Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 1 /2018

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 1 /2018, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Obsah Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Projevy tlakových níží Burglind a Friederike na území působnosti naší pobočky Zpracovali: Tatiana Čaňová Ing.Daniel Hladký Ing.Marie Labajová Ing.Vladimír Šala Ing.Věra Šeděnková Ing. Veronika Šustková ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí V prvních dnech měsíce ledna nás ovlivňovaly jednotlivé tlakové níže, které postupovaly ze severního Atlantiku nad Britské ostrovy, Baltské moře a Skandinávii, kde se vyplňovaly. Od západu přes naše území přecházely s nimi spojené fronty a frontální systémy. Nejvýraznější z nich byla tlaková níže, jejíž střed přecházel přes severní Německo a Polsko dne 3. ledna Na naše území přinesla vydatnější sněhové srážky (na Šeráku napadlo 30 cm nového sněhu). Nárazy větru přesahovaly na hřebenech hor rychlost 30 m/s (Lysá hora 35,7 m/s, Šerák 31,5 m/s, Javorový vrch 31,7 m/s. Od 5. ledna do 6. ledna se nad střední Evropou udržovalo zvlněné frontální rozhraní. V následujících dnech přes nás od západu k východu zvolna postupovala tlaková výše. Od 10. ledna naše území ovlivňovalo další zvlněné frontální rozhraní oddělující chladnější vzduch na severovýchodě od teplejšího na jihozápadě. To se postupně rozpadlo. Během 13. ledna začala naše území ovlivňovat mohutná tlaková výše nad Pobaltím, která se později přesunula nad východní Rusko. Kolem ní k nám proudil teplý vzduch od jihovýchodu a později od jihu. Dne 16. ledna přes naše území postupovala dále k východu okluzní fronta spojená s mohutnou tlakovou níží nad Britskými ostrovy. Za ní k nám proudil chladnější a vlhčí vzduch od západu. 18. ledna přecházela přes sever Německa a Polska nad Bělorusko tlaková níže. Na horách se opět vyskytly nárazy větru kolem 30 m/s (Javorový vrch 30,2 m/s, Šerák 30,1 m/s), ve středních a nižších polohách kolem 20 m/s (Frýdek Místek 20,3 m/s, Frenštát pod Radhoštěm 20,9 m/s, Krnov 23,2 m/s, Vítkov 20,1 m/s). Další tlaková níže přes naše území přecházela 20. ledna až 21. ledna ze Severního moře nad Balkán. Za ní se k nám přechodně rozšířil nevýrazný hřeben vyššího tlaku vzduchu. Následujícího dne přes nás od západu přecházela okluzní fronta. Mezi 23 a 25. lednem přes naše území přešlo od západu několik frontálních systémů. 25 až se nad naším územím v jihozápadním proudění vlnilo další frontální rozhraní, které se postupně rozpadlo, a za ním se k nám od západu rozšířil hřeben vyššího tlaku vzduchu. Po jeho severní straně od západu i nadále postupovaly jednotlivé frontální systémy, které částečně ovlivňovaly naše území. 30. ledna přes naše území od severozápadu přešla studená fronta, za kterou k nám začal proudit chladnější a vlhčí vzduch od severozápadu. O den později přes nás přecházel další frontální systém spojený s výraznou tlakovou níží, která postoupila ze severního Atlantiku nad Severní moře a Skandinávii. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji +1,2 C, což je o 3,5 C vyšší hodnota než krajový normál Měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu +2,5 C, což je tepleji oproti dlouhodobému průměru o 3,8 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v lednu 3,4 C (tepleji oproti dlouhodobému průměru o 2,0 C). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla v lednu naměřena na stanicích Frýdek-Místek a Ropice (+2,6 C), druhá nejvyšší - 2 -

