Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy si dovoluje zveřejnit výsledky analýzy počtu a příčin vzniku podezření na nesrovnalost identifikovaných v

Transkript

1 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy si dovoluje zveřejnit výsledky analýzy počtu a příčin vzniku podezření na nesrovnalost identifikovaných v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost reportované období

2 Úvod Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ) jakožto Řídicí orgán Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen ŘO OP VK ) v souladu s článkem 70 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 odpovídá za řízení a kontrolu OP VK. Jednou z činností realizovanou v souvislosti s výše uvedeným je předcházení nesrovnalostem, jejich odhalování a získávání zpět neoprávněně vyplacených částek. Jak pro statistické tak pro účely eliminace a předcházení nesrovnalostem je pravidelně dvakrát do roka vypracovávána tato Souhrnná zpráva o příčinách vzniku a počtech nesrovnalostí v OP VK. Materiál je rozdělen do dvou hlavních částí. První část shrnuje informace o počtu dosud identifikovaných nesrovnalostí, zobrazuje počty nesrovnalostí dle útvarů, které tyto nesrovnalosti administrují a zajišťují další postup v jejich řešení (grantové projekty spravují jednotlivé zprostředkující subjekty tj. kraje, globální granty O41 MŠMT, individuální projekty O46 MŠMT, projekty technické pomoci zprostředkujících subjektů O42 MŠMT, projekty technické pomoci řídicího orgánu O43 MŠMT). V neposlední řadě účelem této kapitoly je zhodnotit účinnost kontrolního systému neboli vyhodnotit chybovost či určit míru výskytu chyb na projektech spadajících pod konkrétní útvary MŠMT / Zprostředkující subjekty (dále jen ZS ). V tomto případě se jedná o poměr počtu identifikovaných podezření na nesrovnalost k počtu spravovaných projektů daným útvarem a ten samý poměr vztažený k finančnímu objemu zmíněných proměnných. Tato část zprávy se dále taktéž zabývá procesní stránkou řešení nesrovnalostí a zmiňuje tedy, kolik nesrovnalostí se v jaké fázi šetření nalézá, tzn. kolik nesrovnalosti je vyřešených a uzavřených a kolik nesrovnalostí se nachází v procesu šetření. Druhá část zprávy se věnuje identifikaci příčin vzniku nesrovnalostí. V závěru zprávy jsou nastíněny možnosti pro eliminaci příčin vzniku nesrovnalostí, popř. jsou popsána již zavedená opatření pro snížení počtu nesrovnalostí nebo plné odstranění výskytu dané příčiny nesrovnalostí. Podkladem pro zpracování této zprávy jsou materiály zasílané od jednotlivých zprostředkujících subjektů a útvarů MŠMT tj. O42, SO43, O46 (např. Hlášení nesrovnalostí, Podklad pro Souhrnnou zprávu o příčinách vzniku a počtu nesrovnalostí v OP VK) a údaje získané z IS Monit7+ a IS MSC

3 1 Analýza počtu identifikovaných nesrovnalostí 1.1 Vývoj počtu nesrovnalostí v členění dle prioritní osy a útvarů administrujících projekty OP VK V rámci OP VK bylo k datu celkem identifikováno podezření na nesrovnalost, z toho podezření na nesrovnalost bylo identifikováno na grantových projektech a na projektech/globálních grantech spravovaných jednotlivými útvary MŠMT. Za období bylo odhaleno celkem podezření na nesrovnalost. Za předchozí období byl počet nově identifikovaných podezření na nesrovnalost Vývoj v počtu identifikovaných podezření na nesrovnalost se tedy nijak výrazně nezměnil. Podezření na nesrovnalost jsou odhalována ve většině případů samotnou kontrolní činností útvaru spravujícího daný projekt (např. administrativní kontrolou, veřejnosprávní kontrolou na místě). Některá podezření jsou identifikována na základě dobrovolného přiznání příjemce, kontrolní činností auditních orgánů (např. interní audit, Pověřený auditní subjekt pro OP VK, Ministerstvo financí Auditní orgán), kontrolní činností ŘO OP VK a ostatních kontrolních orgánů (např. Evropská komise, Nejvyšší kontrolní úřad). Celkovým počtem identifikovaných podezření na nesrovnalost (tj ) byly ohroženy a v případech nesrovnalostí nacházejících se v šetření stále jsou ohroženy finanční prostředky OP VK v celkové výši cca 584 mil. Kč. V předchozím období bylo ohroženo 270 mil. Kč. Z výše uvedených informací plyne, že v tempu identifikace počtu nových podezření na nesrovnalosti nebyl zaznamenán nijak výrazný nárůst, avšak výše ohrožených prostředků je oproti předchozímu období více jak dvojnásobná. Tento stav zapříčinily především nálezy Evropské komise v rámci jimi prováděného auditu. Z OP VK bylo k datu celkem podpořeno projektů (z toho grantových projektů a individuálních projektů a projektů technické pomoci) a 91 globálních grantů. Výše uvedených projektů bylo celkem podpořeno částkou cca 48,2 mld. Kč. Na realizaci 91 globálních grantů byla přidělena dotace ve výši necelých 13 mld. Kč. 2

