Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 /2018

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 9 /2018, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší výročí vzniku hydrometeorologické služby Armády ČR Zpracovali: Tatiana Čaňová Ing. Daniel Hladký Mgr. Alena Kamínková Ing.Zbyněk Návrat Ing. Věra Šeděnková Ing. Veronika Šustková ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí V prvních dnech měsíce září ovlivňovala naše území tlaková níže nad severní Itálií, která jen velmi zvolna postupovala nad jihovýchodní Evropu, kde se postupně vyplňovala. Vydatně pršelo, a místy se vyskytovaly silné bouřky. Srážkové úhrny se pohybovaly většinou kolem 20 až 25 mm, ojediněle až 70 mm. V dalších dnech se pak nad střední Evropou udržovalo nevýrazné tlakové pole vyplněné teplejším a vlhčím vzduchem. V polovině dekády se nad Severním mořem prohloubila tlaková níže a s ní spojená studená fronta postupovala během 8. září přes naše území dále k východu. Za ní se do střední Evropy od jihozápadu rozšířila oblast vyššího tlaku vzduchu. Ta se v dalších dnech zvolna rozšiřovala přes střední Evropu dále k východu a po její zadní straně k nám od jihozápadu proudil velmi teplý vzduch. Na počátku druhé dekády oblast vysokého tlaku vzduchu nad naším územím postupně zeslábla a střední Evropu ovlivnila zvlněná studená fronta, která přinesla četné bouřky s úhrny srážek až 30 mm. V chladnějším vzduchu postupovala z Atlantiku přes střední Evropu dále k východu nová tlaková výše a po její zadní straně k nám opět začal proudit velmi teplý vzduch od jihu. Až do konce druhé dekády tak panovalo suché, slunečné a velmi teplé počasí. Na počátku třetí dekády postupovala, z Britských ostrovů přes Německo tlaková níže k severovýchodu. Další rychle se prohlubující tlaková níže nad zeměmi Beneluxu postupovala přes Německo a jižní Polsko během 23. září k východu. S ní spojená frontální vlna přinesla i k nám výrazné ochlazení, déšť, na hřebenech hor srážky sněhové, a zejména silný nárazový vítr, který i v nížinách dosahoval v nárazech hodnot kolem 25 m/s, na horách kolem 30 m/s. Za ní k nám po přední straně mohutné tlakové výše nad Britskými ostrovy přechodně proniknul chladný vzduch od severu. Minimální teploty se tak i v nížinách pohybovaly kolem 0 C. V dalších dne k nám v týlu tlakové výše postupující přes střední Evropu dále nad Černé moře, začal přechodně opět proudit teplejší vzduch od jihu. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 14,4 C, což je o 1,7 C vyšší hodnota oproti krajovému normálu Měsíc září byl v kraji hodnocen jako teplotně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 15,6 C, což je tepleji oproti normálu o 1,8 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v září 10,5 C (o 2,5 C tepleji než normál). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena na stanici Chuchelná (16,2 C). Druhá nejvyšší teplota vzduchu byla zaznamenaná ve Slezské Ostravě (16,1 C) a třetí nejvyšší byla naměřena v Mošnově a Osoblaze (16,0 C). Průměrně nejchladněji bylo v září na Lysé hoře (10,5 C). Druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu byla v kraji změřena v Karlově Studánce (11,6 C) a třetí nejchladnější měřenou lokalitou byla stanice na Javorovém vrchu u Třince (11,7 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena dne 12. září na stanici Město Albrechtice-Žáry a dne 21. září na stanici Mořkov (na obou stanicích shodně 22,6 C). Nejchladnějším dnem v kraji bylo 25. září, kdy byl zaznamenán nejnižší - 2 -