4 teplota vzduchu byla zaznamenaná shodně v Bohumíně, Lučině, Mořkově, Slezské Ostravě, Osoblaze, Ostravě-Porubě a Šenově (+2,5 C), třetí nejvyšší teplota vzduchu byla naměřena v Opavě, Chuchelné, Karviné a Mošnově (+2,4 C). Průměrně nejchladněji bylo v lednu na Lysé hoře ( 3,4 C), druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu v kraji byla na Javorovém vrchu u Třince ( 1,5 C) a třetí na Červené ( 1,2 C). V lednu byl nejteplejší 29. leden, kdy byla v kraji naměřena nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu (+9,1 C) ve Frýdku-Místku. Nejchladnějším dnem byl 15. leden s nejnižším denním průměrem teploty vzduchu na Lysé hoře ( 10,5 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Osoblaze dne 29. ledna (+14,2 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 15. ledna na Lysé hoře ( 7,5 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána na Lysé hoře dne 15. ledna ( 11,1 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena 6. ledna ve Slezské Ostravě (+6,8 C). Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána v Rýmařově dne 22. ledna, a to 14,8 C. V MS kraji spadlo průměrně 38,5 mm srážek, což je 94 % normálu (srážkově normální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v lednu 35,1 mm srážek (122 % dlouhodobého průměru). Na Lysé hoře to bylo 51,2 mm, což odpovídá 66 % dlouhodobého průměru. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl naměřen na stanici Malá Morávka (124,9 mm), druhý nejvyšší úhrn srážek byl zaznamenán v Karlově Studánce (83,2 mm) a třetí nejvyšší ve Světlé Hoře (61,5 mm). Nejméně srážek spadlo na stanici Lučina (18,7 mm), dále pak ve Slezské Ostravě (21,3 mm) a v Jablunkově (22,0 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek (28,2 mm) byl naměřen dne 3. ledna na stanici Malá Morávka. Nejvíce sněhu napadlo v lednu v Malé Morávce (60 cm), ve Světlé Hoře (55 cm) a na Lysé hoře (44 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl zaznamenán ve Světlé Hoře dne 3. ledna, kdy napadlo 17 cm sněhu. Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla zaznamenána na Lysé hoře dne 23. ledna (70 cm), druhá nejvyšší hodnota byla zaznamenána dne 19. ledna v Malé Morávce (37 cm) a třetí nejvyšší hodnotu naměřili 19. ledna ve Světlé Hoře a 22. ledna v Budišově nad Budišovkou (20 cm). V kraji svítilo Slunce průměrně 30,5 hod., bylo to o 33,5 hod. méně než normál, tj. 48 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Osoblaze (49,2 hod.), v Jablunkově (43,5 hod.) a v Krnově (42,7 hod.), nejméně na Červené (12,6 hod.), v Rýmařově (13,4 hod.) a ve Frenštátě pod Radhoštěm (25,4 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na stanici Mošnov dne 30. ledna, kdy Slunce svítilo 7,5 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu +1,2 C byl o 3,7 C teplejší než normál Kraj byl v lednu klasifikován jako teplotně silně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu +2,4 C (teplejší než dlouhodobý průměr o 4,4 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v lednu 3,8 C (tepleji než průměr o 1,8 C). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Javorníku a ve Vidnavě (+3,0 C), druhá - 3 -