4 Podíl podezření na NES na celkové dotaci Graf 1: Podíl přidělené dotace a finančního objemu odhalených podezření na nesrovnalost k ,99 3,5 3 2,5 2 1,82 1,87 1,61 1,48 1,5 1 0,5 1,20 1,17 0,98 0,71 0,60 0,55 0,50 0,40 0,21 1,08 0,79 0,49 0 PZK JČK ÚSK VYS OLK JMK LBK KVK KHK PUK MSK SČK ZLK O42 O46 SO43 O41 Subjekt Zdroj: [IS MSC2007, evidence nesrovnalostí vedená ŘO OP VK, Podklad pro Souhrnnou zprávu o příčinách vzniku a počtu nesrovnalostí v OP VK doručený od ZS, O42, SO43, O46] Z grafu č. 1 plyne, že nejvyšší podíl podezření na nesrovnalost byl odhalen na grantových projektech Zprostředkujícího subjektu Plzeňský kraj (3,99 %). Naopak nejnižší podíl podezření na nesrovnalost byl zjištěn u grantových projektů Zprostředkujícího subjektu Zlínský kraj (0,21 %). U Zprostředkujících subjektů Karlovarský kraj a Královéhradecký kraj lze nízký podíl podezření na nesrovnalost (0,71 % a 0,6 %) přičíst i využití tzv. metodických dohlídek prováděných u příjemců finanční podpory, které slouží především jakožto prevence případných chyb v čerpání přidělené dotace. V roce 2012 bylo provedeno Zprostředkujícími subjekty celkem 96 metodických dohlídek, z toho 47 provedl ZS Karlovarský kraj a 43 ZS Královéhradecký kraj. Oproti období výrazně vzrostl podíl finančního objemu odhalených podezření na nesrovnalost na celkové přidělené dotaci u ZS Plzeňský kraj a to z 0,93 % na 3,99 %, což je způsobeno odhalením dvou podezření na nesrovnalost spočívajících v porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, kdy se výše podezření na nesrovnalost blíží 14,6 mil. Kč. U útvarů MŠMT je tento nárůst způsoben nálezy auditu Evropské komise, kdy jedním z nejzávažnějších bylo neodhalení řady pochybení v procesu zadávání veřejných zakázek. V rámci stanovení konkrétní výše korekcí proběhla ze strany poskytovatele kontrola všech veřejných zakázek u individuálních projektů národních 3