4 denní průměr teploty vzduchu na Lysé hoře ( 0,3 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Osoblaze dne 12. září (30,9 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána na Lysé hoře dne 25. září (1,5 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla naměřena v Rýmařově dne 26. září ( 3,4 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 21. září ve Městě Albrechticích-Žárech (18,1 C). Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána dne 26. září v Rýmařově ( 6,6 C). V MS kraji spadlo průměrně 73,1 mm srážek, což je 97,5 % normálu (srážkově normální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v září 56,3 mm srážek (82 % normálu). Na Lysé hoře to bylo 97,2 mm, což odpovídá 74 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Lomnici u Rýmařova (106,3 mm). Druhý nejvyšší úhrn srážek byl naměřen na stanici Vidly (102,9 mm) a třetí nejvyšší na stanici Dlouhá Stráň u Bruntálu (101,0 mm). Nejméně srážek spadlo v Osoblaze (37,9 mm), dále pak v Karviné (46,0 mm) a v Bohumíně (47,1 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 1. září na stanici Budišov nad Budišovkou (48,8 mm). V měsíci září jsme zaznamenali první sněžení na hřebenech hor, maximální suma nově napadaného sněhu byla zaznamenána na Lysé hoře, a to 2 cm, což byla zároveň i maximální denní výška nově napadaného sněhu dne 24. září a také maximální výška celkové sněhové pokrývky. V kraji svítilo Slunce průměrně 194,8 hod., bylo to o 39,2 hod. více než normál, tj. 125 % normálu. Nejvíce svítilo slunce na stanici Červená (218,8 hod.), dále v Krnově (211,9 hod.) a v Ostravě-Porubě (211,0 hod.), nejméně ve Frenštátě pod Radhoštěm (169,0 hod.), v Lučině (176,5 hod.) a ve Světlé Hoře (182,2 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Lysé hoře dne 12. září, kdy Slunce svítilo 12,5 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 14,6 C byl o 1,7 C teplejší než normál Kraj byl v září klasifikován jako teplotně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 16,7 C (tepleji oproti normálu o 2,2 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v září 9,8 C, což je o 1,4 C tepleji než dlouhodobý průměr. V Šumperku jsme zaznamenali průměrnou měsíční teplotu vzduchu 14,5 C (tepleji oproti normálu o 1,7 C). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci (16,7 C), druhá nejvyšší v Javorníku (16,5 C) a třetí nejvyšší v Pasece (16,3 C). Průměrně nejchladněji bylo v září na Šeráku (9,8 C). Druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu v kraji byla zaznamenána na Paprsku (11,8 C) a třetí nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově (12,2 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena v Javorníku (23,5 C) dne 21. září. Průměrně nejchladněji bylo 25. září, nejnižší denní průměrná teplota vzduchu byla změřena na Šeráku ( 1,0 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla změřena shodně dne 12. září v Dubicku a ve Vidnavě (30,5 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena 25. září na Šeráku (0,0 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu ( 2,5 C) byla zaznamenána dne 26. září ve Štítech

5 Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena 21. září v Javorníku (19,0 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena na Paprsku dne 26. září ( 4,9 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 92,5 mm (147 % normálu , měsíc byl hodnocen jako srážkově nadnormální). V Olomouci spadlo 107,0 mm, což je 209 % normálu, na Šeráku 97,6 mm (90 % dlouhodobého průměru) a v Šumperku 81,4 mm (157 % normálu). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na stanici Potštát-Boškov (129,2 mm), druhý nejvyšší v Luké (124,7 mm) a třetí nejvyšší v Olomouci (121,3 mm). Nejnižší měsíční srážkové úhrny byly zaznamenány v Javorníku (60,3 mm), Zlatých Horách (62,4 mm) a v Hoštejně (64,5 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 1. září v Dřevohosticích (85,6 mm). Maximální suma nově napadaného sněhu byla v OL kraji zaznamenána na Šeráku, a to 7 cm, což byla stejně jako v MS kraji zároveň i maximální denní výška nově napadaného sněhu dne 24. září a také maximální výška celkové sněhové pokrývky. Slunce svítilo v kraji průměrně 206,8 hod., bylo to o 55,9 hod. více než normál, tj. 137 % normálu. V září Slunce svítilo nejvíce v Luké (228,5 hod.), v Olomouci (227,4 hod.) a v Prostějově (221,6 hod.), naopak nejméně svítilo Slunce v Bělotíně (164,1 hod.), na Šeráku (182,0 hod.) a v Medlově-Hlivicích (185,5 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili dne 12. září v Luké, kdy Slunce svítilo 12,3 hod