5 nejvyšší v Olomouci a Přerově (+2,4 C) a třetí nejvyšší v Prostějově a Zlatých Horách (+2,1 C). Průměrně nejchladněji bylo v lednu na Šeráku ( 3,8 C). Druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu v kraji byla naměřena na Paprsku ( 2,4 C) a třetí nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově ( 0,9 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena ve Vidnavě (+9,2 C) dne 29. ledna. Průměrně nejchladnějším dnem byl 15. leden s průměrnou denní teplotou vzduchu 10,5 C zaznamenanou na Šeráku. Nejvyšší maximální teplota vzduchu, +13,0 C, byla změřena v Prostějově dne 29. ledna. Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu ( 8,2 C) byla zaznamenána 15. ledna na Šeráku. Nejnižší minimální teplota vzduchu ( 11,1 C) byla zaznamenána dne 22. ledna shodně na stanicích Šerák a Potštát-Boškov. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena 29. ledna ve Vidnavě (+7,7 C). Nejnižší přízemní minimální teplota vzduchu byla změřena na stanici Potštát-Boškov dne 22. ledna ( 14,2 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 46,1 mm (107 % normálu , srážkově normální měsíc. V Olomouci spadlo 21,3 mm, což je 89 % dlouhodobého průměru a na Šeráku 141,6 mm (163 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na Šeráku (141,6 mm), druhý nejvyšší na stanici Dlouhé Stráně-dolní nádrž (125,3 mm) a třetí nejvyšší v Bělé pod Pradědem (120,7 mm). Nejnižší měsíční srážkové úhrny byly zaznamenány v Přerově (16,0 mm), Kojetíně (17,8 mm) a v Dřevohosticích (18,8 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek (39,2 mm) byl zaznamenán dne 3. ledna na Šeráku. Nejvíce sněhu napadlo v lednu na Šeráku (109 cm), na Paprsku (96 cm) a na Dlouhých Stráních-dolní nádrži (55 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl zaznamenán na Šeráku dne 3. ledna, kdy napadlo 30 cm sněhu. Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla zaznamenána dne 22. ledna na Šeráku (85 cm) a na Paprsku (68 cm), třetí nejvyšší hodnota byla změřena dne 19. ledna v Hanušovicích (29 cm). Slunce svítilo v kraji průměrně 28,0 hod., bylo to o 26,4 hod. méně než normál, tj. 52 % normálu. V lednu Slunce svítilo nejvíce na stanicích Javorník a Jeseník (49,1 hod.), Prostějov (39,2 hod.) a Luká (37,6 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce v Dubicku (15,4 hod.), na Šeráku (17,0 hod.) a v Šumperku (18,6 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu byl zaznamenán dne 30. ledna v Prostějově a Luké, kdy Slunce svítilo 7,0 hod

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +1,2 +1,2 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +3,5 +3,7 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Frýdek-Místek a Ropice +2,6 Javorník a Vidnava +3,0 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora 3,4 Šerák 3,8 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 29. den / 15.den 29. den / 15.den Absolutní maximum teploty (ºC) 29. den Osoblaha +14,2 29. den Prostějov +13,0 Absolutní minimum teploty (ºC) 15. den Lysá hora 11,1 22. den Šerák a Potštát 11,1 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 22. den Rýmařov 14,8 22. den Potštát 14,2 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota ( C) Maximální teplota Karviná ,1 Minimální teplota Janovice u Rýmařova Opava-Otice ,0 stanice datum extrému Javorník Olomouc-Holice Zlaté Hory- Rejvíz hodnota ( C) 16, ,8-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 38,5 46,1 v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Malá Morávka 124,9 Šerák 141,6 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Lučina 18,7 Přerov 16,0 Nejvyšší denní úhrn (mm) 3. den Malá Morávka 28,2 3. den Šerák 39,2 Nejvyšší měsíční úhrn nového sněhu (cm) Malá Morávka 60 Šerák 109 Nejvyšší denní úhrn nového sněhu (cm) 3. den Světlá Hora den Šerák 30 Max. hodnota celkové sněhové pokrývky (cm) 23. den Lysá hora den Šerák 85 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek Maximální denní úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) Morávka-Lúčka ,6 stanice Staré Město pod Sněžníkem, Stříbrnice datum extrému hodnota (mm) ,2-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Leden 2018 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE po 6,7 7,8 4,6 3,6 5,7 0, út 6,3 5,4 3,0-1,5 3,9 2, st 6,3 5,1 2,1 0,0 3,6 0,3 2,3 0R čt 7,7 7,8 5,6 2,7 7,2 1,2 0, pá 8,0 8,1 7,1 4,6 8,3 1,1 0, so 7,7 11,8 7,8 5,2 9,1 3,0 0, ne 10,0 7,7 4,7 3,5 6,2 0,0 4, po 10,0 3,5 1,4 1,3 3,7 0,0 4, út 6,7 5,4 2,2-1,0 4,3 3,1 0, st 10,0 7,1 5,2 1,4 6,4 0,0 13, čt 10,0 5,1 3,8 3,2 4,8 0,0 1, pá 10,0 3,9 1,1 0,3 2,1 0,0 0, so 8,0 0,8-0,2-0,9 0,8 0, ne 5,3-0,5-3,3-4,6-1,9 0, po 5,7 0,3-2,4-7,1-1,3 1,0 0,0 0R út 8,3 2,3-0,2-2,5 1,0 1,3 3, st 6,3 2,2 0,9-2,8 2,0 1,1 0,0 0P čt 8,0 4,9 3,1-1,5 4,2 1,2 2,6 0R pá 9,0 5,2 2,2 0,6 3,4 0,6 0,0 0R 0N so 6,7 2,6-0,5-1,6 0,5 1,1 0,3 1 0N ne 10,0 0,6-1,1-2,4-0,6 0,0 1, po 7,3 1,5-2,2-4,0-0,8 3,5 0,3 0P út 10,0 1,0 0,1-3,7 1,8 0,0 0,0 0R st 8,7 4,5 3,2 0,4 4,8 0,0 0,0 0 0N čt 7,0 5,7 4,4 3,3 5,9 1, pá 6,0 5,3 3,5 2,6 4,9 0, so 10,0 4,9 3,1-0,3 4,6 0,0 0, ne 8,3 6,2 4,9 1,4 5,9 0,0 0, po 7,7 9,4 7,6 5,7 8,6 0,6 0, út 3,7 8,4 3,1-0,7 4,0 5,1 0, st 7,3 5,5 2,9-2,9 4,1 3,