5 Podíl podezření na NES na celkové dotaci (dále jen IPn ) a projektech technické pomoci ZS (dále jen TP ZS ) schválených v rámci administrativní kontroly do data Z této kontroly vzešlo u IPn a TP ZS celkem 30 nesrovnalostí v celkové výši dotčených prostředků cca 92,5 mil. Kč. Důležité je zde zmínit, že pro tato data jsou použity počty a objemy odhalených podezření na nesrovnalosti, nikoli počty a objemy již potvrzených nesrovnalostí. Taková data jsou užita, jelikož se zhruba polovina z celkového počtu podezření na nesrovnalost nachází stále v šetření, viz kapitola č Z toho důvodu lze na základě těchto údajů posuzovat činnost kontrolního systému jednotlivých subjektů a míru chybovosti, avšak s tím, že se může případně konečná míra chybovosti změnit v návaznosti na další řízení v šetření jednotlivých případů podezření na nesrovnalost. Graf 2: Podíl přidělené dotace a finančního objemu odhalených podezření na nesrovnalost k rozklíčovaných dle prioritních os OP VK 4,00% 3,50% 3,00% 2,50% 2,00% 1,50% 1,00% 0,50% 0,00% 3,64% 0,87% 1,13% 0,50% 0,34% PO 1 PO 2 PO 3 PO 4 PO 5 Subjekt Zdroj: [viz graf 1] Poměr celkového finančního objemu odhalených podezření na nesrovnalost k datu a celkové přidělené dotace ve vztahu k projektům, které zahájily realizaci nejpozději k datu , činí 0,96 %. Tento údaj lze považovat za míru chybovosti OP VK s tím, že se může konečná míra chybovosti změnit v návaznosti na další řízení v šetření jednotlivých případů podezření na nesrovnalost. Tato kapitola nezahrnuje tzv. plošné korekce stanovené na základě auditu Evropské komise, které jsou řešeny samostatně v kapitole 1.2. Nejvyšší míru chybovosti vykazuje čtvrtá prioritní osa s hodnotou 3,64 %, což lze přičíst již výše zmíněným nálezům v pochybení ve veřejných zakázkách odhalených na podnět auditu Evropské komise. Ze stejného důvodu došlo i k výraznému nárůstu chybovosti u prioritní osy 5. Nejnižší míra chybovosti je vykázána na projektech realizovaných v prioritní ose 3 (0,34 %). 4

6 1.2 Systémové nesrovnalosti v OP VK Evropská komise v auditní zprávě EK 2007CZ05UPP002 OP VK A-Rep č identifikovala pochybení mající charakter systémové nesrovnalosti, a to v oblasti provádění výběru projektů, oblasti zadávání veřejných zakázek, jež nebyla ŘO a/nebo ZS zjištěna během administrativních kontrol a/nebo kontrol na místě a oblasti formálního vykazování počtu hodin odpracovaných v souvislosti s činnostmi na projektu. Výše uvedená pochybení byla nahlášena prostřednictvím třech hlášení nesrovnalosti v návaznosti na systém uplatnění plošných korekcí v celkové výši 947 mil. Kč. Upozorňujeme, že se finanční výše těchto nesrovnalostí bude měnit v návaznosti na další certifikační období a výdaje v nich uplatňované. Pokud bychom i tuto částku přičetli do celkové chybovosti OP VK vzrostla by z 0,96% na 2,47%. 1.3 Proces šetření odhalených podezření na nesrovnalosti k datu Následující grafy č. 3 a 4 rozdělují jednotlivá podezření na nesrovnalost odhalená k datu dle fáze šetření, ve které se k tomuto datu nachází. Z celkového počtu podezření na nesrovnalost (tj ) je k datu : potvrzeno (dále jen CI ), kdy částka dotčená nesrovnalostí činí necelých 63 mil. Kč; nepotvrzeno (dále jen UI ); - 7 neopodstatněno (dále jen UE ); opodstatněno (dále jen EI ) tzn., že šetření nebylo dosud ukončeno, kdy částka ohrožená nesrovnalostí činí zhruba 419,5 mil. Kč; - a v 10 případech je ŘO OP VK řešena opodstatněnost (dále jen IN ). Oproti období výrazně vzrostl počet nesrovnalostí, u kterých již bylo vydáno rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně ÚSC/ÚFO. Počet potvrzených nesrovnalostí během 2. pololetí roku 2012 vzrostl z 947 na 1 762, a počet nepotvrzených z 382 na 470. Tento výrazný nárůst počtu potvrzených / nepotvrzených nesrovnalostí je následkem nového nastavení povinnosti pro ÚSC/ÚFO do jednoho měsíce od předání případu zahájit prošetření případu a do pěti měsíců od zahájení šetření daného případu rozhodnout o porušení rozpočtové kázně viz Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu Soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období s platností od

