
POČÍTAČOVÁ SIMULACE PLNĚNÍ DUTINY VSTŘIKOVACÍ FORMY SVOČ FST 2015 Ing. Eduard Müller, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 22/FST/KKS, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Tato práce pojednává
Více07-TECHNICKÉ SPECIFIKACE
Katedra konstruování strojů Fakulta strojní K 8 HYDRAULICKÝ LIS 07-TECHNICKÉ SPECIFIKACE doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
VíceVISI ve TVARu Pardubice
VISI ve TVARu Pardubice Pokročilé CAD/CAM řešení pro strojírenský průmysl TVAR výrobní družstvo Pardubice se začalo rozvíjet krátce po druhé světové válce v roce 1945. Od počáteční výroby plnících per
VíceOpakovací maturitní okruhy z předmětu KONSTRUKCE VÝROBKŮ, FOREM A STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ
Opakovací maturitní okruhy z předmětu KONSTRUKCE VÝROBKŮ, FOREM A STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ 1. Závitové spoje a. Druhy závitů z hlediska vzniku vrubů b. Závitové vložky c. Otvory pro závity d. Závity přímo lisované
VíceLITÍ POD TLAKEM. Slévárenství
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šíření a modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D.
Více2.2 VÁLEČKOVÝ DOPRAVNÍK
Katedra konstruování strojů Fakulta strojní K 9 MANIPULAČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HUTNÍ PRŮMYSL 2.2 VÁLEČKOVÝ DOPRAVNÍK VÝPOČTOVÁ ZPRÁVA doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován
VíceZáklady tvorby výpočtového modelu
Základy tvorby výpočtového modelu Zpracoval: Jaroslav Beran Pracoviště: Technická univerzita v Liberci katedra textilních a jednoúčelových strojů Tento materiál vznikl jako součást projektu In-TECH 2,
Více1.3 MULDA K 9 MANIPULAČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HUTNÍ PRŮMYSL ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv. verze - 1.0
Katedra konstruování strojů Fakulta strojní K 9 MANIPULAČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HUTNÍ PRŮMYSL 1.3 MULDA doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceRÁMY VSTŘIKOVACÍCH FOREM
Katedra konstruování stroj Fakulta strojní K 5 PLASTOVÉ RÁMY VSTŘIKOVACÍCH FOREM doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VícePŘÍLOHA KE KAPITOLE 12
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ Ústav materiálového inženýrství - odbor slévárenství 1 PŘÍLOHA KE KAPITOLE 12 Disertační práce Příloha ke kap. 12 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VíceRozvoj tepla v betonových konstrukcích
Úvod do problematiky K novinkám v požární odolnosti nosných konstrukcí Praha, 11. září 2012 Ing. Radek Štefan prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. Znalost rozložení teploty v betonové konstrukci nebo její
VíceDigitální prototyp při vstřikování plastů II
Digitální prototyp při vstřikování plastů II Petr Halaška SMARTPLAST s.r.o. CAD návrh vstřikovací formy První část článku Digitální prototyp v čísle 17, příloha Technologie zpracování plastů jsme uzavřely
VíceKINEMATICKÉ ELEMENTY K 5 PLASTOVÉ. doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D. a kolektiv. verze - 1.0
Katedra konstruování stroj Fakulta strojní K 5 PLASTOVÉ KINEMATICKÉ ELEMENTY doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpo