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Leden 2018 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE po N, 7,7 5,6 2,0 0,3 4,0 0,0 0, út N, NL, 9,0 5,3 2,6-0,9 3,9 0,1 0, st N, NL 8,0 4,2 1,6-0,8 3,5 0,0 2,5 0R čt 7,3 6,9 4,6 2,1 6,6 1,7 0, pá 10,0 7,6 5,9 3,4 7,9 1,9 0, so 8,7 10,7 7,8 5,2 10,6 2,8 0, ne 8,7 8,4 5,9 4,5 8,5 0,0 0, po N 9,7 4,6 3,0 2,4 5,9 0,0 0, út N, 8,7 8,8 5,2-1,4 7,7 1,0 0, st 10,0 8,1 4,0 2,9 6,0 0,0 11, čt 9,3 5,0 3,9 2,8 6,1 0, pá 9,7 4,7 2,7 1,8 5,1 0, so 10,0 1,8 0,4-0,1 2,6 0,1 0,0 0P ne N 9,7 2,0-0,9-2,1 1,5 3,1 0 0P po N 8,3-0,6-1,9-3,9 0,2 0,0 0,0 0P út N, NL, 10,0-0,1-1,2-2,7 1,2 0,0 3,0 5 0P st N, NL, 7,3 2,9 0,6-5,6 2,7 2,3 0, čt NL 7,3 4,7 1,8-3,4 3,2 0,4 0,3 0N pá 8,7 6,1 2,1 1,0 3,5 0,7 0,1 0N 0N so 8,3 1,7 0,2-0,8 1,7 0,9 0,6 1 0N ne N, NL 7,3 3,0 0,4-0,8 1,4 1,3 0,5 0P po N, NL 8,0 1,6-0,8-3,1 1,0 4,9 1,0 2 0P út N, NL, 10,0 0,9 0,0-1,8 2,0 0,0 0,1 0R st 9,7 3,0 2,1 0,4 4,3 0,0 0,1 0 0N čt N, NL, 8,7 4,2 0,7-0,7 3,1 2, pá N, 10,0 3,1 2,1-1,4 4,2 0, so 10,0 4,4 3,4 2,1 5,3 0, ne 10,0 7,5 5,3 0,7 6,9 0, po 9,0 11,3 5,7 2,9 6,8 1, út 2,7 9,6 3,2-0,8 4,4 5, st N 6,3 5,5 1,0-3,6 2,9 1,5 0,