7 Podíl fáze šetření NES Podíl fáze šetření NES Graf 3: Zobrazení počtu podezření na nesrovnalost odhalených na grantových projektech v návaznosti na fázi jejich šetření k datu % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2,9% 3,2% 2,9% 1,79% 0,9% 2,1% 1,9% 0,4% 1,2% 9,8% 8,9% 0,4% 4,7% 15,5% 17,0% 0,2% 19,5% 28,3% 28,6% 0,9% 36,4% 17,0% 37,0% 59,4% 60,0% 17,4% 53,3% 71,5% 94,1% 94,2% 81,6% 77,3% 68,6% 63,4% 62,6% 14,0% 54,3% 53,3% 38,5% 37,6% 26,2% 26,0% 5,1% ZLK KHK OLK MSK ÚSK KVK PZK SČK JČK JMK VYS LBK PUK Zprostředkující subjekt UE UI IN EI CI Zdroj: [IS MSC2007] Z výše uvedeného vyplývá, že téměř všechna podezření na nesrovnalost odhalená na projektech spravovaných ZS Pardubickým krajem a ZS Libereckým kraje (94 %) jsou v procesu šetření. Více než 50 % hlášených nesrovnalostí ve stavu šetřeno je evidováno u ZS Jihomoravský kraj (72 %), ZS Středočeský kraj (59 %) a ZS Jihočeský kraj (53 %). Graf 4: Zobrazení počtu podezření na nesrovnalost odhalených na individuálních projektech, projektech technické pomoci a globálních grantech v návaznosti na fázi jejich šetření k datu % 80% 60% 40% 0,14% 0,18% 9,33% 10,15% 18,75% 0,34% 50,03% 48,39% 22,58% 40,63% 100,00% 57,23% UE UI IN EI 20% 40,16% 29,03% 40,63% 32,44% CI 0% ZS O41 O42 SO43 O46 Subjekt Zdroj: [IS MSC2007] 6

8 Podíl na celkovém počtu 1.4 Podezření na nesrovnalost v rozdělení dle finančního rozpětí daného podezření Podle výše nahlášeného finančního pochybení byly nesrovnalosti rozděleny do pěti skupin (0-500 Kč, Kč, Kč, Kč a nad Kč). V tabulce č. 1 jsou uvedena všechna podezření na nesrovnalost zjištěná do a následně zaslána na ŘO OP VK do Tabulka 1: Nahlášené nesrovnalosti rozdělené podle výše pochybení do jednotlivých rozmezí Finanční rozpětí výše NES Počet NES Kč Kč Kč Kč Nad Kč Celkem celkový počet fin. částek ,87 Kč ,18 Kč ,19 Kč ,78 Kč ,23 Kč ,25 Kč Zdroj: [IS MSC2007, evidence nesrovnalostí vedená ŘO OP VK, Podklad pro Souhrnnou zprávu o příčinách vzniku a počtu nesrovnalostí v OP VK doručený od ZS, O42, SO43, O46] Graf 5: Poměr počtu a finančního objemu nesrovnalostí v daném rozmezí 70% 60% celkový počet fin. částek 59,73% 63,05% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 27,89% 20,56% 11,49% 9,00% 6,78% 0,03% 0,04% 1,44% Kč Kč Kč Kč Nad Kč Rozmezí Zdroj: [IS MSC2007, evidence nesrovnalostí vedená ŘO OP VK, Podklad pro Souhrnnou zprávu o příčinách vzniku a počtu nesrovnalostí v OP VK doručený od ZS, O42, SO43, O46] Z tabulky č. 1 a grafu č. 5 vyplývá, že nesrovnalosti do výše Kč představují 27,34 % z celkového počtu nahlášených případů, ale pouze 0,07 % z celkového finančního objemu zjištěných nesrovnalostí. Vzhledem k tomu, že administrace vč. šetření podezření na nesrovnalost má stejný průběh, a tedy i finanční náklady bez rozlišení částky ohrožené danou nesrovnalostí, se šetření nesrovnalostí do výše Kč jeví jako značně neefektivní. Vynaložené úsilí a finanční náklady na administraci nesrovnalosti neodpovídají v těchto případech vymožené částce. 7

