MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE"

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2007 LENKA DOBEŠOVÁ

2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Název bakalářské práce Studium možností ovlivnění výtěžnosti bioethanolu u obilných rmutů Vedoucí práce: Dr. Ing. Luděk Hřivna Vypracoval: Lenka Dobešová Brno

3 3

4 4

5 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Studium možností ovlivnění výtěžnosti bioethanolu u obilných rmutů vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. Dne Podpis bakaláře. 5

6 Za odborné vedení, rady a připomínky při vzniku této bakalářské práce především děkuji vedoucímu bakalářské práce Dr. Ing. Luďkovi Hřivnovi. Dále děkuji Ing. Gregorovi, Ing. Kučerové a laborantkám Ústavu technologie potravin za ochotu a pomoc při získávání a zpracování výsledků. 6

7 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá problematikou možnosti ovlivnění výtěžnosti bioethanolu. Bioethanol se vyrábí z různých druhů surovin, které se rozdělují na 3 velké skupiny: cukernaté, škrobnaté a lignocelulózové. Tato práce se zabývá především výrobou bioethanolu z obilovin, konkrétně z pšenice ozimé a jejich odrůd. Na vybraném spektru odrůd byly provedeny kvasné zkoušky. Rmut byl připraven za pomocí vybraných enzymů (Termamyl SC, San Extra L), které převedly škrob na zkvasitelný cukr. Pro zkvašení zápary byly použity kvasinky rodu Saccharomyces cerevisiae. Byly vybrány nejvhodnější odrůdy pšenice ozimé pro výrobu bioethanolu. ABSTRACT This bachelor work is focusing on possible problems of the bioethanol extraction. The Bioethanol is manufactured of the different kind raw materials, which are divided into three large groups: the surgary, the amylaceous and the lignocellulose. This work is concerned first in the production of bioethanol from cereals, in the concrete from the perennial wheat and its varieties. On the chosen spectrum of the varieties were effected the zymotic trials. Mash was prepared with the help of choice enzymes (Termamyl SC, San Extra L) which made over starch to fermentable sugar. There were used for fermentation mashes of leaven stock Saccharomyces cerevisiae. For this work were chosen optimal varieties of the perennial wheat for bioethanol production. Klíčová slova: výtěžnost bioethanolu obilniny kvasná zkouška enzym rmut Keywords: bioethanol extraction cereals zymotic trials enzyme mash 7

8 OBSAH: 1.0 CÍL PRÁCE ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED Morfologické a chemické složení zrna pšenice Morfologická stavba pšeničného zrna Chemické složení Technologie výroby lihu Historie Suroviny k výrobě ethanolu Zpracování surovin na výrobu ethanolu Příprava zápary Fermentace Destilace a úprava lihu Bioethanol energetický zdroj Destilace ethanolu z prokvašené zápary Rektifikace a rafinace ethanolu Vedlejší produkty při výrobě ethanolu a jeho zpracování MATERIÁL A METODIKA Charakteristika odrůd pšenice ozimé vybraných do pokusu Použité mikroorganismy Specifikace použitých enzymů Metodika Příprava zápary Zjištění obsahu ethanolu Vyhodnocení výsledků VÝSLEDKY A DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

9 1.0 CÍL PRÁCE a) Popsat procesy výroby bioethanolu se zaměřením na dosažení maximální výtěžnosti b) Vyhodnotit vliv různých odrůd pšenice na výtěžnosti bioethanolu c) Posouzení nejlepší odrůdy pšenice pro výrobu bioethanolu z pšeničného rmutu 9

10 2.0 ÚVOD Nejstaršími člověkem kulturně vypěstovanými rostlinami jsou obilniny. Obilovina je vymlácené zrno těchto trav. Archeologickými nálezy v Egyptě, v Babylonii i ve staré Číně byla jejich znalost prokázána již v pravěku. Jsou to v podstatě zušlechtěné trávy, jejichž zralá semena obilky jsou využívána pro svůj obsah živin, hlavě škrobu a bílkovin jak k výživě člověka a hospodářských zvířat, tak i k různým průmyslovým účelům. Pěstují se ve všech světadílech a podle stupně pěstování, mechanizace, výtěžnosti a zpracování lze hodnotit v tomto směru úroveň té které země. Nejznámější obilnářské oblasti jsou v evropské části Ruska, v Kazachstánu, v západní Sibiři, v severní Americe, v USA, v Kanadě, a v jižní Americe a v Argentině. V těchto oblastech jsou největší produkce obilovin a odtud se vyvážejí do států, které nejsou v pěstování obilovin soběstačné například menší obilnářské oblasti jsou v Indii, Austrálii a v západní Evropě (Kunteová,1996). Z hlediska výživy obyvatelstva jsou obiloviny jedním z nejdůležitějších zemědělských výpěstků. Průmyslové využití obilovin je právě výroba bioethanolu. Bioethanol se vyrábí technologií alkoholického kvašení z biomasy - obvykle z rostlin obsahujících větší množství škrobu a sacharidů. Vedle rostlin obsahujících škrob, jako jsou kukuřice, obilí a brambory, jsou nejčastěji používanou surovinou cukrová třtina a cukrová řepa. Rostliny obsahující cukr se přímo fermentují. Ale u rostlin s obsahem škrobu je postup složitější. Škrob se musí nejprve enzymaticky přeměnit na cukr pomocí vhodného spektra enzymů. Výroba kvasného alkoholu a jeho využití k pohonu motorových vozidel není žádnou novinkou. Pokusy nahradit benzin ethanolem sahají v Evropě již do období let první světové války. V Československu se alkohol přidával do benzínu již ve dvacátých letech minulého století (systém Dravinol). V poválečném období ovládla energetický trh paliv zcela jednoznačné ropa. Teprve při drastickém nárůstu její ceny, který se datuje od počátku 70. let, se národohospodáři a technologové znovu obracejí k využití ethanolu jako paliva. Byly vypracovány národní programy využití přebytků farmářské produkce na výrobu ethanolu v USA, v Brazílii. Ve vyspělých zemích se od r ve velkém přidával ethanol do benzinu ke zvýšení odolnosti proti klepání motoru, zvýšení oktanového čísla a snižování emisí CO 2. Například v Německu tržní podíl ethanolu dosáhl l0 % a až do posledních válečných let byl prodáván benzín s 10 % obsahem ethanolu 10

11 pod zn. Monopolin. V Československu byl zákonem z r míchán ethanol s benzínem v poměru 20:80 pod názvem Dinol. Nízké ceny ropy v poválečných letech zabránily opětovnému oživení přimíchávání ethanolu. Použití rostlinného oleje jako pohonné látky se dnes může jevit jako nevýznamné. Avšak takové produkty se mohou během času stát stejné důležitými, jako dnes petrolej a další ropná paliva, napsal v r geniální vynálezce Rudolf Diesel ve svém patentním spise. Použití rostlinných olejů, bioalkoholu a jejich derivátů jako paliva není tedy vynálezem naší doby. V předválečném Československu byly hlavními surovinami pro výrobu ethanolu brambory a melasa. V současnosti se většina lihu v ČR vyrábí z melasy (asi 90%). Při užití ethanolu pro pohonné směsi stoupl význam speciálně pěstovaných plodin, zejména obilovin a cukrovky (Pastorek, Kára, Jevič, 2002). Tato bakalářská práce se zabývá problematikou získávání bioethanolu z obilovin. 11

12 3.0 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Morfologické a chemické složení zrna pšenice Morfologická stavba pšeničného zrna Obilné zrno se skládá ze 3 hlavních částí, tj. z obalů, klíčků a z moučného jádra endospermu (obr. 1) Obaly - obilného zrna obsahují vlákninv a minerální látky, které chrání zrno před vysycháním. Před mletím se musí odstranit, protože jsou pro lidský organismus nestravitelné. Chrání jádro a klíček, obsahuje celulózu a nerostné látky. Obaly tvoří:- oplodí skládá se z pokožky (zdřevnatělé buňky), z vnějšího oplodí (podélné buňky), z vrstvy příčných buněk, z vnitřního oplodí (hadicové buňky) - osemení skládá se z barevné buňky a sklovité buňky Klíček tj. zárodek budoucí rostliny, je tvořen krátkým kořínkem, který je obalený čepičkou a krčkem obaleným pochvou s vegetačním vrcholem a se založenými listy. Celý klíček se nachází na štítku, kterým je oddělen vrstvou palisádových buněk od moučného jádra. Klíček obsahuje větší množství tuků, bílkovin, lecitinů, enzymů, vitamínů, růstových hormonů a minerálních látek. Klíček nemá dobrý vliv na skladování mouky, na pekařské a pečivárenské vlastnosti mouky. Proto před mletím se odstraňuje. Moučné jádro endosperm je tvořen buňkami, které jsou vyplněny škrobem a vrstvou buněk na obvodu (aleuronovými buňkami), vyplněnými bílkovinami (lepkem). Moučné jádro obsahuje škrobová zrna a bílkoviny lepek. Na množství a kvalitě těchto látek, hlavně lepku, závisí jakost mouky a její vhodnost pro použití k pekárenským a pečivárenským účelům (Bláha, Šrek, 1999). Obr. 1 Podélný řez pšeničným zrnem I. zárodek, II. obaly, III. endosperm a - oplodí, b - osemení, c - aleuronové buňky, d - endosperm, f - štítek, g - pochva, h - zárodek listu, i - krček, j - zárodek kořínků, k - čepička kořínku, m - vousky (chloupky) 12

13 3.1.2 Chemické složení Chemické složení kolísá podle oblastí, odrůdy, hnojení, doby setí, agrotechnik, klimatických podmínek a celé řady dalších činitelů. Důležitou složkou obilného zrna je voda, protože všechny biochemické a fyziologické procesy, probíhající během růstu, dozrávání a skladování probíhají za její účasti. Základními stavebními složkami jsou sacharidy, bílkoviny, lipidy, minerální látky, vitamíny, barviva a složky které, mají růstové, regulační a genetické funkce (Pelikán, 1999). Sacharidy Volné monosacharidy jsou ve zralých obilných zrnech v nepatrném množství. Jedná se o pentosy (arabinosa, xylosa) a hexosy (glukosa, fruktosa) tab. 1. Oligosacharidy se v obilném zrnu vyskytují v nízkých koncentracích. Příkladem je sacharosa a maltosa. Polysacharidy jsou s bílkovinami z technologického hlediska nejvýznamnější skupinou. Mají zásobní i stavební funkci. Zásobní polysacharid škrob je nejdůležitější složkou obilného zrna, je obsažen v endospermu. Škrob se v obilovinách a rostlinách vyskytuje ve formě škrobových zrn nebo škrobových granulí a jejich velikost je u jednotlivých obilovin odlišná (tab. 2). Skládají se ze dvou frakcí amylosy a amylopektinu. Obě frakce jsou 13

