Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 /2017

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 9 /2017, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Září 2016 a 2017 z pohledu vodnosti vodních toků Zpracovali: Tatiana Čaňová Ing. Daniel Hladký Mgr.Tomáš Ostrožlík Ing. Věra Šeděnková Mgr. Alena Tížková ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Na začátku měsíce zasahoval pás vysokého tlaku vzduchu z Azorské tlakové výše, přes západní Evropu až do Skandinávie. Nad Bílým mořem se později osamostatnila a zmohutněla tlaková výše a do střední Evropy proudil od severu chladný vzduch. V dalších dnech první dekády se nad střední Evropou postupně formovala brázda nízkého tlaku vzduchu, která se ke konci první dekády propojila s prohlubující se tlakovou níží nad Severním mořem. V západním až severozápadním proudění postoupil 6. září z Atlantiku do Evropy okludující frontální systém. Na přední straně prohlubující se tlakové níže nad Severním mořem k nám přechodně pronikl teplejší vzduch z jihozápadu. Odpolední teploty vystoupily 9. a 10. září až k 25 C. Příliv teplejšího vzduchu ukončila 10. září studená fronta postupující od západu. V první polovině druhé dekády ovlivňovala počasí nad většinou Evropy rozsáhlá tlaková níže, jejíž střed se zvolna přesouval ze Severního moře přes Baltské moře dále nad Petrohradskou oblast. Proudění se nad střední Evropou změnilo na teplejší, ale stále vlhké západní až jihozápadní. Frontální systémy postupující z Atlantiku do Evropy zpomalovaly nad pevninou svůj postup k východu a nad Alpami vznikaly na studených frontách jednotlivé frontální vlny. Tyto frontální vlny přinášely do střední Evropy, zejména do Rakouska, na Moravu, Slovensko a Polsko četné a občas i vydatnější srážky. Nejvíce srážek spadlo 11. a především 17. září, kdy v Beskydech při trvalém dešti napršelo i kolem 50 mm/24h. V závěru druhé dekády se oblast nízkého tlaku vzduchu nad Evropou vyplňovala a v chladném vzduchu, který se udržoval nad větší částí Evropy, se k nám od jihozápadu rozšiřovala tlaková výše. Ještě 21. září pršelo vydatně na východě Beskyd, ale v dalších dnech ubývalo oblačnosti i srážek a odpolední teploty se zvolna zvyšovaly. Na počátku třetí dekády zmohutněla nad severovýchodní Evropou tlaková výše, která svým výběžkem zasahovala až do střední Evropy a stala se určujícím tlakovým útvarem pro počasí ve střední Evropě po většinu třetí dekády. Zpočátku k nám kolem této tlakové výše proudil od východu vlhčí vzduch a vyskytovaly se občasné srážky, 23. září napršelo na severním návětří Jeseníků a Beskyd až kolem 25 mm, ojediněle i přes 30 mm/24h. Postupně ubývalo oblačnosti i srážek a nad naším územím se začaly častěji vyskytovat ranní mlhy nebo nízká oblačnost. Ke konci měsíce se proudění změnilo na teplejší a sušší jihovýchodní, později až jižní a mlhy nebo nízká oblačnost se staly jevem spíše výjimečným. Při nočním vyjasnění a slabém větru klesaly minimální teploty v horských údolích až k 1 C a vyskytovaly se i přízemní mrazy do -5 C. Naopak odpoledne při slunečném počasí vystupovaly teploty až k 19 C. V samém závěru měsíce tlaková výše postupně slábla a první frontální systémy se dostávaly z Atlantiku do západní Evropy. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 12,0 C, což je o 0,7 C nižší hodnota oproti krajovému normálu (ve srovnání s normálem se jednalo o odchylku 0,5 C, teplotně normální měsíc). Měsíc září byl v kraji hodnocen jako teplotně normální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu - 2 -