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry V první dekádě měsíce ledna měly hladiny vodních toků v západní části povodí Odry převážně slabě vzestupnou tendenci. Hladiny vodních toků odvodňujících beskydskou část povodí spíše klesaly nebo byly setrvalé. Změna v tendenci hladin nastala dne 10. ledna, kdy došlo vlivem dešťových srážek k vzestupům hladin. Déšť byl místy i vydatný, v noci pak nad 700 m srážky přecházely ve sněhové a nejvíce jich spadlo v Jeseníkách, kde hladiny vodních toků také zaznamenaly nejvýraznější vzestupy. Po této epizodě hladiny vodních toků v celém povodí Odry až do konce měsíce ledna převážně klesaly. V posledních lednových dnech došlo k oteplení a odtávání sněhové pokrývky, které zapříčilo opětovné mírnější vzestupy hladin na tocích. Odra dosáhla svého maxima v profilu Odry dne 11. ledna v 10:40 hodin při hodnotě průtoku 22 m 3.s -1. Ve Svinově bylo měsíční maximum zaznamenáno následující den v 4:30 hodin a průtok dosahoval hodnoty 51,8 m 3.s -1. V Bohumíně Odra zaznamenala maximum dne 12. ledna v 7:00 hodin při 123 m 3.s -1. Opava v Opavě kulminovala dne 11. ledna v 7:40 hodin při 22,3 m 3.s -1. V Děhylově následující den v 4:00 hodin při hodnotě průtoku 53,4 m 3.s -1. Ostravice v Ostravě zaznamenala své maximum dne 11. ledna v 3:10 hodin při hodnotě průtoku 26,7 m 3.s -1. Olše v Jablunkově kulminovala dne 29. ledna v 13:10 hodin a průtok dosáhl hodnoty 4,74 m 3.s -1. Ve Věřňovicích bylo maximum dosaženo první lednový den v 4:40 hodin při 26 m 3.s -1. Bělá v Mikulovicích zaznamenala své měsíční maximum dne 10. ledna v 20:20 hodin při hodnotě průtoku 5,27 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly nad hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc leden v rozmezí 111 až 202 % Q I

14 - 13 -

15 - 14 -

16 - 15 -

17 Povodí horní Moravy V povodí horní Moravy hladiny na začátku měsíce ledna mírně kolísaly a od 4. ledna měly vlivem tání a slabých srážek převážně vzestupnou tendenci. Poté hladiny klesaly a vlivem dešťových srážek dne 10. ledna opět zaznamenaly vzestupy. Po zbytek měsíce hladiny vodních toků v povodí horní Moravy převážně klesaly. Ke konci měsíce ještě hladiny přechodně stoupaly vlivem oteplení a následného odtávání sněhové pokrývky. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 6. ledna v 16:30 hodin při hodnotě průtoku 15,1 m 3.s -1. Desná v Šumperku dne 10. ledna v 18:50 hodin při hodnotě průtoku 12,2 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném zaznamenala své lednové maximum následující den v 3:30 hodin při hodnotě průtoku 16 m 3.s -1 a Morava v Moravičanech pak v 6:30 hodin a průtok dosahoval hodnoty 63 m 3.s -1. Morava v Olomouci zaznamenala své maximum také dne 11. ledna v 18:00 hodin při hodnotě průtoku 90,9 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly se v rozmezí 93 až 169 % dlouhodobého průměru pro měsíc leden