VíceProblematika filtrace odlitků. Petr Procházka, Keramtech s.r.o. Žacléř
Problematika filtrace odlitků Petr Procházka, Keramtech s.r.o. Žacléř Historie filtrace Nečistoty vnikající do odlitku spolu s kovovou taveninou byly od počátku velkým problémem při odlévání odlitků a
VíceNávrhy a výpočty. Barbora Bryksí Stunová Ústav strojírenské technologie Fakulta strojní, ČVUT v Praze
Návrhy a výpočty Barbora Bryksí Stunová Ústav strojírenské technologie Fakulta strojní, ČVUT v Praze 7 kroků ke správnému návrhu vtoku zjisti a definuj požadovanou úroveň kvality odlitku krok 1 definuj
VíceNÁZEV ZAŘÍZENÍ: EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH
NÁZEV ZAŘÍZENÍ: EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ (ATMOSFÉRICKÝ STAND) ROK VZNIKU: 203 UMÍSTĚNÍ: VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ, FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ, TECHNICKÁ
VícePístové spalovací motory-pevné části
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.8.2013 Definice spalovacího motoru Název zpracovaného celku: Pístové spalovací motory-pevné části Spalovací motory jsou tepelné stroje,
VíceNázvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha
Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému
VíceKomplexní správa technických dat. PDM základní pojmy. Ing. Martin Nermut, 2012
Komplexní správa technických dat PDM základní pojmy Ing. Martin Nermut, 2012 Projektování - konstrukční a technologické procesy součást životního cyklu výrobku (PLM - Product Lifecycle Management) Nárůst
VíceIng. Hana Ilkivová Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola, Benešovo náměstí 1., příspěvková organizace
Chlazení motorů Autor: Škola: Kód: Ing. Hana Ilkivová Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola, Benešovo náměstí 1., příspěvková organizace VY_32_INOVACE_SPS_959 Datum vytvoření 14.
VíceÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE SLÉVÁRENSKÁ TECHNOLOGIE
Magisterský obor studia: SLÉVÁRENSKÁ TECHNOLOGIE Obor slévárenská technologie: Je zaměřen zejména na přípravu řídicích a technických pracovníků pro obor slévárenství, kteří mají dobré znalosti dalších
VíceZpůsob stanovení ceny tisku a lití ve vakuu
Tento materiál vznikl jako součást projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Způsob stanovení ceny tisku a lití ve vakuu Technická univerzita v Liberci 3D digitalizace
VíceVÝPOČET RELATIVNÍCH POSUVŮ TURBINY
VÝPOČET RELATIVNÍCH POSUVŮ TURBINY Ing. Miroslav Hajšman, Ph.D. Anotace : Důležitou součástí návrhu každého stroje je výpočet relativních posuvů turbiny (axiální posuv rotorové části mínus axiální posuv
VíceNUMERICKÝ MODEL NESTACIONÁRNÍHO PŘENOSU TEPLA V PALIVOVÉ TYČI JADERNÉHO REAKTORU VVER 1000 SVOČ FST 2014
NUMERICKÝ MODEL NESTACIONÁRNÍHO PŘENOSU TEPLA V PALIVOVÉ TYČI JADERNÉHO REAKTORU VVER 1000 SVOČ FST 2014 Miroslav Kabát, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT
VíceZPRÁVA O OVĚŘENÍ TECHNOLOGIE
ZPRÁVA O OVĚŘENÍ TECHNOLOGIE Nekonvenční způsob chlazení kritických oblastí tvarových částí tlakových licích forem KSP-2015-Z-OT-01 2015 Ing. Iva Nováková, Ph.D. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta
VíceTEPLOTNÍHO POLE V MEZIKRUHOVÉM VERTIKÁLNÍM PRŮTOČNÉM KANÁLE OKOLO VYHŘÍVANÉ NEREZOVÉ TYČE
TEPLOTNÍHO POLE V MEZIKRUHOVÉM VERTIKÁLNÍM PRŮTOČNÉM KANÁLE OKOLO VYHŘÍVANÉ NEREZOVÉ TYČE Autoři: Ing. David LÁVIČKA, Ph.D., Katedra eneegetických strojů a zařízení, Západočeská univerzita v Plzni, e-mail:
VíceIng. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha
METROTOMOGRAFIE JAKO NOVÝ NÁSTROJ ZAJIŠŤOVÁNÍ JAKOSTI VE VÝROBĚ Ing. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha ÚVOD Společnost Carl Zeiss Industrielle Messtechnik GmbH již dlouhou dobu sleduje vývoj v poměrně
VíceMETROTOMOGRAFIE JAKO NOVÝ NÁSTROJ ZAJIŠŤOVÁNÍ JAKOSTI VE VÝROBĚ
METROTOMOGRAFIE JAKO NOVÝ NÁSTROJ ZAJIŠŤOVÁNÍ JAKOSTI VE VÝROBĚ Ing. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha ÚVOD Společnost Carl Zeiss Industrielle Messtechnik GmbH již dlouhou dobu sleduje vývoj v poměrně
VíceKOMORA S TERMOREGULACÍ
Komora s okruhem termoregulace V poslední době se stává stále důležitější a rozšířenější praxí přesné sledování a řízení teploty komory.prvotně byla tato technologie vyvinuta pro velké kusy,kde velké množství
VíceANALÝZA TRANSKRITICKÉHO CHLADÍCÍHO OBĚHU S OXIDEM UHLIČITÝM SVOČ FST 2009
ANALÝZA TRANSKRITICKÉHO CHLADÍCÍHO OBĚHU S OXIDEM UHLIČITÝM SVOČ FST 2009 Jan Fuks, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Moderní chladicí systémy musí splňovat
VíceFilosofie konstruování a dimenzování mechanických částí vozidel z hlediska jejich funkce a provozního zatěžování
Filosofie konstruování a dimenzování mechanických částí vozidel z hlediska jejich funkce a provozního zatěžování doc. Ing. Miloslav Kepka, CSc. ZČU v Plzni, Fakulta strojní, Katedra konstruování strojů
VíceZAFORMOVÁNÍ A ODFORMOVÁNÍ
Katedra konstruování stroj Fakulta strojní K 5 PLASTOVÉ ZAFORMOVÁNÍ A ODFORMOVÁNÍ doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceTECHNOLOGIE I (slévání a svařování)
TECHNOLOGIE I (slévání a svařování) Přednáška č. 3: Slévárenské slitiny pro výrobu odlitků, vlastnosti slévárenských slitin, faktory ovlivňující slévárenské vlastnosti, rovnovážné diagramy. Autoři přednášky:
VíceSimulace oteplení typového trakčního odpojovače pro různé provozní stavy
Konference ANSYS 2009 Simulace oteplení typového trakčního odpojovače pro různé provozní stavy Regina Holčáková, Martin Marek VŠB-TUO, FEI, Katedra elektrických strojů a přístrojů Abstract: Paper focuses
VíceFAKULTA STROJNÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI. Milan EDL děkan Fakulty strojní
FAKULTA STROJNÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Milan EDL děkan Fakulty strojní Studium na FST Bakalářské - Bc. Navazující magisterské Ing. Doktorské Ph.D. Prezenční i kombinované Průběh studia Bakalářský
VíceProudění vzduchu v chladícím kanálu ventilátoru lokomotivy
Proudění vzduchu v chladícím kanálu ventilátoru lokomotivy P. Šturm ŠKODA VÝZKUM s.r.o. Abstrakt: Příspěvek se věnuje optimalizaci průtoku vzduchu chladícím kanálem ventilátoru lokomotivy. Optimalizace
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459.