4 13,4 C, což je chladněji oproti dlouhodobému průměru o 0,4 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v září 7,2 C (o 0,9 C chladněji než dlouhodobý průměr). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena na stanici Karviná (13,7 C). Druhá nejvyšší teplota vzduchu byla zaznamenaná na stanicích Chuchelná a Slezská Ostrava (13,5 C) a třetí nejvyšší byla naměřena v Mošnově, Bohumíně, Osoblaze a Ostravě- Porubě (13,4 C). Průměrně nejchladněji bylo v září na Lysé hoře (7,2 C). Druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu byla v kraji změřena na Javorovém vrchu u Třince (8,8 C) a třetí nejchladnější měřenou lokalitou byla Karlova Studánka (9,5 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena na stanici Ropice dne 9. září (20,7 C). Nejchladnější den v kraji byl 30. září, avšak nejnižší denní průměr teploty vzduchu byl zaznamenán dne 22. září na Lysé hoře (3,6 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Karviné dne 14. září (25,7 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána na Lysé hoře dne 21. září (4,4 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla naměřena v Rýmařově dne 30. září (0,2 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 9. září v Mořkově (15,7 C). Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána dne 30. září v Rýmařově ( 3,4 C). V MS kraji spadlo průměrně 144,5 mm srážek, což je 193 % normálu (srážkově nadnormální měsíc), ve srovnání s normálem by to bylo 229 % (srážkově silně nadnormální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v září 136,4 mm srážek (198 % dlouhodobého průměru). Na Lysé hoře to bylo 324,3 mm, což odpovídá 247 % dlouhodobého průměru. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na stanici Nýdek-Filipka (345,4 mm). Druhý nejvyšší úhrn srážek byl naměřen na Lysé hoře (324,3 mm) a třetí nejvyšší v Hrčavě (246,3 mm). Nejméně srážek spadlo v Rýmařově-Harachově (74,4 mm), dále pak v Rýmařově (78,2 mm) a ve Světlé Hoře (90,3 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 58,1 mm, byl zaznamenán dne 21. září na stanici Nýdek- Filipka. V kraji svítilo Slunce průměrně 86,8 hod., bylo to o 68,8 hod. méně než normál, tj. 56 % normálu. Nejvíce svítilo slunce v Ostravě-Porubě (96,7 hod.), dále v Opavě (96,3 hod.) a v Krnově (96,1 hod.), nejméně v Rýmařově (77,6 hod.), na Lysé hoře (80,6 hod.) a na Červené (81,2 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Ostravě-Porubě dne 8. září, kdy Slunce svítilo 11,4 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 12,1 C byl o 0,8 C chladnější než normál Kraj byl v září klasifikován jako teplotně normální měsíc (ve srovnání s normálem se jednalo o odchylku 0,9 C, teplotně normální měsíc). Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 14,0 C (chladněji oproti dlouhodobému průměru o 0,5 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v září 6,5 C, což je o 1,8 C chladněji než dlouhodobý průměr. V Šumperku jsme zaznamenali průměrnou měsíční teplotu vzduchu 12,1 C (chladněji oproti dlouhodobému průměru o 0,8 C). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci - 3 -

5 (14,0 C), druhá nejvyšší v Prostějově a Přerově (13,7 C) a třetí nejvyšší ve Šternberku (13,4 C). Průměrně nejchladněji bylo v září na Šeráku (6,5 C). Druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu v kraji byla zaznamenána na Paprsku (8,5 C) a třetí nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově (9,6 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena ve Šternberku (20,2 C) dne 9. září. Průměrně nejchladněji bylo 20. září, nejnižší denní průměrná teplota vzduchu byla změřena na Šeráku (3,6 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu (25,5 C) byla změřena v Prostějově 9. září. Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena 19. září na Šeráku (4,8 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu (1,2 C) byla zaznamenána dne 30. září ve Štítech. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena 1. září v Medlově-Hlivicích (17,2 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena v Protivanově dne 18. září a ve Zlatých Horách dne 30. září ( 0,3 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 100,8 mm (160 % normálu , srážkově nadnormální měsíc; 183 % oproti normálu , měsíc by byl hodnocen také jako srážkově nadnormální). V Olomouci spadlo 107,1 mm, což je 209 % dlouhodobého průměru, na Šeráku 181,1 mm (167 % dlouhodobého průměru) a v Šumperku 73,6 mm (142 % dlouhodobého průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na Šeráku (181,1 mm), druhý nejvyšší v Bělé pod Pradědem (161,0 mm) a třetí nejvyšší na Paprsku (152,5 mm). Nejnižší měsíční srážkové úhrny byly zaznamenány v Šumperku (73,6 mm), Klepáčově (74,5 mm) a v Hoštejně (75,5 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 1. září v Javorníku (39,4 mm). Slunce svítilo v kraji průměrně 84,4 hod., bylo to o 66,5 hod. méně než normál, tj. 56 % normálu. V září Slunce svítilo nejvíce v Luké (101,0 hod.), v Protivanově (99,8 hod.) a v Olomouci (92,9 hod.), naopak nejméně svítilo Slunce na Šeráku (61,6 hod.), v Pasece (76,0 hod.) a v Bělotíně (76,9 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili dne 8. září v Olomouci, kdy Slunce svítilo 11,0 hod