9 2 Analýza příčin vzniku nesrovnalostí Za období bylo ŘO OP VK doručeno celkem nesrovnalostí, které byly rozděleny dle příčiny vzniku do deseti kategorií. Následující graf ukazuje, jaká příčina vzniku podezření na nesrovnalost byla nejčastější. Graf 6: Výskyt jednotlivých příčin vzniku nesrovnalosti 1 60,00% 50,00% 40,00% 57,07% neznalost pravidel řídící dokumentace, především Příručky pro příjemce subjektivní neúmyslná chyba nedostatečný kontrolní systém na straně příjemce složitost řídící dokumentace jiné 30,00% 29,62% nedostatečná znalost práce s výpočetní technikou, informačními systémy úmyslná chyba (tj. podezření na podvodné jednání) 20,00% 10,00% 8,98% nedostatečný popis zásad a postupů a pravidel způsobilosti výdajů v řídící dokumentaci nejednotnost výkladu pravidel OP VK v rámci IS OP VK časté změny řídící dokumentace 0,00% 1,60% 1,29% 0,71% 0,29% 0,17% 0,14% 0,14% % z celkového počtu Zdroj: [Podklad pro Souhrnnou zprávu o příčinách vzniku a počtu nesrovnalostí v OP VK doručený od ZS, O42, SO43, O46] U 57,07 % nesrovnalostí, které byly doručeny na ŘO OP VK, byla jako příčina vzniku uvedena neznalost pravidel řídící dokumentace, především Příručky pro příjemce. Mylné platby, které spadají pod kategorii subjektivní neúmyslná chyba, byly jako příčina nesrovnalosti označeny v 29,62 % případů. Třetí nejčastější příčinou vzniku nesrovnalosti je nedostatečná kontrola na straně příjemce. Ostatní kategorie vykazují velmi malý podíl na vzniku nesrovnalosti. Ve vztahu k eliminaci nesrovnalostí je třeba se zaměřit na výše zmíněné tři nejčastější příčiny. 1 Termín úmyslná chyba se vztahuje pouze na případy, kdy bylo podezření předáno k prošetření Policii ČR. Termín úmyslná chyba byl převzat z auditní zprávy Pověřeného auditního subjektu pro OP VK. ŘO jej dále používá ve své řízené dokumentaci. Tento termín bude upraven v rámci právě probíhající revize řídící dokumentace OP VK. 8

10 3 Závěr V rámci analýzy příčin vzniku nesrovnalostí byly jako nejčasněji se objevující identifikovány: - neznalost pravidel řídící dokumentace, především Příručky pro příjemce (výskyt z 57,07 %); - subjektivní neúmyslná chyba, kam spadají tzv. mylné platby (výskyt z 29,62 %); - nedostatečná kontrola na straně příjemce (výskyt z 8,98 %); Co se týče příčin vzniku nesrovnalostí, jejichž výskyt lze do určité míry z pozice řídicího orgánu dále ovlivnit, byla jejich četnost následující: - složitost řídicí dokumentace (výskyt z 1,60 %) - byla označena jako příčina vzniku nesrovnalosti v případech týkajících se překročení kapitoly rozpočtu, přečerpání limitu křížového financování a v jednom případě nebyl projekt realizován v souladu s projektovou žádostí; - nedostatečný popis zásad, postupů a pravidel způsobilosti výdajů v řídicí dokumentaci (výskyt z 0,17 %) jedná se o tři pochybení spočívající v nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, uhrazení mezd zaměstnancům nefinančního partnera a případu kdy byl dodavatel členem realizačního týmu; - nejednotnost výkladu pravidel OP VK (výskyt z 0,14 %) toto pochybení bylo jako příčina vzniku nesrovnalosti uvedeno dvakrát, jedná se o nákup jedné licence balíčku Microsoft Office, nad schválený počet licencí a případ, kdy byl dodavatel služby pro projekt současně statutárním zástupcem organizace příjemce. Pro eliminaci nejčastěji se objevujících příčin vzniku nesrovnalostí je nezbytné zvýšit povědomí příjemců o pravidlech OP VK, tzn. pokračovat v intenzivním školení příjemců popř. potenciálních příjemců dotace. V souvislosti s tím lze za jedno z opatření označit projekt Jak na fondy Semináře. Projekt vznikl ve spolupráci Národního orgánu pro koordinaci a jednotlivých řídicích orgánů a má za cíl zajistit vzdělávací semináře pro žadatele a příjemce evropských dotací. Dalším důležitým opatřením učiněným ze strany Řídicího orgánu je pravidelné zveřejňování elektronického Newsletteru OP VK, který připravuje Sekce řízení OP VK ve spolupráci s Odborem vnějších vtahů a komunikace MŠMT. Záměrem je pomocí tohoto zpravodaje přiblížit problematiku OP VK a informovat o aktuálním dění širokou i o odbornou veřejnost. Prostor je zde věnován mimo jiné i článkům vycházejících z častých dotazů příjemců. 9