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Autor: Ing. Jaroslav Zikmund Datum vytvoření: 2. 11. 2012 Ročník: II. Předmět: Motorová
VíceHLINÍK A JEHO SLITINY
HLINÍK A JEHO SLITINY Označování hliníku a jeho slitin dle ČSN EN a) Označování hliníku a slitin hliníku pro tváření dle ČSN EN 573-1 až 3 Tyto normy platí pro tvářené výrobky a ingoty určené ke tváření
VíceNumerická simulace sdílení tepla v kanálu mezikruhového průřezu
Konference ANSYS 2009 Numerická simulace sdílení tepla v kanálu mezikruhového průřezu Petr Kovařík Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 22, 306 14 Plzeň, kovarikp@ntc.zcu.cz Abstract: The paper
VíceSimulace toku materiálu při tváření pomocí software PAM-STAMP
Simulace toku materiálu při tváření pomocí software PAM-STAMP Jan Šanovec František Tatíček Jan Kropaček Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze, Ústav strojírenské technologie, Technická
VíceTomáš Syka Komořanská 3118, Most Česká republika
SOUČINITEL PŘESTUPU TEPLA V MAKETĚ PALIVOVÉ TYČE ZA RŮZNÝH VSTUPNÍH PARAMETRŮ HLADÍÍHO VZDUHU SVOČ FST 2008 Tomáš Syka Komořanská 38, 434 0 Most Česká republika ABSTRAKT Hlavním úkolem této práce bylo
VíceCFD SIMULACE VE VOŠTINOVÉM KANÁLU CHLADIČE
CFD SIMULACE VE VOŠTINOVÉM KANÁLU CHLADIČE Autoři: Ing. Michal KŮS, Ph.D., Západočeská univerzita v Plzni - Výzkumné centrum Nové technologie, e-mail: mks@ntc.zcu.cz Anotace: V článku je uvedeno porovnání
VíceVliv protiprašných sítí na dispersi pevných částic v blízkosti technologického celku (matematické modelování - předběžná zpráva)
Vliv protiprašných sítí na dispersi pevných částic v blízkosti technologického celku (matematické modelování - předběžná zpráva) Byl sestaven zjednodušený matematický model pro dvojrozměrné (2D) simulace
VíceVLIV KMITÁNÍ TRUBKY NA PŘESTUP TEPLA V KANÁLU MEZIKRUHOVÉHO PRŮŘEZU
VLIV KMITÁNÍ TRUBKY NA PŘESTUP TEPLA V KANÁLU MEZIKRUHOVÉHO PRŮŘEZU Autoři: Ing. Petr KOVAŘÍK, Ph.D., Katedra energetických strojů a zařízení, FST, ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI, e-mail: kovarikp@ntc.zcu.cz
VíceAlgoritmizace diskrétních. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Algoritmizace diskrétních simulačních modelů Ing. Michal Dorda, Ph.D. 1 Úvodní poznámky Při programování simulačních modelů lze hlavní dílčí problémy shrnout do následujících bodů: 1) Zachycení statických
VíceNávrh a realizace úloh do Fyzikálního praktika z mechaniky a termiky
Návrh a realizace úloh do Fyzikálního praktika z mechaniky a termiky DIPLOMOVÁ PRÁCE Studentka: Bc. Lenka Kadlecová Vedoucí práce: Ing. Helena Poláková, PhD. Aktuálnost zpracování tématu Původně Od 2014
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Součásti točivého a přímočarého pohybu Konstrukční
VíceStacionární 2D výpočet účinnosti turbínového jeden a půl stupně
Stacionární D výpočet účinnosti turbínového jeden a půl stupně Petr Toms Abstrakt Příspěvek je věnován popisu řešení proudění stacionárního D výpočtu účinnosti jeden a půl vysokotlakého turbínového stupně
VíceVSTŘIKOVACÍ FORMY 1. vtoková soustava
VSTŘIKOVACÍ FORMY 1. vtoková soustava Konstrukce vtokové soustavy určuje společně s technologickými parametry tokové poměry při plnění formy a je tak důležitým článkem z hlediska kvality výstřiku! Vtokový
VíceRegulační armatury ve vodárenství volby, návrhy, výpočty
Regulační armatury ve vodárenství volby, návrhy, výpočty Ing. Josef Chrástek Jihomoravská armaturka, spol. s r.o. Hodonín Při výstavbách, rekonstrukcích či modernizacích vodárenských provozů se velmi často
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Laboratoře TZB
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Laboratoře TZB Cvičení č. 5 Stratifikace vodního objemu vakumulačním zásobníku Ing. Daniel Adamovský, Ph.D. Katedra TZB, fakulta stavební, ČVUT v Praze
VíceNESTACIONÁRNÍ ŘEŠENÍ OCHLAZOVÁNÍ BRZDOVÉHO KOTOUČE
NESTACIONÁRNÍ ŘEŠENÍ OCHLAZOVÁNÍ BRZDOVÉHO KOTOUČE Autor: Ing. Pavel ŠTURM, ŠKODA VÝZKUM s.r.o., pavel.sturm@skodavyzkum.cz Anotace: Příspěvek se věnuje nestacionárnímu řešení chlazení brzdového kotouče
VícePostup Jak na seminární práci Vstřikovací forma
Postup Jak na seminární práci Vstřikovací forma Úkolem tohoto postupu je doplnit informace získané na přednáškách a cvičeních v předmětu Konstrukce forem a napomoci při tvorbě zadaných seminárních prací.
VíceStanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN
Stanovení požární odolnosti NAVRHOVÁNÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ NA ÚČINKY POŽÁRU ČSN EN 1993-1-2 Ing. Jiří Jirků Ing. Zdeněk Sokol, Ph.D. Prof. Ing. František Wald, CSc. 1 2 Přestup tepla do konstrukce v ČSN
VíceÚnosnost kompozitních konstrukcí
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní Ústav letadlové techniky Únosnost kompozitních konstrukcí Optimalizační výpočet kompozitních táhel konstantního průřezu Technická zpráva Pořadové číslo:
VíceFunkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej
Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej V laboratořích Katedry vozidel a motorů Technické univerzity v Liberci byl vyvinut motor pro pohon kogenerační jednotky spalující rostlinný
VíceNumerická simulace přestupu tepla v segmentu výměníku tepla
Konference ANSYS 2009 Numerická simulace přestupu tepla v segmentu výměníku tepla M. Kůs Západočeská univerzita v Plzni, Výzkumné centrum Nové technologie, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Abstract: The article
VíceAplikace metody konečných prvků
Aplikace metody konečných prvků (, okrajové, vyhodnocování ) Pplk. Doc. Ing. Pavel Maňas, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta vojenských technologií Katedra ženijních technologií http://user.unob.cz/manas
VíceVSTŘIKOVACÍ LISY K 5 PLASTOVÉ. doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D. a kolektiv. verze - 1.0
Katedra konstruování stroj Fakulta strojní K 5 PLASTOVÉ VSTŘIKOVACÍ LISY doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpo
VíceTECHNOLOGIE CHLAZENÍ VSTŘIKOVACÍ FORMY POMOCÍ KAPALNÉHO CO 2
1 OVĚŘENÁ TECHNOLOGIE typ aplikovaného výstupu Z vzniklý za podpory projektu TECHNOLOGIE CHLAZENÍ VSTŘIKOVACÍ FORMY POMOCÍ KAPALNÉHO CO 2 OVĚŘENÁ TECHNOLOGIE - ZPRÁVA KSP-2015-Z-OT-02 ROK 2015 Autor: Ing.
VíceAnalýza veřejných zakázek v oblasti zdravotnictví
Analýza veřejných zakázek v oblasti zdravotnictví 1. Cíle analýzy Tato zpráva byla vypracována na základě analýzy zakázek veškerých zadavatelů dle zákona 137/2006, o veřejných zakázkách, získaných z Informačního
VíceSTAVITELSTVÍ. Představení bakalářského studijního oboru
Představení bakalářského studijního oboru STAVITELSTVÍ Studijní program: Stavební inženýrství Studijní obor: Stavitelství Vysoká škola: Západočeská univerzita v Plzni Fakulta: Fakulta aplikovaných věd
VícePerspektiva simulačních a trenažérových technologií v AČR
Perspektiva simulačních a trenažérových technologií v AČR Pět let inženýrských simulací pplk. doc. Ing. Pavel MAŇAS, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta vojenských technologií http://user.unob.cz/manas Pavel.Manas@unob.cz
VíceElektrostruskové svařování
Nekonvenční technologie svařování Elektrostruskové svařování doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. ivo.hlavaty@vsb.cz http://fs1.vsb.cz/~hla80 1 Elektroda zasahuje do tavidla, které je v pevném skupenství nevodivé.