14 tvořeny jednotkami glukosy. Poměr amylosy a amylopektinu v obilninách je 25% : 75% (Kučerová, 2004). Tab. 1 Obsah hlavních polysacharidů v pšenici (Velíšek, 1999) Polymer Obsah v % Škrob Neškrobové polysacharidy 3 11 Celulosa 0,2 3 Hemicelulosa 2 7 Arabinoxylany 1 3 Beta- glukany 0,5 2 Xyloglukany 0,2 0,4 Pektiny 0,3 0,5 fruktany 1 4 Tab. 2 Charakteristika škrobových zrn (Velíšek 1999) Zdroj Malá zrna v µm Velká zrna v µm Střed. hodnota v µm Pšenice Ječmen Rýže Brambory Amylosa je lineárním řetězcem, obsahujícím jednotky D-glukosy, navzájem vázané glykosidickou vazbou α(1,4), přičemž tento řetězec má strukturu šroubovice, do jejíhož nitra lze vázat až 20 % jodu. Obsah amylosy u jednotlivých druhů obilovin je odlišná (tab 3). Amylopektin obsahuje také D-glukosu vázanou glykosidickou vazbou α(1,4), na rozdíl od amylosy však připadá na každých 20 až 25 glukosových jednotek jedno rozvětvení, kdy se nový řetězec váže způsobem α-(1,6). Amylosa s vodou vytváří koloidní roztok, který na rozdíl od roztoku amylopektinu nepřechází do gelového stavu. Amylopektin se ve studené vodě nerozpouští, jen silně bobtná. Při vyšší teplotě se koloidně rozpouští. Když se takto připravený roztok ochladí, přemění se na gel (Velíšek, 1999). Hampl (1970) uvádí, že se granule škrobu liší v závislosti na rostlinném zdroji svojí ultrastrukturou, ale mají společný obecný model, jehož základem jsou radiálně uspořádané 14

15 molekuly amylopektinu ve tvaru disku, v nichž jsou neredukující konce situovány ven z granulí a tvoří jejich povrch. V oblastech větvení řetězců má amylopektin a doprovázející jej amylosa neuspořádanou amorfní strukturu. Krystalové a amorfní oblasti se pravidelně střídají. Podle stupně krystalinity granulí se rozeznávají 4 polymorfní formy škrobu označované jako A, B, C a V. Nejstabilnější forma A se vyskytuje u cereálních škrobů s výjimkou vysoce amylosových. Méně stabilní forma B se vyskytuje u kořenové zeleniny, brambor a u vysoce amylosových škrobů obilovin (obsah amylosy je nad 40 %). Forma C je přítomna u luštěnin. U želatinovaných škrobů s amorfní strukturou vzniká při retrogradaci nejprve méně stálá forma B, z ní vzniká forma C a ta přechází na nejstabilnější formu A. Forma typu V se vyskytuje v želatinových škrobech obsahující lipidy, kde dochází k interakci amylosy a mastnými kyselinami (Velíšek, 1999). Škrobová zrna mají vlastnost želatinace, která má význam při hydrolýze škrobu. Teploty želatinace jsou znázorněny v tabulce 4. Zrna přijímají z atmosféry při běžné vlhkosti vzduchu asi 0,2 g vody (asi 13 % pšeničný a % bramborový škrob), aniž se mění objem zrn. Škrobová zrna jsou ve studené vodě nerozpustná a tvoří suspenzi. Při záhřevu suspenze nepoškozených škrobových zrn množství absorbované vody dále roste, aniž se poruší jejich integrita, dochází pouze k imbibici. Až do určité teploty, při které nastává bobtnání zrn, se jedná o reversibilní proces. Tato teplota se nazývá jako počáteční želatinační teplota (obvykle C). Želatinační teplota závisí na druhu škrobu a vzájemném poměru škrobu a vody, ph prostředí a přítomnosti dalších složek jako například jsou soli, cukry, lipidy, bílkoviny. Běžně počáteční želatinační teplota leží mezi C (Senn, Pieper 1989). Wiseman (1986) ve své příručce uvádí, že v procesu želatinace jsou změny škrobových zrn nevratné. Tepelným pohybem molekul se přerušují stávající vazby. Hydratované řetězce se vzájemně oddalují, čímž mizí krystalické zóny a celá struktura se stává neorganizovanou, amorfní. Jako důsledek hydratace a uvolnění amylosy z granulí roste viskozita a při dostatečné koncentraci škrobu vzniká viskózní škrobový maz, který obsahuje škrobová zrna mnohonásobně zvětšená. Pokračuje-li záhřev, viskozita klesá s další ztrátou integrity granulí. Ochlazením škrobového mazu viskozita opět roste, neboť se obnovují vodíkové vazby mezi makromolekulami amylosy a amylopektinu. 15

16 Tab. 3 Obsah škrobu a jeho složení ve významných zdrojích (Velíšek, 1999) Potravina Škrob v % Amylosa v % Pšenice Žito Ječmen Oves Kukuřice Brambory Tab. 4 Teploty želatinace (mazovatění) vybraných škrobů (Velíšek, 1999) Zdroj škrobu T ž C - počáteční T ž C - střední T ž C - konečná Pšenice Kukuřice Rýže Brambory Mezi neškrobové polysacharidy patří celulosa, hemicelulosa, lignin, pentosany. Celulosa je nerozpustná ve vodě a za normálních teplot ani výrazně nebobtná. Je součástí obalů a buněčných stěn. Pšenice jí obsahuje 1,6 %, ječmen 4 % a oves přes 10 %. Hemicelulosa je rozpustná ve zředěných alkáliích. Je zastoupena hlavně v buněčných stěnách, kde funguje jako opěrné pletivo a jako zásobní látka, která se při klíčení rozkládá na jednodušší cukry. Lignin je základní složkou nerozpustné vlákniny, nachází se v otrubách a v pluchách ječmene a ovsa. Pentosany jsou součástí obalů a buněčných stěn (Zehnálek, 2001). Bílkoviny Zralá zrna obsahují podle druhů a odrůd 9 16 %. Většina bílkovin je uložena v endospermu a v aleuronové vrstvě. Základní stavební složkou bílkovin jsou aminokyseliny. Dominantní aminokyselinou je glutamin (derivát kyseliny glutamové), který představuje 1/3 z celkového obsahu aminokyselin. Další nejvíce významnou aminokyselinou je prolin, který zaujímá více jak 10 % v pšeničné bílkovině. Bílkoviny mohou být tvořeny jednoduchými a složenými bílkovinami. Jednoduché bílkoviny se dělí 16

17 podle funkčních vlastností na protoplasmatické (albuminy a globuliny) a na zásobní (prolaminy a gluteniny). Obsah albuminů a globulinů činí u pšenice %. Největší význam mají bílkoviny pšenice, které se liší svou schopností tvořit lepek. Lepek tvoří bílkoviny nerozpustné ve vodě, gliadin a glutenin (Kučerová, 2004). Bílkoviny tvoří také podstatnou část enzymů, které fungují jako biokatalyzátory živé buňky. Amylasa je enzym hydrolyzující škrob. Enzymy, které hydrolyzují peptidové vazby se nazývají proteolytické. Lipázy hydrolyzují lipidy a oxidačně redukční lipoxygenásy oxidují nenasycené mastné kyseliny z lipidů bílkovin (Velíšek, 1999). Lipidy Obilky patří k semenům, které obsahují nejnižší obsah tuků (1,5 2,5 %). Nejvíce tuků obsahuje klíček a aleuronová vrstva. Nepolární tuky tvoří nenasycené mastné kyseliny (72 85 %), z nichž esenciální kyselina linolová tvoří minimálně 55 %. Z polárních lipidů jsou to fosfolipidy s obsahem % (Kučerová, 2004). Lipidy se také vyskytují ve škrobu (tab. 5). Tab. 5 Obsah lipidů a proteinů ve škrobech (Velíšek, 1999) Škrob Obsah lipidů v % Obsah proteinů v % Pšenice 0,38 0,72 0,3 Kukuřice 0,02 1,09 0,3 Brambory 0,05 0,06 Minerální látky V obilném zrně se nachází v rozmezí 1,5 2,5 %. Největší množství minerálních látek se nachází v klíčku a obalových vrstvách, především v aleuronové (Hampl, 1970). Vitamíny Vysoký obsah vitamínů je v obalových vrstvách a klíčku a aleuronové vrstvě. Endosperm je na vitamíny chudý. Význam mají především vitamíny skupiny B (thiamin B 1 a riboflavin B 2 ), kyselina nikotinová PP, nikotinamid, kyselina pantotenová a vitamín E (α tokoferol) (Hampl, 1970). 17

18 Biologicky významné látky Mezi tyto látky patří především kyselina fytová, cholin, kyselina para aminobenzoová (Kučerová, 2004). Látkové složení se může v jednotlivých částech zrna významně měnit (tab. 6). Standardně vycházíme ale z průměrných hodnot vztažených k zrnu jako celku (tab. 7). Tab. 6 Rozdělení látkového složení v jednotlivých částech zrna v % sušiny (Pomeranz, 1994) Složka Popel Bílkoviny Tuky Celková Oplodí osemení a Aleuronová vrstva vláknina Pentosany Škrob 3,4 6,9 0,8 50,9 46,6-10,9 31,7 9,1 11,9 28,3 - Klíček 5,8 34,0 27,6 2,4 - - Endosperm 0,6 12,6 1,6 0,6 3,3 80,4 Tab. 7 Průměrné složení sušiny obilek v % (Chloupek, 2005) Druh Minerální látky Protein Škrob Tuk Vláknina Ostatní Pšenice 1, ,3 11,9 Žito 1, ,8 2,3 10,8 Ječmen 2, ,3 4,5 10,6 Oves 3, ,5 Kukuřice 1, ,5 8 18