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) 12,0 12,1 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) 0,7 0,8 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Karviná 13,7 Olomouc 14,0 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora 7,2 Šerák 6,5 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 9/30 9/30 Absolutní maximum teploty (ºC) 14. den Karviná 25,7 9. den Prostějov 25,5 Absolutní minimum teploty (ºC) 30. den Rýmařov 0,2 30. den Štíty 1,2 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 30. den Rýmařov 3,4 18. den Protivanov, 30. den Zlaté Hory 0,3 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) Maximální teplota Lučina ,2 Javorník ,4 Minimální teplota Praděd ,0 Město Libavá- Dřemovice ,4-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 144,5 100,8 v % dlouhodobé hodnoty 192,7 160,0 Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Nýdek-Filipka 345,4 Šerák 181,1 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Rýmařov-Harachov 74,4 Šumperk 73,6 Nejvyšší denní úhrn (mm) 21. den Nýdek-Filipka 58,1 1. den Javorník 39,4 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Úhrn srážek Mmaximální denní úhrn srážek stanice Moravskoslezský kraj datum extrému hodnota (mm) stanice Olomoucký kraj datum extrému hodnota (mm) Šance Mikulovice Lysá hora Jeseník

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Září 2017 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA pá 10,0 23,2 15,1 12,8-0,2 0,0 17, so 10,0 15,2 13,5 11,9-1,9 0,0 5, ne 10,0 13,8 12,7 11,6-3,0 0,0 13, po 5,7 18,8 12,5 10,4-2,6 5,2 0, út 10,0 17,2 14,3 9,4-0,7 0,2 0, st 9,0 21,0 17,2 13,4 2,7 0,5 5, čt 7,7 19,0 14,9 12,9 0,4 5,7 0, pá 3,0 21,2 15,6 9,4 1,0 11, so 2,0 25,4 18,3 14,1 3,5 9, ne 6,3 24,4 17,8 12,5 3,3 4,4 2, po 9,3 23,5 18,4 14,5 3,8 3,4 5, út 9,7 17,9 13,9 12,2-0,3 0,1 1, st 5,7 20,1 15,9 11,0 2,2 6,4 0, čt 4,7 24,4 17,4 12,9 3,1 8,5 0, pá 5,7 17,2 12,9 10,2-0,9 4,3 2, so 10,0 13,7 12,4 10,1-0,7 0,0 7, ne 10,0 12,9 10,9 10,3-1,9 0,0 25, po 7,3 17,9 11,7 8,6-1,0 8,9 1, út 10,0 13,1 10,6 5,7-2,0 0,0 10, st 10,0 12,0 11,2 10,4-2,1 0,0 8, čt 10,0 12,8 11,3 9,8-2,2 0,0 14, pá 8,0 15,0 10,5 8,6-3,0 1,2 2, so 10,0 11,7 11,1 5,9-1,7 0,0 13, ne 9,3 15,4 12,3 10,9 0,1 0,0 0, po 7,7 18,4 12,4 10,4 0,3 3,3 0, út 8,0 18,5 13,6 7,2 2,0 4,3 0, st 10,0 13,9 10,7 8,9-0,8 0,0 0, čt 5,0 20,1 12,3 8,2 0,7 5,4 0, pá 5,3 18,7 12,4 6,0 0,8 8, so 3,0 17,8 9,4 6,4-2,3 5,4-9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Září 2017 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA pá 9,7 24,9 17,5 14,0 1,6 0,2 31, so 9,0 18,0 14,4 12,2-2,0 0,2 0, ne 9,3 14,9 13,2 12,8-3,5 0,0 3, po 5,0 20,5 13,7 8,1-2,4 9, út 6,3 22,0 16,4 7,9 0,5 3,4 0, st 8,0 21,1 17,0 10,9 1,7 2,8 1, čt 6,3 19,4 14,6 13,1-0,5 3,1 0, pá 3,0 22,4 15,5 6,7 0,2 11, so 6,7 24,4 19,8 11,8 4,4 6, ne 9,3 23,0 17,0 13,9 2,0 2,2 