18 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

19 Povodí Bečvy Na tocích v povodí Bečvy převažovala až do 11. ledna klesající tendence. Vlivem dešťových srážek hladiny vodních toků v povodí Bečvy ve dnech ledna přechodně stoupaly. Po této epizodě hladiny zvolna klesaly až do 29. ledna, kdy opět stoupaly vlivem odtávající sněhové pokrývky. Poslední lednový den hladiny vodních toků v povodí Bečvy klesaly. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla svého měsíčního maxima dne 1. ledna v 2:10 hodin při hodnotě průtoku 11,6 m 3.s -1 a Bečva v Dluhonicích ve stejný den v 13:10 hodin a průtok zde dosáhl hodnoty 55,9 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Bečvy se pohybovaly nad hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc leden v rozmezí 127 až 161 % Q I.. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat

20 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 11 10: ,9 62,3 82,9 4 Svinov 12 4:30 51, Opava 11 7:40 22,3 55,5 89, Děhylov 12 4:00 53,4 67, Frýdek-Místek 1 0:00 11, Ostrava 11 3:10 26, Bohumín 12 7: Jablunkov 29 13:10 4,74 37,3 86, Český Těšín 1 11:10 16, Věřňovice 1 4: Mikulovice 10 20:20 5,27 44,2 71,9 94,2 13 Raškov 6 16:30 15,1 29,1 46,9 60,6 8 Šumperk 10 18:50 12,2 35,5 61,4 84,2 5 Lupěné 11 3: ,8 57,2 89,5 5 Moravičany 11 6: , Olomouc 11 18:00 90, Vsetín 1 2:20 31,3 99, Valašské Meziříčí 1 2:10 11,6 58, Teplice nad Bečvou 1 6:50 57, Dluhonice 1 13:10 55,

21 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 8, ODRA Svinov ODRA Bohumín OPAVA Krnov 4,9 2,8 178 OPAVA Opava 9 4,6 195 OPAVA Děhylov OSTRAVICE Frýdek-Místek 4,7 4,9 96 OSTRAVICE Ostrava 11 9,5 112 OLŠE Jablunkov 2 1,8 111 OLŠE Český Těšín 7 6,4 109 OLŠE Věřňovice DESNÁ Šumperk 4,5 2,9 153 MOR. SÁZAVA Lupěné 7,9 5,9 134 MORAVA Moravičany TŘEBŮVKA Loštice 2,6 2,81 93 MORAVA Olomouc VSET. BEČVA Vsetín 11 6,6 161 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 4,3 3,4 127 BEČVA Dluhonice

22 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - leden 2018 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,176 0, Ostravice - Pod horečkou 0,232 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 1,100 0, Starý Jičín - Oční studánka 1,218 0, Suchá Rudná - Nad pilou 1,060 0, Veřovice - Pramen Jičínky 3,772 2, Vlčovice - U Holého vrchu 0,998 0, Železná pod Pradědem C 1 4,852 3, Horní údolí - Pod jeřábem 2,075 1, Kouty n. D. - Sedmá skládka 2,002 1, Mladeč - V-2 3,168 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,440 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,762 2, Ostružná - U Přerovské chaty 1,018 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0,738 0, Strážná - Pod samotou 0,814 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze * 0,697 * Rajnochovice - V lese 3 0,538 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 1,810 1, Zašová - Stračka 0,346 0, * měření ovlivněno technickým stavem měrného objektu Průměrné měsíční vydatnosti pramenů byly v porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry rozkolísané, převážně se ale pohybovaly nad jejich dlouhodobým lednovým průměrem. Maximálních hodnot bylo dosaženo na pramenu V-2 v Mladči (229 %). Minimálních hodnot ve srovnání s dlouhodobým průměrem bylo dosaženo na Stojanově prameni v Bílé (82 %). Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (131 %), severní část Zlínského kraje ( %)

23 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - leden 2018 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem * 357 * Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová * měření ovlivněno vrtacími pracemi v okolí objektu Průměrné měsíční stavy hladiny podzemní vody v uvedených vrtech se pohybovaly převážně kolem hodnoty dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %) a severní část Zlínského kraje ( %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Rudě nad Moravou (198 %), minimálních v Zašové (85 %)