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) 14,4 14,6 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +1,7 +1,7 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Chuchelná 16,2 Olomouc 16,7 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora 10,5 Šerák 9,8 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 21/25 21/25 Absolutní maximum teploty (ºC) 12. den Osoblaha 30,9 12. den Dubicko, Vidnava 30,5 Absolutní minimum teploty (ºC) 26. den Rýmařov 3,4 26. den Štíty 2,5 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 26. den Rýmařov 6,6 26. den Paprsek 4,9 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) Maximální teplota Lučina ,2 Javorník ,4 Minimální teplota Praděd ,0 Město Libavá- Dřemovice ,4-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 73,1 92,5 v % dlouhodobé hodnoty 97,5 146,8 Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Lomnice 106,3 Potštát-Boškov 129,2 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Osoblaha 37,9 Javorník 60,3 Nejvyšší denní úhrn (mm) 1. den Budišov n. Bud. 48,8 1. den Dřevohostice 85,6 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Úhrn srážek Mmaximální denní úhrn srážek stanice Moravskoslezský kraj datum extrému hodnota (mm) stanice Olomoucký kraj datum extrému hodnota (mm) Šance Mikulovice Lysá hora Jeseník

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Září 2018 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE so 10,0 23,5 18,8 15,4 3,6 1,2 9, ne 8,7 23,9 19,1 15,9 3,7 1,4 1, po 8,7 24,7 20,8 15,5 4,8 5,7 1, út 7,7 22,1 18,8 16,2 3,8 2,6 0, st 2,7 24,5 18,5 14,4 3,8 9, čt 1,0 24,3 16,5 10,2 2,2 10, pá 2,7 25,1 16,9 9,6 2,6 10, so 6,3 21,5 16,9 13,0 2,3 2,7 4, ne 8,3 23,3 15,9 9,4 1,2 7,2 0, po 2,0 25,9 16,3 8,3 1,4 10,7 0, út 7,7 25,2 18,7 13,5 3,7 3,4 0, st 1,0 28,8 20,3 10,8 5,7 12, čt 5,7 25,2 20,0 12,8 6,0 7, pá 10,0 19,4 15,7 14,7 1,2 0,0 21, so 5,0 21,9 15,6 13,5 1,5 4,8 0, ne 1,7 22,2 13,5 7,3 0,1 11, po 2,3 25,5 17,0 8,6 4,2 10, út 3,0 27,1 18,8 10,8 6,2 11, st 1,0 27,0 18,0 11,7 5,4 11, čt 1,3 27,9 18,3 12,1 4,7 11, pá 1,3 27,4 19,9 11,2 6,4 10,8 5, so 9,3 21,8 13,4 11,4-0,6 1, ne 8,7 16,5 14,7 11,6 1,2 2,5 8, po 6,7 16,1 9,4 7,2-3,5 4,7 0, út 6,3 13,2 7,4 3,8-5,2 4,2 0, st 4,0 14,7 9,2 0,0-3,1 10, čt 7,0 18,4 12,0 8,4-0,2 2, pá 4,7 21,3 14,4 10,0 2,0 8,4 1, so 3,7 14,5 7,3 4,6-4,8 8, ne 0,7 16,7 7,0-1,0-4,8 11,1-9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Září 2018 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE so 8,7 24,1 18,7 17,7 2,5 1,3 32, ne 7,0 25,5 20,7 16,3 4,4 6,5 3, po 9,3 25,5 21,0 17,3 4,4 2,0 15, út 9,7 24,2 20,5 16,4 4,9 2,4 28, st 3,3 25,7 20,3 14,2 4,8 9, čt 4,3 24,9 17,5 12,7 2,6 9, pá 5,0 27,0 21,3 11,5 6,1 10, so 6,0 25,2 18,8 16,2 3,3 4, ne 5,7 25,7 19,3 11,8 4,0 9, po 4,0 27,2 19,0 10,5 3,7 10, út 7,0 26,9 19,5 15,2 4,0 5, st 2,0 29,4 20,8 11,6 5,4 12, čt 6,7 28,3 20,8 14,7 6,1 8,4 2, pá 10,0 19,6 17,1 16,4 2,4 0,0 20, so 5,0 22,9 17,0 14,9 2,2 9,9 0, ne 4,7 22,1 15,1 9,6 1,2 11, po 3,7 24,3 17,9 11,0 4,1 9, út 1,3 26,3 19,5 12,9 6,1 11, st 2,3 25,2 18,8 12,0 5,2 10, čt 0,7 27,3 19,6 13,1 5,3 10, pá 1,3 26,8 20,0 11,7 6,2 10,7 3, so 8,0 21,6 14,3 12,9 0,2 1, ne 8,7 16,2 14,7 11,8 0,6 0,1 11, po 5,3 15,8 9,7 8,0-4,0 6,8 2, út 3,3 13,0 7,0 4,3-6,8 3, st 5,3 14,4 8,2 0,1-4,9 10,9 0, čt 3,0 18,7 11,7 4,6-1,1 7, pá 3,0 21,0 14,0 6,4 1,2 11,0 1, so 1,7 14,9 8,8 6,2-3,9 9, ne 1,0 16,0 8,4 0,7-3,6 11,1-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Na začátku měsíce září hladiny vodních toků v povodí Odry stoupaly vlivem dešťových srážek ze dne 1. a následně 2. září., kdy byl déšť přechodně i velmi intenzivní, na Moravě a ve Slezsku odpoledne a večer zesilovaný bouřkovou aktivitou. Většina vodních toků v povodí Odry dosáhla v tento den svého měsíčního maxima. Tato srážková epizoda trvala až do 4. září, na východě našeho území se již vyskytoval spíše déšť slabší intenzity. Po této epizodě hladiny převážně klesaly nebo jen přechodně kolísaly. V polovině měsíce hladiny opět přechodně kolísaly vlivem srážek (spadlo až 30 mm/24 hod). V neděli 23. září se během dne vyskytovaly ojedinělé srážky, později ale od západu začala přecházet výrazná studená fronta, která v noci na pondělí 24. září přinesla srážky na celé území. Hladiny toků opět přechodně kolísaly. Ke konci měsíce září hladiny vodních toků v povodí Odry převážně zvolna klesaly. Odra dosáhla svého maxima v profilu Odry dne 2. září v 18:50 hodin při hodnotě průtoku 3,85 m 3.s -1. Ve Svinově bylo měsíční maximum zaznamenáno 8. září v 7:20 hodin a průtok dosahoval hodnoty 29,1 m 3.s -1. V Bohumíně Odra zaznamenala maximum dne 2. září v 10:30 hodin při 36,9 m 3.s -1. Opava v Opavě kulminovala dne 1. září v 21:50 hodin při 19,1 m 3.s -1. V Děhylově bylo maximum dosaženo dne 2. září v 6:50 hodin při hodnotě průtoku 15,4 m 3.s -1. Vzestup hladiny Opavy v Děhylově září byl způsoben vypouštěním z VD Kružberk v důsledku konání vodácké akce. Ostravice v Ostravě zaznamenala své maximum dne 2. září v 1:40 hodin při hodnotě průtoku 11,9 m 3.s -1. Olše v Jablunkově kulminovala ve stejný den v 22:10 hodin a průtok dosáhl hodnoty 7,38 m 3.s -1. Ve Věřňovicích bylo maximum dosaženo následující den v 5:10 hodin při 19,4 m 3.s -1. Bělá v Mikulovicích zaznamenala své měsíční maximum dne 2. září v 3:20 hodin při hodnotě průtoku 4,57 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly v rozmezí 26 až 34 % dlouhodobého průměru pro měsíc září