19 3.2 Technologie výroby lihu Historie Z historie není známo, ve které zemi byl získán čistý ethanol poprvé, ale výrobu alkoholických nápojů znali už Egypťané. Helmont poznal, že při lihovém kvašení uniká CO 2 a naopak Becher zjistil koncem 17. století, že alkoholické kvašení probíhá pouze ve sladkých tekutinách. V 19. století badatel Gay Lussakov vyjádřil první alkoholové kvašení pomocí rovnice: C 6 H 12 O > 2 C 2 H 5 OH + 2 CO 2 + E Líh, jako finální výrobek, má rozmanité použití v průmyslu chemickém, potravinářském, ve zdravotnictví, v kosmetice, v domácnosti, při výrobě kaučuku, jako pohonná látka a v mnoha dalších odvětví (Ingr, 2001) Suroviny k výrobě ethanolu K výrobě lze použít všechny suroviny, obsahující přímo zkvasitelné cukry, nebo polysacharidy, které lze převést enzymatickou cestou na zkvasitelné cukry. Průběh kvašení ovlivňují kromě cukrů také ostatní složky suroviny. Suroviny k výrobě lihu lze rozdělit na cukernaté, škrobnaté a lignocelulózové. Suroviny cukernaté: Obsahují glukosu, fruktosu, sacharosu nebo jiný zkvasitelný cukr. Průměrný obsah cukru v ovoci závisí na druhu, odrůdě, stupni zralosti, klimatu a průběhu vegetačního období. V bobulovém ovoci se pohybuje obsah cukru od 3 19 %, v peckovém od 6 25 % a v jádrovém od 5 15 %. Hlavní podíl cukru připadá na monosacharidy (tab. 8). Nezralé ovoce obsahuje zpravidla menší množství škrobu (Augustín, 1991). Cukrovka se nevyužívá přímo jako potravina, nýbrž až po zpracování jako na cukr. Obsah sacharosy v bulvě se pohybuje kolem 17,5 %. Dále obsahuje necukry pektiny (2,4 %), celulosu a hemicelulosu (4,1 %), dusíkaté látky (1,2 %) a minerální látky (0,6 %) (Pelikán, Dudáč, Míša, 1999). 19

20 Nejdůležitější surovinou, kterou zpracovávají průmyslové lihovary, je melasa. V naší republice se setkáme prakticky pouze s melasou řepnou. Hlavní složkou je sacharosa (40 50 %), která už nelze získat, % dusíkatých látek, 8 10 % popele a % vody. Používá se nejen pro výrobu ethanolu, ale i k výrobě kvasnic, organických kyselin, i ke krmení (Pelikán, 1999). Z dalších cukrů jsou důležité invertní cukr a rafinosa. Necukerných látek je v melase kolem 30 % a jsou tvořeny organickými látkami (20 %) a anorganickými látkami (10 %). Z pohledu lihové fermentace je sledován obsah dusíkatých látek (1,0 1,6 % N), z nichž kyselina asparagová a glutamová jsou důležité pro výživu kvasinek, naopak betain je pro kvasinky zcela bez užitku a obsah fosforu, kterého bývá v melase jen asi 0,06 %. To nestačí na výživu kvasinek a melasové zápary se musí proto přiživovat, většinou kyselinou fosforečnou nebo diamoniumfosfátem. Dalšími surovinami cukrovarnickými produkty, které by bylo možné využít k výrobě lihu jsou surový a rafinovaný cukr - do zápary je nutné doplnit živiny potřebné pro činnost kvasinek jako jsou vitaminy, aminokyseliny, růstové látky, minerály aj. Uvažuje se o výrobě lihu z některého meziproduktu výroby cukru, zejména tekutého cukru (sirupu), těžké šťávy, příp. lehké během kampaně ( Tab. 8 Obsah monosacharidů a dalších cukrů v ovoci (% v jedlém podílu) (Velíšek, 1999) Ovoce glukosa fruktosa sacharosa cukry sušina celkem Jablka 1,8 5 2,4 11,1 16 Hrušky 2,2 6 1,1 9,8 17,5 Třešně 5,5 6,1-12,4 18,7 Švestky 3,5 1,3 1,5 7,8 14 Meruňky 1,9 0,4 4,4 6,1 12,6 Broskve 1,5 0,9 6,7 8,5 12,9 20

21 Suroviny škrobnaté: Obsahují polysacharid škrob, který je nutno převést na zkvasitelný cukr. Proto je výroba ethanolu ze škrobnatých surovin po technologické stránce složitější a po ekonomické stránce nákladnější. Nejčastěji škrobnatou surovinou jsou brambory a obiloviny (Ingr, 2001). Brambory obsahují velký podíl vody (75 %). V sušině pak převládá škrob (asi %), kterého je méně pod slukou, více ve svazcích cévních a opět méně ve středu hlízy. Bramborový škrob obsahuje 80 % amylopektinu a 20 % amylosy. Hlízy obsahují minoritní množství vitamínů rozpustných v tucích (E, K), provitamín vitamínu A (beta- karoten). V majoritním množství se v hlízách nacházejí vitamíny rozpustné ve vodě (C, B). Z tohoto hlediska je ethanol vyrobený z brambor nejkvalitnější (Kunteová, 2000). K nejčastěji používaným surovinám k výrobě ethanolu patří obiloviny. Zpracovává se kukuřice, pšenice, tritikale, oves, ječmen a žito. Kukuřice využívaná k produkci škrobu je typu koňský zub kukuřice tvrdé. Používá se hlavně ve světě, dobře se zpracovává, má vysoký obsah škrobu (70 %). Pšenice určená pro výrobu ethanolu by měla obsahovat vyšší podíl zkvasitelných cukrů, vznikající ze škrobu, kterého by mělo být více než 65 % v sušině (tab. 9). Kvalita pšenice je dána obsahem proteinů (11,1 13,2 %). Zájem o tuto surovinu stále roste, hlavně nepotravinářské odrůdy (Hamrová, 1988). Vhodnější je tritikale, které má vyšší obsah škrobu, ale poskytuje nižší výnosy, které závisí na odrůdě. Škrobové zrno tritikale je lépe přístupné působení enzymových preparátů, navíc má vysokou aktivitu vlastních amylolytických enzymů. Pro získání škrobu je nutná i dobrá vypíratelnost lepku (Šimůnek, Pelikán, Staňková, 1997). Potravinářská jakost V současné době je potravinářská kvalita hodnocena dle norem EU, které předepisují hodnocení kvality odrůd v pekařském pokusu metodou Rapid Mix test (RMT). Při nákupu pšenice jsou používány také nepřímé metody, v zahraničí nejčastěji obsah dusíkatých látek, sedimentační hodnota a číslo poklesu. Od roku 1998 jsou pšenice vhodné pro pekařské zpracování (převážně pro výrobu kynutých těst) členěny dle jakosti na skupiny: - elitní pšenice E dříve označované jako velmi dobré, zlepšující - kvalitní pšenice A - dříve označované jako dobré, samostatně zpracovatelné 21

22 - chlebová pšenice B - dříve označované jako doplňkové, zpracovatelné ve směsi - nevhodné pšenice C odrůdy nevhodné pro výrobu kynutých těst Odrůdy pšenice nevhodné pro výrobu kynutých těst jsou členěny dle způsobu dalšího využití do následujících jakostních kategorií: - pšenice pečivárenské ( pro výrobu oplatků, sušenek a krakerů) - pšenice pro výrobu těstovin (pšenice tvrdá) - pšenice pro speciální využití (výrobu škrobu a lihu) - krmné pšenice Cílem je zařadit odrůdu do přesně definované jakostní kategorie a tím umožnit spotřebiteli zvolit optimální odrůdu pro daný užitkový směr. Zařazení do kategorie se provádí na základě charakteristik uvedených v tabulce 9. Systém hodnocení kvality pšenice zahrnuje přímá i nepřímá hodnocení (Tichý, 2001). Tab. 9 Minimální požadavky na zařazení odrůd do skupin (přehled odrůd 2003) Jakostní sk. E - elitní A - kvalitní B -chlebová Vyjádření hodnoty absolutně bod 9-1 absolutně bod 9-1 absolutně bod 9-1 Objem. Výtěžnost (ml) Obsah hrubých 12,6 6 11,8 4 11,1 2 bílkovin (%) Zelenyho test (ml) Číslo poklesu (sec.) Objem. hmotnost(g/l) Vaznost mouky (%) 58,7 7 55,5 5 53,9 4 Pěstební technologie a úprava zrna pšenice ozimé a tritikale pro výrobu etanolu Program produkce obilovin pro výrobu ethanolu má z hlediska uplatnění konečného výrobku, tj. ethanolu vzniklého kvasným procesem ze škrobu zrna, hlavní využití v motorových palivech. Zavedení tohoto programu umožní současně řešení několika problémů: - agrárního problému přebytku zemědělské půd, především v marginálních oblastech a s tím související ekologie krajiny a sociální otázky venkova 22

23 - snížení škodlivých emisí ve výfukových zplodinách spalovacích motorů pomocí přídavku ethanolu produkovaného z obilovin nebo jeho organických derivátů (ETBE etyltercbutyléter) - snížení dovozu ropy a tím závislosti na politicky rizikových oblastech producentů ropy a současně snížení pasivního salda zahraničního obchodu Z evropských zemí se příkladem využití zemědělské produkce (obilovin, cukrovky) pro výrobu ethanolu s následným použitím jeho derivátů v motorových palivech se stala Francie, která v roce 1996 zpracovala 675 tisíc hl ethanolu. Také v sousedním Polsku je ve vysoké míře využíván ethanol ze zemědělských produktů jako přímé aditivum v benzinu do výše 12 %, což je v souladu se směrnicí EU. Z mimoevropských zemí je zaznamenán rozvoj zpracování zrna obilnin pro výrobu ethanolu a jeho využití v motorových palivech především v USA (zpracování kukuřice) a dále v Kanadě, kde je využíváno zrno drobnozrnných cereálií (pšenice, tririkale, žito) (Bubník, Gebler a kol, 2006). Výběr vhodných druhů a odrůd obilnin pro výrobu ethanolu V rámci screeningu genotypů pšenice a tritikale byly prováděny v ročnících 1996 až 1998 analýzy na obsah škrobu a bílkovin u 688 genotypů ozimé pšenice, 169 genotypů jarní pšenice, 50 genotypů ozimého tritikale a 22 genotypů tritikale, ze kterých vyplynulo: - odrůdy ozimého ječmene nemají dostatečně vysoký obsah škrobu v zrně, který by umožňoval vysokou konverzi tohoto polysacharidu na zkvasitelné cukry a následně ethanol - obdobně u sortimentu žita, s výjimkou hybridního žita Marder, nepřesahuje obsah škrobu v zrně 65%, tj. hranici pro úspěšné použití na výrobu ethanolu - lepší situace je u tritikale a ozimé pšenice. Registrované odrůdy tritikale mají více než 65% škrobu a jsou perspektivní pro další využití. U vybraného souboru odrůd ozimé pšenice Alka, Stella, Boka, Bruneta, Rexia, Torysa a Trane byl nalezen nejvyšší obsah škrobu ze všech sledovaných odrůd (přes 69%) a průměrný obsah škrobu činil 67%. Z výsledků analýz je zřejmé, že nejvhodnějšími obilninami pro možnou výrobu ethanolu se jsou ozimá pšenice a tritikale, respektive jejich určité odrůdy (tab. 10). Zrno tritikale a vybraných odrůd pšenice ozimé má vysoký obsah škrobu současně se sníženým obsahem bílkovin a nízkou hodnotou čísla poklesu. To charakterizuje vysokou amylázovou 23