24 Kvalita ovzduší Během ledna došlo k několika překročením imisního limitu PM 10 pro ochranu zdraví lidí, který je stanoven zákonem č. 201/2012 Sb. na hodnotu 50 µg.m -3, a to na všech sledovaných stanicích imisního monitoringu. Podmínky pro vyhlášení smogové situace však nenastaly. V důsledku sanačních prací na lagunách OSTRAMO došlo k výskytu několika vysokých hodinových koncentrací SO 2 na některých stanicích v Ostravě, především na stanici Ostrava-Přívoz a Ostrava-Fifejdy. Došlo k překročení jak hodnoty krátkodobého imisního limitu pro SO µg.m -3, tak i hodnoty denního imisního limitu 125 µg.m -3. Imisní limity pro NO 2 v lednu překročeny nebyly. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec škodlivina SO 2 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 SO 2 NO 2 PM 10 PM 10 imisní limit

25 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina NO 2 PM 10 SO 2 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 SO 2 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

26 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

27 Projevy tlakových níží Burglind a Friederike na území působnosti naší pobočky Měsíc leden byl poměrně větrný. Dvě nejvýznamnější větrné epizody byly přechody tlakových níží, které Německá meteorologická služba pojmenovala Burglind a Friederike. Tlaková níže Burglind se vytvořila v úterý 2. ledna 2018 západně od Britských ostrovů. Rychle se prohubovala a postupovala přes Severní moře a Dánsko dále k východu nad Baltské moře, kde se vyplnila. Její frontální systém přecházel přes naše území již v dopoledních a poledních hodinách ve středu 3. ledna. Obrázek 11 Analýza synoptické situace v 00 UTC dne 3. ledna 2018 Zdroj: DWD Během středečního dopoledne nad naším územím zesiloval jihozápadní až jižní vítr, který svého maxima dosahoval kolem poledne. Odpoledne vítr pozvolna slábl. Nejsilnější náraz v oblasti působnosti naší pobočky byl naměřen na Lysé hoře v nadmořské výšce 1322 m n. m. (35,7 m/s). Nárazy těsně nad 30 m/s byly naměřeny i na Šeráku v nadmořské výšce 1328 m n. m. (30,5 m/s) nebo Javorovém vrchu v nadmořské výšce 930 m n. m. (31,7 m/s). V nižších polohách byl nejsilnější náraz větru naměřen v Krnově (23,3 m/s)

28 Zejména v Jeseníkách se vyskytlo vydatnější sněžení. Na Šeráku přibylo 30 cm nového sněhu. V nížinách sněhové srážky většinou přecházely do deště. Maximální teploty se pohybovaly v nížinách kolem 4 C. Tlaková níže Friederike se vytvořila 15. ledna nad východní Kanadou. Během dvou dnů přešla Atlantský oceán a v noci ze středy 17. ledna na čtvrtek 18. ledna přecházela přes Britské ostrovy, odkud postupovala dále přes Německo a Polsko nad Bělorusko, kde se postupně vyplnila. Její frontální systém přes naše území přecházel v odpoledních hodinách. Tentokrát nepřesáhla na žádné stanici v rámci působnosti naší pobočky maximální rychlost větru sílu orkánu. Nejsilnější náraz se vyskytl v rámci naší pobočky na Javorovém vrchu u Třince v nadmořské výšce 930 m n. m. (30,2 m/s). V nižších polohách se nejsilnější náraz větru vyskytl opět v Krnově (23,2 m/s). Nejsilnější nárazy větru byly zaznamenány mezi 15 a 23 hodinou SEČ. Podobně jako v předchozím případě, i tentokrát byly nejvýznamnější srážky na území působnosti naší pobočky v Jeseníkách. Nejvíce sněhu napadlo v Rýmařově (25 cm) a na Šeráku (18 cm)