14 - 13 -

15 - 14 -

16 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

17 Povodí horní Moravy V prvních dnech měsíce září hladiny vodních toků v povodí horní Moravy mírně stoupaly vlivem srážek, které byly nejvydatnější zejména v povodí střední a dolní Moravy, kde se vyskytovaly i přívalové deště (ve stanici Šternberk spadlo dne 1. září před půlnocí až 63 mm/6 hod). Dne 2. září ráno došlo na Olešnici ve stanici Kokory k překročení 1. SPA. K mírným přechodným vzestupům hladin došlo ještě ve dnech 15. a září. Ke konci měsíce hladiny vodních toků v povodí horní Moravy zvolna klesaly nebo byly setrvalé. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 24. září v 2:20 hodin při hodnotě průtoku 4,33 m 3.s -1. Desná v Šumperku dne 2. září v 0:50 hodin při hodnotě průtoku 3,32 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném zaznamenala maximum ve stejný den v 12:40 hodin při hodnotě průtoku 2,24 m 3.s -1 a Morava v Moravičanech dne 2. září v 12:00 hodin a průtok dosahoval hodnoty 10,7 m 3.s -1. Vzestupy hladiny Moravy dne 3. a 18. září jsou způsobeny chybou měření ve stanici Moravičany. Morava v Olomouci zaznamenala své maximum 4. září v 8:10 hodin po lokálních srážkách (v Olomouci spadlo až 35,5 mm/3 hod) při hodnotě průtoku 24,6 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly se v rozmezí pouze 27 až 49 % dlouhodobého průměru pro měsíc září