11 Vzhledem k častému výskytu nesrovnalostí v zadávání veřejných zakázek a dokladování osobní výdajů ŘO OP VK připravil: - Newsletter pro individuální projekty ostatní - Jak správně zadávat veřejné zakázky v oblasti podpory 1. 4 a 1.5 OP VK; - Newsletter pro individuální projekty ostatní - Veřejné zakázky; - Newsletter MŠMT OP VK Nejčastější chyby zadavatelů při zadávání veřejných zakázek; - Newsletter MŠMT OP VK Výkazy práce. Na webových stránkách jsou dále zveřejňovány výsledky této analýzy počtu a příčin vzniku nesrovnalostí, upozornění pro příjemce k plnění stanovených lhůt, informace týkající se nejčastěji vyskytujících chyb v příjemcem předkládaných monitorovacích zprávách a žádostech o platbu, které mohou být v konečném důsledku vyhodnoceny jako podezření na nesrovnalost. V oblasti podpory 1.4 a 1.5 byli příjemci pomocí webu MŠMT informování o zkušenostech z administrativních kontrol monitorovacích zpráv a z realizovaných kontrol na místě. Článek se zaměřuje na nedostatky a chyby především ve výstupech jednotlivých šablon, ale také v dalších podkladech, které realizaci výstupů dokládají. Pro příjemce v oblasti podpory 1.5 je tento článek důležitým vodítkem, které jim pomůže vyvarovat se podobných chyb. Dalším opatřením realizovaným v souvislosti s výše se objevujícími příčinami vzniku nesrovnalostí je detailnější a srozumitelnější popis jednotlivých pravidel OP VK uvedených v Příručce pro příjemce. V červnu roku 2012 byla vydána aktualizace Příručky pro příjemce - verze 6, která na dané reaguje např.: - bližším popisem způsobu čerpání osobních nákladů; - doplněním sdělení, ve kterých případech není možné realizovat investiční výdaje; - aktualizací výčtu nezpůsobilých výdajů; - zásadním přepracováním kapitoly týkající se postupů pro zadávání veřejných zakázek; - apod. K datu byla zveřejněna aktualizace Příručky pro příjemce verze 7, v níž byly provedeny následující změny: - upřesněny podmínky, za kterých může dojít k odnětí dotace; - upřesněny podmínky pro způsobilost náhrady za dovolenou; - změna pravidla o využívání max. úvazků pracovníků projektu a blíže upravena pravidla pro využívání personálních kapacit projektového týmu (např. změny 10

12 v pracovních pozicích a s tím související využití prostředků na tyto pozice narozpočtovaných); - upřesněno vyplácení cestovních náhrad per diems; - apod. Co se týče problematiky mylných plateb, ŘO si vyžádal od Ministerstva financí přesný výklad termínu porušení rozpočtové kázně či neoprávněného použití prostředků, se kterým pracují zákony č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, resp. bylo pro současnou rozhodovací praxi vyžádáno stanovisko MF, zda mylná platba naplňuje definici neoprávněného použití poskytnutých prostředků potažmo definici porušení rozpočtové kázně dle zmíněných zákonů. Současně ŘO vyzval MF k provedení legislativní změny. Úmyslem ŘO bylo touto změnou legislativy zefektivnit systém řešení nesrovnalostí, eliminovat administrativní náročnost a podpořit hospodárnost procesu šetření nesrovnalostí. Vypořádání této žádosti ze strany MF je vesměs negativní včetně odmítnutí navržené legislativní změny. S tímto rozhodnutím víceméně koresponduje nález Nejvyššího kontrolního úřadu v rámci kontroly č. 11/17, na nějž byl ŘO OP VK nucen reagovat úpravou postupů řešení mylných plateb. Úprava spočívá v následujícím. Vzhledem ke stále narůstajícímu počtu nesrovnalostí typu podezření na porušení rozpočtové kázně spočívající v mylných platbách si ŘO zavedl ve čtvrté a páté verzi Příručky pro příjemce finanční podpory z OPVK následující pravidlo: V případě, že dojde k mylnému převodu finančních prostředků z projektového účtu na jiný bankovní účet a chybou dotčené prostředky jsou v plné výši z vlastní iniciativy příjemce, nejpozději do 5 pracovních dnů od uskutečnění mylného převodu vráceny na projektový účet, nebude toto řešeno jako porušení rozpočtové kázně a nesrovnalost. ŘO potažmo ZS tuto zásadu uváděl i v některých rozhodnutí o poskytnutí dotace / smlouvách, popř. v jejich dodatcích. Kontrolní tým NKÚ konstatoval, že takto nastavený systém sice zmírňuje do značné míry administrativní zátěž spojenou s řešením nesrovnalostí ve smyslu porušení rozpočtové kázně, ale zároveň tím, že ŘO aplikací uvedeného pravidla neinformuje správce daně o podezření na porušení rozpočtové kázně, a zároveň tyto případy nezařazuje do vnitřního okruhu hlášení nesrovnalostí, však porušuje 59 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu a nedodržuje pravidla stanovená v Metodice finančních toků a kontroly programů 11