24 aktivitu vlastního zrna a tím možnost snížení množství syntetické amylázy přidané při technologickém postupu konverze škrobu na zkvasitelné cukry. Ukázalo se, že obsah škrobu který je limitujícím parametrem pro výrobu ethanolu, statisticky vysoce průkazně negativně koreluje s obsahem bílkovin v zrně (Petr, 2001) Tab. 10 Hektarové výnosy plodin a výtěžnost ethanolu z 1 ha zemědělské půdy Plodina Výnos t/ (ha. rok) Spotřeba biomasy na 10 hl ethanolu (t) Výtěžnost ethanolu [hl / (ha. rok ) Cukrová třtina 80 15,3 53 Maniok 20 5,3 38 Sladké brambory 27 5,5 50 Brambory 25 8,7 36,2 Cukrová řepa 47, Kukuřice 4,5 2,5 26 Pšenice 7 2,7 38 Rajonizace pšenice ozimé a tritikale pro výrobu ethanolu Ze statistické analýzy vyplývá nadřazenost místa pšenice ozimé a tritikale na výrobu ethanolu ostatním faktorům. Optimální podmínky jsou v obilnářské oblasti vlhké, kde při dodržení doporučené pěstební technologie a dostatku srážek lze dosáhnout dobrých výnosů při optimálních kvalitativních ukazatelích. Pokusy byly zakládány v podmínkách charakterizujících tuto oblast: Nadmořská výška 270m, půdy hnědé, oglejené, ph 6,7 7,0, průměrná roční teplota za vegetaci 7,8 C, suma srážek za vegetaci 677mm. V bramborářské výrobní oblasti byl při doporučené pěstební technologii nízký výnos a nebylo možné dosáhnout optimálních kvalitativních ukazatelů (především podílu škrobu). Pokusy byly zakládány v podmínkách charakterizujících tuto oblast: Nadmořská výška 570m, půdy hnědé, písčito hlinité, slabě štěrkovité slabě kyselé ph 5,6-6,5, průměrná roční teplota za vegetaci 7 C, suma srážek za vegetaci 448mm. Tritikale je plodinou určenou pro obilnářskou, bramborářskou a pícninářskou oblast. Jako hybrid žita a pšenice má nároky na prostředí menší než pšenice, větší než žito. Tritikale lze pěstovat okrajově i ve výrobní oblasti kukuřičné (K4, 5) a řepařské (Ř3 5) 24

25 ale pro pěstování na výrobu ethanolu tyto oblasti nejsou vhodné. Požadavky tritikale na přírodní podmínky jsou skromnější než u ozimé pšenice. U tritikale se cení tolerantnost k horším půdním podmínkám, horší předplodině, nízkému ph půdy. Je výnosově stabilnější v oblastech, kde se již tolik nedaří ozimé pšenici. Vegetační doba je o dnů delší než u ozimého žita (Petr, Stehno, 1997). Pěstování pšenice ozimé a tritikale pouze po obilnině je předpokladem kvality zrna na výrobu ethanolu. Po zlepšujících předplodinách se dosahuje vyššího obsahu bílkovin v sušině zrna, což není vhodné pro výrobu ethanolu. Doporučené odrůdy pšenice ozimé: Alka, Stella, Boka, Bruneta, Rexia, Torysa a Trane Doporučené odrůdy tritikale: Disko, Modus, Kolor, Presto (Tichý, 2001). Oves obsahuje vysoký obsah nejkvalitnějších bílkovin (14 15 %) a vysokým obsahem tuku 7 10 % (Hampl, 1970). Hamrová (1988) uvádí, že se zpracovává ojediněle, protože obsahuje velké množství pluch. Z toho vyplývá, že zpracování je obtížné. Ječmen má kvalitnější bílkoviny než žito a pšenice. Cení se také obsah beta glukanů. Škrob se nachází v podobě škrobových granulí vázaných v proteinové matrici a proto jeho struktura a složení ovlivňuje dostupnost aminokyselin i degradaci sacharidů (Kučerová, 2004). Žito obsahuje zásobní bílkoviny v endospermu a jsou rozpustné ve vodě a proto žito nemá lepek jako pšenice. Žito má krátkou dormanci a proto je tu vyšší nebezpečí poškození škrobu enzymy, aktivovanými při prorůstání (Kunteová, 2000). Suroviny lignocelulosové Využití dřevních odpadů a celulózy k produkci bioethanolu se může stát vážným konkurentem pšeničných, kukuřičných a jiných surovin. Jeho získání je efektivnější. Glukóza je součástí celulózy, základního stavebního prvku všech rostlin, tedy i dřeva. A právě získávání glukózy z rostlinné biomasy tlakovou termickou hydrolýzou je základem technologie, kterou lze zpracovat prakticky jakoukoli biomasu včetně dřevní hmoty. Ideální surovinou je odpadní obilná sláma nebo energetické rostliny. Výroba bioethanolu z lignocelulózové biomasy je díky typu suroviny levnější než zpracování škrobových plodin. Suroviny, které by se také mohly využít k výrobě bioethanolu je například čekanka, polocukrovka, kasava, topinambur, čirok, proso, pohanka, vadné ovove (jablka a hrušky). 25

26 Tyto suroviny našly jiné a hlavně efektivnější využití než je výroba bioethanolu (Zaldivar, 2001). Srovnání jednotlivých surovin pro výrobu bioethanolu je shrnuto v tab. 11. Tab. 11 Průměrné výtěžnosti bioethanolu z vhodné zemědělské produkce a biologických zbytků zpracovatelských závodů (Pastorek, Kára, Jevič, 2004) Biomasa Syrovátka Cukrová třtina Cukrová řepa Brambory Dřevo Melasa Pšenice Kukuřice Žito tritikale Průměrná spotřeba na výrobu 100 l bioethanolu l kg 932 kg kg 385 kg 360 kg 260 kg 268kg 241 kg 251 kg Zpracování surovin na výrobu ethanolu Zpracování cukernatých surovin Ovoce se pro výrobu lihu používá jen ve výjimečných případech zpracování havarovaných plodů nebo ojediněle některé tropické, většinou sušené plody (datle). Z hlediska zpracování je melasa jednodušší surovinou než obilí. Její předností je jednoduchá příprava zápary (naředění vodou, přídavek živin) a skutečnost, že obsahuje přímo zkvasitelný cukr (sacharosu). Kvašení s využitím produkčních kmenů kvasinky Saccharomyces cerevisiae probíhá za anaerobních podmínek, ph je udržováno mezi hodnotami 4,5-5,0 a teplota by neměla překročit 32 ºC. Dalším důležitým faktorem je zákvasná koncentrace kvasinek v zápaře, čím je koncentrace buněk vyšší, tím je kratší doba kvašení a vyšší produktivita fermentace. Kvasinky jsou postupně pomnožovány v laboratorní a provozní propagaci do množství, které je potřebné k zakvašení zápary v bioreaktoru. 26

27 Zpracování škrobnatých surovin Škrob je substrátem, který většina ethanol produkujících mikroorganismů není schopna přímo zkvašovat. Proto musí být nejprve převeden na jednoduché zkvasitelné sacharidy, tj. na glukosu nebo maltosu. Pro zpracování škrobnatých surovin se nejčastěji používá několik způsobů. Jedná se o tlakový (pařákový), beztlakový (infúzní) a mechanický způsob. V posledních letech se však používá stále častěji beztlakový způsob. Tuto změnu umožnila výroba termostabilních α-amylas bakteriálního původu (Diviš, 2004). Tlakový způsob využívá k uvolnění a zmazovatění škrobu ze zrn nebo hlíz paření za teploty nad 120 ºC a tlaku od 0,2 do 0,5 MPa (podle charakteru zpracovávané suroviny). Nejpoužívanějším pařákem u nás je Henzeův pařák. Velkou výhodou paření je, že se zápara současně vysteriluje, což je vhodné při zpracování havarovaných substrátů. Po paření následuje vyhánění díla do zapařovací kádě za současného intenzivního chlazení a přídavku ztekucujících enzymů (Hamrová, 1988). Při beztlakovém způsobu musí být brambory rozmělněny a obilí namleto na částice odpovídající velikosti (běžně 0,4-2,0 mm). Mletí obilí může být realizováno za sucha (šrotovníky, kladívkové mlýny) nebo za mokra (dispergátory, mlýny s korundovými talíři, kladívkové mlýny). Mokré mletí má výhodu v tom, že při mletí dochází již zároveň i k bobtnání škrobových zrn. Podle vlastností používaných enzymů a za přídavku zeleného sladu se dílo vyhřívá na 65 ºC nebo na teploty ºC (při použití termostabilní α-amylasy), při kterých dochází ke zmazovatění a ztekucení škrobu. Celkový pochod zcukření je zdlouhavý, protože škrob není tak přístupný jako při paření (Kreipe, 1981). Mechanický způsob spočívá v rozmělnění suroviny, narušení škrobových zrn. Takový proces se nazývá mechanické mazovatění škrobu. Suspenze suroviny se ve vodě zpracovává určitým teplotním režimem za současného působení amylolytických preparátů. Také se zkoumá působení dalších hydrolytických enzymů, štěpících celulosu, hemicelulosu a pektiny. Tento systém vede ke zvýšení výtěžnosti ethanolu a ke zlepšení jeho jakosti (Kent, Evers, 1994). Chlazení zápary se děje za sníženého tlaku, což napomáhá k odstraňování příměsí a zlepšuje jakost ethanolu. Hodnota výtěžnosti ethanolu je závislá na faktorech, které určují celou technologii. Použité enzymy nemusí být ještě zárukou vysoké výtěžnosti, je třeba správně je aplikovat. Rozhodující je přitom také použitá surovina a především velikost částic a způsob zpřístupnění škrobu, což určuje efektivitu jednotlivých technologických postupů. Bobtnají-li škrobová zrna za studena, naberou tolik vody, že se jejich hmotnost zvětší o třetinu. Za tepla se objem zvětší 60 až 100x., přičemž 27