7, po 10,0 20,4 16,7 13,7 1,8 1,0 12, út 7,7 17,5 14,1 12,6-1,0 0,9 0, st 7,0 18,1 15,5 8,2 1,0 5,8 0, čt 5,3 24,8 16,5 12,3 2,2 7,9 1, pá 9,0 17,3 13,9 10,5-0,5 0,9 2, so 10,0 14,0 12,2 9,2-1,7 0,0 3, ne 9,7 12,9 11,4 10,9-2,5 0 18, po 7,7 18,4 11,6 5,7-2,1 3,7 3, út 10,0 14,6 11,8 8,3-1,8 0,0 6, st 10,0 13,1 11,6 10,6-2,0 0,1 4, čt 9,7 14,4 11,9 10,8-1,5 0,0 6, pá 8,7 17,7 11,6 8,8-2,1 2,7 0, so 10,0 12,2 11,0 5,8-2,5 0,0 2, ne 10,0 14,6 12,9 11,1-0,2 0,0 4, po 8,3 16,6 13,2 11,3 0,1 0,3 0, út 8,3 20,2 15,4 9,2 2,6 2,8 0, st 7,0 20,3 13,4 8,7 1,4 4,2 0, čt 5,0 20,2 13,0 7,9 1,0 7,6 0, pá 6,3 18,7 11,7 7,0-0,3 9, so 4,3 17,5 10,9 5,0-1,6 6,6-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí Odry byly až do 17. září převážně setrvalé nebo mírně rozkolísané. Výjimku tvořilo jen povodí Olše, kde došlo k výraznějšímu kolísání hladin již 12. září. Kolísání bylo způsobeno vydatnějšími srážkami v oblasti Jablunkova dne 11. září. Od 17. září byla rozdílná situace ve východní a v západní polovině povodí Odry. V západní části povodí Odry (v povodí Bělé, Opavy a u levostranných přítoků Odry) se až do konce měsíce září nevyskytovaly významnější srážky, které by výrazněji zvedaly hladiny vodních toků. A proto byly hladiny v této oblasti celý měsíc jen mírně rozkolísané. Ve východní části povodí Odry byla situace odlišná. 17. září se zejména v Beskydech vyskytoval trvalý déšť, který zvedal hladiny vodních toků. 1. SPA dosáhly tento den vodní toky v povodí Olše (Olše v profilu Český Těšín a Dětmarovice, Ropičanka v profilu Řeka a Stonávka v profilu Těrlicko n. n.) a v povodí Ostravice v profilu Domaslavice (Lučina). Následovaly poklesy hladin. Od 20. do 23. září se opět vyskytovaly srážky, které v kombinaci z nasycením území způsobily kolísání a vzestupy hladin. Opět bylo dosaženo 1. SPA, tentokrát na více profilech. V povodí Olše se jednalo o profily Jablunkov, Český Těšín, Dětmarovice a Věřňovice na Olši, dále se nad hranicí 1. SPA pohybovala Ropičanka v Řece a Stonávka v Těrlicku n. n.. V povodí Ostravice dosáhla hranici 1. SPA Morávka ve Vyšních Lhotách. Od 24. září již docházelo u většiny profilů k poklesům hladin. Výjimku tvořil profil VD Žermanice na Lučině, kde došlo 25. září ke krátkodobému překročení 2. SPA v důsledku manipulací na VD. Ostravice v Ostravě kulminovala při 138 m 3.s -1 dne 23. září v 18:00 hodin, Odra v Bohumíně při 223 m 3.s -1 dne 23. září v 22:40 hodin a Olše ve Věřňovicích při 209 m 3.s -1 dne 22. září v 07:50 hodin (1. SPA). Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly u vodních toků odvodňující východ území nad hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc září (Bohumín 153 % Q IX ). Nejvíce vodné byly vodní toky v povodí Olše (Olše v Jablunkově 406 % Q IX ). U vodních toků odvodňující západní část povodí se průměrné měsíční průtoky pohybovaly pod dlouhodobým měsíčním průměrem