13 spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období (dále jen MFTK ). Své zjištění NKÚ opírá o fakt, že vzhledem k neexistenci stanovené minimální finanční hranice pro vznik povinnosti hlášení je ŘO vždy povinen dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, postoupit údaje o zjištěném porušení rozpočtové kázně k dalšímu šetření příslušnému správci daně. V souladu s MFTK je ŘO zároveň povinen zařadit jakýkoliv případ podezření na porušení rozpočtové kázně do hlášení nesrovnalostí na vnitřní úrovni a dále postupovat podle uvedených pokynů. NKÚ v kontrolním protokolu dodává, že dodržování postupu dle výše uvedených legislativních pravidel však v souvislosti s ohlašovací povinností podezření na porušení rozpočtové kázně zároveň představuje vysokou administrativní zátěž a vede k neefektivnímu výkonu státní správy. Vzhledem k výše uvedenému zjištění NKÚ se zmíněné ustanovení ŘO stává neplatným. V té souvislosti byly dne všechny ZS a útvary MŠMT spravující či administrující projekty financované z OP VK instruovány, aby počínaje dnem doručení této informace výše zmíněné mylné platby hlásily jakožto podezření na nesrovnalost a předávaly příslušným správcům daně jakožto podezření na porušení rozpočtové kázně i přesto, je-li součástí uzavřeného právního aktu výše citované ustanovení. Zavedení této změny v posuzování případů mylných plateb bylo komunikováno směrem k MF, případně bude posunuto směrem k jiným kontrolním orgánům, jakožto nápravné opatření dotčeného zjištění. Příjemci byli o této skutečnosti též informováni prostřednictví Newsletteru OP VK. Dále je nutno uvést, že ŘO učinil řadu opatření souvisejících s nálezy Evropské komise popisovanými v kapitole č. 1.2 této zprávy. Příklady přijatých opatření jsou následující: - úprava kontrolních procesů v rámci kontrol veřejných zakázek (tvorba checklistu pro kontrolu veřejných zakázek; - proškolení projektových manažerů ŘO/ZS k veřejným zakázkám; - proškolování příjemců v oblasti veřejných zakázek; - vydání Metodického dopisu č. 23 s účinností od , který stanovuje ceny obvyklé pro nejčastěji nakupované zboží v rámci projektů OP VK; - úprava Příručky pro příjemce (nejdůležitější změny uvedeny výše); - zveřejnění nového vzoru výkazu práce s rozlišením skutečně odpracovaných a proplacených hodin; 12

14 - úprava Příručky pro Administraci IP, Příručky pro administraci GG a GP, Příručky pro žadatele; - a další. 13

15 4 Seznam použitých zkratek CI EI ES IN IPn JČK JMK KHK KVK LBK MSK MŠMT O41 O42 O46 OLK OP VK PUK PZK ŘO OP VK SO43 SČK TP ZS UE UI ÚFO ÚSC ÚSK VYS ZLK ZS potvrzená nesrovnalost opodstatněná nesrovnalost Evropské společenství řešení opodstatněnosti Individuální projekt národní Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Odbor Technické pomoci Odbor CERA Implementace projektů strukturálních fondů Olomoucký kraj Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Pardubický kraj Plzeňský kraj Řídicí orgán Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Samostatné oddělení kontroly projektů technické pomoci Středočeský kraj Technická pomoc Zprostředkujících subjektů neopodstatněná nesrovnalost nepotvrzená nesrovnalost Územní finanční orgán Územní samosprávný celek Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Zprostředkující subjekt 14