18 - 17 -

19 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy byly na začátku měsíce září také ovlivněny srážkami. V noci z 1. na 2. září se vyskytoval déšť, přechodně i velmi intenzivní, zesilovaný bouřkovou aktivitou. Po této epizodě hladiny vodních toků klesaly a přecházely do setrvalé tendence. K mírnému přechodnému zakolísání hladin došlo ještě 22. a následně 24. září. Ke konci měsíce hladiny vodních toků v povodí Bečvy převážně zvolna klesaly. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla svého měsíčního maxima dne 2. září v 2:50 hodin při hodnotě průtoku 5,25 m 3.s -1 a Bečva v Dluhonicích ve stejný den v 15:10 hodin a průtok zde dosáhl hodnoty 22,4 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Bečvy se pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc září v rozmezí 20 až 36 % Q IX

20 Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat

21 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 2 18:50 3,85 43,9 62,3 82,9 22 Svinov 8 7:20 29, Opava 1 21:50 19,1 55,5 89, Děhylov 2 6:50 15,4 94, Frýdek-Místek 2 0:00 4, Ostrava 2 1:40 11, Bohumín 2 10:30 36, Jablunkov 2 22:10 7,38 37,4 86, Český Těšín 3 1:50 16, Věřňovice 3 5:10 19, Mikulovice 2 3:20 4,57 44,2 71,9 94,2 1 Raškov 24 2:20 4,33 29,3 46,8 60,5 1 Šumperk 2 0:50 3,32 35,5 61,6 84,2 2 Lupěné 2 12:40 2,24 32,8 57,2 89,5 7 Moravičany 2 12:00 10,7 85, Olomouc 4 8:10 24, Vsetín 2 2:30 15,6 99, Valašské Meziříčí 2 2:50 5,25 60, Teplice nad Bečvou 2 8:50 21, Dluhonice 2 15:10 22,

22 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 0,57 2,2 26 ODRA Svinov 2,6 8,8 30 ODRA Bohumín OPAVA Krnov 0,86 3,2 27 OPAVA Opava 1,8 5,2 34 OPAVA Děhylov 4,4 9,9 44 OSTRAVICE Frýdek-Místek 1,9 6,6 28 OSTRAVICE Ostrava 3, OLŠE Jablunkov 0,41 1,6 26 OLŠE Český Těšín 1,5 6,6 23 OLŠE Věřňovice 3, DESNÁ Šumperk 0,92 2,6 35 MOR. SÁZAVA Lupěné 0, MORAVA Moravičany TŘEBŮVKA Loštice 0,49 1,74 28 MORAVA Olomouc 4, VSET. BEČVA Vsetín 1,5 4,2 36 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 0, BEČVA Dluhonice 3,

23 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - září 2018 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,093 0, Ostravice - Pod horečkou 0,115 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,000 0,538 0 Starý Jičín - Oční studánka 0,160 0, Suchá Rudná - Nad pilou 0,498 1, Veřovice - Pramen Jičínky 0,368 1, Vlčovice - U Holého vrchu 0,598 0, Železná pod Pradědem C 1 1,997 4, Horní údolí - Pod jeřábem 2,405 2, Kouty n. D. - Sedmá skládka 0,425 1, Mladeč - V-2 2,193 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,168 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 0,198 3,627 5 Ostružná - U Přerovské chaty 0,868 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0,915 0, Strážná - Pod samotou 0,000 0,235 0 Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,308 0, Rajnochovice - V lese 3 0,365 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 0,475 0, Zašová - Stračka 0,043 0, Průměrné měsíční vydatnosti pramenů se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Výjimku tvořily pouze prameny V-2 v Mladči (147 %) a Karlov ve Zlatých Horách v Jeseníkách (125 %). Prameny U kostela v Rýmařově a Pod samotou ve Strážné byly opět celý měsíc srpen na suchu nebo byla jejich vydatnost neměřitelná. Moravskoslezský kraj (0-78 %), Olomoucký kraj (5-147 %), východní okraj Pardubického kraje (0-49 %), severní část Zlínského kraje (13-64 %)