VícePevnostní analýza plastového držáku
Pevnostní analýza plastového držáku Zpracoval: Petr Žabka Jaroslav Beran Pracoviště: Katedra textilních a jednoúčelových strojů TUL In-TECH 2, označuje společný projekt Technické univerzity v Liberci a
VíceMANUÁL VÝPOČTOVÉHO SYSTÉMU W2E (WASTE-TO-ENERGY)
MANUÁL VÝPOČTOVÉHO SYSTÉMU W2E (WASTE-TO-ENERGY) 0 1. PRACOVNÍ PLOCHA Uspořádání a vzhled pracovní plochy, se kterým se uživatel během práce může setkat, zobrazuje obr. 1. Obr. 1: Uspořádání pracovní plochy
VíceKolíky a čepy Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Hynek Palát
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 74601 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5
VíceNÁVRH VSTŘIKOVACÍ FORMY S TEPLOU VTOKOVOU SOUSTAVOU SVOČ FST 2015
NÁVRH VSTŘIKOVACÍ FORMY S TEPLOU VTOKOVOU SOUSTAVOU SVOČ FST 20 Martin Míchal, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 30 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce je zaměřena na konstrukci vstřikovací
VíceZada nı bakala r ske pra ce
Zada nı bakala r ske pra ce Konstrukce brzdových posilovačů Rozvoj současné technologie umožnil vytvořením velmi komfortních dopravních prostředků, předně osobních automobilů. Jeden z faktorů komfortu
VíceTomáš Raiskup Západočeská univerzita v Plzni Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika
KONSTRUKCE SKŘÍNĚ PRŮMYSLOVÉ PŘEVODOVKY SVOČ FST 2009 Tomáš Raiskup Západočeská univerzita v Plzni Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Prvním cílem této práce je důkladná analýza stávající
VíceSTROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE PŘEDNÁŠKA 7
STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE PŘEDNÁŠKA 7 Slévání postup výroby odlitků; Přesné lití - metoda vytavitelného modelu; SLÉVÁNÍ Je způsob výroby součástí z kovů nebo jiných tavitelných materiálů, při kterém se
VíceLaboratorní cvičení z p ř edmětu. Úloha č. 2. Vstřikování
Laboratorní cvičení z p ř edmětu P LA S T IK Á Ř S K Á T E C H N O L O G IE Úloha č. 2 Vstřikování Zadání Ověřte technologické podmínky při vstřikování na vstřikovacím stroji DEMAG ERGOtech 50 200 system.
VíceRozvojový projekt na rok 2008. Rozvoj přístrojového a experimentálního vybavení laboratoří pracovišť VŠB-TUO
Rozvojový projekt na rok 2008 3. Program na rozvoj přístrojového vybavení a moderních technologií a) rozvoj přístrojového vybavení Rozvoj přístrojového a experimentálního vybavení laboratoří pracovišť
VíceProjektově orientovaná výuka ve strojírenství
Projektově orientovaná výuka ve strojírenství Koutný, D. Paloušek, D. We learn by example and by direct experience because there are real limits to the adequacy of verbal instruction. Malcolm Gladwell,
VícePOSTUPY SIMULACÍ SLOŽITÝCH ÚLOH AERODYNAMIKY KOLEJOVÝCH VOZIDEL
POSTUPY SIMULACÍ SLOŽITÝCH ÚLOH AERODYNAMIKY KOLEJOVÝCH VOZIDEL Autor: Dr. Ing. Milan SCHUSTER, ŠKODA VÝZKUM s.r.o., Tylova 1/57, 316 00 Plzeň, e-mail: milan.schuster@skodavyzkum.cz Anotace: V příspěvku
Více