14 - 13 -

15 - 14 -

16 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

17 Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy byly většinu měsíce září setrvalé nebo mírně rozkolísané. Výraznější kolísání hladin nastalo jen v období září, kdy se vyskytovaly vydatnější srážky, spojené s přechodem studené fronty. Do konce měsíce hladiny vodních toků opět mírně kolísaly. Morava v Olomouci kulminovala při 18.3 m 3.s -1 dne 12. září v 20:40 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc září (Olomouc 60 % Q IX )

18 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

19 Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy byly až do poloviny měsíce září setrvalé nebo jen mírně rozkolísané. Vydatnější srážky přinesly frontální vlny přecházející přes naše území v polovině měsíce. Hladiny vodních toků reagovaly na srážky výraznějšími vzestupy svých hladin. 17. září byl krátkodobě překročen 1. SPA ve stanici Velké Karlovice (Vsetínská Bečva) a na přítoku do VD Bystřička. Následovaly poklesy hladin vodních toků. Další vzestupy nebo kolísání hladin byly zaznamenány na začátku třetí dekády měsíce září. Již ale nebylo dosaženo SPA. Od 24. září až do konce měsíce docházelo k pozvolným poklesům hladin vodních toků. Bečva v Dluhonicích kulminovala při 72.7 m 3.s -1 dne 18. září v 05:50 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly kolem hodnoty dlouhodobého průměru pro měsíc září (Dluhonice 100 % Q IX ). Rožnovská Bečva v Rožnově pod Radhoštěm dosahovala 183 % Q IX. Naopak Senice v Ústí jen 65 % Q IX. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat

20 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 22 15:50 9,41 43,9 62,3 82,9 70 Svinov 23 22:50 80, Opava 21 20:00 10,9 55,5 89, Děhylov 24 17:10 20,6 67, Frýdek Místek 22 04:20 72, Ostrava 23 18: Bohumín 23 22: Jablunkov - Olše 22 01:00 49,8 40,6 86, Český Těšín - Baliny 22 02: , Věřňovice 22 07: Mikulovice 02 07:50 7,24 44,2 71,9 94,2 1 Raškov 12 01:30 8,09 29,1 46,9 60,6 2 Šumperk 12 00:00 7,16 35,5 61,4 84,2 8 Lupěné 12 03:20 3,39 32,8 57,2 89,5 17 Moravičany 12 09:00 18,5 85, Olomouc 12 20:40 18, Vsetín 17 21:40 41,5 99, Valašské Meziříčí 22 05:10 30,9 58, Teplice nad Bečvou 18 01:40 85, Dluhonice 18 05:50 72,

21 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 2,4 2,2 106 ODRA Svinov 15 8,8 174 ODRA Bohumín OPAVA Krnov 2,2 3,2 70 OPAVA Opava 4,9 5,2 94 OPAVA Děhylov 8,6 9,9 87 OSTRAVICE Frýdek Místek 13 6,6 203 OSTRAVICE Ostrava OLŠE Jablunkov 6,5 1,6 406 OLŠE Český Těšín 20 6,6 298 OLŠE Věřňovice DESNÁ Šumperk 1,7 2,6 66 MOR. SÁZAVA Lupěné 0, MORAVA Moravičany 7, TŘEBŮVKA Loštice 0,79 1,7 46 MORAVA Olomouc 8, VSET. BEČVA Vsetín 4,2 4,2 100 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 5, BEČVA Dluhonice

22 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - září 2017 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,075 0, Morávka - Medvědí potok * 0,372 * Ostravice - Pod horečkou 0,180 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,028 0,538 5 Starý Jičín - Oční studánka 0,408 0, Suchá Rudná - Nad pilou 0,588 1, Veřovice - Pramen Jičínky 3,560 1, Vlčovice - U Holého vrchu 0,610 0, Železná pod Pradědem C 1 1,622 4, Horní údolí - Pod jeřábem 2,041 2, Kouty n. D. - Sedmá skládka 1,228 1, Mladeč - V-2 1,390 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,223 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,395 3, Ostružná - U Přerovské chaty 1,370 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0,473 0, Strážná - Pod samotou 0,020 0,235 9 Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,238 0, Rajnochovice - V lese 3 0,378 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 1,265 0, Zašová - Stračka 0,090 0, * neměřeno - špatný technický stav pramene Průměrné měsíční vydatnosti pramenů byly v porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry značně rozkolísané. Pramen v Rýmařově byl na začátku měsíce bez vody a bylo zde dosaženo minimálních hodnot (5 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo na Pramenu Jičínky ve Veřovicích (178 %). Moravskoslezský kraj (5-178 %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (9-38 %), severní část Zlínského kraje ( %)