28 dochází k praskání zrn a výraznému zvýšení viskozity. Jedním z důležitých faktorů při zpracování kukuřice a obilí je velikost částic šrotu. Mletí materiálu se může uskutečnit v suchém nebo ve vlhkém stavu. Při vlhkém způsobu mletí se ukázalo, že částice by měly mít rozměr kolem 0,1mm. mletí. Rmutovací procesy mohou být založeny na vaření materiálu, kdy max. teplota dosahuje C a pro rozklad škrobu se využívá sladové a mikrobiální termostabilní amylázy. Rmutovací způsob se suchým mletím vyžaduje velikost částic o velikosti 0,1mm. Z hrubších zrn, tj. o velikosti 0,7-0,9 mm se obtížněji uvolňuje škrob. Rmutovacím způsobem s vlhkým mletím se dosáhne vyššího efektu poškozením zrn škrobu. Další metodou mokrého mletí je dispergační způsob s recyklem, kde se zpracovávají celá zrna (Senn, Pieper, 1989). Mletí, bobtnání a mazovatění škrobu i enzymová hydrolýza škrobu probíhá současně. Z enzymů se přidává nejprve bakteriální alfa-amylasa a po ochlazení z 80 C na 60 C při ph 5,0-5,5 probíhá zcukření (Hamrová, 1988). Diskutovaným problémem je stanovení poměru vody a výchozí suroviny. Obecně lépe prokvašují řidší zápary a experimentálně byly nejvyšší výtěžky u zápar s poměrem 1:3 a vyšším (Wolf, 1994). Zpracování žita Při zpracování žita lze použít pařákovou i infúzní metodu. Pařákové metody se používají pro zpracování celých žitných zrn i šrotu. Zapařování žita se provádí obdobným způsobem jako při zpracování brambor. Škrobnatost žita je oproti bramborám vyšší (50-60%). Žito lze s dobrými výsledky zpracovat společně s bramborami v kombinaci dvou zapářek a to bramborových a jedné žitné nebo dvě žitné a jedno bramborové, které se míchají v kvasných kádích (Hampl, 1970). Zpracování ječmene Nejprve se ječmen máčí a poté se zcukřuje. Pro zcukření se nejvíce používá ječný slad. Ječmen se může zpracovat pařením celého nemáčeného nebo celého máčeného zrna, nebo se zpracovává loupaný i šrotovaný. Ječmen se musí pařit jinak než brambory a žito. Vyplývá to s odlišného složení těchto surovin i jejich anatomické stavby. Žito má malé obilky, ječmen pluchaté. Na 3x více škrobu ve srovnání s bramborami, připadá v něm 6x méně vody, takže jeho vlhkost nestačí k zmazovatění zrna. Pařák se musí napřed naplnit potřebným množstvím vody, ohřáté na 50 C. Velmi dobře se osvědčuje paření ječného šrotu rozmíchaného předem ve vodě a předehřívaného ve zvláštní kádi. Při zapařování vyhovuje nejlépe přidávání sladu v podobě sladového mléka po částech (Pelikán, 1999). 28

29 Zpracování pšenice Zpracování pšenice je obdobné jako u žita. Pšenice má větší obsah škrobu (kolem 65%), takže je třeba přidávat větší množství vody do pařáku než u žita. V lihovarech se obvykle zpracovává pšenice napadená snětí (Dyr, 1956). Zpracování kukuřice Před vlastním pařením kukuřice v celých zrnech se voda přidávaná do pařáku okyseluje kyselinou sírovou, aby bylo snadnější rozluštění Je-li kukuřice správně upařená, jsou v čiré zcukřené zápaře zřejmé jen její slupky a škrobnatý endosperm přechází do roztoku. Kukuřičné zápary prokvašují velmi hluboce (Dyr, 1963). Zpracování brambor Vyprané brambory se rozvaří na kaši, bramborová kaše se smíchá se sladem a s vodou a zapařuje se při cca 60 C. Škrob se účinkem enzymu diastasa zhydrolyzuje na maltosu. Zcukernatělá hmota se po ochlazení v kvasných kádích zkvašuje působením kvasnic Saccharomyces. Teplota se udržuje pod 30 C. Zkvašený materiál, obsahující maximálně 14 % alkoholu, se poté destiluje ve sloupcových kolonách (Dyr, 1956). Zpracování lignocelulosových surovin Zpracování a úprava je založena na chemických, fyzikálně chemických a biochemických metodách. Celulosa a hemicelulosa přítomná v lignocelulosových surovinách musí být pro fermentaci na ethanol nejprve rozštěpena na monosacharidy. Celá řada mikroorganismů přeměňují glukosu z celulosy na ethanol. Využití pentos z hemicelulosy je problematické. Proto se zkouší a vyvíjí se mikroorganismy schopné zkvašovat pentosy i hexosy. Ale růst mikroorganismů a produkce ethanolu je pomalé a dosahují nízkých produktivit. Nejvíce se osvědčily kvasinky Saccharomyces cerevisiae (obr. 2), bakterie Escherichia coli a Erwinia chrysathemi ( 29

30 Obr. 2 Saccharomyces cerevisiae Příprava zápary Důležitým krokem při zpracování škrobnatých surovin je jejich mechanické rozmělnění a zpřístupnění zrn škrobu působení amylolytických enzymů. Dnes se již výhradně používá k hydrolýze kyseliny, enzymy a nebo kombinovaný způsob. Kyselá hydrolýza Parciální hydrolýza kyselinami se provádí při vyšších teplotách než při výrobě rozpustných škrobů Enzymová hydrolýza Enzymy patří mezi látky bílkovinné povahy. Na základě chemického složení se enzymy dělí na jednosložkové (jednoduché) a dvousložkové (složené). Jednosložkové enzymy se skládají pouze z bílkovin, která je nositelem substrátové specifity i specifity účinku. Dvousložkové enzymy jsou tvořeny bílkovinným nosičem apoenzymem a účinnou nebílkovinnou složkou - kofaktorem. Obě části tvoří celek zvaný holoenzym. V bílkovinné části enzymu je zakotvena jeho substrátová specifita - rozhodování o tom, které látky (substráty) se v průběhu reakce přemění. Za specifitu účinku z velké části odpovídá kofaktor, který určuje jaký typ chemické reakce proběhne. Enzymová hydrolýza poskytuje obdobné produkty jako kyselá hydrolýza (dextriny, maltooligosacharidy, maltosu, glukosu), ale vznikající produkty jsou lépe definovány a proces lze lépe regulovat. Amylolytické enzymy používané pro hydrolýzu škrobu jsou výhradně mikrobiálního původu. Vazby α-(1,4) amylosy a amylopektinu na oligosacharidy o různé délce řetězce štěpí endoamylasy (termostabilní, termolabilní α-amylasy) a exoamylasy (maltogenní 30

31 β- amylasy a glukogenní amyloglukosidasy nebo glukoamylasy). Termostabilní α-amylasy získané z bakterií rodu Bacillus (Bacillus subtilis, Bacillus licheniformis) štěpí škrob na maltooligosacharidy. Působením α-amylasy s Baciullus licheniformis vzniká jako primární produkt lineární maltopentaosa a z ní postupně vznikají nižší sacharidy. Hlavním produktem je maltotriosa vzniklá odštěpením maltosy. Maltosa a maltotriosa se dále neštěpí. Termolabilní α-amylasy získané z plísní rodu Aspergillus produkují jako hlavní štěpy maltosu a maltotriosu (jsou maltogenní). Maltogenní β-amylasy štěpí škrob na maltosu. Získávají se z bakterií rodu Bacillus, Pseudomonas a Clostridium. Částečně štěpí také vazby α-(1,6) amylopektinu. Glukogenní amyloglukosidasa atakuje α-(1,4) amylosy a amylopektinu od neredukujícího konce molekuly a odštěpuje β-d-glukopyranosu. Částečně štěpí také vazby α-(1,6) amylopektinu. Vazby α-(1,6) amylopektinu a dextrinů štěpí α-(1,6)- sacharidasy nazývané jako 1,6-amyloglukosidasy, které se získávají z bakterií Klebsiella aerogenes a z bakrerií rodu Pseudomonas (Velíšek, 1999). Podle Žáčkové a Kvasničky v této fázi přípravy zápary dochází po mírném ochlazení v zapařovací kádi na teploty ºC díky působení β- amylasy a amyloglukosidasy ke zcukření (škrob a dextriny jsou postupně převedeny až na zkvasitelný sacharid). Rozluštění a zcukření suroviny se kontrolují jodovou zkouškou. V praxi používané enzymové preparáty neobsahují pouze jeden amylolytický enzym, ale jde o komplex i dalších hydrolytických enzymů jako např. hemicelulasy (např. xylanasy, β- glukanasy), proteasy a celulasy. Jejich působením lze zvýšit výtěžnost lihu a současně i snížit viskozitu média. Existuje několik firem, které vyrábějí kvalitní enzymy. Na českém trhu je nejlépe zavedena dánská firma Novo Nordisk. Pro lihovarské účely jsou vhodné amylolytické enzymy: Termamyl, BAN, AMG, Fungamyl a SAN Super a dále Ultraflo, Celluclast a Shearzyme, které zvyšují výtěžky lihu a pozitivně ovlivňují vlastnosti zápar Fermentace Zcukřené dílo (sladká zápara) je ochlazeno na zákvasnou teplotu a v bioreaktoru (fermentačním tanku) zakvašeno. Kvasinky lze získat z různých zdrojů. Nejlepší se 31

32 osvědčují kvasinky adaptované na škrobnaté zápary získané z čistých lihovarských kultur. Je možné též použít lisované pekařské droždí (0,3-0,5 kg na 1 hl zákvasu), které není ideální násadou, protože jeho výroba je aerobní proces a proto se doporučuje jej rozkvasit ve sladké zápaře. V některých zemích se používají i sušené aktivní lihovarské kvasinky. Obilné a bramborové zápary obsahují dostatečné množství živin, takže není potřeba je přiživovat. Hodnota ph se má pohybovat v rozmezí 4,6 4,8 a během kvašení nemá klesat pod 4,2. Přítomné amylolytické enzymy i v průběhu fermentace dále štěpí dextriny a škrob, který se uvolňuje z pevné fáze obilné suroviny. V malých lihovarech se obvykle pracuje periodickým (vsádkovým) způsobem. Používají se uzavřené kvasné kádě. Doba kvašení bude záviset jak na činnosti enzymů, tak i na činnosti kvasinek. Obvykle kvašení trvá h, zkvasitelné sacharidy jsou kvasinkami metabolizovány na ethanol a oxid uhličitý. Přitom dochází i k mírnému nárůstu kvasinek, k tvorbě vedlejších produktů a zahřívání kvasu. Jednoduché fermentační tanky neumožňují regulaci teploty, ta by během kvašení neměla přesáhnout 32 ºC. Toho je možné dosáhnout volbou vhodné zákvasné teploty od 18 do 24 ºC, která závisí hlavně na objemu bioreaktoru, požadované době kvašení, koncentraci zkvasitelných sacharidů v zápaře. Koncentrace ethanolu v prokvašených obilných záparách se průměrně pohybuje mezi 7-8 % obj. Kvašení je mikrobiální proces, který může nepříznivě ovlivnit kontaminující mikroflóra. Nebezpečné jsou především bakterie mléčného a máselného kvašení (Ingr, 2001). 3.3 Destilace a úprava lihu Bioethanol energetický zdroj Bioethanol je vyrobený technologií alkoholového kvašení z biomasy - obvykle z rostlin obsahujících větší množství škrobu a sacharidů. Bioethanol je určený pro výrobu paliv. Přídavek ethanolu do benzinu se prováděl u nás již před druhou světovou válkou, tehdy se jednalo o povinné přídavky alkoholu do benzinu. Pro aplikaci ethanolu je nejznámější Brazilský lihový program, který ukázal na výhody a nevýhody jeho zaváděný ve velkém měřítku. V USA, Francii a dalších zemích se navázalo na tyto zkušenosti. Současná doba se vyznačuje nutností revidovat všechny technologie 32