24 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - září 2018 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (89-98 %) a severní část Zlínského kraje (78 98 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Šumperku (101 %), minimálních v Kozmicích (70 %)

25 Kvalita ovzduší Během září došlo k překročení limitní hodnoty pro maximální 8hodinovou denní koncentraci přízemního ozonu (O3) pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m-3 na všech stanicích uváděných v přehledu v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. V důsledku sanačních prací na lagunách OSTRAMO došlo k výskytu několika vysokých desetiminutových a hodinových koncentrací SO 2 na některých stanicích v Ostravě, především na stanicích Ostrava-Přívoz a Ostrava-Fifejdy. Hodnota krátkodobého imisního limitu pro SO µg.m - 3 byla na stanici Ostrava-Přívoz překročena v září třikrát, na stanici Ostrava-Fifejdy jednou. Imisní limit NO 2 a PM 10 v září překročen nebyl. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

26 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

27 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

28 100. výročí vzniku hydrometeorologické službyarmády ČR Historie současné Hydrometeorologické služby AČR (původně Československé vojenské povětrnostní služby) se začala psát v revolučním období na konci měsíce října roku Skutečnost, že vojsko je při své činnosti do značné míry závislé na vlivu meteorologických podmínek, vedla hned na počátku k rozhodnutí začít v československé branné moci rovněž budovat vlastní vojenskou povětrnostní službu. Až do roku 1957 probíhala její reorganizace a vývoj vzájemných vztahů mezi vojenskou a civilní povětrnostní (hydrometeorologickou) službou (dnešní ČHMÚ), kdy jedna služba byla podřízena druhé nebo byly dokonce obě služby sloučeny v jednu. Od tohoto roku působí v rámci našeho státu dvě samostatné služby na principu úzké vzájemné spolupráce. V dnešní době obě služby spolupracují zejména v rámci Systému integrované výstražné služby (SIVS), což je společně poskytovaná výstražná služba Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Odboru hydrometeorologického zabezpečení Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (Odboru HMZ VGHMÚř - meteorologická služba armády ČR) pro území ČR v oblasti operativní meteorologie a hydrologie. Výstražné informace SIVS vydává centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ v Praze po konzultaci s regionálními předpovědními pracovišti ČHMÚ a po konzultaci s Odborem HMZ VGHMÚř. Dalšími oblastmi spolupráce je automatizace zpracování meteorologických dat, programy harmonizace letového provozu Mezinárodní organizace pro civilní letectví, umístění meteorologického radaru v Brdech nebo vzdělávání personálu poskytujícího letecké meteorologické služby. Vznik, výstavbu a rozvoj vojenské hydrometeorologické služby během sta let její existence ovlivňoval zejména vývoj mezinárodně-politické situace. Její současná struktura a činnosti odpovídají požadavkům na plnění úkolů komplexního hydrometeorologického zabezpečení jako součásti systému zpravodajského zabezpečení při řešení otázek vojenských a nevojenských ohrožení. V oblasti mezinárodní spolupráce jsou udržovány a rozvíjeny vztahy s odbornými partnery v rámci NATO a také se účastní operací spojeneckých sil v zahraničí. Slavnostní mezinárodní konference u příležitosti 100. výročí vzniku hydrometeorologické služby AČR, která se konala dne 20. září v konferenčním sále Domu armády na Vítězném náměstí v Praze 6, se zúčastnil i ředitel úseku meteorologie a klimatologie ČHMÚ Mgr. Libor Černikovský a 2 bývalí příslušníci a zaměstnanci AČR a současní zaměstnanci ČHMÚ pobočky Ostrava, meteorologové Ing. Eduard Jarcovják a Ing. Zbyněk Návrat. (zdroj: Vojenský geografický obzor 2/2018,

29 Obr. 11 Slavnostní zahájení konference Obr. 12 Prezentace ČHMÚ před budovou DAP (foto Jacek Kerum)