23 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - září 2017 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Výjimku tvořil jen Moravskoslezký kraj, kde se hodnoty pohybovaly kolem dlouhodobého průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %) a severní část Zlínského kraje ( %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Písku u Jablunkova (120 %), minimálních ve Valašském Meziříčí (81 %)

24 Kvalita ovzduší Během září došlo k třem překročením imisního limitu PM 10 pro ochranu zdraví lidí, který je stanoven zákonem č. 201/2012 Sb. na hodnotu 50 µg.m -3. Stalo se tak v Opavě a Prostějově a Karviné. Imisní limity pro ostatní znečišťující látky (NO 2, O 3 ) v září překročeny nebyly. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

25 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

26 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

27 Září 2016 a 2017 z pohledu vodnosti vodních toků V loňském zářijovém čísle e byla zhodnocena situace na vodních tocích z hlediska sucha. V tomto období se sucho nejvýrazněji projevovalo na tocích odvodňující západní část sledovaného území. V některých profilech se průtok pohyboval celý měsíc pod hranicí sucha nebo ji jen na pár dní překročil. Ve východní části povodí Odry a v povodí Bečvy se vlivem četnějších srážek sucho na tocích neprojevovalo tak výrazně. Ale i tak, se hodnoty průměrných měsíčních průtoků pohybovaly na většině neovlivněných toků pod hranicí dlouhodobého měsíčního průměru. V září letošního roku byla situace na vodních tocích v povodí Odry, horní Moravy a Bečvy odlišná. Na obr. 11 je ukázáno srovnání výskytu sucha na vodoměrných profilech na přelomu září a října 2016 a Opět byla odlišná situace v západní a východní polovině území. Průměrné měsíční průtoky u toků odvodňující západní část území (povodí horní Moravy, Bělé, Opavy, levostranné přítoky Odry) byly sice pod dlouhodobým měsíčním průměrem, ale na konci září 2017 se žádný vodoměrný profil nepohyboval pod hranicí sucha. Průměrné měsíční průtoky u toků odvodňující východní část hodnoceného území (povodí Olše, Ostravice, pravostranné přítoky Odry a povodí Bečvy) se pohybovaly nad hodnotou dlouhodobého průměru, v povodí Olše výrazně. Vlivem srážek zde docházelo k výrazným vzestupům hladin vodních toků. Jak již bylo zhodnoceno výše, hladiny vodních toků zejména v druhé polovině měsíce kolísaly a v některých profilech dosahovaly 1. SPA. Obr. 11 Výskyt sucha na tocích (stav k vlevo a k vpravo) V loňském i letošním i jsou rovněž uvedeny srážkové charakteristiky měsíce září. Jen pro srovnání: průměrný měsíční úhrn srážek v Moravskoslezském kraji v září 2016 byl 35,6 mm a v září letošního roku 144,5 mm s nejvyšším měsíčním úhrnem na stanici Nýdek-Filipka (345,5 mm). V Olomouckém kraji byl průměrný měsíční úhrn srážek v září ,8 mm a v roce ,8 mm, s nejvyšším měsíčním úhrnem na stanici Šerák (181,1 mm). Tyto úhrny srážek se pozitivně projevily na vodnosti toků v září letošního roku. Jednou s charakteristik vodnosti toků je pravděpodobnost

28 překročení (obr. 12), kde je procentuálně ukázáno, kolik historických pozorování je větších než aktuální průtok pro danou dobu. Další charakteristiky vodnosti a vysvětlení naleznete na: Obr. 12 Pravděpodobnost překročení hladin vodních toků (stav k vlevo a vpravo) Poslední obrázek (obr. 13) ukazuje srovnání stavu hladiny Olše ve Věřňovicích s vyznačenou hranicí sucha a hranic SPA. Obr. 13 Stav hladiny vodního toku Olše ve Věřňovicích v září 2016 (nahoře) a v září 2017 (dole)