33 způsobující znečištění životního prostředí. Spalování fosilních paliv ke znečištění ovzduší přispívá hlavní měrou. V případě spalování nafty a benzinů v motorech nejde jen o emise oxidu uhličitého, ale i o znečišťování zplodinami hoření. Proto jsou stanoveny jakostní požadavky na bioethanol (tab.12). Hledají alternativní zdroje paliv, které by zajistily v rámci možností naší planety svou regeneraci, ale též využití vznikajícího oxidu uhličitého. Tyto látky však nesmí podstatně zhoršovat kvalitu paliv a mají vnést do směsi určité množství kyslíku (tzv. oxygenátů). Tab. 12 Jakostní požadavky na bioethanol (zákon č.199/2004) Číslo Vlastnosti Jednotka Hodnota 1 Koncentrace při t=20 0 C, minimálně % (V/V) 99,6 2 Obsah vody,minimálně % (m/m) %/(V/V) 0,40 0,32 3 Obsah chloridových iontů, maximálně g/kg g/l 0,040 0,032 4 Obsah kyselin v přepočtu na % (m/m) 0,007 kyselinu octovou, maximálně 5 Obsah karbonylových sloučenin v g/l 0,2 přepočtu na aldehyd octový, maximálně 6 Obsah metylalkoholu, maximálně % (V/V) g/100 ml 0,2 0,16 7 Obsah mědi maximálně mg/kg mg/l 0,1 0,079 8 Sušina po odpaření, g/l 0,02 maximálně 9 Obsah vyšších alkoholů maximálně %(V/V) 2 Tak zvaná biopaliva jsou kyslíkaté sloučeniny, které přidáním do klasických pohonných hmot zlepšují jejich oktanové číslo a spalování, což vede ke snížení obsahu některých škodlivých látek ve výfukových plynech. Ethanol je určen pro motory benzinové, ale i použití ethanolu pro naftové motory se úplně nevylučuje. Ethanol lze přímo přidávat do benzinu (USA - 10 %, Brazílie - 22 %, Polsko - 5 %). Oxygenáty (mezi ně patří i ethanol a aditivum připravené z ethanolu, ETBE: ethyl-terciární butyl-ether) snižují obsah oxidu 33

34 uhelnatého (snížení o %) ve spalinách. Ethanol snižuje i celkový tlak par benzinu a zvyšuje oktanové číslo paliva. Na druhé straně se však snižuje výkon motoru a zvyšuje se proto i spotřeba paliva. ETBE má proti MTBE (methyl-terciární butyl-ether) řadu výhod, hlavně proto, že methanol pochází z fosilních paliv a při spalování vzniká nebezpečí tvorby formaldehydu (karcinogen). Další výhodou ethanolu je snížení teploty hoření paliva a tím se snižuje i množství vznikajících oxidů dusíku. Vzhledem k nižší těkavosti směsi ethanol - benzin, je nutné přídavkem jiných látek odstranit problém studených startů (pro zimní období je výhodnější ETBE). Z hlediska výroby bioethanolu není třeba zásadně měnit kvasnou část výroby. Je však třeba provést všechna opatření, aby výrobní cena ethanolu byla co nejnižší ( Destilace ethanolu z prokvašené zápary Ethanol je těkavá kapalina o hustotě 789,3 kg/m 3 s bodem varu 78,31 ºC, kterou lze z prokvašené zápary izolovat destilací. S vodou tvoří azeotropickou směs (95,15 % hm.) s bodem varu 78,15 ºC nižším než obě čisté látky, takovou směs nelze rozdělit destilací za normálního tlaku. Ethanol je hořlavá, lehce vznětlivá látka s vodou neomezeně mísitelná (Pelikán, Dudáč, Míša, 2004). Prokvašené obilné zápary se v zemědělských lihovarech destilují na jednoduchém kontinuálně pracujícím kolonovém aparátu (záparové koloně). Z hlavy kolony je odebírán surový líh, většinou v koncentraci % obj., z vařáku řídké obilné výpalky. Někdy je používáno dvoukolonové uspořádání nebo tříkolonové. Jednoduché schéma výroby bioethanolu je znázorněno v obr Rektifikace a rafinace ethanolu Rychtera, Uher, Páca (1987) uvádí, že rektifikace je opakovaná destilace, jejímž cílem je zkoncentrovat ethanol. Rafinace je definována jako odstranění doprovodných látek z lihu. Oba tyto procesy probíhají v kolonovém uspořádání. Spodní vytápěná část kolony se nazývá vařák a nejhořejší část destilační kolony je hlava. Patra záparové kolony bývají klobouková (kalotová) s jedním velkým kloboukem na patře, ostatní kolony mají patra konstruovány jako kloboučková, tunelová, sítová, ventilová nebo méně často náplňová. Na 34

glykany rostlin, živočichů glykany řas, hub, mikrobů, modifikované glykany rostlin

glykany rostlin, živočichů glykany řas, hub, mikrobů, modifikované glykany rostlin . PLYSACARIDY glykany hlavní stavební jednotky obsah pentosy, hexosy, cukerné kyseliny aj. deriváty furanosy, pyranosy > 0 až 0 3-0 5 monosacharidů klasifikace podle původu přirozené aditivní podle základních

Více

OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE

OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE Přehled obilnin čeleď: lipnicovité rod: pšenice (obecná, tvrdá, špalda) ječmen žito tritikale žitovec oves kukuřice čirok bér proso rýže dochan klasnatý milička habešská

Více

Průmyslová mikrobiologie a genové inženýrství

Průmyslová mikrobiologie a genové inženýrství Průmyslová mikrobiologie a genové inženýrství Nepatogenní! mikroorganismus (virus, bakterie, kvasinka, plíseň) -kapacita produkovat žádaný produkt -relativně stabilní růstové charakteristiky Médium -substrát

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

SACHARIDY FOTOSYNTÉZA: SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU.

SACHARIDY FOTOSYNTÉZA: SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU. SACHARIDY SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU. JSOU TO HYDROXYSLOUČENINY, PROTOŽE VŠECHNY OBSAHUJÍ NĚKOLIK HYDROXYLOVÝCH SKUPIN -OH. Sacharidy dělíme na

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

Mlýnské výrobky a těstoviny ve školním stravování. doc. Ing. Marie Hrušková, CSc.

Mlýnské výrobky a těstoviny ve školním stravování. doc. Ing. Marie Hrušková, CSc. Mlýnské výrobky a těstoviny ve školním stravování doc. Ing. Marie Hrušková, CSc. Cereální výrobky podle Zákona o potravinách 110/1997 Vyhláška MZe ČR 333/97 Sb. Obsah Rozdělení cereálních výrobků Mlýnské

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Číslo vzdělávacího materiálu OBILOVINY

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Číslo vzdělávacího materiálu OBILOVINY Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526 III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčo č vá v s lova v : Metodika: Obor: Ročník: Autor:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčo č vá v s lova v : Metodika: Obor: Ročník: Autor: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_10 Název materiálu: Obiloviny Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Obiloviny. Očekávaný

Více

Výroba cukrů ve 21. století cukerné sirupy vs. cukr. Marcela Sluková

Výroba cukrů ve 21. století cukerné sirupy vs. cukr. Marcela Sluková Výroba cukrů ve 21. století cukerné sirupy vs. cukr Marcela Sluková Cukry ve výživě a zdraví člověka - Zdroj energie - Atraktivita a chutnost potraviny, návyk (zvyklost) na sladkou chuť - Přirozené a přidané

Více

Tato prezentace seznamuje žáky s různými druhy obilovin, jejich složením a využitím ve výživě

Tato prezentace seznamuje žáky s různými druhy obilovin, jejich složením a využitím ve výživě Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Klíčová slova Střední odborná škola Luhačovice

Více

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové

Více

14. Biotechnologie. 14.4 Výroba kvasné kyseliny octové. 14.6 Výroba kyseliny citronové. 14.2 Výroba kvasného etanolu. 14.1 Výroba sladu a piva

14. Biotechnologie. 14.4 Výroba kvasné kyseliny octové. 14.6 Výroba kyseliny citronové. 14.2 Výroba kvasného etanolu. 14.1 Výroba sladu a piva 14. Biotechnologie 14.1 Výroba sladu a piva 14.2 Výroba kvasného etanolu 14.3 Výroba droždí 14.4 Výroba kvasné kyseliny octové 14.5 Výroba kyseliny mléčné 14.6 Výroba kyseliny citronové 14.7 Výroba antibiotik

Více

Sedláček Tibor SELGEN, a.s. ŠS Stupice, Stupice 24, Sibřina 25084 laborator@selgen.cz. Kvalita pšenice

Sedláček Tibor SELGEN, a.s. ŠS Stupice, Stupice 24, Sibřina 25084 laborator@selgen.cz. Kvalita pšenice Sedláček Tibor SELGEN, a.s. ŠS Stupice, Stupice 24, Sibřina 25084 laborator@selgen.cz Kvalita pšenice Kvalitou suroviny obecně rozumíme vhodnost pro technologické zpracování při výrobě finálního produktu.

Více

Suroviny pro výrobu piva

Suroviny pro výrobu piva Suroviny pro výrobu piva obilný slad (naklíčené a usušené obilné zrno, převážně ječmenné. Výroba sladu se nazývá sladování a děje se ve sladovnách.v Čechách nejčastěji ječný) voda chmel (na území Čech

Více

KRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz

KRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KRMIVA AGROBS Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KŮŇ A POTRAVA Kůň je stepní zvíře Trávy a byliny s nízkým obsahem bílkovin Bohatá biodiversita Velmi dobrá kvalita bez plísní Čistá potrava díky stálému

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Období: jarní 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška Předmět:

Více

Suroviny pro výrobu JP a BP. Ing. Slávka Formánková

Suroviny pro výrobu JP a BP. Ing. Slávka Formánková Ing. Slávka Formánková Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Suroviny pro JP a BP Předmět:

Více

Hodnocení kvality odrůd ječmene pro registraci a doporučování

Hodnocení kvality odrůd ječmene pro registraci a doporučování Hodnocení kvality odrůd ječmene pro registraci a doporučování Vratislav PSOTA Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s. (psota@brno.beerresearch.cz) 2 Co je to sladování? Sladování je komerční využití

Více

Název diplomové práce Možnosti ovlivnění výtěžnosti bioetanolu z kukuřice

Název diplomové práce Možnosti ovlivnění výtěžnosti bioetanolu z kukuřice Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Název diplomové práce Možnosti ovlivnění výtěžnosti bioetanolu z kukuřice Vedoucí práce: Dr. Ing. Luděk Hřivna Vypracoval: Bc.

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Období: jarní 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška Předmět:

Více

VLIV TECHNOLOGICKÉHO ZPRACOVÁNÍ NA OSUD NUTRIČNĚ VÝZNAMNÝCH LÁTEK OVOCE A ZELENINY

VLIV TECHNOLOGICKÉHO ZPRACOVÁNÍ NA OSUD NUTRIČNĚ VÝZNAMNÝCH LÁTEK OVOCE A ZELENINY VLIV TECHNOLOGICKÉHO ZPRACOVÁNÍ NA OSUD NUTRIČNĚ VÝZNAMNÝCH LÁTEK OVOCE A ZELENINY RUDOLF ŠEVČÍK, VÁCLAV POHŮNEK Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta potravinářské a biochemické technologie

Více

Cereální chemie od klasu ke kvasu až k chlebu a pečivu. http://www.vscht.cz/

Cereální chemie od klasu ke kvasu až k chlebu a pečivu. http://www.vscht.cz/ Cereální chemie od klasu ke kvasu až k chlebu a pečivu http://www.vscht.cz/ Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta potravinářské a biochemické technologie Ústav sacharidů a cereálií CEREÁLNÍ

Více

Polysacharidy příručka pro učitele. Obecné informace:

Polysacharidy příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Polysacharidy příručka pro učitele Téma Polysacharidy se probírá v rozsahu jedné vyučovací hodiny. Téma je možné rozšířit o žákovské referáty na téma Výroba papíru nebo Zásady racionálního

Více

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje. KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo

Více

Přídatné a pomocné látky při výrobě cereálií

Přídatné a pomocné látky při výrobě cereálií Přídatné a pomocné látky při výrobě cereálií Doc. Ing. Josef Příhoda, CSc. Ing. Marcela Sluková, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta potravinářské a biochemické technologie Ústav

Více

Obiloviny. Ing. Miroslava Teichmanová

Obiloviny. Ing. Miroslava Teichmanová Obiloviny Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Obiloviny

Více

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2008 Tereza Szabó Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin

Více

Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe

Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe Ing. Jan Štambaský NovaEnergo Ing. Jan Štambaský, Na Horánku 673, CZ-384 11 Netolice, stambasky@novaenergo.cz Nakládání s

Více

Jakost a zpracování obilovin

Jakost a zpracování obilovin Jakost a zpracování obilovin Anatomická stavba obilného zrna Endosperm (84-86%) škrob a bílkoviny Klíček (2,5-3%) nutričně cenný (bílkoviny, minerály, tuky, vitamíny) Obaly (8-14%) oplodí a osemení Jakost

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

SACHARIDY. Vznik sacharidů v přírodě v buňkách autotrofů asimilací CO 2 v přítomnosti H 2 O FOTOSYNTÉZA

SACHARIDY. Vznik sacharidů v přírodě v buňkách autotrofů asimilací CO 2 v přítomnosti H 2 O FOTOSYNTÉZA SACHARIDY v těle člověka jen 2 % (v sušině) v rostlinách 85 90 % Funkce sacharidů v buňce: - zdroj energie (např. glukosa) - zásobní energetická surovina (škrob, glykogen) - zpevnění a ochrana buňky (celulosa,

Více

Molekulární biotechnologie č.10c. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy.

Molekulární biotechnologie č.10c. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy. Molekulární biotechnologie č.10c Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy. Využití škrobu, cukrů a celulózy Zejména v potravinářském průmyslu Škrob je hydrolyzován

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného

Více

žák zvládne základní informace o glukóze, sacharóze a škrobu, pochopí základní schéma fotosyntézy Spec. vzdělávací potřeby Stupeň a typ vzdělávání

žák zvládne základní informace o glukóze, sacharóze a škrobu, pochopí základní schéma fotosyntézy Spec. vzdělávací potřeby Stupeň a typ vzdělávání Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

VYUŽITÍ A LIKVIDACE ODPADŮ ZEMĚDĚLSKO- POTRAVINÁŘSKÉHO KOMPLEXU (N324009)

VYUŽITÍ A LIKVIDACE ODPADŮ ZEMĚDĚLSKO- POTRAVINÁŘSKÉHO KOMPLEXU (N324009) Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta potravinářské a biochemické technologie Ústav konzervace potravin VYUŽITÍ A LIKVIDACE ODPADŮ ZEMĚDĚLSKO- POTRAVINÁŘSKÉHO KOMPLEXU (N324009) Praha, říjen

Více

disacharidy trisacharidy atd. (do deseti jednotek)

disacharidy trisacharidy atd. (do deseti jednotek) SACHARIDY Sacharidy jsou nejrozšířenější přírodní látky, stále přítomné ve všech rostlinných a živočišných buňkách. V zelených rostlinách vznikají sacharidy fotosyntézou ze vzdušného oxidu uhličitého CO

Více

Potravinářské a biochemické technologie

Potravinářské a biochemické technologie Potravinářské a biochemické technologie část Technologie cukru P.Kadlec, E. Šárka - PTB-cukr 1 P.Kadlec, E. Šárka - PTB-cukr 2 VÝROBA CUKRU V ČR A VE SVĚTĚ Počátky průmyslové výroby cukru u nás - rok 1831

Více

Pokuste se vlastními slovy o definici pojmu Sacharidy: ? Které sacharidy označujeme jako cukry?

Pokuste se vlastními slovy o definici pojmu Sacharidy: ? Které sacharidy označujeme jako cukry? Pokuste se vlastními slovy o definici pojmu Sacharidy: Sacharidy jsou polyhydroxyderiváty karbonylových sloučenin (aldehydů nebo ketonů).? Které sacharidy označujeme jako cukry? Jako tzv. cukry označujeme

Více

SOUHRNNÁ SPECIFIKACE VÝROBKŮ PEKÁRNA

SOUHRNNÁ SPECIFIKACE VÝROBKŮ PEKÁRNA Kompek kombinát pekařské a cukrářské výroby, spol. s r.o., J. Hory 67, 272 64 Kladno PLATNOST OD: 26.6.205 SOUHRNNÁ SPECIFIKACE VÝROBKŮ PEKÁRNA Výrobky neobsahují suroviny z GMO (geneticky modifikovaných

Více

Netradiční plodiny s potenciálem zvýšení nutriční hodnoty cereálních výrobků

Netradiční plodiny s potenciálem zvýšení nutriční hodnoty cereálních výrobků Netradiční plodiny s potenciálem zvýšení nutriční hodnoty cereálních výrobků doc. Ing. Marie Hrušková, CSc. Ing. Ivan Švec, Ph.D. Ing. Barbora Babiaková Ing. Michaela Drábková Ing. Kristýna Heroudková

Více

Falšování potravin. MVDr. Matej Pospiech, Ph.D.

Falšování potravin. MVDr. Matej Pospiech, Ph.D. Falšování potravin MVDr. Matej Pospiech, Ph.D. Mendelova univerzita, 31.10.2013 Obsah přednášky úvod, historie co považujeme za falšování specifika falšování potravin nejčastější způsoby falšování u jednotlivých

Více

BIOTECHNOLOGIE LENTIKATS A JEJÍ UPLATNĚNÍ PŘI VÝROBĚ BIOETANOLU

BIOTECHNOLOGIE LENTIKATS A JEJÍ UPLATNĚNÍ PŘI VÝROBĚ BIOETANOLU BIOTECHNOLOGIE LENTIKATS A JEJÍ UPLATNĚNÍ PŘI VÝROBĚ BIOETANOLU VÝROBA BIOETANOLU Z CUKERNATÉ, ŠKROBNATÉ A LIGNOCELULÓZOVÉ SUROVINY BIOTECHNOLOGIE LENTIKATS A JEJÍ UPLATNĚNÍ PŘI VÝROBĚ BIOETANOLU Společnost

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 19. 10.

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2014 Profilová část maturitní zkoušky 1. povinná volitelná zkouška

Více

Droždí Droždí (pekařské droždí, pivní kvasinka, Saccharomyces cerevisiae

Droždí Droždí (pekařské droždí, pivní kvasinka, Saccharomyces cerevisiae Droždí Droždí (pekařské droždí, pivní kvasinka, Saccharomyces cerevisiae) je druh kvasinky z oddělení vřeckovýtrusných hub, která se již od antiky používá při kvasných procesech v pekařství a pivovarnictví.

Více

cereálie (vysoký obsah vlákniny), ovesné vločky krmivo pro zvířata hlavně koně využití oleje v kosmetice krmná sláma

cereálie (vysoký obsah vlákniny), ovesné vločky krmivo pro zvířata hlavně koně využití oleje v kosmetice krmná sláma cereálie (vysoký obsah vlákniny), ovesné vločky krmivo pro zvířata hlavně koně využití oleje v kosmetice krmná sláma jarní a ozimý výroba sladu, který dále slouží k výrobě piva kroupy výroba whisky krmivo

Více

(g.100g -1 ) Voda Bílkoviny Popeloviny Vláknina Lipidy Broskve a nektarinky. 0,56 0,82 0,1 0,7 0,26 0,37 Višně * 1,11 0,1 * uvedeno v % 0,185

(g.100g -1 ) Voda Bílkoviny Popeloviny Vláknina Lipidy Broskve a nektarinky. 0,56 0,82 0,1 0,7 0,26 0,37 Višně * 1,11 0,1 * uvedeno v % 0,185 8. PŘÍLOHY Tabulka č. 1: Průměrné složení čerstvého ovoce (Kyzlink, 1988) Hrubá Druh Sušina Voda Extrakt Cukry Popeloviny vláknina ovoce Broskve 16,18 83,82 10,21 7,52 0,78 0,61 Meruňky 16,76 83,24 13,81

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

DUM VY_52_INOVACE_12CH33 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Návrh. Čl. I. 3. Příloha č. 1 zní:

Návrh. Čl. I. 3. Příloha č. 1 zní: Návrh Vyhláška ze dne 008, kterou se mění vyhláška č. 48/005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění vyhlášky č. 5/007 Sb. Ministerstvo

Více

HYDROXYDERIVÁTY. Alkoholy Fenoly Bc. Miroslava Wilczková

HYDROXYDERIVÁTY. Alkoholy Fenoly Bc. Miroslava Wilczková HYDROXYDERIVÁTY Alkoholy Fenoly Bc. Miroslava Wilczková HYDROXYDERIVÁTY Alkoholy -OH skupina vázána na uhlíkový atom alifatického řetězce Fenoly -OH skupina vázána na uhlíku, který je součástí aromatického

Více

DUM č. 7 v sadě. 22. Ch-1 Biochemie

DUM č. 7 v sadě. 22. Ch-1 Biochemie projekt GML Brno Docens DUM č. 7 v sadě 22. Ch- Biochemie Autor: Martin Krejčí Datum: 3.0.20 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Polysacharidy Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

VLáKNINa. Růžena Krutilová

VLáKNINa. Růžena Krutilová VLáKNINa Růžena Krutilová Definice vlákniny AACC (2001): Vlákninu potravy tvoří jedlé části rostlin nebo analogické sacharidy, které jsou odolné vůči trávení a absorpci v lidském tenkém střevě a jsou zcela

Více

Mlýnské výrobky. Ing. Miroslava Teichmanová

Mlýnské výrobky. Ing. Miroslava Teichmanová Mlýnské výrobky Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Mlýnské

Více

Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny ječmen setý I

Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny ječmen setý I Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské

Více

M Ý T Y A F A K T A. O obnovitelných zdrojích energie v dopravě (Biopaliva)

M Ý T Y A F A K T A. O obnovitelných zdrojích energie v dopravě (Biopaliva) M Ý T Y A F A K T A O obnovitelných zdrojích energie v dopravě (Biopaliva) Zpracovala a předkládá Odborná sekce Energetika při Okresní hospodářské komoře v Mostě, Ve spolupráci s Českou rafinérskou, a.

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_414 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Obiloviny Společná pro celou sadu oblast DUM č. VY_32_INOVACE_J07_3_18

Více

Celulosa. Polysacharid, jehož řetězec je tvořen z molekul β glukosy (β D- glukopyranosa) spojených 1,4 glykosidickou vazbou.

Celulosa. Polysacharid, jehož řetězec je tvořen z molekul β glukosy (β D- glukopyranosa) spojených 1,4 glykosidickou vazbou. Přírodní polymery Celulosa Polysacharid, jehož řetězec je tvořen z molekul β glukosy (β D- glukopyranosa) spojených 1,4 glykosidickou vazbou. cellobiosa n Vysoká - 10 6 M n Lineární makromolekuly Vysoce

Více

Membránové procesy v mlékárenském průmyslu

Membránové procesy v mlékárenském průmyslu Membránové procesy v mlékárenském průmyslu situace v ČR, jak to je rozmanité, jak to nemusí být jednoduché Ing. Jan Drbohlav, CSc., Výzkumný ústav mlékárenský drbohlav@milcom-as.cz Membránové procesy v

Více

Obsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce

Obsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce Tab. : 73 Obsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce oř. DIE a. íce 1 Bob mladý 5,75 5,65 99,60 136,10 13,3 4,1 217 200 120 2 Bob v květu 6,06 5,97 94,80 113,10 12,4 3,3 180 224 170 3 Hrách setý,

Více

Sylabus 6 ODPADY Z POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROB Cukrovarnický průmysl Pivovarnický průmysl Lihovarnický průmysl Vinařský průmysl

Sylabus 6 ODPADY Z POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROB Cukrovarnický průmysl Pivovarnický průmysl Lihovarnický průmysl Vinařský průmysl Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta potravinářské a biochemické technologie Ústav konzervace potravin VYUŽITÍ A LIKVIDACE ODPADŮ ZEMĚDĚLSKO- POTRAVINÁŘSKÉHO KOMPLEXU (N324009) Ing. Eva

Více

THE DETERMINATION OF EXTRACT IN BARLEY BY THE ENZYMATIC WAY

THE DETERMINATION OF EXTRACT IN BARLEY BY THE ENZYMATIC WAY THE DETERMINATION OF EXTRACT IN BARLEY BY THE ENZYMATIC WAY Karásková I., Gregor T. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska

Více

ALTERNATIVNÍ PALIVA, BIOPALIVA ČZU/FAPPZ

ALTERNATIVNÍ PALIVA, BIOPALIVA ČZU/FAPPZ ALTERNATIVNÍ PALIVA, BIOPALIVA Alternativní palivo: rozumíme takové palivo, které je schopno bez velkých konstrukčních změn zastávat v plné míře funkci tradičního paliva. Substituční palivo: může nahradit

Více

Kvalita pšenice sklizně 2012 v ČR s bližším pohledem na vybrané odrůdy. Ondřej Jirsa, Ivana Polišenská, Slavoj Palík; Agrotest fyto, s.r.o.

Kvalita pšenice sklizně 2012 v ČR s bližším pohledem na vybrané odrůdy. Ondřej Jirsa, Ivana Polišenská, Slavoj Palík; Agrotest fyto, s.r.o. Kvalita pšenice sklizně 2012 v ČR s bližším pohledem na vybrané odrůdy Ondřej Jirsa, Ivana Polišenská, Slavoj Palík; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Souhrn Obsahem příspěvku je vyhodnocení dosažené pekárenské

Více

Hydrotermické zpracování materiálů

Hydrotermické zpracování materiálů Hydrotermické zpracování materiálů Kapitola 1 strana 2 Cíle kapitoly Úvodní popis problematiky hydrotermické úpravy materiálů Popis děje hydrotermické úpravy za účelem výroby kapalných biopaliv Popis děje

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_09 Název materiálu: Mlýnské výrobky Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Mlýnské výrobky.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.1.10 Integrovaná střední škola technická

Více

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Půdní úrodnost, výživa a hnojení Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2014 HANA KOUBKOVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Studium faktorů ovlivňujících produkci

Více

BESTFIBRE 110. Pro pekařské výrobky

BESTFIBRE 110. Pro pekařské výrobky BESTFIBRE 110 Pro pekařské výrobky Inovační rostlinná vláknina Bestfibre 110 pekařské výrobky Fyzikální zpracování (bez chemických látek) Na bázi vybraných frakcí polysacharidů Vlastní technologie společnosti

Více

Stavba dřeva. Chemické složení dřeva. Ústav nauky o dřevě

Stavba dřeva. Chemické složení dřeva. Ústav nauky o dřevě Stavba dřeva Chemické složení dřeva Ústav nauky o dřevě 2007/2008 1 Definice dřeva z chemického hlediska Dřevo - složitý komplex chemických látek, především biopolymerů - chemické složení submikroskopická

Více

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov ANALÝZA DEFINICE TYPU A KVALITY SUROVINY MOŽNOST ZAŘAZENÍ VEDLEJŠÍCH

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

SACHARIDY. Vznik sacharidů v přírodě v buňkách autotrofů asimilací CO 2 v přítomnosti H 2 O

SACHARIDY. Vznik sacharidů v přírodě v buňkách autotrofů asimilací CO 2 v přítomnosti H 2 O SACHARIDY v těle člověka jen 2 % (v sušině) v rostlinách 85 90 % Funkce sacharidů v buňce: - zdroj energie (např. glukosa) - zásobní energetická surovina (škrob, glykogen) - zpevnění a ochrana buňky (celulosa,

Více

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba

Více

ZÁKLADNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY

ZÁKLADNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY L 289/II/1924 CS Úřední věstník Evropské unie 30.10.2008 PŘÍLOHA XIII protokolu I Produkty pocházející z Jihoafrické republiky, na které se ustanovení o kumulaci podle článku 4 vztahují po 31. prosinci

Více

Jakost a skladování obilovin

Jakost a skladování obilovin Jakost a skladování obilovin Požadavky na jakost Jakost a zpracování obilovin 2 Jakostní požadavky potravinářská pšenice Vlhkost 14% Objemová hmotnost 780 g.l Příměsi - 4% Nečistoty 0% Sedimentační hodnota

Více

2.01 Aerobní/anaerobní reakce aneb kvasinky v akci. Projekt Trojlístek

2.01 Aerobní/anaerobní reakce aneb kvasinky v akci. Projekt Trojlístek 2. Vlastnosti látek a chemické reakce 2.01 Aerobní/anaerobní reakce aneb kvasinky v akci. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY PROSTŘEDÍ doc. Ing. Josef ŠTETINA, Ph.D. Předmět 3. ročníku BS http://ottp.fme.vutbr.cz/sat/

Více

Raná odrůda nejranější v základním sortimentu v ČR

Raná odrůda nejranější v základním sortimentu v ČR novinka pšenice ozimá Judita Raná pekařská kvalita A Registrace: ČR 2016, SR 2016 Nová raná odrůda hrubčická výnosem i E - A parametry vyniká Vynikající a stabilní potravinářská kvalita - Kvalita A v registračních

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o funkci metabolismu člověka a o

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o funkci metabolismu člověka a o Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o funkci metabolismu člověka a o složení potravy. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Více

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo

Více

Proč jíst celozrnné obiloviny?

Proč jíst celozrnné obiloviny? Proč jíst obiloviny? Proč č jíst celozrnné Proč jíst celozrnné obiloviny? 1 Proč jíst celozrnné obiloviny? Celé zno obilí Klíček Endosperm Slupka 2 Proč jíst celozrnné obiloviny? Proč jíst celozrnné obiloviny?

Více

KRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz

KRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KRMIVA AGROBS Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KŮŇ A POTRAVA Kůň je stepní zvíře Trávy a byliny s nízkým obsahem bílkovin Bohatá biodiversita Velmi dobrá kvalita bez plísní Čistá potrava díky stálému

Více

ZDROJE CUKRŮ VE VÝŽIVĚ. Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Ústav analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Společnost pro výživu

ZDROJE CUKRŮ VE VÝŽIVĚ. Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Ústav analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Společnost pro výživu ZDROJE CUKRŮ VE VÝŽIVĚ Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Ústav analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Společnost pro výživu HLAVNÍ ŽIVINY Bílkoviny Lipidy (tuky) Sacharidy - množstvím ve stravě (55-60%

Více

ZMĚNY JAKOSTNÍCH POŽADAVKŮ NA KRMNOU A POTRAVINÁŘSKOU PŠENICI

ZMĚNY JAKOSTNÍCH POŽADAVKŮ NA KRMNOU A POTRAVINÁŘSKOU PŠENICI ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra obchodu a financí ZMĚNY JAKOSTNÍCH POŽADAVKŮ NA KRMNOU A POTRAVINÁŘSKOU PŠENICI Teze diplomové práce Vedoucí diplomové práce: Ing.

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

'()*+,-.(/(0*12/3-45*67

'()*+,-.(/(0*12/3-45*67 4!"24!6!9 03693764367333053 0663309636999 01234567896945606 93#26922 736!9639 73 09376!9$%&63!'6 279023 36()*) 3736369362667330967963699 36709216369331 4762336920 2063923669433453 7163696999 2796363922669039

Více

Jemné kynuté těsto. Ing. Miroslava Teichmanová

Jemné kynuté těsto. Ing. Miroslava Teichmanová Jemné kynuté těsto Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Vývoj technologie výroby bioetanolu ze slámy v České republice úspěšně ukončen.

Vývoj technologie výroby bioetanolu ze slámy v České republice úspěšně ukončen. Vývoj technologie výroby bioetanolu ze slámy v České republice úspěšně ukončen. Jaroslav Váňa, Zdeněk Kratochvíl Dílčí výstup řešení projektu NAZV QE 1324 "Technologie výroby bioetanolu z lignocelulózové

Více